RNDr. Jan Fröhlich, Ph.D. a Dr. Manlio Vinciguerra z týmu Epigenetika, metabolismus a stárnutí FNUSA-ICRC publikovali ve spolupráci s výzkumným institutem při Medical University ve Varně úspěšné review, ve kterém shrnují dosavadní vědění o účinku adipomyokinů/ metabotrofních faktorů na rozvoj a progresi kardiometabolických (CMD) a neurodegenerativních onemocnění. Práci vydal časopis International Journal of Molecular Sciences.

„Během posledních 30 let došlo ke značné změně v pohledu na tukovou tkáň, která je nyní chápana jako významný regulátor metabolismu a jeden z hlavních endokrinních orgánu lidského těla,“ uvádí Dr. Jan Fröhlich s tím, že adiopobiologie se tak stala důležitým vědeckým oborem, zabývajícím se mimo jiné studiem vzniku a následky obezity. Ta hraje významnou úlohu v patofyziologii kardiometabolických a neurometabolických onemocnění, a to včetně Alzheimerovy choroby (AD).

„Dle nejnovějších poznatků je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik a progresi Alzheimerovy choroby právě obezita a s ní spojená hypertenze, vysoká hladina LDL cholesterolu a diabetes. Naopak, četné studie na myších modelech a dobrovolnících poukázaly, že diety navozující hladovění nebo krátkodobé cvičení mají příznivý účinek a zpomalují rozvoj a progresi neurodegenerativních onemocnění včetně AD,“ vysvětluje Dr. Jan Fröhlich.

Ukázalo se, že mediátory pozitivních účinků jsou faktory/hormony sekretované z kosterního svalstva a tukové tkáně, tzv. adipomyokiny. Adipomyokiny jsou heterogenní skupinou metabolitů a proteinů, které mají přímý účinek na metabolismus, a proto se jim také přezdívá metabotrofní faktory. „V rámci naší práce poukazujeme na to, že terapie založené na modulaci metabolismu prostřednictvím podávání metabotrofních faktorů by mohly v budoucnu pomoci pacientům trpícím závažnými kardiometabolickými a neurodegenerativními chorobami,“ upozorňuje Dr. Jan Fröhlich.

Celý článek je dostupný ZDE.

Výzkumná infrastruktura CZECRIN zve všechny zájemce na svou výroční vědeckou konferenci 2021. Program konference je již venku a můžete si jej prohlédnout na stránkách CZECRIN. Pokud Vás nějaké téma zaujalo, ale termín už máte zablokovaný, pořád se můžete ke konferenci zaregistrovat a zpětně získat záznam celé konference.

Pokud už se na konferenci těšíte a rádi byste si ukrátili čekání, připravil si pro Vás CZECRIN malý soutěžní kvíz, ve kterém můžete otestovat své znalosti o CZECRIN a klinickém výzkumu a svou účastí se můžete také zapojit do losování o ceny. Pozor, pokud se chcete zapojit do losování, musíte být zaregistrováni na konferenci. Vyhodnocení kvízu proběhne v závěru CZECRIN Konference.

Výzkumná infrastruktura CZECRIN, která je součástí celoevropské sítě ECRIN-ERIC, nabízí svou podporu, služby a expertízu pro všechny výzkumně orientované lékaře s cílem zapojit své síly při rychlém přístupu pro iniciaci národních a zejména nadnárodních klinických studií.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a její Mezinárodní centrum klinického výzkumu je společně s Masarykovou univerzitou zakládajícím členem a hlavním koordinátorem této české národní infrastruktury.

Děkujeme za ohromný zájem, v současné chvíli je již studie zaplněna.

Chcete zabránit rozvoji cukrovky? Nejste spokojeni se svou váhou? Necítíte se ve svém těle dobře? Tyto tři otázky jsou součástí kampaně pro nábor do nového projektu podpory správného životního stylu, který odstartuje už o prázdninách v brněnském Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Pilotní výzkumný projekt bude realizován výzkumným týmem Kardiovize, kde se vědci soustředí právě na choroby spojené s nesprávnými životními návyky. „Nejprve vyhodnotíme současný stav jedince, například pohybovou aktivitu, zdravotní anamnézu či stravovací návyky a na základě těchto informací stanovíme riziko rozvoje diabetu 2. typu,“ popsal vedoucí výzkumného týmu Juan Pablo Gonzalez Rivas. Pak bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení tříměsíčního individuálního plánu. Jeho cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy, a s ní souvisejícími zlepšeními hladiny glukózy, lipidů a krevního tlaku – zkrátka zlepšit jeho zdraví a kvalitu života.

