Levnější léčba mrtvice pro země třetího světa? Veronika Slonková prezentovala v Torontu výzkum trombolytických enzymů

Pro úspěšnou léčbu mozkové mrtvice je nutné krevní sraženinu co nejrychleji rozpustit a obnovit tak průtok krve a tím pádem přívod kyslíku. Jenže bez vedlejších účinků. A právě taková léčiva vyvíjejí v clusteru Stroke Brno. Jeden ze slibných enzymů vědci patrioticky pojmenovali brnotepláza a jeho účinky vyrazila prezentovat na 15th World Stroke Congress výzkumnice Veronika Slonková.

World Stroke Congress se konal v kanadském Torontu.

Stroke is fast, our research is faster, zní claim výzkumného clusteru Stroke Brno vedeného profesorem Robertem Mikulíkem. Stroke Brno sdružuje výzkumníky a lékaře z několika institucí, kteří spolupracují na výzkumu mozkové mrtvice.

Výzkumu a testování trombolytických enzymů vylepšených proteinovým inženýrstvím se už pět let ve Stroke Brno věnuje i Veronika Slonková. Studuje Všeobecného lékařství v programu P-Pool, studiu s rozšířenou vědeckou přípravou. Pracuje v Loschmidtových laboratořích pod vedením profesora Jiřího Damborského.

Jako reprezentantka výzkumu se na sklonku října vydala na 15. World Stroke Congress až do kanadského Toronta. Výsledky svého výzkumu prezentovala na dvou posterech. „Ve Stroke Brno se věnujeme vylepšování léčiv na mozkovou mrtvici. Zkoumáme konkrétně trombolytika, tedy enzymy rozpouštějící krevní sraženiny neboli tromby. Metodami proteinového inženýrství se snažíme zvýšit rychlost, selektivitu a bezpečnost těchto enzymů,“ vysvětluje Veronika.

Veronika Slonková při prezentaci posteru na World Stroke Congress 2023.

Zatím jediným schváleným léčivem na ischemickou mozkovou mrtvici je altepláza, ta však není tak efektivní, jak by bylo potřeba, a navíc má řadu nežádoucích účinků. Během výzkumu se in silico vytvořilo tisíce variant, aby se posléze vybralo dvanáct nejlepších, které byly vyprodukovány a následně otestovány v laboratoři. „Enzym musí být schopný sraženinu v krevním řečišti najít a měl by se aktivovat až na jejím povrchu“ popisuje Veronika. „Pokud by byl stimulován v celém krevním řečišti, způsoboval by systémovou aktivaci plasminogenu a depleci fibrinogenu, což by vedlo k nerovnováze systému krevního srážení a mohlo snadno způsobovat krvácení.“

A vypadá to, že jsme na dobré cestě takovýto lék na mozkovou mrtvici opravdu uvést na trh. „V kanadském Torontu jsem prezentovala dva směry našeho výzkumu. Tím prvním je proteinové inženýrství lidského trombolytika alteplázy. Tady je největším želízkem v ohni varianta, kterou vědci jako správní patrioti pojmenovali brnotepláza. „Je 80x selektivnější k fibrinu, bude tedy aktivní hlavně v přítomnosti krevní sraženiny. Navíc je 4x odolnější k inhibici a také se neváže tak pevně na povrchu sraženiny, takže ji dokáže rozpustit i zevnitř. Zároveň má znatelně prodloužený biologický poločas.“

Druhým směrem výzkumu je proteinové inženýrství stafylokinázy. Ta je na rozdíl od lidské alteplázy proteinem bakteriálním a její výroba je tedy výrazně jednodušší a levnější. Mohla by znamenat naději v léčbě cévní mozkové příhody pro státy třetího světa, tedy země s omezenými finančními prostředky a špatně dostupnou mechanickou trombektomií,“ doplňuje.

V léčbě mozkové mrtvice hraje hlavní roli čas. „Buňkám při cévním mozkové příhodě začne chybět kyslík a začnou odumírat. Čím dříve průtok krve, a tedy přívod kyslíku obnovíme, tím větší je pravděpodobnost, že pacienta zachráníme a zůstane bez trvalých následků,“ uzavírá Veronika.

O účinky brnoteplázy projevili zájem až v kanadském Torontu!

Martin Toul získal ocenění Česká hlava 2023

Martin Toul obdržel v neděli 26. 11. cenu Doctorandus přírodní vědy společnosti Veolia, která se uděluje mladým vědcům za výzkum v přírodních vědách v soutěži Česká hlava 2023. Byla mu udělena za výzkum funkcí proteinu staphylokinázy, který se využívá pro léčbu mozkové mrtvice. Martin Toul svou prací objasnil působení tohoto proteinu, což umožňuje zvýšit jeho účinnost při léčbě až desetkrát.

Martin Toul, foto: Irina Matusevic, zdroj: Přírodovědecká fakulta MU

Česká hlava, nejprestižnější vědecké ocenění udělované v naší republice vědcům za jejich patenty a objevy, zná vítěze pro ročník 2023. A jedním z oceněných je i Martin Toul, který se jako součást týmu Proteinového inženýrství a Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity věnoval fungování enzymů na molekulární úrovni a tomu, jaké jsou jejich největší limitace a jak se dá těchto znalostí využít pro jejich zdokonalení a praktické využití v průmyslu či medicíně.

