,

Výzkum zdravého stárnutí pod vedením ICRC sčítá své úspěchy

Prevence diabetu či porozumění příčinám Alzheimerovy choroby – i tato témata podporuje projekt Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (ENOCH), jehož řešitelé se sešli na konci září v Brně. Více než stovka zástupců z pěti špičkových moravských výzkumných center hodnotila dosavadní úspěchy ENOCHu. Projektu se podařilo vytvořit unikátní prostor pro vzájemnou spolupráci odborníků v oboru a uplatnění kvalit každého ze zapojených pracovišť. Získané poznatky jsou dalším krokem na cestě k aktivnímu a zdravému stárnutí.

Brněnský hotel Continental hostil ve dnech 29. – 30. září 2022 setkání řešitelů projektu ENOCH (MolEcular, cellular and cliNical apprOaCH to healthy aging). Pod vedením Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně platforma zahrnuje partnery z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykova onkologického ústavu, Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Olomouc. U zrodu projektu v roce 2018 byla myšlenka koordinace výzkumu center věnujících se tématům souvisejícím se stárnutím populace.

Jak v úvodu připomněla profesorka Irena Rektorová, přednostka ICRC: „Cílem není nesmrtelný život, ale zdravé stáří, tedy stárnout aktivně a zdravě.“ K tomu má přispět vývoj nových preventivních, diagnostických a léčebných řešení pro poruchy, které souvisí se stářím. „ENOCH účelně sjednocuje současný výzkum zdravého stárnutí a beze zbytku využívá svůj potenciál pro sdílení know-how, odborníků a zdrojů v celém regionu. Právě propojení různých institucí je pro přínos ENOCHU klíčové, protože každý z vědců má své unikátní postupy a expertízu, kterou může oboru nabídnout“, dodává koordinátor projektu, doktor Gorazd B. Stokin z ICRC.

Konkrétně se výzkumné týmy zabývají např. studiem demence, rakoviny, chronických zánětů či srdečních chorob. Tyto poruchy ovlivňují velkou část populace v pokročilém věku, a proto mají vliv nejenom na seniory, ale také na jejich rodiny. Důsledky se rovněž promítají do zdravotnického systému a rozpočtu zdravotnictví a sociálních služeb.

Výsledky přicházejí jak na poli základního výzkumu, tedy v laboratořích, tak se je daří využívat v lékařské praxi. Tým Kardiovize z ICRC například s podporou projektu ENOCH navrhl program prevence diabetu. Na základě měření zdravotního stavu místní populace výzkumníci sestavili soubor účinných opatření ve formě preventivního lifestyle programu, který pravidelně probíhá v prostorách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a nabízí účastníkům nácvik životního stylu, který jim bude vyhovovat a zároveň dlouhodobě podporovat jejich život ve zdraví.

Výroční zasedání k projektu ENOCH se po dvou letech kovidových omezení uskutečnilo opět plně prezenční formou. Nabídlo diskusi nad průběhem realizace projektu, a to jak z hlediska plnění závazných indikátorů a ukazatelů, tak zejména o uskutečněných výzkumných aktivitách jednotlivých týmů.  Zasedl i řídící výbor, který kladně vyhodnotil dosavadní plnění a výsledky projektu a rovněž se zaměřil na závazky a plány pro jeho následnou udržitelnost. Program dále nabídl přednášky tří hostů. Doktor Robert Zorec z Univerzity v Lublani se věnoval tématu „Noradrenergní hypotézy kognitivního úpadku a astroglie“. Doktor GIampiero Leanza z Univerzity v Katánii navázal online vystoupením na téma „Noradrenalin a regulace prostorové paměti“. Trio uzavíral Dr. Kenneth Moya z Ústavu biologie, École Normale Supérieure v Paříží s tématem „Neuroprotektivní působení homeoproteinu Engrailed 1 a fyziologie motoneuronu“.

