Na pátek 29. října připadá Světový den cévní mozkové příhody, který každý rok vyhlašuje World Stroke Organization (Světová iktová organizace). Cévní mozková příhoda (CMP) postihne za život každého čtvrtého a třetina všech případů končí úmrtím pacienta. Zároveň je mrtvice nejčastější příčinou trvalé invalidity. Cévní mozkovou příhodu je možné rozpoznat díky třem příznakům. Rychlý zásah lékaře může pacientovi zachránit život a vést k plnému vyléčení. Proto na 29. října připravuje Skupina veřejného zdraví z Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) živé vysílání pro šíření osvěty o mozkové mrtvici.

Mozková mrtvice ročně zasáhne více Čechů než srdeční infarkt. Ten každoročně postihne okolo 22 tisíc lidí, CMP pak zhruba 25 tisíc za rok. Přestože se průměrný věk pacienta s cévní mozkovou příhodou pohybuje okolo 70 let, celosvětově narůstá počet stále mladších pacientů.

Jedním z mladých pacientů, kteří se léčili po ataku mozkové mrtvice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny (FNUSA), je Eliška Nováková. Cévní mozková příhoda ji potkala ve 20 letech. „Dostala jsem mrtvici ráno, ale sanitku jsme volali až odpoledne a na sál mě vezli v šest večer. Doktoři našim řekli, že je zázrak, že mě zachránili. Zapomněla jsem mluvit a první krůčky jsem udělala až po několika týdnech v nemocnici,” popisuje svou zkušenost. Dnes, po osmi letech, stále denně cvičí svou řeč i hybnost. O svůj příběh se dělí s ostatními prostřednictvím blogu Holka s handicapem.

Stejně jako Eliška mnoho lidí příznaky mrtvice podceňuje. Proto se do péče lékařů dostávají pozdě. Důsledkem je pak vysoká četnost úmrtí i trvalé invalidity. „Mezi nejčastější symptomy cévní mozkové příhody patří omezená hybnost, nebo ochrnutí končetin na jedné straně těla, pokleslý ústní koutek a nesrozumitelná či zmatená řeč,“ vyjmenovává prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který je vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Při léčbě mozkové mrtvice hraje nejdůležitější roli čas. Každou minutu přichází pacient o dva miliony neuronů, a proto je zásadní při rozpoznání alespoň jednoho z výše popsaných příznaků okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155. „Léčbu je potřeba zahájit ideálně do hodiny od vzniku příznaků. Čím později se dostane pacient do péče lékařů, tím více se snižuje jeho šance na vyléčení,” vysvětluje profesor Mikulík.

O mrtvici rapuje v novém osvětovém videoklipu také rapper MC Gey. Při psaní textu vycházel z vlastní zkušenosti – jeho dva blízcí mrtvici přežili. Každý ale s jinak těžkými následky. Klip s výstižným názvem Koutek bude mít premiéru v živém vysílání na tomto odkazu, a to v pátek 29. října 2021. Kromě nového videoklipu se zájemci mohou těšit na online program plný informací a tipů. Vysílání začíná ve 14:00 na facebookové události Světový den cévní mozkové příhody. Součástí online akce bude rozhovor s Eliškou Novákovou, informace o rizikových faktorech, prevenci i o tom, co se děje s pacientem po převozu sanitkou v nemocnici. Virtuální komentovanou prohlídkou vás provede profesor Robert Mikulík.

MCGEY

 

 

 

 

 

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.ILN logo

Jeseniovu cenu, která je určena pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně, získal v anketě Lékař roku MUDr. Zdeněk Stárek, Ph.D. z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Laureáty Jeseniovy ceny nominují odborné a zájmové organizace, konkrétního člověka pak vybírá komise, sestavená z odborníků pod hlavičkou Unie pacientů.

