Díky projektu CANTAS (Počítačem asistovaný systém netermální ablace), jehož hlavním příjemcem je Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), se podařilo úspěšně navázat kontakt mezi Fakultní nemocnicí u sv. Anny v  Brně a francouzskou Ecole Centrale de Nantes. Proběhly výměnné pobyty, započaly vzájemná školení a byla realizována technická zaškolení analytických systémů.

Dr. Guido Caluori z FNUSA-ICRC prezentoval dlouhodobý cíl integrovat model prediktivních digitálních dvojčat do 3D EAM systémů a učinit z něj nástroj běžného použití pro lékaře při řešení ablace srdečních arytmií. Tato integrace by poskytla operatérům zvýšenou důvěru  při kombinaci radiofrekveční ablace termální energií, či pulzním elektrickým polem (PEF).

V roce 2020 byl realizován projekt experimentálního nastavení pro měření akutních účinků nevratné elektroporace v srdeční tkáni. Úspěšně byl pozorován pokles impedance závislý na napětí, aniž by došlo k výrazné změně teploty na kontaktní ploše, což naznačuje, že provedená ablace PEF nebyla termální a že impedance je skutečně potenciálním markerem titrace energie pro trvalou tvorbu lézí. Imunohistochemie ukázala několik autolytických, nekrotických a staurosporinem indukovaných apoptotických lézí označených vybranou protilátkou pro Caspase3.

S využitím srdeční magnetické rezonance bylo vyvinuto několik protokolů pro extrakci geometrie (manuální a poloautomatické), na nichž byly aplikovány lokální biofyzikální vlastnosti podle přítomnosti fibrózy, aby bylo možné na míru vytvořit „digitální dvojče“ pacienta pro testování terapie. Dr. Caluori připravil s francouzskými partnery numerickou simulaci konkrétních dvojčat ze skenů levé síně se zjednodušenou geometrií; model implementoval účet s využitím existujícího anatomického atlasu pro personalizaci a parametrizaci modelu, pro orientaci tkání a dishomogenity.

V letech 2020-2021 byla společná osobní setkání limitována vlivem omezení cestování. Práce však neustaly ani po skončení projektu a již v  tomto roce se chystá společná grantová přihláška v Horizon Europe.

PhDr. Zdeněk Strmiska (1925–2009) byl významný český sociolog. Od roku 1962 přednášel sociologii na Univerzitě 17. listopadu v Praze studentům z frankofonních zemí. Splněním jeho snu bylo založení Sociologického ústavu v Praze v roce 1965, kde se stal vědeckým ředitelem. V roce 1968 odjel na dvouletý studijní pobyt do Francie, kde po zrušení pražského Sociologického ústavu zůstal. Více než 15 let vykonával funkci ředitele sociologického pracoviště C.N.R.S. v Paříži. Byl také hostujícím profesorem na univerzitě v Caracasu. Jeho onemocnění Alzheimerovou chorobou vedlo k rozhodnutí finančně podporovat výzkum a vzdělávání odborníků v této oblasti.

Díky velkorysému daru paní Elišky Strmiskové uděluje Alzheimer nadační fond od roku 2017 Cenu manželů Elišky a Zdeňka Strmiskových za význačný přínos k výzkumu a léčbě Alzheimerovy choroby a spřízněných neurodegenerativních onemocnění.

Držitelem tohoto prestižního ocenění se pro rok 2021 stala MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D., neuroložka na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU a vedoucí brněnské sekce výzkumného týmu Demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Její specializací jsou neurodegenerativní onemocnění a poruchy paměti. Je spoluzakladatelkou první studie stárnutí u nás „Czech Brain Aging Study“. Hlavním výzkumným zájmem jsou preventivní opatření, zdravý životní styl a techniky, které ovlivňují Brain maintenance a pomáhají předcházet chronickému stresu jako je jóga, meditace a techniky mindfulness.

Paní doktorce moc gratulujeme!

Cena_Strmiska

Buněčná senescence je v biologii název pro stav, kdy buňky sice zastaví svůj buněčný cyklus, ale nezemřou, v organismu působí i nadále. Často buňky upadají do senescence proto, aby zabránily vzniku problémů (např. v případě poškození jater, či hojení ran), nicméně ve větším počtu a v pokročilém věku dokáží senescentní buňky problémy spíše vytvářet.

