Ľudmila Kvašňovská studuje 4. ročník anglického bilingvního gymnázia v Čadci. V roce 2022 prošla víkendovým seminářem ICRC Akademie, který odstartoval její cestu k vědě. V rozhovoru prozrazuje, jak se dostala z rodného Staškova na severu Slovenska, přes Akademii ICRC a stáž v jednom našich výzkumných týmů, až do čela slovenské soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ).

Foto: Ľudmila Kvašňovská

Foto: Ľudmila Kvašňovská

Jak ses dozvěděla o Akademie ICRC?

Kamarádka mi doporučila seminář Akademie ICRC, který sama dříve absolvovala.

Jak hodnotíš svoji účast? Co ti dala?                                                                                          

Nejvíce si cením možnosti stáže ve špičkovém výzkumném centru ještě na střední škole. Získala jsem spoustu zkušeností od plánování experimentů až po analýzu a interpretaci výsledků. Navíc jsem pracovala ve skvělém týmu a měla jsem úžasnou mentorku, Ing. Petru Lázničkovou, Ph.D. Stáž v ICRC bych rozhodně doporučila každému, kdo má vášeň pro vědu a výzkum.

Čím ses ve svém výzkumu zabývala?

Zkoumala jsem potenciální biomarkery, tedy měřitelné ukazatele, chronického zánětu souvisejícího se stárnutím. Jednalo se o zánětlivé cytokiny, rozpustný protein CD163 a volnou mitochondriální DNA v lidské plazmě. Podařilo se mi zjistit, že právě rozpustný protein sCD163 by mohl sloužit k včasné diagnóze chronického zánětu u starších lidí, a tím předcházet rozvoji různých chronických onemocnění. Tento protein je přítomný v krevní plazmě a vytvářejí ho imunitní buňky při vzniku zánětu v těle.

Foto: Ľudmila při práci v laboratoři

Foto: Ľudmila při práci v laboratoři

Proč sis vybrala právě tuto oblast výzkumu, co tě k tomu vedlo?

Již na první pohled mě zaujala oblast imunoregulace, tedy zkoumání vlastností a regulace imunitního systému. Zalíbilo se mi to natolik, že jsem ráda přijala nabídku zapojit se do týmu Cellular and Molecular Immunoregulation ICRC Dr. Friče.

Jak byla stáž časově náročná?

Stáž trvala 4 měsíce od srpna do prosince 2022. Celkem jsem v laboratořích strávila více než 70 hodin.

Jaké jsou tvé další plány? Uvažuješ o vědecké kariéře?

Právě díky Akademie ICRC jsem si uvědomila, kam chci směřovat svou kariéru. Příští rok se budu hlásit na studium medicíny a vedle studia a práce bych se velmi ráda věnovala vědecké kariéře. Se svým výzkumem realizovaným v rámci ICRC jsem se také zúčastnila slovenské SOČ.

Pověz nám prosím o SOČ více.

Jedná se o soutěž, v které mohou středoškoláci vytvořit odbornou práci na zvolené téma. K dispozici mají školitele, se kterým konzultují svoje výsledky. V rámci jednotlivých kol soutěže pak musí svoji práci veřejně obhájit. Vnímám to jako skvělou příležitost vypracovat projekt se zajímavým tématem, které je opravdu podobné úrovni bakalářské nebo diplomové práce. Vždycky jsem si chtěla vyzkoušet práci ve výzkumném centru a podělit se o své výsledky dále a Akademie ICRC a SOČ mi to umožnily.

Jak jsi v SOČ dopadla?

Můj projekt postoupil až do celostátního finále, které proběhlo 26.-28. dubna 2023. Soutěžila jsem za kategorii Zdravotnictví a farmakologie, kam z regionálních kol postoupilo 16 projektů z celého Slovenska, a konkurence byla opravdu vysoká. Kromě prezentace proběhla i debata s odbornou hodnotící komisí, se kterou jsem díky Akademii ICRC neměla problém, a nakonec jsem vyhrála. Moje kategorie bohužel z celostátního kola dále nepokračuje, ale plánuji se svým projektem soutěžit na podzimním Festivalu vědy a techniky AMAVET, takže moje soutěž ještě rozhodně nekončí.

Jak trávíš svůj volný čas?  

Kromě vědy se aktivně účastním Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (The Duke of Edinburgh’s International Award, zkráceně DofE). Cílem programu je podpořit komplexní rozvoj schopností mladých lidí skrze dlouhodobé a pravidelné aktivity v několika oblastech: např. rozvoji nových dovedností, pohybu či dobrovolnictví. Účastníci mohou získat mezinárodně uznávaný certifikát – bronzový (minimálně 6 měsíců plnění), stříbrný (min. 12 měsíců plnění) a zlatý (min. 18 měsíců plnění). Já se na zlaté úrovni se zaměřuji především na studium německého jazyka. Ve sportovní kategorii se věnuji gymnastice a akrobacii a v rámci dobrovolnické činnosti vedu gymnastické lekce pro děti v místním tanečním klubu. Ráda také cvičím a velmi mě baví studium jazyků a umění.

Děkuji za rozhovor a přeji ti další úspěchy ve vědě i ostatních aktivitách!

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš ocenil mimořádné úspěchy v oblasti vědy a výzkumu za rok 2022. Mezi laureáty Cen rektora jsou i dva zástupci ICRC, Martin Toul a Aleš Hampl. Oběma kolegům gratulujeme!

Slavnostní ceremoniál se uskutečnil 18. května 2023 v prostorách Velké auly Karla Engliše právnické fakulty. Předávání ocenění se koná každoročně, hned v několika kategoriích: věda a výzkum, sport, pedagogická činnost, umění a občanské aktivity. Právě v první kategorii se umístili i vědci z ICRC.

RNDr. Martin Toul, Ph.D. působí v Loschmidtových laboratořích Přírodovědecké fakulty MU a v týmu Protein Engineering ICRC. Konkrétně získal Cenu rektora MU pro vynikající studenty doktorských studijních programů MU za svůj výzkum v oblasti proteinového inženýrství. Využívá pokročilých kinetických metod pro odhalení největších slabin proteinů a jejich následné odstranění. Studované proteiny pak mohou být efektivněji využity v průmyslu i medicíně, ať už získáním lepší stability, trvanlivosti či citlivost. Příkladem možného využití je výroba účinnějších léků na mozkovou mrtvici.

Foto: Martin Toul (autor: Martin Indruch, MU)

Foto: Martin Toul (autor: Martin Indruch, MU)

Doc. MVDr. Aleš Hampl, CSc. je mezinárodně uznávaným odborníkem na kmenové buňky a jejich využití v biomedicíně. Cenu rektora MU získal za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu v oblasti přírodních věd a lékařství. Vedle role přednosty Ústavu histologie a embryologie LF MU působí také jako vedoucí týmu Cell and Tissue Regeneration ICRC. Svůj výzkum zaměřuje na porozumění a cílené ovlivňování biologických vlastností různých typů lidských kmenových buněk s cílem jejich bezpečné aplikace v biomedicíně.

Foto: Aleš Hampl (autor: Martin Indruch, MU)

Foto: Aleš Hampl (autor: Martin Indruch, MU)

Gratulujeme!

ICRC je společným pracovištěm FNUSA a LF MU.