Stokin_speech

 

 

 

 

Projekt ENOCH (Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí,  CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000868) je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje.  Realizační fáze projektu končí v červnu 2023, kdy naváže pětileté období udržitelnosti.

 

 

,

Podrobná detekce patogenů u nemocných Alzheimerovou chorobou

Vědci hned z několika výzkumných týmů Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, se zaměřili na mikrobiální infekce a Alzheimerovu chorobu. Souvislost mezi těmito dvěma jevy byla prokázána v mnoha studiích, výzkum se zaměřil na frekvenci výskytu nejčastějších virových a bakteriálních patogenů v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Práce nazvaná „Zvýšený výskyt Treponema spp. a dvoudruhových infekcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou“ (Increased occurrence of Treponema spp. and double-species infections in patients with Alzheimer’s disease) vyšla ve vědeckém časopise Science of The Total Environment (IF – 10,75).

Alzheimerova choroba (AD) je nevratná, progresivní neurodegenerativní patologie. Tvoří 60-80 % případů demence. Demence je obecný pojem zahrnující ztrátu paměti a postupný úpadek dalších kognitivních schopností, často natolik závažný, že narušuje každodenní život a samostatnost jedince. Původ Alzheimerovy choroby není dosud zcela objasněn. Typická pro tuto chorobu je patologická kaskáda srážení bílkovin. Jednou z nich je také amyloid, jehož funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. Existují teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny než je přípustné a tím spustit onu patologickou kaskádu.

Pro detekci pěti bakteriálních a pěti virových patogenů byla ve spolupráci s firmou BioVendor vyvinuta souprava pro multiplexní PCR testy, kde je možné detekovat všechny výše zmíněné patogeny současně. „Ačkoli souvislost mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou byla prokázána v mnoha studiích, podíl patogenů na vzniku Alzheimerovy choroby zůstává nejasný,“ uvedl první autor práce Dr. Michal Nemergut z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU a ICRC. „Proto jsme zkoumali frekvenci výskytu deseti nejčastěji uváděných virových (HSV-1, EBV, HHV-6, HHV-7, CMV) a bakteriálních (Chlamydia pneumoniae, Helicobacter pylori, Borrelia burgdorferi, Porphyromonas gingivalis, Treponema spp.) patogenů v séru, mozkomíšním moku a mozkové tkáni pacientů s Alzheimerovou nemocí.“

Byly použity vzorky séra a likvoru od padesáti pacientů s Alzheimerovou nemocí a od 53 kontrolních subjektů bez kognitivního deficitu. Vzorky a data byly poskytnuty z Czech Brain Aging study – národní studie stárnutí vedené MUDr. Kateřinou Sheardovou a Prof. MUDr. Jakubem Hortem. Pozorována byla významně vyšší četnost pacientů s Alzheimerovou nemocí, kteří byli pozitivní na Treponema spp. ve srovnání s kontrolami (62,2 % vs 30,3 %). Dále byl potvrzen významně vyšší výskyt případů se dvěma a více současnými infekcemi u pacientů s Alzheimerovou nemocí ve srovnání s kontrolami (24 % vs 7,5 %). Studované patogeny byly detekovány se srovnatelnou frekvencí v séru a mozkomíšním moku. Naproti tomu Borrelia burgdorferi, lidský herpesvirus 7 a lidský cytomegalovirus nebyly zjištěny v žádném ze studovaných vzorků.

Tato studie poskytuje další důkazy o souvislosti mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou. „Výsledky ukazují, že paralelní analýza více patogenů a detekce jejich výskytu z více různých biologických vzorků poskytuje zajímavé doplňující informace a tuto metodologii je vhodné zvážit pro budoucí studie pracující s touto hypotézou v souvislosti s Alzheimerovou nemocí.“ sdělila MUDr. Kateřina Sheardová.