Cenu si Martin odnesl na slavnostním galavečeru. Pokud jste nestihli jeho přenos v neděli 26. 11. 2023 na ČT2, můžete si jej zpětně pustit v iVysílání České televize.

Enzymy, molekulární stroje s katalytickou aktivitou, hrají klíčovou roli ve všech živých buňkách, kde zajišťují životu nezbytné chemické přeměny, jako je třeba trávení potravy, dýchání, nebo svalová kontrakce. V dnešní době nacházejí enzymy široké uplatnění i v biotechnologiích, kde syntetizují čistá léčiva, jsou součástí pracích prášků, či slouží jako biosenzory a moderní léčiva. Efektivita enzymů je však často daleko od očekávaného optima průmyslových a medicínských aplikací, což snižuje jejich účinnost a ještě širší uplatnění. Martin Toul se ve svém výzkumu pod vedením prof. Zbyňka Prokopa a prof. Jiřího Damborského věnoval podrobné charakterizaci enzymů a odhalováním molekulární podstaty jejich neefektivnosti a limitací. Díky této znalosti bylo možné enzymy následně zdokonalovat pomocí tzv. proteinového inženýrství, a tím čelit všem zmíněným palčivým problémům.

Martin Toul na galavečeru moderovaným Danielem Stachem, zdroj: Česká televize

Jedním z biologických systémů, jehož detailní analýze se Martin Toul věnoval, je protein staphylokinasa, potenciální léčivo proti cévní mozkové příhodě. Z důvodu složité regulace a komplexního fungování na molekulární úrovni byl mechanismus tohoto proteinu ve vědecké komunitě doposud příliš zjednodušován. Podrobná analýza Martina Toula umožnila popis rozšířeného realistického mechanismu staphylokinasy a odhalila limitující krok, který dramaticky omezuje využití plného potenciálu tohoto trombolytika. Nově identifikovaná limitace způsobuje, že pouhá jedna z deseti tisíc molekul staphylokinasy je aktivována a schopna se účastnit rozpouštění krevních sraženin při mozkové mrtvici. Díky této znalosti je nyní možné budoucí úpravy staphylokinasy přesně zacílit tak, aby v ideálním případě došlo k aktivaci všech molekul, a trombolytická léčba tak byla až deset tisíckrát účinnější. Zásadním zjištěním Martina Toula se otevírá nový prostor pro vývoj terapeutik, které budou o několik řádů efektivnější než aktuální léčivo.

Kromě klinického výzkumu Martin Toul uplatňoval svoji expertízu taktéž na biotechnologicky zajímavé systémy. Jedním z příkladů je enzym luciferasa z mořského žahavce Renilla reniformis. Enzym je schopný tzv. bioluminiscence, tedy produkce světla, podobně jako tomu je u světlušek. Tohoto jevu se hojně využívá v základním výzkumu, ale i diagnostických laboratořích, kde je tato produkce světla vhodně spřažena s jiným biologickým procesem, který by byl jinak „neviditelný“ bez možnosti detekce. Svými experimenty se Martin Toul podílel na vývoji nových upravených variant luciferas se zdokonalenými vlastnostmi. Nejzásadnějším úspěchem byla konstrukce enzymu se stonásobně prodlouženou svítivostí oproti rychlému „záblesku“ původní luciferasy. Udržení stabilního neklesajícího světelného signálu je velmi důležité pro vědeckou a diagnostickou praxi, např. při využití luciferasy jako sondy pro dlouhodobé zobrazovací techniky. Kromě toho se však tímto výsledkem taktéž otevírají dveře pro budoucí vývoj alternativního udržitelného zdroje svícení, který bude šetrný k životnímu prostředí a plně obnovitelný.

Laureáty letošního ročníku České hlavy vybrala z desítek nominací odborná porota složená z předních českých vědců, jako je emeritní rektor VŠE Richard Hindls, psychiatr Cyril Höschl, neurochirurg Vladimír Beneš a další. Vítězové letošního 22. ročníku byli představení na tiskové konferenci v pátek 24. listopadu, kompletní přehled všech oceněných najdete ZDE.

Martinovy další kroky zamířily letos v září do Belgie do neziskového výzkumného institutu VIB, a my mu v jeho budoucí kariéře držíme palce a přejeme spoustu úspěchů!

Licence je podepsaná. Nová technologie českých vědců pro EKG je tak na cestě rozšířit se do ordinací

V úterý 31. 10. 2023 na půdě Mezinárodního centra klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny proběhl podpis licenční smlouvy k úspěšnému patentu nové technologie pro zařízení EKG. Patent tímto krokem přebírá startup společnost VDI Technologies, s.r.o., která posune zařízení ke klinickému využití a následně uvede na trh. Lékařům se tak otevírají nové možnosti lepší a přesnější diagnostiky srdečních onemocnění.

A je podepsáno! Zástupci institucí a výzkumníci Pavel Leinveber a Pavel Jurák (oba vpravo) se sešli u podpisu licenční smlouvy.

