Již po sedmé se bude konat mezinárodní konference Konopí a věda, a to v úterý, 24. května od 9:00 v prostorách Hvězdárny a planetária v Brně. Konference se koná pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka a za podpory ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkum FNUSA prof. Ireny Rektorové.

Konopí – téma, které stále budí emoce, a to zejména pro nedostatek informací. Právě komplexní informace o výzkumu, pěstování, legislativě či využití v medicínské praxi budou hlavní náplní konference. Významní zahraniční i čeští odborníci představí výsledky své práce, za všechny jmenujme například prof. Mechoulama z Izraele, který dnes patří doslova k legendám tohoto oboru, a to nejen díky objevu molekuly THC (tetra hydrokanabinolu). „Prof. Mechoulam se s ohledem na svůj věk připojí pouze online, další odborníci přijedou do Brna osobně. Jsem rád, že se po pauze způsobené koronavirovou pandemií opět setkáme s doc. Lumírem Hanušem, který se věnuje výzkumu konopí více jak třicet let v Izraeli,“ doplnil dr. Radovan Hřib, průkopník léčby konopím z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Na konferenci vystoupí také např. prof. Šulcová, čerstvá držitelka Ceny města Brna, dále odborníci z Itálie, Irska či Německa. Asi nejdůležitějším tématem z pohledu praktického, budou opět legislativní změny související s pěstováním medicínského konopí. „Paradoxem je právě legislativní situace, kdy máme sválenou novelu zákona, platnou od 1. 1. 2022, ale doposud bez prováděcí vyhlášky. Z tohoto důvodu i nemocnice čeká na pravidla, jak žádat o licenci, která by umožnila komerční pěstování léčebného konopí. A tím i využití zkušeností, které získáváme z oblasti výzkumu pěstování konopí doposud v naší v loňském roce otevřené experimentální pěstírně léčebného konopí,“ dodal dr. Václav Trojan, vedoucí Cannabis Research Center FNUSA-ICRC.

Konference je určena také pro studenty a pedagogy vysokých škol a letošní ročník připomene také to, že i J. G. Mendel, jehož dvousté výročí narození letos slavíme, s konopím pracoval. Webové stránky konference naleznete zde.

Konopi konference

Brněnský park Kraví hora se stane v úterý 24. května centrem osvěty boje proti cévní mozkové příhodě (CMP). V ČR následkem mrtvice umírá 6 tisíc lidí ročně bez ohledu na věk. Přitom při včasném rozpoznání diagnózy a brzkém podání první pomoci, nemusí být následky mrtvice tak fatální. Povědomí o CMP je obecně v naší populaci nízké, především u dětí a teenagerů. Skupina veřejného zdraví, vedená při Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) proto již počtvrté v rámci osvěty vsadila na FAST běh a letos i na představení singlu známého rapera Jakuba Rafaela alias MC Geye. Brněnský umělec složil a natočil klip Koutek, který mladým lidem srozumitelnou a jim blízkou formou přibližuje problematiku CMP.

Zábavný program pro veřejnost i školy se bude na Kraví hoře odehrávat od 10 do 15 hodin. Nejprve bude odstartován FAST běh, akce určená žákům základních škol. Název FAST běh je odvozen od tzv. FAST metody, která pomáhá laikům zapamatovat si příznaky CMP. (F-face/obličej, pokles jednoho koutku a očního víčka, A-arm/paže, dotyčný nedokáže udržet obě ruce v předpažení ve stejné výšce, S-speech/řeč, zmatené, nesrozumitelné odpovědi na jednoduché otázky či problém s jejich porozuměním, T-time/čas, při zaznamenání byť jen jednoho příznaku, je třeba ihned volat záchrannou službu, číslo 155).

Děti při závodě prokazují i tyto znalosti. „Jedná se o zcela unikátní možnost naučit se reagovat na akutní onemocnění přímo v terénu. Závodníci totiž na trati projdou pěti stanovišti, kde v simulovaných situacích musí pomoci figurantovi s určitým zdravotním problémem, například s mozkovou mrtvicí. Akci pořádáme již počtvrté a děti se ve zpětných vazbách shodují, že se jedná o zážitek na celý život,“ říká organizátorka akce a vedoucí Skupiny veřejného zdraví FNUSA-ICRC Hana Maršálková.

