Sarkoidóza je systémové granulomatózní onemocnění postihující různé orgány včetně srdce. Typická je tvorba granulomů, tedy ložisek v tkáni, v nichž dochází ke shluku buněk imunitního systému reagujících na dosud neznámý podnět. Častěji bývají touto chorobou neznámého původu ženy než muži, a to v poměru 1,5–2,0:1. Sarkoidóza srdce je klinicky poměrně vzácná, udává se, že postihuje mezi 2 až 7 % pacientů (i když podle některých zdrojů jde až o 30 – 40 % nemocných). Patří však mezi nejzávažnější formy této nemoci, protože způsobuje srdeční arytmie, které mohou vyústit až v náhlou smrt.

Vědci z našeho centra se ve své studii nazvané „Hodnocení deformace myokardu levé komory u asymptomatických pacientů s nedávno diagnostikovanou sarkoidózou dýchacích cest a/nebo extrapulmonální sarkoidózou“ (Left ventricular myocardial deformation assessment in asymptomatic patients with recently diagnosed sarcoidosis of the respiratory tract and/or extrapulmonary sarcoidosis) zaměřili na to, zda by mohla při včasném odhalení tohoto postižení pomoci myokardiální deformační analýza provedená magnetickou rezonancí.

Studie se zúčastnilo sto třináct pacientů se sarkoidózou dýchacích cest a/nebo extrapulmonární sarkoidózou bez známek kardiovaskulárního onemocnění. U těchto pacientů bylo provedeno měření myokardiálního strainu z obrazů magnetické rezonance srdce pomocí techniky tzv. feature trackingu (CMR-FT) a následovalo srovnání s dvaceti dvěma zdravými pacienty. „Hlavními měřenými parametry byl globální longitudinální strain, globální cirkumferenciální strain a globální radiální strain levé komory,“ uvedl doc. MUDr. Roman Panovský Ph.D.

Z výsledků výzkumu, který provedli vědci z výzkumného týmu Kardiovaskulární magnetická rezonance FNUSA-ICRC vyplývá, že se hodnoty deformace myokardu pacientů se sarkoidózou významně nelišily od výsledků kontrolní skupiny. Možným vysvětlením by mohlo být to, že pacienti byli vyšetřování v rané fázi nemoci, kdy srdeční sval ještě není postižen. I přesto tyto výsledky má metoda CMR-FT velký potenciál k využití, zejména s ohledem na fakt, že bez prodloužení vyšetření nabízí dodatečné informace o systolické funkci srdce. Studie byla publikována v časopise Orphanet Journal of Rare Diseases (IF 3,7).

CMR

MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D. bude nově reprezentovat Českou republiku v panelu Evropské neurologické akademie (EAN) pro demence. Mezi hlavní cíle, které chce v rámci této platformy propagovat, patří zejména zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci a posílení výzkumu rizikových faktorů vzniku demence spojených se životním stylem a jejich propagace jako preventivního opatření široké veřejnosti.

Na to, jak tyto cíle navazují na výzkum v rámci výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), jsme se zeptali v krátkém rozhovoru.

Paní doktorko, výzkumem neurodegenerativních nemocí se zabýváte již více jak deset let. Cíle, které jste si dala jako zástupce České republiky ve Vědeckém panelu EAN, souvisí s dosavadním výzkumem anebo jde o jeho nástavbu?

Ano, je to velmi úzce propojeno. Jako příklad uvedu Czech Brain Aging Study, která je studií preventivní, účastní se jí lidé, kteří už mají nějaký problém s pamětí, ale nemají ještě rozvinutý syndrom demence. Potíže mohou být subjektivní anebo měřitelné senzitivními psychologickými testy, říkáme tomu mírná kognitivní porucha. My sledujeme v čase, jak se vyvíjí jejich paměťový deficit, jak se vyvíjí nález na magnetické rezonanci, eventuálně biomarkery z likvoru (mozkomíšního moku). Zaměřujeme se také na některé ukazatele životního stylu, analyzujeme mimo jiné i to, jak životní styl ovlivňuje rychlost úbytku mozkových buněk nebo riziko demence.