Vědci z týmu Epigenetika, metabolismus a stárnutí Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se ve svém výzkumu zaměřili na nová senolytika, lidově řečeno léky proti stárnutí. „Senolytika jsou velkým příslibem v boji s nemocemi, které souvisí se stářím,“ uvedl Manlio Vinciguerra, vedoucí výzkumného týmu Epigenetika, metabolismus a stárnutí. „Postupem času se v každém z nás začnou shromažďovat senescentní buňky a důsledkem tohoto procesu se jedinec stává náchylnější k chronickým nemocem a klesá u něj míra kognitivních funkcí.“

Pomocí senolytik se mohou tyto senescentní buňky eliminovat, tím přispět ke zlepšení chronických onemocnění, se kterými se potýká především starší generace. Ve své studii „Nociceptin/orphanin FQ opioid receptor (NOP) selective ligand MCOPPB links anxiolytic and senolytic effects“ pro odborný časopis GeroScience (IF 7,7) použili vědci technologii vysoce výkonného automatizovaného screeningu (HTS), který umožňuje testovat tisíce molekul a zvyšuje šanci na nalezení nových potenciálních senolytik, které by v budoucnu mohli být využity jako léky. „Úzce jsme spolupracovali s kolegy z Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci, kteří identifikovali toto nové senolytikum (MCOPPB) in vitro,“ dodal Manlio Vinciguerra.

Jako nejvhodnější kandidát byla tedy vybrána látka MCOPPB (selektivní ligand FQ opioidního receptoru nociceptinu (NOP) 1-[1-(1-methylcyklooktyl)-4-piperidinyl]-2-[(3R)-3-piperidinyl]-1H-benzimidazol), která je také studována jako potenciální anxyolytikum, tedy lék odstraňující úzkost či psychickou tenzi. Při pokusech v laboratoři a na zvířecích modelech však byla objevena také senolytická funkce této látky.

Během dvou měsíců byly testovaným subjektům podávány účinné látky v několika dávkách. Po experimentu byly následně zkoumány. Na zvířecích modelech bylo prokázáno, že senolytické léky oddalují několik poruch souvisejících s věkem, zlepšují fyzické a kognitivní funkce a prodlužují délku života. I přes prokázání pozitivního senolytického účinku, lék vykazoval vedlejší účinky včetně přírůstku hmotnosti. Pro budoucí vývoj léku bude nutné provedení dalších studií pro objasnění koordinace centrálních a periferních účinků a jejich vliv na metabolismus.

DedikaceMCOPPB

Členové Alliance4Life nedávno provedli zmapování osvědčených postupů v oblasti kariérních systémů ve výzkumu v oblasti life science, včetně sebehodnocení systémů lidských zdrojů (HR) ve dvanácti výzkumných organizacích v zemích střední a východní Evropy, a zavázali se, že budou usilovně pracovat na tom, aby svým výzkumným pracovníkům nabídli lepší podmínky pro kariérní rozvoj. Podrobná zpráva představuje velmi užitečný soubor osvědčených postupů a je volně k dispozici i dalším výzkumným organizacím, které se snaží zlepšit své postupy v oblasti lidských zdrojů s cílem přilákat, rozvíjet a motivovat talentované pracovníky.

Mezinárodní aliance dvanácti předních výzkumných institucí a univerzit působících v biovědecké oblasti v uplynulých šesti měsících intenzivně pracovala na provedení sebehodnotících programů s cílem vybrat osvědčené postupy v oblastech lidských zdrojů. Členové Alliance4Life diskutovali o kariérních systémech uplatňovaných v jednotlivých institucích a definovali devět hlavních priorit a oblastí zájmu: 1) excelence v oblasti lidských zdrojů při realizaci výzkumných grantů, 2) kariérní rozvoj/systém a kariérní dráha, 3) mobilita a stáže, 4) posílení vedoucích skupin jako manažerů, 5) nábor: zvýšení kvantity i kvality uchazečů, 6) internacionalizace a nábor lidí ze zahraničí, 7) služby pro nové zaměstnance a podpora integrace, 8) rozmanitost, rovné příležitosti a ženy ve vědě a 9) kultura ve vědě a kultura ústavu jako nástroj lidských zdrojů.