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

Biomedicínský výzkum v Brně udělal další krok na cestě k excelenci. V pátek 19. května 2023 podepsali ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Ing. Vlastimil Vajdák, a ředitelka Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR), doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc., smlouvu o spolupráci na společném výzkumu.

Foto: podpis smlouvy; zleva: Ing. Vlastimil Vajdák, prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. a doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.

Foto: podpis smlouvy; zleva: Ing. Vlastimil Vajdák, prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. a doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.

Podpis smlouvy navazuje na dosavadní úspěšnou spolupráci BFÚ AV ČR a Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LF MU (ICRC). „Smlouva umožňuje hledání nových příležitostí. Jednou z nich je i společný klinický výzkum, pro který poskytuje FNUSA ideální zázemí. V rámci setkání jsme také diskutovali stav přístrojového vybavení obou pracovišť a možnost sdílení těchto kapacit,“ vysvětlil ředitel Vajdák.

Spolupráce ICRC a BFÚ AV ČR probíhá zejména mezi výzkumnými týmy, které se zaměřují na výzkum akutních a chronických zánětlivých procesů či molekulárních mechanismů při tvorbě a rozvoji nádorů a metastáz. „Aktualizovanou smlouvou upevňujeme spolupráci mezi oběma výzkumnými institucemi a významně tak přispíváme k posílení excelence biomedicínského výzkumu v Brně,“ dodala doc. Bártová.

V plánu je také rozšíření spolupráce, diskutuje se možnost využití čistých laboratoří pro výrobu přípravků pro moderní terapie, včetně buněčné terapie a tkáňového inženýrství. To potvrdila i přednostka ICRC prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. „Plánujeme i nadále hledat společná témata a využívat grantové příležitosti, např. v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský.“

Foto: ředitel FNUSA, Ing. Vlastimil Vajdák, a ředitelka BFÚ AV ČR, doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.

Foto: ředitel FNUSA, Ing. Vlastimil Vajdák, a ředitelka BFÚ AV ČR, doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.

Foto: společně před budovou BFÚ AV ČR

Foto: společně před budovou BFÚ AV ČR

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakty pro média:

  • Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.
  • Ondřej Strachota, správce informačních a komunikačních technologií, BFÚ AV ČR, +420 732 700 594, strachota@ibp.cz.

Uznávaný odborník v českém i mezinárodním měřítku, nositel několika mezinárodních patentů, vedoucí Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU a výzkumného týmu Protein Engineering ICRC, spoluzakladatel první biotechnologické spin-off firmy MU Enantis, držitel ocenění mezinárodní vědecké organizace European Molecular Biology Organization, americké nadace Howard Hughes Medical Institute, národního ocenění Česká hlava Invence 2017 udělované Vládou České republiky a ceny MUNI Scientist 2020 – tím vším je prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr., který nově získal také medaili Učené české společnosti ČR. Jeho velkými devizami jsou však i mimořádná lidskost, empatie a snaha ocenit a podpořit každý úspěch svého týmu.

Foto: prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr.

Foto: prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr.

Prof. Damborský se zabývá proteinovým inženýrstvím a vývojem softwarových nástrojů pro identifikaci a výrobu prakticky využitelných proteinů. Dlouhodobě se věnuje úpravám bílkovin tak, aby byly tyto biomolekuly stabilnější a mohly se efektivněji využívat v průmyslu i medicíně. Vedle svých výzkumných aktivit vyniká i mimořádnou schopností uvádět získané poznatky do praxe. Softwarové nástroje vyvinuté Loschmidtovými laboratořemi jsou používány globálně v proteinovém inženýrství s využitím v biotechnologiích a biomedicíně.

Je profesorem biochemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Doktorát z mikrobiologie obhájil v roce 1997 a habilitaci z biochemie v roce 2004. Publikoval přes 250 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech. V rámci ICRC se jeho tým podílí také na výzkumu nových léků pro rozpouštění krevních sraženin při mozkové mrtvici. Damborský se dlouhodobě angažuje na poli komunikace a popularizace vědy a podporuje mladé talenty v rozvoji vědecké kariéry. Jeho kolegové a kolegyně také oceňují jeho srdečnost, se kterou vždy své okolí motivuje a vedle pracovních výsledků projevuje lidský zájem o ostatní v týmu.

Učená společnost ČR nyní ocenila jeho výsledky medailí za zásluhy o rozvoj vědy, kterou převzal 15. května 2023 v prostorách pražského Karolina. Celý tým Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) panu profesorovi srdečně gratuluje!

Foto: tým Loschmidtových laboratoří (zdroj: https://loschmidt.chemi.muni.cz/)

Foto: tým Loschmidtových laboratoří (zdroj: https://loschmidt.chemi.muni.cz/)

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

Je mu 43 let a je držitelem 4 ERC grantů. Od ledna působí v brněnském Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde aktuálně buduje svůj výzkumný tým. V rozhovoru jsme hovořili nejen o tom, co ho na ICRC přivedlo, ale také o důležitosti vědecké mobility nebo psaní ERC projektů.

Foto: Adam Williamson

Foto: Adam Williamson

Vystudoval jste elektrotechniku, ale dnes jste neurovědcem. Byl to plán od samého začátku, nebo se to tak prostě událo?

Na začátku kariéry mě nenapadlo, že jednou budu neurovědcem na plný úvazek. Určitě bych ale dnes nemohl dělat to, co dělám, pokud bych neměl vzdělání, jaké mám. Vystudoval jsem teoretickou elektrotechniku. Z inženýra jsem se postupně přes mnoho zajímavých výzkumných témat dostal až k neurovědám a zaměřil jsem se na aplikaci nové technologie do klinického výzkumu.

Oborový posun mi umožnily zejména ERC granty. Byl jsem inženýr, ale od Evropské výzkumné rady jsem získal projekt na to, abych mohl dělat experimenty na myších, které měly implementované naše přístroje. Dnes mám grant na klinický výzkum, ale určitě nejsem klinický neurovědec, který rutinně pracuje s pacienty. Ale třeba až spolu budeme dělat rozhovor za 5 let, tak jím budu.

Za svůj život jste žil v mnoha zemích…

Narodil jsem se v Kanadě, odkud jsem se ještě jako kluk stěhoval s rodiči do západního Texasu, kde jsem studoval bakalářský i magisterský program. Na doktorát jsem se přesunul do Německa a pak do Francie. Následně jsem hodně cestoval mezi Francií a Švédskem. A nyní jsem se usadil na ICRC v Brně. K tomu, aby mohli vědci dělat špičkový výzkum, jsou důležité nejen peníze, ale také mobilita, protože ta umožňuje využívat infrastrukturních výhod pracovišť, jako jsou extrémně drahé vybavení nebo laboratoře a další prostory.

Užíváte si nové začátky, které přicházejí s každým stěhováním?

I když teď žiji v Brně, tak stále hodně cestuji, protože se podílím na řadě vědeckých spoluprací. Cestování mám rád. Nové začátky jsou zajímavé, baví mě učit se nové jazyky a poznávat kulturu jednotlivých zemí. Stěhování po Evropě ale neberu jako zásadní změnu, protože všechny země mají v určitém slova smyslu podobnou kulturu a tuším, co mohu očekávat. I když je každá země jiná, tak pořád je to Evropa. Zajímalo by mě, jaké to je udělat „reálný přesun“ a podívat se třeba do Asie, Afriky nebo na Blízký východ. Ne že bych to měl v plánu, ale určitě to bude hodně jiný zážitek.

