Příroda se neobejde bez enzymů – bílkovin, které urychlují chemické reakce v živých organismech. Enzymům vděčíme například za pivo či víno, nepochutnali bychom si na tvrdých sýrech a v zásadě bychom bez nich ani nevyprali. Lidé však využívají enzymy také v biomedicíně, průmyslu a při ochraně životního prostředí. Bohužel jen relativně málo enzymů dosahuje optimálních vlastností, a tak se vědci po desetiletí snaží získat efektivnější enzymy. Přitom neustále naráží na zásadní otázku: Je lepší upravit již existující enzymy pomocí proteinového inženýrství, nebo hledat nové v ohromné rozmanitosti přírody?

Badatelé z Loschmidtových laboratoří z RECETOXu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) ve spolupráci s kolegy z ETH v Curychu a Greifswaldské univerzity se rozhodli jít cestou hledání nových enzymů. Výsledky svého šestiletého výzkumného projektu publikovali v mezinárodním prestižním časopise Chem Catalysis. Jejich cílem bylo nalézt efektivnější varianty z rodiny enzymů, které dokážou odbourávat halogenované uhlovodíky znečišťující životní prostředí. Hledání začalo v genomických databázích, ve kterých se v současnosti nachází stovky milionů sekvencí genů, jež kódují dosud neznámé proteiny. Pomocí in house webového nástroje EnzymeMiner dokázali z tohoto nepřeberného množství sekvencí vybrat nejslibnější kandidáty. „Dalo by se to přirovnat k hledání jehel v kupce sena. Pomocí EnzymeMineru dokážeme velmi dobře rozlišit jehlu od stébla. Nicméně v dalším kroku potřebujeme zjistit, jestli jsou vybrané jehly dostatečně ostré – neboli experimentálně ověřit, že jsou vybrané enzymy dostatečně rychlé,“ uvedl první autor studie Michal Vašina.

Proto vědci tyto vybrané kandidáty následně připravili v laboratoři a studovali jejich vlastnosti za pomocí dvou mikrofluidních platforem – moderních technologií, které dokážou pracovat s miniaturními objemy vzorků a šetřit čas. První platformu MicroPEX použili výzkumníci na systematickou charakterizaci rychlostí enzymatických reakcí, druhá platforma KinMAP jim umožnila nahlédnout do samotného mechanismu enzymových reakcí. „Úspora času i finančních prostředků je ohromná. Díky této metodě naměříme za jediný týden stejné množství dat, jaké bychom běžnými technologiemi získali až za několik měsíců,“ uvedl expert na mikrofluidní metody Zbyněk Prokop.

Pokud se vrátíme k otázce z úvodu článku, jestli je lepší enzymy objevovat nebo upravovat, tak tato vědecká studie dává jednoznačnou odpověď. Historicky první enzymy, které dokážou odbourávat halogenové uhlovodíky, se podařilo identifikovat již před více než 30 lety, zatímco proteinové inženýrství se pro jejich úpravu používá přibližně 25 let. Za tuto dobu byly popsány vlastnosti dvaceti pěti objevených a více než sta upravených enzymových variant. Při porovnání získaných dat vědci zjistili, že nově získané enzymy mají lepší vlastnosti než jakýkoli do té doby objevený nebo upravený enzym ze stejné rodiny.

Jak tedy získat efektivnější enzymy? Vědci z Loschmidtových laboratoří na základě svých zkušeností odpovídají: „Nepodceňujme přírodu. Díky své rozmanitosti má v záloze arzenál efektivních enzymů, které jen čekají na své objevení!“

Publikace:

https://doi.org/10.1016/j.checat.2022.09.011

LL

 

 

 

 

 

Synergie pokročilé bioinformatiky a mikrofluidiky pomáhá hledat efektivní enzymy, které se uplatňují při recyklaci meziproduktů chemické syntézy, rozkladu látek znečišťujících životní prostředí nebo pro přípravu aktivních farmaceutických substancí.