Partnery FAST běhu jsou Aplikace Záchranka a Hvězdárna a planetárium Brno. Hudebně bude akci, která se koná pod záštitou primátorky statutárního města Brna Markéty Vaňkové a městské části Brno-střed, provázet kapela Čohanas a také hlavní hvězda, brněnský rapper MC Gey, který zde představí tematicky ústřední píseň celého dne pod názvem Koutek, ve které rapuje o příznacích CMP. „Mozek nemůže jet v ucpaný tepně, je dobrý vědět co, když pepka klepne, tři hlavní příznaky, tak si je proklepnem,“ znějí počáteční slova písničky, jejíž název je odvozen od povislého koutku úst, který je jedním z příznaků CMP. „Když jsme přemýšleli, jak o mrtvici informovat v rámci našeho projektu Saste Roma, který je zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, rozhodli jsme se pro rapovou píseň, abychom tematiku přiblížili mladým lidem. Právě mladší generace je totiž často ta, která svým rodičům a prarodičům volá záchranku, když u nich mrtvice udeří,“ doplňuje vedoucí Skupiny veřejného zdraví FNUSA-ICRC Hana Maršálková.

 

FAST MC GeyDedikace

Ve středu, 11. května, byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášeny výsledky veřejné soutěže programu EXCELES. Jde o výzvu vyhlášenou v rámci Národního plánu obnovy s cílem vytvoření Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV). Projekt bude zahájen v červenci, bude probíhat tři a půl roku a spolupracuje na něm jedenáct institucí z celé republiky. Hlavním příjemcem a koordinátorem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Celkově získaná dotace činí bezmála 590 milionů Kč.

Veřejná soutěž v Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES byla jedna z prvních výzev vyhlášených v rámci Národního plánu obnovy. Ty byly vypsány ve více oblastech, například se zaměřením na onkologii, metabolicko‑kardiologickou problematiku, virologii apod. Hlavním příjemcem podpory pro neurologický projekt je Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA). „FNUSA a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity vstoupily do projektu společně, na základě své úzké spolupráce. To, že jsme koordinátorem projektu, je prestižní záležitost,“ uvedl přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU profesor Milan Brázdil. Vedle brněnské platformy jsou dalšími hlavními institucemi první a druhá Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, zapojena jsou i další pracoviště včetně Akademie věd nebo ČVUT a VUT.

Ústředním cílem projektu je propojení excelentních výzkumných týmů s podobným zaměřením zejména napříč univerzitami a akademií věd, maximálně využít jejich unikátní expertizu, podpořit efektivní využití stávajících kohort a již nabraných dat a umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz.

Tento cíl vyžaduje zřízení nové národní autority – Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV), jehož hlavním posláním bude systematické vyhledávání průlomových poznatků o mozku a nervovém systému s cílem je programově využívat ke snižování zátěže neurologických onemocnění a ke zlepšení kvality života postižené populace. Výzkum se zaměří zejména na neurodegenerativní onemocnění, tj. například Parkinsonovu nemoc a demence, částečně také na COVID-19 a jeho dopady na neurodegenerace.

Úkoly NÚNV budou v rámci tohoto projektu spočívat na třech pilířích výzkumu pohlížejících na problematiku neurodegenerace ze tří různých aspektů – poruch řízení pohybu, kognitivních poruch a neurovývojových poruch. „A nejde jen o užší spolupráci mezi zúčastněnými institucemi, součástí projektu je také mobilita studentů, navázání větší spolupráce se zahraničím, získávání zahraničních studentů a internacionalizace našich vědeckých institucí,“ zdůraznila ředitelka FNUSA-ICRC prof. Irena Rektorová.

NPO

V úterý 26. dubna 2022 byla za účasti ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, děkana Přírodovědecké fakulty MU prof. Mgr. Tomáše Kašparovského, Ph.D. a ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. podepsána Smlouva o spolupráci PřF MU a FNUSA-ICRC.

Po podepsání smlouvy s Lékařskou fakultou MU je to další krok k posílení spolupráce mezi Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Masarykovou univerzitou v oblasti výzkumu. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou patří dlouhodobě k mým prioritám. Nejde jen o formalizaci vzájemných vztahů, ale skutečné zefektivnění dlouhodobé spolupráce,“ dodal ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák.

