Členové Alliance4Life nedávno provedli zmapování osvědčených postupů v oblasti kariérních systémů ve výzkumu v oblasti life science, včetně sebehodnocení systémů lidských zdrojů (HR) ve dvanácti výzkumných organizacích v zemích střední a východní Evropy, a zavázali se, že budou usilovně pracovat na tom, aby svým výzkumným pracovníkům nabídli lepší podmínky pro kariérní rozvoj. Podrobná zpráva představuje velmi užitečný soubor osvědčených postupů a je volně k dispozici i dalším výzkumným organizacím, které se snaží zlepšit své postupy v oblasti lidských zdrojů s cílem přilákat, rozvíjet a motivovat talentované pracovníky.

Mezinárodní aliance dvanácti předních výzkumných institucí a univerzit působících v biovědecké oblasti v uplynulých šesti měsících intenzivně pracovala na provedení sebehodnotících programů s cílem vybrat osvědčené postupy v oblastech lidských zdrojů. Členové Alliance4Life diskutovali o kariérních systémech uplatňovaných v jednotlivých institucích a definovali devět hlavních priorit a oblastí zájmu: 1) excelence v oblasti lidských zdrojů při realizaci výzkumných grantů, 2) kariérní rozvoj/systém a kariérní dráha, 3) mobilita a stáže, 4) posílení vedoucích skupin jako manažerů, 5) nábor: zvýšení kvantity i kvality uchazečů, 6) internacionalizace a nábor lidí ze zahraničí, 7) služby pro nové zaměstnance a podpora integrace, 8) rozmanitost, rovné příležitosti a ženy ve vědě a 9) kultura ve vědě a kultura ústavu jako nástroj lidských zdrojů.

Na základě sebehodnocení a s poskytnutými podklady od všech partnerů byl formulován souhrn osvědčených postupů v kariérních systémech ve výzkumu v oblasti přírodních věd. Všichni partneři byli požádáni, aby diskutovali o kariérním systému ve své instituci a provedli sebehodnocení s cílem oznámkovat navržené oblasti ve třech stupních: chybějící systém, základní a pokročilý.

Základní sebehodnocení potvrdilo, že personální systémy ve výzkumných organizacích v regionu střední a východní Evropy jsou spíše méně rozvinuté. Pozitivním aspektem tohoto cvičení bylo zjištění, že ve všech devíti oblastech lidských zdrojů byla alespoň jedna instituce ohodnocena stupněm pokročilý, a může se tedy podělit o své osvědčené postupy s ostatními. Mezi nejméně rozvinuté oblasti patřily: posílení vedoucích skupin jako manažerů, služby pro nové zahraniční zaměstnance a podpora integrace, kultura ve vědě a kultura ústavu jako nástroj lidských zdrojů.

Ze všech dvanácti partnerů A4L je šest institucí držitelem prestižního ocenění HR Excellence in Research Award. Ze šesti držitelů ocenění HR Excellence in Research Award se CEITEC MU a Lékařská univerzita v Lodži v systému implementace ocenění vyhodnotily jako „pokročilé“. CEITEC MU se zaměřuje na celkovou organizaci „HR Award“ a představuje proces od rozhodnutí o udělení ocenění, přípravu žádosti a průběžnou práci na realizaci akčního plánu a jeho hodnocení. CEITEC začlenil implementaci HR Award do standardního provozu institutu. Lékařská univerzita v Lodži se zaměřuje na fázi implementace. Jako příklad dobré praxe uvádějí zkušenosti s dvoustupňovou studií – kvantitativním a kvalitativním výzkumem, který byl navržen katedrou sociologie MUL a proveden mezi všemi stupni výzkumných pracovníků na univerzitě. FNUSA-ICRC získalo HR Excellence in Research Award v květnu 2021. Od tohoto data je oficiálně v implementační fázi, ale mnoho plánovaných kroků začalo již dříve. Hlavním cílem je nejenom vylepšení a nastavení HR procesů v souladu s Chartou pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání výzkumných pracovníků, ale celý proces zahrnuje i zkvalitnění dalších oblastí, jako jsou popularizace vědy, quality management system, implementaci nástrojů projektového řízení a další.

Oblast „kariérní rozvoj/systém a kariérní dráha“ lze považovat za nejpokročilejší v rámci Alliance4Life, měřeno nejvyšším počtem pokročilých stupňů (tři členové Alliance4Life) a nízkým počtem „chybějících systémových“ stupňů (dva členové Alliance4Life). CEITEC MU představuje svůj formální kariérní systém a jeho praktickou realizaci v podobě možností kariérního rozvoje pro různé skupiny výzkumných pracovníků. LIOS rovněž představuje strukturu a pravidla svého kariérního systému a přidává dva zajímavé nástroje (motivační systém a interní granty pro studenty). Univerzita v Tartu představuje, jak univerzita reagovala na novelu národního zákona, která dala univerzitám větší flexibilitu při vytváření kariérních modelů, včetně přijetí zásad odchodu do důchodu se statutem emeritního pracovníka.