Novou technologii pro zařízení, které běžně známe pod zkratkou EKG, přes deset let vyvíjel tým vědců z Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA, 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd CŘ a firmy Cardion s.r.o. A zástupci těchto institucí na konci října podepsali ke svému vysokofrekvenčnímu elektrokardiogramu (UHF-ECG) licenční smlouvu se startupovou společností VDI Technologies s.r.o. Ta tímto dnem získává na nový patent práva a může tak novou technologii uvést na trh. V současné době firma provádí kroky směřující k certifikačnímu procesu, který by v roce 2024 měl umožnit získat klíčová povolení ve Spojených státech amerických. „Je to velký úspěch a jsem ráda, že jsme v takovémto počtu institucí zvládli podepsat licenční smlouvu a technologie se tak může dostat blíže k běžnému využívání, kde se nemalou rolí podílela i skupina kolem docenta Čurila ze 3. LF Univerzity Karlovy,“ říká obchodní a technologická ředitelka Charles University Innovations Prague a.s. Kateřina Šolcová.

Vyšetření novou technologií je pro pacienty neinvazivní, metoda totiž využívá běžné EKG elektrody a jejich standardní klinické rozložení na hrudníku. Jádro technologie spočívá v nové a kompaktní vyhodnocovací jednotce, která byla společným úsilím všech institucí vyvinuta. Lékaři poskytuje zcela unikátní informace o elektrické aktivaci srdečních komor, které mohou pomoci optimalizovat operační postupy a nastavení kardiostimulátorů v klinické praxi. I pro pacienty s již zavedeným kardiostimulátorem znamená jejich případná optimalizace efektivnější a vůči organismu šetrnější fungování, čímž zůstávají déle fyzicky aktivní. Kromě zlepšení zdravotního stavu nemocných technologie zjednoduší i práci lékařům. Výsledky jsou dostupné během pár minut, elektrická aktivace srdečních komor je jasně viditelná na takzvaných depolarizačních mapách, technické řešení je navíc levné a snadno dostupné.

„Pro nás je to zásadní krok,“ říká Miroslav Navrátil, CEO startupu VDI Technologies. „Udělali jsme poměrně nestandardní věc, na projektu jsme začali pracovat, i když jsme ještě neměli licenci, naše technologie investory nadchla tak moc, že byli ochotní s námi tohle riziko podstoupit,“ popisuje cestu. „Všichni jsme ale měli mezi sebou velkou vzájemnou důvěru,“ dodává. „Přivést do komerční podoby novou technologii není jednoduchá záležitost, podpis smlouvy je završením mnoha dílčích kroků dlouhé cesty. Čeká nás ještě spousta práce. Kolegové ze startupu pracují na získání všech potřebných certifikací,“ dodává Josef Lazar, ředitel Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Pro české vědce je to však už nyní obrovský úspěch. Za své inovativní řešení obdrželi již druhý americký patent vedle řady mezinárodních ocenění. „Startup též soustavně investuje do výzkumu a vývoje a připravuje budoucí inovace současné technologie,“ uvedli Pavel Jurák a Pavel Leinveber, výzkumníci, kteří se podíleli na patentované technologii.

Irena Rektorová, přednostka ICRC, poděkovala vědcům z ICRC a ÚPT AVČR za vývoj nové unikátní technologie, firmě VDI a všem partnerům za trpělivost a skvělou spolupráci a popřála celému projektu hodně úspěchů a mnoho zájemců po celém světě. „Nejdůležitější je, že se nová technologie dostane k pacientům a pomůže ke zlepšení péče a kvality jejich životů. ICRC tímto naplňuje svůj cíl dostávat nové objevy k pacientovi a dělat špičkovou medicínu.“

 

 

Do ICRC putují ocenění za excelentní výsledky v doktorském studiu

V rámci celé Masarykovy univerzity každoročně ukončí své doktorské studium kolem 200 absolventů. A letos už potřetí vybrala prorektorka pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová ty nejlepší z nich, kteří spolu se svými školiteli obdrželi Cenu prorektorky na excelentní výsledky v rámci doktorandského studia. A my hrdě hlásíme, že ocenění se svými doktorandy získali dokonce tři naši školitelé, a dva ocenění absolventi doktorského studia už s námi v ICRC tvoří budoucnost medicíny.

Všichni držitelé Ceny prorektorky za excelentní výsledky v rámci doktorského studia, foto: Masarykova univerzita

Ocenění byli ti, kterým se podařilo získat velmi kvalitní výsledky výzkumu zahrnutých v disertační práci. Podmínky pro udělení ceny byly dvě, a to maximální délka studia 5 let a prvoautorská publikace v zahraničním časopisu v prvním kvartilu s co možno nejvyšším impact faktorem, tedy metrikou, která reflektuje kvalitu vědeckých publikací.

Za svůj disertační výzkumu, který přinesl cenné poznatky o možnosti včasné detekce a terapie srdečního selhání u asymptomatických přenašeček genu pro specifický typ muskulární dystrofie, obdržela cenu naše lékařka a výzkumnice Lucia Masárová pod vedením Romana Panovského, který v ICRC vede tým Noninvasive Cardiac Imaging.