Zástupci ICRC převzali z rukou švédského velvyslance J. E. Frederika Jörgensena certifikát o úspěšném absolvování analýzy rovného odměňování žen a mužů nástrojem Logib.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) v Brně je mezi 18 institucemi a firmami oceněnými za hodnocení férového odměňování žen a mužů. Předávání certifikátů proběhlo dne 12. září 2022 v prostorách Velvyslanectví Švédska v ČR, což příhodně podtrhlo význam severských zemí v otázce rovnosti a diverzity.

ICRC je mezi prvními zaměstnavateli, kteří tímto hodnocením prochází. Současně jsme úplně prvním zástupcem z řad nemocnic v ČR. Hlásíme se tak k principům transparentnosti a férovosti v odměňování žen a mužů. Analýza je součástí implementace Plánu genderové rovnosti FNUSA-ICRC na období 2022-2024.

Nástroj Logib je analytickou pomůckou, díky níž mohou zaměstnavatelé zhodnotit stav rovnosti odměňování svých zaměstnanců. Jedná se o shrnutí rozdílů v příjmech žen a mužů podle pohlaví a dosaženého vzdělání, délky praxe u daného zaměstnavatele a náročnosti a odpovědnosti dané pracovní pozice.

Prvním krokem je vyhodnocení stavu, analýza trendu z let 2021 a 2022. Na základě výsledků vytvoříme plán dalších kroků k férovějšímu systému odměňování. Chceme totiž vážit všem stejně, jak napovídá i váha, kterou naši zástupci převzali jako dárek společně s certifikátem.

Logib

 

 

 

 

 

 

Zástupci ICRC, Zuzana Hochelová a Milan Košdy, na slavnostním předávání certifikátů

Stovky plakátů, tři příznaky a jedna výzva Act FAST (Jednej rychle). Skupina veřejného zdraví z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) učí obyvatele Brna rozpoznat příznaky mozkové mrtvice pomocí tří jednoduchých kroků. Kampaň při příležitosti Světového dne mozkové mrtvice (29. října) zdůrazňuje, že podceňování příznaků a pozdní reakce jsou předními důvody, proč lidé při cévní mozkové příhodě přicházejí o své vzpomínky, schopnosti i životy.

Zhruba třetina lidí na následky cévní mozkové příhody umírá. „V 85 % případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Záchranku zavolají, až když se stav nemocného stále zhoršuje. Někdy i hodiny poté, co se objeví první příznaky. Důsledkem může být trvalý handicap i úmrtí pacienta,“ vysvětluje vedoucí Skupiny veřejného zdraví Hana Maršálková. Jen v České republice postihne mrtvice asi 25 tisíc lidí ročně a celosvětově jde o 2. nejčastější příčinu úmrtí.

Nejzásadnější je rychlá lékařská pomoc. Cévní mozkovou příhodu nevyléčí spánek ani žádný prášek. Efektivně léčit se dá jen ve specializovaných centrech. „Ihned volejte 155. Záchranka nemocného odveze do nemocnice, která je vybavená pro léčbu mozkové mrtvice. Navíc bude její personál o příjezdu pacienta vědět předem a připraví vše potřebné, aby se při diagnostice a následné léčbě neztratil tolik potřebný čas,“ zdůrazňuje vedoucí týmu Stroke z ICRC profesor Robert Mikulík.

Nepřehlédnutelné plakáty vzdělávají kolemjdoucí v brněnských ulicích i MHD

Naučit se metodu FAST zabere jen pár vteřin, díky plakátům v ulicích Brna. I laik tak zvládne rozpoznat tři hlavní příznaky mozkové mrtvice – pokles ústního koutku, neschopnost udržet obě ruce v předpažení a nesrozumitelnou řeč od zadrhávání až po neschopnost složit jednoduchou větu. „Cévní mozková příhoda se objeví zničehonic. V jednu chvíli člověk bez problémů komunikuje a najednou nedokáže dokončit větu. Proto je důležité při jakémkoliv podezření použít metodu FAST a ihned jednat,“ popisuje ataku mrtvice Maršálková.

