Zástupci ICRC se účastnili zasedání o sepsi v Evropském parlamentu

Vedoucí vědečtí pracovníci týmu Buněčné a molekulární imunoregulace Jan Frič a Marcela Hortová Kohoutková reprezentovali v březnu Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) hned na dvou významných mezinárodních fórech. Na výročním zasedání Evropské aliance pro sepsi (ESA), které se konalo v prostorách Evropského parlamentu, se aktivně zapojili do odborných diskusí o výzvách v diagnostice, léčbě a výzkumu sepse. Zároveň vystoupili na prestižní konferenci World Immune Regulation Meeting (WIRM) ve švýcarském Davosu, kde představili nejnovější výsledky svého výzkumu v oblasti imunologie a sepse. Účast na těchto akcích nejen potvrzuje vysokou úroveň české vědy, ale také posiluje mezinárodní spolupráci a přináší nové impulsy pro vývoj inovativních diagnostických a terapeutických přístupů.

Společné foto účastníků diskuze Evropské aliance pro sepsi. Zdroj: Global Sepsis Alliance

Výroční zasedání Evropské aliance pro sepsi (ESA) se uskutečnilo 19. března 2025 pod záštitou poslance Evropského parlamentu, bývalého komisaře pro zdraví a bezpečnost potravin a patrona ESA, Vytenise Andriukaitise. Tématem setkání byla naléhavá potřeba začlenit politické snahy do řešení problematiky sepse a souvisejících oblastí. Diskuse se zaměřila na to, jak je připravenost na sepsi klíčová pro posílení celkové strategie veřejného zdraví v Evropské unii. Účastníci se podělili o své zkušenosti s osvědčenými postupy a představili konkrétní návrhy řešení. „Společnou prací můžeme zachraňovat životy,“ uvedl při zahájení konference Vytenis Andriukaitis.

„Většina zdravotnických zařízení v Evropě nemá standardizovaný screening, neexistuje standardizovaný postup řešení sepse. 70 % nemocnic nemá žádný školící program, téměř 90 % laboratoří nabízí omezené služby zaměřené pouze na testování krevních kultur,“ zdůraznil kritickou potřebu posílení povědomí a zefektivnění procesu léčby sepse s rámci zdravotnických systémů hned na úvodu setkání v Evropském parlamentu profesor Evangelos J. Giamarellos-Bourboulis, předseda Evropské aliance pro sepsi.

Setkání spojilo zdravotnické pracovníky, výzkumníky, politiky, přeživší sepse i lídry zdravotnických zařízení. Otevřelo otázku nezbytnosti koordinovaného přístupu a stvrdilo svůj závazek ke Globální agendě pro sepsi 2030, tedy k první celosvětové strategii vypracované pod vedením Global Sepsis Alliance za účasti 70 partnerských a členských organizací a regionálních aliancí v Evropě, Severní a Jižní Americe, Africe, Asii a Pacifiku, Karibiku a východním Středomoří.

„Panelová diskuze v Evropském parlamentu nám dala možnost setkat se s širokou škálou pohledů na problematiku sepse, prolínaly se v ní zkušenosti odborníků i zážitky samotných pacientů. Právě tato kombinace odborného a osobního přístupu je základem pro smysluplnou změnu a mezioborovou spolupráci,“ uvedl Jan Frič, vedoucí týmu Buněčné a molekulární imunoregulace a koordinátor BEATsep, mezinárodního konsorcia věnujícího se výzkumu následků sepse a septického šoku.

„Po prodělané sepsi totiž často dochází k trvalému oslabení obranyschopnosti, takzvané sepsi navozené imunosupresí. Zvyšuje se riziko opakovaných infekcí nebo se zhoršují reakce třeba na běžná očkování.“
Marcela Hortová Kohoutková, imunoložka

„O svůj příběh boje se sepsí se podělila třeba triatlonistka Shahrzad Kiavash. V březnu 2012 prodělala neobvyklou formu sepse, která ji málem připravila o život. Lékaři jí původně dávali jen minimální šanci na přežití. Jako zázrakem přežila, ale nakonec jí museli amputovat obě nohy.  V roce 2015 ale navzdory svému handicapu dokončila svůj první triatlon a o rok později závodila na Paralympijských hrách v Riu,“ zmiňuje Marcela Hortová Kohoutková, spolukoordinátorka projektu BEATsep. „Byl to silný a inspirativní příběh,“ dodává.

Triatlonistka a přeživší sepse Shahrzad Kiavash.

Jan Frič a Marcela Hortová Kohoutková v březnu přijali pozvání prezentovat své výsledky také na 19. World Immune Regulation Meeting, který se konal ve švýcarském Davosu. Jejich přednášky na jednom z nejprestižnějších imunologických kongresů v Evropě si vyslechlo přes 600 vědců a odborníků na imunologii.

Jan Frič přednášel o slizničních organoidech jako nástrojích pro výzkum sepse a Marcela Hortová Kohoutková představila téma dlouhodobých následků sepse na imunitní systém dětí, konkrétně na vrozené imunitní buňky, konkrétně na jejich imunometabolický stav – tedy jak fungují z hlediska energie a metabolismu při imunitní odpovědi. „Po prodělané sepsi totiž často dochází k trvalému oslabení obranyschopnosti, takzvané sepsi navozené imunosupresí. Zvyšuje se riziko opakovaných infekcí nebo se zhoršují reakce třeba na běžná očkování,“ uvedla.

„Součástí našeho výzkumu je i hledání nových biomarkerů, tedy měřitelných ukazatelů v krvi nebo buňkách, které by mohly indikovat, jestli u dítěte, které prodělalo sepsi, přetrvává imunosuprese. Cílem je dokázat zavčas identifikovat ohrožené pacienty a přizpůsobit tak jejich další léčbu nebo zintenzivnit jejich sledování. Má to význam nejen pro léčbu sepse samotné, ale i pro dlouhodobé zdraví dětí, které ji prodělaly, upřesňuje. Za svůj příspěvek si odnesla Travel Award od Evropské federace imunologických společností a European Journal of Immunology.

„Příspěvky na konferenci vznikly díky intenzivní a vytrvalé práci celého týmu Buněčné a molekulární imunoregulace. Všichni jsme na pracovali až do poslední chvíle, abychom mohli na konferenci přednést nejnovější data,“ doplnil Jan Frič.

Marcela Hortová Kohoutková při přednášce

Jan Frič