Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Masarykovy univerzity v Brně, společně s japonskými kolegy.

Klíčovou látkou je v tomto případě RNA aptamer s přímo bondovským názvem RBM-007, který funguje jako past na ligandy. Ligandy jsou povětšinou malé proteiny, které vytváří komplexy s buněčnými receptory a dokáží je aktivovat. V případě achondroplázie jde o receptor FGFR3 jehož zvýšená aktivita zpomaluje růst buněk chrupavky. Aptamer je uměle vytvořená část ribonukleové nebo deoxyribonukleové kyseliny, která se naváže na ligand, který tím pádem již nemůže aktivovat receptory FGFR 3 a tím zabraňuje poruchám růstu.

Pavel Krejčí, vedoucí výzkumného týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, se na tomto objevu významně podílel. „Japonská firma vyvinula tento RBM-007 pro léčbu AMD (Age-related Macular Degeneration, forma slepoty), nicméně jsme si všimli jeho potenciálu pro léčbu poruch růstu a začali jsme spolupracovat právě v této oblasti,“ popsal začátky spolupráce Krejčí. To bylo před pěti lety a v současnosti již RBM-007 vstupuje do první fáze klinických zkoušek a je testován u japonských pacientů. Výsledky jsou velmi slibné, nicméně testování nového léku je běh na dlouhou trať. „Lék na achondroplázii Vosoritide, na jehož výzkumu jsem se podílel, se k prvním pacientům dostane po více než šestnácti letech,“ dodal Krejčí.

Hlavní zaměření týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, tedy výzkum receptorových tyrozinových kináz, kam právě patří FGFR3, tímto zdaleka nekončí. „V současnosti máme rozpracováno přibližně patnáct projektů,“ potvrdil Krejčí. Jedním z nich je výzkum aptamerů, které by nefungovaly jako past na ligand, ale inhibovaly receptory přímo. Výsledkem by mohla být nová generace molekul s velkým potenciálem pro léčbu nemocí souvisejících s poškozením různých orgánů, nejenom kostí. „Snažíme se vytvořit most mezi základním a klinickými výzkumem. Zatím se nám to daří, snad to vydrží i do budoucna,“ dodal Pavel Krejčí.

Publikace vyšla v prestižním časopise Science Translational Medicine a naleznete ji zde:

Achondroplázie je genetická forma trpasličího vzrůstu, výška v dospělosti u postižených touto nemocí je průměrně 125 cm. Jde o nejčastější formu genetické poruchy růstu u člověka, a je způsobena mutacemi v genu pro FGFR3. V České republice se rodí ročně 4-5 dětí s touto poruchou. Před čtyřmi lety založili vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) registr těchto dětí, díky kterému sbírají data o jejich zdravotním stavu.

Hands-on Computational Enzyme Design Course je vysoce praktický a interaktivní kurz určený primárně pro vědecké pracovníky v oboru proteinového inženýrství bez předchozích zkušeností s počítačovým modelováním a bioinformatikou. Z tohoto kurzu mohou také těžit další odborníci, kteří chtějí rozšířit své současné výpočetní nástroje pro návrh proteinů. Tým odborníků a vývojářů softwaru z Loschmidtových laboratoří PřF MU a FNUSA-ICRC poskytuje školení o tom, jak plně využít hned několik softwarových nástrojů věnovaných různým aspektům enzymového inženýrství a jak správně interpretovat výsledky. Čtyři hlavní témata jsou: 1. vygenerování a analýza nových enzymů, 2. stabilita nalezeného proteinu, 3. cizelování specifity a aktivit enzymu a 4. rozpustnost nalezeného proteinu. Součástí akce jsou mimo teoretické základy a diskuse také praktická cvičení.

První ročník akce se konal v únoru 2020 a stejně jako nyní jej organizovaly následující instituce: Loschmidtovy Laboratoře Přf MU a FNUSA-ICRC, Katedra experimentální biologie a RECETOX, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity a také naše centrum. Kvůli pandemii nemoci COVID-19 byl letošní kurz přesunut na květen a do online prostředí. To však nevadilo a zpětná vazba od účastníků byla velmi pozitivní. Z výsledku výzkumu spokojenosti vyplývá, že drtivá většina účastníků byla velmi spokojená a bez váhání by doporučila kurz kolegovi. Letošní ročník bylo obsazen již po dvou týdnech od spuštění registrace a zúčastnili se ho experti z 16 zemí čtyř kontinentů, přičemž 12 % z nich bylo z průmyslové sféry.

