PRACOVNÍ DOBA

  •  Týdenní pracovní doba stanovená zákoníkem práce (ZP) činí 40 hodin týdně, co představuje úvazek 1 FTE. Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat i kratší pracovní dobu, než je stanovena ZP.
  • Zaměstnavatel určuje rozvržení pracovní doby, začátek a konec směn pro konkrétní pracovní poměr v souladu se ZP.
  • Je zákonnou povinností zaměstnavatele mj. vést u každého zaměstnance pro každý jeho pracovní poměr evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny = PRACOVNÍ VÝKAZ.

Ve FNUSA-ICRC se vyskytují různé kombinace úvazků zaměstnanců, které souvisí se složitějším evidováním a vykazováním odpracované doby, nemoci, OČR, dovolené aj. (viz v dalších částech) Konkrétně k vyplňování Pracovních výkazů: ICRC IS

ZÁKLADNÍ POJMY

Pracovní doba je doba, po kterou je zaměstnanec povinen pro svého zaměstnavatele vykonávat práci. Nebo také doba, po kterou musí být zaměstnanec připraven k výkonu práce dle instrukcí svého zaměstnavatele (popřípadě interních směrnic firmy).

Doba odpočinku je doba (čas), která není pracovní dobou.

Práce přesčas je práce, která je vykonávaná na příkaz nebo po dohodě se zaměstnavatelem. Je to práce nad stanovenou týdenní pracovní dobou. Zaměstnancům, kteří mají stanovenou kratší pracovní dobu nelze nařídit práci přesčas, je ale samozřejmě možné se na ní se zaměstnavatelem dohodnout. Práce přesčas u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je práce, která je prováděna nad stanovou týdenní pracovní dobu, tj. obecně stanovenou pro ostatní zaměstnance. Práci přesčas však není práce, kterou vykonáváme navíc z důvodu pracovního volna, o které jsme si požádali.

Noční práce je práce, která je vykonávaná v době mezi 22 hodinou večerní a 6 hodinou ranní (22:00 až 06:00).

Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců podle zákoníku práce činí 40 hodin týdně, přičemž existují i výjimky, kdy nemusí být tato doba dodržena.

Pracovní doba, která bude kratší, než pracovní doba stanovena v § 79, se sjednává pouze mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V tomto případě se také musí počítat i s nižším platem či mzdou za vykonanou práci.

Zaměstnavatel je ten, kdo určuje rozvržení pracovní doby (zpravidla bývá stanoven pětidenní pracovní týden), začátek a konec směn (směna nesmí být delší než 12 hodin), přičemž musí brát na zřetel, aby nebyly v rozporu se stanovisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Povinností zaměstnance je být vždy na začátku a na konci směny (určené zaměstnavatelem) na svém pracovním místě. Jednoduše řečeno zaměstnance přichází do práce o něco dříve, než mu začíná pracovní doba a odchází domů o něco později, než mu směna končí.

Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanec mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin.

Zaměstnavatel musí svému zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce poskytnout přestávku na jídlo a oddech, která musí trvat nejméně 30 minut v kuse. Ale například mladistvému zaměstnanci (mladšímu 18 let) je povinen poskytnout přestávku na jídlo a oddech po 4,5 hodinách nepřetržité práce.

Přestávky na jídlo a oddech není možné poskytovat na začátku a konci pracovní doby a také se nezapočítávají do odpracované pracovní doby; o tuto dobu se tedy pracovní doba fakticky prodlužuje.

Ovšem pokud jde o práce, při kterých není možné přerušit práci, zaměstnavatel musí svému zaměstnanci poskytnout a zajistit přiměřenou dobu na oddech a jídlo, tato doba se na rozdíl od klasické přestávky započítává do pracovní doby. Pokud se však jedná o mladistvého je zaměstnavatel vždy povinen poskytnout mu přestávku nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce.

Byla-li přestávka na jídlo a oddech z jakéhokoliv důvodu rozdělena, musí být alespoň jedna její část dlouhá nejméně 15 minut.

DOVOLENÁ

Základní výměra dovolené zaměstnanců FNUSA-ICRC za kalendářní rok je podle Zákoníku práce 5 týdnů.

Před nástupem na dovolenou je zaměstnanec povinen nechat si termín dovolené schválit nadřízeným.

Konkrétně k vyplňování pracovních výkazů v případě dovolené: ICRC IS 

Od 1.1.2021 přešla dovolená zásadní právní úpravou, která se zaměstnanců FNUSA-ICRC týká především při změně úvazku u jednoho pracovního poměru v průběhu kalendářního roku:

  • Právo zaměstnance na dovolenou se přepočítává na PRACOVNÍ DNY (5 týdnů = 25 dní).
  • Čerpání dovolené v den nebo půldnech.
  • Čerpání dovolené v případě změny úvazku v průběhu kalendářního roku mohlo znamenat nespravedlnost v proplácení čerpané dovolené.