Zdeněk Stárek je vedoucím lékařem pracoviště elektrofyziologie na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a zároveň také vedoucím výzkumného týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA. „Ocenění si velmi vážím, jde však o výsledek spolupráce celého výzkumného týmu a dalších partnerů, takže jej vnímám jako týmové ocenění,“ uvedl MUDr. Stárek. Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák k tomu dodal: „Jsem samozřejmě rád za každé ocenění vynikající práce našich odborníků. O to více, když se sejde úspěch na poli vědy, který se vzápětí promítne do úspěšné léčby pacientů. Tady se konkrétně ukazuje, jak je výhodné spojení nemocnice a vědeckého centra. Panu doktoru Stárkovi moc blahopřeji.“

Ocenění získal Zdeněk Stárek zejména za podíl na českém patentu a užitném vzoru střídavého elektroporačního generátoru, což je netermální zdroj energie, umožňující ablaci srdečního svalu při katétrové léčbě. Nové řešení pomůže zejména pacientům se srdeční arytmií a při včasnější diagnóze několika typů onkologických onemocnění. Pro léčbu srdečních arytmií, tedy ablaci (doslova odizolování) abnormální srdeční tkáně, se v současnosti standardně používá termální radiofrekvenční energie, kdy ale může hrozit poškození okolních struktur, např. jícnu. Český patent je zapsán společně s Vysokým učením technickým v Brně.

Anketa Lékař roku má dlouholetou záštitu České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Letos se konala již potřinácté.

Zdenek-Starek

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude mít od ledna 2022 novou ředitelku. Na základě výběrového řízení byla vybrána prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Významná česká neuroložka a vědkyně prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. nyní působí jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Do funkce ředitelky FNUSA-ICRC nastoupí s novým rokem 2022.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) tak uzavře letošním rokem jednu z nejnáročnějších kapitol ve své historii, totiž náročnou restrukturalizaci. Právě s tímto úkolem nastupoval do funkce před rokem a půl prozatímní ředitel Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Jsem rád, že jsem mohl přispět ke zdárnému „ukotvení“ centra v době, kdy jsme museli provést kvůli sníženým finančním prostředkům řadu změn. Nyní nastal čas, kdy je potřeba, aby se do čela této instituce postavil vědec se schopnostmi manažera, který bude řídit celý institut a posouvat tohle skvělé pracoviště dál,“ uvedl Pavel Iványi.

Profesorka Irena Rektorová se na své nové působiště těší a zatím ho komentuje jen stručně: „Jedná se o velmi náročnou výzvu, mou jasnou prioritou bude excelentní výzkum.“

Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ing. Vlastimil Vajdák ji doplnil: „prof. Irena Rektorová je skvělý odborník, známý na poli neurověd nejen v České republice. Její budoucí angažmá v našem Mezinárodním centru klinického výzkumu považuji za výbornou volbu a věřím, že v čele s ní výzkumné týmy dosáhnou ještě významnějších výsledků.“

Irena-Rektorova

V prostorách Hvězdárny a planetária Brno se konal šestý ročník konference Konopí a věda. Smyslem akce je zhodnocení rozvoje výzkumu i léčby konopím, osvěta i novinky z této oblasti. Konference se účastnilo 160 lidí z řad lékařů, biologů, výzkumníků, vědců, studentů i pacientů.

Kvůli epidemiologickým podmínkám musel na poslední chvíli zrušit svou účast jeden z hlavních přednášejících, doc. Lumír Hanuš, český chemik a vědec, žijící v Izraeli. I přesto měla konference velmi nabitý program. „Na programu byla témata od základního výzkumu, tedy studia genetiky, přes samotnou rostlinu, pěstování, zpracování, tvorbu léčivých preparátů až po klinické studie u nás i ve světě. V odpolední části došlo také na zkušenosti z pohledu lékařů a pacienta,“ uvedl MVDr. Václav Trojan, vedoucí Klinicko farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Konference původně vznikla jako akce několika nadšenců, kteří se zabývali výzkumem konopí. Nyní má mezinárodní účast, a to i profesorů z různých oborů. Všichni se shodují na tom, že konopí má budoucnost. „Díky změnám, které ohledně konopí nastávají v české legislativě, stojíme na prahu období, kdy se v této oblasti pohneme možná o větší kroky než v minulosti. To nám pomůže ještě zintenzivnit propojení výzkumu s pacienty,“ řekl ředitel FNUSA-ICRC Pavel Iványi.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v České republice lídrem v oblasti léčby konopím. „V současné době léčíme konopím chronické bolesti různého původu u 240 pacientů, loni jich bylo 220. Největší nárůst jsme zaznamenali začátkem roku 2020, kdy se rozhodlo o tom, že 90 procent předepisovaného léčebného konopí bude hradit zdravotní pojišťovna. Do té doby se jednalo pouze o desítky pacientů,“ doplnil vedoucí Centra pro léčbu bolesti FNUSA MUDr. Radovan Hřib, který se také podílí na výzkumu konopí v Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA.