Zkušenosti z letošního ročníku akce tak ukazují, že přesunem do online prostředí jsme umožnili připojit se mnohým účastníkům, kteří by jinak třeba nepřijeli. Poptávka po školeních o software a nástrojích pro návrh nových enzymů vysoce převyšuje nabídku a reputace Loschmidtových laboratoří jako jednoho z jejich poskytovatelů kontinuálně roste. Také proto plánujeme v budoucnu uskutečnit jak prezenční, tak i on-line verzi kurzu.

Pokud máte zájem o účast v příštím ročníku, můžete navštívit web kurzu a přihlásit se k odběru našich zpravodajů pro ty nejnovější informace:
Kontakt: Dr. Serqio Marques – smar96@gmail.com

Zvýšení kvality péče o lidské zdroje, transparentní nábor a výběr pracovníků, podpora rozvoje profesního růstu, rovné pracovní a platové podmínky pro ženy i muže a mnoho dalších přínosů. To vše znamená ocenění HR AWARD, které stvrzuje, že Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně garantuje excelenci v péči o pracovní podmínky svých vědeckých pracovníků.

Ocenění, které uděluje Evropská komise, patří v oblasti HR mezi ty nejprestižnější a v mezinárodní vědecké komunitě je všeobecně uznáváno. „V případě zahraničního uchazeče o práci v našem centru bývá dotaz na HR AWARD velmi častý,“ potvrdila Silvia Vašulková, HR Award Officer FNUSA-ICRC. Podíl zahraničních pracovníků v našem centru je velmi vysoký, z celkového počtu 425 zaměstnanců činí bezmála dvacet pět procent.

Práce na zdokonalování procesů v oblasti HR tím však nekončí, ba právě naopak. „Nyní musíme a chceme splnit všechny projekty a úkoly obsažené v našem akčním plánu, už za dva roky nás čeká vnitřní zhodnocení a jeho případná revize,“ doplnila Silvia Vašulková. Po jeho implementaci pak naše centrum čeká hodnocení přímo Evropskou komisí.

Veškeré informace k HR AWARD naleznete zde:

V sobotu 15. května si připomínáme Den boje proti mozkové mrtvici. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravila u této příležitosti spolu s rehabilitačním centrem Sarema na svých facebookových stránkách živé vysílání k tomu tématu. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ohrožen je každý čtvrtý člověk a postihuje pacienty bez ohledu na věk. Výjimečné nejsou případy, kdy mrtvice postihla rodičku během porodu, pacienta s onemocněním COVID-19 nebo řidiče během jízdy. Důležité je dostat se co nejrychleji do nemocnice a po léčbě zahájit co nejdříve intenzivní rehabilitace.

Vedoucí výzkumného týmu Stroke Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a profesor neurologie Robert Mikulík zdůrazňuje, že by se pacienti do nemocnice neměli dopravovat po vlastní ose. „Pokud se pacient dopravuje sám, může se stát, že dojede do nemocnice bez iktového centra, které poskytuje komplexní péči o pacienty s cerebrovaskulárními problémy. Naopak, když vytočí 155, záchranáři sami zkontaktují vhodného lékaře nebo zdravotnické zařízení,” říká prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který kromě výzkumného centra působí také na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU.

Pokud má být léčba cévní mozkové příhody účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Čas je u mozkové mrtvice zásadní. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím vyšší má šanci na vyléčení. Profesor Mikulík upozorňuje také na zajímavý fenomén, a to přímou souvislost onemocnění COVID-19 a vznik cévní mozkové příhody. „Ačkoliv již bylo prokázáno, že COVID-19 může způsobit mrtvici a počet pacientů by tak měl narůstat, během jara 2020 jsme v nemocnici paradoxně zaznamenali asi o 15 % méně případů,” upozorňuje tak na fakt, že lidé by neměli riskovat vážné následky a i v době pandemie vyhledat odbornou pomoc.

