Novinky

Dr. Jose Hernandez

12. 8. 2019

Dr. Jose Hernandez - Kardiovize Brno 20130  FNUSA-ICRC

Dr. Jose Pantaleon Hernandez-Rodriguez je španělský vědec, který působí již téměř rok v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) v týmu Kardiovize Brno 2030. Jeho hlavní pracovní náplní je problematika kardiovaskulárních chorob, a protože má zkušenosti s preventivními programy, rád by je vyvinul a implementoval právě v našem městě. Na základě jeho zkušeností jsme se ho zeptali na srovnání situace v západních zemích a u nás.

José, mohl bys nám v krátkosti popsat tvou dosavadní kariéru?

Pracoval jsem pro Národní zdravotnickou službu (National Health Service) ve Velké Británii, a to na různých postech. Byl jsem referentem v oblasti veřejného zdravotnictví, ale měl jsem na starosti i zadávání jednotlivých úkolů. Po studiu na Oxford School of Medical Sciences jsem pracoval jako projektový manažer a na poradenské pozici. Nyní jsem v Brně a moje zájmy jsou podobné - chtěl bych zlepšit zdraví populace prostřednictvím programů prevence veřejného zdraví.

A čím se zabýváš v současné době?

Mezi mé zájmy patří studium povědomí o kardiovaskulárních rizicích v Brně. Je to zajímavé téma, protože zatímco na západě měly státem podporované kampaně zaměřené na prevenci a zdravý životní styl měřitelné dopady, ve střední a východní Evropě tomu tak není. Za to tu často vidím agresivní reklamní kampaně na alkoholické nápoje a tabákové produkty. To bych chtěl změnit.

Je to tedy u nás vůbec reálné?

Reálné jsou rozdíly mezi úmrtností na kardiovaskulární onemocnění na západě a východě Evropy. Česká republika má ve srovnání se sousedními západními státy mnohem větší mortalitu. A na tom se právě podepisuje životní styl, který může být teoreticky modifikován nejen osobní volbou každého z nás, ale také přístupem státu, či politiků na komunální úrovni vůči alkoholu a tabáku. Paradoxně se dá říct, že agresivní marketingové kampaně tabákových společností ve spojení s historicky velmi vysokou konzumací alkoholu udělaly ze států východní Evropy ideální prostor pro implementaci účinných a hlavně měřitelných opatření v oblasti veřejného zdraví.

A máš nějaká čísla, že tomu je tak i v Brně?

Ano, určitě, a to díky projektu Kardiovize Brno 2030. Od roku 2011 jako nejkomplexnější program kardiovaskulární prevence ve střední a východní Evropě analyzuje populaci města Brna a v současné době zmapoval kardiovaskulární rizikové faktory u jednoho procenta Brňanů, čímž nám dal do ruky důležité výsledky. Ty ukázaly velmi vysoké množství mužů (91%) a žen (79%), kteří uvedli menší než doporučený příjem ovoce či zeleniny, a více než čtvrtina účastníků jsou kuřáci. Toto a další faktory může ovlivňovat míru kardiovaskulárních onemocnění v Brně.
Pomáháme tyto informace šířit prostřednictvím vědeckých publikací a mluvíme o nich na konferencích. Nicméně program Kardiovize Brno 2030 cílí na širší auditorium, takže programy zaměřené na eliminaci rizikových faktorů mohou fungovat nejen v Brně, ale v celé zemi.

A jsme schopni k realizaci konkrétních programů nějak přispět?

To je samozřejmě klíčová otázka, jsme schopni přenést náš výzkum do praxe? Já jsem optimistou. Zkušenosti ze zahraničí dokazují, že zvýšení povědomí o rizikových faktorech, jako je cholesterol, vysoký krevní tlak či kouření je efektivní již na úrovni měst či obcí. Jde jen o to řešit tento problém i mimo akademickou scénu. Konkrétní dopady, jako například snížení nákladů na zdravotní péči, mohou být dostatečným argumentem pro naplánování a zavedení vhodné strategie v oblasti veřejného zdraví.