Další intervenční studie, na jejíž výsledky, které jsme publikovali v časopise Clinical Interventions in Aging, bych chtěla navázat, se týkala mindfulness, což je schopnost plně prožívat přítomnost a oprostit se přitom od emocí. Konkrétně se týkala metody Mindfulness based stress reduction therapy, tedy použití této techniky při zvládání stresu. Byl to osmitýdenní program pro pacienty, které jsme učili používat tyto techniky v běžném životě, být všímavý k přítomnému okamžiku a zmenšit tak stres, který je jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů u neurodegenerativních onemocnění. Právě redukce těchto faktorů, které se dají během života ovlivnit, je to, na co bychom se měli zaměřit nejvíce, abychom nebyli vystaveni zvýšenému riziku demence. Kromě stresu je to ještě například deprese a chronický zánět v těle, na což mají techniky mindfulness výborný vliv, jak jsme také publikovali. Demence a neurodegenerativní onemocnění obecně jsou totiž spojené mimo jiné i s chronickým zánětem, který ve stáří bývá zvýšený, jde o tzv. imunosenescenci. Pokud říkám chronický zánět, myslím tím zvýšení markerů, které můžeme vyčíst z krve, například aktivaci určitých typů lymfocytů, zvýšení některých imunologických působků… Snižujeme-li stres, tak kromě zánětu také snižujeme vylučování stresových hormonů, například kortizolu, který když působí chronicky a dlouhodobě, má škodlivé účinky na naše orgány, včetně mozku. A pokud je poškozen hipokampus, který souvisí se vštípením paměti, může to přispět k rozvoji Alzheimerovy nemoci. Takže pokud to shrnu, výzkum, který děláme, souvisí s cíli, které jsem si dala v rámci svého působení v panelu EAN pro demence.

A co váš nejnovější výzkum s použitím organoidů?

U organoidů, což jsou defacto malé mozečky, takové kuličky se strukturou podobnou mozkové tkáni zkoumáme Alzheimerovu chorobu z jiné stránky. Typická pro tuto chorobu je patologická kaskáda srážení bílkovin. Jednou z nich je také amyloid, jehož funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. Existuje teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny než je přípustné a tím spustit onu patologickou kaskádu. A my se snažíme najít, které patogeny by to mohly být a k tomu používáme právě tyto „minimozky“.

Takže je to něco jako cytokinová bouře, kdy reaguje přehnaně imunitní systém?

Přeneseně se to tak dá také říct, obecně víme, že ve stáří se více srážejí původně funkční proteiny, což se netýká se pouze amyloidu, ale například také proteinu Tau, který vlastně provází neurodegenerativní onemocnění. Předmětem výzkumu je tak zjistit důvod, proč se proteiny začnou srážet, protože pak přestanou fungovat tak, jak mají. Kvůli tomu potom začnou zanikat buňky, což se projevuje tzv. atrofií, tedy úbytkem mozkové tkáně v určitých částech mozku, což se pak projevuje různými klinickými příznaky, dle toho, které oblasti mozku jsou nejvíce postiženy. Atrofii můžeme sledovat magnetickou rezonancí.

Jaký dopad mají oblasti vašeho zájmu na léčbu pacientů?“

V současnosti je velká snaha najít léky, které patologickou kaskádu zastaví. Ale protože tato porucha začíná třeba i deset let předtím, než má člověk klinické příznaky a jde k lékaři, nejdůležitější je tyto pacienty najít včas. A s tím souvisí můj druhý cíl, tedy najít testy, které by byly finančně a klinicky dostupné a měly relevantní výsledky. Máme sice už nyní možnosti jak tyto specifické nefunkční bílkoviny vyšetřit, například amyloidový pet, což je ale drahé zobrazovací vyšetření, které není dostupné všem, případně se dají zjistit lumbální punkcí, která je zase invazivní a pro pacienta nepříjemná. V současnosti se rozvíjí hledání biomarkerů v krvi, takže by bylo možné detekovat onemocnění po krevním odběru. Další velmi jednoduchou možností jsou speciální, velmi citlivé neuropsychologické testy, které by odhalily tento začínající deficit dříve než běžné testy používané nyní. Náš tým se specializuje na prostorovou navigaci, kde byl inspirací výzkum na animálních modelech, což jsme převedli pro použití pro pacienty pomocí počítačů jako simulovanou orientaci v  aréně, kde testujeme schopnost člověka dojít k cíli. Anebo jsou takové, které kombinují více otázek dohromady, například FNAME test, kde jsou pacientovi prezentovány obličeje, k nimž jsou přiřazena jména a jejich povolání a po určité chvíli musí pacient obličeje s dalšími informacemi o nich znovu spojit. Těch testů je více, jde o to najít ty nejlepší.