Plakáty s metodou FAST (Face, Arm, Speech, Time), která zachraňuje už roky životy lidí po celém světě, připravil pro Skupinu veřejného zdraví brněnský raper MC Gey. Jde o pokračování spolupráce, která odstartovala loni produkcí skladby Koutek, ve které popisuje vlastní zkušenosti s tímto onemocněním a podceněním jeho symptomů.

plakaty ActFast

Žlutá barva spojuje letošní kampaň s dlouhodobou osvětovou výzvou

Skupina veřejného zdraví usiluje o osvětu v oblasti prevence a zdravotní gramotnosti spojené nejen s cévní mozkovou příhodou již několik let. Mezi její stěžejní aktivity patří cestovatelská výzva s balónkem Strokiem. Jeho žlutá barva byla inspirací k vytvoření výrazného motivu pro plakátovací kampaň. „Strokie navštívil s našimi fanoušky už několik kontinentů. Spolu s nimi nám pomáhá šířit osvětu o příznacích mrtvice a jejích rizik na našich sítích, které se díky jeho dosahu pomalu rozrůstají,“ popisuje důležitost výzvy s balónkem Strokiem specialistka komunikace pro Skupinu veřejného zdraví Hana Cukrová.

Strokie

Kdokoliv, kdo si napíše o svůj vlastní balónek Strokie do konce října, bude mít možnost získat i osvětové tričko s metodou FAST. Stejná výhra čeká na ty, kdo se zapojí do Facebookové výzvy 27. října na profilu Act FAST. Kromě trička s metodou FAST vznikla i speciální trika z limitované edice pro podporu videoklipu Koutek. Ty může dostat několik šťastlivců, kteří do 31. října budou sdílet na svých sociálních profilech video Koutek z YouTube.

MC Gey

Prevence diabetu či porozumění příčinám Alzheimerovy choroby – i tato témata podporuje projekt Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (ENOCH), jehož řešitelé se sešli na konci září v Brně. Více než stovka zástupců z pěti špičkových moravských výzkumných center hodnotila dosavadní úspěchy ENOCHu. Projektu se podařilo vytvořit unikátní prostor pro vzájemnou spolupráci odborníků v oboru a uplatnění kvalit každého ze zapojených pracovišť. Získané poznatky jsou dalším krokem na cestě k aktivnímu a zdravému stárnutí.

Brněnský hotel Continental hostil ve dnech 29. – 30. září 2022 setkání řešitelů projektu ENOCH (MolEcular, cellular and cliNical apprOaCH to healthy aging). Pod vedením Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně platforma zahrnuje partnery z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykova onkologického ústavu, Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Olomouc. U zrodu projektu v roce 2018 byla myšlenka koordinace výzkumu center věnujících se tématům souvisejícím se stárnutím populace.

Jak v úvodu připomněla profesorka Irena Rektorová, přednostka ICRC: „Cílem není nesmrtelný život, ale zdravé stáří, tedy stárnout aktivně a zdravě.“ K tomu má přispět vývoj nových preventivních, diagnostických a léčebných řešení pro poruchy, které souvisí se stářím. „ENOCH účelně sjednocuje současný výzkum zdravého stárnutí a beze zbytku využívá svůj potenciál pro sdílení know-how, odborníků a zdrojů v celém regionu. Právě propojení různých institucí je pro přínos ENOCHU klíčové, protože každý z vědců má své unikátní postupy a expertízu, kterou může oboru nabídnout“, dodává koordinátor projektu, doktor Gorazd B. Stokin z ICRC.

Konkrétně se výzkumné týmy zabývají např. studiem demence, rakoviny, chronických zánětů či srdečních chorob. Tyto poruchy ovlivňují velkou část populace v pokročilém věku, a proto mají vliv nejenom na seniory, ale také na jejich rodiny. Důsledky se rovněž promítají do zdravotnického systému a rozpočtu zdravotnictví a sociálních služeb.