Do studie se může zapojit každý ve věku od 25 do 75 let, který má hodnotu body mass indexu (BMI) v rozmezí 25 kg/m2 až 40 kg/m2. Stanovení přibližného BMI je jednoduché, stačí pouze kalkulačka. Jde o podíl hmotnosti a výšky v metrech na druhou. Pilotní projekt poběží celkem šest měsíců, po lékařském vyšetření a vyšetření u nutričního terapeuta zahájí vybraní jedinci program změny životního stylu pod vedením specializovaného kouče. Během studie budou provedeny také krevní odběry, které budou zjišťovat hodnoty krevních tuků a cukrů.

„Je to pro nás opravdu výzva, a pokud se to podaří v lokálním měřítku, rádi bychom rozšířili tento program pro celou českou populaci. Chceme pomoci co co nejvíce lidem,“ dodal Gonzalez Rivas.

PODROBNÉ INFORMACE
Koho hledáme: osoby ve věkové skupině 25–75 let, jejichž hodnota body mass indexu (BMI) je v rozmezí 25 kg/m2 až 40 kg/m2 (BMI výpočet: hmotnost/výška v metrech na druhou).

Jak bude projekt probíhat? Projekt bude trvat 6 měsíců, během této doby budou vybraní uchazeči absolvovat lékařské vyšetření a vyšetření u nutričního terapeuta. Po první návštěvě lékaře byste měli zahájit program změny životního stylu pod vedením kouče životního stylu.
Setkání s koučem budou probíhat týdně po dobu tří měsíců a poté každé dva týdny až do dokončení programu. Celkově to bude 16 sezení. Jednotlivá sezení budou trvat vždy jednu hodinu. Při každém sezení obdržíte materiály k diskusi. Doma byste měl/a zaznamenávat množství konzumovaných potravin a nápojů a také druh pohybové aktivity a dobu jejího trvání. Záznamy by měly být vedeny po celou dobu projektu, tj. 6 měsíců.
Během studie budou provedeny krevní odběry, které budou zjišťovat hodnoty Vašich krevních tuků a cukrů, a to při zahájení, po dvou měsících trvání a na konci studie. Pokud budou při vyšetření zjištěny vysoké hodnoty krevního tlaku nebo krevních tuků, lékař Vám kromě doporučení životního stylu během konzultace doporučí vhodnou léčbu.
Kvůli aktuální situaci, která je ovlivněná pandemií COVID-19, je možné rozhovor s koučem absolvovat, jak osobně, tak i online.

Pro koho není projekt vhodný: pokud trpíte (nebo jste trpěli) některým z uvedených onemocnění, účast v programu pro Vás bohužel není možná: prokázaná cukrovka, onkologická onemocnění, ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice, angina pectoris, periferní cévní onemocněni, selhaní srdce nebo ledvin, jiné závažné onemocnění ledvin, osteoartróza kolenního, hlezenního nebo kyčelního kloubu, středně těžké až těžké plicní onemocnění, či jiné onemocnění znemožňující provádění fyzické aktivity střední intenzity. Účast v projektu pro Vás také není vhodná, pokud užíváte některé medikace, jako je chemoterapie, léky na ředění krve a léky ovlivňující tělesnou hmotnost (například orlistat, pregabalin, apod.). Dalším vylučovacím kritériem je těhotenství nebo plánování otěhotnění během trvání projektu, nebo pokud je Vám dopředu známo, že se nebudete moci zúčastnit se většiny sezení programu.

Zahájení projektu: červen 2021 (nábor), červenec (zahájení intervence)

Prosím vezměte na vědomí, že jakmile bude kapacita obsazena, nábor do projektu bude ukončen.

Jak se do projektu přihlásit?
Přihlásit se můžete telefonicky na čísle 543 185 592, 603 299 683 (v pracovních dnech, v době mezi 9.00 – 15.00 hod.) či prostřednictvím emailové adresy infokardiovize@fnusa.cz
Děkujeme za ohromný zájem, v současné chvíli je již studie zaplněna.
Případné dotazy rádi zodpovíme. Ze všech přihlášených budou vybráni uchazeči vyhovující kritériím projektu, kteří budou následně osloveni k účasti.

