Novinky

14. 1. 2021 |

Ve čtvrtek, 14. ledna 2021 bylo za účasti rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, prorektorky pro výzkum a doktorské studium na MU prof. RNDr. Šárky Pospíšilové, Ph.D. a výkonného ředitele Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) Pavla Iványiho, MBA, LL.M. podepsáno Memorandum o spolupráci Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v oblasti vědy a výzkumu.

„Obě instituce jsou v rámci vědy a výzkumy velice úzce propojeny, což nám umožňuje dosahovat kvalitních výsledků, ve kterých chceme společně s lékaři pokračovat. Oblast medicíny a farmacie je a bude v současném výzkumu rozhodně jednou z priorit naší univerzity,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se od vzniku Masarykovy univerzity podílí na výuce studentů Lékařské fakulty MU. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou pro mě byla a je jednou z velkých priorit. Jsem moc rád, že se posouvá zase o krok dál a věřím, že to bude ku prospěchu oběma stranám,“ uvedl Vlastimil Vajdák.

Po vzniku FNUSA-ICRC se spolupráce s Masarykovou univerzitou ještě prohloubila. Významná skupina vědeckých pracovníků se podílí na výzkumu jak ve FNUSA-ICRC, tak na fakultách MU, za všechny jmenujme například prof. Dr. Mgr. Jiřího Damborského, držitele ocenění Česká hlava, odborníka na biochemii doc. Mgr. Lumíra Krejčího Ph.D. či prof. MUDr. Roberta Mikulíka Ph.D., který se zabývá výzkumem a léčbou mozkové mrtvice. Výstupem společné spolupráce jsou i publikace v prestižních odborných časopisech. Z výsledků výzkumu pak jmenujme například patent na látku s potenciálním využitím jako léčivo na rakovinu prostaty.

Memorandum tyto náležitosti akcentuje a definuje role společných vědeckých týmů tak, aby došlo k optimalizaci výzkumných aktivit. Mezi benefity takto nastavené spolupráce patří například společné grantové aplikace, které mohou maximalizovat grantové šance a tím podpořit výzkum v Brně.

“Naší spolupráci chyběla jasná pravidla. Korektní dohody dělají dobré přátele a touto dohodou zdůrazňujeme naší snahu o úzkou spolupráci, vzájemnou podporu a společný postup v celé řadě oblastí,” dodal Pavel Iványi.

11. 1. 2021 |

Výzkumníci ze skupiny Buněčné a molekulární imunoregulace (CMI) z Centra translační medicíny (CTM) Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Marcela Hortová-Kohoutková, Petra Lázničková a Jan Frič ve svém nedávno vydaném přehledovém článku vysvětlují, jak je metabolismus imunitních buněk úzce provázán s jejich funkcí. Tento článek se krátce po svém vydání stal velmi populárním na sociální síti Twitter a tím se dostal mezi top 5 % článků hodnocených v databázi Altmetrics. Tato databáze je navržena jako doplněk k tradičnější metrice v podobě citací.

Imunitní buňky se podílí na udržování vnitřní integrity organismu – rozpoznávají a odstraňují vnější původce onemocnění a provádí imunitní dohled nad vnitřním prostředím organismu. Nově se ukazuje, že většina imunitních buněk velice rychle mění svůj metabolický profil (v řádu několika desítek minut), tyto změny jsou klíčové pro jejich správnou funkci. Právě dostatek energie a funkčních metabolitů, ale i celkový metabolický stav daného jedince, jako například obezita nebo podvýživa, jsou určující pro výslednou imunitní reakci. Současně je metabolický profil imunitních buněk modulován dostupností živin. Znalost molekulárních mechanismů kontroly imunometabolismu a případná intervence navázaná na tyto znalosti, může urychlit zotavení pacienta s deregulovanou odpovědí imunitního systému a účinně obnovit tyto funkce.

FNUSA-ICRC získala prostředky na tento výzkum z grantů Ministerstva zdravotnictví ČR (AZV) a Evropské unie (ENOCH a MAGNET). Článek byl publikován v časopise „BioEssays“ a naleznete ho zde, nebo ho zobrazíte naskenováním QR kódu.

Obrázek představuje vliv metabolismu na rozdíly v zastoupení jednotlivých subtypů imunitních buněk a mediátorů imunitní odpovědi u obézního a podvyživeného jedince. Zastoupení těchto faktorů určí, jak bude provedena výsledná imunitní funkce.

8. 1. 2021 |

V pátek 8. ledna navštívil Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) ministr zdravotnictví Doc. MUDr. Jan Blatný, Ph.D. Po příjezdu do Biology Park Brno ho přivítal ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák a výkonný ředitel FNUSA-ICRC Pavel Iványi MBA, LL.M.

Se svými kolegy si nejprve prohlédl laboratoře centra v prostorách Biology Park Brno za doprovodu vedoucích výzkumných týmů FNUSA-ICRC, které tam jsou dislokovány.

V areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny navštívil například laboratoře Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC a LF MU, kde doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D. se svým týmem provádí výzkum buněčné imunity v souvislosti s onemocněním COVID-19.

Součástí návštěvy byla také diskuse o budoucím směřování FNUSA-ICRC.

6. 1. 2021 |

Výkonný ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) Pavel Iványi, MBA, LL.M. jmenoval s platností od 1. ledna letošního roku své čtyři náměstky pro vědu. Jejich úkolem bude zejména zabezpečení vědecké a výzkumné strategie centra a dnes proběhlo předání pověřovacích dekretů.