Výsledky přicházejí jak na poli základního výzkumu, tedy v laboratořích, tak se je daří využívat v lékařské praxi. Tým Kardiovize z ICRC například s podporou projektu ENOCH navrhl program prevence diabetu. Na základě měření zdravotního stavu místní populace výzkumníci sestavili soubor účinných opatření ve formě preventivního lifestyle programu, který pravidelně probíhá v prostorách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a nabízí účastníkům nácvik životního stylu, který jim bude vyhovovat a zároveň dlouhodobě podporovat jejich život ve zdraví.

Výroční zasedání k projektu ENOCH se po dvou letech kovidových omezení uskutečnilo opět plně prezenční formou. Nabídlo diskusi nad průběhem realizace projektu, a to jak z hlediska plnění závazných indikátorů a ukazatelů, tak zejména o uskutečněných výzkumných aktivitách jednotlivých týmů.  Zasedl i řídící výbor, který kladně vyhodnotil dosavadní plnění a výsledky projektu a rovněž se zaměřil na závazky a plány pro jeho následnou udržitelnost. Program dále nabídl přednášky tří hostů. Doktor Robert Zorec z Univerzity v Lublani se věnoval tématu „Noradrenergní hypotézy kognitivního úpadku a astroglie“. Doktor GIampiero Leanza z Univerzity v Katánii navázal online vystoupením na téma „Noradrenalin a regulace prostorové paměti“. Trio uzavíral Dr. Kenneth Moya z Ústavu biologie, École Normale Supérieure v Paříží s tématem „Neuroprotektivní působení homeoproteinu Engrailed 1 a fyziologie motoneuronu“.

Stokin_speech

 

 

 

 

Projekt ENOCH (Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí,  CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000868) je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje.  Realizační fáze projektu končí v červnu 2023, kdy naváže pětileté období udržitelnosti.

 

 

Vědci hned z několika výzkumných týmů Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, se zaměřili na mikrobiální infekce a Alzheimerovu chorobu. Souvislost mezi těmito dvěma jevy byla prokázána v mnoha studiích, výzkum se zaměřil na frekvenci výskytu nejčastějších virových a bakteriálních patogenů v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Práce nazvaná „Zvýšený výskyt Treponema spp. a dvoudruhových infekcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou“ (Increased occurrence of Treponema spp. and double-species infections in patients with Alzheimer’s disease) vyšla ve vědeckém časopise Science of The Total Environment (IF – 10,75).

Alzheimerova choroba (AD) je nevratná, progresivní neurodegenerativní patologie. Tvoří 60-80 % případů demence. Demence je obecný pojem zahrnující ztrátu paměti a postupný úpadek dalších kognitivních schopností, často natolik závažný, že narušuje každodenní život a samostatnost jedince. Původ Alzheimerovy choroby není dosud zcela objasněn. Typická pro tuto chorobu je patologická kaskáda srážení bílkovin. Jednou z nich je také amyloid, jehož funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. Existují teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny než je přípustné a tím spustit onu patologickou kaskádu.

Pro detekci pěti bakteriálních a pěti virových patogenů byla ve spolupráci s firmou BioVendor vyvinuta souprava pro multiplexní PCR testy, kde je možné detekovat všechny výše zmíněné patogeny současně. „Ačkoli souvislost mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou byla prokázána v mnoha studiích, podíl patogenů na vzniku Alzheimerovy choroby zůstává nejasný,“ uvedl první autor práce Dr. Michal Nemergut z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU a ICRC. „Proto jsme zkoumali frekvenci výskytu deseti nejčastěji uváděných virových (HSV-1, EBV, HHV-6, HHV-7, CMV) a bakteriálních (Chlamydia pneumoniae, Helicobacter pylori, Borrelia burgdorferi, Porphyromonas gingivalis, Treponema spp.) patogenů v séru, mozkomíšním moku a mozkové tkáni pacientů s Alzheimerovou nemocí.“