Předmětem smlouvy je úprava podmínek spolupráce při provádění vědeckovýzkumné činnosti společnými výzkumnými skupinami FNUSA a PřF MU, jakož i výzkumnými skupinami, jež v budoucnu vzniknou. „Mám velkou radost, že po dlouhých, ale konstruktivních jednáních se nám podařilo dospět ke smlouvě, která je výhodná pro obě strany,“ uvedl děkan PřF MU Tomáš Kašparovský. „Mimo jiné jsme se s panem ředitelem dohodli na tom, že naši absolventi oborů Biochemie a Molekulární biologie a genetika by mohli v rámci spolupráce s nemocnicí získávat zajímavé pracovní nabídky.“ Profesorka Rektorová dodává: „Za formalizaci vztahů jsem moc ráda, smlouva navíc deklaruje společný vstup obou institucí do velkých strategických projektů. Dalším společným zájmem je podíl motivovaných vědců FNUSA-ICRC na pregraduální či postgraduální výuce na PřF MU, učitelské pozice se soutěží výběrovým řízením.“

Společných týmů PřF MU a FNUSA-ICRC je hned několik. Patří mezi ně výzkumná skupina Protein Engineering prof. Jiřího Damborského, který působí v rámci Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOXu a FNUSA-ICRC. Dále se jedná o skupinu Medicinal Chemistry doc. Kamila Parucha a skupinu Laboratory Oncology Translational Research RNDr. Jana Škody.

Podpis smlouvy PrF MU

Podpis smlouvy PrF MU

rpt

Konsorcium šestnácti vědeckých institucí, jehož součástí je také Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny, uspělo s grantem DataTools4Heart. Pro naše centrum to znamená více než sedm milionů korun a také další možnosti participace na dalších projektech s těmito partnery, a to včetně Evropské kardiologické společnosti.

Cílem projektu je vyvinout počítačový nástroj, který by pomohl pacientům se srdečním selháním a ischemickou chorobou srdeční. Jde o vytvoření počítačového softwaru, který by měl být pomocí metod strojového učení a umělé inteligence nápomocen v rozhodování o nejlepším postupu při léčbě konkrétního pacienta s daným problémem. „Celý projekt je rozdělen do několika pracovních oblastí, výzkumníci ICRC budou participovat zejména na dvou postupných cílech, a to na zajištění dostatečného množství dat pro „machine learning“ a následné validaci chystaného produktu,“ uvedl doc. MUDr. Roman Panovský, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu Noninvasive Cardiac Imaging – CMR.

V praxi to bude znamenat to, že se algoritmy pro určení ideálního načasování a pořadí jednotlivých kroků diagnostiky onemocnění pacientů budou učit na vzorcích klinicko-výzkumných dat pacientů ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Metodami strojového učení se pak budou hledat optimalizace diagnostického procesu pacientů. „Výhodou projektu je jednoznačně skutečnost, že žádná data neopustí naše pracoviště. Výsledkem budou algoritmy a postupy využitelné pro finální nástroj tak, aby léčebný postup nového pacienta byl na základě těchto skutečností co nejrychlejší,“ dodal docent Panovský.

Celý projekt poběží čtyři roky a pracovat na něm budou hned čtyři výzkumné týmu FNUSA-ICRC a také kolegové z I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA.

horizon

Do projektu V4 HOBIT: Záchrana životů ve V4 pomocí zdravotnického vzdělávání na školách, se zapojilo Česko, Slovensko, Polsko i Maďarsko. E-learningovými kurzy na téměř 30 zapojených základních školách se žáci naučili rozpoznat příznaky mozkové mrtvice a srdečního infarktu a jak rychle pomoci těm, které toto onemocnění postihne. Díky projektu se podařilo rozšířit úspěšný edukační program do zahraničí.

Program HOBIT funguje na českých školách už od roku 2014. Pro učitele a žáky z dalších tří zemí Visegradské čtyřky jde ale o novinku. „Z vysoké účasti slovenských žáků, kteří se do tohoto mezinárodního vzdělávacího projektu zapojili, máme radost. Rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody a srdečního infarktu a vědět, co v tu chvíli dělat, se na Slovensku naučilo téměř 750 žáků,“ okomentovala projekt Ľubica Fidesová z agentury GrapePR. Právě Slovensko je zároveň zemí s nejvyšším počtem dětských účastníků projektu V4 HOBIT.

Na Slovensku se zapojilo nejvíce škol z Košic, nechyběly ale ani školy z Bratislavy, Považské Bystrice anebo Trstené. V Polsku se zapojilo nejvíce škol z Krakowa, v Maďarsku pak byla základna zapojených měst širší (např. Szeged, Nyírbátor, Zalaegerszeg nebo Szigetszentmiklós).