„Za poslední dva roky se nám povedla spousta věcí, namátkou vznik Cannabis research center nebo zprovoznění pěstírny konopí pro výzkum. Těší mě, že se mohu podílet na cestě, kdy začínáme u genetické informace a končíme u pacienta. Jsem hrdý a vděčný, že něco takového můžeme rozvíjet v této kombinaci a troufám si říci, že jsme jediní na světě. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně tak máme vědce, lékaře a pacienty na jednom místě, což je opravdu unikátní,“ dodal Václav Trojan.

Konopi a veda

Řijen je posledním měsícem projektu Podpory mobilit MSCA IF ve FNUSA-ICRC. Jeho hlavním cílem bylo podpořit rozvoj profesního růstu výzkumných pracovníků našeho centra a tím nepřímo podpořit kvalitní výzkum a vědeckou spolupráci FNUSA ICRC. Projekt umožnil dvěma excelentním vědcům zapojit se do výzkumných týmů našeho centra a jejich výzkumných aktivit.

Marco De Zuani, Ph.D. MSc. pracoval v týmu Buněčná a molekulární imunoregulace pod vedením Mgr. Jana Friče, Ph.D. Věnoval se zejména výzkumu chování kmenových buněk během sepse. Zaměřil se například na výzkum myeloidních supresorové buněk (MDSC), což jsou různorodé populace buněk, které svou tlumící aktivitou negativně ovlivňují imunitní odpověď organismu během zánětů, infekcí, ale i transplantací či onkologických onemocnění.

Role těchto buněk během sepse, tedy laicky řečeno otravě krve, byla popsána v práci „Human myeloid-derived suppressor cell expansion during sepsis is revealed by unsupervised clustering of flow cytometric data“ v odborném časopise European Journal of Immunology (IF 5,18), přičemž Marco de Zuani byl první autor této studie. „Data z této studie naznačují, že četný výskyt těchto buněk by mohl být spojen se zvýšenou úmrtností pozorovanou u pacientů, kteří přežili septický šok,“ uvedl Dr. De Zuani. Cílená léčba zaměřená na MDSC buňky by tak mohla zlepšit vyhlídky pacientů po sepsi na jejich celkové uzdravení.

Dmitrii Nikitin, Ph.D., CSc. se zapojil do výzkumu v Loschmidtových laboratořích PřF MU a FNUSA-ICRC. Zaměřil se zejména na vývoj nových trombolytik v úzké spolupráci s výzkumným týmem Stroke. Účinná léčba při mozkové mrtvici závisí totiž na rychlém rozpuštění trombu a minimalizaci poškození okolních tkání. Trombolytické látky jsou klíčovými hráči v těchto terapiích. Dr. Nikitin se ve svém výzkumu věnoval mimo jiné stafylokinázám, což je enzym produkovaný bakteriemi ze skupinami stafylokoků a jejich použití při rozpouštění trombů. Lepší trombolytické vlastnosti tak mohou vést k menším terapeutickým dávkám a nižšímu riziku krvácivých komplikací. Výsledky výzkumu by tak mohly v budoucnu pomoci zachránit životy a uzdravit mnoho pacientů.Dedikace

Podpořeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj – projekt Podpora mobilit MSCA IF ve FNUSA-ICRC (reg. č.: CZ.02.2.69/0.0/0.0/19_074/0016274)

Kardiovaskulární magnetická rezonance patří mezi nejmodernější neinvazivní metody získávání informací o srdci a jeho funkci. Jednou z používaných metod je i T1 mapování, které umožňuje měřit extracelulární (mezibuněčný) objem srdeční svaloviny, jako jeden z důležitých markerů kardiovaskulárních onemocnění.