Byly použity vzorky séra a likvoru od padesáti pacientů s Alzheimerovou nemocí a od 53 kontrolních subjektů bez kognitivního deficitu. Vzorky a data byly poskytnuty z Czech Brain Aging study – národní studie stárnutí vedené MUDr. Kateřinou Sheardovou a Prof. MUDr. Jakubem Hortem. Pozorována byla významně vyšší četnost pacientů s Alzheimerovou nemocí, kteří byli pozitivní na Treponema spp. ve srovnání s kontrolami (62,2 % vs 30,3 %). Dále byl potvrzen významně vyšší výskyt případů se dvěma a více současnými infekcemi u pacientů s Alzheimerovou nemocí ve srovnání s kontrolami (24 % vs 7,5 %). Studované patogeny byly detekovány se srovnatelnou frekvencí v séru a mozkomíšním moku. Naproti tomu Borrelia burgdorferi, lidský herpesvirus 7 a lidský cytomegalovirus nebyly zjištěny v žádném ze studovaných vzorků.

Tato studie poskytuje další důkazy o souvislosti mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou. „Výsledky ukazují, že paralelní analýza více patogenů a detekce jejich výskytu z více různých biologických vzorků poskytuje zajímavé doplňující informace a tuto metodologii je vhodné zvážit pro budoucí studie pracující s touto hypotézou v souvislosti s Alzheimerovou nemocí.“ sdělila MUDr. Kateřina Sheardová.

Dr_Sheardova

Vědci z týmu Noninvasive cardiac imaging – CMR, Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně publikovali studii nazvanou „Stress pulmonary circulation parameters assessed by a cardiovascular magnetic resonance in patients after a heart transplant“. Vyšla v odborném časopise Scientific Reports (IF 4,996) a zabývají se v ní využití kardiovaskulární magnetické rezonance u hodnocení vybraných parametrů plicních funkcí.

„Cílem této studie bylo prozkoumat nové zátěžové parametry plicní cirkulace u pacientů po transplantaci srdce.  U těchto pacientů byl předpoklad mírné diastolické dysfunkce, která se více projevuje při zátěžových podmínkách. Výsledky porovnání získaných parametrů s kontrolní skupinou pacientů tento předpoklad potvrzují. Jako první jsme také použili „ratio“ parametry, které pracují s poměrem zátěžových a klidových parametrů“ uvedl první autor práce MUDr. Lukáš Opatřil.

Parametry plicní cirkulace získané neinvazivními metodami nejsou úplnou novinkou. Klidové formy v různých podobách a získávané různými metodami se studují již léta. Nejnověji se však získávají právě pomocí magnetické rezonance srdce, která poskytuje oproti ostatním metodám podstatné výhody a jako jediná i možnost stanovovat právě zátěžové parametry. Z analýzy dat získaných právě tímto způsobem, lze získat parametry jako je pulmonary transit time (PTT), pulmonary transit beats (PTB) a pulmonary blood volume index (PBVI). Obdobně lze získat i jejich varianty při zátěži.

Tyto parametry by se do budoucna mohly využívat k určování diastolické dysfunkce. Studie, která byla provedena na skupině 48 pacientů po transplantaci srdce, tak přinesla další důkazy o parametrech plicní cirkulace získaných pomocí magnetické rezonance srdce. Zkoumala zátěžové parametry u této skupiny jako potenciální marker diastolické dysfunkce a představila ratio parametry jako potenciální nové biomarkery.

Dr Opatril

Více než 1 700 žáků základních škol z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska prošlo pomocí e-learningu speciální výukou na téma mozková mrtvice a srdeční infarkt. Do projektu „V4 HOBIT: Záchrana životů ve V4 pomocí zdravotnického vzdělávání na školách“ se zapojilo celkem 152 tříd z 29 základních škol a 56 učitelů ze zemí Visegrádské čtyřky.