HOBIT vzdělává pomocí simulačních scének

E-learning vzdělávacího programu HOBIT se skládá ze tří částí. Nejprve žáci projdou krátkou sekcí několika testových otázek, která zjišťuje, kolik toho už o mrtvici a infarktu ví. Poté se podívají na edukační video a na závěr se zopakuje test tak, aby bylo ověřitelné, kolik si z programu odnesli nových vědomostí. „Dětem se projekt velmi líbil. Zaujalo je video a naučili se, jak mají reagovat v kritických a život ohrožujících situacích,“ zhodnotila testování učitelka biologie Jana Gajková.

Zhruba 1 700 žáků ze zemí V4 absolvovalo ve školním roce 2021/2022 první část vzdělávacího programu HOBIT. V následujících týdnech projdou žáci e-learningem a testy ještě jednou. Díky tomu budou moci výzkumní pracovníci Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně vyhodnotit efektivitu mezinárodní vzdělávací platformy HOBIT. „Pro nás realizace projektu znamenala také získání dat o tom, jak je mladá generace schopna onemocnění rozpoznat a reagovat a také, jak moc náš program přispívá ke zvýšení znalostí dětí,“ uvedla Koordinátorka programu HOBIT Renata Hejnová.

V každé ze zapojených zemí se znalost žáků o vybraných onemocněních po absolvování celého testování navýšila. K největšímu posunu došlo na Slovensku, kde z průměrných 44,8 % (úspěšnost žáků u prvního testu) vystoupala čísla na 59,5 % (úspěšnost žáků v závěrečném testu). Nejmenší rozdíl mezi prvním a druhým testováním byl v Polsku. Zatímco prvním testem prošli polští žáci s průměrnou úspěšností 53,5 %, ve druhém testu dosáhli na výsledek 57 %.

Někteří učitelé ale už mají jasno v tom, že vzdělávací program HOBIT smysl má. „Tyto nemoci (pozn. cévní mozková příhoda a infarkt) jsou součástí našeho každodenního života. Kdykoli se můžeme s těmito onemocněními setkat. Žáci tento program přijímají s nadšením, že se dozví něco, co opravdu mohou využít ve svém životě. V krizových situacích nejsou tak bezradní,“ uvedla učitelka Gabriela Milsimerová.

Projekt V4 HOBIT byl spuštěn v březnu 2021. Jeho hlavním koordinátorem je Cerebrovaskulární tým z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Partnery projektu jsou Semmelweis University, Jagiellonian University a Univerzitná nemocnica L. Pasteura.

Implementaci vzdělávacího programu do škol se na Slovensku věnovala agentura GrapePR, v Polsku Agencja Pretty Good a v Maďarsku Diamond Agency. V rámci České republiky byly osloveny školy, které byly do programu HOBIT již zapojeny v předchozích letech.

The project is co-financed by the Governments of Czechia, Hungary, Poland and Slovakia through Visegrad Grants from International Visegrad Fund. The mission of the fund is to advance ideas for sustainable regional cooperation in Central Europe.visegrad_logo

Prof. MUDr. Alexandra Šulcová, CSc, FCMA, ECNP, FCINP svůj profesní život zasvětila farmakologii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, kam nastoupila po promoci v roce 1970. V letech 1990–2011 vedla Farmakologický ústav LF MU jako přednostka. Poté se stala vedoucí výzkumné skupiny Experimentální a aplikovaná neuropsychofarmakologie Středoevropského technologického institutu CEITEC při Masarykově univerzitě. V současné době působí v Cannabis Research Center Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Těžištěm jejího profesního zájmu jsou neuropsychologické účinky látek obsažených v konopí a obecně výzkum neurobiologie drogových závislostí a účinků drog na motoriku, emocionalitu a poznávání.

Výrazný je také její pedagogický přínos. Zaváděla do praxe progresivní metody výuky a zkoušení a podporovala v kariérním růstu své postgraduální studenty, u kterých vždy usilovala o to, aby obstáli v náročné domácí i mezinárodní konkurenci. V roce 2013 obdržela za vědeckou práci v oblasti experimentální a klinické farmakologie a toxikologie Cenu Milady Paulové, ocenění udělované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR vědkyním jako ocenění za jejich badatelskou práci. Pracovala jako členka výborů několika národních a mezinárodních vědeckých společností. Je Čestnou členkou „České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii“, Čestnou členkou „České neuropsychofarmakologické společnosti“, pro kterou pracovala mnoho let jako členka výboru a jako prezidentka (1999)-2000). Její odbornou praxi potvrzuje také členství ve výkonných výborech mezinárodních odborných společností: ECNP (European College of Neuropsychopharmacology), CINP (Collegium Internationale Neuropsychopharmacologicum). V letech 2010–2014 byla zvolena viceprezidentkou CINP. V roce 2014 byla zvolena členkou České lékařské akademie (FCMA).

