Pomohou prasata lidskému srdci? Experiment testuje odolné srdeční chlopně

Tisková zpráva, 17. dubna 2015, Brno

Srdeční chlopeň úspěšně přenesli z geneticky modifikovaného prasete na jeho „obyčejného“ kolegu v uplynulých dnech výzkumníci z brněnského Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC). Srdeční chlopeň z domácího sudokopytníka se již našívá běžně, prasata jsou totiž nejvíce podobná člověku. Takto lékaři již zachránili život například českému zpěvákovi Karlu Štědrému. „Jedinou nevýhodou srdečních chlopní transplantovaných z prasat je, že po čase kalcifikují, tedy se zhoršuje jejich pohyblivost vlivem usazeného vápníku. Srdce se kvůli větší námaze rychleji unavuje. Tomu má zabránit úprava genu, po níž tkáně podléhají degeneraci méně a je předpoklad, že i pomaleji,“ popsal ředitel FNUSA MUDr. Martin Pavlík, Ph. D.

Každoročně je v ČR provedeno cca osm až deset tisíc srdečních operací. Vysoké procento (až 40 %) jsou zákroky na srdečních chlopních. Aortální stenózou (nejčastější chlopenní vada) trpí asi čtyři procenta populace nad 75 let. V ČR je ročně operováno asi dva až tři tisíce pacientů pro srdeční chlopenní vadu. Celosvětově jsou to pak milióny pacientů, kteří potřebují nahradit srdeční chlopeň.

„Biologické srdeční chlopně mají tu výhodu, že pacienti nemusejí užívat protisrážlivé léky, proto nejsou ohroženi vznikem krevní sraženiny nebo krvácením například z žaludečního vředu či do mozku. Nevýhodou však je, že tyto chlopně degenerují, což znamená, že pacienti musí po cca 10 až 15 letech podstoupit další náročnou operaci,“ přiblížil vedoucí výzkumného týmu FNUSA-ICRC Cardio 7 MUDr. Pavel Piler.

Prasata jsou složením a strukturou svých tkání nejbližším živočichem člověku. Druhou možností kromě   jejich použití je implantace chlopní mechanických, které jsou sice trvalé, ale po jejich implantaci jsou pacienti doživotně odkázáni na antikoagulační léčbu (léky proti srážlivosti), což je omezuje v řadě činností a snižuje kvalitu jejich života, hrozí i komplikace.

Při náročném několikahodinovém zákroku lékaři FNUSA-ICRC vyměnili chlopeň s okolní tkání během zastavení srdce zvířete a zavedení mimotělního oběhu. Dvě operovaná zvířata jsou nyní na pozorování v detašovaném pracovišti centra v areálu spolupracující Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. „Budeme sledovat imunologickou odpověď. Po čase pak budeme zkoumat histologii a celkové vyšetření tkání,“ řekl Piler.

S obdobně kvůli výzkumu geneticky upravenými prasaty se nyní lze setkat jen na třech místech světa, kromě Brna ještě v Mayo Clinic v americkém Rochesteru a v britské University College London. „Pokud by se podařilo prokázat, že srdeční chlopně z geneticky modifikovaných prasat degeneraci nepodléhají, mohly by v budoucnu nahradit nejen ty klasické, ale také mechanické chlopně, což by znamenalo značný benefit pro pacienta. Považujeme to za začátek významného výzkumného úkolu. Experimenty jsou týmová práce a děkuji všem, co se na nich jakoukoliv formou podíleli,“ uvedl Piler.

Získané poznatky z operací prasat jsou pro medicínu velmi cenné. „Jedině s pomocí těchto pokusů můžeme zajistit další zlepšení péče o pacienty," upozornil Piler. Než ale geneticky modifikované chlopně případně dostanou první pacienti, potrvá několik dalších let experimentů. Na kardiochirurgii v Brně lékaři operují srdeční chlopně zhruba 600 pacientům ročně, obdobných pracovišť je v celé ČR asi deset.  „Výzkum FNUSA-ICRC je prováděn ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou a Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno,“ dodal šéf výzkumného centra FNUSA-ICRC Gorazd Stokin.

Kontakt:

Petra Veselá, asistentka ředitele FNUSA, tel. 543 182 052, 604 121 122, petra.vesela@fnusa.cz
Pavel Gejdoš, PR manažer FNUSA- ICRC, tel. 543 185 574, 605 231 414, pavel.gejdos@fnusa.cz

pig1    pig2

pig pak

Foto: Marty Morrissey