Dr_Sheardova

Nové využití magnetické rezonance srdce

Vědci z týmu Noninvasive cardiac imaging – CMR, Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně publikovali studii nazvanou „Stress pulmonary circulation parameters assessed by a cardiovascular magnetic resonance in patients after a heart transplant“. Vyšla v odborném časopise Scientific Reports (IF 4,996) a zabývají se v ní využití kardiovaskulární magnetické rezonance u hodnocení vybraných parametrů plicních funkcí.

„Cílem této studie bylo prozkoumat nové zátěžové parametry plicní cirkulace u pacientů po transplantaci srdce.  U těchto pacientů byl předpoklad mírné diastolické dysfunkce, která se více projevuje při zátěžových podmínkách. Výsledky porovnání získaných parametrů s kontrolní skupinou pacientů tento předpoklad potvrzují. Jako první jsme také použili „ratio“ parametry, které pracují s poměrem zátěžových a klidových parametrů“ uvedl první autor práce MUDr. Lukáš Opatřil.

Parametry plicní cirkulace získané neinvazivními metodami nejsou úplnou novinkou. Klidové formy v různých podobách a získávané různými metodami se studují již léta. Nejnověji se však získávají právě pomocí magnetické rezonance srdce, která poskytuje oproti ostatním metodám podstatné výhody a jako jediná i možnost stanovovat právě zátěžové parametry. Z analýzy dat získaných právě tímto způsobem, lze získat parametry jako je pulmonary transit time (PTT), pulmonary transit beats (PTB) a pulmonary blood volume index (PBVI). Obdobně lze získat i jejich varianty při zátěži.

Tyto parametry by se do budoucna mohly využívat k určování diastolické dysfunkce. Studie, která byla provedena na skupině 48 pacientů po transplantaci srdce, tak přinesla další důkazy o parametrech plicní cirkulace získaných pomocí magnetické rezonance srdce. Zkoumala zátěžové parametry u této skupiny jako potenciální marker diastolické dysfunkce a představila ratio parametry jako potenciální nové biomarkery.

Dr Opatril

Školáci Visegrádské čtyřky se učí podle vzdělávacího programu HOBIT

Více než 1 700 žáků základních škol z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska prošlo pomocí e-learningu speciální výukou na téma mozková mrtvice a srdeční infarkt. Do projektu „V4 HOBIT: Záchrana životů ve V4 pomocí zdravotnického vzdělávání na školách“ se zapojilo celkem 152 tříd z 29 základních škol a 56 učitelů ze zemí Visegrádské čtyřky.

Projekt V4 HOBIT byl spuštěn v březnu 2021. Jeho hlavním koordinátorem je Skupina veřejného zdraví Cerebrovaskulárního týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Partnery projektu jsou Semmelweis University (HU), Jagiellonian University in Krakow (PL) a University Hospital of L. Pasteur (SK).

Program HOBIT funguje na českých školách už od roku 2014. Pro učitele a žáky z dalších tří zemí se ale jedná o novinku. Rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody, srdečního infarktu a vědět, co v tu chvíli dělat, se na Slovensku naučili žáci 68 tříd z 10 škol. Nejvíce jich bylo z Košic, nechyběly ale ani školy z Bratislavy, Považské Bystrice anebo Trstené. V Polsku se zapojila většina škol z jednoho města, a to z Krakowa. Celkem se jedná o 24 tříd z 5 škol. V Maďarsku se projektu účastnili školáci různých škol i měst. Žáci 28 tříd z 9 škol pocházeli z měst jako je např. Szeged, Nyírbátor, Zalaegerszeg nebo Szigetszentmiklós. Česká republika byla zastoupena 32 třídami z 5 škol, které pocházely z Ostravy, Brna, Ústí nad Orlicí, Domažlic a Štětí.

HOBIT vzdělává pomocí simulačních scének

E-learning vzdělávacího programu HOBIT se skládá ze tří částí. Nejprve žáci projdou krátkou sekcí několika testových otázek, která zjišťuje, kolik toho už o mrtvici a infarktu vědí. Poté se podívají na video a v závěru opět projdou testem.