Těšíme se na spolupráci.

Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Masarykovy univerzity v Brně, společně s japonskými kolegy.

Klíčovou látkou je v tomto případě RNA aptamer s přímo bondovským názvem RBM-007, který funguje jako past na ligandy. Ligandy jsou povětšinou malé proteiny, které vytváří komplexy s buněčnými receptory a dokáží je aktivovat. V případě achondroplázie jde o receptor FGFR3 jehož zvýšená aktivita zpomaluje růst buněk chrupavky. Aptamer je uměle vytvořená část ribonukleové nebo deoxyribonukleové kyseliny, která se naváže na ligand, který tím pádem již nemůže aktivovat receptory FGFR 3 a tím zabraňuje poruchám růstu.

Pavel Krejčí, vedoucí výzkumného týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, se na tomto objevu významně podílel. „Japonská firma vyvinula tento RBM-007 pro léčbu AMD (Age-related Macular Degeneration, forma slepoty), nicméně jsme si všimli jeho potenciálu pro léčbu poruch růstu a začali jsme spolupracovat právě v této oblasti,“ popsal začátky spolupráce Krejčí. To bylo před pěti lety a v současnosti již RBM-007 vstupuje do první fáze klinických zkoušek a je testován u japonských pacientů. Výsledky jsou velmi slibné, nicméně testování nového léku je běh na dlouhou trať. „Lék na achondroplázii Vosoritide, na jehož výzkumu jsem se podílel, se k prvním pacientům dostane po více než šestnácti letech,“ dodal Krejčí.

Hlavní zaměření týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, tedy výzkum receptorových tyrozinových kináz, kam právě patří FGFR3, tímto zdaleka nekončí. „V současnosti máme rozpracováno přibližně patnáct projektů,“ potvrdil Krejčí. Jedním z nich je výzkum aptamerů, které by nefungovaly jako past na ligand, ale inhibovaly receptory přímo. Výsledkem by mohla být nová generace molekul s velkým potenciálem pro léčbu nemocí souvisejících s poškozením různých orgánů, nejenom kostí. „Snažíme se vytvořit most mezi základním a klinickými výzkumem. Zatím se nám to daří, snad to vydrží i do budoucna,“ dodal Pavel Krejčí.

Publikace vyšla v prestižním časopise Science Translational Medicine a naleznete ji zde:

Achondroplázie je genetická forma trpasličího vzrůstu, výška v dospělosti u postižených touto nemocí je průměrně 125 cm. Jde o nejčastější formu genetické poruchy růstu u člověka, a je způsobena mutacemi v genu pro FGFR3. V České republice se rodí ročně 4-5 dětí s touto poruchou. Před čtyřmi lety založili vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) registr těchto dětí, díky kterému sbírají data o jejich zdravotním stavu.

Hands-on Computational Enzyme Design Course je vysoce praktický a interaktivní kurz určený primárně pro vědecké pracovníky v oboru proteinového inženýrství bez předchozích zkušeností s počítačovým modelováním a bioinformatikou. Z tohoto kurzu mohou také těžit další odborníci, kteří chtějí rozšířit své současné výpočetní nástroje pro návrh proteinů. Tým odborníků a vývojářů softwaru z Loschmidtových laboratoří PřF MU a FNUSA-ICRC poskytuje školení o tom, jak plně využít hned několik softwarových nástrojů věnovaných různým aspektům enzymového inženýrství a jak správně interpretovat výsledky. Čtyři hlavní témata jsou: 1. vygenerování a analýza nových enzymů, 2. stabilita nalezeného proteinu, 3. cizelování specifity a aktivit enzymu a 4. rozpustnost nalezeného proteinu. Součástí akce jsou mimo teoretické základy a diskuse také praktická cvičení.