Projekt V4 HOBIT byl spuštěn v březnu 2021. Jeho hlavním koordinátorem je Skupina veřejného zdraví Cerebrovaskulárního týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Partnery projektu jsou Semmelweis University (HU), Jagiellonian University in Krakow (PL) a University Hospital of L. Pasteur (SK).

Program HOBIT funguje na českých školách už od roku 2014. Pro učitele a žáky z dalších tří zemí se ale jedná o novinku. Rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody, srdečního infarktu a vědět, co v tu chvíli dělat, se na Slovensku naučili žáci 68 tříd z 10 škol. Nejvíce jich bylo z Košic, nechyběly ale ani školy z Bratislavy, Považské Bystrice anebo Trstené. V Polsku se zapojila většina škol z jednoho města, a to z Krakowa. Celkem se jedná o 24 tříd z 5 škol. V Maďarsku se projektu účastnili školáci různých škol i měst. Žáci 28 tříd z 9 škol pocházeli z měst jako je např. Szeged, Nyírbátor, Zalaegerszeg nebo Szigetszentmiklós. Česká republika byla zastoupena 32 třídami z 5 škol, které pocházely z Ostravy, Brna, Ústí nad Orlicí, Domažlic a Štětí.

HOBIT vzdělává pomocí simulačních scének

E-learning vzdělávacího programu HOBIT se skládá ze tří částí. Nejprve žáci projdou krátkou sekcí několika testových otázek, která zjišťuje, kolik toho už o mrtvici a infarktu vědí. Poté se podívají na video a v závěru opět projdou testem.

V každé ze zapojených zemí se znalost žáků o vybraných onemocněních po absolvování celého testování zvedla min. o 10 %. K největšímu skoku došlo na Slovensku, kde z průměrných 44,8 % (úspěšnost žáků u prvních otázek) vystoupala čísla na 59,5 % (úspěšnost žáků v závěrečném testu). Nejmenší rozdíl mezi prvním a druhým testováním byl v Maďarsku. Zatímco prvním testem prošli maďarští žáci s průměrnou úspěšností 53,5 %, ve druhém testu dosáhli na výsledek 57 %.

Jedním testováním projekt nekončí

Zhruba 1 700 žáků ze zemí V4 prošlo celkem e-learningem a testy ve dvou kolech. Díky výsledkům mohl výzkumný tým porovnat, co si žáci z předchozího testování zapamatovali a vyhodnotit tak efektivitu mezinárodní vzdělávací platformy HOBIT.

Výsledek celkového testování úspěšnosti žáků v druhém kole je velmi podobný výsledku z prvního kola, pohybuje se mezi 55 % až 60 %. Pro nás i pedagogy to znamená, že vzdělávací program HOBIT má smysl. Tyto nemoci (pozn. cévní mozková příhoda a infarkt) jsou součástí našeho každodenního života. Žáci tento program přijímají s nadšením, dozvídají se v něm něco, co opravdu mohou využít ve svém životě. V krizových situacích nejsou tak bezradní,“ říká  koordinátorka programu HOBIT v České republice Renata Hejnová.

E-learning vzdělávacího programu HOBIT je stále aktivní na webových stránkách https://projecthobit.eu/, a to ve všech čtyřech jazycích. V případě zájmu o účast ve vzdělávacím programu je možné kontaktovat jeho koordinátory a získat potřebné informace na e-mailu: projekthobit@fnusa.cz.

Implementaci vzdělávacího programu do škol se na Slovensku věnovala agentura GrapePR, v Polsku Agencja Pretty Good a v Maďarsku Diamond Agency. V rámci České republiky byly osloveny školy, které byly do programu HOBIT již zapojeny v předchozích letech.

Hobit logo

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně navštívila Mgr. Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Během své návštěvy se seznámila nejen s historií a současnými aktivitami centra, ale také s plány do budoucna a navštívila také pracoviště hned několika výzkumných týmů.