Při T1 mapování se používají naměřené hodnoty relaxačního času T1, která jsou získány před a po podání gadoliniové kontrastní látky. K přesnému výpočtu je však důležitá také hodnota hematokritu, což je podíl červených krvinek na celkovém objemu krve. Vědci z týmu Kardiovaskulární magnetické rezonance Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a I. IKAK Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se ve studii zaměřili na jeho stanovování pomocí hodnot získaných přímo při T1 mapování. Tato metoda výrazně zjednodušuje celý postup, v některých centrech je již využívaná, ale ucelený přehled způsobů výpočtu doposud publikován nebyl. Kromě určení nejlepšího způsobu výpočtu se dále vědci pokusili vzorec dále zpřesnit přidáním hodnot získaných po aplikaci kontrastní látky.

Pro tyto účely použili hodnoty získané měřením u 139 pacientů. „Nejprve jsme změřili hodnoty hematokritu standardní laboratorní technikou, poté jsme pomocí kardiovaskulární magnetické rezonance stanovili T1 relaxační časy krve před a po podání kontrastní látky a statistickými metodami určili vztah mezi těmito hodnotami. Následně jsme zjišťovali přesnost výpočtu jednotlivými typy vzorců za použití vzorců konvenčních, kalibrovaných statisticky pro naše pracoviště a následně i s přidáním post-kontrastních hodnot“ uvedl dr. Lukáš Opatřil.

Jako nejpřesnější se nakonec ukázal reciproční model vzorce kalibrovaný pro dané pracoviště a ukázalo se, že přidání post-kontrastních hodnot dále významně zlepšilo jeho přesnost. „Používání tohoto výpočtu by mohlo do budoucna sjednotit a zpřesnit tuto metodu, která je výhodná z hlediska času i nákladů,“ dodal dr. Opatřil.

Finální vzorec a celou studii naleznete zde:Opatril

CMR měření

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN, která vznikla na základě úzké spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a Mezinárodním centrem klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) obstála v rámci mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur v celkovém hodnocení na výbornou.

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN, která podporuje akademická klinická hodnocení a propojuje fakultní nemocnice, univerzity a vědecká centra v oblasti biomedicíny, dosáhla v rámci posledního mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur v ČR, vyhlášeného a koordinovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), excelentního hodnocení. CZECRIN tak získal doporučení pro financování do dalších let. “ Zvláště nás těší, že nejvyšší možné hodnocení jsme obhájili z předchozích evaluací 2018. Od té doby jsme nejen udrželi vysokou úroveň infrastruktury, ale dále také významně rozvíjeli její aktivity. “ doplňuje Lenka Součková, národní koordinátorka infrastruktury a odborná asistentka farmakologického ústavu LF MU.

Od posledního hodnocení, po kterém se infrastruktura stala také plnohodnotným členem evropské sítě ECRIN (status platný od roku 2018), rozšířil CZECRIN svou expertízu, čímž rozšířil oblasti podpory zdravotnickým zařízením a výzkumu. Svým členům tak nabízí komplexní podporu v oblasti klinického výzkumu ve všech jeho fázích. S all-in-one schématem poskytuje výzkumníkům nejen konzultace, management a koordinaci klinických hodnocení, ale také regulační expertízu, farmakoekonomické studie a nabízí výzkumný přístup do unikátní certifikované GMP jednotky pro výzkum a vývoj léčivých přípravků pro moderní terapie (ATMP).

Infrastruktura dala také vzniknout oborově orientovaným sítím, které mají usnadnit spolupráci v jednotlivých oblastech výzkumu (např. STROCZECH – Czech Stroke Research Network, CZECRIN ONCO) a svůj dosah i podporu neustále rozšiřuje. “Jedná se o zcela unikátní propojení výzkumníků-lékařů a již existující výzkumné sítě, která jim pomáhá uskutečňovat jejich nápady na realizaci akademických klinických studií. Oborově orientované sítě reflektují přední výzkumné oblasti v medicíně a díky zapojení do CZECRIN je možné tak přímo ověřovat a následně aplikovat inovace do péče o pacienty.” vysvětluje doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D, ředitelka infrastruktury a přednostka farmakologického ústavu LF MU.