První ročník akce se konal v únoru 2020 a stejně jako nyní jej organizovaly následující instituce: Loschmidtovy Laboratoře Přf MU a FNUSA-ICRC, Katedra experimentální biologie a RECETOX, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity a také naše centrum. Kvůli pandemii nemoci COVID-19 byl letošní kurz přesunut na květen a do online prostředí. To však nevadilo a zpětná vazba od účastníků byla velmi pozitivní. Z výsledku výzkumu spokojenosti vyplývá, že drtivá většina účastníků byla velmi spokojená a bez váhání by doporučila kurz kolegovi. Letošní ročník bylo obsazen již po dvou týdnech od spuštění registrace a zúčastnili se ho experti z 16 zemí čtyř kontinentů, přičemž 12 % z nich bylo z průmyslové sféry.

Zkušenosti z letošního ročníku akce tak ukazují, že přesunem do online prostředí jsme umožnili připojit se mnohým účastníkům, kteří by jinak třeba nepřijeli. Poptávka po školeních o software a nástrojích pro návrh nových enzymů vysoce převyšuje nabídku a reputace Loschmidtových laboratoří jako jednoho z jejich poskytovatelů kontinuálně roste. Také proto plánujeme v budoucnu uskutečnit jak prezenční, tak i on-line verzi kurzu.

Pokud máte zájem o účast v příštím ročníku, můžete navštívit web kurzu a přihlásit se k odběru našich zpravodajů pro ty nejnovější informace:
Kontakt: Dr. Serqio Marques – smar96@gmail.com

Zvýšení kvality péče o lidské zdroje, transparentní nábor a výběr pracovníků, podpora rozvoje profesního růstu, rovné pracovní a platové podmínky pro ženy i muže a mnoho dalších přínosů. To vše znamená ocenění HR AWARD, které stvrzuje, že Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně garantuje excelenci v péči o pracovní podmínky svých vědeckých pracovníků.

Ocenění, které uděluje Evropská komise, patří v oblasti HR mezi ty nejprestižnější a v mezinárodní vědecké komunitě je všeobecně uznáváno. „V případě zahraničního uchazeče o práci v našem centru bývá dotaz na HR AWARD velmi častý,“ potvrdila Silvia Vašulková, HR Award Officer FNUSA-ICRC. Podíl zahraničních pracovníků v našem centru je velmi vysoký, z celkového počtu 425 zaměstnanců činí bezmála dvacet pět procent.

Práce na zdokonalování procesů v oblasti HR tím však nekončí, ba právě naopak. „Nyní musíme a chceme splnit všechny projekty a úkoly obsažené v našem akčním plánu, už za dva roky nás čeká vnitřní zhodnocení a jeho případná revize,“ doplnila Silvia Vašulková. Po jeho implementaci pak naše centrum čeká hodnocení přímo Evropskou komisí.

Veškeré informace k HR AWARD naleznete zde:

V sobotu 15. května si připomínáme Den boje proti mozkové mrtvici. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravila u této příležitosti spolu s rehabilitačním centrem Sarema na svých facebookových stránkách živé vysílání k tomu tématu. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ohrožen je každý čtvrtý člověk a postihuje pacienty bez ohledu na věk. Výjimečné nejsou případy, kdy mrtvice postihla rodičku během porodu, pacienta s onemocněním COVID-19 nebo řidiče během jízdy. Důležité je dostat se co nejrychleji do nemocnice a po léčbě zahájit co nejdříve intenzivní rehabilitace.

Vedoucí výzkumného týmu Stroke Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a profesor neurologie Robert Mikulík zdůrazňuje, že by se pacienti do nemocnice neměli dopravovat po vlastní ose. „Pokud se pacient dopravuje sám, může se stát, že dojede do nemocnice bez iktového centra, které poskytuje komplexní péči o pacienty s cerebrovaskulárními problémy. Naopak, když vytočí 155, záchranáři sami zkontaktují vhodného lékaře nebo zdravotnické zařízení,” říká prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který kromě výzkumného centra působí také na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU.

Pokud má být léčba cévní mozkové příhody účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Čas je u mozkové mrtvice zásadní. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím vyšší má šanci na vyléčení. Profesor Mikulík upozorňuje také na zajímavý fenomén, a to přímou souvislost onemocnění COVID-19 a vznik cévní mozkové příhody. „Ačkoliv již bylo prokázáno, že COVID-19 může způsobit mrtvici a počet pacientů by tak měl narůstat, během jara 2020 jsme v nemocnici paradoxně zaznamenali asi o 15 % méně případů,” upozorňuje tak na fakt, že lidé by neměli riskovat vážné následky a i v době pandemie vyhledat odbornou pomoc.