Myslíte, že ICRC bude Vaše poslední destinace?

Určitě má všechny kvality na to, aby jí mohla být. S jistotou mohu říci, že tu strávím nadcházejících 5 let. Mám tu veliký ERC Consolidator grant a několik dalších menších projektů, takže mám opravdu hodně peněz na to dělat výzkum, který chci. Podpora, kterou na ICRC mám, je také fenomenální.

Co byly hlavní důvody, které Vás na ICRC přivedly?

Hlavním důvodem bylo, že ICRC je velmi přívětivá a vstřícná hostitelská instituce, kde jsou nejen excelentní vědci, ale i skvělí administrativní pracovníci. Všichni mě maximálně podporují v tom, abych získal přístup ke všemu, co potřebuji. Sekundární důvod je i částečně osobní. Hodně času jsem strávil v Německu, takže mi to tu připadá známé a připomíná mi to místo, kde jsem trávil čas se svými dětmi, když byly ještě malé.

Máte nějaký konkrétní příklad situace, která Vás překvapila svým hladkým průběhem?

Když jsem přijel, tak jsem několik týdnů připravoval podklady pro etickou komisi, abych mohl pracovat na svých grantech. Na schválení některých z nich jsme nemuseli čekat ani měsíc. Ve Francii bychom čekali rok. Není to proto, že v České republice by bylo povolení snadné získat, ale je tu velmi efektivní systém. Komise byla velmi obezřetná v otázkách etiky i bezpečnosti výzkumu. Zodpověděli jsme všechny nejasnosti a do druhého dne jsme dostali odpověď, že náš dokument je předběžně schválený, ale musíme v něm udělat nějaké dodatečné změny. A ještě se omlouvali, že to trvalo tak dlouho.

Aktuálně hledáte studenty PhD, postdoky a technický personál a v Brně budujete nový výzkumný tým. Je to poprvé, co budujete tým úplně od samého začátku?

Je to už podruhé. První ERC Starting grant, se kterým jsem zakládal výzkumnou skupinu, jsem získal ve francouzském Marseilles. Vybudoval jsem tam nový tým, ale pak se sešel konec grantu a vypuknutí pandemie. Navíc v té době všichni moji studenti, s výjimkou jednoho doktoranda, dokončili studium. Dnes působí jako postdoci po celém světě a dva z nich jsou dokonce na prestižních univerzitách v USA. Jsem na ně velmi hrdý, protože pro francouzské studenty není obvyklé, že by získávali pracovní pozice v USA.

Z jakých svých omylů se při druhém kole sestavování výzkumného týmu poučíte?

Poprvé jsem udělal spoustu chyb zvláště v administrativní rovině. Myslím, že jsem byl často, a občas i zbytečně, arogantní a konfrontační. Ve Francii je nesmírně těžké organizovat jakýkoliv výzkum. Moje zkušenost je, že tamní pracovní morálka není nejvyšší. K tomu jsem měl smůlu, že jsem tam byl v době pandemie, kdy bylo vše utlumené. A i když jsem věděl, jaké jsou francouzské pracovní návyky, tak jsem často tlačil na pilu a snažil se vydobýt si lepší podmínky. Dnes už vím, že i když máte pravdu, tak je třeba chovat se diplomatičtěji.

Musel jste se naučit jednat s lidmi, kteří nejsou nutně vědci, ale působí v rozhodovacích funkcích?

Za poslední roky jsem se v tomto ohledu velmi změnil. Pokud dnes jednám s řediteli, děkany nebo vedoucími pracovišť, tak jsem velmi umírněný. Už vím, že nemůžu na jednání přijít v mikině, začít se chovat, jako by to byl neformální vědecký meeting a tvářit se jako nejchytřejší člověk v místnosti. Vezmu košili a respektuji, že ti lidé vědí, jak na každodenní bázi fungují jejich instituce a já se tomu musím přizpůsobit. Mohu si třeba myslet, že nemají pravdu, ale o věcech diskutuji a hledám kompromisy. A snažím se věci posouvat vpřed.

Máte 4 ERC granty. Nepochybuji, že máte skvělé vědecké myšlenky, ale myslíte, že za Vaším úspěchem je také to, že jste se ERC granty prostě naučil dobře psát?

Myslím, že jsem ve způsobu jejich psaní velmi efektivní, to ale může být každý. Žádost o ERC grant je prostor, kde můžete popustit uzdu své kreativitě a popsat velmi komplexní a zajímavý problém a navrhnout jeho řešení, přičemž si ale můžete dovolit nechat otevřený konec. Vše musí být postavené na faktech a silných argumentech. Moc se mi tento systém ERC projektů líbí. Jejich psaní mě naplňuje a baví.

ERC granty jsou jiné než obdobně prestižní americké NIH granty. Moje zkušenost je taková, že u NIH grantů jde o velmi hutné a jednoznačně psané dokumenty. Je to jedna věta s mnoha citacemi za druhou. A experimentální část projektu vypadá jako dokonale popsaný recept na špagety. Popisujete každý detail toho, co budete dělat. Žádosti o grant ERC jsou v tomhle směru velmi odlišné.

Čemu se budete v rámci svého nejnovějšího ERC projektu věnovat?

Velmi stručně řečeno se budeme věnovat technikám, které umožňují z povrchových elektrod stimulovat hluboké struktury mozku a tím mohou přispět k diagnostice a léčbě některých onemocnění, například epilepsie, třesu nebo kognitivní poruchy. Neinvazivní stimulace bloudivého nervu z elektrod, které pacientům umístíme na krk, může pomoci s léčbou epilepsie nebo Crohnovy nemoci, zatímco stimulace podjazykového nervu může zlepšit symptomy spánkové apnoe.

Takže máte jasně daný směr výzkumu na dalších 5 let.

Každý, kdo dostane ERC projekt, musí využít peníze na to, aby splnil cíle uvedené v projektu. Moje cíle mi nyní připadají smysluplné, ale cesta k nim může být velice pestrá. Když jsem řešil svůj první ERC projekt, tak jsem na jeho konci pracoval na úplně jiném výzkumu než na začátku, protože jsem v jeho polovině zjistil, že jsem na začátku neviděl translační potenciál technologie směrem k pacientům. Vytvořili jsme druhou nezávislou linku výzkumu, všechno jsme vysvětlili v projektové dokumentaci a věnovali jsme se novému směru, protože mi to přišlo jako nejsmysluplnější využití peněz. Stejný přístup budu mít i nyní. Pokud se za několik let ukáže, že to, co jsem napsal do grantové žádost při jejím podání, nebude v kontextu aktuálního poznání dávat smysl, tak klidně změním směr výzkumu.

 

Autorka: Vědavýzkum.cz (TM)

Foto: ICRC

Článek převzat pro web ICRC se souhlasem autorky.

 

Adam Williamson

Adam Williamson je novou posilou Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) FNUSA a LF MU v oblasti neurověd. Kanaďan, který vystudoval teoretickou elektrotechniku v Texasu, získal doktorát na univerzitě v německém Ilmenau. Pracoval ve Švédsku na prestižním Karolinska Institutet a dalších univerzitách. Jeho posledním působištěm před příchodem do Brna byl institut Inserm ve Francii.

