Stárnutí v současnosti představuje jednu z největších výzev pro rozvinuté země. Pokroky v lékařské péči v budoucnu možná lidem umožní dožívat se i kolem 120 let. V České republice se od roku 1989 průměrná míra dožití zvýšila u mužů z 68 na 75 let a u žen ze 75 na 81 let. Lidé ve věku 65 let tvoří pětinu populace v zemi. Z celkového počtu přibližně 10,6 milionu obyvatel tvoří 2 miliony senioři. Podle odhadů se má navíc poměr počtu osob starších 65 let v porovnání s osobami v produktivním věku do roku 2060 téměř zdvojnásobit a dosáhnout zhruba 56 %. S větším počtem seniorů tak roste i počet pacientů trpících chorobami typickými pro stáří, jako jsou srdeční selhání, Alzheimerova choroba či selhání jater. Výzkumníci proto chtějí lépe porozumět imunitním reakcím a metabolickým změnám během procesu stárnutí.

Výzkumný tým zjišťuje, jak různé varianty histonů ovlivňují buněčný metabolismus a rakovinu, a zkoumá, jak velké typy histonů fungují jako energetické senzory a onkogeny v různých typech rakoviny. Tým se dále detailně zabývá zapojením a rolí imunitního systému při vzniku aterosklerózy, která vzniká především v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny. Zkoumány jsou též příznivé účinky krátkodobého půstu na zvýšení účinnosti chemoterapie u rakovin trávicí soustavy.

Epigenetika, metabolismus a stárnutí FNUSA-ICRC - Foto 1
Nahoru