„Jde o logický krok, já vědeckým pracovníkem nejsem, takže potřebuji někoho, kdo mi bude doporučovat ty správné kroky v oblasti vědy a výzkumu,“ uvedl Pavel Iványi. Kromě společné agendy bude mít každý z náměstků oblasti, na které se bude zaměřovat především. Investice a výzkumné infrastruktury bude mít na starosti Mgr. Vladimír Rotrekl Ph.D., vedoucí týmu Kmenové buňky a modelování chorob. Strategickým projektům se bude věnovat Giancarlo Forte Ph.D., vedoucí týmu Mechanobiologie nemoci. Translaci výzkumu do klinické péče zajistí MUDr. Martin Pešl Ph.D. a oblast spolupráce s externími subjekty pokryje Ing. Pavel Leinveber, vedoucí týmu Biomedicinské inženýrství.

„Jako další aktivitu směřující k posílení role vědy a výzkumu bych chtěl v letošním roce také najít vědeckého ředitele, který by tento tým vedl a měl na starosti veškeré vědecké aktivity našeho centra. Děkuji kolegům, kteří si na sebe kromě své výzkumné činnosti vzali ještě tuto agendu,“ dodal Pavel Iványi.

Na fotografii zleva MUDr. Martin Pešl Ph.D., Ing. Pavel Leinveber a Mgr. Vladimír Rotrekl Ph.D., Giancarlo Forte Ph.D. se bohužel nemohl zúčastnit.

7. 12. 2020 |

Kolektiv autorů s významným zastoupením kolegů z Centra translační medicíny FNUSA-ICRC publikoval v oficiálním časopise American Heart Association článek s názvem “Víceúrovňová analýza remodelace extraculárního matrixu (ECM, mezibuněčná hmota) v selhávajícím srdci” (Multiscale analysis of ECM remodeling in the failing heart). Časopis Circulation Research se věnuje výzkumu všech aspektů kardiovaskulárního systému a jeho Impact Factor je 14,5.

Studie první autorky Any Rubiny Perestrelo pod vedením Giancarla Forteho vznikla v mezinárodní spolupráci s dalšími subjekty. “Díky spolupráci s Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně jsme získali vzorky srdeční tkáně od pacientů podstupujících transplantaci srdce,” uvedl Giancarlo Forte. Na unikátní 3D mapě změn, ke kterým dochází v lidském srdci během patologických stavů, spolupracovali autoři s Univerzitou v Portu a výzkumným centrem CEITEC. Výpočetní model pro identifikaci proteinu, který se podílí na remodelaci nemocné ECM, byl vytvořen ve spolupráci s italskými University of Calabria a University Campus Bio Medico v Římě.

Autoři se zabývali doposud málo prozkoumaným patologickým procesem v lidském srdci, který byl podrobněji studován pouze na myších. Jde o změny v extracelulárním matrixu, tedy v lešení mezibuněčné hmoty, které nakonec vedou k selhání celého orgánu. Výsledky této studie, během které vznikla vůbec první 3D mapa změn, ke kterým dochází v lidském srdci během patologických stavů v konečné fázi (např. ischemické a dilatační kardiomyopatie), jsou potenciálně zajímavé pro vědce, kteří se zajímají o studium molekulárních základů srdečních chorob. “Poskytují také množství nových datových souborů pro experimentální kardiology, kteří jsou ochotni navrhnout inovativní způsoby léčby těchto stavů,” upozornil Giancarlo Forte.

Výzkum byl financován z projektu OP VVV CZ.02.1.01 / 0,0 / 0,0 / 15_003 / 0000492 (MAGNET).

Příspěvek naleznete zde: 

Popis obrázku:
Reprezentativní mikroskopické obrazy zdravého člověka (CTL) a patologického srdce. DCM: dilatační kardiomyopatie, IHD (ischemická choroba srdeční). Červená barva označuje zdravý sval, který je v patologickém srdci nahrazen kontraktilní fibrotickou tkání (modrá).

4. 12. 2020 |

Netradičně v online prostředí se konal již sedmý ročník akce Brno Stroke Meeting. Členové Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se prostřednictvím videokonference setkali se zástupci partnerských organizací a firem, kteří se podílejí na společných výzkumných projektech v oblasti cévních mozkových příhod.

Prezentace výsledků v roce 2020 a také plánů do roku 2021 se zúčastnily více než čtyři desítky účastníků, a to nejen z České republiky, ale také z Polska či Kanady. Po představení sedmi nových členů Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC následovala prezentace vedoucího týmu, profesora Roberta Mikulíka. V ní popsal vývoj a využití stávajících infrastruktur v rámci výzkumného programu a zdůraznil jeho plně translační charakter.

Z dalších významných dosažených výsledků v letošním roce uveďme například rozjezd dvou nových projektů – STROCZECH (síť iktových center pro implementaci akademických klinických studií) a IRIS-TEPUS (implementační výzkum ke zlepšení péče o pacienty s mozkovou mrtvici) anebo nově navázané spolupráce, a to nejen v České republice. Do boje s mozkovou mrtvicí se tak zapojí Masarykův onkologický ústav, Národní centrum pro kybernetickou bezpečnost a dánská Aalborgská Univerzita. Díky informacím z tiskové konference projektu Stroke Brno, se rozjela spolupráce také se start-upem Senzoor.

Během videokonference byly prezentovány výzkumné projekty INBIO, MUDr. Aleš Hejčl představil výsledky z oblasti prevence, diagnostiky a léčby cévních mozkových aneuryzmat. Mluvilo se také o plánech do budoucna, které podtrhují význam spolupráce institucí klastru Stroke Brno. Hodně bude záležet také na tom, kolik se podaří získat grantů, pokud by se podařily všechny, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC by získal více než 50 milionů korun. Držme palce!

Nahoru