Pokud jde o mobilitu a stáže, jasnou strategii, konkrétní cíle a zkušenosti představily Univerzita v Tartu a Lékařská univerzita v Sofii. Univerzita v Tartu zdůrazňuje, že podepsala značný počet bilaterálních partnerských dohod se zahraničními univerzitami, které zajišťují výměnu studentů a výzkumných pracovníků a další spolupráci v oblasti výuky a výzkumu. Mobilit se účastnilo přibližně 20 % akademických pracovníků; v rámci různých programů vycestovalo v daném roce do zahraničí téměř 70 % zaměstnanců. Lékařská univerzita v Sofii oficiálně podepsala více než 150 institucionálních dohod o akademické výměně a 33 memorand o akademické spolupráci. Představují etapy v procesu realizace akcí mobility i důsledky dobré praxe pro realizaci mobility učitelů a celkovou spolupráci mezi univerzitami. FNUSA-ICRC už od svého vzniku v roce 2011 úzce spolupracuje především s americkou Mayo Clinic (Rochester, Minnesota, USA a Phoenix, Arizona, USA), kde proběhlo už 236 pracovních pobytů ze strany zaměstnanců FNUSA-ICRC. FNUSA-ICRC spolupracuje i s dalšími zahraničními partnery a má uzavřeno mnoho dohod v rámci akademické spolupráce s univerzitami v Evropě, Americe i Asii. V roce 2019 se 219 zaměstnanců zúčastnilo školení na zahraničních institucích, v dalších letech byl počet především z důvodu pandemie Covid-19 nižší.

Osvědčené postupy v kariérních systémech ve výzkumu v oblasti life science rovněž identifikovaly některé nedostatky, které je třeba v budoucnu odstranit. Problémem je oblast kombinování kariér v lékařských vědách/biovědách (výzkum na univerzitě/výzkumném centru a v nemocnici) – žádný z členů Alliance4Life nepovažoval svůj systém za „pokročilý“. V této oblasti nám stále chybí osvědčené postupy. A chybí nám standardizovaný monitorovací nástroj pro klasifikaci a hodnocení pokroku v systémech lidských zdrojů/kariéry. Důležitým aspektem, který komplikuje zavádění pokročilých systémů v jednotlivých institucích, je národní kontext (národní legislativa a s ní související (de)centralizace řízení lidských zdrojů). Partneři identifikovali obecné faktory/podněty posilující pozitivní, institucionální změny, které jsou platné nejen pro devět oblastí lidských zdrojů, ale také pro jednotlivé země a instituce. Díky těmto faktorům je modernizace kariérního systému funkční a dlouhodobě udržitelná.

Ve střední a východní Evropě často chybí efektivní řízení lidských zdrojů a moderní systémy kariérního postupu. Inovace a implementace kariérních systémů partnerských institucí by měla tento problém řešit. Osvědčené postupy v oblasti kariérních systémů ve výzkumu v oblasti přírodních věd nám poskytují východisko pro budoucí hodnocení pokroku v řízení lidských zdrojů všech členů Alliance4Life. Výsledný soubor opatření osvědčených postupů, ověřených provozem, bude představen radě, zastupující všechny členské instituce, na setkání komunity Alliance4Life v dubnu 2022. Partneři budou interně diskutovat o tom, jak využít osvědčené postupy ke zlepšení řízení lidských zdrojů a jak by to mohlo vést k lepší vědecké výkonnosti a spokojenosti zaměstnanců. Kromě toho budou dosažené výsledky využity pro formulaci navazujícího výstupu „Zpráva o pokroku v modernizaci kariérního systému“ s cílem sledovat pokrok na úrovni členů Alliance4Life a jejich systémů řízení lidských zdrojů.

A4L logo

Mgr. Sandra Thalerová hledá v laboratoři nové metody léčby cévní mozkové příhody

Třetí oceněnou je studentka doktorského studia biochemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a zároveň výzkumná pracovnice Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC Sandra Thalerová. Za zveřejnění výzkumných závěrů v oblasti kombinace léčiv a jejich účinků na léčbu cévní mozkové příhody v laboratorních podmínkách ji ocenila Masarykova univerzita „Stipendijním programem na podporu tvůrčí činnosti za publikaci vynikajících výsledků vlastního bádání“. Již před dvěma lety získala také ocenění Brno Ph.D. Talent. Sandra je součástí výzkumné skupiny zabývající se in vitro laboratorními experimenty, která sdružuje pracovníky Biofyzikálního ústavu AV ČR a Cerebrovaskulárního programu FNUSA-ICRC.

Co pro Vás takové ocenění Vaší práce znamená?

Každé ocenění, či pozvání na přednášku, je pro mě ukazatelem, že je o náš výzkum zájem a že in vitro modelování má své pevné místo ve výzkumu cévní mozkové příhody. Rovněž každé ocenění zvyšuje publicitu našeho týmu a jeho prestiž. A to mě moc těší. Ocenění je zároveň i mé poděkování za výborné vedení mému školiteli Dr. Janu Vítečkovi a mému vedoucímu v Cerebrovaskulárním týmu, prof. Robertu Mikulíkovi.

