S blížící se polovinou roku 2023 vrcholí v ICRC aktivity související s plněním projektu „Implementace standardu HR AWARD ve FNUSA-ICRC“ (HR Award). Jedním z očekávaných výstupů projektu byla i zahraniční cesta do výzkumného centra zaměřená na prohloubení výzkumné spolupráce a internacionalizace ICRC. Pro účel této cesty jsme vybrali portugalský Instituto de Medicina Molecular João Lobo Antunes (IMM), výzkumný ústav, který je přidruženou výzkumnou institucí lisabonské univerzity.

Foto: Společné setkání zástupců IMM a FNUSA+ICRC

Foto: Společné setkání zástupců IMM a FNUSA+ICRC

Zástupci právního a projektového oddělení FNUSA, společně s představiteli HR oddělení, PR oddělení a Business and Academic Relations ICRC, podnikli třídenní návštěvu IMM, aby se seznámili s procesy řízení této instituce, organizací výzkumu i prací administrativních týmů.

IMM se ukázal jako skvělá volba nejen díky podobné vnitřní struktuře, ale i shodným oblastem výzkumu, které skýtají potenciál pro budoucí spolupráci našich vědeckých týmů. Konkrétně se instituce zaměřuje na onkologickým výzkum, neurovědy, imunologii, studium infekcí a zánětů. Další potenciál skýtá místní bio banka, která v současné době čítá okolo 300 tisíc vzorků a nabízí možnosti využití např. v klinických studiích. Financování IMM je do značné míry podpořeno národními granty. Z hlediska viditelnosti je pak zřejmý důraz jak na efektivní komunikaci uvnitř i vně instituce, tak na podporu transferu technologií. IMM má např. již 7 spin-off společností.

Díky propojení s místní univerzitou i fakultní nemocnicí má IMM srovnatelnou dostupnost kapacit z obou těchto institucí, tak jako ICRC. Další spolupráci budeme rozvíjet mj. i na základě memoranda, které IMM a ICRC podepsali v minulém roce. Počítáme se sdílením kontaktů na úrovni výzkumných týmů i administrativy a možnosti další výměny zkušeností o řízení vědecké instituce srovnatelného formátu. Odpovídající cíl HR Award jsme tak beze zbytku naplnili!

Foto: Prohlídka laboratoří IMM

Foto: Prohlídka laboratoří IMM

Foto: Budova univerzitní nemocnice v Lisabonu

Foto: Budova univerzitní nemocnice v Lisabonu

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, Vedoucí oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006, jiri.erlebach@fnusa.cz.

ICRC je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Tým 23 brněnských vědců se významně přiblížil odpovědi na otázku, jak předcházet a jak léčit Alzheimerovu nemoc, která bývá nejčastější příčinou demence a vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Odborníci z Přírodovědecké a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Mezinárodního centra klinického výzkumu a Masarykova onkologického ústavu věří, že výsledky výzkumu pomohou vyvinout další vysoce účinné léčivé látky pro tuto civilizační hrozbu 21. století.

Foto: Mikroskopický snímek mozkového organoidu

Foto: Mikroskopický snímek mozkového organoidu

„Klíčovou roli v rozvoji Alzheimerovy demence má apolipoprotein E (ApoE), který se vyskytuje také v mozkové tkániObjevili jsme molekulární podstatu nežádoucího hromadění tohoto apolipoproteinu a současně jsme ukázali způsob, jak je možné toto hromadění ApoE potlačit potenciálním léčivem, které je již v pokročilé fázi klinického testování s předpokládaným schválením v roce 2025,“ shrnul hlavní význam výzkumu molekulární biolog Martin Marek, který působí v Loschmidtových laboratořích centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a v Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm FN u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Právě ApoE hraje důležitou roli ve fungování mozku a je též znám jeho protizánětlivý vliv. V lidské populaci jsou však rozšířeny tři varianty: ApoE2, ApoE3 a ApoE4. Již dříve bylo prokázáno, že hlavním rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je přítomnost varianty ApoE4. Zdědění varianty ApoE4 totiž významně zvyšuje riziko Alzheimerovy demence. U pacientů se dvěma kopiemi genu pro ApoE4 dochází k většímu poškození paměti, snížení schopnosti běžné každodenní činnosti a k výraznější atrofii mozkové tkáně. O objasnění tajemství ApoE4 se vědci z celého světa pokoušejí již několik desetiletí, avšak až brněnští vědci nyní nahlédli pod pokličku této molekulární záhady.

„Vzrušující na tomto výzkumu bylo, že toxická varianta ApoE4 se liší od svých netoxických protějšků jen jednou mutací, která má ovšem obrovské důsledky v chování proteinu a vztahu k rozvoji Alzheimerovy demence, vysvětlil Marek.