V každé ze zapojených zemí se znalost žáků o vybraných onemocněních po absolvování celého testování zvedla min. o 10 %. K největšímu skoku došlo na Slovensku, kde z průměrných 44,8 % (úspěšnost žáků u prvních otázek) vystoupala čísla na 59,5 % (úspěšnost žáků v závěrečném testu). Nejmenší rozdíl mezi prvním a druhým testováním byl v Maďarsku. Zatímco prvním testem prošli maďarští žáci s průměrnou úspěšností 53,5 %, ve druhém testu dosáhli na výsledek 57 %.

Jedním testováním projekt nekončí

Zhruba 1 700 žáků ze zemí V4 prošlo celkem e-learningem a testy ve dvou kolech. Díky výsledkům mohl výzkumný tým porovnat, co si žáci z předchozího testování zapamatovali a vyhodnotit tak efektivitu mezinárodní vzdělávací platformy HOBIT.

„Výsledek celkového testování úspěšnosti žáků v druhém kole je velmi podobný výsledku z prvního kola, pohybuje se mezi 55 % až 60 %. Pro nás i pedagogy to znamená, že vzdělávací program HOBIT má smysl. Tyto nemoci (pozn. cévní mozková příhoda a infarkt) jsou součástí našeho každodenního života. Žáci tento program přijímají s nadšením, dozvídají se v něm něco, co opravdu mohou využít ve svém životě. V krizových situacích nejsou tak bezradní,“ říká  koordinátorka programu HOBIT v České republice Renata Hejnová.

E-learning vzdělávacího programu HOBIT je stále aktivní na webových stránkách https://projecthobit.eu/, a to ve všech čtyřech jazycích. V případě zájmu o účast ve vzdělávacím programu je možné kontaktovat jeho koordinátory a získat potřebné informace na e-mailu: projekthobit@fnusa.cz.

Implementaci vzdělávacího programu do škol se na Slovensku věnovala agentura GrapePR, v Polsku Agencja Pretty Good a v Maďarsku Diamond Agency. V rámci České republiky byly osloveny školy, které byly do programu HOBIT již zapojeny v předchozích letech.

Hobit logo

,

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace navštívila FNUSA-ICRC

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně navštívila Mgr. Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Během své návštěvy se seznámila nejen s historií a současnými aktivitami centra, ale také s plány do budoucna a navštívila také pracoviště hned několika výzkumných týmů.

Na půdě FNUSA-ICRC ji přivítal ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a ředitelka centra prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. V krátké prezentaci byl ministryni mimo jiné představen také NPO projekt EXCELES zaměřený na výzkum neurodegenerativních onemocnění mozku, jehož cílem je i vytvoření národní autority, Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV). Na projektu spolupracuje jedenáct institucí z celé republiky a hlavním příjemcem dotace a koordinátorem je právě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Po prezentaci následovala prohlídka vybraných pracovišť. Ministryně Langšádlová navštívila laboratoř Centra buněčného a tkáňového inženýrství, kde se seznámila s problematikou výroby léčivých přípravků na bázi buněk, a také pracoviště a operační sály týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie. „Návštěva paní ministryně a její živý zájem o náš výzkum i o neurologický projekt NPO mě velmi potěšily,“ uvedla ředitelka Rektorová.

Ministryně Langšádlová zavítala mezi výzkumníky Centra translační medicíny v Biologickém Parku Brno. Vedoucí CTM, výzkumník Giancarlo Forte, ji seznámil s prací týmů věnujících se základnímu výzkumu například s použitím organoidů, a to jak teoreticky, tak i prakticky přímo v laboratořích. „Návštěva centra excelence pro mě znamená potvrzení toho, že jsme v oblasti vědy a výzkumu opravdu konkurenceschopní. Mojí ambicí je podporovat excelentní výzkum, spolupráci mezi jednotlivými vědeckými centry, ale také jejich internacionalizaci,“ dodala ministryně Langšádlová.