Z inženýra se postupně stal neurovědcem se schopností aplikovat nové technologie do klinického výzkumu. Jeho výzkum získal značnou podporu Evropské rady pro výzkum (ERC) v rámci programu EU Horizon Europe. Je příjemcem celkem čtyř grantů ERC (ERC Starting Grant v roce 2016, ERC Proof-of-Concept v roce 2020, ERC Proof-of-Concept v roce 2022 a ERC Consolidator v roce 2023). Poslední dva nyní převádí k realizaci do ICRC, přičemž druhý z nich nese název Epilepsy Treatment Using Neuromodulation by Non-Invasive Temporal Interference Stimulation (EMUNITI). Grant slibuje pětiletou podporu výzkumu pro tým s názvem „Neuromodulation Technology“, který Adam Williamson v ICRC buduje.

U příležitosti oslavy 10 let spolupráce v oblasti inovativních klinických studii se ve středu 19. dubna 2023 sešli zástupci brněnských nemocnic a společnosti IQVIA. Členové tzv. Moravian Prime Site, unikátního prostoru pro spolupráci při zadávání a realizaci klinických studií, vyzdvihli přínos společných aktivit pro výzkum, pacienty i Jihomoravský kraj. Zároveň vyzvali veřejnost k zapojení do klinických studií, např. prostřednictvím registru dobrovolníků.

Foto: Zástupci FNUSA a IQVIA

Foto: Zástupci FNUSA a IQVIA

Součástí Moravian Prime Site je pětice moravských nemocničních a ambulantních zařízení: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Vojenská nemocnice Brno, Fakultní nemocnice Brno (FN Brno), Masarykův onkologický ústav (MOÚ) a ambulance Medical Plus působící v Uherském Hradišti.

„Společnost IQVIA je odhodlána podporovat inovativní výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví a Moravian Prime Site je klíčovým prvkem naší strategie. Zajištění výzkumu na světové úrovni umožní pacientům v budoucnu přístup k nové léčbě a tím i zlepšení zdravotního stavu“, říká Dean Summerfield, Senior Vice President, Real World and Commercial Solutions EMEA ve společnosti IQVIA.

Vznik Prime Site navázal na dlouhodobé aktivity FNUSA v oblasti realizace klinických studií. Jedním z rozhodujících faktorů bylo i vytvoření Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v roce 2011 a s tím související vybudování centralizovaného oddělení klinických studií. ICRC účinně propojuje výzkum, akademickou a aplikační sféru, aby se moderní postupy dostaly co nejdříve od mikroskopů do ordinací lékařů.

Jak uvedl ředitel FNUSA, Ing. Vlastimil Vajdák: „Oblast klinických a výzkumných studií je příležitostí, jak pacientům přiblížit léčbu budoucnosti. Vedle firem jako IQVIA, které do FNUSA studie přivádějí, jsou právě pacienti našimi klíčovými partnery a vážíme si jejich důvěry. Jsem rád, že se nám podařilo propojit i s expertními týmy ostatních brněnských nemocnic.“ Spolupráce nemocnic umožňuje provádět i rozsáhlé studie, které by individuální subjekt nebyl schopen pokrýt.

Ředitel FN Brno, MUDr. Ivo Rovný, MBA, dodává: „Klinické studie se staly nedílnou součástí léčby pacientů na jednotlivých klinikách FN Brno a pokrývají široké spektrum onemocnění, obzvláště pak v oblasti onkologické a hematologické péče, dětské onkologie, gynekologie, kardiologie, neurologie a psychiatrie. V některých z těchto oblastí poskytuje FN Brno nenahraditelnou péči v rámci Brna i Jihomoravského kraje.“ FN Brno se díky vlastnímu Transfuznímu a tkáňovému oddělení může také plně zapojit do realizace studií, jejichž součástí jsou Léčivé přípravky pro moderní terapie nebo v tomto směru může nabídnout spolupráci ostatním partnerům.

Moravian Prime Site plní i další cíle, včetně podpory zapojení pacientů do klinických hodnocení. FNUSA vyvinula registr pro dobrovolníky, kteří se chtějí zapojit do klinických studií i výzkumu. Veřejnost má tak možnost přispět k výzkumu léčebných a diagnostických metod pro příští generace. Podobné možnosti nabízejí i další partnerské instituce.

„V Masarykově onkologickém ústavu mají klinické studie více než dvacetiletou tradici, jsou plně integrovány do chodu ústavu a péče o naše pacienty a zůstávají jednou z našich rozvojových priorit. Dlouhodobé a prohlubující se spolupráce s velkými partnery, jako je IQVIA, si velmi ceníme,“ říká ředitel MOÚ prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D. „Nejenže tak rozšiřujeme možnosti onkologické léčby pro naše pacienty, ale oblast klinického výzkumu má pro MOÚ mezinárodní přesah. V letošním roce jsme získali prestižní status evropského OECI Comprehensive Cancer Center. Jsme také centrem sítě EUCRAN pro vzácné solidní nádory,“ dodává.

Foto: 10 let Moravian Prime Site

Foto: 10 let Moravian Prime Site

Členové Moravian Prime Site v rámci setkání ocenili přínosy deseti let spolupráce, zefektivnění celého procesu řízení klinických hodnocení a především zařazení více než 2 100 pacientů do provedených klinických studií. Cílem je zrychlit diagnostické procesy, možnosti předvídání rozvoje chorob i vyhodnocování účinnosti nových metod léčby.

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakty pro média:

  • Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.
  • Sorin Petcu, General Manager Czech Republic and Slovakia, IQVIA, +420 607 020 929, petcu@iqvia.com
  • Václav Janištin, vedoucí Centra komunikace FN Brno, +420 532 232 193, Janistin.Vaclav@fnbrno.cz
  • Veronika Plachá, tisková mluvčí FN Brno, +420 532 231 387

 

O zapojených partnerech:

 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) FNUSA a LF MU

Jsme moderní centrum vědecké excelence se sídlem v Brně zaměřené na preklinický a klinický výzkum, především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. Hledáme nové diagnostické a léčebné metody, technologie a léky. Zaváděním našich poznatků do praxe zlepšujeme péči o pacienty a kvalitu jejich života. V červenci 2022 jsme se stali společným pracovištěm Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) v Brně. Rozvíjíme vztahy a spolupráci s dalšími klíčovými hráči, a to jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci našeho regionu. Naše aktivity jsou zahrnuty do akčního plánu realizace strategie #brno2050. Pomáháme tak tvořit budoucnost #brnoregionu.

Centrum klinických studií (CCS) ICRC je již od roku 2009 primárním kontaktním místem pro oblast klinického hodnocení v rámci FNUSA. Zajišťuje veškerou komunikaci mezi fakultní nemocnicí a zadavateli klinických studií nebo zadavatelem pověřenými subjekty. Jsme také kontaktním místem pro pacienty účastnící se konkrétních studií a zájemce o zařazení do dobrovolnické databáze. Ve FNUSA aktuálně běží okolo 160 studií, ročně CCS vyjedná okolo 40-50 nových. Jedná se o studie téměř na všech klinikách, v oborech kardiologie, neurologie, i interních.