Na základě sebehodnocení a s poskytnutými podklady od všech partnerů byl formulován souhrn osvědčených postupů v kariérních systémech ve výzkumu v oblasti přírodních věd. Všichni partneři byli požádáni, aby diskutovali o kariérním systému ve své instituci a provedli sebehodnocení s cílem oznámkovat navržené oblasti ve třech stupních: chybějící systém, základní a pokročilý.

Základní sebehodnocení potvrdilo, že personální systémy ve výzkumných organizacích v regionu střední a východní Evropy jsou spíše méně rozvinuté. Pozitivním aspektem tohoto cvičení bylo zjištění, že ve všech devíti oblastech lidských zdrojů byla alespoň jedna instituce ohodnocena stupněm pokročilý, a může se tedy podělit o své osvědčené postupy s ostatními. Mezi nejméně rozvinuté oblasti patřily: posílení vedoucích skupin jako manažerů, služby pro nové zahraniční zaměstnance a podpora integrace, kultura ve vědě a kultura ústavu jako nástroj lidských zdrojů.

Ze všech dvanácti partnerů A4L je šest institucí držitelem prestižního ocenění HR Excellence in Research Award. Ze šesti držitelů ocenění HR Excellence in Research Award se CEITEC MU a Lékařská univerzita v Lodži v systému implementace ocenění vyhodnotily jako „pokročilé“. CEITEC MU se zaměřuje na celkovou organizaci „HR Award“ a představuje proces od rozhodnutí o udělení ocenění, přípravu žádosti a průběžnou práci na realizaci akčního plánu a jeho hodnocení. CEITEC začlenil implementaci HR Award do standardního provozu institutu. Lékařská univerzita v Lodži se zaměřuje na fázi implementace. Jako příklad dobré praxe uvádějí zkušenosti s dvoustupňovou studií – kvantitativním a kvalitativním výzkumem, který byl navržen katedrou sociologie MUL a proveden mezi všemi stupni výzkumných pracovníků na univerzitě. FNUSA-ICRC získalo HR Excellence in Research Award v květnu 2021. Od tohoto data je oficiálně v implementační fázi, ale mnoho plánovaných kroků začalo již dříve. Hlavním cílem je nejenom vylepšení a nastavení HR procesů v souladu s Chartou pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání výzkumných pracovníků, ale celý proces zahrnuje i zkvalitnění dalších oblastí, jako jsou popularizace vědy, quality management system, implementaci nástrojů projektového řízení a další.

Oblast „kariérní rozvoj/systém a kariérní dráha“ lze považovat za nejpokročilejší v rámci Alliance4Life, měřeno nejvyšším počtem pokročilých stupňů (tři členové Alliance4Life) a nízkým počtem „chybějících systémových“ stupňů (dva členové Alliance4Life). CEITEC MU představuje svůj formální kariérní systém a jeho praktickou realizaci v podobě možností kariérního rozvoje pro různé skupiny výzkumných pracovníků. LIOS rovněž představuje strukturu a pravidla svého kariérního systému a přidává dva zajímavé nástroje (motivační systém a interní granty pro studenty). Univerzita v Tartu představuje, jak univerzita reagovala na novelu národního zákona, která dala univerzitám větší flexibilitu při vytváření kariérních modelů, včetně přijetí zásad odchodu do důchodu se statutem emeritního pracovníka.

Pokud jde o mobilitu a stáže, jasnou strategii, konkrétní cíle a zkušenosti představily Univerzita v Tartu a Lékařská univerzita v Sofii. Univerzita v Tartu zdůrazňuje, že podepsala značný počet bilaterálních partnerských dohod se zahraničními univerzitami, které zajišťují výměnu studentů a výzkumných pracovníků a další spolupráci v oblasti výuky a výzkumu. Mobilit se účastnilo přibližně 20 % akademických pracovníků; v rámci různých programů vycestovalo v daném roce do zahraničí téměř 70 % zaměstnanců. Lékařská univerzita v Sofii oficiálně podepsala více než 150 institucionálních dohod o akademické výměně a 33 memorand o akademické spolupráci. Představují etapy v procesu realizace akcí mobility i důsledky dobré praxe pro realizaci mobility učitelů a celkovou spolupráci mezi univerzitami. FNUSA-ICRC už od svého vzniku v roce 2011 úzce spolupracuje především s americkou Mayo Clinic (Rochester, Minnesota, USA a Phoenix, Arizona, USA), kde proběhlo už 236 pracovních pobytů ze strany zaměstnanců FNUSA-ICRC. FNUSA-ICRC spolupracuje i s dalšími zahraničními partnery a má uzavřeno mnoho dohod v rámci akademické spolupráce s univerzitami v Evropě, Americe i Asii. V roce 2019 se 219 zaměstnanců zúčastnilo školení na zahraničních institucích, v dalších letech byl počet především z důvodu pandemie Covid-19 nižší.

