Novinky

oceneny-poster-EuroEcho2019

12. 12. 2019 |

Na výstavišti ve Vídni se konal v termínu 4. – 7. prosince kongres EuroEcho 2019, který je nejvýznamnějším setkáním odborníků specializovaných na neinvazivní kardiologické zobrazovací metody. Šlo o již dvacátý třetí ročník akce, kterou pořádá Evropská asociace kardiovaskulárního zobrazování (EACVI – European Association of Cardiovascular Imaging). Letošní hlavní téma bylo: Kardiomyopatie a zobrazování v akutní srdeční péči.

Zásluhou týmu doc. MUDr. Romana Panovského Ph.D. bylo na kongresu vidět také Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Jejich abstrakt nazvaný „T1 mapping in asymptomatic patients with extracardiac sarcoidosis“ uspěl v konkurenci více než půldruhého tisíce posterů a ve své sekci byl oceněn jako jeden z nejlepších abstraktů.

„Naše práce se zabývá vyšetřením asymptomatických pacientů s extrakardiální sarkoidózou, což je autoimunitní zánětlivé onemocnění nejasného původu, které v některých případech postihuje také srdce. Cílem práce bylo zhodnotit funkčnost magnetorezonanční techniky T1 mapování při včasné detekci postižení srdce právě u pacientů, kteří trpí touto nemocí,“ vysvětlil docent Roman Panovský.

Gratulujeme!
 

docent-panovsky-posterdiplom-euroecho2019
e-training-transfer-technologii

3. 12. 2019 |

Oddělení transferu technologií FNUSA-ICRC se v rámci naší instituce zaměřuje zejména na ochranu výsledků výzkumu a na přenos těchto výsledků směrem k aplikační sféře. Proto je nesmírně důležité, aby o možnostech, které toto oddělení poskytuje, věděli právě samotní výzkumníci.

S tímto cílem, tedy rozšířit povědomí o oblastech, kde může oddělení transferu technologií výzkumníkům pomoci, vytvořil Bc. Roman Polák sérii e-learningových školení. „Uvědomujeme si, že je vzhledem k pracovní vytíženosti velmi náročné sezvat všechny výzkumníky na jedno místo v jeden čas,“ vysvětlil Polák. „Proto jsme se rozhodli proškolit je touto formou, tedy pomocí e-learningu.“

První školení už proběhla v listopadu a prosinci, a to na téma Přehled aplikovaných a publikačních výsledků a Patentový proces ve FNUSA-ICRC. „Na každý měsíc se snažíme vybrat téma, které by mohlo výzkumníky zajímat nejvíce. V lednu plánujeme například školení o publikování a patentech či užitných vzorech,“ dodal Polák. „Nicméně se nijak nebráníme námětům přímo od výzkumníků, pokud bude mít některý nějaký speciální požadavek, rád se s ním sejdu a můžeme prodiskutovat i jeho zpracování.“

Dodejme jen, že se v roce 2020 plánuje také vkládání školení přímo do interního ICRC informačního systému, přesně ve smyslu důležité IT poučky „user friendly“.

Brno-stroke-meeting-2019

2. 12. 2019 |

BRNO STROKE MEETING 2019: spojení expertíz, kapacit a technologií brněnských výzkumných pracovišť tvoří unikátní platformu pro výzkum cévních mozkových příhod

Již pošesté se konal výroční BRNO STROKE MEETING, tedy setkání členů Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a zástupců partnerských organizací a firem, kteří se podílejí na společných výzkumných projektech v oblasti cévních mozkových příhod.

V uvolněné a přátelské atmosféře byla padesátka účastníků seznámena s výsledky činnosti Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC vedeného profesorem Robertem Mikulíkem. Za zmínku stojí zejména ta skutečnost, že Cerebrovaskulární tým získal v letošním roce zhruba 15 milionů korun z grantů a kontrahovaného výzkumu, anebo úspěch v podobě zahájení mezinárodního projektu IRENE COST Action (Síť pro implementační výzkum v oblasti kvality iktové péče). Tento projekt sdružuje přes šedesát odborníků z 30 zemí Evropy a jeho předsedou byl zvolen právě profesor Robert Mikulík.