Příklad:

Zaměstnanec pracoval v roce 2020 pracovat do 30. 6. na úvazek 1FTE, tj. 40 hodin/týdně a od 1. 7. 2020 se mu u daného PP úvazek snížil na 0,75 FTE, tj. 30 hodin/týdně. Dovolená za rok 2020 mu činila 5 týdnů, čerpaných po dnech, tj. 25dní. Do 30.6.2020 si vybral 5 dní z dovolené, co se mu proplatilo na náhradách jako 5(dní) x 8(hodin) x výše průměrného hodinového výdělku. Zbylých 20 dní si vybral po 1.7.2020, kdy se mu náhrada za každý den dovolené proplatila jenom ve výši 6hodinového pracovního dne (20(dní) x 6(hodin) x výše průměrného hodinového výdělku). Mohlo dojít i k opačnému efektu, kdy by si zaměstnanec vybral 20 dní dovolené ještě před snížením úvazku. 

  • Dovolená převedena z roku 2020, ale čerpána v r.2021 se řídí podle úpravy platné pro rok 2020.
  • Právo zaměstnance na dovolenou se přepočítává na HODINY (5 týdnů = 200 hodin při 1FTE).
  • Čerpání dovolené v délce pracovní směny nebo půl směny, výjimečně při zbytků dovolené v menší míře, než je půl směny.
  • Rozdíl v čerpání dovolené je zejména pro zaměstnance pracující v režimu rozvrhu pracovní doby s různou délkou směn.
  • Spravedlivější čerpání dovolené v případě změny úvazku v průběhů kalendářního roku.

Příklad:

Zaměstnanec pracuje v roce 2021 do 30. 6. na úvazek 1 FTE, tj. 40 hodin/týdně a od 1. 7. 2021 se mu u daného PP sníží úvazek na 0,75 FTE, tj. 30 hodin/týdně. Jeho dovolená za rok 2021 činí 5 týdnů, čerpaných po hodinách, tj.  do 30.6. má nárok na 100 hodin dovolené, od 1.7. do konce roku 2021 má nárok na 75 hodin dovolené. Do 30.6.2021 si vybral 5 dní/pracovních směn dovolené, co představuje 5(dní) x 8(hodin) = 40 hodin dovolené. I po 1.7. mu u daného pracovního poměru zůstane 60 hodin dovolené z úvazku 1 FTE plus dalších 75 hodin za snížený úvazek, tedy spolu ještě 135 hodin dovolené. Při předešlé právní úpravě by zaměstnanec v daném případě o proplacení 60 hodin dovolené v náhradách přišel.

ZÁKLADNÍ POJMY

Podmínky pro vznik práva na celou dovolenou za kalendářní rok:

  • pracovní poměr zaměstnance v daném kalendářním roce musí nepřetržitě trvat po dobu 52 týdnu
  • zaměstnanec odpracoval 52násobek jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby

 Právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok:

  • pracovní poměr zaměstnance v daném kalendářním roce nepřetržitě trval po dobu minimálně 4 týdnů (tj. 28 kalendářních dní), a
  • zaměstnanec odpracoval minimálně 4násobek jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby
  • čerpání dovolené pouze za celou odpracovanou směnu (výjimečně po dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem za ½ směny), přičemž zaměstnanci se za každý den, kde dovolenou čerpá, odečte z jeho práva na dovolenou konkrétní počet hodin dovolené odpovídající délce směny (½směny), kterou měl rozvrženou na tento den
  • pokud zaměstnanci ke konci kalendářního roku či při skončení pracovního poměru zbývá část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny, lze ji se souhlasem zaměstnance určit k čerpání (nutné specifikovat v jaké konkrétní části směny bude dovolená čerpána)
  • od 01. 01. 2021 lze dovolenou krátit pouze za neomluveně zameškané směny, a to v její max. délce (tj. nejvýše v poměru 1:1)
  • neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn spadající do téhož kalendářního roku se sčítají
  • „stará“ dovolená z roku 2020 nadále zůstane vyjádřena jako „X“ dní dovolené, tj. nebude se přepočítávat na hodiny
  • část dovolené z roku 2021 (převyšující 4 týdny) půjde převádět, avšak pouze na základě písemné žádosti zaměstnance a s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům (týká se až převodu dovolené mezi roky 2021 a 2022)
Tato doba se považuje VŽDY A ZCELA za odpracovanou dobu Tato doba se považuje za odpracovanou dobu PODMÍNĚNĚ A OMEZENĚ* Tato doba se za odpracovanou dobu nepovažuje NIKDY
DPN vzniklá v důsledku pracovní úrazu/ nemoci z povolání Dočasná pracovní neschopnost vzniklá z obecné příčiny Přesčasová práce (pro počet dle dlouhodobého plánu směn)
Jiné důležité osobní překážky v práci podle nařízení vlády č.590/ 2006 Sb. (např. vyšetření/ošetření u lékaře, pohřeb, svatba, aj.) Jiné důležité osobní překážky (výkon trestu, vazba aj.) Doba, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy
Mateřská dovolená/ otcovská poporodní péče Rodičovská dovolená Neplacené volno
OČR + dlouhodobé ošetřovné Nařízená karanténa  
Překážky v práci z důvodu obecného zájmu (darování krve, výkon občanské povinnosti aj.)    
Překážky v práci na straně zaměstnavatele    