Významnou součástí studie byl také výzkum, jak nežádoucímu ukládání ApoE4 v mozkové tkáni předcházet, a tak obnovit jeho důležité buněčné funkce. Laicky řečeno – jak zabránit nebo zpomalit rozvoj nemoci a zachovat myšlení a paměť. V navazujících biochemických experimentech výzkumníci prokázali, že existuje látka homotaurin, derivát aminokyselin nacházející se v některých druzích mořských řas, která potlačuje nežádoucí hromadění a obnovuje původní funkce v ApoE4 proteinu, a mohla by tak mít „léčebný“ efekt i v klinické praxi.

Při experimentech vědci používali mozkové organoidy, což jsou „minimozečky“ vypěstované ve zkumavce z buněk pacientů s Alzheimerovou chorobou. „Mozkové organoidy jsme v této studii použili pro testování účinku homotaurinu na rozvoj Alzheimerovy demence. Naše výsledky potvrzují, že léčivo má pozitivní efekt na organoidy s variantou ApoE4, a ukazuje se, že ovlivňuje nejen důležité signalizační dráhy, ale také metabolismus cholesterolu. V dalších studiích se chceme zaměřit na podrobné mapování změn, které homotaurin v lidském mozku způsobuje,“ nastínila budoucí terapeutický efekt homotaurinu a další směr výzkumu buněčná bioložka Dáša Bohačiaková z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU.

Brněnským vědcům se podařilo kombinací experimentálních a výpočetních experimentů detailně zmapovat strukturní změny v ApoE proteinu na atomární úrovni. Díky těmto změnám není varianta proteinu ApoE4 stabilní, má vysokou tendenci k nežádoucímu hromadění v mozkové tkáni a ztrácí tak svou primární úlohu v přenosu lipidů a cholesterolu.

„Dynamické změny ve strukturách ApoE3 a ApoE4 proteinů a jejich interakce s potenciálním léčivem (homotaurinem) jsme sledovali pomocí unikátní metody výměny vodíku za deuterium spojené s hmotnostní spektrometrií. Výsledky odhalily přestavbu struktury u ApoE4 způsobující agregaci, která však nebyla pozorována u ApoE3. Naopak interakce s léčivem strukturu ApoE4 stabilizovala, a tím potlačila její negativní vlastnosti,“ doplnila biochemička Lenka Hernychová z centra RECAMO Masarykova onkologického ústavu.

Brněnští vědci publikovali výsledky svého výzkumu v prestižním odborném časopise Molecular Neurodegeneration. Výzkum získal podporu MŠMT v rámci projektů ENOCH a INBIO. Finančně výzkum podpořila i Evropská unie v rámci programu Horizon Europe granty TEAMING a ADDIT-CE.

„Studie byla unikátní, protože se klasické metody molekulární a buněčné biologie podařilo doplnit o data získaná technikou hmotnostní spektrometrie. Takto lze velmi citlivě a přesně sledovat změny v hladinách proteinů a lipidů a nahlédnout do mechanismu účinku potenciálních léčiv. Zároveň lze pomocí hmotnostní spektrometrie charakterizovat často heterogenní buněčné modelové systémy,“ popsal jedinečnost tohoto výzkumu analytický chemik Zdeněk Spáčil z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Autor: text a foto Masarykova univerzita

Kontakty pro média:

Nemocniční systémy obsahují obrovské množství dat, která v aktuálním technickém prostředí slouží převážně k zápisu a uchování důležitých informací v průběhu lékařské péče. Tato data se shromažďují z celé řady podsystémů a obsahují desítky až stovky parametrů, se kterými pracuje ošetřující lékař. Ten mnohdy musí projít rozsáhlou lékařskou dokumentaci, aby našel souvislosti, které hledá. PatientFinder, který právě implementuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), je novou technologickou platformou, která má umožnit efektivnější práci s informacemi z těchto systémů.

Základy projektu implementace softwarového nástroje pro analýzu dat z nemocničního systému byly položeny v roce 2021, kdy FNUSA zahájila výběr nejvhodnějšího implementátora. Klíčovým aspektem výběru byla bezpečnost dat, výhradní kontrola nad datovými toky, instalace hardwarového i softwarového prostředí v rámci nemocniční infrastruktury, garance využití pro výzkumné účely a otevření nových možností pro účast pacientů v projektech experimentální léčby a klinických hodnoceních. V průběhu roku 2022 jsme vyjednali technický a právní rámec spolupráce s dodavatelem a od března 2023 probíhají aktivity související přímo s nasazením softwaru, který nese jméno PatientFinder. Ten bude využívat moduly AI (umělé inteligence) hned ve dvou zásadních funkcích. Prvním je pseudonymizace, anonymizace a očištění dat a druhým je samotná identifikace parametrů z lékařské dokumentace.