Děkuji za rozhovor!

Katja Klosterman FNUSA-ICRC

8. 8. 2019

Dva měsíce se u nás podílela na výzkumu a pracovala s nervovými buňkami. Katja Klosterman přijela na stáž do Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) ze Spojených států a získávala cenné zkušenosti pod vedením šéfa centra Gorazda B. Stokina. Jak se jí práce s buňkami líbila a jaké dojmy v ní zanechalo Brno, nám povyprávěla v rozhovoru.

Katjo, co nebo kdo tě přivedl ke vědě a výzkumu, byl to tvůj dětský sen, nebo ses rozhodla později?

Když jsem byla mladší, chtěla jsem být zubařkou. Vzpomínám si, že jako dítě mě fascinovala hračka – zoubek, který jsem mohla „jako“ vrtat a napravovat. Hluboký dojem ve mně zanechala reklama na jistou neziskovou organizaci, která se stará o lidi postižené rozštěpem patra, a uvědomila jsem si, že by se dalo dělat něco pro zdraví také v globálním měřítku, pro všechny. Pamatuji si, jak jsem si při sledování této reklamy říkala: „Tohle chci jednou dělat“. Od té doby se moje vášeň pro vědu a medicínu už samozřejmě trochu posunula. I když po medicíně pokukuji pořád, zaměření na vědeckou činnost mě uspokojuje v tom směru, že mohu vytvořit něco pro opravdu všechny, i pro ty, kteří nemají z různých důvodů dostatečný přístup ke zdravotní péči. Tento můj sen se upevňuje pokaždé, když se dozvím o dalších výzvách v oblasti zdraví populace, kterým musíme my výzkumníci čelit.

Co přesně studuješ v USA?

V současné době jsem ve čtvrtém ročníku bakalářského studia v oboru biochemie s certifikací v oblasti cross-sector leadership na Arizonské státní univerzitě.

A co tě přivedlo do Brna?

To je docela vtipné, je to takový smutný příběh se šťastným koncem. Minulý rok jsem strávila ve výzkumném týmu Dr. Yonase Gedy na Mayo Clinic, který se zabývá Translační neurovědou a stárnutím. Do tohoto projektu jsem dala opravdu všechno a doufala jsem, že moje snaha bude oceněna studentským grantem, který má univerzita nabízí a který by mi umožnil pokračovat ve výzkumu a zkoumat stigmatizaci duševního zdraví v pěti rozvojových zemích. Díky rozsáhlé podpoře a vedení mého mentora Dr. Gedy jsem se dostala mezi několik málo posledních žadatelů. Nicméně úplně ten poslední krok bohužel nevyšel a asi si dovedete představit mé zklamání. Rok snažení přišel vniveč a společně s Dr. Gedou jsme přemýšleli, co dál. Zmínila jsem se, že bych se v budoucnu ráda věnovala více praktickému experimentálního výzkumu, abych věděla, jestli se pokusit o titul MD anebo PhD, o kterých jsem uvažovala. A to byl ten moment, kdy jsem se dozvěděla o možnosti pracovat ve FNUSA-ICRC u Dr. Stokina v Brně. To mě nadchlo a hned jsem začala shánět více informací o tomto výzkumu.
Nejdříve jsem opravdu nemohla uvěřit, že budu mít možnost pracovat s nervovými buňkami. Navíc v zahraničí a přímo pod doktorem Stokinem… Opravdu to znělo tak dobře, že jsem až zapochybovala, že by to mohla být pravda. A byla – během svého působení v centru jsem se toho o výzkumu a neurovědě dozvěděla tolik, že jsem za tuto zkušenost neuvěřitelně vděčná.

A jaké jsou dojmy z praxe, pomůže to v další kariéře?

Jak už jsem říkala, vždycky jsem chtěla využít své vzdělání a budoucí kariéru k řešení globálních zdravotních problémů, které mají dopad na celou populaci. A i když ještě nevím, jestli to bude v oblasti výzkumu, nebo medicíny, tato stáž mi umožnila dále upevnit mou vášeň pro vědu, a dokonce jsem v sobě objevila zálibu právě pro neurovědu.