Představíte nám blíž zmíněné vynikající výsledky Vašeho výzkumu?

Testovali jsme vliv nového orálního antikoagulancia, který se používá pro prevenci cévní mozkové příhody. Zkoumali jsme, jakým způsobem ovlivňuje účinnost dalšího léku, alteplázy, na ischemickou cévní mozkovou příhodu (mrtvici způsobenou ucpáním cévy v mozku, pozn. red.), který pomáhá rozpouštět krevní sraženinu. Zajímalo nás, jestli tento preventivní lék může zlepšit léčbu mrtvice, pokud k ní i přes jeho užívání dojde. Naše výsledky ale možné zlepšení léčby díky spolupůsobení obou léků neprokázaly.

Jak testování působení léčivých látek probíhá?

Naše skupina se zabývá implementací inovativních in vitro modelových systémů. Jejich pomocí testujeme účinnost a další vlastnosti látek, které by mohly zlepšit současnou léčbu cévní mozkové příhody. Naše modely jsou průhledné, takže nabízí možnost sledování experimentů s krevními sraženinami v reálném čase. Můžeme si je designovat podle potřeby a jsme schopni simulovat vlastnosti cév podle příkladů z praxe. Navíc in vitro modely umožňují používání lidského materiálu (krev, plazma, buňky), proto mohou být podmínky experimentů v mnoha ohledech blíže reálné situaci pacientů s mozkovou mrtvicí ve srovnání s laboratorními zvířaty.

Sandra_Thalerova

Dr. Ondřej Volný srovnává různé metody léčby cévních mozkových příhod a přináší nová poznání pro klinickou praxi

Letošní Hennerovu cenu České neurologické společnosti za nejlepší publikaci mladých autorů do 35 let získal neurolog MUDr. Ondřej Volný, Ph.D.

Co pro Vás ocenění Českou neurologickou společností znamená?

Je to pro mě velká pocta. Profesor Henner je otcem moderní české neurologie, který ji povznesl na vyšší úroveň. Navíc je to ocenění přímo od odborné společnosti, tedy lidí, kteří za sebou mají hmatatelné výsledky a pracují na tom, aby česká neurologie byla ve světě vidět.

Čemu se věnuje publikace, za kterou jste obdržel Hennerovu cenu?

U cévní mozkové příhody se nabízejí různé možnosti léčby. Můžeme podat lék pro rozpouštění krevní sraženiny, která způsobila uzávěr mozkové tepny. Nebo ji lze odstranit katetrem a využít tzv. mechanickou trombektomii. V roce 2015 byly publikovány studie, které prokázaly, že mechanické odstranění uzávěru mozkové tepny je vysoce efektivní. Sice jsme do těchto studií zapojeni nebyli, ale rozhodli jsme se porovnat jejich výsledky s údaji z českého registru. V roce 2016 jsme pak publikovali srovnatelné závěry. O dva roky později jsem odjel do Calgary pracovat jako lékař na iktové jednotce. Po dobu svého působení jsem se rozhodl se výzkumně zaměřit na skupinu pacientů, která v těch studiích zahrnuta nebyla. Na pacienty, kteří měli uzávěr mozkové tepny, ale netrpěli vážným neurologickým deficitem. Dali jsme hlavy dohromady s prof. Hillem z Calgary a prof. Mikulíkem a vytvořili jsme design nové studie. V rámci této mezinárodní studie jsme srovnávali různé terapeutické přístupy. Zatímco v Calgary byli sledovaní pacienti léčeni farmakologicky, v České republice mechanickou trombektomií. Studie přispěla dalšími střípky do mozaiky, jak tyto pacienty léčit.

Co pro Vás bylo při práci na této studii nejzajímavější?

Do výzkumu se zapojilo okolo 30 spoluautorů. Pro mě to byla prozatím největší studie, které jsem se účastnil. Výzkum byl unikátní i tím, že jsme data analyzovali pomocí pokročilejší statistické metody a narazili přitom na limity softwaru. Museli jsme nakonec kontaktovat výrobce, aby nám do něj vložil potřebný algoritmus. V neposlední řadě publikace vyšla v prestižním časopisu Neurology.

Jaké byly Vaše výzkumné začátky?

Ke klinickému výzkumu jsem se dostal zhruba před 10 lety při studiu medicíny. Začal jsem chodit za prof. Mikulíkem na jeho noční služby a napsali jsme můj první článek, který se mimochodem po jeho zveřejnění stal nejvíce stahovaným článkem časopisu České a Slovenské neurologie a neurochirurgie. Po skončení medicíny jsem se stal doktorandem. Začínal jsem jednodušším projektem, díky kterému mi profesor Mikulík pomohl domluvit výzkumnou praxi v Cerebrovaskulárním programu v Calgary v Kanadě. Zde mi následně nabídli možnost klinického fellowshipu, který jsem skončil v roce 2019.  Možnost zahraničního vzdělání mě nesmírně posunula ve výzkumných znalostech. Získaná ocenění, jako je i letošní Hennerova cena, jsou toho příjemným důkazem. Po návratu jsem se rozhodnul pro atraktivní pracovní nabídku ve Fakultní nemocnici v Ostravě, i když pokračuji jako člen Cerebrovaskulárního výzkumného týmu ICRC, kde je naše spolupráce velmi produktivní.