V první fázi jsou data očištěna od primárních i sekundárních identifikátorů, AI v textu rozezná a následně smaže přes 20 skupin atributů (tel. čísla, jména, rodinné příslušníky, adresy, data narození atd.), aby v následných operacích byla procesována data již očištěná. To znamená, že pacienti nemusí mít strach z úniku osobních a citlivých informací. V druhé fázi probíhá analýza a identifikace parametrů z textu, kdy jsou nestrukturovaná data převedena do strukturované databáze. Díky AI v lékařské dokumentaci identifikujeme více jak 300 parametrů (např. krevní tlak, medikaci či laboratorní výsledky). Standardizace těchto záznamů probíhá využitím metod Natural Language Processing (NLP), což lze velmi zjednodušeně přeložit jako automatizované rozpoznání informací z textu s využitím AI. Právě umělá inteligence pomáhá analyzovat obrovské množství dat v krátkém čase, opravovat překlepy, formáty, špatně nebo neúplně uvedené údaje a jednotky, či eliminovat chybné informace, a zároveň hledat vztahy mezi daty. Pro správné fungování AI je však zapotřebí systém vytrénovat, a to specificky pro české prostředí a český jazyk. Tento „trénink“ bude v příštích měsících zastřešovat tým lékařů a výzkumníků Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Cílem je mít na konci léta 2023 „vycvičený“ software.

Očekávané spuštění systému na podzim roku 2023 přinese výhody pacientům i vědecké komunitě. Pacienti získají širší příležitosti pro zapojení do klinických studií a experimentálních způsobů léčby. Lékař bude schopen snáze vyhledat skupinu pacientů, která odpovídá kritériím pro daný typ klinické studie. Oslovení pacientů navíc proběhne rychleji. Se znalostí struktury pacientské základny, klíčových atributů a faktorů bude rovněž možné získat pro Brno typ studií, které budou zohledňovat přímo potřeby pacientů. Pro výzkum tato platforma představuje hodnotný nástroj, který umožní generovat přesnější výsledky, protože dokáže zpracovat velký objem dat. Kohortní studie doposud pracují řádově se stovkami pacientů, kteří se zařazují účelově. V případě tohoto nástroje lze bezpečně zpracovat stovky tisíc záznamů. Výzkum a doporučení pro klinickou praxi tak můžeme stavět na reprezentativnějších datech.

V rámci ČR představuje implementace PatientFinderu pilotní projekt, nicméně se jedná o ověřený koncept, který využívá řada nemocnic v zahraničí. FNUSA navíc počítá s širším záměrem pro využití pokročilých funkcí AI. Naše nemocnice je zapojena do dalších mezinárodních grantů a ve spolupráci se zahraničními instituty a univerzitami vyvíjíme speciální nástroje, které v budoucnu pomohou samotné digitalizaci zdravotnictví.

Autor: Mgr. Michal Janota, Vice-head for Operations, ICRC, michal.janota@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

ICRC je společným pracovištěm FNUSA a LF MU.

Časopis Forbes Česko zařadil prof. Irenu Rektorovou mezi top české vědkyně roku 2023!

Zabývá se hledáním ukazatelů pro včasnou diagnostiku a možnosti inovativní léčby Parkinsonovy nemoci a demence s Lewyho tělísky. Ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vede Centrum pro abnormální pohyby a parkinsonismus. Výzkum na poli neurověd realizuje v rámci své výzkumné skupiny Applied Neuroscience na CEITEC MU. Od ledna 2022 je také přednostkou International Clinical Research Center FNUSA a LF MU. Ve výboru European Academy of Neurology je předsedkyní Vzdělávacího výboru.

Paní profesorce srdečně gratulujeme!

Přečtěte si rozhovor s prof. Rektorovou pro Forbes: https://forbes.cz/lists/tcv-23/irena-rektorova/

Prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

V pátek 9. června 2023 podepsali ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Ing. Vlastimil Vajdák, a děkan Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity (FaF MU), prof. PharmDr. Mgr. David Vetchý, Ph.D., smlouvu o vybudování a provozování společného výzkumného pracoviště. To vznikne skrze spolupráci FaF MU a Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LF MU (ICRC). Nejlepší vědecké kapacity obou institucí tak mohou nově využívat společný prostor pro špičkový výzkum.

Foto: podpis smlouvy; zleva: prof. PharmDr. Mgr. David Vetchý, Ph.D., prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. a Ing. Vlastimil Vajdák

Foto: podpis smlouvy; zleva: prof. PharmDr. Mgr. David Vetchý, Ph.D., prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. a Ing. Vlastimil Vajdák

„Podpisem smlouvy s FNUSA navazujeme na dosavadní úspěšnou spolupráci s ICRC. Farmaceutická fakulta si zakládá na praktické formě výuky již během studia, a to včetně využití vědecko-výzkumných příležitostí. Zapojení mladých pracovníků do komplexních projektů realizovaných na společném pracovišti může zvýšit jejich odbornou úroveň a umožnit jim navázání nových kontaktů se zkušenými vědci,“ vysvětlil prof. Vetchý.