Neméně důležité je také včasné zahájení intenzivních rehabilitací, jak vysvětluje Mgr. Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema: „Čím dříve začneme, tím dříve oslovíme mozek a neuroplastické procesy. Když začínáme později, často se u pacientů setkáváme s již vytvořenými špatnými kompenzačními návyky, které se hůře odbourávají,” říká. Díky zahájení intenzivních rehabilitací včas se do života pomalu vrací také paní Eliška, která prodělala hemoragickou cévní mozkovou příhodu během porodu. „Eliška měla v hlavě nádor, o kterém se nevědělo. Zřejmě vlivem tlaku při porodu došlo ke krvácení z nádoru a velkému otoku mozku. V noci upadla do kómatu. Po půlnoci byla záchrankou převezena do nemocnice a tam urgentně operována. Nádor byl úspěšně odstraněn, otok mozku ale stihl napáchat velké škody,” vzpomíná manžel paní Elišky, Petr. Jeho manželka nyní intenzivně cvičí v rehabilitačním centru Sarema a dělá velké pokroky, které můžete sledovat na webu www.proelisku.cz. Kvůli dlouhodobým pobytům na terapiích však nemůže vidět své dva syny tak často, jak by si přála.
„Úplné vyléčení závisí na více faktorech, jako je rozsah, věk a včasnost péče. Proto když máte podezření na vznik cévní mozkové příhody, ihned kontaktujte záchrannou službu. Následky tak nemusí být žádné, nebo minimální,” dodává Tereza Valíková.

Pro více informací si v sobotu 15. května v 17 hodin mohou zájemci „naladit“ webinář nazvaný Příběh mrtvice: cesta pacienta. Dozví se, jak vypadají první minuty pacienta po příjezdu do nemocnice a jak následně správně rehabilitovat mozek. Stačí se připojit k události na tomto odkazu, nebo na facebookové stránky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně či FNUSA-ICRC, které budou vysílání sdílet.

Významným výzkumným týmem v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) je Kardiovize. Jde o program kardiovaskulární prevence ve střední a východní Evropě založený na analýze obyvatelstva. Účastní se ho jedno procento obyvatel města Brna a data z výzkumu mají velký mezinárodní přesah. Jeho důležitost potvrzuje také vedoucí výzkumného týmu Dr. Juan Pablo Gonzalez Rivas: „Kardiometabolické rizikové faktory, včetně obezity, cukrovky, hypertenze a dyslipidemie, jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí a invalidity.”

Je třeba si však uvědomit, že tyto problémy nejsou v populace zastoupeny rovnoměrně. „Pokud chceme globálně zamezit těmto rizikovým faktorům, je velmi důležité porozumět tomu, jak se liší jejich zastoupení v různých regionech, kulturách či etnických skupinách. Z tohoto důvodu je nutné přistupovat k této problematice s využitím multikulturní perspektivy,” dodal Dr. Gonzalez Rivas.

Také tato skutečnost byla důvodem vzniku mezinárodního konsorcia METRICS, které vzniklo v loňském roce. Kardiovize je v konsorciu zakládajícím členem a Dr. Gonzalez Rivas je jeho tajemníkem. METRICS je výsledek dlouhodobé spolupráce se skupinou vědců z Venezuely, vedených Ramfisem Nieto-Martinezem a Dr. Jeffrey I. Mechanickem z Mount Sinai, NY, USA. „S touto skupinou jsme za posledních sedm let publikovali šestnáct článků,” řekl Dr. Gonzalez-Rivas. „Pravidelně se setkáváme každý měsíc a pokračujeme v aktivní spolupráci na našich projektech.”

V současné době má konsorcium 29 členů ze čtyř kontinentů, zastoupena je také například Masarykova univerzita v Brně, Universidade Federal Fluminese v Rio de Janeiru, Univerzita Karlova v Praze, Harvardská škola veřejného zdraví v Bostonu či Mayo Clinic. Jde nejen o studenty medicíny a PhD. studenty, ale také špičkové vědecké pracovníky. „Jsme velice hrdí na naši diverzitu a rád bych zdůraznil, že nejde o žádnou uzavřenou společnost, kdokoli se k nám může přidat a bude vítán,“ dodal Dr. Gonzalez Rivas. Z Kardiovize samotné je zapojeno pět členů, z nichž každý v loňském roce představil minimálně jeden projekt týkající se problematiky veřejného zdraví a v současné době se připravuje dalších pět projektů.