Lucia Masárová a její školitel Roman Panovský přebírají ocenění, foto: Masarykova univerzita

„Téma mi bylo blízké, protože jsem s Duchenovou muskulární dystrofii tak trochu „vyrůstala“. V naší vesnici jsme měli takto nemocného chlapečka, znala jsem ho odmalička. Byli jsme spolužáci, jako děti jsme mu pomáhaly, když bylo potřeba. Pamatuji si, že v první třídě ještě chodil, od páté třídy byl už pak plně odkázaný na invalidní vozík. Znala jsem i jeho rodiče a vím, jaká to byla neskutečná oběť z jejich strany, zajišťovat mu nejlepší 24hodinovou péči, a to včetně ovládání umělé plicní ventilace a jiných podpůrných přístrojů,“ vzpomíná Lucia. „O to větší radost mám teď, když vidím takto handicapované chlapce v mnohem lepší kondici právě díky pokrokům v medicíně i přesto, že se nadále jedná o nevyléčitelné onemocnění.“

Zatímco doposud byla veškerá péče a pozornost věnovaná pouze těžce handicapovaným chlapcům, je nutné pravidelně sledovat z kardiologického hlediska i jejich maminky. „Až dokud jsem se nezačala věnovat uvedené problematice v rámci doktorského studia, považovala jsem to za onemocnění chlapců. Teď je ale i z výsledků naší práce jasné, že jejich maminky, tedy přenašečky genů, sice nemají závažné muskulární postižení, ale může se u nich rozvinout postižení kardiální, a to od lehkých forem až po rozvoj srdečního selhání. Nacházíme u nich totiž stejné „vzorce“ jako u chlapců,“ vysvětluje. „Nadále zahrnujeme do výzkumu nové nosičky genu pro DMD, současně tak zajišťujeme všem již zahrnutým nosičkám pravidelné echokardiografické vyšetření a vyšetření pomocí magnetické rezonance srdce, dodává Lucia Masárová. Svou práci Lucia publikovala v Journal of American College of Cardiology, impact faktor její práce přeskočil číslo 10.

Kristína Mitterová a její školitelka Irena Rektorová přebírají ocenění, foto: Masarykova univerzita

Kristína Mitterová absolvovala na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity program Neurovědy. Ve svém doktorském studiu se zabývala dynamickým způsobem odhadu kognitivní rezervy. „Kognitivní rezerva je kapacita mozku zmírnit vliv stárnutí a hromadící se patologické zátěže. Přispívá k zachování kognitivních funkcí, její spolehlivý odhad poslouží ke zpřesnění diagnostiky a výběru vhodných kandidátů pro klinické intervence,“ říká Kristína Mitterová.

Navrhla také, jakým směrem se může ubírat výběr vhodné terapie s ohledem na velikost kognitivní rezervy u seniorů. Patří mezi kmenové zaměstnance CEITEC MU. S Kristínou ocenění převzala i její školitelka Irena Rektorová, přednostka ICRC a vedoucí výzkumné skupiny Aplikované Neurovědy v CEITEC MU.

Michaela Bartoňová a její školitel Ivan Rektor přebírají ocenění, foto: Masarykova univerzita

A stejný program, tedy Neurovědy, absolvovala i třetí oceněná, Michaela Bartoňová. Úspěšně se věnovala pokročilým metodám neinvazivní detekce patologické mozkové tkáně u specifických případů fokální epilepsie. Ocenění přebrala společně se svým školitelem Ivanem Rektorem, vedoucím výzkumného Centra neurověd na CEITEC MU a lékařem na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Michaela po čas svého studia publikovala práce ve výborných vědeckých časopisech, třeba v Nature Scientific Reports,“ říká k oceněné absolventce Ivan Rektor.

Společně proti mrtvici: Učili jsme pacienty FNUSA jednat FAST a zachraňovat zdraví i životy

Už v neděli si připomeneme Světový den mrtvice a při této příležitosti vyrazili členové Skupiny veřejného zdraví z našeho Cerebrovaskulárního výzkumného týmu do chodeb Fakultní nemocnice u svaté Anny, aby zase o něco více podpořili povědomí o prevenci život a zdraví ohrožující cévní mozkové příhodě.

 

Tým Skupiny veřejného zdraví

Prevence je zdarma, zdraví k nezaplacení. A tak ve středu 25. října Skupina veřejného zdraví pod vedením Hany Maršálkové až do odpoledních hodin ukazovala pacientům FNUSA, jak bojovat Společně proti mrtvici. V prostoru u nemocniční kavárny si návštěvníci mohli vyzkoušet příznaky cévní mozkové příhody na vlastní kůži, pokusit se odhalit mrtvici pomocí CT skenů, změřit si tlak nebo si nechat poradit expertkou v oblasti zdravého životního stylu. A samozřejmě se také naučit základy prevence, a především včasného rozpoznání příznaků mrtvice a osvojit si schopnost rychle reagovat.

 

Až 80 % případů mrtvice se dá správnou péčí předejít

Cévní mozková příhoda postihne za život každého čtvrtého člověka a třetina všech případů končí úmrtím pacienta. Zároveň je mrtvice nejčastější příčinou trvalé invalidity. Okamžitý zásah lékaře mnohonásobě zvýší šanci přežít cévní mozkovou příhodu bez následků.

„Jen v České republice nemoc postihne asi 25 tisíc lidí ročně a pouze třetina lidí se vyléčí zcela bez následků. Proto se zaměřujeme na vzdělávání v oblasti prevence. Při správné péči o fyzické a mentální zdraví by se dalo až 80 % případům předejít,“ vysvětluje vedoucí Skupiny veřejného zdraví Hana Maršálková.