Smlouva počítá s vybudováním a provozem společného výzkumného pracoviště zaměřeného na preklinický a klinický výzkum, tedy jak na bádání v laboratorních podmínkách, tak v součinnosti s pacienty. Účelem je zejména vývoj a testování nových léčiv a zdravotnických prostředků, tzn. širokého spektra pomůcek používaných ve zdravotnictví, např. od chirurgického šití, přes katetry, až po sofistikovaná diagnostická zařízení. Právě pro potvrzení jejich efektivity a účinku jsou využívány klinické zkoušky, které zároveň potvrdí jejích bezpečnost.

Jak dodal ředitel Vajdák: „Přidanou hodnotou FNUSA je funkční zázemí pro klinické studie. Věříme, že partnerství s FaF MU přinese nová řešení pro lepší diagnostiku a léčbu. Zároveň společné pracoviště nabídne možnost smluvního výzkumu i třetím stranám.“

Pro přednostku ICRC, prof. MUDr. Irenu Rektorovou, Ph.D. je smlouva také novou příležitostí pro podávání společných grantových žádostí. „Propojení špičkových vědců z obou pracovišť slibuje zvýšení prestiže našich institucí a možnost oslovit další talenty z ČR i zahraničí. FaF je v pořadí již třetí fakultou MU, se kterou prohlubujeme spolupráci a účinně tak propojujeme akademickou, výzkumnou a aplikační sféru,“ uzavírá prof. Rektorová.

Foto: prohloubení spolupráce představitelů FaF MU a FNUSA

Foto: prohloubení spolupráce představitelů FaF MU a FNUSA

 Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakty pro média:

  • Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.
  • Mgr et. Mgr Hana Brožová, Oddělení marketingu a vnějších vztahů, Farmaceutická fakulta MU, +420 770 139 562, brozovah@pharm.muni.cz

 

ICRC je společným pracovištěm FNUSA a LF MU.

Ľudmila Kvašňovská studuje 4. ročník anglického bilingvního gymnázia v Čadci. V roce 2022 prošla víkendovým seminářem ICRC Akademie, který odstartoval její cestu k vědě. V rozhovoru prozrazuje, jak se dostala z rodného Staškova na severu Slovenska, přes Akademii ICRC a stáž v jednom našich výzkumných týmů, až do čela slovenské soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ).

Foto: Ľudmila Kvašňovská

Foto: Ľudmila Kvašňovská

Jak ses dozvěděla o Akademie ICRC?

Kamarádka mi doporučila seminář Akademie ICRC, který sama dříve absolvovala.

Jak hodnotíš svoji účast? Co ti dala?                                                                                          

Nejvíce si cením možnosti stáže ve špičkovém výzkumném centru ještě na střední škole. Získala jsem spoustu zkušeností od plánování experimentů až po analýzu a interpretaci výsledků. Navíc jsem pracovala ve skvělém týmu a měla jsem úžasnou mentorku, Mgr. Petru Lázničkovou, Ph.D. Stáž v ICRC bych rozhodně doporučila každému, kdo má vášeň pro vědu a výzkum.

Čím ses ve svém výzkumu zabývala?

Zkoumala jsem potenciální biomarkery, tedy měřitelné ukazatele, chronického zánětu souvisejícího se stárnutím. Jednalo se o zánětlivé cytokiny, rozpustný protein CD163 a volnou mitochondriální DNA v lidské plazmě. Podařilo se mi zjistit, že právě rozpustný protein sCD163 by mohl sloužit k včasné diagnóze chronického zánětu u starších lidí, a tím předcházet rozvoji různých chronických onemocnění. Tento protein je přítomný v krevní plazmě a vytvářejí ho imunitní buňky při vzniku zánětu v těle.

Foto: Ľudmila při práci v laboratoři

Foto: Ľudmila při práci v laboratoři

Proč sis vybrala právě tuto oblast výzkumu, co tě k tomu vedlo?

Již na první pohled mě zaujala oblast imunoregulace, tedy zkoumání vlastností a regulace imunitního systému. Zalíbilo se mi to natolik, že jsem ráda přijala nabídku zapojit se do týmu Cellular and Molecular Immunoregulation ICRC Dr. Friče.

Jak byla stáž časově náročná?

Stáž trvala 4 měsíce od srpna do prosince 2022. Celkem jsem v laboratořích strávila více než 70 hodin.

Jaké jsou tvé další plány? Uvažuješ o vědecké kariéře?

Právě díky Akademie ICRC jsem si uvědomila, kam chci směřovat svou kariéru. Příští rok se budu hlásit na studium medicíny a vedle studia a práce bych se velmi ráda věnovala vědecké kariéře. Se svým výzkumem realizovaným v rámci ICRC jsem se také zúčastnila slovenské SOČ.

Pověz nám prosím o SOČ více.