Na půdě FNUSA-ICRC ji přivítal ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a ředitelka centra prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. V krátké prezentaci byl ministryni mimo jiné představen také NPO projekt EXCELES zaměřený na výzkum neurodegenerativních onemocnění mozku, jehož cílem je i vytvoření národní autority, Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV). Na projektu spolupracuje jedenáct institucí z celé republiky a hlavním příjemcem dotace a koordinátorem je právě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Po prezentaci následovala prohlídka vybraných pracovišť. Ministryně Langšádlová navštívila laboratoř Centra buněčného a tkáňového inženýrství, kde se seznámila s problematikou výroby léčivých přípravků na bázi buněk, a také pracoviště a operační sály týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie. „Návštěva paní ministryně a její živý zájem o náš výzkum i o neurologický projekt NPO mě velmi potěšily,“ uvedla ředitelka Rektorová.

Ministryně Langšádlová zavítala mezi výzkumníky Centra translační medicíny v Biologickém Parku Brno. Vedoucí CTM, výzkumník Giancarlo Forte, ji seznámil s prací týmů věnujících se základnímu výzkumu například s použitím organoidů, a to jak teoreticky, tak i prakticky přímo v laboratořích. „Návštěva centra excelence pro mě znamená potvrzení toho, že jsme v oblasti vědy a výzkumu opravdu konkurenceschopní. Mojí ambicí je podporovat excelentní výzkum, spolupráci mezi jednotlivými vědeckými centry, ale také jejich internacionalizaci,“ dodala ministryně Langšádlová.

Minister visit Minister visit

Neuroblastom je jedním z nejčastějších zhoubných nádorů u dětí. Typicky postihuje velmi malé děti a k jeho vzniku někdy dochází již před narozením. Neuroblastom vychází z nezralých buněk, které běžně vytváří periferní nervovou tkáň včetně oblasti dřeně nadledvin, kde je tento nádor nejčastěji diagnostikován. Příčiny vzniku nádoru nejsou zcela objasněny, ačkoliv je známo, že růst nádoru je spojen s mutacemi, které brání správnému vývoji a dozrávání buněk.

V České republice je neuroblastom diagnostikován u přibližně 20–30 dětí ročně. Největší výzvou v léčbě tohoto nádorového onemocnění je jeho proměnlivost. Zatímco u některých pacientů nádor samovolně mizí, neuroblastomy tzv. vysokého rizika často na léčbu vůbec nereagují nebo dochází k návratu onemocnění. Úspěšně vyléčit se pak daří pouze asi polovinu takových pacientů.

Na příčiny vzniku nádoru, problematiku selhání léčby či důvody návratu onemocnění se proto soustředí pozornost vědců z celého světa. V Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se výzkumu neuroblastomu věnuje RNDr. Jan Škoda, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu Laboratory Oncology Translational Research. „Během své stáže v Children’s Hospital of Philadelphia jsem pracoval v laboratoři s doktorem Michaelem Hogartym, což je přední odborník na výzkum a léčbu neuroblastomu. Navázali jsme dlouhodobou spolupráci, jejíž výsledky postupně publikujeme,“ popsal dr. Škoda.

Jedním z výsledků jejich spolupráce je také článek „Snížená konektivita ER-mitochondrie podporuje mnohočetnou lékovou rezistenci neuroblastomu“ (Reduced ER–mitochondria connectivity promotes neuroblastoma multidrug resistence), který letos vyšel v prestižním vědeckém časopise EMBO Journal (IF 11,6) a jehož je dr. Škoda spoluautorem.

