3. 11. 2020 |

Sepse a septický šok patří k nejčastějším komplikacím na jednotkách intenzivní péče. WHO dokonce sepsi označuje jako jeden z hlavních zdravotních globálních problémů. Během výzkumu koordinovaného Dr. Janem Fričem, PhD., se kolektiv autorů zaměřil na objasnění dynamiky výskytu jednotlivých subpopulací monocytů u pacientů se septickým šokem. Výsledky pak vědecký tým publikoval v časopise Journal of Cellular and Molecular Medicine v článku s názvem „Rozdíly v podskupinách monocytů spojené s krátkodobým přežitím u pacientů se septickým šokem“ (Differences in monocyte subsets are associated with short-term survival in patients with septic shock).

Tento projekt, na kterém se podílela skupina Buněčné a molekulární imunoregulace (CMI) z Centra translační medicíny spolu se skupinou Výzkumu intenzivní péče (INC) a kolegy z Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, potvrzuje vynikající propojení mezi klinickou a výzkumnou částí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. FNUSA-ICRC získala prostředky na tento výzkum z grantů Ministerstva zdravotnictví ČR (AZV) a Evropské unie (ENOCH a MAGNET).

Monocyty jsou aktivovány ve velice časných fázích rozvoje septického šoku – řádově v hodinách, mohou být tedy považovány za první senzory rozvíjejícího se septického šoku. Četnost výskytu jednotlivých subpopulací monocytů je spojena s predikcí přežívání pacientů se septickým šokem. Právě tento specifický profil monocytových subpopulací je u pacientů možné pozorovat již během prvních hodin od jejich přijetí na JIP. Tato data by mohla posloužit k vytipování ohrožených pacientů, kteří nereagují na konvenční léčbu, ale mohli by profitovat ze specifické léčby na míru.

Článek naleznete zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32949213/, nebo ho zobrazíte pomocí QR kódu.

Nahoru