Udělení Ceny města Brna je vyjádřením respektu k osobnosti, která celý život působila v Brně a svou vědeckou i pedagogickou aktivitou buduje jeho vysoké renomé.

V první řadě mi dovolte pogratulovat k udělení Ceny města Brna v oblasti lékařské vědy a farmacie. Co pro vás toto ocenění znamená?

Možná si ani nedovedete představit jak mnoho… Přineslo mi to hned řadu radostí, z těch největších bych uvedla zejména to, že město Brno ocenilo a tak uznalo význam mého vědeckého oboru, tedy Preklinické a klinické farmakologie. To je pro nás významné tím, že je obor představen široké veřejnosti a nezaměňován přímo s oborem farmacie (tj. zdravotnickým odvětvím, které slouží k zabezpečení léčiv pro pacienty, což samozřejmě zahrnuje jejich výzkum, výrobu, distribuci. Zdravotník zabývající se farmacií se nazývá farmaceut; souvisejícími akademickými tituly jsou magistr farmacie a doktor farmacie. Postgraduální vzdělání a úspěšné obhajoby disertačních výzkumných prací v oboru farmakologie jsou spojeny s udělením titulu Ph.D. (dříve v ČR označované jako CSc.). Také jsem se dozvěděla, že na podání návrhu na mé ocenění touto prestižní Cenou města Brna se podíleli a na magistrát města Brna jej předložili mladší členové mého dřívějšího týmu Farmakologického ústavu LF MU, kde jsem řadu působila jako jeho vedoucí a oni tamtéž úspěšně postupně obhájili své docentské habilitace. To samotné už je pro mě velkým vyznamenáním a citově jim patří můj velký dík. V neposlední řadě, radost by se mnou určitě sdílel i můj otec: Generálmajor Otmar Kučera, DFC (nositel britského válečného kříže Distinguished Flying Cross); za války velitel 313. stíhací perutě Royal Airforce, Čestný občan města Brna. Jako bych slyšela co by mi k získání Ceny města Brna řekl: „Dcero, tak jsme oba, vzdor všem úskalím, pracovali doma i v zahraničí jako: “správní Brňáci“.“

Když si vzpomenete na své začátky, chtěla jste se věnovat farmakologii cíleně anebo šlo spíše o náhodu?

Po pravdě? Tedy bylo to tak: na Lékařské Fakultě MUNI jsem úspěšně odpromovala s již dvouletou dcerou a s manželem, který se kvůli nám tehdy přestěhoval z Prahy do Brna. Dělala jsem si zálusk na umístění do oboru gynekologie, která mě při pregraduálním studiu velmi zaujala. Místo se však nějak v Brně nenašlo, zato bylo místo asistenta na Farmakologii. No, tak jsem to brala (s myšlenkou, že ne napořád). A vidíte, jak to dopadlo – vědecká farmakologie = můj osud a pak cíl.

Co považujete za svůj největší úspěch v kariéře?

Myslím, že je obtížné sama za sebe se pochválit, ale každopádně jsem moc ráda, že jsem si zachovala čisté svědomí přímého a co nejvíce odpovědného jednání ve všech svých profesních polohách, ať už to bylo při vedení Farmakologického ústavu LF MUNI, či v pozici proděkanky či kandidátky na děkanku LF MUNI, nebo vedoucí výzkumné Farmakologické skupiny CEITEC MUNI, či při vykonávání činností ve výborech prestižních domácích i mezinárodních odborných společností, ale i státních institucí (např. NIDA (USA: National Institute on Drug Abuse), kde jsem řadu let spolupracovala při organizování mezinárodních akcí (včetně těch uspořádaných v ČR ) v rámci: “NIDA International Program“.

Jdou vaši bývalí studenti ve vašich šlépějích anebo se věnují spíše jiným oborům?
Tak bych to asi nenazvala, že někteří moji mladší kolegové jdou snad přímo v mých šlépějích. Mou radostí však je fakt, že řada z nich se uplatnila a uplatňuje úspěšně ve farmakologických pozicích nejen na MUNI, ale někteří i v zahraničí, a to u většinou u vysoce uznávaných buď farmakologických, nebo i farmaceutických institucí. Přímo na Farmakologickém ústavu MUNI, který jsem měla čest řadu let vést, obhájila řada učitelů vědecký titul PhD a 4 moji spolupracovníci obhájili svou vědeckou a pedagogickou činností i titul Docenta Farmakologie, což samozřejmě hodnotím velmi kladně a jsem tomu moc ráda.