V publikaci se vědci zaměřili na mitochondrie v nádorových buňkách a jejich roli při léčbě. Mitochondrie jsou buněčné organely, tedy mikroskopické útvary v buňkách, které plní specifické funkce, podobně jako například orgány v lidském těle. Jde o fascinující součásti našich buněk, které pravděpodobně vznikly z bakterií někdy před více než dvěma miliardami let. Mitochondrie zajišťují pro buňku jedinečné funkce. Působí jako taková buněčné elektrárny a podílí se mimo jiné na buněčné diferenciaci či buněčné smrti.

Právě programovaná buněčná smrt, takzvaná apoptóza, je důležitým procesem v lidském těle. Pro organismus je často výhodnější než spontánní buněčná smrt, protože při apoptóze se buňka řízeně rozpadá na menší váčky a nehrozí její prasknutí a vylití škodlivého obsahu do okolí. Právě aktivace apoptózy je také cílem většiny protinádorových léčiv. Vědecký tým, jehož součástí byl dr. Škoda, popsal nový mechanismus, pomocí kterého mohou buňky neuroblastomu unikat dostupné léčbě. „V podstatě jsme zjistili, že u nádorových buněk odolných vůči terapii dochází ke ztrátě těsných kontaktů mezi mitochondriemi a endoplazmatickým retikulem, další velmi důležitou buněčnou organelou. To vede ke změně v složení mitochondrií a ty se stávají méně citlivé na signály buněčné smrti. Dochází tak k navození obecné rezistence nádorových buněk, které je tím pádem velmi obtížné zničit i jinak dokonale účinnými léky. Zjednodušeně řečeno, změny, které protinádorová léčiva v buňce vyvolávají, tyto mitochondrie nevnímají a nedochází tak ke spuštění apoptózy,“ vysvětlil dr. Škoda.

Popsáním tohoto nového mechanismu se otevírá nová cesta pro vývoj strategií pro léčbu těchto rezistentních nádorů.

Jan Škoda

Již po sedmé se bude konat mezinárodní konference Konopí a věda, a to v úterý, 24. května od 9:00 v prostorách Hvězdárny a planetária v Brně. Konference se koná pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka a za podpory ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkum FNUSA prof. Ireny Rektorové.

Konopí – téma, které stále budí emoce, a to zejména pro nedostatek informací. Právě komplexní informace o výzkumu, pěstování, legislativě či využití v medicínské praxi budou hlavní náplní konference. Významní zahraniční i čeští odborníci představí výsledky své práce, za všechny jmenujme například prof. Mechoulama z Izraele, který dnes patří doslova k legendám tohoto oboru, a to nejen díky objevu molekuly THC (tetra hydrokanabinolu). „Prof. Mechoulam se s ohledem na svůj věk připojí pouze online, další odborníci přijedou do Brna osobně. Jsem rád, že se po pauze způsobené koronavirovou pandemií opět setkáme s doc. Lumírem Hanušem, který se věnuje výzkumu konopí více jak třicet let v Izraeli,“ doplnil dr. Radovan Hřib, průkopník léčby konopím z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Na konferenci vystoupí také např. prof. Šulcová, čerstvá držitelka Ceny města Brna, dále odborníci z Itálie, Irska či Německa. Asi nejdůležitějším tématem z pohledu praktického, budou opět legislativní změny související s pěstováním medicínského konopí. „Paradoxem je právě legislativní situace, kdy máme sválenou novelu zákona, platnou od 1. 1. 2022, ale doposud bez prováděcí vyhlášky. Z tohoto důvodu i nemocnice čeká na pravidla, jak žádat o licenci, která by umožnila komerční pěstování léčebného konopí. A tím i využití zkušeností, které získáváme z oblasti výzkumu pěstování konopí doposud v naší v loňském roce otevřené experimentální pěstírně léčebného konopí,“ dodal dr. Václav Trojan, vedoucí Cannabis Research Center FNUSA-ICRC.

Konference je určena také pro studenty a pedagogy vysokých škol a letošní ročník připomene také to, že i J. G. Mendel, jehož dvousté výročí narození letos slavíme, s konopím pracoval. Webové stránky konference naleznete zde.

Konopi konference