Dr. Gonzeleze Rivase jsme se zeptali – může se do aktivit konsorcia zapojit například student medicíny z Masarykovy univerzity v Brně?
Samozřejmě, jednou z hlavních zásad, které máme v našem výzkumném týmu, je podpora mladých výzkumníků a stážistů. Například Anna Zimovjanová, jedna z našich stážistek, nás oslovila s myšlenkou projektu zaměřeného na vyhodnocení dopadu sociálních determinantů na duševní zdraví studentů medicíny. Jak duševní zdraví, tak sociální situace patří mezi rizikové faktory související s kardiovaskulárními chorobami. Takže jsme ji v Kardiovizi pomohli s přípravou projektu a představila jej také členům METRICS. Ti ji poskytli zpětnou vazbu a v červnu představí doplněný návrh na realizaci tohoto projektu a jeho implementaci hned v sedmi zemích, což považujeme za obrovský úspěch. Toto je přesně cíl spolupráce mezi týmem Kardiovize a konsorciem METRICS, tedy nabídnout platformu pro rozvoj vlastních projektů. Jen dodám, že Anna Zimovjanová je při studiu na Masarykově univerzitě také čerstvou výzkumnou asistentkou v našem týmu.

Další informace o konsorciu METRICS najdete na webových stránkách. Případně můžete kontaktovat Dr. Gonzaleze Rivase (juan.gonzalez@fnusa.cz).

Výzkumný tým Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) vydal novou publikaci, která se zabývá viscerálním (útrobním) tukem. Jedná se o první takovou publikovanou studii v Evropě.

Nová publikace Kardiovize se zabývá viscerálním tukem, tedy tukovými zásobami, které se ukládají kolem životně důležitých orgánů. „Ukázalo se, že nemůžeme pro určení kardiovaskulárního rizika použít hodnoty viscerálního tuku, které definovali kolegové v USA či Japonsku. Zdejší populace má tyto hodnoty velmi odlišné,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC dr. Juan Pablo Gonzalez Rivas. Publikace vyšla v odborném magazínu Obesity Research & Clinical Practice.

Na studii pracovala také mladá výzkumnice Anna Polcrová, která vystudovala Nutriční terapii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, Sociální epidemiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a při práci v týmu Kardiovize pokračuje ve studiu na Masarykově univerzitě. „Tělesný tuk může být v lidském těle uložen v různých oblastech. V zásadě rozlišujeme mezi podkožním tukem, který se nachází pod kůží, a viscerálním tukem, který se nachází uvnitř břišní dutiny a obklopuje naše orgány. Právě umístění tukových zásob v těle významně ovlivňuje jeho dopad na naše zdraví. Předchozí výzkum zjistil, že tuk umístěný pod kůží není tak riskantní jako viscerální tuk, protože přebytek viscerálního tuku souvisí s metabolickými abnormalitami, jako je inzulínová rezistence, cukrovka II. typu, zvýšené riziko trombózy nebo endoteliální dysfunkce, tedy poruchy vnitřní vystýlky cév.“

A jak se vlastně měří míra viscerálního tuku v lidském těle? Všeobecně uznávanou standardní metodou je počítačová tomografie, která je však poměrně nákladná a vystavuje pacienta radioaktivnímu záření. „My jsme u pacientů ve studii použili bioelektrickou impedanční analýzu, jejíž výhodou je jednoduchost, rychlost a také nižší náklady. Je neinvazivní a vykazuje silnou korelaci s hodnotami měřenými počítačovou tomografií. Metoda bioimpedance je založena na slabé elektřině protékající tělem a měření za účelem výpočtu impedance (odporu), což umožňuje popsat složení lidského těla, včetně oblastí viscerálního tuku. I když to může znít nebezpečně, je tato metoda zcela bezbolestná a lze ji použít pro lidi v jakémkoli věku. Jedinou kontraindikací je přítomnost kardiostimulátoru nebo těhotenství,“ doplnila Anna Polcrová.