CZECRIN je v tomto roce součástí 92 národních a 22 mezinárodních projektů zaměřených na klinický výzkum směřující k optimalizaci péče o lidské zdraví.

Druhým nejvyšším civilním vyznamenáním, Řádem italské hvězdy, byl v červnu oceněn italský vědec Giancarlo Forte. Ocenění získal jako uznání za jeho práci a za reprezentaci Itálie v zahraničí. V Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) je vedoucím Centra translační medicíny, které vybudoval a působí zde již více než 8 let. V minulosti žil a pracoval také v Japonsku a Německu, ale od roku 2013 žije se svou manželkou v Brně, kde se v roce 2017 narodila jejich dcera.

V rámci výzkumu se věnuje zkoumání kardiovaskulárních onemocnění, nemocí mozku a nervového systému, imunitního systému a vybraným druhům rakoviny. Pracuje také s kmenovými buňkami, které dokáží regenerovat tkáně a představují tak potenciální příležitost pro léčbu mnoha onemocnění.

award-forte1

Chtěl jste být vědcem už od dětství nebo jste snil o jiné kariéře?

Jako malý jsem chtěl být archeologem, protože jsem snil o tom být jako Indiana Jones. O přírodní vědy a biologii jsem se začal zajímat až postupem času a stát se vědcem jsem se rozhodl na střední škole.

Již dříve jste pracoval a žil v zahraničí, proč jste si vybral konkrétně Německo a Japonsko?

Ve vědě si obvykle kvůli projektům, kterým se zrovna věnujete, lokalitu nevyberete. Když pracujete na konkrétním vědeckém projektu, snažíte se vždy vybrat nejlepší místo, kde je pro něj výborné zázemí a kde je velká pravděpodobnost jeho úspěšného dokončení. Nabídka zaměstnání v Německu přišla po mé promoci, a jelikož mě zajímal projekt, na kterém pracovali, rozhodl jsem se tam přestěhovat. S Japonskem to bylo podobné. Jeden z mých mentorů doktorského studia se přestěhoval právě tam a pozval mě, abych se k němu na chvíli připojil. Během té doby jsem se setkal s japonským profesorem, který mě pozval, abych se ucházel o místo u něj v instituci, a tak se mi podařilo dostat práci v Japonsku. Cestování po světě je v zásadě řízené vědou a konkrétními programy, na které se každé místo zaměřuje.

Bylo vždy vaším plánem pracovat nebo žít v zahraničí?

Vždycky jsem měl představu o tom, že ze mě bude světoběžník a už od začátku jsem plánoval se na nějakou dobu přestěhovat do zahraničí, jen jsem nevěděl na jak dlouho. Ve vědě vám neustále říkají, že byste měli jít do té nejlepší laboratoře nebo sledovat kde zrovna pracují na stejném projektu jako vy. A to se pro mě pak stalo přirozenou součástí mého života, je to víceméně přirozenou součástí života všech vědců.

Ze všech míst na světě – proč jste si vybral zrovna Brno?

To byla náhoda. Po několika letech v Japonsku jsem se rozhodl, že se chci kvůli zemětřesení, jadernému spadu a nebezpečí tsunami vrátit zpět do Evropy. To jsou ty okamžiky, kdy si uvědomíte, jak daleko jste od domova. Začal jsem hledat pracovní pozice a našel jsem jednu ve zbrusu novém zařízení v Brně a tuto výzvu přijal. Brno jsem navštívil a hned se mi tu líbilo, takže jsme se společně s manželkou rozhodli, že je to skvělé místo, kde začít nanovo.

Liší se Brno od jiných míst, kde jste pracoval? Nebo je to všude stejné?