Pokud si nepamatuji jméno osoby, kterou určitě znám, je to signál toho, že bych se měl začít obávat?

Vypadávání jmen je typickou známkou stárnutí a nikoliv patologie. Jde o běžnou součást související s věkem, s tím se asi potýkáme všichni. Ve zmiňovaném testu nejde jen o jména, testuje se zejména zapamatovatelnost nové informace. Což je problém u Alzheimerovy choroby – nejsme schopni si zapamatovat nově prezentovanou informaci. Testovaní lidé si dobře pamatují to, co znají již delší dobu, ale mají poruchu ukládání čerstvé paměťové stopy.

Co by tedy mělo být hlavním přínosem vámi navrhovaných témat v EAN panelu demence?

Když to shrnu, oba cíle jsou spojené a měly by vést k tomu, aby došlo k včasnému odhalení neurodegenerativní nemoci a na základě výzkumu poté k doporučení vhodné terapeutické metody. Vzdálenějším cílem pak je, že by ta doporučení neměla sloužit pouze pro časné odhalení již nemocných, ale měla by pomoci i těm, kteří mají zvýšené riziko např. Alzheimerovy nemoci a tak by mohli zavčas využít účinná opatření ať už farmakologická či stran životního stylu, s cílem aby se nemoc vůbec nerozvinula. Ráda bych, aby se získané poznatky mohly extrapolovat i dál, jako prevence neurodegenerativních onemocnění určená do široké populace.

Dr_Sheardova

Administrativní týmy podporují Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, aby se jeho vědci mohli plně soustředit na svůj výzkum.

  • Administration Office zajišťuje pořádání akcí a běžnou administrativu
  • Business and Academic Relations koordinuje spolupráci s dalšími institucemi v ČR i v zahraničí a věnuje se komercializaci výsledků výzkumu
  • Finances řeší financování výzkumných týmů a připravuje rozpočty
  • Human Resources zajišťuje personální zdroje včetně náborů, odměňování atd.
  • Legal Office tvoří smlouvy a kontroluje právní dopady výzkumu
  • PR a Marketing propaguje výsledky výzkumu a vytváří identitu centra

Právě tyto týmy hledají do svých řad stážisty/ky. Můžou nabídnout například možnost seznámení se s fascinujícím prostředím klinického výzkumu a zkušenosti v oblasti (projektového) managementu vědy a zdravotnictví, evropských i národních grantů.

Více zde: 

letak_akademie

Na pátek 29. října připadá Světový den cévní mozkové příhody, který každý rok vyhlašuje World Stroke Organization (Světová iktová organizace). Cévní mozková příhoda (CMP) postihne za život každého čtvrtého a třetina všech případů končí úmrtím pacienta. Zároveň je mrtvice nejčastější příčinou trvalé invalidity. Cévní mozkovou příhodu je možné rozpoznat díky třem příznakům. Rychlý zásah lékaře může pacientovi zachránit život a vést k plnému vyléčení. Proto na 29. října připravuje Skupina veřejného zdraví z Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) živé vysílání pro šíření osvěty o mozkové mrtvici.

Mozková mrtvice ročně zasáhne více Čechů než srdeční infarkt. Ten každoročně postihne okolo 22 tisíc lidí, CMP pak zhruba 25 tisíc za rok. Přestože se průměrný věk pacienta s cévní mozkovou příhodou pohybuje okolo 70 let, celosvětově narůstá počet stále mladších pacientů.