Ondrej_Volny

Mezinárodní vědecké ocenění Danubius Young Scientist Award, prestižní Hennerova cena a stipendium za vynikající výsledky vlastního bádání. Tři výzkumníci Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u sv. Anny v Brně obdrželi ocenění za svou práci pod vedením prof. Roberta Mikulíka. Petra Šedová, Ondřej Volný a Sandra Thalerová se zabývají výzkumem cévních mozkových příhod – každý ze zcela jiného pohledu.

V malém seriálu si je představíme prostřednictvím jejich medailonků.

Dr. Petra Šedová přináší přesné informace o cévní mozkové příhodě v České republice, které využívá Ministerstvo zdravotnictví nebo zdravotní pojišťovny k plánování či zlepšení zdravotní péče.

 

Dr. Petra Šedová převzala 11. Listopadu 2021 ocenění Danubius Young Scientist Award za svoji vynikající práci v oblasti neuroepidemiologie. Ocenění získá jen jeden výzkumný pracovník v zemi a soutěží mezi sebou různé vědecké obory. Hodnotí se dopad výzkumu na země podunajského regionu. (Cenu uděluje Rakouské spolkové ministerstvo pro vzdělávání, vědu a výzkum (BMBFW) a Ústav pro Dunajské oblasti a střední Evropa (IDM). Cerebrovaskulární výzkumný tým se pyšní již druhým výzkumníkem, který toto ocenění kdy získal (v r. 2016 jej obdržel i MUDr. Ondřej Volný). Dr. Šedová má na svém kontě i další ceny, v roce 2018 získala pamětní grant Martiny Roesselové (udělovaný Ústavem organické chemie a biochemie) podporující ženy-vědkyně, které pečují o předškolní děti a zároveň rozvíjí vědeckou kariéru.

Co pro Vás znamená ocenění Danubius Young Scientist Award?

Je to pro mě velká pocta, kterou přijímám s pokorou, a ocenění nejen mé práce, ale celého Cerebrovaskulárního týmu a také mých dvou mentorů – profesora Browna a profesora Mikulíka, kteří mě velmi podporují. Během své dosavadní výzkumné práce se mi narodily tři děti a vzájemná spolupráce nebyla nikdy přerušena, byla perfektní a velmi efektivní. Zároveň je ocenění povzbuzením pro další výzkum a potvrzení, že naše práce má klinický a praktický dopad i na širší  zahraniční publikum.

Jaké oblasti se ve své vědecké práci věnujete?

Zabývám se epidemiologií cévních mozkových příhod. Naše skupina s pomocí dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR popsala incidenci (poměr nových případů vzhledem k celé populaci, pozn. red.) cévní mozkové příhody a mortalitní trendy v posledních letech, což odráží i kvalitu lékařské péče. Také jsme v rámci komunitní studie Brno popsali incidenci cévní mozkové příhody v Brně a rizikové faktory. Další projekt jsme realizovali v rámci pandemie Covid-19, kdy jsme zkoumali pokles počtu hospitalizovaných pacientů s cévní mozkovou příhodou i počet mechanických trombektomií. Na posledním projektu spolupracujeme s Kanceláří zdravotního pojištění Ministerstva zdravotnictví. S pomocí dat ze zdravotních pojišťoven sledujeme, jak se liší léčba pomocí mechanické trombektomie mezi jednotlivými českými centry. Hledáme rozdíly a také se snažíme odhalit jejich příčiny. Výsledky pak pomohou zkvalitnit léčbu cévních mozkových příhod v ČR.

Jak jste se k výzkumu cévní mozkové příhody dostala?

Během studií Lékařské fakulty jsem se věnovala kardiologii a strávila 3 měsíce na prestižní Mayo Clinic v USA. Po promoci jsem nastoupila jako doktorandka k prof. Mikulíkovi na studium cévní neurologie. Ten mě vyslal na roční výzkumnou stáž za prof. Brownem opět na Mayo Clinic. Od roku 2013 působím na této zahraniční klinice jako výzkumná spolupracovnice u prof. Browna. V roce 2017 jsem dokončila doktorát pod vedením prof. Mikulíka a nyní se kromě vlastního výzkumu věnuji vedení neuroepidemiologické skupiny v rámci Cerebrovaskulárního programu Mezinárodního centra klinického výzkumu a podílím se na mentorování studentů i doktorandů. Jako lékařka působím na Interní hematologické a onkologické klinice ve FN Brno.