Jaká byla tvá představa o České republice, než jsi přijela?

Abych byla upřímná, před tím, než doktor Geda Českou republiku zmínil, tak jsem o se o ni nijak zvlášť nezajímala. Poptala jsem se mezi přáteli, kteří tu již byli, a ti nešetřili chválou! Takže bych řekla, že moje představa o České republice byla velmi idealistická a pozitivní.

A co Brno, jak se ti dostalo pod kůži?

Brno bylo jedno z nejkrásnějších měst, ve kterém jsem kdy žila. Mé rodné město je natolik rozlehlé, že se nikam nedá dostat na kole ani pěšky. Takže dostupnost veřejné dopravy se stala hned jednou z mých nejoblíbenějších věcí v Brně. Neříkám, že jsem vše okamžitě pochopila, zažila jsem několik okamžiků, kdy jsem stála na špatné zastávce anebo úplně ve špatném autobusu, ale to se prostě stane každému. A kouzelné je na tom to, že člověk prostě přestoupí a za chvilku je v práci. A navíc, i když jsem zrovna jela špatným spojem, tak jsem byla nadšená, že jsem viděla novou část města, tedy pokud jsem právě nespěchala do práce…

A co teď, jaké máš plány do budoucna?

V současné době dokončuji bakalářskou práci, v prosinci mám v plánu závěrečné zkoušky. Pokud dopadnou dobře, tak doufám, že se budu věnovat výzkumu při přípravě na zkoušku MCAT (pozn. Medical College Admission Test, standardizovaná přijímací zkouška na lékařské fakulty v USA) a ráda bych také pokračovala v doktorském anebo magisterském studiu.

Plánuješ se vrátit a navštívit nás znovu? :)

Milovala jsem každou sekundu, kterou jsem v Brně strávila. Výzkum byl sice náročný, ale vzrušující. Město bylo krásné a příjemné. Během mého krátkého pobytu v Brně jsem se toho naučila tolik, že se určitě v budoucnu vrátím, jen nevím, jestli na dovolenou, nebo za dalším výzkumem.

Děkuji za rozhovor.

Katja Klosterman stáž ve FNUSA-ICRC Brno
FNUSA-ICRC servisní laboratoře setkání

7. 8. 2019

Výměna zkušeností a sdílení informací o tom, jak fungují servisní laboratoře a interní servis v různých institucích, to bylo cílem návštěvy zástupců CEITEC MU a Biomedicinského centra Slovenské akademie věd s kolegy z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Jde o členy projektu Alliance4Life a podnět k tomuto setkání vzešel právě na posledním zasedání aliance v lotyšské Jūrmale.

„Zástupcům partnerských institucí jsme tam představili dílčí kroky, které se nám podařilo již zavést a ty, které plánujeme implementovat do budoucna. Nejvíce to zajímalo slovenské kolegy, tak jsme je pozvali, aby si vše mohli takříkajíc osahat,“ vysvětlila vedoucí výzkumného týmu FNUSA-ICRC Hmotnostní spektrometrie Kamila Kočí. „K jednání jsme přizvali zástupce z CEITEC MU, což je logické –  mají to k nám nejblíže a můžeme se navzájem inspirovat. A byl to dobrý krok, ráda bych poděkovala především Kateřině Vágnerové, která nám v mnohém pomohla,“ doplnila Kočí.
Dvoudenního setkání se zúčastnilo jedenáct lidí, kromě zaměstnanců Core Facilit také odborníci na oblast evaluace ve vědě. „Oblasti našeho zájmu se částečně překrývají, ale úhly pohledu na problematiku jsou rozdílné, proto jsme pozvali zástupce obou pracovních skupin,“ dodala Kočí.

Prezentace a výsledky z tohoto meetingu budou využity také na pátém zasedání Alliance4Life v rámci školení pracovní skupiny Core Facilities & Big Data a při přípravě hodnocení Core Facilit FNUSA-ICRC v následujících letech.