 

Hana Maršálková na akci Společně proti mrtvici

Základ? Okamžitě rozeznat hlavní příznaky

Při podezření na cévní mozkovou příhodu je rozhodující čas. Pro rozpoznání mrtvice se používá mezi laiky i odborníky tzv. metoda FAST. Tu spolu s dalšími důležitými informacemi o tom, jak se dá mrtvici předcházet, učila Skupina veřejného zdraví návštěvníky areálu nemocnice. „Stěžejní je znát tři nejčastější příznaky – pokleslý ústní koutek, náhlá porucha řeči a ochabnutí horní anebo dolní končetiny na jedné straně těla,“ vyjmenovává symptomy vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu z FNUSA-ICRC profesor Robert Mikulík. Jakmile je rozpoznán aspoň jeden ze tří vyjmenovaných symptomů, jde o čas a je nutné neprodleně volat 155 nebo 112.

 

Studentka Kateřina Jiráková získala cenu v soutěži České hlavičky. Zaujala prací o regeneraci buněk po infarktu

O úspěchu mladé středoškolské vědkyně Katky  v SOČ už jsme informovali, teď si však za svou práci převzala i cenu v rámci soutěže České hlavičky. Se svým projektem, ve kterém zkoumala, jak zregenerovat srdeční buňky po infarktu myokardu, zvítězila v kategorii SANITAS – Život a zdraví člověka.

Kateřina se získaným oceněním.

Předávání cen 17. ročníku soutěže České hlavičky proběhlo ve večerních hodinách v pondělí 16. 10. Laureáty vybrala na základě nominací odborná porota složená z předních českých vědců, jmenovat můžeme třeba Václava Hořejšího, Jiřího Grygara nebo Zdeňka Kůse. A naše stážistka Akademie ICRC Kateřina Jiráková si z večera odnesla ocenění společnosti Česká hlava PROJEKT.

Slavnostní předávání proběhlo v brněnském SONO Centru.

Svou vítěznou práci s názvem Vliv transkripční aktivity proteinu YAP1 na expresi srdečních biomarkerů v in vitro diferencovaných kardiomyocytech vypracovala na pracovišti Centra translační medicíny pod vedením Vladimíra Vinarského ze skupiny Mechanobiologie onemocnění.

Zabývá se v ní infarktem myokardu. Ve své práci zkoumá, jak pomocí reaktivace mechano-signálních drah nastartovat regeneraci dospělého srdce, aby po infarktu déle vydrželo. „Možnou cestou, jak nastartovat regeneraci dospělého srdce, je obnova dělení kardiomyocytů. Dělení kardiomyocytů aktivuje v průběhu prenatálního vývoje protein YAP1. Jeho reaktivace v dospělých kardiomyocytech by proto mohla vést k obnovení dělení a tím k efektivní regeneraci srdeční tkáně,“ říká ke své práci.

Všichni laureáti ceny Česká hlavička pohromadě.

Katka se se svou prací probojovala kromě prvního místa v klání České hlavičky až do užšího výběru ne české, ale dokonce Mezinárodní středoškolské odborné činnosti, která proběhne v Číně. „Chtěli bychom jí popřát, ať se s ní dostane co nejdále a má příležitost se na věci dívat zblízka,“ doplňuje doktor Vinarský.

Katka je ze Slavkova, ale v Brně studuje 3. ročník na Gymnáziu Brno, třída Kapitána Jaroše. Po loňské úvodní stáži v ICRC se rozhodla u nás pokračovat a v současné době se věnuje práci s tkáňovým modelem kardiomyocytů připravených z kmenových buněk. „Zajímá mě hlavně mikroskopie a automatizovaná analýza obrazu za použití machine-learningu,“ popisuje Katka.

Cena kategorie SANITAS v rámci projektu České hlavičky se uděluje za odborné práce a projekty z oblasti přírodních věd, které se zabývají lidským zdravím, biologickými a chemickými pochody, které přispívají k pochopení funkce lidského organismu, či za práce a projekty z oblasti virologie, mikrobiologie, biomedicíny a příbuzných oborů, jejichž výsledky souvisejí se zdravím člověka.

Katko, za celé ICRC ti blahopřejeme a doufáme, že naše vzájemná spolupráce bude pokračovat minimálně stejně tak dobře, jako doposud!

HOBIT do škol! Učíme rozpoznat děti příznaky mrtvice nebo panické ataky

V ICRC se nejen aktivně angažujeme v oblasti vědeckého výzkumu, ale také usilujeme o zlepšení vzdělávání a zvýšení zdravotní gramotnosti mezi běžnou veřejností. A kde jinde začít, než u dětí?  V naší zemi patří infarkt a mrtvice mezi nejvýznamnější příčiny úmrtí. Náš program HOBIT učí školáky rozpoznat příznaky těchto chorob, a co je důležité, hlavně jednat. Jeho e-learning včetně všech materiálů a pracovních listů je dostupný online a zcela bezplatně.

Hanka Maršálková, vedoucí programu, prezentovala HOBITa partnerům z řad vzdělávacích i jiných institucí

HOdina BIologie pro živoT. HOBIT. Zdravotní vzdělávací program, který chce žáky základních škol naučit rozpoznávat a správně reagovat na příznaky závažných onemocnění a stavů. Zaměřuje se především na prevenci mozkové mrtvice a infarktu myokardu, proškolí však děti i na další v naší populaci hojně se vyskytující choroby, a to cukrovka 2. typu, obezita, panická porucha, Covid-19 a stav závislosti.