Jedná se o soutěž, v které mohou středoškoláci vytvořit odbornou práci na zvolené téma. K dispozici mají školitele, se kterým konzultují svoje výsledky. V rámci jednotlivých kol soutěže pak musí svoji práci veřejně obhájit. Vnímám to jako skvělou příležitost vypracovat projekt se zajímavým tématem, které je opravdu podobné úrovni bakalářské nebo diplomové práce. Vždycky jsem si chtěla vyzkoušet práci ve výzkumném centru a podělit se o své výsledky dále a Akademie ICRC a SOČ mi to umožnily.

Jak jsi v SOČ dopadla?

Můj projekt postoupil až do celostátního finále, které proběhlo 26.-28. dubna 2023. Soutěžila jsem za kategorii Zdravotnictví a farmakologie, kam z regionálních kol postoupilo 16 projektů z celého Slovenska, a konkurence byla opravdu vysoká. Kromě prezentace proběhla i debata s odbornou hodnotící komisí, se kterou jsem díky Akademii ICRC neměla problém, a nakonec jsem vyhrála. Moje kategorie bohužel z celostátního kola dále nepokračuje, ale plánuji se svým projektem soutěžit na podzimním Festivalu vědy a techniky AMAVET, takže moje soutěž ještě rozhodně nekončí.

Jak trávíš svůj volný čas?  

Kromě vědy se aktivně účastním Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (The Duke of Edinburgh’s International Award, zkráceně DofE). Cílem programu je podpořit komplexní rozvoj schopností mladých lidí skrze dlouhodobé a pravidelné aktivity v několika oblastech: např. rozvoji nových dovedností, pohybu či dobrovolnictví. Účastníci mohou získat mezinárodně uznávaný certifikát – bronzový (minimálně 6 měsíců plnění), stříbrný (min. 12 měsíců plnění) a zlatý (min. 18 měsíců plnění). Já se na zlaté úrovni se zaměřuji především na studium německého jazyka. Ve sportovní kategorii se věnuji gymnastice a akrobacii a v rámci dobrovolnické činnosti vedu gymnastické lekce pro děti v místním tanečním klubu. Ráda také cvičím a velmi mě baví studium jazyků a umění.

Děkuji za rozhovor a přeji ti další úspěchy ve vědě i ostatních aktivitách!

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš ocenil mimořádné úspěchy v oblasti vědy a výzkumu za rok 2022. Mezi laureáty Cen rektora jsou i dva zástupci ICRC, Martin Toul a Aleš Hampl. Oběma kolegům gratulujeme!

Slavnostní ceremoniál se uskutečnil 18. května 2023 v prostorách Velké auly Karla Engliše právnické fakulty. Předávání ocenění se koná každoročně, hned v několika kategoriích: věda a výzkum, sport, pedagogická činnost, umění a občanské aktivity. Právě v první kategorii se umístili i vědci z ICRC.

RNDr. Martin Toul, Ph.D. působí v Loschmidtových laboratořích Přírodovědecké fakulty MU a v týmu Protein Engineering ICRC. Konkrétně získal Cenu rektora MU pro vynikající studenty doktorských studijních programů MU za svůj výzkum v oblasti proteinového inženýrství. Využívá pokročilých kinetických metod pro odhalení největších slabin proteinů a jejich následné odstranění. Studované proteiny pak mohou být efektivněji využity v průmyslu i medicíně, ať už získáním lepší stability, trvanlivosti či citlivost. Příkladem možného využití je výroba účinnějších léků na mozkovou mrtvici.

Foto: Martin Toul (autor: Martin Indruch, MU)

Foto: Martin Toul (autor: Martin Indruch, MU)

Doc. MVDr. Aleš Hampl, CSc. je mezinárodně uznávaným odborníkem na kmenové buňky a jejich využití v biomedicíně. Cenu rektora MU získal za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu v oblasti přírodních věd a lékařství. Vedle role přednosty Ústavu histologie a embryologie LF MU působí také jako vedoucí týmu Cell and Tissue Regeneration ICRC. Svůj výzkum zaměřuje na porozumění a cílené ovlivňování biologických vlastností různých typů lidských kmenových buněk s cílem jejich bezpečné aplikace v biomedicíně.

Foto: Aleš Hampl (autor: Martin Indruch, MU)

Foto: Aleš Hampl (autor: Martin Indruch, MU)

Gratulujeme!

ICRC je společným pracovištěm FNUSA a LF MU.

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

Biomedicínský výzkum v Brně udělal další krok na cestě k excelenci. V pátek 19. května 2023 podepsali ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Ing. Vlastimil Vajdák, a ředitelka Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR), doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc., smlouvu o spolupráci na společném výzkumu.

Foto: podpis smlouvy; zleva: Ing. Vlastimil Vajdák, prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. a doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.

Foto: podpis smlouvy; zleva: Ing. Vlastimil Vajdák, prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. a doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.