Osvědčené postupy v kariérních systémech ve výzkumu v oblasti life science rovněž identifikovaly některé nedostatky, které je třeba v budoucnu odstranit. Problémem je oblast kombinování kariér v lékařských vědách/biovědách (výzkum na univerzitě/výzkumném centru a v nemocnici) – žádný z členů Alliance4Life nepovažoval svůj systém za „pokročilý“. V této oblasti nám stále chybí osvědčené postupy. A chybí nám standardizovaný monitorovací nástroj pro klasifikaci a hodnocení pokroku v systémech lidských zdrojů/kariéry. Důležitým aspektem, který komplikuje zavádění pokročilých systémů v jednotlivých institucích, je národní kontext (národní legislativa a s ní související (de)centralizace řízení lidských zdrojů). Partneři identifikovali obecné faktory/podněty posilující pozitivní, institucionální změny, které jsou platné nejen pro devět oblastí lidských zdrojů, ale také pro jednotlivé země a instituce. Díky těmto faktorům je modernizace kariérního systému funkční a dlouhodobě udržitelná.

Ve střední a východní Evropě často chybí efektivní řízení lidských zdrojů a moderní systémy kariérního postupu. Inovace a implementace kariérních systémů partnerských institucí by měla tento problém řešit. Osvědčené postupy v oblasti kariérních systémů ve výzkumu v oblasti přírodních věd nám poskytují východisko pro budoucí hodnocení pokroku v řízení lidských zdrojů všech členů Alliance4Life. Výsledný soubor opatření osvědčených postupů, ověřených provozem, bude představen radě, zastupující všechny členské instituce, na setkání komunity Alliance4Life v dubnu 2022. Partneři budou interně diskutovat o tom, jak využít osvědčené postupy ke zlepšení řízení lidských zdrojů a jak by to mohlo vést k lepší vědecké výkonnosti a spokojenosti zaměstnanců. Kromě toho budou dosažené výsledky využity pro formulaci navazujícího výstupu „Zpráva o pokroku v modernizaci kariérního systému“ s cílem sledovat pokrok na úrovni členů Alliance4Life a jejich systémů řízení lidských zdrojů.

A4L logo

Mgr. Sandra Thalerová hledá v laboratoři nové metody léčby cévní mozkové příhody

Třetí oceněnou je studentka doktorského studia biochemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a zároveň výzkumná pracovnice Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC Sandra Thalerová. Za zveřejnění výzkumných závěrů v oblasti kombinace léčiv a jejich účinků na léčbu cévní mozkové příhody v laboratorních podmínkách ji ocenila Masarykova univerzita „Stipendijním programem na podporu tvůrčí činnosti za publikaci vynikajících výsledků vlastního bádání“. Již před dvěma lety získala také ocenění Brno Ph.D. Talent. Sandra je součástí výzkumné skupiny zabývající se in vitro laboratorními experimenty, která sdružuje pracovníky Biofyzikálního ústavu AV ČR a Cerebrovaskulárního programu FNUSA-ICRC.

Co pro Vás takové ocenění Vaší práce znamená?

Každé ocenění, či pozvání na přednášku, je pro mě ukazatelem, že je o náš výzkum zájem a že in vitro modelování má své pevné místo ve výzkumu cévní mozkové příhody. Rovněž každé ocenění zvyšuje publicitu našeho týmu a jeho prestiž. A to mě moc těší. Ocenění je zároveň i mé poděkování za výborné vedení mému školiteli Dr. Janu Vítečkovi a mému vedoucímu v Cerebrovaskulárním týmu, prof. Robertu Mikulíkovi.

Představíte nám blíž zmíněné vynikající výsledky Vašeho výzkumu?

Testovali jsme vliv nového orálního antikoagulancia, který se používá pro prevenci cévní mozkové příhody. Zkoumali jsme, jakým způsobem ovlivňuje účinnost dalšího léku, alteplázy, na ischemickou cévní mozkovou příhodu (mrtvici způsobenou ucpáním cévy v mozku, pozn. red.), který pomáhá rozpouštět krevní sraženinu. Zajímalo nás, jestli tento preventivní lék může zlepšit léčbu mrtvice, pokud k ní i přes jeho užívání dojde. Naše výsledky ale možné zlepšení léčby díky spolupůsobení obou léků neprokázaly.