„Výzkum z roku 2009 nám ukázal, že děti na 2. stupni základních škol nevědí o mrtvici téměř nic, ale mají zájem se nové informace dozvědět“, uvádí Hana Maršálková, vedoucí programu HOBIT. „Schopnost rozpoznat včas její příznaky a jednat nesmírně důležitá. Mrtvici lze až z 80 % předejít správnou prevencí. Pokud však uhodí, je klíčové dostat postiženého co nejdříve do nemocnice, aby mu byla podána efektivní léčba.. A proto je význam zdravotního vzdělávání skutečně velký,“ upozorňuje.

HOBIT – e-learningový program pro školy dostupný zdarma

A že to význam skutečně má, ukazují nejen spokojené reference od učitelů a pozitivní reakce dětí, ale i skutečné výsledky. Jen pár měsíců po spuštění programu, na sklonku roku 2014, zvládli dva žáci proškolení HOBITem resuscitaci muže s infarktem.

Může jít o infarkt nebo mrtvici? Simulační videa učí děti rozpoznat příznaky

Proč učit děti o mrtvici? Protože jejím včasným rozpoznáním mohou zachraňovat životy

„První pomoc při mrtvici je skutečně tak jednoduchá, že ji zvládne i dítě,“ pokračuje  Hana Maršálková. „Primární je vůbec rozpoznat, že se něco děje. A to je to, co v rámci HOBITa učíme děti především.“ Ač to vypadá, že téma mrtvice se dětí netýká, bohužel opak je pravdou. Tento stav může nastat nejen u   prarodičů, ale i u generace jejich rodičů. Přestože se průměrný věk pacienta s cévní mozkovou příhodou pohybuje okolo 70 let, celosvětově narůstá počet stále mladších pacientů.

Hra o život: Děti samy zhodnocují, jak  jednat

Video, pracovní listy i simulační test. HOBIT je program připravený od A do Z. V krátkých filmech děti uvidí reálné příznaky mrtvice, infarktu, diabetu a dalších. V e-learningu jsou k dispozici jak předpřipravené pracovní listy, tak podklady pro skupinové a domácí úkoly. Doma si děti mohou získané znalosti osvěžit i na mobilní hře, volně stažitelné v Google Play i App Store. Hru o život si lze zahrát i přes prohlížeč.

Školákům stačí pouze připojení na internet a sluchátka

„Chceme, aby to měli učitelé bez starostí.“

Tvůrci se snažili program koncipovat tak, aby s jeho aplikací do výuky měli vyučující co nejméně námahy. „Stačí prakticky jen dobré připojení na internet a vlastní sluchátka,“ říká Hana Maršálková. Do e-learningu se žáci přihlašují pod přezdívkou a jednotným heslem, odpadá tedy problematika ohledně GDPR, do programu si dítě nemusí vyřizovat vlastní přístupové údaje. „Nehrozí tedy, že by učitel strávil půl vyučovací hodiny tím, že by řešil zapomenutá hesla dětí,“ dodává Hana Maršálková.

e-learning HOBITa je názorný a snadno přístupný

Hip Hopem proti mrtvici

Tvůrci HOBITa rozšiřují své obzory neustále a inspiraci pro svůj program čerpají i v zahraničí. Jedním z nejzajímavějších zážitků byl pro ně kontakt s newyorským projektem Hip Hop Public Health. Vzdělává děti z různých lokalit USA, jak rozpoznat příznaky mrtvice, jaké jsou rizikové faktory, a jak lze mrtvici předcházet, a to prostřednictvím hip hopu. Vyjádření pomocí tohoto hudebního žánru je školákům blízké. Zábavnou cestou tak dochází k předání důležitých informací.

Inspirace v USA: Známí rappeři objíždějí školy a vzdělávají děti ohledně zdraví pomocí jim blízkého hudebního žánru. Zdroj: Hip Hop Public Health

Zapamatovat si příznaky a vědět, jak pomoci. Nejlépe už napořád

Cílem HOBITa je, aby si děti informace zapamatovaly dlouhodobě, a vychovávat tak zdravotně gramotnou generaci. „Naší vizí je plošná implementace programu do českých škol, tak, aby každé dítě mělo možnost se tyto životně důležité informace dozvědět,“ dodává Hanka Maršálková.

 

Výzkumně implementační síť pro kvalitu péče o cévní mozkové příhody: Příběh úspěchu evropské spolupráce

Pod vedením prof. Roberta Mikulíka, vedoucího Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC, a prof. Natana Bornsteina, ředitele Divize nemocí mozku v nemocnici v Jeruzalémě, se Výzkumná síť pro implementaci kvality péče o cévní mozkové příhody (IRENE COST Action) v posledních 4,5 letech významně zasloužila o zlepšení monitorování kvality péče o CMP v Evropě. Hlavním úkolem projektu IRENE COST Action bylo vytvoření strategie pro měření kvality péče o CMP. Díky tomu začaly východoevropské země zavádět své vlastní národní strategie v této oblasti.

Díky projektu IRENE COST Action vznikla mezinárodní síť, která spojila více než 188 odborníků z 30 evropských a sousedních zemí. Tato síť se stala místem pro sdílení znalostí a spolupráci v oblasti péče o CMP.