Neméně důležité je také včasné zahájení intenzivních rehabilitací, jak vysvětluje Mgr. Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema: „Čím dříve začneme, tím dříve oslovíme mozek a neuroplastické procesy. Když začínáme později, často se u pacientů setkáváme s již vytvořenými špatnými kompenzačními návyky, které se hůře odbourávají,” říká. Díky zahájení intenzivních rehabilitací včas se do života pomalu vrací také paní Eliška, která prodělala hemoragickou cévní mozkovou příhodu během porodu. „Eliška měla v hlavě nádor, o kterém se nevědělo. Zřejmě vlivem tlaku při porodu došlo ke krvácení z nádoru a velkému otoku mozku. V noci upadla do kómatu. Po půlnoci byla záchrankou převezena do nemocnice a tam urgentně operována. Nádor byl úspěšně odstraněn, otok mozku ale stihl napáchat velké škody,” vzpomíná manžel paní Elišky, Petr. Jeho manželka nyní intenzivně cvičí v rehabilitačním centru Sarema a dělá velké pokroky, které můžete sledovat na webu www.proelisku.cz. Kvůli dlouhodobým pobytům na terapiích však nemůže vidět své dva syny tak často, jak by si přála.
„Úplné vyléčení závisí na více faktorech, jako je rozsah, věk a včasnost péče. Proto když máte podezření na vznik cévní mozkové příhody, ihned kontaktujte záchrannou službu. Následky tak nemusí být žádné, nebo minimální,” dodává Tereza Valíková.

Pro více informací si v sobotu 15. května v 17 hodin mohou zájemci „naladit“ webinář nazvaný Příběh mrtvice: cesta pacienta. Dozví se, jak vypadají první minuty pacienta po příjezdu do nemocnice a jak následně správně rehabilitovat mozek. Stačí se připojit k události na tomto odkazu, nebo na facebookové stránky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně či FNUSA-ICRC, které budou vysílání sdílet.

Významným výzkumným týmem v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) je Kardiovize. Jde o program kardiovaskulární prevence ve střední a východní Evropě založený na analýze obyvatelstva. Účastní se ho jedno procento obyvatel města Brna a data z výzkumu mají velký mezinárodní přesah. Jeho důležitost potvrzuje také vedoucí výzkumného týmu Dr. Juan Pablo Gonzalez Rivas: „Kardiometabolické rizikové faktory, včetně obezity, cukrovky, hypertenze a dyslipidemie, jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí a invalidity.”

Je třeba si však uvědomit, že tyto problémy nejsou v populace zastoupeny rovnoměrně. „Pokud chceme globálně zamezit těmto rizikovým faktorům, je velmi důležité porozumět tomu, jak se liší jejich zastoupení v různých regionech, kulturách či etnických skupinách. Z tohoto důvodu je nutné přistupovat k této problematice s využitím multikulturní perspektivy,” dodal Dr. Gonzalez Rivas.

Také tato skutečnost byla důvodem vzniku mezinárodního konsorcia METRICS, které vzniklo v loňském roce. Kardiovize je v konsorciu zakládajícím členem a Dr. Gonzalez Rivas je jeho tajemníkem. METRICS je výsledek dlouhodobé spolupráce se skupinou vědců z Venezuely, vedených Ramfisem Nieto-Martinezem a Dr. Jeffrey I. Mechanickem z Mount Sinai, NY, USA. „S touto skupinou jsme za posledních sedm let publikovali šestnáct článků,” řekl Dr. Gonzalez-Rivas. „Pravidelně se setkáváme každý měsíc a pokračujeme v aktivní spolupráci na našich projektech.”

V současné době má konsorcium 29 členů ze čtyř kontinentů, zastoupena je také například Masarykova univerzita v Brně, Universidade Federal Fluminese v Rio de Janeiru, Univerzita Karlova v Praze, Harvardská škola veřejného zdraví v Bostonu či Mayo Clinic. Jde nejen o studenty medicíny a PhD. studenty, ale také špičkové vědecké pracovníky. „Jsme velice hrdí na naši diverzitu a rád bych zdůraznil, že nejde o žádnou uzavřenou společnost, kdokoli se k nám může přidat a bude vítán,“ dodal Dr. Gonzalez Rivas. Z Kardiovize samotné je zapojeno pět členů, z nichž každý v loňském roce představil minimálně jeden projekt týkající se problematiky veřejného zdraví a v současné době se připravuje dalších pět projektů.