Více informací o nás najdete na fnusa-icrc.org a fnusa.cz/klinicke-studie

 

Masarykův onkologický ústav – Oddělení klinických studií

Masarykův onkologický ústav v Brně je špičkovým specializovaným onkologickým centrem s nadregionální působností, jedinečným zdravotnickým zařízením v České republice a od roku 2023 také evropským OECI Comprehensive Cancer Center. Jsou v něm soustředěny všechny nezbytné medicínské obory pro zajištění komplexní onkologické péče, která zahrnuje prevenci, epidemiologii, diagnostiku, jednotlivé modality protinádorové léčby, rehabilitaci i osvětu pro širokou veřejnost. Zaměřuje se na vědecko-výzkumnou činnost včetně základního výzkumu.

Tradice provádění klinických studií v Masarykově onkologickém ústavu sahá až do 70. let 20. století, kdy byl ústav významným výzkumným partnerem v oblasti vývoje nových cytostatik.  V roce 2000 bylo založeno, jako první svého druhu v ČR, Oddělení klinických studií (OKS), které poskytuje kompletní organizační, administrativní a odbornou podporu klinickým studiím v MOÚ. Zajišťuje přípravu všech smluvních i akademických klinických hodnocení. Po jejich zahájení tým zkušených studijních koordinátorů, studijních sester a data manažerů koordinuje a realizuje studijní vizity dle protokolu, podílí se na náboru pacientů a zajišťuje data management a komunikaci se zadavatelem. Oddělení je rovněž poskytovatelem vzdělávání koordinátorů klinických studií napříč ČR.

V současné době zahajuje MOÚ každý rok přibližně 25 nových klinických studií fáze I-III pro léčbu solidních nádorů, do kterých je zařazeno kolem 300 pacientů ročně. Od roku 2012 MOÚ disponuje rovněž lůžkovou jednotkou pro klinické studie fází I a v roce 2022 získal certifikát SÚKL pro realizaci first-in human klinických studií.

Více informací o nás najdete na: www.mou.cz a https://www.mou.cz/klinicke-studie/t1520, email studie@mou.cz.

 

Fakultní nemocnice Brno – Útvar náměstka pro vědu a výzkum

FN Brno je druhé největší zdravotnické zařízení v České republice a zároveň nemocnice evropského významu, o čemž mimo jiné svědčí zapojení do šesti Evropských referenčních sítí (ERN). Od roku 2012 je FN Brno zapsána v rejstříku výzkumných organizací a od roku 2015 zapojena do aktivit výzkumné infrastruktury podporující akademická klinická hodnocení CZECRIN. Dlouhodobě také spolupracuje s CEITEC a RECETOX na poli aplikovaného a v menší míře i základního výzkumu.

Věda a výzkum ve FN Brno navazuje na její hlavní činnost, tj. zdravotnickou péči a díky tomu využívá unikátní dostupnost pacientských dat a klinických postupů, které jsou nezbytné pro projekty klinického výzkumu, včetně klinických studií. Oddělení klinických studií (OKS), které je součástí Útvaru náměstka pro vědu a výzkum, poskytuje administrativní a koordinační podporu provádění klinických hodnocení na jednotlivých klinikách FN Brno. Podílí se na přípravě smluv a u probíhajících hlinických hodnocení se tým studijních koordinátorů OKS zapojuje do všech fází jejich realizace. Ročně je ve FN Brno projednáváno více než 100 nových žádostí o klinická hodnocení, včetně akademických. Ty se v současné době ve větší míře také stávají součástí grantových a jiných výzkumných projektů. Ve FN Brno se ročně zahájí přibližně 70 nových klinických hodnocení.

Více informací o nás najdete na: www.fnbrno.cz a https://www.fnbrno.cz/utvar-namestka-pro-vedu-a-vyzkum/t4557.

 

O společnosti IQVIA

IQVIA (NYSE:IQV) je globálním lídrem v poskytování pokročilých analytických služeb, technologických řešení a kontraktovaných výzkumných služeb pro zdravotnický sektor. IQVIA chytře propojuje informace napříč všemi aspekty zdravotnictví pomocí svých analytických schopností, transformativních technologií, zdrojů v oblasti velkých dat a rozsáhlých oborových znalostí. Pomocí „IQVIA Connected Intelligence™“ IQVIA dodává svým klientům vhled a porozumění rychle a agilně s cílem zefektivnit klinický vývoj nových inovativních způsobů léčby, uvést je na trh a zlepšit tak zdravotní péči pro pacienty. IQVIA operuje ve více než 100 zemích a má přibližně 70 tisíc zaměstnanců.

Společnost IQVIA je globálním lídrem v ochraně soukromí individuálních pacientů. IQVIA využívá širokou škálu technologií a prostředků zajišťující soukromí individuálních pacientů při získávání a analyzování informací v takové míře, jež pomáhá stakeholderům ve zdravotnictví identifikovat vzorce nemocí a spojit je s přesným způsobem léčby a terapií, které jsou potřeba pro dosažení lepších výsledků. Poznatky a exekuční schopnosti společnosti IQVIA pomáhají biotechnologickým společnostem, výrobcům zdravotnických zařízení a farmaceutickým společnostem, medicínským výzkumníkům, vládním agenturám, plátcům a ostatním zdravotnickým stakeholderům proniknout hlouběji do pochopení nemocí, lidského chování a vědeckého pokroku s cílem pomoci jim posunout se dál na cestě za nalezením léčby.

Pro více informací navštivte iqvia.cz.

Od roku 2016 funguje v prostorách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) Dispenzární onkologická ambulance pod taktovkou MUDr. Tomáše Kepáka, Ph.D. Nabízí péči pacientům, kteří prošli v dětském věku onkologickou léčbou. Reaguje tak na rozvoj poznání o dlouhodobých vlivech léčby na pozdější stav imunity, stárnutí buněk, nebo předčasný rozvoj chronických onemocnění. Služby ambulance se nyní v souladu s evropskými trendy posouvají, vedle čistě lékařské péče, i do psychosociální oblasti. Nutriční poradenství má na starosti Mgr. Lucie Štrublová, která sama v dětství rakovinu prodělala. Svoje zkušenosti a postřehy s námi sdílela v rozhovoru. 

Foto: Lucie Štrublová

Foto: Lucie Štrublová

Přibližte nám svůj příběh, prosím.

Pan doktor Kepák mě nazývá ženou několika rolí (smích). Léčila jsem se na neuroendokrinní tumor od 10 do 15 let svého života. Moje onemocnění mě pak přivedlo k výběru mé profese. Vystudovala jsem obor nutriční specialista na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (LF MU), kde také aktuálně dokončuji doktorát. V roce 2015 jsem společně se dvěma dalšími vyléčenými kamarády založila spolek Společně k úsměvu, z.s. Jako pacientská organizace sbíráme zkušenosti dalších lidí zasažených léčbou v dětském věku a tvoříme bohatou celorepublikovou síť. Vnímáme, že je potřeba sdílet navzájem své zkušenosti ve snaze podpořit děti, dospívající, mladé dospělé a jejich rodiny, během náročné onkologické léčby i po ní. Snažíme se o to prostřednictvím řady projektů.

Mým největším životním úspěchem je ale moje dcera Anita.

Jak dlouho působíte v Dispenzární onkologické ambulanci FNUSA?