Petra_Sedova

Americká kardiologická asociace (AHA) udělila ocenění za nejlepší abstrakt týmu, jehož součástí je i MUDr. Šárka Kunzová, Ph.D. výzkumnice a lékařka z týmu Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Paul Dudley White International Scholar Award, jak zní plný název této prestižní ceny, dostali výzkumníci na konferenci AHA Scientific Sessions 2021 za abstrakt s názvem Validace stručného dotazníku k hodnocení výživy pro použití v klinické praxi: Mini-EAT™ (Validation of a Brief Dietary Questionnaire for Use in Clinical Practice: Mini-EAT™).

Dr. Kunzová se k práci na této studii dostala během své stáže v Mayo Clinic v roce 2018. „Pod vedením profesora Lopeze jsme si dali za cíl vytvořit validovaný dotazník pro rychlé hodnocení výživy v klinické praxi,“ popsala Dr. Kunzová. Zdravá výživa je jedním z pilířů léčby a prevence kardiovaskulárních onemocnění. V současné době se pro hodnocení výživy na Mayo Clinic používá jako zlatý standard tzv. VioScreenᵀᴹ, což je složitý a časově náročný dotazník, který umožňuje detailně vyhodnotit, do jaké míry stravovací návyky pacienta odpovídají odborným doporučením.

Ve spolupráci s nutričními terapeuty a dalšími kolegy byl navržen 19-ti položkový dotazník. Ve studii s více než 600 účastníky byl tento dotazník následně porovnán s dotazníkem VioScreenᵀᴹ. „Ačkoli to zní jednoduše, bylo poměrně obtížné zahrnout všechny hlavní komponenty výživy a přitom formulovat otázky tak, aby byly pro respondenta srozumitelné,“ dodala Dr. Kunzová. V rámci validační studie byl dotazník dále redukován, tak aby byla zachována jeho dobrá výpovědní hodnota.

Dotazník ve stávající podobě nelze použít celosvětově, byl vytvořen pro americkou populaci, tak aby korespondoval s místními výživovými specifiky, obvyklými vzorci stravování a nabídkou potravin. Tamější doporučení pro zdravou výživu se opírají o tzv. Healthy Eating Index – Index zdravého stravování, který kvantifikuje, do jaké míry jsou stravovací zvyklosti jedince v souladu s doporučeními. „U nás máme definována obecná výživová doporučení, nicméně není k dispozici standardizovaný dotazník, který by to dokázal obsáhnout,“ upřesnila Dr. Kunzová.

V současné době se dokončuje rukopis odborného článku, který podrobně popisuje validační studii dotazníku Mini-EAT™ – nástroje k rychlému vyhodnocení stravovacích návyků, který by mohl pomoci v běžném ambulantním provozu např. u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním jednoduše určit, do jaké míry je indikovaná konzultace nutričního terapeuta.

sark_kunzovaDudley_award

Tento rok konečně zhubnu. Tak zní novoroční předsevzetí mnoha lidí. Jenže po dvou návštěvách fitka a týdenním půstu dle zaručených rad z internetu snaha o štíhlejší postavu často končí. Pokud chcete s kily zatočit zdravě nebo pomoci s efektivním hubnutím někomu blízkému, využijte nabídku preventivního vyšetření na Kardiovizi v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Svůj boj s nadváhou se pod dohledem lékařům rozhodl začít i devětadvacetiletý Milan: „Zaujalo mě zejména to, že se nejedná o další obecnou dietu, která koluje internetem, nebo konzultace s poradci, kteří se vám snaží vnutit drahé přípravky.“

Zájemce o vyšetření na Kardiovizi čeká první den několik měření. „Lidé zjistí poměr tuku a svalů v těle, dozvědí se, kolik cukru mají v krvi a zda jim správně fungují játra a ledviny,“ řekl Michal Havelka, koordinátor stude. Po analýze výsledků následuje konzultace s nutričním terapeutem. „Trochu mě zaskočilo, že jsem nedostal přesný itinerář toho, co mám kdy jíst. Místo toho jsme si povídali, jaké potraviny bych měl zařadit více a čím případně nahradit mé oblíbené pochutiny,“ popsal Milan.

Dle odborníků ze svatoanenské nemocnice je právě tento přístup udržitelný. „Nemá cenu hrát si na zakázané potraviny. Lidé si je mohou chvíli odpírat, ale většinou pak sklouznou ke starým návykům. Důležité je, aby se naučili, že důležité je množství a počítání kalorií,“ dodal Havelka.

Milan po vyšetření na Kardiovizi změnil své životní návyky dle udělených rad. „Nebudu tvrdit, že se výsledky dostavily naráz. Musel jsem zapracovat na jídelníčku a hodně přidat pohyb. Ne vždy se mi dařilo držet režim na sto procent, ale za půl roku jsem zhubnul deset procent tělesné hmotnosti, přičemž většina byla tuku,“ pochvaloval si muž. Ocenil také, že si změny všimlo jeho okolí. „“No a samozřejmě jsem rád, že jsem si zlepšil hladiny cukru a cholesterolu, takže doufám, že doktory nebudu vídat příliš často,“ dodal s úsměvem.