Minister visit Minister visit

Negativní role mitochondrií při léčbě neuroblastomu

Neuroblastom je jedním z nejčastějších zhoubných nádorů u dětí. Typicky postihuje velmi malé děti a k jeho vzniku někdy dochází již před narozením. Neuroblastom vychází z nezralých buněk, které běžně vytváří periferní nervovou tkáň včetně oblasti dřeně nadledvin, kde je tento nádor nejčastěji diagnostikován. Příčiny vzniku nádoru nejsou zcela objasněny, ačkoliv je známo, že růst nádoru je spojen s mutacemi, které brání správnému vývoji a dozrávání buněk.

V České republice je neuroblastom diagnostikován u přibližně 20–30 dětí ročně. Největší výzvou v léčbě tohoto nádorového onemocnění je jeho proměnlivost. Zatímco u některých pacientů nádor samovolně mizí, neuroblastomy tzv. vysokého rizika často na léčbu vůbec nereagují nebo dochází k návratu onemocnění. Úspěšně vyléčit se pak daří pouze asi polovinu takových pacientů.

Na příčiny vzniku nádoru, problematiku selhání léčby či důvody návratu onemocnění se proto soustředí pozornost vědců z celého světa. V Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se výzkumu neuroblastomu věnuje RNDr. Jan Škoda, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu Laboratory Oncology Translational Research. „Během své stáže v Children’s Hospital of Philadelphia jsem pracoval v laboratoři s doktorem Michaelem Hogartym, což je přední odborník na výzkum a léčbu neuroblastomu. Navázali jsme dlouhodobou spolupráci, jejíž výsledky postupně publikujeme,“ popsal dr. Škoda.

Jedním z výsledků jejich spolupráce je také článek „Snížená konektivita ER-mitochondrie podporuje mnohočetnou lékovou rezistenci neuroblastomu“ (Reduced ER–mitochondria connectivity promotes neuroblastoma multidrug resistence), který letos vyšel v prestižním vědeckém časopise EMBO Journal (IF 11,6) a jehož je dr. Škoda spoluautorem.

V publikaci se vědci zaměřili na mitochondrie v nádorových buňkách a jejich roli při léčbě. Mitochondrie jsou buněčné organely, tedy mikroskopické útvary v buňkách, které plní specifické funkce, podobně jako například orgány v lidském těle. Jde o fascinující součásti našich buněk, které pravděpodobně vznikly z bakterií někdy před více než dvěma miliardami let. Mitochondrie zajišťují pro buňku jedinečné funkce. Působí jako taková buněčné elektrárny a podílí se mimo jiné na buněčné diferenciaci či buněčné smrti.

Právě programovaná buněčná smrt, takzvaná apoptóza, je důležitým procesem v lidském těle. Pro organismus je často výhodnější než spontánní buněčná smrt, protože při apoptóze se buňka řízeně rozpadá na menší váčky a nehrozí její prasknutí a vylití škodlivého obsahu do okolí. Právě aktivace apoptózy je také cílem většiny protinádorových léčiv. Vědecký tým, jehož součástí byl dr. Škoda, popsal nový mechanismus, pomocí kterého mohou buňky neuroblastomu unikat dostupné léčbě. „V podstatě jsme zjistili, že u nádorových buněk odolných vůči terapii dochází ke ztrátě těsných kontaktů mezi mitochondriemi a endoplazmatickým retikulem, další velmi důležitou buněčnou organelou. To vede ke změně v složení mitochondrií a ty se stávají méně citlivé na signály buněčné smrti. Dochází tak k navození obecné rezistence nádorových buněk, které je tím pádem velmi obtížné zničit i jinak dokonale účinnými léky. Zjednodušeně řečeno, změny, které protinádorová léčiva v buňce vyvolávají, tyto mitochondrie nevnímají a nedochází tak ke spuštění apoptózy,“ vysvětlil dr. Škoda.