Ve ambulanci jsem od 1. ledna 2023 jako nutriční terapeut, spolupracujeme ale už od roku 2018, kdy jsem přišla jako výzkumná pracovnice v rámci své disertační práce. Studuji roli adipokinů jako prediktorů pro rozvoj kardiometabolického rizika u mladých dospělých po nádorech dětského a adolescentního věku. Adipokiny jsou bílkoviny v našem organismu, které produkují buňky naší tukové tkáně a zároveň ovlivňují různé metabolické a hormonální funkce v našem organismu. S naším výzkumným týmem vedeným profesorkou Julií Dobrovolnou z LF MU se snažíme zjistit, jak vypadá produkce vybraných adipokinů tukové tkáně u pacientů právě po léčbě.

Co konkrétně je vaším úkolem v nové roli nutriční terapeutky?

Poskytuji cílené nutriční poradenství pro pacienty ambulance, kteří k tomu mají doporučení od lékaře. Probíráme spolu správný životní styl a hodnotím jejich nutriční stav. Na základě svých zjištění pak pacientům poskytuji individualizované poradenství pro vytvoření vhodných stravovacích návyků.

Jaká je čekací doba na Vaše služby?

Zatím 1-2 týdny.

S jakými obtíženi pacienti nejčastěji přicházejí?

Nejčastěji jsou to nadváha, obezita nebo poruchy lipidového spektra, tedy nerovnováha hodnot tuků v krvi. Tyto problémy jdou mnohdy ruku v ruce s onkologickou léčbou. Některé diagnózy jsou po vyléčení rizikové na rozvoj nadváhy nebo obezity a s tím spojených kardiometabolických potíží. Mezi tyto diagnózy patří například akutní lymfoblastická leukémie nebo nádory mozku. Rozvoj nadváhy a obezity ovlivňuje u těchto diagnóz souhra několika faktorů, z nichž je velmi významným faktorem léčba samotná, např. kraniální záření nebo hormonální terapie. Svoji roli hrají i častá pohybová omezení, která můžeme vidět zejména u pacientů právě po nádorech mozku, případně špatná edukace rodičů či samotných pacientů o výživě po léčbě. Při řešení těchto obtíží se u každého pacienta vždy snažím o individuální přístup.

Jak může výživa ovlivnit průběh léčby?

Výživa je důležitou součástí podpůrné péče během samotné léčby. Tělo pacienta, které je v podvýživě hůře reaguje na podávanou léčbu, má vyšší riziko rozvoje některých komplikací a pokud je po operaci, tak se jeho rány pomaleji hojí.

Jak dlouho pečujete o konkrétního pacienta ambulance?

Zatím svoji činnost rozbíhám a potřeby pacientů zjišťuji. Chodí ke mně pacienti, kteří potřebují dlouhodobější spolupráci, ale i tací, se kterými se setkám 2-3x.

Je nějaký příběh, který Vám utkvěl v paměti?

Rozhodně ano. Pracovala jsem už během výzkumu s mladou ženou po náročné onkologické léčbě, kterou prošla v dospívání. V dospělém věku se pak znovu potýkala se sekundárním nádorem. Poprvé jsme se setkaly, když měla značnou nadváhu, a to ji velmi trápilo. Necítila se dobře sama ve svém těle, což je nepříjemné. Pokud máte za sebou tak náročnou léčbu na těle to zanechá stopy. A obzvlášť léčba v období dospívání sebevědomí příliš nepodpoří.

Začaly jsme spolu tehdy na změně pracovat. Ona sama byla velmi motivovaná a o výživu se zajímala, začala se pravidelně hýbat, běhala, cvičila. Váha se postupně začala měnit, množství tělesného tuku rapidně kleslo, pacientka se začala cítit dobře. Minulý týden u mě byla na konzultaci a přede mnou seděla sebevědomá žena, která zhubla 10 kilo a cítila se být sama sebou. 

Má Vaše práce přesah i mimo zdi ordinace – např. tvorbou doporučených postupů pro odborné společnosti?

To je můj cíl do budoucna. Zatím však nemám tolik dat a praktických zkušeností, abych mohla nějaké postupy vytvářet.

Trendem v onkologické péči je nyní komplexní pokrytí potřeb, ve spolupráci s navazujícími obory, jako je ten váš. Myslíte si, že se nám to daří?

Rozhodně se nám to daří lépe než v předešlých letech.

Jak důležitá je pro pacienty podpora lidí, kteří si prošli stejným osudem? 

Tato podpora je stěžejní. Vědět, že někde jsou lidé, kteří zažili to stejné jako já a mohou žít kvalitní život, mohou mi podat pomocnou ruku a pochopení.

Pro sdílení zkušeností jste založila již zmiňovaný spolek Společně k úsměvu, z.s. Přiblížíte nám prosím detailněji jednotlivé projekty spolku?

Naším cílem je podporovat aktuálně léčené děti a pomáhat těm, kteří léčbu ukončili a potýkají se s některými z pozdních následků léčby, jako jsou psychosociální potíže, problémy s výživou, dentální problémy či porucha plodnosti. Tuto pomoc spolek poskytuje právě prostřednictvím jednotlivých projektů. Jmenovitě bych uvedla projekt Moudrý průvodce, který je založený jako mentoring program. Tým našich odborníků školí vyléčeného pacienta do podoby mentora, který pak sám poskytuje podporu dětem a rodinám na oddělení Kliniky dětské onkologie FN Brno.

Dále máme projekt Svépomocná skupina, což je podpůrná skupina lidí, kteří se po léčbě potýkají s některými z pozdních následků. Skupinu koordinuje přímo psychoterapeut. Schází se 1x za 14 dnů.

Velkou část naší činnosti ale tvoří projekt Astra, který je věnován pozdním následkům léčby. Máme na starosti osvětu o pozdních následcích onkologické léčby prostřednictvím webinářů, workshopů a tvorby edukačních textů a publikací na toto téma.

Foto: Tým Společně k úsměvu, z. s.

Foto: Tým Společně k úsměvu, z. s.

Která témata, vedle výživy, považujete za důležitá komunikovat v souvislosti s onkologickou léčbou v dětském věku – která si běžná společnost neuvědomuje?

Těch témat je celá řada: diskriminace na trhu práce, v oblasti životního pojištění nebo dosahování na hypotéku. Stěžejní roli sehrává anamnéza která s pacientem po celý život v těchto situacích figuruje. V dnešní době je v některých zemích Evropy schváleno tzv. právo „Být zapomenut“ právě z těchto důvodů. Problematický je ale také návrat pacientů do škol a komunikace s učiteli i žáky ve třídě o specifických potřebách těchto jedinců. Dále sem patří deprese, úzkosti nebo poruchy plodnosti.

Jak mohou klienti vaši pomoc vyhledat?  

V ambulanci na nutriční poradenství odkazuje lékař. V rámci spolku pak na našich webových stránkách nebo přes sociální sítě.

Je něco, co byste chtěla dětským pacientům vzkázat?

Nejste na to sami!

A co byste vzkázala společnosti, ve které se (vyléčení) pacienti pohybuji?

To, že na první pohled nejdou na člověku po onkologické léčbě vidět potíže, neznamená, že se s nimi nepotýká. Existuje spousta zdravotních problému a indispozic, které jsou skryty a velmi špatně se nám komunikují s někým, kdo si onemocněním neprošel. Ať už je to chronický únava, která brání žít i několik let po léčbě život tak, jak jsme tomu byli zvyklí dříve, nebo je to deprese či úzkost, se kterou se potýká velké procento pacientů. Buďte ohleduplní.