Pokud tedy chcete změnit svůj životní styl a vyvarovat se diet, kterými můžete hazardovat s vaším zdravím, nebo chcete potěšit někoho blízkého, neváhejte a zamiřte na web Kardiovize, kde si můžete objednat preventivní vyšetření či dárkové poukazy na něj.

Sarkoidóza je systémové granulomatózní onemocnění postihující různé orgány včetně srdce. Typická je tvorba granulomů, tedy ložisek v tkáni, v nichž dochází ke shluku buněk imunitního systému reagujících na dosud neznámý podnět. Častěji bývají touto chorobou neznámého původu ženy než muži, a to v poměru 1,5–2,0:1. Sarkoidóza srdce je klinicky poměrně vzácná, udává se, že postihuje mezi 2 až 7 % pacientů (i když podle některých zdrojů jde až o 30 – 40 % nemocných). Patří však mezi nejzávažnější formy této nemoci, protože způsobuje srdeční arytmie, které mohou vyústit až v náhlou smrt.

Vědci z našeho centra se ve své studii nazvané „Hodnocení deformace myokardu levé komory u asymptomatických pacientů s nedávno diagnostikovanou sarkoidózou dýchacích cest a/nebo extrapulmonální sarkoidózou“ (Left ventricular myocardial deformation assessment in asymptomatic patients with recently diagnosed sarcoidosis of the respiratory tract and/or extrapulmonary sarcoidosis) zaměřili na to, zda by mohla při včasném odhalení tohoto postižení pomoci myokardiální deformační analýza provedená magnetickou rezonancí.

Studie se zúčastnilo sto třináct pacientů se sarkoidózou dýchacích cest a/nebo extrapulmonární sarkoidózou bez známek kardiovaskulárního onemocnění. U těchto pacientů bylo provedeno měření myokardiálního strainu z obrazů magnetické rezonance srdce pomocí techniky tzv. feature trackingu (CMR-FT) a následovalo srovnání s dvaceti dvěma zdravými pacienty. „Hlavními měřenými parametry byl globální longitudinální strain, globální cirkumferenciální strain a globální radiální strain levé komory,“ uvedl doc. MUDr. Roman Panovský Ph.D.

Z výsledků výzkumu, který provedli vědci z výzkumného týmu Kardiovaskulární magnetická rezonance FNUSA-ICRC vyplývá, že se hodnoty deformace myokardu pacientů se sarkoidózou významně nelišily od výsledků kontrolní skupiny. Možným vysvětlením by mohlo být to, že pacienti byli vyšetřování v rané fázi nemoci, kdy srdeční sval ještě není postižen. I přesto tyto výsledky má metoda CMR-FT velký potenciál k využití, zejména s ohledem na fakt, že bez prodloužení vyšetření nabízí dodatečné informace o systolické funkci srdce. Studie byla publikována v časopise Orphanet Journal of Rare Diseases (IF 3,7).

CMR

Podpořeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj – projekt ENOCH (reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000868).

MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D. bude nově reprezentovat Českou republiku v panelu Evropské neurologické akademie (EAN) pro demence. Mezi hlavní cíle, které chce v rámci této platformy propagovat, patří zejména zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci a posílení výzkumu rizikových faktorů vzniku demence spojených se životním stylem a jejich propagace jako preventivního opatření široké veřejnosti.

Na to, jak tyto cíle navazují na výzkum v rámci výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), jsme se zeptali v krátkém rozhovoru.

Paní doktorko, výzkumem neurodegenerativních nemocí se zabýváte již více jak deset let. Cíle, které jste si dala jako zástupce České republiky ve Vědeckém panelu EAN, souvisí s dosavadním výzkumem anebo jde o jeho nástavbu?

Ano, je to velmi úzce propojeno. Jako příklad uvedu Czech Brain Aging Study, která je studií preventivní, účastní se jí lidé, kteří už mají nějaký problém s pamětí, ale nemají ještě rozvinutý syndrom demence. Potíže mohou být subjektivní anebo měřitelné senzitivními psychologickými testy, říkáme tomu mírná kognitivní porucha. My sledujeme v čase, jak se vyvíjí jejich paměťový deficit, jak se vyvíjí nález na magnetické rezonanci, eventuálně biomarkery z likvoru (mozkomíšního moku). Zaměřujeme se také na některé ukazatele životního stylu, analyzujeme mimo jiné i to, jak životní styl ovlivňuje rychlost úbytku mozkových buněk nebo riziko demence.