Jak testování působení léčivých látek probíhá?

Naše skupina se zabývá implementací inovativních in vitro modelových systémů. Jejich pomocí testujeme účinnost a další vlastnosti látek, které by mohly zlepšit současnou léčbu cévní mozkové příhody. Naše modely jsou průhledné, takže nabízí možnost sledování experimentů s krevními sraženinami v reálném čase. Můžeme si je designovat podle potřeby a jsme schopni simulovat vlastnosti cév podle příkladů z praxe. Navíc in vitro modely umožňují používání lidského materiálu (krev, plazma, buňky), proto mohou být podmínky experimentů v mnoha ohledech blíže reálné situaci pacientů s mozkovou mrtvicí ve srovnání s laboratorními zvířaty.

Sandra_Thalerova

Dr. Ondřej Volný srovnává různé metody léčby cévních mozkových příhod a přináší nová poznání pro klinickou praxi

Letošní Hennerovu cenu České neurologické společnosti za nejlepší publikaci mladých autorů do 35 let získal neurolog MUDr. Ondřej Volný, Ph.D.

Co pro Vás ocenění Českou neurologickou společností znamená?

Je to pro mě velká pocta. Profesor Henner je otcem moderní české neurologie, který ji povznesl na vyšší úroveň. Navíc je to ocenění přímo od odborné společnosti, tedy lidí, kteří za sebou mají hmatatelné výsledky a pracují na tom, aby česká neurologie byla ve světě vidět.

Čemu se věnuje publikace, za kterou jste obdržel Hennerovu cenu?

U cévní mozkové příhody se nabízejí různé možnosti léčby. Můžeme podat lék pro rozpouštění krevní sraženiny, která způsobila uzávěr mozkové tepny. Nebo ji lze odstranit katetrem a využít tzv. mechanickou trombektomii. V roce 2015 byly publikovány studie, které prokázaly, že mechanické odstranění uzávěru mozkové tepny je vysoce efektivní. Sice jsme do těchto studií zapojeni nebyli, ale rozhodli jsme se porovnat jejich výsledky s údaji z českého registru. V roce 2016 jsme pak publikovali srovnatelné závěry. O dva roky později jsem odjel do Calgary pracovat jako lékař na iktové jednotce. Po dobu svého působení jsem se rozhodl se výzkumně zaměřit na skupinu pacientů, která v těch studiích zahrnuta nebyla. Na pacienty, kteří měli uzávěr mozkové tepny, ale netrpěli vážným neurologickým deficitem. Dali jsme hlavy dohromady s prof. Hillem z Calgary a prof. Mikulíkem a vytvořili jsme design nové studie. V rámci této mezinárodní studie jsme srovnávali různé terapeutické přístupy. Zatímco v Calgary byli sledovaní pacienti léčeni farmakologicky, v České republice mechanickou trombektomií. Studie přispěla dalšími střípky do mozaiky, jak tyto pacienty léčit.

Co pro Vás bylo při práci na této studii nejzajímavější?

Do výzkumu se zapojilo okolo 30 spoluautorů. Pro mě to byla prozatím největší studie, které jsem se účastnil. Výzkum byl unikátní i tím, že jsme data analyzovali pomocí pokročilejší statistické metody a narazili přitom na limity softwaru. Museli jsme nakonec kontaktovat výrobce, aby nám do něj vložil potřebný algoritmus. V neposlední řadě publikace vyšla v prestižním časopisu Neurology.

Jaké byly Vaše výzkumné začátky?

Ke klinickému výzkumu jsem se dostal zhruba před 10 lety při studiu medicíny. Začal jsem chodit za prof. Mikulíkem na jeho noční služby a napsali jsme můj první článek, který se mimochodem po jeho zveřejnění stal nejvíce stahovaným článkem časopisu České a Slovenské neurologie a neurochirurgie. Po skončení medicíny jsem se stal doktorandem. Začínal jsem jednodušším projektem, díky kterému mi profesor Mikulík pomohl domluvit výzkumnou praxi v Cerebrovaskulárním programu v Calgary v Kanadě. Zde mi následně nabídli možnost klinického fellowshipu, který jsem skončil v roce 2019.  Možnost zahraničního vzdělání mě nesmírně posunula ve výzkumných znalostech. Získaná ocenění, jako je i letošní Hennerova cena, jsou toho příjemným důkazem. Po návratu jsem se rozhodnul pro atraktivní pracovní nabídku ve Fakultní nemocnici v Ostravě, i když pokračuji jako člen Cerebrovaskulárního výzkumného týmu ICRC, kde je naše spolupráce velmi produktivní.