Jedním z mladých pacientů, kteří se léčili po ataku mozkové mrtvice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny (FNUSA), je Eliška Nováková. Cévní mozková příhoda ji potkala ve 20 letech. „Dostala jsem mrtvici ráno, ale sanitku jsme volali až odpoledne a na sál mě vezli v šest večer. Doktoři našim řekli, že je zázrak, že mě zachránili. Zapomněla jsem mluvit a první krůčky jsem udělala až po několika týdnech v nemocnici,” popisuje svou zkušenost. Dnes, po osmi letech, stále denně cvičí svou řeč i hybnost. O svůj příběh se dělí s ostatními prostřednictvím blogu Holka s handicapem.

Stejně jako Eliška mnoho lidí příznaky mrtvice podceňuje. Proto se do péče lékařů dostávají pozdě. Důsledkem je pak vysoká četnost úmrtí i trvalé invalidity. „Mezi nejčastější symptomy cévní mozkové příhody patří omezená hybnost, nebo ochrnutí končetin na jedné straně těla, pokleslý ústní koutek a nesrozumitelná či zmatená řeč,“ vyjmenovává prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který je vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Při léčbě mozkové mrtvice hraje nejdůležitější roli čas. Každou minutu přichází pacient o dva miliony neuronů, a proto je zásadní při rozpoznání alespoň jednoho z výše popsaných příznaků okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155. „Léčbu je potřeba zahájit ideálně do hodiny od vzniku příznaků. Čím později se dostane pacient do péče lékařů, tím více se snižuje jeho šance na vyléčení,” vysvětluje profesor Mikulík.

O mrtvici rapuje v novém osvětovém videoklipu také rapper MC Gey. Při psaní textu vycházel z vlastní zkušenosti – jeho dva blízcí mrtvici přežili. Každý ale s jinak těžkými následky. Klip s výstižným názvem Koutek bude mít premiéru v živém vysílání na tomto odkazu, a to v pátek 29. října 2021. Kromě nového videoklipu se zájemci mohou těšit na online program plný informací a tipů. Vysílání začíná ve 14:00 na facebookové události Světový den cévní mozkové příhody. Součástí online akce bude rozhovor s Eliškou Novákovou, informace o rizikových faktorech, prevenci i o tom, co se děje s pacientem po převozu sanitkou v nemocnici. Virtuální komentovanou prohlídkou vás provede profesor Robert Mikulík.

MCGEY

 

 

 

 

 

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.ILN logo

Jeseniovu cenu, která je určena pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně, získal v anketě Lékař roku MUDr. Zdeněk Stárek, Ph.D. z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Laureáty Jeseniovy ceny nominují odborné a zájmové organizace, konkrétního člověka pak vybírá komise, sestavená z odborníků pod hlavičkou Unie pacientů.

Zdeněk Stárek je vedoucím lékařem pracoviště elektrofyziologie na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a zároveň také vedoucím výzkumného týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA. „Ocenění si velmi vážím, jde však o výsledek spolupráce celého výzkumného týmu a dalších partnerů, takže jej vnímám jako týmové ocenění,“ uvedl MUDr. Stárek. Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák k tomu dodal: „Jsem samozřejmě rád za každé ocenění vynikající práce našich odborníků. O to více, když se sejde úspěch na poli vědy, který se vzápětí promítne do úspěšné léčby pacientů. Tady se konkrétně ukazuje, jak je výhodné spojení nemocnice a vědeckého centra. Panu doktoru Stárkovi moc blahopřeji.“

Ocenění získal Zdeněk Stárek zejména za podíl na českém patentu a užitném vzoru střídavého elektroporačního generátoru, což je netermální zdroj energie, umožňující ablaci srdečního svalu při katétrové léčbě. Nové řešení pomůže zejména pacientům se srdeční arytmií a při včasnější diagnóze několika typů onkologických onemocnění. Pro léčbu srdečních arytmií, tedy ablaci (doslova odizolování) abnormální srdeční tkáně, se v současnosti standardně používá termální radiofrekvenční energie, kdy ale může hrozit poškození okolních struktur, např. jícnu. Český patent je zapsán společně s Vysokým učením technickým v Brně.

Anketa Lékař roku má dlouholetou záštitu České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Letos se konala již potřinácté.