Pro vytvoření zmíněné analýzy využili vědci data 2052 účastníků dlouhodobé studie Kardiovize, která ve FNUSA-ICRC probíhá. Od roku 2013 sleduje zdraví vzorku brněnské populace ve věku 25-65 let, v letošním roce bude dokončena druhá vlna vyšetření. „Naše výsledky ukázaly, že mezní hodnoty viscerálního tuku související s kardiometabolickým rizikem v české populaci jsou odlišné ve srovnání s předchozími studiemi v jiných populacích. Pozorovali jsme, že mezní hodnoty 90 cm2 u mužů a 109 cm2 u žen byly spojeny s přítomností kardiometabolických rizikových faktorů zahrnující vysoký obvod pasu, zvýšený krevní tlak, snížený HDL-cholesterol (tzv. „hodný“ cholesterol), zvýšené triglyceridy a zvýšenou hladinu glukózy nalačno. Navíc muži vykazovali vyšší riziko kardiometabolických komplikací při nižších hodnotách viscerálního tuku ve srovnání se ženami. Stručně řečeno, výsledky prokázaly, že rozlišení vysoké a nízké úrovně viscerálního tuku a souvisejícího kardiometabolického rizika musí být založeno na mezních hodnotách stanovených pro konkrétní populaci, při současném zohlednění genderových rozdílů. Množství tukové tkáně v těle, které je vyhodnoceno jako v normě pro ženy, může být v případě muže posuzováno jako rizikové. A stejně to funguje i mezi příslušníky různých etnik,“ dodala Anna Polcrová.

Nutno dodat, že nová studie výzkumného týmu Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla také vybrána k publikování formou e-posteru na prestižním Evropském kongresu o obezitě. Celkově bylo přijato 330 e-posterů (tři z FNUSA-ICRC), pouze 20 z nich však bylo vybráno pro ústní prezentaci, z toho dva z FNUSA-ICRC. Mezi nimi také práce Anny Polcrové.

Anna_Polcrova

Dne 25. května 2021 organizuje Alliance4Life (A4L) zahajovací setkání svého nového Horizon 2020 projektu s názvem Alliance for Life Sciences: From Strategies to Actions in Central and Eastern Europe (A4L_ACTIONS).

Jde o pokračování úspěšného projektu Alliance4Life, který byl iniciován institutem CEITEC Masarykova univerzita s jasným posláním pomoci překonat inovační mezeru mezi západní a východní Evropou. Deset zakládajících členů, mezi kterými je i naše centrum, formovalo alianci jako trvalou strukturu v říjnu 2019 ve Vilniusu podpisem Memoranda o porozumění a pokračovalo ve spolupráci i v obtížném roce 2020. K projektu A4L_ACTIONS byly pozvány dvě nové členské instituce z Bulharska a Rumunska.

A4L ACTIONS si klade za cíl zvýšit atraktivitu vědeckých center ve střední a východní Evropě pro spolupráci se západní Evropou, což bude mít dopad na celoevropskou excelenci výzkumu a vliv vědeckého výzkumu na společnost, lidské zdraví a kvalitu života. A4L ACTIONS staví na výsledcích dosažených v rámci A4L a bude se snažit o jejich další rozvoj v následujících oblastech:
– Firemní kultura podporující excelenci – pilotní vzájemné hodnocení a hodnocení institucionální praxe jako nástroje strategického řízení, profesionalizace správy výzkumu;
– Uznání a důvěra ve střední a východní Evropu – přilákání vyspělých partnerů do již identifikovaných oblastí excelence, podpora vědeckých myšlenek pocházejících ze střední a východní Evropy, zahájení nových mezinárodních projektů a spolupráce s průmyslem;
– Profesní politika podporující talenty – školení a vytváření sítí nové generace vědců, modernizace institucionálních kariérních systémů;
– Dopad na inovace – zvyšování kompetencí odborníků v oblasti Transferu technologií, vytvoření vztahové platformy mezi průmyslem a akademickou oblastí;
– Přesahové efekty: sdílení, inspirace, komunikace se zúčastněnými stranami a politickou sférou; využití zavedených sítí ke sdílení zkušeností a nových spoluprací v celoevropském měřítku.

Plenární zasedání je přístupné veřejnosti, registrace je možná zde:

A4L_Leaflet1    A4L_Leaflet2