Další intervenční studie, na jejíž výsledky, které jsme publikovali v časopise Clinical Interventions in Aging, bych chtěla navázat, se týkala mindfulness, což je schopnost plně prožívat přítomnost a oprostit se přitom od emocí. Konkrétně se týkala metody Mindfulness based stress reduction therapy, tedy použití této techniky při zvládání stresu. Byl to osmitýdenní program pro pacienty, které jsme učili používat tyto techniky v běžném životě, být všímavý k přítomnému okamžiku a zmenšit tak stres, který je jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů u neurodegenerativních onemocnění. Právě redukce těchto faktorů, které se dají během života ovlivnit, je to, na co bychom se měli zaměřit nejvíce, abychom nebyli vystaveni zvýšenému riziku demence. Kromě stresu je to ještě například deprese a chronický zánět v těle, na což mají techniky mindfulness výborný vliv, jak jsme také publikovali. Demence a neurodegenerativní onemocnění obecně jsou totiž spojené mimo jiné i s chronickým zánětem, který ve stáří bývá zvýšený, jde o tzv. imunosenescenci. Pokud říkám chronický zánět, myslím tím zvýšení markerů, které můžeme vyčíst z krve, například aktivaci určitých typů lymfocytů, zvýšení některých imunologických působků… Snižujeme-li stres, tak kromě zánětu také snižujeme vylučování stresových hormonů, například kortizolu, který když působí chronicky a dlouhodobě, má škodlivé účinky na naše orgány, včetně mozku. A pokud je poškozen hipokampus, který souvisí se vštípením paměti, může to přispět k rozvoji Alzheimerovy nemoci. Takže pokud to shrnu, výzkum, který děláme, souvisí s cíli, které jsem si dala v rámci svého působení v panelu EAN pro demence.

A co váš nejnovější výzkum s použitím organoidů?

U organoidů, což jsou defacto malé mozečky, takové kuličky se strukturou podobnou mozkové tkáni zkoumáme Alzheimerovu chorobu z jiné stránky. Typická pro tuto chorobu je patologická kaskáda srážení bílkovin. Jednou z nich je také amyloid, jehož funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. Existuje teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny než je přípustné a tím spustit onu patologickou kaskádu. A my se snažíme najít, které patogeny by to mohly být a k tomu používáme právě tyto „minimozky“.

Takže je to něco jako cytokinová bouře, kdy reaguje přehnaně imunitní systém?

Přeneseně se to tak dá také říct, obecně víme, že ve stáří se více srážejí původně funkční proteiny, což se netýká se pouze amyloidu, ale například také proteinu Tau, který vlastně provází neurodegenerativní onemocnění. Předmětem výzkumu je tak zjistit důvod, proč se proteiny začnou srážet, protože pak přestanou fungovat tak, jak mají. Kvůli tomu potom začnou zanikat buňky, což se projevuje tzv. atrofií, tedy úbytkem mozkové tkáně v určitých částech mozku, což se pak projevuje různými klinickými příznaky, dle toho, které oblasti mozku jsou nejvíce postiženy. Atrofii můžeme sledovat magnetickou rezonancí.

Jaký dopad mají oblasti vašeho zájmu na léčbu pacientů?“

V současnosti je velká snaha najít léky, které patologickou kaskádu zastaví. Ale protože tato porucha začíná třeba i deset let předtím, než má člověk klinické příznaky a jde k lékaři, nejdůležitější je tyto pacienty najít včas. A s tím souvisí můj druhý cíl, tedy najít testy, které by byly finančně a klinicky dostupné a měly relevantní výsledky. Máme sice už nyní možnosti jak tyto specifické nefunkční bílkoviny vyšetřit, například amyloidový pet, což je ale drahé zobrazovací vyšetření, které není dostupné všem, případně se dají zjistit lumbální punkcí, která je zase invazivní a pro pacienta nepříjemná. V současnosti se rozvíjí hledání biomarkerů v krvi, takže by bylo možné detekovat onemocnění po krevním odběru. Další velmi jednoduchou možností jsou speciální, velmi citlivé neuropsychologické testy, které by odhalily tento začínající deficit dříve než běžné testy používané nyní. Náš tým se specializuje na prostorovou navigaci, kde byl inspirací výzkum na animálních modelech, což jsme převedli pro použití pro pacienty pomocí počítačů jako simulovanou orientaci v  aréně, kde testujeme schopnost člověka dojít k cíli. Anebo jsou takové, které kombinují více otázek dohromady, například FNAME test, kde jsou pacientovi prezentovány obličeje, k nimž jsou přiřazena jména a jejich povolání a po určité chvíli musí pacient obličeje s dalšími informacemi o nich znovu spojit. Těch testů je více, jde o to najít ty nejlepší.

Pokud si nepamatuji jméno osoby, kterou určitě znám, je to signál toho, že bych se měl začít obávat?

Vypadávání jmen je typickou známkou stárnutí a nikoliv patologie. Jde o běžnou součást související s věkem, s tím se asi potýkáme všichni. Ve zmiňovaném testu nejde jen o jména, testuje se zejména zapamatovatelnost nové informace. Což je problém u Alzheimerovy choroby – nejsme schopni si zapamatovat nově prezentovanou informaci. Testovaní lidé si dobře pamatují to, co znají již delší dobu, ale mají poruchu ukládání čerstvé paměťové stopy.

Co by tedy mělo být hlavním přínosem vámi navrhovaných témat v EAN panelu demence?