Ondrej_Volny

Mezinárodní vědecké ocenění Danubius Young Scientist Award, prestižní Hennerova cena a stipendium za vynikající výsledky vlastního bádání. Tři výzkumníci Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u sv. Anny v Brně obdrželi ocenění za svou práci pod vedením prof. Roberta Mikulíka. Petra Šedová, Ondřej Volný a Sandra Thalerová se zabývají výzkumem cévních mozkových příhod – každý ze zcela jiného pohledu.

V malém seriálu si je představíme prostřednictvím jejich medailonků.

Dr. Petra Šedová přináší přesné informace o cévní mozkové příhodě v České republice, které využívá Ministerstvo zdravotnictví nebo zdravotní pojišťovny k plánování či zlepšení zdravotní péče.

 

Dr. Petra Šedová převzala 11. Listopadu 2021 ocenění Danubius Young Scientist Award za svoji vynikající práci v oblasti neuroepidemiologie. Ocenění získá jen jeden výzkumný pracovník v zemi a soutěží mezi sebou různé vědecké obory. Hodnotí se dopad výzkumu na země podunajského regionu. (Cenu uděluje Rakouské spolkové ministerstvo pro vzdělávání, vědu a výzkum (BMBFW) a Ústav pro Dunajské oblasti a střední Evropa (IDM). Cerebrovaskulární výzkumný tým se pyšní již druhým výzkumníkem, který toto ocenění kdy získal (v r. 2016 jej obdržel i MUDr. Ondřej Volný). Dr. Šedová má na svém kontě i další ceny, v roce 2018 získala pamětní grant Martiny Roesselové (udělovaný Ústavem organické chemie a biochemie) podporující ženy-vědkyně, které pečují o předškolní děti a zároveň rozvíjí vědeckou kariéru.

Co pro Vás znamená ocenění Danubius Young Scientist Award?

Je to pro mě velká pocta, kterou přijímám s pokorou, a ocenění nejen mé práce, ale celého Cerebrovaskulárního týmu a také mých dvou mentorů – profesora Browna a profesora Mikulíka, kteří mě velmi podporují. Během své dosavadní výzkumné práce se mi narodily tři děti a vzájemná spolupráce nebyla nikdy přerušena, byla perfektní a velmi efektivní. Zároveň je ocenění povzbuzením pro další výzkum a potvrzení, že naše práce má klinický a praktický dopad i na širší  zahraniční publikum.

Jaké oblasti se ve své vědecké práci věnujete?

Zabývám se epidemiologií cévních mozkových příhod. Naše skupina s pomocí dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR popsala incidenci (poměr nových případů vzhledem k celé populaci, pozn. red.) cévní mozkové příhody a mortalitní trendy v posledních letech, což odráží i kvalitu lékařské péče. Také jsme v rámci komunitní studie Brno popsali incidenci cévní mozkové příhody v Brně a rizikové faktory. Další projekt jsme realizovali v rámci pandemie Covid-19, kdy jsme zkoumali pokles počtu hospitalizovaných pacientů s cévní mozkovou příhodou i počet mechanických trombektomií. Na posledním projektu spolupracujeme s Kanceláří zdravotního pojištění Ministerstva zdravotnictví. S pomocí dat ze zdravotních pojišťoven sledujeme, jak se liší léčba pomocí mechanické trombektomie mezi jednotlivými českými centry. Hledáme rozdíly a také se snažíme odhalit jejich příčiny. Výsledky pak pomohou zkvalitnit léčbu cévních mozkových příhod v ČR.

Jak jste se k výzkumu cévní mozkové příhody dostala?