Zdenek-Starek

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude mít od ledna 2022 novou ředitelku. Na základě výběrového řízení byla vybrána prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Významná česká neuroložka a vědkyně prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. nyní působí jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Do funkce ředitelky FNUSA-ICRC nastoupí s novým rokem 2022.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) tak uzavře letošním rokem jednu z nejnáročnějších kapitol ve své historii, totiž náročnou restrukturalizaci. Právě s tímto úkolem nastupoval do funkce před rokem a půl prozatímní ředitel Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Jsem rád, že jsem mohl přispět ke zdárnému „ukotvení“ centra v době, kdy jsme museli provést kvůli sníženým finančním prostředkům řadu změn. Nyní nastal čas, kdy je potřeba, aby se do čela této instituce postavil vědec se schopnostmi manažera, který bude řídit celý institut a posouvat tohle skvělé pracoviště dál,“ uvedl Pavel Iványi.

Profesorka Irena Rektorová se na své nové působiště těší a zatím ho komentuje jen stručně: „Jedná se o velmi náročnou výzvu, mou jasnou prioritou bude excelentní výzkum.“

Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ing. Vlastimil Vajdák ji doplnil: „prof. Irena Rektorová je skvělý odborník, známý na poli neurověd nejen v České republice. Její budoucí angažmá v našem Mezinárodním centru klinického výzkumu považuji za výbornou volbu a věřím, že v čele s ní výzkumné týmy dosáhnou ještě významnějších výsledků.“

Irena-Rektorova

V prostorách Hvězdárny a planetária Brno se konal šestý ročník konference Konopí a věda. Smyslem akce je zhodnocení rozvoje výzkumu i léčby konopím, osvěta i novinky z této oblasti. Konference se účastnilo 160 lidí z řad lékařů, biologů, výzkumníků, vědců, studentů i pacientů.

Kvůli epidemiologickým podmínkám musel na poslední chvíli zrušit svou účast jeden z hlavních přednášejících, doc. Lumír Hanuš, český chemik a vědec, žijící v Izraeli. I přesto měla konference velmi nabitý program. „Na programu byla témata od základního výzkumu, tedy studia genetiky, přes samotnou rostlinu, pěstování, zpracování, tvorbu léčivých preparátů až po klinické studie u nás i ve světě. V odpolední části došlo také na zkušenosti z pohledu lékařů a pacienta,“ uvedl MVDr. Václav Trojan, vedoucí Klinicko farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Konference původně vznikla jako akce několika nadšenců, kteří se zabývali výzkumem konopí. Nyní má mezinárodní účast, a to i profesorů z různých oborů. Všichni se shodují na tom, že konopí má budoucnost. „Díky změnám, které ohledně konopí nastávají v české legislativě, stojíme na prahu období, kdy se v této oblasti pohneme možná o větší kroky než v minulosti. To nám pomůže ještě zintenzivnit propojení výzkumu s pacienty,“ řekl ředitel FNUSA-ICRC Pavel Iványi.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v České republice lídrem v oblasti léčby konopím. „V současné době léčíme konopím chronické bolesti různého původu u 240 pacientů, loni jich bylo 220. Největší nárůst jsme zaznamenali začátkem roku 2020, kdy se rozhodlo o tom, že 90 procent předepisovaného léčebného konopí bude hradit zdravotní pojišťovna. Do té doby se jednalo pouze o desítky pacientů,“ doplnil vedoucí Centra pro léčbu bolesti FNUSA MUDr. Radovan Hřib, který se také podílí na výzkumu konopí v Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA.

„Za poslední dva roky se nám povedla spousta věcí, namátkou vznik Cannabis research center nebo zprovoznění pěstírny konopí pro výzkum. Těší mě, že se mohu podílet na cestě, kdy začínáme u genetické informace a končíme u pacienta. Jsem hrdý a vděčný, že něco takového můžeme rozvíjet v této kombinaci a troufám si říci, že jsme jediní na světě. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně tak máme vědce, lékaře a pacienty na jednom místě, což je opravdu unikátní,“ dodal Václav Trojan.