Ne, není to všude stejné. Brno je úplným opakem Japonska. Vzhledem k tomu, že v Japonsku jsem se cítil jako bych žil vzhůru nohama, Brno pro mě znamenalo návrat do normálu. Evropský životní styl je víceméně homogenní, homogennější než život na dálném východě nebo třeba v USA, takže Brno je našemu životnímu stylu velmi blízké. Zažil jsem pouze jazykový šok.

Nyní když žijete v Brně, je něco v Itálii co vám chybí?

Chybí nám naše rodina a přátelé. Když se často stěhuje, cítíte se nějak blíže k dlouhodobým přátelům. Když cestujeme a stěhujeme se do zahraničí, vede nás to k tomu, abychom si více vážili přátelství a rodiny. Kromě toho nám také chybí počasí a jídlo, ale s tím se dá žít.

Co znamená rytířský Řád italské hvězdy pro ty, kteří jej obdrží? A co pro vás konkrétně?

Je to ocenění prezidenta italské republiky, které se uděluje nejen Italům, ale také cizincům, kteří pomáhají reprezentovat národ v zahraničí. I když se uděluje více než sto let, jsem rád že jsem byl u toho, kdy byl pravděpodobně poprvé udělen vědci. Většina mladých italských vědců je nucena odejít do zahraničí, protože doma není tolik pracovních příležitostí. Nemyslím si, že je to špatné, sám jsem se rozhodl odejít a nikdy jsem se necítil v exilu… Za všechny italské vědce, kteří pracují v zahraničí, mohu říct, že je potěšující, když si prezident váží naší práce, i když jí nepříspíváme naší zemi přímo, ale právě ze zahraniční. V mém případě jsem tedy cítil, že to bylo ocenění práce, kterou jsme odvedli. A není to jen o mě, je to o celé laboratoři a celém FNUSA-ICRC a o tom, co jsme společně udělali, abychom vytvořili opravdu mezinárodní prostředí pro všechny studenty a vědce, kteří cestují po světě, ve kterém by se cítili pohodlně a jako doma. V laboratoři máme kolegy mnoha národností a všichni jsou, pokud vím, rádi, že mohou být součástí našeho týmu. Dáváme jim šanci, trénujeme je a také dbáme na to, aby se cítili vítáni.

award-forte2

Na co se zaměřuje ve svém výzkumu?

Konkrétně koordinuji centrum pro translační medicínu ve FNUSA-ICRC, kde provádíme translační výzkum. Takže zkoumáme molekulární základ chorob postihujících kardiovaskulární systém, nemoci mozku a nervového systému, nemoci imunitního systému a některé vybrané druhy rakoviny. V zásadě se snažíme spojit klinické zkušenosti samotné patologie – symptomů s příčinami na úrovni buněk a tkání.

Co se týče výzkumu, jaké jsou vaše plány nebo cíle do budoucna a plánujete zůstat v Brně?

Během posledních let jsme učinili několik zajímavých poznatků a objevů o nových možných mechanismech patologií jak u rakoviny, tak u kardiovaskulárních onemocnění, takže bychom to chtěli dále prozkoumat. Výzvou je pro nás proměnit naše znalosti mechanismů onemocnění v lék. Rádi bychom se posunuli trochu blíže ke klinikám a samotným pacientům a pokusili se pochopit, jak můžeme řídit tyto molekulární procesy a navrhnout potenciální léčbu. Je zřejmé, že zde sním, protože cesta od translační vědy ke klinické praxi a návrhu léčby nemocí je velmi dlouhá.

Co se týče stěhování, záleží na mnoha faktorech. Je pravda, že vědci jsou světoběžníci a dříve či později potřebují najít nové místo. Je možné, že v budoucnu budeme hledat nové výzvy někde jinde, ale zatím jsme šťastní v Brně. Jsme spokojeni s možnostmi výzkumu a s naší prací a nemáme zatím žádný plán pro dalekou budoucnost.

Máte nějaké divoké sny nebo plány co se týče vašeho výzkumu?