Jste považována za spoluzakladatelku etofarmakologie ve střední Evropě, jak byste tento obor popsala čtenářům?
Sám zaužívaný název “etofarmakologie“ má napovídat, že se jedná o spojení přístupů etologie (tj. biologické vědy, která se zabývá zkoumáním chování živočichů včetně člověka) a farmakologie, která zkoumá neurobiologické pochody, které se uplatňují při regulaci chování.
Když mi bylo povoleno postgraduální studium v oboru farmakologie, směla jsem si po úspěšném přijímacím řízení na Farmakologickém ústavu ČSAV v Praze vybrat laboratoř, ve které bych chtěla být aktivní. Po seznámení se s tehdejšími ústavními možnostmi jsem okamžitě vybrala nově se rozvíjející pracoviště “etofarmakologické“, které mě po seznámení se s používanými metodami a obsahem publikovaných výsledků ihned nadchlo. Nadšení mi vydrželo nejen během postgraduálního studia a úspěšného obhájení disertační práce. Výsledky jsem prezentovala na několika odborných konferencích a také na zahraniční přímo “Etofarmakologické mezinárodní konferenci“, tehdy konané v Aténách. Sklidila jsem po své přednášce uznání a během zajímavé diskuse jsem se seznámila s řadou významných etofarmakologů z různých zemí z celého světa. (Tehdy byla etofarmakologie nejvíce rozvinuta v USA a v Evropě v Anglii). Tak vznikají oborová přátelství! Je asi pochopitelné, že můj etofarmakologický přístup k výzkumu se obrazil i ve výběru témat pro PhD studenty přijímané na našem farmakologickém ústavu, kde jsem jim byla školitelkou. Postupně pomocí obhájených žádostí o výzkumné granty se vylepšovala k tomu vhodná preklinická technická laboratorní vybavení našeho ústavu a tím nám přibývalo plausibilních a k publikacím akceptovaných etofarmakologických experimentálních studií i u našich doktorandů a též jejich prezentování na jednáních mezinárodních odborných konferencích. Začali jsme takové mezinárodní konference úspěšně organizovat i v naší republice. Tak nějak to asi bylo, to už jsem byla také zvolena do výboru Evropské etofarmakologické společnosti (“EBPS“ = European Behavioural Pharmacology Society).
Odborné farmakologické společnosti spolu samozřejmě komunikují, i ty přímo mezinárodní. Zajímají se vzájemně o aktivity svých členů. Já se postupně stala členkou několika mezinárodních farmakologicky zaměřených odborných společností a za odbornou aktivitu byla volena do jejich výborů. Za prokázané služby pak tyto společnosti udělují čestný titul “ Fellow“. Tak jsem postupně obdržela čestné tituly, kterých si tuze vážím: FECNP (Fellow – European College of Neuropsychopharmacology); FCINP (Fellow – International College of NeuropsychopharmacologyC); a také: FCMA (Fellow Czech Medical Academy).
Etofarmakologickým přístupem jsme se na Farmakologickém ústavu LF MUNI zabývali také např. zkoumáním farmakologických vztahů závislostí na metamfetaminu (pervitinu), který je v České republice nejužívanější drogou. Popsány jsou farmakologické mechanismy působení této drogy. Hledat je třeba cesty, jak pomoci při zbavování se závislosti na něm či jiných látkách.
Významným směrem takového výzkumu je i zkoumání vztahů takzvaného Endokanabionoidního systému člověka, který produkuje látky s obdobnými regulačními účinky, jaké mají kanabinoidy obsažené v konopí. Tento systém existuje v podstatě v celém těle obratlovců včetně člověka, a pokud nefunguje správně, může vyvolat různá onemocnění. Jeho deregulace v mozku pak například i poruchy schizofrenního typu, deprese či úzkosti. Snažíme se poznat fungování tohoto systému a hlavně také možnosti, jak by se dal ovlivnit léčebně v různých indikacích, včetně závislostí. A to je přece i jeden ze zájmů Cannabis Research Center FNUSA-ICRC, jehož týmu mám čest být členkou.