Konopi a veda

Kardiovaskulární magnetická rezonance patří mezi nejmodernější neinvazivní metody získávání informací o srdci a jeho funkci. Jednou z používaných metod je i T1 mapování, které umožňuje měřit extracelulární (mezibuněčný) objem srdeční svaloviny, jako jeden z důležitých markerů kardiovaskulárních onemocnění.

Při T1 mapování se používají naměřené hodnoty relaxačního času T1, která jsou získány před a po podání gadoliniové kontrastní látky. K přesnému výpočtu je však důležitá také hodnota hematokritu, což je podíl červených krvinek na celkovém objemu krve. Vědci z týmu Kardiovaskulární magnetické rezonance Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a I. IKAK Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se ve studii zaměřili na jeho stanovování pomocí hodnot získaných přímo při T1 mapování. Tato metoda výrazně zjednodušuje celý postup, v některých centrech je již využívaná, ale ucelený přehled způsobů výpočtu doposud publikován nebyl. Kromě určení nejlepšího způsobu výpočtu se dále vědci pokusili vzorec dále zpřesnit přidáním hodnot získaných po aplikaci kontrastní látky.

Pro tyto účely použili hodnoty získané měřením u 139 pacientů. „Nejprve jsme změřili hodnoty hematokritu standardní laboratorní technikou, poté jsme pomocí kardiovaskulární magnetické rezonance stanovili T1 relaxační časy krve před a po podání kontrastní látky a statistickými metodami určili vztah mezi těmito hodnotami. Následně jsme zjišťovali přesnost výpočtu jednotlivými typy vzorců za použití vzorců konvenčních, kalibrovaných statisticky pro naše pracoviště a následně i s přidáním post-kontrastních hodnot“ uvedl dr. Lukáš Opatřil.

Jako nejpřesnější se nakonec ukázal reciproční model vzorce kalibrovaný pro dané pracoviště a ukázalo se, že přidání post-kontrastních hodnot dále významně zlepšilo jeho přesnost. „Používání tohoto výpočtu by mohlo do budoucna sjednotit a zpřesnit tuto metodu, která je výhodná z hlediska času i nákladů,“ dodal dr. Opatřil.

Finální vzorec a celou studii naleznete zde:Opatril

CMR měření

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN, která vznikla na základě úzké spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a Mezinárodním centrem klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) obstála v rámci mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur v celkovém hodnocení na výbornou.

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN, která podporuje akademická klinická hodnocení a propojuje fakultní nemocnice, univerzity a vědecká centra v oblasti biomedicíny, dosáhla v rámci posledního mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur v ČR, vyhlášeného a koordinovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), excelentního hodnocení. CZECRIN tak získal doporučení pro financování do dalších let. “ Zvláště nás těší, že nejvyšší možné hodnocení jsme obhájili z předchozích evaluací 2018. Od té doby jsme nejen udrželi vysokou úroveň infrastruktury, ale dále také významně rozvíjeli její aktivity. “ doplňuje Lenka Součková, národní koordinátorka infrastruktury a odborná asistentka farmakologického ústavu LF MU.

Od posledního hodnocení, po kterém se infrastruktura stala také plnohodnotným členem evropské sítě ECRIN (status platný od roku 2018), rozšířil CZECRIN svou expertízu, čímž rozšířil oblasti podpory zdravotnickým zařízením a výzkumu. Svým členům tak nabízí komplexní podporu v oblasti klinického výzkumu ve všech jeho fázích. S all-in-one schématem poskytuje výzkumníkům nejen konzultace, management a koordinaci klinických hodnocení, ale také regulační expertízu, farmakoekonomické studie a nabízí výzkumný přístup do unikátní certifikované GMP jednotky pro výzkum a vývoj léčivých přípravků pro moderní terapie (ATMP).

Infrastruktura dala také vzniknout oborově orientovaným sítím, které mají usnadnit spolupráci v jednotlivých oblastech výzkumu (např. STROCZECH – Czech Stroke Research Network, CZECRIN ONCO) a svůj dosah i podporu neustále rozšiřuje. “Jedná se o zcela unikátní propojení výzkumníků-lékařů a již existující výzkumné sítě, která jim pomáhá uskutečňovat jejich nápady na realizaci akademických klinických studií. Oborově orientované sítě reflektují přední výzkumné oblasti v medicíně a díky zapojení do CZECRIN je možné tak přímo ověřovat a následně aplikovat inovace do péče o pacienty.” vysvětluje doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D, ředitelka infrastruktury a přednostka farmakologického ústavu LF MU.