FNUSA-ICRC setkání s CEITEC a Biomedicínského centra Slovenské akademie vědFNUSA-ICRC setkání s CEITEC a Biomedicínského centra Slovenské akademie věd - Foto 2
Openpetition Brexit vizual

26. 7. 2019

Brexit, tedy uvažovaný odchod Velké Británie z Evropské unie, má dopady také na vědu a vzájemnou spolupráci v této oblasti. V současné době spolupracuje FNUSA-ICRC aktivně s Oxfordskou univerzitou, rozvíjí se kooperace s Královskou univerzitou v Londýně a dohoda o budoucí spolupráci je před podpisem také s Queen Mary University of London.

Nicméně budoucnost vztahů mezi zeměmi EU a Velkou Británií je nejistá. Právě proto vznikla petice, jejímž cílem je upozornění na tento problém a tlak na uzavření smlouvy o zajištění financování společných výzkumných projektů mezi britskými výzkumnými organizacemi a institucemi v zemích Evropské unie. Petici #dealforscience inicializovala výzkumná aliance EU-LIFE společně s organizacemi EuroScience a WellCome Trust.

FNUSA-ICRC je členem Alliance4Life, která se do šíření petice mezi výzkumníky zapojila také, proto pokud vás tato inciativa zajímá, svůj podpis můžete připojit zde.

Petice #dealforscience
MUDr. Ondřej Volný - FNUSA-ICRC

24. 7. 2019

Portrét MUDr. Volný - FNUSA-ICRC

V nejnovějším čísle časopisu z redakce magazínu 100+1 Zázraky Medicíny, ve speciální příloze "Nejlepší lékaři Česka" naleznete rozhovor s naším výzkumníkem MUDr. Ondřejem Volným, který je již druhým rokem na stáži na neurologické klinice v kanadském Calgary na pozici Stroke and Neurointensive Care Fellow.

MUDr. Ondřej Volný působí jako výzkumný pracovník v Mezinárodním centru klinického výzkumu v Cerebrovaskulárním výzkumném týmu (Stroke) pod vedením profesora Roberta Mikulíka, kde se podílí na výzkumu mozkové cirkulace ve vztahu k cévním mozkovým příhodám. Mladý neurolog již dříve absolvoval prestižní stáže v Calgary, Hotchkiss Brain Institute, který aktuálně patří ke světové špičce v rámci výzkumu mozku. Protokol týkající se zobrazování mozku, který byl vytvořen a patentován právě v Calgary, se mu podařilo přenést do Brna. Po svém návratu ze stáže z Kanady plánuje obohatit tým Stroke o další nové výzkumné poznatky.

Ondřej Volný, který pochází z Ostravy, je také jedním z hlavním autorů učebnice anatomie v angličtině - Memorix Anatomy. Předloni získal prestižní cenu Danubius Young Scientist Award určenou pro vynikající mladé vědce v zemích širšího podunajského regionu. Ocenění získal za excelentní výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.

Přečíst si rozhovor (PDF)
ICE FNUSA-ICRC

22. 7. 2019

Výzkumná skupina Intervenční srdeční elektrofyziologie FNUSA-ICRC se rozhodla pro aktivní hledání potenciálních spolupracovníků a spolupracujících organizací. Jde zejména o výzkumné týmy, které mají zájem účastnit se mezinárodních grantových výzev (např. H2020), korporace nebo malé a střední podniky s potřebou otestovat svá zařízení v preklinických a klinických podmínkách a výzkumníky zajímající se například o stáže.

Výzkumná činnost probíhá ve třech laboratořích: dvě z nich jsou věnována lidské klinické praxi a zkouškám; třetí se používá výhradně pro pokusy na zvířatech ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně a Animálním centrem FNUSA-ICRC. Zaměření skupiny je zvládání srdečních arytmií především katetrizační ablaci, ale také kardioneuroablaci a ablaci hypertrofické kardiomyopatie.

Nahoru