Během studií Lékařské fakulty jsem se věnovala kardiologii a strávila 3 měsíce na prestižní Mayo Clinic v USA. Po promoci jsem nastoupila jako doktorandka k prof. Mikulíkovi na studium cévní neurologie. Ten mě vyslal na roční výzkumnou stáž za prof. Brownem opět na Mayo Clinic. Od roku 2013 působím na této zahraniční klinice jako výzkumná spolupracovnice u prof. Browna. V roce 2017 jsem dokončila doktorát pod vedením prof. Mikulíka a nyní se kromě vlastního výzkumu věnuji vedení neuroepidemiologické skupiny v rámci Cerebrovaskulárního programu Mezinárodního centra klinického výzkumu a podílím se na mentorování studentů i doktorandů. Jako lékařka působím na Interní hematologické a onkologické klinice ve FN Brno.

Petra_Sedova

Americká kardiologická asociace (AHA) udělila ocenění za nejlepší abstrakt týmu, jehož součástí je i MUDr. Šárka Kunzová, Ph.D. výzkumnice a lékařka z týmu Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Paul Dudley White International Scholar Award, jak zní plný název této prestižní ceny, dostali výzkumníci na konferenci AHA Scientific Sessions 2021 za abstrakt s názvem Validace stručného dotazníku k hodnocení výživy pro použití v klinické praxi: Mini-EAT™ (Validation of a Brief Dietary Questionnaire for Use in Clinical Practice: Mini-EAT™).

Dr. Kunzová se k práci na této studii dostala během své stáže v Mayo Clinic v roce 2018. „Pod vedením profesora Lopeze jsme si dali za cíl vytvořit validovaný dotazník pro rychlé hodnocení výživy v klinické praxi,“ popsala Dr. Kunzová. Zdravá výživa je jedním z pilířů léčby a prevence kardiovaskulárních onemocnění. V současné době se pro hodnocení výživy na Mayo Clinic používá jako zlatý standard tzv. VioScreenᵀᴹ, což je složitý a časově náročný dotazník, který umožňuje detailně vyhodnotit, do jaké míry stravovací návyky pacienta odpovídají odborným doporučením.

Ve spolupráci s nutričními terapeuty a dalšími kolegy byl navržen 19-ti položkový dotazník. Ve studii s více než 600 účastníky byl tento dotazník následně porovnán s dotazníkem VioScreenᵀᴹ. „Ačkoli to zní jednoduše, bylo poměrně obtížné zahrnout všechny hlavní komponenty výživy a přitom formulovat otázky tak, aby byly pro respondenta srozumitelné,“ dodala Dr. Kunzová. V rámci validační studie byl dotazník dále redukován, tak aby byla zachována jeho dobrá výpovědní hodnota.

Dotazník ve stávající podobě nelze použít celosvětově, byl vytvořen pro americkou populaci, tak aby korespondoval s místními výživovými specifiky, obvyklými vzorci stravování a nabídkou potravin. Tamější doporučení pro zdravou výživu se opírají o tzv. Healthy Eating Index – Index zdravého stravování, který kvantifikuje, do jaké míry jsou stravovací zvyklosti jedince v souladu s doporučeními. „U nás máme definována obecná výživová doporučení, nicméně není k dispozici standardizovaný dotazník, který by to dokázal obsáhnout,“ upřesnila Dr. Kunzová.

V současné době se dokončuje rukopis odborného článku, který podrobně popisuje validační studii dotazníku Mini-EAT™ – nástroje k rychlému vyhodnocení stravovacích návyků, který by mohl pomoci v běžném ambulantním provozu např. u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním jednoduše určit, do jaké míry je indikovaná konzultace nutričního terapeuta.

sark_kunzovaDudley_award

Tento rok konečně zhubnu. Tak zní novoroční předsevzetí mnoha lidí. Jenže po dvou návštěvách fitka a týdenním půstu dle zaručených rad z internetu snaha o štíhlejší postavu často končí. Pokud chcete s kily zatočit zdravě nebo pomoci s efektivním hubnutím někomu blízkému, využijte nabídku preventivního vyšetření na Kardiovizi v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Svůj boj s nadváhou se pod dohledem lékařům rozhodl začít i devětadvacetiletý Milan: „Zaujalo mě zejména to, že se nejedná o další obecnou dietu, která koluje internetem, nebo konzultace s poradci, kteří se vám snaží vnutit drahé přípravky.“

Zájemce o vyšetření na Kardiovizi čeká první den několik měření. „Lidé zjistí poměr tuku a svalů v těle, dozvědí se, kolik cukru mají v krvi a zda jim správně fungují játra a ledviny,“ řekl Michal Havelka, koordinátor stude. Po analýze výsledků následuje konzultace s nutričním terapeutem. „Trochu mě zaskočilo, že jsem nedostal přesný itinerář toho, co mám kdy jíst. Místo toho jsme si povídali, jaké potraviny bych měl zařadit více a čím případně nahradit mé oblíbené pochutiny,“ popsal Milan.