CZECRIN je v tomto roce součástí 92 národních a 22 mezinárodních projektů zaměřených na klinický výzkum směřující k optimalizaci péče o lidské zdraví.

Druhým nejvyšším civilním vyznamenáním, Řádem italské hvězdy, byl v červnu oceněn italský vědec Giancarlo Forte. Ocenění získal jako uznání za jeho práci a za reprezentaci Itálie v zahraničí. V Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) je vedoucím Centra translační medicíny, které vybudoval a působí zde již více než 8 let. V minulosti žil a pracoval také v Japonsku a Německu, ale od roku 2013 žije se svou manželkou v Brně, kde se v roce 2017 narodila jejich dcera.

V rámci výzkumu se věnuje zkoumání kardiovaskulárních onemocnění, nemocí mozku a nervového systému, imunitního systému a vybraným druhům rakoviny. Pracuje také s kmenovými buňkami, které dokáží regenerovat tkáně a představují tak potenciální příležitost pro léčbu mnoha onemocnění.

award-forte1

Chtěl jste být vědcem už od dětství nebo jste snil o jiné kariéře?

Jako malý jsem chtěl být archeologem, protože jsem snil o tom být jako Indiana Jones. O přírodní vědy a biologii jsem se začal zajímat až postupem času a stát se vědcem jsem se rozhodl na střední škole.

Již dříve jste pracoval a žil v zahraničí, proč jste si vybral konkrétně Německo a Japonsko?

Ve vědě si obvykle kvůli projektům, kterým se zrovna věnujete, lokalitu nevyberete. Když pracujete na konkrétním vědeckém projektu, snažíte se vždy vybrat nejlepší místo, kde je pro něj výborné zázemí a kde je velká pravděpodobnost jeho úspěšného dokončení. Nabídka zaměstnání v Německu přišla po mé promoci, a jelikož mě zajímal projekt, na kterém pracovali, rozhodl jsem se tam přestěhovat. S Japonskem to bylo podobné. Jeden z mých mentorů doktorského studia se přestěhoval právě tam a pozval mě, abych se k němu na chvíli připojil. Během té doby jsem se setkal s japonským profesorem, který mě pozval, abych se ucházel o místo u něj v instituci, a tak se mi podařilo dostat práci v Japonsku. Cestování po světě je v zásadě řízené vědou a konkrétními programy, na které se každé místo zaměřuje.

Bylo vždy vaším plánem pracovat nebo žít v zahraničí?

Vždycky jsem měl představu o tom, že ze mě bude světoběžník a už od začátku jsem plánoval se na nějakou dobu přestěhovat do zahraničí, jen jsem nevěděl na jak dlouho. Ve vědě vám neustále říkají, že byste měli jít do té nejlepší laboratoře nebo sledovat kde zrovna pracují na stejném projektu jako vy. A to se pro mě pak stalo přirozenou součástí mého života, je to víceméně přirozenou součástí života všech vědců.

Ze všech míst na světě – proč jste si vybral zrovna Brno?

To byla náhoda. Po několika letech v Japonsku jsem se rozhodl, že se chci kvůli zemětřesení, jadernému spadu a nebezpečí tsunami vrátit zpět do Evropy. To jsou ty okamžiky, kdy si uvědomíte, jak daleko jste od domova. Začal jsem hledat pracovní pozice a našel jsem jednu ve zbrusu novém zařízení v Brně a tuto výzvu přijal. Brno jsem navštívil a hned se mi tu líbilo, takže jsme se společně s manželkou rozhodli, že je to skvělé místo, kde začít nanovo.

Liší se Brno od jiných míst, kde jste pracoval? Nebo je to všude stejné?

Ne, není to všude stejné. Brno je úplným opakem Japonska. Vzhledem k tomu, že v Japonsku jsem se cítil jako bych žil vzhůru nohama, Brno pro mě znamenalo návrat do normálu. Evropský životní styl je víceméně homogenní, homogennější než život na dálném východě nebo třeba v USA, takže Brno je našemu životnímu stylu velmi blízké. Zažil jsem pouze jazykový šok.