Podpis smlouvy navazuje na dosavadní úspěšnou spolupráci BFÚ AV ČR a Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LF MU (ICRC). „Smlouva umožňuje hledání nových příležitostí. Jednou z nich je i společný klinický výzkum, pro který poskytuje FNUSA ideální zázemí. V rámci setkání jsme také diskutovali stav přístrojového vybavení obou pracovišť a možnost sdílení těchto kapacit,“ vysvětlil ředitel Vajdák.

Spolupráce ICRC a BFÚ AV ČR probíhá zejména mezi výzkumnými týmy, které se zaměřují na výzkum akutních a chronických zánětlivých procesů či molekulárních mechanismů při tvorbě a rozvoji nádorů a metastáz. „Aktualizovanou smlouvou upevňujeme spolupráci mezi oběma výzkumnými institucemi a významně tak přispíváme k posílení excelence biomedicínského výzkumu v Brně,“ dodala doc. Bártová.

V plánu je také rozšíření spolupráce, diskutuje se možnost využití čistých laboratoří pro výrobu přípravků pro moderní terapie, včetně buněčné terapie a tkáňového inženýrství. To potvrdila i přednostka ICRC prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. „Plánujeme i nadále hledat společná témata a využívat grantové příležitosti, např. v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský.“

Foto: ředitel FNUSA, Ing. Vlastimil Vajdák, a ředitelka BFÚ AV ČR, doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.

Foto: ředitel FNUSA, Ing. Vlastimil Vajdák, a ředitelka BFÚ AV ČR, doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc.

Foto: společně před budovou BFÚ AV ČR

Foto: společně před budovou BFÚ AV ČR

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakty pro média:

  • Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.
  • Ondřej Strachota, správce informačních a komunikačních technologií, BFÚ AV ČR, +420 732 700 594, strachota@ibp.cz.

Uznávaný odborník v českém i mezinárodním měřítku, nositel několika mezinárodních patentů, vedoucí Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU a výzkumného týmu Protein Engineering ICRC, spoluzakladatel první biotechnologické spin-off firmy MU Enantis, držitel ocenění mezinárodní vědecké organizace European Molecular Biology Organization, americké nadace Howard Hughes Medical Institute, národního ocenění Česká hlava Invence 2017 udělované Vládou České republiky a ceny MUNI Scientist 2020 – tím vším je prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr., který nově získal také medaili Učené české společnosti ČR. Jeho velkými devizami jsou však i mimořádná lidskost, empatie a snaha ocenit a podpořit každý úspěch svého týmu.

Foto: prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr.

Foto: prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr.

Prof. Damborský se zabývá proteinovým inženýrstvím a vývojem softwarových nástrojů pro identifikaci a výrobu prakticky využitelných proteinů. Dlouhodobě se věnuje úpravám bílkovin tak, aby byly tyto biomolekuly stabilnější a mohly se efektivněji využívat v průmyslu i medicíně. Vedle svých výzkumných aktivit vyniká i mimořádnou schopností uvádět získané poznatky do praxe. Softwarové nástroje vyvinuté Loschmidtovými laboratořemi jsou používány globálně v proteinovém inženýrství s využitím v biotechnologiích a biomedicíně.

Je profesorem biochemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Doktorát z mikrobiologie obhájil v roce 1997 a habilitaci z biochemie v roce 2004. Publikoval přes 250 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech. V rámci ICRC se jeho tým podílí také na výzkumu nových léků pro rozpouštění krevních sraženin při mozkové mrtvici. Damborský se dlouhodobě angažuje na poli komunikace a popularizace vědy a podporuje mladé talenty v rozvoji vědecké kariéry. Jeho kolegové a kolegyně také oceňují jeho srdečnost, se kterou vždy své okolí motivuje a vedle pracovních výsledků projevuje lidský zájem o ostatní v týmu.

Učená společnost ČR nyní ocenila jeho výsledky medailí za zásluhy o rozvoj vědy, kterou převzal 15. května 2023 v prostorách pražského Karolina. Celý tým Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) panu profesorovi srdečně gratuluje!

Foto: tým Loschmidtových laboratoří (zdroj: https://loschmidt.chemi.muni.cz/)

Foto: tým Loschmidtových laboratoří (zdroj: https://loschmidt.chemi.muni.cz/)

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

Je mu 43 let a je držitelem 4 ERC grantů. Od ledna působí v brněnském Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde aktuálně buduje svůj výzkumný tým. V rozhovoru jsme hovořili nejen o tom, co ho na ICRC přivedlo, ale také o důležitosti vědecké mobility nebo psaní ERC projektů.

Foto: Adam Williamson

Foto: Adam Williamson

Vystudoval jste elektrotechniku, ale dnes jste neurovědcem. Byl to plán od samého začátku, nebo se to tak prostě událo?

Na začátku kariéry mě nenapadlo, že jednou budu neurovědcem na plný úvazek. Určitě bych ale dnes nemohl dělat to, co dělám, pokud bych neměl vzdělání, jaké mám. Vystudoval jsem teoretickou elektrotechniku. Z inženýra jsem se postupně přes mnoho zajímavých výzkumných témat dostal až k neurovědám a zaměřil jsem se na aplikaci nové technologie do klinického výzkumu.