Dle odborníků ze svatoanenské nemocnice je právě tento přístup udržitelný. „Nemá cenu hrát si na zakázané potraviny. Lidé si je mohou chvíli odpírat, ale většinou pak sklouznou ke starým návykům. Důležité je, aby se naučili, že důležité je množství a počítání kalorií,“ dodal Havelka.

Milan po vyšetření na Kardiovizi změnil své životní návyky dle udělených rad. „Nebudu tvrdit, že se výsledky dostavily naráz. Musel jsem zapracovat na jídelníčku a hodně přidat pohyb. Ne vždy se mi dařilo držet režim na sto procent, ale za půl roku jsem zhubnul deset procent tělesné hmotnosti, přičemž většina byla tuku,“ pochvaloval si muž. Ocenil také, že si změny všimlo jeho okolí. „“No a samozřejmě jsem rád, že jsem si zlepšil hladiny cukru a cholesterolu, takže doufám, že doktory nebudu vídat příliš často,“ dodal s úsměvem.

Pokud tedy chcete změnit svůj životní styl a vyvarovat se diet, kterými můžete hazardovat s vaším zdravím, nebo chcete potěšit někoho blízkého, neváhejte a zamiřte na web Kardiovize, kde si můžete objednat preventivní vyšetření či dárkové poukazy na něj.

Sarkoidóza je systémové granulomatózní onemocnění postihující různé orgány včetně srdce. Typická je tvorba granulomů, tedy ložisek v tkáni, v nichž dochází ke shluku buněk imunitního systému reagujících na dosud neznámý podnět. Častěji bývají touto chorobou neznámého původu ženy než muži, a to v poměru 1,5–2,0:1. Sarkoidóza srdce je klinicky poměrně vzácná, udává se, že postihuje mezi 2 až 7 % pacientů (i když podle některých zdrojů jde až o 30 – 40 % nemocných). Patří však mezi nejzávažnější formy této nemoci, protože způsobuje srdeční arytmie, které mohou vyústit až v náhlou smrt.

Vědci z našeho centra se ve své studii nazvané „Hodnocení deformace myokardu levé komory u asymptomatických pacientů s nedávno diagnostikovanou sarkoidózou dýchacích cest a/nebo extrapulmonální sarkoidózou“ (Left ventricular myocardial deformation assessment in asymptomatic patients with recently diagnosed sarcoidosis of the respiratory tract and/or extrapulmonary sarcoidosis) zaměřili na to, zda by mohla při včasném odhalení tohoto postižení pomoci myokardiální deformační analýza provedená magnetickou rezonancí.

Studie se zúčastnilo sto třináct pacientů se sarkoidózou dýchacích cest a/nebo extrapulmonární sarkoidózou bez známek kardiovaskulárního onemocnění. U těchto pacientů bylo provedeno měření myokardiálního strainu z obrazů magnetické rezonance srdce pomocí techniky tzv. feature trackingu (CMR-FT) a následovalo srovnání s dvaceti dvěma zdravými pacienty. „Hlavními měřenými parametry byl globální longitudinální strain, globální cirkumferenciální strain a globální radiální strain levé komory,“ uvedl doc. MUDr. Roman Panovský Ph.D.

Z výsledků výzkumu, který provedli vědci z výzkumného týmu Kardiovaskulární magnetická rezonance FNUSA-ICRC vyplývá, že se hodnoty deformace myokardu pacientů se sarkoidózou významně nelišily od výsledků kontrolní skupiny. Možným vysvětlením by mohlo být to, že pacienti byli vyšetřování v rané fázi nemoci, kdy srdeční sval ještě není postižen. I přesto tyto výsledky má metoda CMR-FT velký potenciál k využití, zejména s ohledem na fakt, že bez prodloužení vyšetření nabízí dodatečné informace o systolické funkci srdce. Studie byla publikována v časopise Orphanet Journal of Rare Diseases (IF 3,7).

CMR

Podpořeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj – projekt ENOCH (reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000868).