Dr. Gonzeleze Rivase jsme se zeptali – může se do aktivit konsorcia zapojit například student medicíny z Masarykovy univerzity v Brně?
Samozřejmě, jednou z hlavních zásad, které máme v našem výzkumném týmu, je podpora mladých výzkumníků a stážistů. Například Anna Zimovjanová, jedna z našich stážistek, nás oslovila s myšlenkou projektu zaměřeného na vyhodnocení dopadu sociálních determinantů na duševní zdraví studentů medicíny. Jak duševní zdraví, tak sociální situace patří mezi rizikové faktory související s kardiovaskulárními chorobami. Takže jsme ji v Kardiovizi pomohli s přípravou projektu a představila jej také členům METRICS. Ti ji poskytli zpětnou vazbu a v červnu představí doplněný návrh na realizaci tohoto projektu a jeho implementaci hned v sedmi zemích, což považujeme za obrovský úspěch. Toto je přesně cíl spolupráce mezi týmem Kardiovize a konsorciem METRICS, tedy nabídnout platformu pro rozvoj vlastních projektů. Jen dodám, že Anna Zimovjanová je při studiu na Masarykově univerzitě také čerstvou výzkumnou asistentkou v našem týmu.

Další informace o konsorciu METRICS najdete na webových stránkách. Případně můžete kontaktovat Dr. Gonzaleze Rivase (juan.gonzalez@fnusa.cz).

Výzkumný tým Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) vydal novou publikaci, která se zabývá viscerálním (útrobním) tukem. Jedná se o první takovou publikovanou studii v Evropě.

Nová publikace Kardiovize se zabývá viscerálním tukem, tedy tukovými zásobami, které se ukládají kolem životně důležitých orgánů. „Ukázalo se, že nemůžeme pro určení kardiovaskulárního rizika použít hodnoty viscerálního tuku, které definovali kolegové v USA či Japonsku. Zdejší populace má tyto hodnoty velmi odlišné,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC dr. Juan Pablo Gonzalez Rivas. Publikace vyšla v odborném magazínu Obesity Research & Clinical Practice.

Na studii pracovala také mladá výzkumnice Anna Polcrová, která vystudovala Nutriční terapii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, Sociální epidemiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a při práci v týmu Kardiovize pokračuje ve studiu na Masarykově univerzitě. „Tělesný tuk může být v lidském těle uložen v různých oblastech. V zásadě rozlišujeme mezi podkožním tukem, který se nachází pod kůží, a viscerálním tukem, který se nachází uvnitř břišní dutiny a obklopuje naše orgány. Právě umístění tukových zásob v těle významně ovlivňuje jeho dopad na naše zdraví. Předchozí výzkum zjistil, že tuk umístěný pod kůží není tak riskantní jako viscerální tuk, protože přebytek viscerálního tuku souvisí s metabolickými abnormalitami, jako je inzulínová rezistence, cukrovka II. typu, zvýšené riziko trombózy nebo endoteliální dysfunkce, tedy poruchy vnitřní vystýlky cév.“

A jak se vlastně měří míra viscerálního tuku v lidském těle? Všeobecně uznávanou standardní metodou je počítačová tomografie, která je však poměrně nákladná a vystavuje pacienta radioaktivnímu záření. „My jsme u pacientů ve studii použili bioelektrickou impedanční analýzu, jejíž výhodou je jednoduchost, rychlost a také nižší náklady. Je neinvazivní a vykazuje silnou korelaci s hodnotami měřenými počítačovou tomografií. Metoda bioimpedance je založena na slabé elektřině protékající tělem a měření za účelem výpočtu impedance (odporu), což umožňuje popsat složení lidského těla, včetně oblastí viscerálního tuku. I když to může znít nebezpečně, je tato metoda zcela bezbolestná a lze ji použít pro lidi v jakémkoli věku. Jedinou kontraindikací je přítomnost kardiostimulátoru nebo těhotenství,“ doplnila Anna Polcrová.