Popsáním tohoto nového mechanismu se otevírá nová cesta pro vývoj strategií pro léčbu těchto rezistentních nádorů.

Jan Škoda

,

Konopí a věda – komplexní informace o výzkumu a využití konopí

Již po sedmé se bude konat mezinárodní konference Konopí a věda, a to v úterý, 24. května od 9:00 v prostorách Hvězdárny a planetária v Brně. Konference se koná pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka a za podpory ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkum FNUSA prof. Ireny Rektorové.

Konopí – téma, které stále budí emoce, a to zejména pro nedostatek informací. Právě komplexní informace o výzkumu, pěstování, legislativě či využití v medicínské praxi budou hlavní náplní konference. Významní zahraniční i čeští odborníci představí výsledky své práce, za všechny jmenujme například prof. Mechoulama z Izraele, který dnes patří doslova k legendám tohoto oboru, a to nejen díky objevu molekuly THC (tetra hydrokanabinolu). „Prof. Mechoulam se s ohledem na svůj věk připojí pouze online, další odborníci přijedou do Brna osobně. Jsem rád, že se po pauze způsobené koronavirovou pandemií opět setkáme s doc. Lumírem Hanušem, který se věnuje výzkumu konopí více jak třicet let v Izraeli,“ doplnil dr. Radovan Hřib, průkopník léčby konopím z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Na konferenci vystoupí také např. prof. Šulcová, čerstvá držitelka Ceny města Brna, dále odborníci z Itálie, Irska či Německa. Asi nejdůležitějším tématem z pohledu praktického, budou opět legislativní změny související s pěstováním medicínského konopí. „Paradoxem je právě legislativní situace, kdy máme sválenou novelu zákona, platnou od 1. 1. 2022, ale doposud bez prováděcí vyhlášky. Z tohoto důvodu i nemocnice čeká na pravidla, jak žádat o licenci, která by umožnila komerční pěstování léčebného konopí. A tím i využití zkušeností, které získáváme z oblasti výzkumu pěstování konopí doposud v naší v loňském roce otevřené experimentální pěstírně léčebného konopí,“ dodal dr. Václav Trojan, vedoucí Cannabis Research Center FNUSA-ICRC.

Konference je určena také pro studenty a pedagogy vysokých škol a letošní ročník připomene také to, že i J. G. Mendel, jehož dvousté výročí narození letos slavíme, s konopím pracoval. Webové stránky konference naleznete zde.

Konopi konference

,

Proti mrtvici se bude bojovat na Kraví hoře. Hlavními zbraněmi jsou FAST běh a rap v podání MC Geye

Brněnský park Kraví hora se stane v úterý 24. května centrem osvěty boje proti cévní mozkové příhodě (CMP). V ČR následkem mrtvice umírá 6 tisíc lidí ročně bez ohledu na věk. Přitom při včasném rozpoznání diagnózy a brzkém podání první pomoci, nemusí být následky mrtvice tak fatální. Povědomí o CMP je obecně v naší populaci nízké, především u dětí a teenagerů. Skupina veřejného zdraví, vedená při Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) proto již počtvrté v rámci osvěty vsadila na FAST běh a letos i na představení singlu známého rapera Jakuba Rafaela alias MC Geye. Brněnský umělec složil a natočil klip Koutek, který mladým lidem srozumitelnou a jim blízkou formou přibližuje problematiku CMP.

Zábavný program pro veřejnost i školy se bude na Kraví hoře odehrávat od 10 do 15 hodin. Nejprve bude odstartován FAST běh, akce určená žákům základních škol. Název FAST běh je odvozen od tzv. FAST metody, která pomáhá laikům zapamatovat si příznaky CMP. (F-face/obličej, pokles jednoho koutku a očního víčka, A-arm/paže, dotyčný nedokáže udržet obě ruce v předpažení ve stejné výšce, S-speech/řeč, zmatené, nesrozumitelné odpovědi na jednoduché otázky či problém s jejich porozuměním, T-time/čas, při zaznamenání byť jen jednoho příznaku, je třeba ihned volat záchrannou službu, číslo 155).