Oborový posun mi umožnily zejména ERC granty. Byl jsem inženýr, ale od Evropské výzkumné rady jsem získal projekt na to, abych mohl dělat experimenty na myších, které měly implementované naše přístroje. Dnes mám grant na klinický výzkum, ale určitě nejsem klinický neurovědec, který rutinně pracuje s pacienty. Ale třeba až spolu budeme dělat rozhovor za 5 let, tak jím budu.

Za svůj život jste žil v mnoha zemích…

Narodil jsem se v Kanadě, odkud jsem se ještě jako kluk stěhoval s rodiči do západního Texasu, kde jsem studoval bakalářský i magisterský program. Na doktorát jsem se přesunul do Německa a pak do Francie. Následně jsem hodně cestoval mezi Francií a Švédskem. A nyní jsem se usadil na ICRC v Brně. K tomu, aby mohli vědci dělat špičkový výzkum, jsou důležité nejen peníze, ale také mobilita, protože ta umožňuje využívat infrastrukturních výhod pracovišť, jako jsou extrémně drahé vybavení nebo laboratoře a další prostory.

Užíváte si nové začátky, které přicházejí s každým stěhováním?

I když teď žiji v Brně, tak stále hodně cestuji, protože se podílím na řadě vědeckých spoluprací. Cestování mám rád. Nové začátky jsou zajímavé, baví mě učit se nové jazyky a poznávat kulturu jednotlivých zemí. Stěhování po Evropě ale neberu jako zásadní změnu, protože všechny země mají v určitém slova smyslu podobnou kulturu a tuším, co mohu očekávat. I když je každá země jiná, tak pořád je to Evropa. Zajímalo by mě, jaké to je udělat „reálný přesun“ a podívat se třeba do Asie, Afriky nebo na Blízký východ. Ne že bych to měl v plánu, ale určitě to bude hodně jiný zážitek.

Myslíte, že ICRC bude Vaše poslední destinace?

Určitě má všechny kvality na to, aby jí mohla být. S jistotou mohu říci, že tu strávím nadcházejících 5 let. Mám tu veliký ERC Consolidator grant a několik dalších menších projektů, takže mám opravdu hodně peněz na to dělat výzkum, který chci. Podpora, kterou na ICRC mám, je také fenomenální.

Co byly hlavní důvody, které Vás na ICRC přivedly?

Hlavním důvodem bylo, že ICRC je velmi přívětivá a vstřícná hostitelská instituce, kde jsou nejen excelentní vědci, ale i skvělí administrativní pracovníci. Všichni mě maximálně podporují v tom, abych získal přístup ke všemu, co potřebuji. Sekundární důvod je i částečně osobní. Hodně času jsem strávil v Německu, takže mi to tu připadá známé a připomíná mi to místo, kde jsem trávil čas se svými dětmi, když byly ještě malé.

Máte nějaký konkrétní příklad situace, která Vás překvapila svým hladkým průběhem?

Když jsem přijel, tak jsem několik týdnů připravoval podklady pro etickou komisi, abych mohl pracovat na svých grantech. Na schválení některých z nich jsme nemuseli čekat ani měsíc. Není to proto, že v České republice by bylo povolení snadné získat, ale je tu velmi efektivní systém. Komise byla velmi obezřetná v otázkách etiky i bezpečnosti výzkumu. Zodpověděli jsme všechny nejasnosti a do druhého dne jsme dostali odpověď, že náš dokument je předběžně schválený, ale musíme v něm udělat nějaké dodatečné změny. A ještě se omlouvali, že to trvalo tak dlouho.

Aktuálně hledáte studenty PhD, postdoky a technický personál a v Brně budujete nový výzkumný tým. Je to poprvé, co budujete tým úplně od samého začátku?

Je to už podruhé. První ERC Starting grant, se kterým jsem zakládal výzkumnou skupinu, jsem získal ve francouzském Marseilles. Vybudoval jsem tam nový tým, ale pak se sešel konec grantu a vypuknutí pandemie. Navíc v té době všichni moji studenti, s výjimkou jednoho doktoranda, dokončili studium. Dnes působí jako postdoci po celém světě a dva z nich jsou dokonce na prestižních univerzitách v USA. Jsem na ně velmi hrdý.

Z jakých svých omylů se při druhém kole sestavování výzkumného týmu poučíte?

Poprvé jsem udělal spoustu chyb zvláště v administrativní rovině. Myslím, že jsem byl často, a občas i zbytečně, arogantní a konfrontační. K tomu jsem měl smůlu, že jsem tam byl v době pandemie, kdy bylo vše utlumené. Často jsem tlačil na pilu a snažil se vydobýt si lepší podmínky. Dnes už vím, že i když máte pravdu, tak je třeba chovat se diplomatičtěji.