Projekt IRENE také úzce spolupracoval s celosvětovými organizacemi, jako jsou Evropská iktová organizace a Iniciativa ANGELS, a pomáhal v implementaci evropského Akčního plánu pro cévní mozkové příhody. Tato spolupráce byla patrná během čtyř hlavních setkání v Moldavsku, Arménii, České republice a Chorvatsku, všechny s cílem zlepšit péči o pacienty s CMP. V Moldavsku a v Chorvatsku se navíc leader sítě prof. Mikulík společně s dalšími setkali s představiteli tamních vlád, aby diskutovali o tom, jak měřit a zlepšovat kvalitu iktové péče po vzoru České republiky.

Kromě toho se díky projektu IRENE COST Action uskutečnilo 23 vědeckých misí, zejména pro mladé výzkumníky z východní Evropy, 3 z toho hostil Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC. Tyto mise byly nástrojem k předávání nových dovedností a metodologií v léčbě CMP a podpoře spolupráce mezi evropskými institucemi.

Osmi mladým výzkumníkům z Polska, Česka, Chorvatska, Estonska a Řecka byla v rámci projektu poskytnuta příležitost prezentovat svůj výzkum na mezinárodních odborných konferencích. Z FNUSA-ICRC dostaly příležitost a grantovou podporu Ph.D. studentky Sandra Thalerová a Ekaterina Volevach z Cerebrovaskulárního výzkumného týmu, které prezentovaly své výzkumné projekty v oblasti vývoje nové léčby a prevence cévní mozkové příhody. Ekaterina Volevach díky projektu také absolvovala měsíční výzkumnou misi na univerzitě v Maastrichtu, kde se naučila nové metody, jak vyvíjet efektivní intervence na podporu veřejného zdraví, a napsala společně se svojí mentorkou vědecký článek.

I když projekt IRENE COST Action již skončil, komunita zapojených odborníků napříč Evropou je odhodlaná ve své misi zlepšovat péči o cévní mozkové příhody pokračovat.

 

Podpořeno programem COST (Evropská spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu), projekt č. CA18118 – Implementation Research Network in Stroke Care Quality – IRENE

Noc vědců v ICRC: Přímý přenos na Primě, ovládání lidských svalů přes tlačítko a natahování srdečních buněk

Vědec jako nudný patron zavřený mezi zkumavkami a kádinkami? Omyl! Věda umí být pořádné dobrodružství. Mýty o vědcích se už šestým rokem snaží vyvracet akce Noc vědců, které se po celé republice účastní stovky vědeckých pracovišť, aby po setmění návštěvníkům ukázaly, jak nejen zajímavá a přínosná, ale hlavně zábavná může věda být. A 6. října 2023 jsme se poprvé zúčastnili i my.

Letos se program Noci vědců točil kolem tématu Tajemství, a naše Mezinárodní centrum klinického výzkumu nemohlo chybět. Zájemce jsme provedli po místech, kam se běžný smrtelník jen tak nedostane, a ukázali jsme jim to nejlepší z naší práce.

V laboratořích ICRC byla připravená prohlídka s názvem Tajemství stimulace mozku. Co všechno už dnes věda dokáže? Třeba neinvazivně stimulovat nervy. To znamená bez porušení povrchu těla „ovládnout“ některý z periferních nervů. V praxi to může znamenat, že se dá na dálku rozpohybovat třeba prst nebo jazyk. A k čemu tohle všechno? Výzkum probíhá za účelem léčby nejen neurologických onemocnění, jako je třeba epilepsie, ale třeba i obstruktivní spánkové apnoe. Do budoucna by tedy mohlo být možné pomocí této metody projevy onemocnění eliminovat.

Zájemce o noční poznání vodily i vědecké týmy v Bioparku. Tam si Centrum translační medicíny připravilo dokonce prohlídky dvě. V té první, nesoucí název Imunitní dobrodružství: Odhalte tajemství svého vnitřního štítu, naši vědci návštěvníkům prozradili, jak a čím se naše tělo umí samo chránit.

Mgr. Veronika Bosáková zahajuje program v Centru translační medicíny.

A také, co se v těle děje, pokud se imunitní systém obrátí proti nám samotným. Předvedli i model střev, testování na něm by v budoucnu mohlo přispět k vyléčení nemocí jako je Crohnova choroba. „Když testujeme nové léky, nemusíme využívat pacienty nebo zvířata,“ vysvětlila návštěvníkům výzkumnice Veronika Bosáková.

Mgr. Jan FRIČ, Ph.D. při přípravě vstupu na CNN Prima News.

Na programu Buňky pod tlakem pak od zástupců týmu Mechanobiologie v onemocnění návštěvníci dozvěděli, jak buňky vnímají a reagují na mechanické podněty. Návštěvníky zejména zaujalo, jak vyzbrojeni touto informací získanou z laboratorních misek můžeme zkusit zlepšit funkci srdce po infarktu, nebo zastavit šíření rakoviny prsu. „Natahováním srdečních buněk v misce modelujme zvýšenou zátěž po infarktu myokardu, abychom pochopili, jak srdce povzbudit, aby déle vydrželo,” shrnuje komplexní téma v jedné větě výzkumník Vladimír Vinarský.

Mgr. Bc. Vladimír VINARSKÝ, Ph.D. při přípravě vstupu na CNN Prima News.

Podtrženo, sečteno, akce Noc vědců se vydařila víc než dobře! Zájem o nás byl i ze strany médií, v pátek těsně před samotným vypuknutím akce jste nás mohli vidět v živém vstupu ve zprávách na CNN Prima News.