Na výzkumu v oblasti cévních mozkových příhod se významně podílejí týmy z dalších brněnských institucí, a to z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Biofyzikálního ústavu AV ČR, Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Loschmidtových laboratoří Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a firmy BioVendor. Z mimobrněnských institucí výrazně přispívají ke společným výsledkům kolegové z Biotechnologického ústavu AV ČR – centra BIOCEV z Vestce u Prahy. Zástupci všech zmíněných institucí na meetingu diskutovali nejen výsledky za rok 2019, ale hlavně vizi další spolupráce.

Budoucnost výzkumu cévních mozkových příhod v Brně

V Brně se posledních několik let vytváří jedno z nejsilnějších výzkumných zázemí pro výzkum cévních mozkových příhod na světě, a to díky propojení expertů z různých vědních oblastí, jako jsou klinický výzkum, biofyzika, veterinární experimenty, biomedicínské inženýrství nebo proteinové inženýrství, i z různých sektorů, a to akademického, klinického i průmyslového. „Náš tým i naši vědečtí kolegové z partnerských institucí a firem počítají s ještě užší spoluprací na výzkumu cévních mozkových příhod v dalších letech a rádi bychom posílili jak společnou propagaci svých výsledků pod značkou „STROKE BRNO“, tak i společnou přípravu dalších projektů a grantů,“ shrnul společné plány profesor Mikulík. V přípravné fázi je například společný grant s prof. Kimem Dong-Eog z Dongguk University v jihokorejském Soulu, který brněnské instituce navštívil letos v září. Připravovaný grant by umožnil společný výzkum nových diagnostických metod založených na lepším zobrazování mozkových infarktů. Dále se plánuje vývoj několika mobilních aplikací, které by měly usnadnit měření a zlepšování kvality iktové péče, ale také komunikaci mezi lékaři v iktových centrech.

Národní výzkumná iktová síť zahájí od 2020 svoji činnost

Velký potenciál pro výzkum cévních mozkových příhod přinese nový projekt pod vedením profesora Roberta Mikulíka, jehož cílem je vytvořit výzkumnou síť iktových center v České republice. Ta umožní přinést nové metody či prostředky léčby cévních mozkových příhod prostřednictvím realizace společných akademických klinických studií. Projekt Národní výzkumné iktové sítě, pod hlavičkou výzkumné infrastruktury Czecrin, bude zahájen od nového roku ve spolupráci s Cerebrovaskulární sekcí České neurologické společnosti ČLS JEP.

Ocenění Žena roku 2019 pro mladou pacientku, která šíří osvětu

Během meetingu ocenil Cerebrovaskulární tým FNUSA-ICRC a vzdělávací projekt HOBIT slečnu Karolínu Vařákovou, bývalou pacientku I. Neurologické kliniky FNUSA, která ve svých 21 letech prodělala cévní mozkovou příhodu a nyní se ve svém volném čase věnuje osvětě o cévní mozkové příhodě mezi mladými lidmi. Zapojila se do projektu HOBIT a podílí se na jeho aktivitách ve školách i pro širokou veřejnost. Karolína vede besedy pro žáky základních škol, vystoupila se svým příběhem v edukačním filmu a pracuje s dobrovolníky, kteří se přihlásili do Ambasadorského programu HOBIT. Za svůj motivující přístup si zaslouží náš obdiv a také velký dík. A jak sama říká o své činnosti: „I kdyby to jen jednomu člověku pomohlo zachránit život, tak to za to stojí.“