Děti při závodě prokazují i tyto znalosti. „Jedná se o zcela unikátní možnost naučit se reagovat na akutní onemocnění přímo v terénu. Závodníci totiž na trati projdou pěti stanovišti, kde v simulovaných situacích musí pomoci figurantovi s určitým zdravotním problémem, například s mozkovou mrtvicí. Akci pořádáme již počtvrté a děti se ve zpětných vazbách shodují, že se jedná o zážitek na celý život,“ říká organizátorka akce a vedoucí Skupiny veřejného zdraví FNUSA-ICRC Hana Maršálková.

Partnery FAST běhu jsou Aplikace Záchranka a Hvězdárna a planetárium Brno. Hudebně bude akci, která se koná pod záštitou primátorky statutárního města Brna Markéty Vaňkové a městské části Brno-střed, provázet kapela Čohanas a také hlavní hvězda, brněnský rapper MC Gey, který zde představí tematicky ústřední píseň celého dne pod názvem Koutek, ve které rapuje o příznacích CMP. „Mozek nemůže jet v ucpaný tepně, je dobrý vědět co, když pepka klepne, tři hlavní příznaky, tak si je proklepnem,“ znějí počáteční slova písničky, jejíž název je odvozen od povislého koutku úst, který je jedním z příznaků CMP. „Když jsme přemýšleli, jak o mrtvici informovat v rámci našeho projektu Saste Roma, který je zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, rozhodli jsme se pro rapovou píseň, abychom tematiku přiblížili mladým lidem. Právě mladší generace je totiž často ta, která svým rodičům a prarodičům volá záchranku, když u nich mrtvice udeří,“ doplňuje vedoucí Skupiny veřejného zdraví FNUSA-ICRC Hana Maršálková.

 

FAST MC GeyDedikace

,

Projekt NPO pod koordinací FNUSA schválen

Ve středu, 11. května, byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášeny výsledky veřejné soutěže programu EXCELES. Jde o výzvu vyhlášenou v rámci Národního plánu obnovy s cílem vytvoření Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV). Projekt bude zahájen v červenci, bude probíhat tři a půl roku a spolupracuje na něm jedenáct institucí z celé republiky. Hlavním příjemcem a koordinátorem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Celkově získaná dotace činí bezmála 590 milionů Kč.

Veřejná soutěž v Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES byla jedna z prvních výzev vyhlášených v rámci Národního plánu obnovy. Ty byly vypsány ve více oblastech, například se zaměřením na onkologii, metabolicko‑kardiologickou problematiku, virologii apod. Hlavním příjemcem podpory pro neurologický projekt je Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA). „FNUSA a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity vstoupily do projektu společně, na základě své úzké spolupráce. To, že jsme koordinátorem projektu, je prestižní záležitost,“ uvedl přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU profesor Milan Brázdil. Vedle brněnské platformy jsou dalšími hlavními institucemi první a druhá Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, zapojena jsou i další pracoviště včetně Akademie věd nebo ČVUT a VUT.

Ústředním cílem projektu je propojení excelentních výzkumných týmů s podobným zaměřením zejména napříč univerzitami a akademií věd, maximálně využít jejich unikátní expertizu, podpořit efektivní využití stávajících kohort a již nabraných dat a umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz.

Tento cíl vyžaduje zřízení nové národní autority – Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV), jehož hlavním posláním bude systematické vyhledávání průlomových poznatků o mozku a nervovém systému s cílem je programově využívat ke snižování zátěže neurologických onemocnění a ke zlepšení kvality života postižené populace. Výzkum se zaměří zejména na neurodegenerativní onemocnění, tj. například Parkinsonovu nemoc a demence, částečně také na COVID-19 a jeho dopady na neurodegenerace.