Když to shrnu, oba cíle jsou spojené a měly by vést k tomu, aby došlo k včasnému odhalení neurodegenerativní nemoci a na základě výzkumu poté k doporučení vhodné terapeutické metody. Vzdálenějším cílem pak je, že by ta doporučení neměla sloužit pouze pro časné odhalení již nemocných, ale měla by pomoci i těm, kteří mají zvýšené riziko např. Alzheimerovy nemoci a tak by mohli zavčas využít účinná opatření ať už farmakologická či stran životního stylu, s cílem aby se nemoc vůbec nerozvinula. Ráda bych, aby se získané poznatky mohly extrapolovat i dál, jako prevence neurodegenerativních onemocnění určená do široké populace.

Dr_Sheardova

Administrativní týmy podporují Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, aby se jeho vědci mohli plně soustředit na svůj výzkum.

  • Administration Office zajišťuje pořádání akcí a běžnou administrativu
  • Business and Academic Relations koordinuje spolupráci s dalšími institucemi v ČR i v zahraničí a věnuje se komercializaci výsledků výzkumu
  • Finances řeší financování výzkumných týmů a připravuje rozpočty
  • Human Resources zajišťuje personální zdroje včetně náborů, odměňování atd.
  • Legal Office tvoří smlouvy a kontroluje právní dopady výzkumu
  • PR a Marketing propaguje výsledky výzkumu a vytváří identitu centra

Právě tyto týmy hledají do svých řad stážisty/ky. Můžou nabídnout například možnost seznámení se s fascinujícím prostředím klinického výzkumu a zkušenosti v oblasti (projektového) managementu vědy a zdravotnictví, evropských i národních grantů.

Více zde: 

letak_akademie

Na pátek 29. října připadá Světový den cévní mozkové příhody, který každý rok vyhlašuje World Stroke Organization (Světová iktová organizace). Cévní mozková příhoda (CMP) postihne za život každého čtvrtého a třetina všech případů končí úmrtím pacienta. Zároveň je mrtvice nejčastější příčinou trvalé invalidity. Cévní mozkovou příhodu je možné rozpoznat díky třem příznakům. Rychlý zásah lékaře může pacientovi zachránit život a vést k plnému vyléčení. Proto na 29. října připravuje Skupina veřejného zdraví z Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) živé vysílání pro šíření osvěty o mozkové mrtvici.

Mozková mrtvice ročně zasáhne více Čechů než srdeční infarkt. Ten každoročně postihne okolo 22 tisíc lidí, CMP pak zhruba 25 tisíc za rok. Přestože se průměrný věk pacienta s cévní mozkovou příhodou pohybuje okolo 70 let, celosvětově narůstá počet stále mladších pacientů.

Jedním z mladých pacientů, kteří se léčili po ataku mozkové mrtvice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny (FNUSA), je Eliška Nováková. Cévní mozková příhoda ji potkala ve 20 letech. „Dostala jsem mrtvici ráno, ale sanitku jsme volali až odpoledne a na sál mě vezli v šest večer. Doktoři našim řekli, že je zázrak, že mě zachránili. Zapomněla jsem mluvit a první krůčky jsem udělala až po několika týdnech v nemocnici,” popisuje svou zkušenost. Dnes, po osmi letech, stále denně cvičí svou řeč i hybnost. O svůj příběh se dělí s ostatními prostřednictvím blogu Holka s handicapem.

Stejně jako Eliška mnoho lidí příznaky mrtvice podceňuje. Proto se do péče lékařů dostávají pozdě. Důsledkem je pak vysoká četnost úmrtí i trvalé invalidity. „Mezi nejčastější symptomy cévní mozkové příhody patří omezená hybnost, nebo ochrnutí končetin na jedné straně těla, pokleslý ústní koutek a nesrozumitelná či zmatená řeč,“ vyjmenovává prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který je vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Při léčbě mozkové mrtvice hraje nejdůležitější roli čas. Každou minutu přichází pacient o dva miliony neuronů, a proto je zásadní při rozpoznání alespoň jednoho z výše popsaných příznaků okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155. „Léčbu je potřeba zahájit ideálně do hodiny od vzniku příznaků. Čím později se dostane pacient do péče lékařů, tím více se snižuje jeho šance na vyléčení,” vysvětluje profesor Mikulík.

O mrtvici rapuje v novém osvětovém videoklipu také rapper MC Gey. Při psaní textu vycházel z vlastní zkušenosti – jeho dva blízcí mrtvici přežili. Každý ale s jinak těžkými následky. Klip s výstižným názvem Koutek bude mít premiéru v živém vysílání na tomto odkazu, a to v pátek 29. října 2021. Kromě nového videoklipu se zájemci mohou těšit na online program plný informací a tipů. Vysílání začíná ve 14:00 na facebookové události Světový den cévní mozkové příhody. Součástí online akce bude rozhovor s Eliškou Novákovou, informace o rizikových faktorech, prevenci i o tom, co se děje s pacientem po převozu sanitkou v nemocnici. Virtuální komentovanou prohlídkou vás provede profesor Robert Mikulík.

MCGEY

 

 

 

 

 

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.ILN logo