V současné době tedy pracujete v našem Cannabis Research Center. Co Vás k tomuto rozhodnutí vedlo?
Moc ráda jsem přijala možnost být i ve svém věku členkou tohoto centra, jehož aktivit a činností si velice vážím. Snažím se být členkou platnou při odborných diskusích týmu k řešení pracovních činností centra, zveřejňování dosahovaných pracovních výsledků, a to odbornými přednáškami či publikacemi, Myslím, že důležité je také navazování co nejširších mezinárodních pracovních kontaktů a spoluprací s odborníky v dané problematice kanabinoidních výzkumů i jejich praktických využívání. Mám dlouholetá “pracovně-společenská“ osobní přátelství s odborníky v této oblasti, která jsou také určitě významnou podpůrnou složkou dosahování výzkumných a léčebných kanabinoidních úspěchů. Věřím, že by neměli nic proti tomu, když si dovolím je tu citovat, neboť se nezdráhají spolupráce s naším centrem. K nejvýznamnějším určitě patří profesor Raphael Mechoulam z Izraele, který jako první uskutečnil celkovou syntézu hlavních rostlinných kanabinoidů Δ9-tetrahydrokanabinolu, kanabidiolu, kanabigerolu a různých dalších. Dalším jím iniciovaným velevýznamným výzkumným projektem bylo izolování prvního popsaného endokanabinoidu v těle obratlovců (včetně člověka) – anandamidu, na čemž se významně podíleli dva jeho postdoktorandi, a to Angličan William Devane a náš český kolega Lumír Ondřej Hanuš, kterému byla, po předložení Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity na můj návrh udělena 12. 4. 2007 čestná vědecká hodnost “Doctor honoris causa“ v oboru chemické vědy. Mám tu čest, že jsem mohla s těmito vědci ve výzkumu spolupracovat i některé výsledky společně publikovat. Jsme nadále v aktivním kontaktu, čehož jedním z dokladů je též jejich ochota být s námi v osobních pracovních vztazích, např. také na odborných mezinárodních konferencích i těch, pořádaných naším centrem při FNUSA-ICRC.

Co byste vzkázala studentům a studentkám, kteří přemýšlí nad prací ve vědě a výzkumu?
JDĚTE DO TOHO!
Připravte se na nejrůznější úskalí, nakonec jako při jakýchkoliv pracovních aktivitách; využívejte všech možných (v dnešní době již dostupných) odborných i mezinárodních spoluprací, které přinesou pokrok.
Přeji mnoho radosti z práce, a z dosahovaných a akceptovaných výsledků vaší práce. Good luck!

Sulcova_oceneni

 

 

Zhubněte deset kilo za měsíc bez cvičení. Připravte si dvakrát denně nápoj vyrobený podle nejnovějších vědeckých poznatků a kila půjdou dolů sama. Natřete se magickým krémem z tajné směsi bylin a tukové buňky se ve vašem těle rozpustí. S podobnými slogany se setkává většina z nás dnes a denně. Jakmile však lidé do přípravků investují mnohdy nemalé peníze, zjistí, že výsledek je vždy stejný. Vytoužený efekt se zkrátka bez práce nedostaví.

Boj proti přebytečnému tuku rozjíždí začátkem března i Kardiovize 2030 v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. Na rozdíl od zázračných přípravků však neslibuje zázraky na počkání. „V novém Lifestyle programu se naopak snažíme klientům vštípit zásady zdravého životního stylu, radíme jim s jídelníčkem, pohybem, ale i psychikou, která se důležitou součástí jakékoliv životní změny,“ uvedl mluvčí svatoanenské nemocnice Jiří Erlebach.

Roční Lifestyle program nabídne zájemcům dvaadvacet hodinových skupinových lekcí s koučkou, při kterých proberou všechna témata související se zdravým životním stylem. Oporou jim budou další účastníci, se kterými si budou na skupinách vyměňovat poznatky. „Musím říct, že mě skupina k hubnutí hodně motivovala. Věděla jsem, že v tom nejsem sama. A když jsem měla nějaký problém, pomohla mi s ním nejen koučka, ale také ostatní členové, kteří třeba podobný problém v minulosti řešili,“ řekla Jitka, která pilotní verzi programu absolvovala loni.

Nezdravé jídlo z ledničky nepoletí

Odborníci z Kardiovize 2030 také vědí, že hubnutí není otázkou krátké chvíle. Jde hlavně o vytvoření dlouhodobých návyků. Proto také nefungují drastické diety, jelikož po jejich ukončení se lidé často vrátí k původním zvyklostem. „Určitě nebudu lidem vyhazovat jídlo z ledničky nebo něco zakazovat. Společně se naopak zamyslíme nad tím, které potraviny jsou pro nás vhodnější a budeme hledat zdravější alternativy,“ vysvětlila koučka a koordinátorka programu Martina Bruzlová.