Pro vytvoření zmíněné analýzy využili vědci data 2052 účastníků dlouhodobé studie Kardiovize, která ve FNUSA-ICRC probíhá. Od roku 2013 sleduje zdraví vzorku brněnské populace ve věku 25-65 let, v letošním roce bude dokončena druhá vlna vyšetření. „Naše výsledky ukázaly, že mezní hodnoty viscerálního tuku související s kardiometabolickým rizikem v české populaci jsou odlišné ve srovnání s předchozími studiemi v jiných populacích. Pozorovali jsme, že mezní hodnoty 90 cm2 u mužů a 109 cm2 u žen byly spojeny s přítomností kardiometabolických rizikových faktorů zahrnující vysoký obvod pasu, zvýšený krevní tlak, snížený HDL-cholesterol (tzv. „hodný“ cholesterol), zvýšené triglyceridy a zvýšenou hladinu glukózy nalačno. Navíc muži vykazovali vyšší riziko kardiometabolických komplikací při nižších hodnotách viscerálního tuku ve srovnání se ženami. Stručně řečeno, výsledky prokázaly, že rozlišení vysoké a nízké úrovně viscerálního tuku a souvisejícího kardiometabolického rizika musí být založeno na mezních hodnotách stanovených pro konkrétní populaci, při současném zohlednění genderových rozdílů. Množství tukové tkáně v těle, které je vyhodnoceno jako v normě pro ženy, může být v případě muže posuzováno jako rizikové. A stejně to funguje i mezi příslušníky různých etnik,“ dodala Anna Polcrová.

Nutno dodat, že nová studie výzkumného týmu Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla také vybrána k publikování formou e-posteru na prestižním Evropském kongresu o obezitě. Celkově bylo přijato 330 e-posterů (tři z FNUSA-ICRC), pouze 20 z nich však bylo vybráno pro ústní prezentaci, z toho dva z FNUSA-ICRC. Mezi nimi také práce Anny Polcrové.

Anna_Polcrova

Dne 25. května 2021 organizuje Alliance4Life (A4L) zahajovací setkání svého nového Horizon 2020 projektu s názvem Alliance for Life Sciences: From Strategies to Actions in Central and Eastern Europe (A4L_ACTIONS).

Jde o pokračování úspěšného projektu Alliance4Life, který byl iniciován institutem CEITEC Masarykova univerzita s jasným posláním pomoci překonat inovační mezeru mezi západní a východní Evropou. Deset zakládajících členů, mezi kterými je i naše centrum, formovalo alianci jako trvalou strukturu v říjnu 2019 ve Vilniusu podpisem Memoranda o porozumění a pokračovalo ve spolupráci i v obtížném roce 2020. K projektu A4L_ACTIONS byly pozvány dvě nové členské instituce z Bulharska a Rumunska.

A4L ACTIONS si klade za cíl zvýšit atraktivitu vědeckých center ve střední a východní Evropě pro spolupráci se západní Evropou, což bude mít dopad na celoevropskou excelenci výzkumu a vliv vědeckého výzkumu na společnost, lidské zdraví a kvalitu života. A4L ACTIONS staví na výsledcích dosažených v rámci A4L a bude se snažit o jejich další rozvoj v následujících oblastech:
– Firemní kultura podporující excelenci – pilotní vzájemné hodnocení a hodnocení institucionální praxe jako nástroje strategického řízení, profesionalizace správy výzkumu;
– Uznání a důvěra ve střední a východní Evropu – přilákání vyspělých partnerů do již identifikovaných oblastí excelence, podpora vědeckých myšlenek pocházejících ze střední a východní Evropy, zahájení nových mezinárodních projektů a spolupráce s průmyslem;
– Profesní politika podporující talenty – školení a vytváření sítí nové generace vědců, modernizace institucionálních kariérních systémů;
– Dopad na inovace – zvyšování kompetencí odborníků v oblasti Transferu technologií, vytvoření vztahové platformy mezi průmyslem a akademickou oblastí;
– Přesahové efekty: sdílení, inspirace, komunikace se zúčastněnými stranami a politickou sférou; využití zavedených sítí ke sdílení zkušeností a nových spoluprací v celoevropském měřítku.

Plenární zasedání je přístupné veřejnosti, registrace je možná zde:

A4L_Leaflet1    A4L_Leaflet2

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) bylo v letech 2016-2020 financováno především z projektu NPU II (Národní program udržitelnosti). Na konci tohoto období probíhalo závěrečné zhodnocení, kdy členové oponentní rady z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a oponenti z řad prestižních zahraničních institucí projekt vyhodnotili jako vynikající a s mezinárodním dopadem. Vědci z FNUSA-ICRC tak splnili podle smlouvy stanovené cíle a dosáhli výborných, mezinárodně uznávaných výsledků.