Cena za nejlepší poster pro projekt HOBIT

Během meetingu byly prezentovány výzkumné projekty z oblasti prevence, diagnostiky a léčby cévních mozkových příhod a mozkových aneuryzmat, a to prostřednictvím 23 vědeckých posterů zástupců FNUSA-ICRC a dalších brněnských výzkumných institucí. Cenu za nejlepší poster si odnesl tým projektu HOBIT vedený Ing. Hanou Maršálkovou (Pokornou), která je spoluautorkou celého projektu a věnuje se jeho vývoji a realizaci již 9 let. Projekt HOBIT (www.projekthobit.cz) se věnuje vzdělávání žáků a veřejnosti o symptomech cévní mozkové příhody a způsobu pomoci při jejím vzniku. „V letošním roce se nám v projektu HOBIT podařilo překročit metu 10.000 proškolených žáků na více než stovce základních škol a víceletých gymnázií v ČR. Díky hledání nových nástrojů a jejich testování v terénu vykazuje náš projekt čím dál lepší výsledky, tedy čím dál lepší krátkodobou i dlouhodobou retenci znalosti o cévní mozkové příhodě u žáků, kteří vzdělávací program absolvovali,“ vysvětlila Hana Maršálková, vedoucí projektu HOBIT.


Veronika Svobodová, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Brno-meeting-stroke-2019Brno-meeting-stroke-women-of-the-year-2019brno-meeting-stroke-best-poster
Ales-Hejcl

29. 11. 2019 |

Doktor Aleš Hejčl, který působí jako seniorní výzkumník v Cerebrovaskulárním výzkumném týmu FNUSA-ICRC, úspěšně obhájil svoji habilitační práci „Modelace hemodynamiky a její potenciální přínos pro chirurgickou léčbu intrakraniálních aneuryzmat" na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a byl rektorem Univerzity prof. Tomášem Zimou ke dni 1. 12. 2019 jmenován docentem neurochirurgie.

MUDr. Aleš Hejčl, Ph.D. patří mezi první generaci výzkumných pracovníků v tehdy nově vzniklém Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA (2011), kde se podílel na formování neurovědních programů. V současné době je hlavním řešitelem a spoluřešitelem dvou vědeckých projektů podpořených Agenturou pro zdravotnický výzkum, díky kterým se mu podařilo vybudovat v rámci České republiky mezioborový tým se zaměřením na hemodynamiku mozkových aneuryzmat.

Jako neurochirurg působí doc. Hejčl v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Dlouhodobě se systematicky věnuje míšnímu poranění a poranění centrálního nervového systému. Kombinuje svou klinickou práci neurochirurga s výzkumnou prací ve FNUSA-ICRC a na Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Panu docentu Hejčlovi srdečně gratulujeme a přejeme další úspěchy v jeho klinické i výzkumné práci.

Za tým kolegů z FNUSA-ICRC

Ing. MgA. Veronika Svobodová

Ales-Hejcl
dar-pro-demenci

25. 11. 2019 |

Rádi bychom poděkovali firmě PIS PECHAL s.r.o. za finanční dar, kterým podpoří činnost výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Padesát tisíc bude použito na podporu léčby a výzkumu Alzheimerovy nemoci v rámci programu Czech Brain Aging Study (CBAS).
Czech Brain Aging Study je dlouhodobá observační studie stárnutí a demence, kombinující klinickou péči a klinický výzkum, na které se podílí Kognitivní centrum Neurologické kliniky 2. LF Univerzity Karlovy Fakultní nemocnice v Motole a právě naše výzkumné centrum. Pilotní projekt byl odstartován v roce 2005, k významnému posunu došlo v roce 2011 díky podpoře Evropského fondu pro regionální rozvoj a Ministerstva zdravotnictví ČR.
Cílem CBAS je hledání nových biomarkerů Alzheimerovy nemoci, které umožní nalézt pacienty v časné fázi onemocnění, ještě před rozvinutím klinických příznaků nemoci. Tato časná diagnostika umožní uplatnění preventivních a léčebných opatření v době, kdy mohou být ještě účinná. V poslední době se tým zaměřuje na rozšíření počtu měřitelných biomarkerů zahrnutím proteinů souvisejících s neuronální aktivitou a synaptickými funkcemi či enzymů regulujících expresi proteinů. Významnou součástí výzkumu jsou i možné nefarmakologické intervence související s podporou zdravého stárnutí.
Jako jediná dlouhodobá studie ve střední Evropě je CBAS dobře známá a uznávaná také v zahraničí. O tom svědčí množství navázaných spoluprací s mezinárodními institucemi – za všechny jmenujme například Massachusetts General Hospital, Harvard University, Mayo Clinic a University of South Florida (USA) či Karolinska Institutet (Švédsko).