Většina vědy je inkrementální. V zásadě se snažíme dělat malé krůčky, které jsou poháněny nejen zvědavostí, ale také podporou ostatních kolegů. Znalosti se hromadí a nakonec se dosáhne něčeho, co je revoluční, ale většina úsilí je dílčí. Revoluci určitě neplánuji. Revoluce ve vědě jsou většinou náhodné, takže k nim dochází jen zřídka.

award-forte3

Tým proteinového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se zaměřil na potenciál webových screeningových nástrojů v urychlení objevování léku na bázi mikrobiálních produktů k léčbě rakoviny. Tým představil přehled nástrojů pro virtuální projekci (screening) a poskytli podrobný popis, jak je používat. „Naším cílem je zvýšit povědomí o dostupných virtuálních screeningových nástrojích v lékařské a vědecké komunitě, zejména mezi těmi, kteří pracují v experimentální a klinické onkologii,“ vysvětlil vedoucí týmu Jiří Damborský.

V současné době lze rakovinu léčit chemoterapií, radioterapií, chirurgickým zákrokem, pomocí proteinů vázajících se na RNA, cílenou terapií nebo imunoterapií, která využívá mikrobiální produkty. Mikrobiální produkty mezi které patří například buněčné složky nebo virové částice se používají k cílené inhibici proteinů zapojených do karcinogeneze a představují relativně levný způsob léčby rakoviny. Existuje však mnoho různých mikrobiálních produktů, které lze použít a mnoho různých proteinů, na které je třeba cílit. Proto jsou nástroje virtuálního screeningu zásadní pro zefektivnění procesu hledání potenciálních protirakovinných léků. Předpovídají jak budou konkrétní molekuly reagovat a dokáží tak posoudit, které kombinace jsou nejslibnější.

Použití nástrojů virtuálního screeningu představuje dostupný a levný způsob, jak urychlit objevování a vývoj léků na rakovinu a zároveň obohacuje online databáze o sloučeniny, které by bylo možné v budoucnu testovat. „Je však nutné mít na paměti, že používání automatizovaných webových nástrojů přináší i určité výzvy a u většiny výpočetních metod budou výsledky pouze tak dobré jako vstupní data,“ objasnil vedoucí Bioinformatické skupiny David Bednář.

Celý studie je dostupná zde.

David-Bednar

Krev mnoha živočichů včetně člověka obsahuje přibližně 40 % červených krvinek, které váží kyslík, ale zároveň znesnadňují tok krve v cévách. Z matematických modelů vychází hodnota 40 % jako optimální. Zajišťuje nejvyšší přívod kyslíku do tkání. Příroda k ní dospěla během evoluce. Dosavadní teorie však nevysvětlovala, proč vrcholoví sportovci dosahují lepších výkonů po (ilegálním) podání krevní transfuze nebo erytropoetinu, ani proč existují zvířata, např. pes a kůň, která během fyzického výkonu vypuzují koncentrovanou krev ze sleziny. V obou případech je totiž výsledný hematokrit vyšší než optimálních 40 %.

„Společně s Dr. Starkem a prof. Schusterem z Univerzity Friedricha Schillera v německé Jeně jsme studovali optimální procento červených krvinek v krvi (tzv. hematokrit) při extrémní fyzické námaze limitované srdeční výkonností,“ uvedl MUDr. Michal Šitina, Ph.D., M.Sc., vedoucí výzkumného týmu Biostatistika Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

„V naší studii jsme matematicky popsali přívod kyslíku krví do tkání jednak za klidových podmínek bez srdečního omezení a jednak za podmínek extrémního fyzického výkonu, kdy je tok krve omezen maximální srdeční výkonností,“ popsal Šitina. Výpočet ukázal, že za klidových podmínek je optimální hodnota hematokritu skutečně 40 %, při fyzickém výkonu však roste až k 60 %. Právě taková hodnota je pozorována u koňů těsně po závodu. Tato práce tak vysvětlila pozorované nálezy a zpřesnila teorii optimálního hematokritu. Limitování srdeční výkonností, ovšem i bez větší fyzické námahy, jsou i pacienti s těžkým selháním srdce. „V další teoretické studii bychom rádi vypočetli optimální hodnotu hematokritu právě pro takové pacienty,“ dodal Šitina

Článek je dostupný zde:

Michal-Šitina