Během pěti let obdrželo FNUSA-ICRC z NPU II dotace v celkové výši 985 milionů Kč. Závěrečná zpráva konstatuje, že centrum udělalo významný pokrok na cestě k mezinárodnímu konkurenceschopnému a udržitelnému multidisciplinárnímu centru excelence v oblasti translační medicíny. A to v klinickém i základním výzkumu.

Závěrečná zpráva mimo jiné také zdůrazňuje, že v roce 2020 pokračovalo FNUSA-ICRC v rozvoji i přes neobvyklou a nepředvídatelnou situaci spojenou s nemocí COVID-19. „Je třeba si uvědomit, že jsme museli omezit přístup do laboratoří, řada vědců, sester a administrativních pracovníků také věnovala svůj čas pomoci pacientům, práci v testovacím centru či podpůrným službám v nemocnici,“ uvedl výkonný ředitel centra Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Právě proto si myslím, že jde o mimořádný výsledek a děkuji všem, kteří se na něm podíleli.“

Oponentní rada vyzdvihla, kromě všech splněných závazků a dosažených výsledků, také podporu mobilit (podpora studujících a umožnění osvojení svých schopností, znalostí či dovedností) – během realizace projektu se na něm podílelo 943 studentů doslova z celého světa a pozitivně kvitovala snahu o budování komplexních modelů spolupráce, například formou společných grantů. Výjimečný je také počet realizovaných klinických studií, především díky tomu, že FNUSA-ICRC je jediným tzv. Prime Site v České republice pro globální skupinu IQVIA. Pro představu – v současné době je v realizaci 170 klinických studií.

Řada vědeckých výstupů z FNUSA-ICRC byla publikována v předních mezinárodních časopisech a ve svých vědních oborech jsou považovány za klíčové. Například se několik článků objevilo i v Top 10 nejkvalitnějších vědeckých časopisů (průměrně 17 % z celkového počtu publikací) a Top 5 (průměrně 8 % z celkového počtu publikací), vědci z FNUSA-ICRC své články publikovali například v časopise Nature, New England Journal of Medicine, Lancet Neurology, Nature Reviews Neurology apod.

Hodnotící zpráva obsahuje také několik doporučení do budoucna. Konkrétně větší prohloubení spolupráce na mezinárodním poli, s domácími vysokými školami a rovněž doporučuje pokračování zapojování studentů do vědeckých projektů. „Všechny tyto výzvy si uvědomujeme a pracujeme na nich. Například intenzivně jednáme s Masarykovou univerzitou o prohloubení vzájemné spolupráce,“ uvedl ředitel Iványi. „Také se snažíme o doladění systému financování s naším zřizovatelem, tedy Ministerstvem zdravotnictví tak, abychom mohli zajistit jistotu fungování již etablovaných mezinárodních vědeckých týmů a centra samotného.“

Hlavním cílem projektu NPU II bylo umožnit FNUSA-ICRC rozvinout svůj stávající vědecký potenciál v základním, translačním a klinickém výzkumu, především v oblasti kardiovaskulárního, neurovědního a onkologického výzkumu, lékařské biologii, biomedicínském inženýrství, molekulární biologii a kmenových buňkách. Jednoznačnou výhodou je spojení s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, které skýtá přímý přístup k velké spádové oblasti pacientů. Vznikají tak optimální podmínky i pro translační lékařský výzkum, zaměřený na různá onemocnění (mj. srdeční arytmie, srdeční selhání, poruchy spánku, cévní mozková příhoda, demence a rakovina).

FNUSA_ICRC_Building    FNUSA_ICRC_Research

Pocit osamělosti, obavy o zdraví svých blízkých i stres z nestabilní situace. Pandemie onemocnění COVID-19 ovlivnila nejen fyzické zdraví populace, ale také to psychické, což teď potvrdil i výzkum, na kterém spolupracovali výzkumníci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a americké Mayo Clinic.

Vliv pandemie a s ní souvisejících omezujících opatření na duševní zdraví vědci analyzovali na účastnících projektu Kardiovize, tedy studie, která na populačním vzorku jednoho procenta obyvatel města Brna dlouhodobě zkoumá lokální úroveň zdraví. Do analýzy změn na psychickém zdraví během prvního tvrdého lockdownu na jaře 2020, kdy byly kromě služeb uzavřeny také hranice České republiky, se zapojilo 715 Brňanů. „Výsledky ukázaly, že výskyt zvýšeného stresu a depresivních symptomů se v porovnání s obdobím před pandemií COVID-19 zvýšil 1,4krát až 5,5krát,“ uvedl PhDr. Jan Sebastian Novotný, Ph.D., první autor mezinárodní studie a člen výzkumné skupiny Neurovědy a stárnutí v translační medicíně FNUSA-ICRC. „Toto zhoršení se projevilo ve všech věkových skupinách a bylo výraznější u žen,“ doplnil.