*Částečné započítání:

  • Podmínkou zápočtu těchto překážek v práci do odpracované doby pro účely dovolené je, že zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v daném kalendářním roce odpracoval minimálně 12násobek své TPD
  • Je-li tato podmínka splněna, započte se nepřítomnost do odpracované doby, avšak maximálně do výše 20násobku zaměstnancovy TPD
  • právo je výrazně založeno na principu zásluhovosti (tedy skutečném počtu hodin prací zvlášť obtížných vykonaných zaměstnancem)
  • ve FNUSA nadále u zaměstnanců vystavených infekčnímu prostředí, nepříznivým účinkům ionizujícího záření, zaměstnanci při čištění stok, kanálových dopadů, kanalizačních potrubí a přípojek, hubení škůdců ve stokách a čistíren odpadních vod a to v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby
  • nadále zůstává platný princip pro přiznání dodatkové dovolené: klinika navrhuje, o přiznání rozhoduje OHE / ORO

OŠETŘOVÁNÍ ČLENA RODINY (OČR)

  • Zaměstnanec má nárok na tuto dávku nemocenského pojištění, pokud nemůže pracovat, protože:
  • ošetřuje nemocného člena domácnosti nebo dítě, anebo
  • musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let z vymezených důvodů
  • Čerpat OČR je možné nanejvýš po dobu 9 dní, resp. 16 dní, pokud jste samoživitel (rodiče se můžou v průběhu péče o dítě jednou vystřídat – celková doba čerpání OČR se ale nemění).
  • Výše OČR činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den (od prvního kalendářního dne). Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2021 (mpsv.cz)

Aktuální informace ohledem „KORONAVIROVÉHO OČR“ najdete na webu Krizové ošetřovné (mpsv.cz) a www.cssz.cz

Konkrétní postup pro uplatnění dávky: ICRC IS

ZÁKLADNÍ POJMY

Ošetřovné je jednou z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění.

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který:

  • nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocného člena domácnosti (nemusí jít přitom nutně o potomka ani příbuzného – ošetřovaný člen domácnosti ale musí prokazatelně žít ve společné domácnosti – to neplatí v případě ošetřování nebo péče i dítě mladší 10 let rodičem),
  • musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje sama, onemocněla.

O potřebě ošetřování či péče rozhoduje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, a to vystavením „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“.

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že zaměstnanec je takzvaně nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění):

  • účast na nemocenském pojištění vzniká zpravidla dnem, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci na základě pracovní smlouvy a zaniká dnem skončení doby zaměstnání (nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel)
  • pokud úhrn příjmů od jednoho zaměstnavatele v rámci DPP přesáhne 10.000, -Kč měsíčně, odvádí se z výdělku nemocenské pojištění – a tudíž vzniká nárok na dávky nemocenského pojištění, včetně ošetřovného
  • když součet měsíčních příjmů od jednoho zaměstnavatele v rámci DPČ dosáhne částky min. 3.500, – Kč (platnost od 1.1.2021), odvádí se z výdělku nemocenské pojištění – a tudíž vzniká nárok na dávky nemocenského pojištění, včetně ošetřovného.

Nárok zaměstnance na OČR při mateřské/rodičovské u druhého z rodičů

  • pokud je jeden z rodičů s dítětem na mateřské nebo rodičovské a pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek, není možné, aby na totéž dítě souběžně další z rodičů dostal ošetřovné.
  • výjimka: když člověk, který je s dítětem na rodičovské nebo mateřské onemocní, čerstvě znovu porodí nebo se dostane do karantény, může ho zastoupit druhý rodič, a pokud splňuje ostatní podmínky, může ošetřovné čerpat.

NEMOC

Nemocenské je jednou z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění (vedle ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství).

V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy.

Konkrétně k povinnostem zaměstnance při dočasné pracovní neschopnosti: ICRC IS

ZÁKLADNÍ POJMY

Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je takzvaně nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Účast na nemocenském pojištění vzniká zpravidla dnem, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, v případě OSVČ pak dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém přihlášku podala.

Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. e-neschopenky).

V případě, kdy pojištěnec onemocní a ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti, vydává pojištěnci pouze průkaz dočasné práce neschopného pojištěnce – II. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Pojištěnec již nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat tzv. papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře. Vše probíhá již automaticky elektronickou cestou pomocí systému E-neschopenky.

Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období – zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

  • do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
  • od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a
  • od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Výše nemocenského za kalendářní den se snižuje o 50 % v případech, kdy si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost (toto platí i u dočasných pracovních neschopností vzniklých v roce 2020):

  • zaviněnou účastí ve rvačce,
  • jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
  • při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Orientační výši dávky spočítá příslušná kalkulačka MPSV.