GDPR-konference

22. 11. 2019 |

Jubilejní desáté Partnerské fórum Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) mělo název GDPR v biomedicínském výzkumu. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů je sice již rok a půl „stará“ legislativa, nicméně zejména v medicíně jde o velmi choulostivé a diskutované téma.
Tomu odpovídal i počet posluchačů – sešlo se jich více než padesát. Kromě kolegů z naší nemocnice a FNUSA-ICRC mezi nimi byli také zaměstnanci fakultních nemocnic z Brna, Olomouce či Hradce Králové a z Krajské nemocnice v Liberci, akademickou sféru reprezentovali například účastníci z Univerzity Karlovy, lékařské fakulty v Plzni, několika ústavů Akademie věd nebo Technické univerzity v Košicích. Zastoupen byl také komerční sektor.
Samotný program zahrnoval praktické zkušenosti přednášejících s GDPR z různých pohledů. Ten vědecký zastupoval Doc. RNDr. Petr Holub, Ph.D. z Ústavu výpočetní techniky MU, detailnější náhled z hlediska biostatistiky představila Mgr. Bc. Silvie Bělašková, Ph.D. z FNUSA-ICRC. S problematikou GDPR z pohledu právnického a akademického seznámil posluchače prorektor Masarykovy univerzity a vedoucí jejího Ústavu práva a technologií Doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D.
Konkrétní záležitosti týkající se fungování GDPR ve výzkumné instituci představili Mgr. Leoš Ševčík z FNUSA-ICRC a pověřenec pro ochranu osobních údajů FNUSA Mgr. et Mgr. Zuzana Ondrůjová. „Jsem ráda, že se podobná setkání konají a velmi mne potěšila účast,“ dodala pověřenkyně. „Odpovídá to mé vlastní zkušenosti, že lidé přistupují k této problematice povětšinou již racionálněji, s konkrétními dotazy a jsou otevřenější k řešení problematických situací, pokud se jich v jejich profesní činnosti ochrana osobních údajů týká. A vědců a zdravotníků se toto téma samozřejmě týká velmi…“
Po ukončení akce měl zájemci možnost prohlédnout si vybraná pracoviště FNUSA-ICRC. „Oceňuji velmi fundované a odborné příspěvky, přičemž přednášející dovedli tyto ryze odborné příspěvky podat velmi srozumitelně. Jednotlivé příspěvky poskytly syntézu přístupu člena výzkumného týmu a jeho náhledu na zpracování osobních údajů a předmětné problematiky s náhledem právním, přičemž zároveň byla citována i aktuální judikatura. Přednesené závěry pak lze aplikovat i pro další oblasti a jsou tedy použitelné i pro obor advokacie, kde se pohybuji – zde bych vyzdvihnul problematiku DPO pověřence, která je v advokátní praxi mnohokráte řešena,“ dodal Mgr. Jan Habanec z advokátní kanceláře Vašíček a partneři. „Také děkuji za možnost seznámit se dalšími částmi FNUSA-ICRC, a to ať již s laboratořemi, tak s koronární klinikou.“

Podpořeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj - projekt Rozvoj služeb transferu technologií ve FNUSA-ICRC (reg. č.: CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_014/0000653).

GDPR-konferenceGDPR-konferenceGDPR-konference
Nahoru