Ze studie dále vyplynulo, že i přes srovnatelné zhoršení u všech věkových skupin během pandemie více duševně strádaly mladší ročníky, což může být způsobeno pracovní nebo studijní nejistotou, potažmo pak finanční nestabilitou. Zároveň lze u starších věkových skupin předpokládat bohatší životní zkušenosti a snížená očekávání, což u nich rovněž přispívá k obecně vyšší psychické odolnosti. Hlavními rizikovými faktory, vyvolávajícími zhoršení mentálního zdraví, se ukázaly být pocity osamělosti, vnímání nemoci COVID-19 jako ohrožující, a některé negativní vlivy na životní styl – například finanční dopady restriktivních opatření, nedostatek pohybu nebo zhoršení kvality spánku. Protektivním faktorem se naopak ukázala být vyšší úroveň resilience, tedy schopnosti udržet si standardní úroveň fungování navzdory nepříznivým okolnostem.

„Sledovanému nárůstu výskytu stresu a depresivních symptomů i mnoha identifikovaným rizikovým faktorům lze předcházet, diagnostikovat je a léčit. Je proto nutné na tato zjištění včasně a cíleně reagovat nastavením vhodné psychologické a psychiatrické pomoci tak, aby se snížilo riziko navazující pandemie duševních poruch v populaci,“ upozornil Jan Sebastian Novotný.

Výzkumný tým FNUSA-ICRC ve studii pokračuje, jeho cílem je zachytit i dlouhodobé dopady na duševní zdraví Brňanů.

Novotny

Myeloidní supresorové buňky (MDSC) jsou různorodé populace buněk, které svou tlumící aktivitou negativně ovlivňují imunitní odpověď organismu během zánětů, infekcí, ale i transplantací či onkologických onemocnění. Na roli těchto buněk při sepsi, lidově řečeno otravě krve, se zaměřil tým Buněčná a molekulární imunoregulace Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Zvířecí modely prokázaly, že myeloidní supresorové buňky jsou důležitými regulátory imunitních procesů během sepse. U lidí však bylo potvrzení těchto pozorování velmi náročné, zejména kvůli nedostatku jasně definovaných protokolů přípravy a fenotypových schémat pro různorodé podmnožiny těchto buněk. Naši vědci se ve své práci zaměřili na použití průtokové cytometrie, která se zdá být ideální metodou pro přesnější určení role MDSC během sepse. „Pomocí této metody jsme zkombinovali komplexní fenytypizaci s matematickým algoritmem pro nekontrolované shlukování (clustering) pomocí samoorganizujících se datových map, abychom dokázali identifikovat tři nedávno definované podskupiny lidských MDSC,“ vysvětlil Marco De Zuani Ph.D. MSc., první autor práce.

Studie se zúčastnilo dvanáct pacientů po septickém šoku, jako kontrolní vzorek bylo použito devět zdravých osob. Byla prokázána expanze dvou typů lidských MDSC během rané fáze sepse, vysoké hladiny typu PMN-MDSC pak byly přítomny i po mnoha měsících od propuštění z nemocnice, což naznačuje roli těchto buněk při pozdějších zdravotních komplikacích spojených se sepsí. „Data z této studie naznačují, že četný výskyt těchto buněk by mohl být spojen se zvýšenou úmrtností pozorovanou u pacientů, kteří přežili septický šok,“ uvedl Dr. De Zuani.

Cílená léčba zaměřená na MDSC buňky by tak mohla zlepšit vyhlídky pacientů po sepsi na jejich celkové uzdravení. To však není jediným výsledkem této práce. Použití průtokové cytometrie a algoritmů tzv. metaklusteringu umožňuje rychlou identifikaci expanze různých imunitních buněk nejen v laboratorním, ale také v klinickém prostředí, což by mohlo do budoucna mít velký potenciál při screeningu a diagnostických apikacích.

Článek naleznete zde:

DeZuani