Nyní když žijete v Brně, je něco v Itálii co vám chybí?

Chybí nám naše rodina a přátelé. Když se často stěhuje, cítíte se nějak blíže k dlouhodobým přátelům. Když cestujeme a stěhujeme se do zahraničí, vede nás to k tomu, abychom si více vážili přátelství a rodiny. Kromě toho nám také chybí počasí a jídlo, ale s tím se dá žít.

Co znamená rytířský Řád italské hvězdy pro ty, kteří jej obdrží? A co pro vás konkrétně?

Je to ocenění prezidenta italské republiky, které se uděluje nejen Italům, ale také cizincům, kteří pomáhají reprezentovat národ v zahraničí. I když se uděluje více než sto let, jsem rád že jsem byl u toho, kdy byl pravděpodobně poprvé udělen vědci. Většina mladých italských vědců je nucena odejít do zahraničí, protože doma není tolik pracovních příležitostí. Nemyslím si, že je to špatné, sám jsem se rozhodl odejít a nikdy jsem se necítil v exilu… Za všechny italské vědce, kteří pracují v zahraničí, mohu říct, že je potěšující, když si prezident váží naší práce, i když jí nepříspíváme naší zemi přímo, ale právě ze zahraniční. V mém případě jsem tedy cítil, že to bylo ocenění práce, kterou jsme odvedli. A není to jen o mě, je to o celé laboratoři a celém FNUSA-ICRC a o tom, co jsme společně udělali, abychom vytvořili opravdu mezinárodní prostředí pro všechny studenty a vědce, kteří cestují po světě, ve kterém by se cítili pohodlně a jako doma. V laboratoři máme kolegy mnoha národností a všichni jsou, pokud vím, rádi, že mohou být součástí našeho týmu. Dáváme jim šanci, trénujeme je a také dbáme na to, aby se cítili vítáni.

award-forte2

Na co se zaměřuje ve svém výzkumu?

Konkrétně koordinuji centrum pro translační medicínu ve FNUSA-ICRC, kde provádíme translační výzkum. Takže zkoumáme molekulární základ chorob postihujících kardiovaskulární systém, nemoci mozku a nervového systému, nemoci imunitního systému a některé vybrané druhy rakoviny. V zásadě se snažíme spojit klinické zkušenosti samotné patologie – symptomů s příčinami na úrovni buněk a tkání.

Co se týče výzkumu, jaké jsou vaše plány nebo cíle do budoucna a plánujete zůstat v Brně?

Během posledních let jsme učinili několik zajímavých poznatků a objevů o nových možných mechanismech patologií jak u rakoviny, tak u kardiovaskulárních onemocnění, takže bychom to chtěli dále prozkoumat. Výzvou je pro nás proměnit naše znalosti mechanismů onemocnění v lék. Rádi bychom se posunuli trochu blíže ke klinikám a samotným pacientům a pokusili se pochopit, jak můžeme řídit tyto molekulární procesy a navrhnout potenciální léčbu. Je zřejmé, že zde sním, protože cesta od translační vědy ke klinické praxi a návrhu léčby nemocí je velmi dlouhá.

Co se týče stěhování, záleží na mnoha faktorech. Je pravda, že vědci jsou světoběžníci a dříve či později potřebují najít nové místo. Je možné, že v budoucnu budeme hledat nové výzvy někde jinde, ale zatím jsme šťastní v Brně. Jsme spokojeni s možnostmi výzkumu a s naší prací a nemáme zatím žádný plán pro dalekou budoucnost.

Máte nějaké divoké sny nebo plány co se týče vašeho výzkumu?

Většina vědy je inkrementální. V zásadě se snažíme dělat malé krůčky, které jsou poháněny nejen zvědavostí, ale také podporou ostatních kolegů. Znalosti se hromadí a nakonec se dosáhne něčeho, co je revoluční, ale většina úsilí je dílčí. Revoluci určitě neplánuji. Revoluce ve vědě jsou většinou náhodné, takže k nim dochází jen zřídka.

award-forte3