Musel jste se naučit jednat s lidmi, kteří nejsou nutně vědci, ale působí v rozhodovacích funkcích?

Za poslední roky jsem se v tomto ohledu velmi změnil. Pokud dnes jednám s řediteli, děkany nebo vedoucími pracovišť, tak jsem velmi umírněný. Už vím, že nemůžu na jednání přijít v mikině, začít se chovat, jako by to byl neformální vědecký meeting a tvářit se jako nejchytřejší člověk v místnosti. Vezmu košili a respektuji, že ti lidé vědí, jak na každodenní bázi fungují jejich instituce a já se tomu musím přizpůsobit. Mohu si třeba myslet, že nemají pravdu, ale o věcech diskutuji a hledám kompromisy. A snažím se věci posouvat vpřed.

Máte 4 ERC granty. Nepochybuji, že máte skvělé vědecké myšlenky, ale myslíte, že za Vaším úspěchem je také to, že jste se ERC granty prostě naučil dobře psát?

Myslím, že jsem ve způsobu jejich psaní velmi efektivní, to ale může být každý. Žádost o ERC grant je prostor, kde můžete popustit uzdu své kreativitě a popsat velmi komplexní a zajímavý problém a navrhnout jeho řešení, přičemž si ale můžete dovolit nechat otevřený konec. Vše musí být postavené na faktech a silných argumentech. Moc se mi tento systém ERC projektů líbí. Jejich psaní mě naplňuje a baví.

ERC granty jsou jiné než obdobně prestižní americké NIH granty. Moje zkušenost je taková, že u NIH grantů jde o velmi hutné a jednoznačně psané dokumenty. Je to jedna věta s mnoha citacemi za druhou. A experimentální část projektu vypadá jako dokonale popsaný recept na špagety. Popisujete každý detail toho, co budete dělat. Žádosti o grant ERC jsou v tomhle směru velmi odlišné.

Čemu se budete v rámci svého nejnovějšího ERC projektu věnovat?

Velmi stručně řečeno se budeme věnovat technikám, které umožňují z povrchových elektrod stimulovat hluboké struktury mozku a tím mohou přispět k diagnostice a léčbě některých onemocnění, například epilepsie, třesu nebo kognitivní poruchy. Neinvazivní stimulace bloudivého nervu z elektrod, které pacientům umístíme na krk, může pomoci s léčbou epilepsie nebo Crohnovy nemoci, zatímco stimulace podjazykového nervu může zlepšit symptomy spánkové apnoe.

Takže máte jasně daný směr výzkumu na dalších 5 let.

Každý, kdo dostane ERC projekt, musí využít peníze na to, aby splnil cíle uvedené v projektu. Moje cíle mi nyní připadají smysluplné, ale cesta k nim může být velice pestrá. Když jsem řešil svůj první ERC projekt, tak jsem na jeho konci pracoval na úplně jiném výzkumu než na začátku, protože jsem v jeho polovině zjistil, že jsem na začátku neviděl translační potenciál technologie směrem k pacientům. Vytvořili jsme druhou nezávislou linku výzkumu, všechno jsme vysvětlili v projektové dokumentaci a věnovali jsme se novému směru, protože mi to přišlo jako nejsmysluplnější využití peněz. Stejný přístup budu mít i nyní. Pokud se za několik let ukáže, že to, co jsem napsal do grantové žádost při jejím podání, nebude v kontextu aktuálního poznání dávat smysl, tak klidně změním směr výzkumu.

 

Autorka: Vědavýzkum.cz (TM)

Foto: ICRC

Článek převzat pro web ICRC se souhlasem autorky.

 

Adam Williamson

Adam Williamson je novou posilou Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) FNUSA a LF MU v oblasti neurověd. Kanaďan, který vystudoval teoretickou elektrotechniku v Texasu, získal doktorát na univerzitě v německém Ilmenau. Pracoval ve Švédsku na prestižním Karolinska Institutet a dalších univerzitách. Jeho posledním působištěm před příchodem do Brna byl institut Inserm ve Francii.

Z inženýra se postupně stal neurovědcem se schopností aplikovat nové technologie do klinického výzkumu. Jeho výzkum získal značnou podporu Evropské rady pro výzkum (ERC) v rámci programu EU Horizon Europe. Je příjemcem celkem čtyř grantů ERC (ERC Starting Grant v roce 2016, ERC Proof-of-Concept v roce 2020, ERC Proof-of-Concept v roce 2022 a ERC Consolidator v roce 2023). Poslední dva nyní převádí k realizaci do ICRC, přičemž druhý z nich nese název Epilepsy Treatment Using Neuromodulation by Non-Invasive Temporal Interference Stimulation (EMUNITI). Grant slibuje pětiletou podporu výzkumu pro tým s názvem „Neuromodulation Technology“, který Adam Williamson v ICRC buduje.