Děkuji za rozhovor.

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach. Vedoucí oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

Školáci v České republice mají možnost zúčastnit se celosvětového zážitkového výukového programu Hrdinové FAST, jehož cílem je naučit děti poznat příznaky cévní mozkové příhody a umět okamžitě přivolat pomoc. Projekt je úspěšně realizován již v 37 zemích světa.

Motto: Společně můžeme zachránit svět – jednoho prarodiče po druhém.

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice či iktus je druhou hlavní příčinou úmrtí, třetí nejčastější příčinou handicapu a jedním z hlavních důvodů, proč děti ztrácejí své prarodiče. „Smutnou realitou je, že mnozí pacienti s mrtvicí nemohou být léčeni, protože přijedou do nemocnice příliš pozdě. Lidé mohou přežít a žít dál bez následků, pokud se jim dostane rychlé, kvalitní a účinné péče. To je důvod, proč je důležité šířit povědomí o nejčastějších příznacích tohoto onemocnění a naučit děti, že je potřeba co nejrychleji přivolat pomoc,“ vysvětluje neuroložka Hana Paloušková z Karvinské hornické nemocnice, která je jednou z odborných garantů projektu.

Dle studie Světové iktové organizace (WSO) každých 30 minut pacient s mrtvicí, který by mohl být zachráněn, zemře nebo bude mít trvalé následky. Daná studie prokázala, že až 80 % pacientů s mrtvicí nerozeznalo své příznaky jako symptomy mrtvice. Tito lidé si nemysleli, že je jejich stav tak vážný, aby museli rychle jednat. Jediným způsobem, jak zjistit, že má někdo mrtvici, je schopnost rozpoznat její nejčastější příznaky, a pokud se objeví náhle, ihned volat sanitku.

Příznaky jsou shrnuty do akronymu FAST, který se dobře pamatuje a znamená: F jako face (česky tvář) – náhlé poklesnutí tváře, A jako arm (česky paže) – náhlá slabost paže, S jako speech (česky řeč) – náhlá nesrozumitelná řeč a T jako time (česky čas), což nám říká: nečekat a zavolat ihned sanitku, pacientovi jde o čas.

Hrdinova FAST

„Obsah vzdělávacího programu hrdinů FAST je založený na animovaných postavách. Jeho ústřední osoba, chlapec, kterému jsme dali české jméno Časomil, se stane hrdinou FAST poté, co se naučí, jak porazit zlou krevní sraženinu, a zachrání život velehrdinů, svých prarodičů. Dalšími hrdiny kampaně FAST jsou animované postavičky, které zároveň dětem připomínají nejčastější příznaky cévní mozkové příhody: Tvářil Veselý, Ručoun Silný, Mluvilka Zpěvavá a vystupuje zde i Táňa učitelka, která děti výukou provází,“ popisuje koordinátorka projektu Renata Hejnová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, jejíž rolí je pomoci školám kampaň ve výuce realizovat.

Zábavný pětitýdenní poutavý a interaktivní vzdělávací program je primárně zaměřený na děti ve věku 5-9 let. Učí děti empatii a lásce, a rovněž jim poskytuje praktické, život zachraňující dovednosti. Vzdělávací program je možné realizovat jak ve výuce, tak třeba v družině. Děti jsou vybaveny pomůckami, které jim pomohou splnit misi, a tou je vzdělávání prarodičů. Výukové materiály zahrnují i krátké animované filmy, aktivity ve třídě a materiály pro domácí použití, díky nimž děti poselství doručí doslova až domů.

Hrdinove FAST

Do vzdělávacího programu se může zapojit jak samotné dítě, tak celá třída, škola či učitel, a to přihlášením na webu, který je připraven v české mutaci na www.fastheroes.com.

Jedním z prvních zástupců lékařské komunity, který se do projektu zapojil, je primář neurologického oddělení Nemocnice České Budějovice Svatopluk Ostrý: „Prošel jsem celou strukturu vzdělávacího programu jako žák a je to bezva. Vyzkoušel jsem to i se svými dětmi, které to moc bavilo. I děti kolegů si program moc chválí. Jsem rád, že mohu být součástí takového atraktivně zpracovaného projektu. Myslím, že grafické zpracování je silnou stránkou projektu a školám se to bude líbit.“

První školou, která se do projektu zapojila a již vzdělávací program ve výuce vyzkoušela, je základní škola na Tuháčkově ulici v Brně. Škola se již v minulosti zapojila do vzdělávacího programu HOBIT, který je starším bratrem projektu Hrdinové FAST, a také učí žáky rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody, ale i srdečního infarktu, a je zaměřen na žáky druhého stupně. „Na základě dobré zkušenosti s programem HOBIT jsme se rádi zapojili i do obdobného projektu cíleného na naše nejmenší žáky,“ vysvětluje ředitelka školy Jana Hanáková.

Kampaň Hrdinové FAST vyvinula Katedra pedagogické a sociální politiky Makedonské univerzity v Řecku společně s Iniciativou ANGELS podporující zlepšení péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Kampaň Hrdinů FAST zaštiťuje Světová iktová organizace (WSO).

V České republice je tento projekt realizován organizací Health Management Institute ve spolupráci s týmem Stroke Mezinárodního centra klinického výzkumu, společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Nemocnicí v Českých Budějovicích, a.s. a Karvinskou hornickou nemocnicí, a.s. s podporou Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

„Věříme, že se do kampaně zapojí další nemocnice a organizace, které se budou podílet na koordinaci celé mise,“ říká Veronika Svobodová jménem organizace Health Management Institute. „Vytvořit síť zapálených spolupracujících lékařů, sester a dalších profesionálů a také studentů medicíny či pedagogiky je jedním ze stavebních kamenů úspěšné realizace projektu a šíření kampaně Hrdinové FAST,“ dodává Svobodová.

Doporučujeme sledovat web: www.fastheroes.com

V úterý 21. března 2023 k nám zavítal J. E. Luís de Almeida Sampaio, velvyslanec Portugalska v ČR. Při své návštěvě Brna využil příležitosti seznámit se i s naším výzkumem. Delegaci přijala prof. Irena Rektorová, přednostka Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), a tým Centra translační medicíny ICRC sídlící v Biology parku vedle kampusu Masarykovy univerzity. Setkání otevřelo možnosti pro budoucí spolupráci.

Foto: Portugalská delegace s hostiteli v ICRC

Foto: Portugalská delegace s hostiteli v ICRC

Diskutovali jsme rozvoj možné spolupráce mezi naším centrem a podobnými institucemi v Portugalsku. Dr. Giancarlo Forte také hostům ukázal výzkumné laboratoře a vzorky srdečních a nádorových organoidů, tedy miniaturních a zjednodušených orgánových struktur, které využíváme k porozumění biologii srdce či rakoviny, modelování nemocí a následnému hledání vhodné léčby.

Foto: Ukázka výzkumu v ICRC

Foto: Ukázka výzkumu v ICRC

„Jsem ráda, že setkání poukázalo na společné oblasti zájmu pro budoucí spolupráci,“ uvedla prof. Rektorová. „Jsme upřímně dojati citlivostí a zájmem portugalského velvyslanectví o náš výzkum. Portugalští vědci a studenti vždy byli stěžejní oporou naší výzkumné skupiny v ICRC,“ dodal Dr. Forte.