Úkoly NÚNV budou v rámci tohoto projektu spočívat na třech pilířích výzkumu pohlížejících na problematiku neurodegenerace ze tří různých aspektů – poruch řízení pohybu, kognitivních poruch a neurovývojových poruch. „A nejde jen o užší spolupráci mezi zúčastněnými institucemi, součástí projektu je také mobilita studentů, navázání větší spolupráce se zahraničím, získávání zahraničních studentů a internacionalizace našich vědeckých institucí,“ zdůraznila ředitelka FNUSA-ICRC prof. Irena Rektorová.

 

 

 

 

Podpořeno projektem č. LX22NPO5107 z Národního plánu obnovy (MŠMT).

Nadměrné sledování televize je pro Brňany nezdravé i v případě, že vykonávají pravidelnou fyzickou aktivitu

Nepostradatelná role fyzické aktivity pro udržení zdraví populace je dobře známa, avšak času strávenému sedavými činnostmi – jako je jako sledování televize, hraní počítačových her, sedění u počítače, čtení, cestování (autobusem, tramvají, autem atd.) – většinou nepřikládáme takovou pozornost, jakou bychom měli. Mezi lety 2005 až 2017 vzrostl čas strávený sezením v České republice z 58 % na 62 %. Nejčastější aktivitu, kterou rodiny tráví svůj volný čas, představuje sledování televize, jež stále převyšuje čas strávený u počítače. Více jak 80 % českých rodin se dívá na televizi každý či skoro každý den.

Dr. Geraldo Maranhano Neto Ph.D, Senior Resercher na Kardiovizi v Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, publikoval v lednu 2022 článek v “Journal of Clinical Medicine” o vlivu sledování televize a fyzické aktivity na různá zdravotní rizika.

„Výzkum prokázal, že lidé, kteří trávili sledováním televize více jak čtyři hodiny denně, měli více celkového i útrobního tuku i v případě, že jejich fyzická aktivita spadala do kategorie střední či vysoké. U dalších rizikových faktorů, jako je např. vysoký krevní tlak či hodnoty triacylglycerolů, byla doba sledování televize výrazně vyšší u fyzicky neaktivních jedinců. Z toho vyplývá, že zdravotními riziky jsou více ohroženi lidé, kteří tráví mnoho času sedavými činnostmi, a to i v případě vysoké fyzické aktivity.“, říká dr. Neto.

„Na rozdíl od sedavého zaměstnání, sledování televize je spojeno obvykle s večerními hodinami po konzumaci večeře. V tomto čase sedíme bez přestávek, mnoho z nás má sledování televize spojeno s konzumací jídla, slazených nápojů či s kouřením. Je nutné zmínit, že čas strávený doma neustále narůstá, zejména z důvodu nutné izolace (zapříčiněné pandemií COVID-19) a díky dostupnosti streamovacích platforem. Musíme si uvědomit, že dlouhé sezení u televize je zvyk, který lze změnit. I ti, kdo pravidelně cvičí, by na sobě v tomto ohledu měli pracovat.“, uvedl dr. Neto.

Jaké doporučení byste dal obyvatelům Brna na základě těchto výsledků, jako expert na fyzickou aktivitu?

Za prvé, i když fyzická aktivita nemůže zabránit některým zdravotním problémům spojeným s dlouhým sezením u televize, vždy bude pro naše zdraví prospěšná. Je dobré si tuto skutečnost neustále připomínat, ať pro nás tzv. neaktivita nepřichází v úvahu.

Také je důležité dopřát si čas mezi ukončením sledování televize a přípravou ke spánku. Základem je snížit čas strávený u televize na max. 2 hodiny denně a nahradit jej jinými zvyky, jako je např. čtení, které velmi dobře pomáhá s udržením kvality spánku. Konzumaci jídla u sledování televize bychom se rovněž měli zcela vyhnout. Pamatujte, že léty ověřené „všeho s mírou“ platí u každého zvyku, i u sledování televize.