Vystřídalo se u nás přes sto padesát nadšenců do vědy a poznání. A mezi nimi i ti, kteří uvažují, že by se k některému z týmů jednou v rámci svého profesního života připojili. My jim tedy budeme držet palce a budeme doufat, že se za pár let na půdě našeho Mezinárodního centra klinického výzkumu potkáme.

Letos se Noci vědců zúčastnilo 21 univerzit a více než 40 vědeckých institucí, science center nebo třeba hvězdáren a planetárií. Konala se už po šesté, tentokrát bylo spojovacím tématem všech přednášek Tajemství. Posláním akce Noc vědců je ukázat veřejnosti, že věda není nudná, ale naopak je studnicí zajímavostí a fascinujících úkazů. Jeden den v roce jsou na stovkách míst v Evropě ve večerních a nočních hodinách zpřístupněna vědecká pracoviště, ve kterých se zdarma konají komentované prohlídky, populárně vzdělávací přednášky, experimenty nebo workshopy. Nestihli jste letos náš program? Sledujte nás na sociálních sítích. Jakmile padne datum Noci vědců 2024, budete to vědět jako první!

Děkujeme všem, kdo se u nás v ICRC na Noci vědců podíleli, a také všem, kteří k nám v pátek večer zavítali. Děláme to pro vás!

,

BEATsep – prestižní evropský grant HORIZON EUROPE míří do Brna

Výzkumnému týmu Buněčné a molekulární imunoregulace (CMI) Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) se podařilo získat prestižní mezinárodní grant HORIZON EUROPE. Projekt se zaměří na výzkum sepse a septického šoku, které ročně postihnou až 50 milionů lidí po celém světě a stojí téměř za 20 % světových úmrtí. U většiny přeživších pacientů navíc dochází k rozvoji dalších komplikací, které mají vliv na kvalitu jejich života. Celkový rozpočet projektu BEATsep činí 6,9 milionů Euro.

Tento úspěch je ještě podtržen faktem, že CMI-ICRC projekt iniciovalo, následně sestavilo konsorcium partnerů, dále bude působit v pozici koordinátora celého projektu. Jde teprve o třetí projekt v kategorii Výzkum a inovace zaměřený na zdraví populace, který bude koordinovaný z ČR. “Projekt je výsledkem našeho několikaletého úsilí v rámci konsorcia, dává šanci lépe pochopit a zásadně změnit rekonvalescenci dětských i dospělých pacientů, kteří prodělali septický šok. Tento projekt bychom projekt nedokázali připravit bez intenzivní administrativní podpory, kterou máme v ICRC k dispozici” doplnil Dr. Jan Frič, vedoucí CMI.

Projekt BEATsep bude využívat interdisciplinární přístup, který spojí výzkumné a klinické týmy zabývající se specifickými aspekty rozvoje, léčby a prevence dlouhodobých následků sepse a jejich vlivu na kvalitu života pacientů. Komplexní klinická a výzkumná data získaná během projektu budou s využitím algoritmů umělé inteligence integrována do snadno použitelného prediktivního nástroje schopného identifikovat pacienty s nejvyšším rizikem komplikací. Dále konsorcium plánuje navrhnout strategii terciární prevence, která by pomohla rozvoji takových následků předcházet.

Za tímto účelem vzniklo konsorcium, které bude tuto problematiku v následujících pěti letech řešit. Konsorcium spojuje renomované experty na imuno-metabolismus, imunofenotyp, výzkum diagnostických znaků a několik klinických týmů pečujících o dospělé i dětské pacienty se sepsí. “Sestavení konsorcia, které již v současné době pracuje na několika společných projektech, zabralo bezmála dva roky intenzivních připrav a networkingu.” říká Dr. Marcela Hortová-Kohoutková z výzkumné skupiny CMI, která se na přípravě projektu zásadně podílela.

Celkově bude do BEATsep projektu koordinovaného ICRC-FNUSA zapojeno 10 partnerů z 6 evropských zemí včetně 1) CIML – Centre d’immunologie de Marseille-Luminy – (Aix-Marseille Université/CNRS/Inserm); 2) The Institute of Innate Immunity, at the Medical Faculty of the University of Bonn, Germany; 3) Faculty of Medicine at the Comenius University in Slovakia; 4) the Ludwig Boltzmann Institute for Traumatology, Vienna, Austria; 5) BioVariance GmbH, Germany; 6) Masaryk University, Brno, Czechia; 7) National Institute of Health, Prague, Czechia; 8) University of Galway and 9) APHM – Marseille Hospitals. BEATsep spojí renomované experty na imunometabolismus, epigenetiku, imunofenotypizaci, diagnostický výzkum a nekolik klinických týmů pečujících o dětské i dospělé pacienty se sepsí. ”Projekt BEATsep je ukázkou inovativního a úspěšného propojení translačního a klinického výzkumu, know-how našich a mezinárodních vědců, a spolupráce mezi nemocnicemi, univerzitami a dalšími vědeckými institucemi, které mají renomé. Jsem hrdá na to, že koordinátorský tým je z ICRC, společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně,” uvedla Prof. MUDr. Irena Rektorová, přednostka ICRC.

Mapa konsrocia

Pro více informací a aktuality @BEATsepsis (Twitter, X), www.beatsepsis.eu, LinkedIN

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.