Pan velvyslanec pozdravil i svoje krajany, Sofii Morazzo, Soraiu Fernandes a Daniela Sousu, kteří v ICRC působí, a seznámil se s jejich výzkumnými aktivitami.

Foto: Společné jednání

Foto: Společné jednání

„Bylo mi potěšením navštívit ICRC v Brně a poznat jeho mandát, strukturu i nejreprezentativnější probíhající projekty. Zvláštní zmínku si zaslouží skupina portugalských výzkumníků, kteří se podílejí na nejmodernějších projektech pro ICRC a přispívají tak k zviditelnění Portugalska v této prestižní instituci i v Brně a Jihomoravském kraji. Během našich jednání se otevřely další cesty spolupráce. Nyní přijde čas na realizaci výsledků těchto konstruktivních společných jednání,“ rozloučil se.

Součástí delegace dále byli kancléř Portugalského velvyslanectví v Praze José Luís Silva Riço, ředitelka Portugalského centra v Praze Gilda Machado, doc. Iva Svobodová z Ústavu románských jazyků a literatur Filozofické fakulty MU a Barbora Břenková, asistentka Portugalského velvyslanectví v Praze. Hosté dále pokračovali návštěvou Masarykovy univerzity.

Bylo nám ctí a budeme se těšit na další setkání a spolupráci.

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, Vedoucí oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006, jiri.erlebach@fnusa.cz.

ICRC je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) zahájilo rok 2023 úspěšně: přivítali jsme na palubě Dr. Adama Williamsona. Renomovaný neurovědec, který právě získal prestižní ERC Consolidator grant, otevírá v ICRC nový výzkumný tým Neuromodulation Technology. Bude zkoumat metody aktivace centrálního a periferního nervového systému s cílem objevit slibné možnosti léčby onemocnění, jakými jsou střevní záněty, epilepsie a neurodegenerativní onemocnění mozku.

Dr. Williamson vysvětluje: „Zaměřuji se na neinvazivní hlubokou mozkovou stimulaci, především u epilepsie. Využíváme elektrody umístěné na kůži, které vysílají elektrický proud. Elektrická pole se spojují v prostoru, v hlubokých oblastech mozku, hluboko pod lebkou, a aktivují neurony, aby tak vyvolaly požadované reakce mozku. Příkladem takové reakce je potlačení patologické epileptické aktivity u pacientů s epilepsií nebo zlepšení paměti zdravých dobrovolníků při řešení kognitivních úloh“

Adam Williamson

Adam Williamson (foto ICRC) 

Kanaďan, který vystudoval teoretickou elektrotechniku v Texasu, získal doktorát na univerzitě v německém Ilmenau. Pracoval ve Švédsku na prestižním Karolinska Institutet a dalších univerzitách. Jeho posledním působištěm před příchodem do Brna byl institut Inserm ve Francii. Z inženýra se postupně stal neurovědcem se schopností aplikovat nové technologie do klinického výzkumu.

Jeho výzkum získal značnou podporu Evropské rady pro výzkum (ERC) v rámci programu EU Horizon Europe. Je příjemcem celkem čtyř grantů ERC (ERC Starting Grant v roce 2016, ERC Proof-of-Concept v roce 2020, ERC Proof-of-Concept v roce 2022 a ERC Consolidator v roce 2023). Poslední dva nyní převádí k realizaci do ICRC, přičemž druhý z nich nese název „Epilepsy Treatment Using Neuromodulation by Non-Invasive Temporal Interference Stimulation“ (EMUNITI). Ve značné konkurenci se zařadil po bok 321 výzkumných pracovníků, kteří v roce 2022 získali ERC Consolidator grant a rozdělili si celkem 657 milionů eur. Grant slibuje pětiletou podporu výzkumu pro tým s názvem „Neuromodulation Technology“, který Dr. Williamson v ICRC buduje. Nyní se zaměřuje na nábor kandidátů doktorského studia, post-doktorandů a techniků.

„Jsem nesmírně ráda, že se nám podařilo získat pro ICRC tak významného zahraničního vědce. Mít držitele grantu ERC je pro nás výsadou i závazkem, abychom jeho týmu zajistili zázemí a podporu. Prestiž pro naši instituci je srovnatelná s michelinskými restauracemi, kde se skvělé gastronomické zážitky a nejlepší šéfkuchaři rovnají špičkovému výzkumu a předním vědcům,“ komentuje úspěšné partnerství prof. Irena Rektorová, přednostka ICRC. Dr. Williamson navazuje: „Personál a podpora ICRC mě každý den ohromují. Prof. Rektorová vytvořila atmosféru, která je dobře organizovaná a mimořádně efektivní pro podporu špičkového klinického výzkumu. Předpokládám, že do Brna v budoucnu přijede mnoho dalších držitelů ERC grantů.“

Nového vědce krátce po jeho příjezdu přivítala také primátorka města Brna Markéta Vaňková na každoroční akci Meet the Mayor pro nové zahraniční talenty z místních institucí a firem. Svůj výzkum bude Williamson provádět ve spolupráci s výzkumnou skupinou doc. Erica Glowackého na CEITEC VUT, výzkumníky z neurovědního programu na CEITEC MU a kolegy z 1. neurologické kliniky, 2. interní kliniky a 1. interní kardio-angiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Zatím se pomalu zabydluje ve městě a objevuje jeho krásy. „Tatarák je úžasný!“, dodává.

Meet the mayor eventMeet the Mayor, 3. února 2023 (foto MMB)

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach. Vedoucí oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

ERC a grantové příležitosti

Evropská rada pro výzkum (ERC), zřízená Evropskou unií v roce 2007, je evropská organizace pro financování excelentního výzkumu, která financuje projekty tvůrčích výzkumných pracovníků napříč Evropou. ERC nabízí čtyři základní grantové programy: Starting Grants, Consolidator Grants, Advanced Grants a Synergy Grants. Prostřednictvím dalšího grantového schématu Proof of Concept pomáhá ERC příjemcům grantů překlenout mezeru mezi jejich výzkumem a počátečními fázemi jeho komercializace. ERC je vedena nezávislým řídícím orgánem, vědeckou radou. Od 1. listopadu 2021 je předsedkyní ERC Maria Leptin. Celkový rozpočet ERC na období 2021-2027 činí více než 16 miliard eur, a to v rámci programu Horizon Europe, za který odpovídá evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel. Další informace naleznete na adrese https://erc.europa.eu.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu

Jsme moderní centrum vědecké excelence se sídlem v Brně zaměřené na preklinický a klinický výzkum, především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. Hledáme nové diagnostické a léčebné metody, technologie a léky. Zaváděním našich poznatků do praxe zlepšujeme péči o pacienty a kvalitu jejich života. V červenci 2022 jsme se stali společným pracovištěm Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) v Brně. Rozvíjíme vztahy a spolupráci s dalšími klíčovými hráči, a to jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci našeho regionu. Naše aktivity jsou zahrnuty do akčního plánu realizace strategie #brno2050. Pomáháme tak tvořit budoucnost #brnoregionu. Více informací o nás najdete na www.fnusa-icrc.org.