Po celou dobu programu bude účastníkům k dispozici také nutriční terapeutka Monika Kunzová. „Klientům vysvětlím důležitost všech živin a jejich funkcí v těle. Budou se na mě moct třeba obrátit i v případě, kdy budou váhat, zda se daná potravina do jejich jídelníčku hodí,“ informovala.

Roční kurz startuje v březnu

Zájemci o změnu životního stylu by s přihlašováním do programu neměli váhat. Začíná totiž už v březnu. Omezená je také kapacita. „Protože chceme mít dostatek času na všechny, bude v každé ze dvou skupin maximálně dvanáct účastníků,“ podotkla Bruzlová. Doplnila, že v případě, že by se lidé nemohli účastnit všech lekcí, je pro ně připravená alternativa v podobě videa. „Kdo by pak nechtěl své pocity sdílet se skupinou, může si připlatit za soukromá sezené,“ poznamenala.

Cena programu začíná na 950 korunách za měsíc, v případě individuálních konzultací je cena měsíčně o 250 korun vyšší. Další informace najdou lidé na webu projektu.

Kardiovize_program

Díky příspěvku z rámcového programu Evropské unie pro financování výzkumu a inovací Horizont 2020, který byl aktivní v letech 2014-2020, navázalo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) úspěšnou a dlouhodobou spolupráci s kolegy z Univerzity v Melbourne (UniMelb, Austrálie) a Univerzity Tor Vergata v Římě (Itálie). Společná síť byla posílena grantem Marie Curie Research and Innovation Staff Exchange (RISE) NANOSUPREMI a koordinována Dr. Giancarlem Fortem ze skupiny Mechanobiology of Disease FNUSA-ICRC a Dr. Francescou Cavalieri, která má sdílený úvazek na University of Melbourne a na Universitě Tor Vergata. Díky využití možnosti výměny pracovníků a předávání znalostí a spojení doplňujících se odborných znalostí v oblasti nanomateriálů a buněčné biologie, vyústila tato spolupráce v poslední době v řadu vynikajících recenzovaných publikací.

Začátkem tohoto roku byla v časopise Advanced Materials s vysokým impakt faktorem publikována práce s názvem „Transforming the chemical structure and bio-nano activity of doxorubicin by ultrasound for selective killing of cancer cells„. V této studii se Sukhvir Bhangu z UniMelb a Soraia Fernandes z FNUSA-ICRC zaměřili na zvýšení specifičnosti léčby rakoviny. Přijali jednoduchou a nákladově efektivní metodiku rekonfigurace struktury chemoterapeutického léčiva doxorubicinu tak, aby selektivně zabíjelo rakovinné buňky a zabránilo kardiotoxickým účinkům.

V rámci téže spolupráce a také díky podpoře z programu financování iCare2-AIRC popsali Marco Cassani z FNUSA-ICRC a Alessia Amodio z UniMelb novou metodu založenou na DNA/LNA chimérickém senzoru a expanzní mikroskopii k identifikaci buněk infikovaných viry a jejich virového rezervoáru s bezprecedentní přesností detekce. Ačkoli byla tato technika použita pro virus HIV, lze ji rozšířit i na identifikaci buněk infikovaných virem SARS-COV2. Studie s názvem „Nanoscale probing and imaging of HIV-1 RNA in cells with a chimeric LNA-DNA sensor“ byla publikována v odborném časopise Nanoscale.

A konečně v další publikaci Agata Glab, doktorandka z UniMelb hostující v laboratoři CTM v rámci grantu MSCA-RISE NANOSUPREMI, navrhla aplikaci glykogen-albuminových nanočástic pro doručování léčiv do nádorových buněk ve 2D a 3D modelech onemocnění. Tato studie s názvem „Triggering the nanophase separation of albumin through multivalent binding to glycogen for drug delivery in 2D and 3D multicellular constructs“ je výsledkem spolupráce se skupinami Giancarla Forteho a Jana Friče z CTM a byla publikována v časopise Nanoscale.

Mgr. Martin Toul z Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOX a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) objevil ve své práci souvislosti, které zvyšují doposud uznávanou účinnost stafylokinázy při rozpuštění krevních sraženin až desettisíckrát. Tento průlomový objev by mohl dopomoci k nalezení nových a účinnějších léků pro pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou.

Pro léčbu mozkové mrtvice se v současnosti používají dva přístupy. První je mechanický, kdy se krevní sraženina odstraní pomocí katetru, zatímco druhý je biochemický, kdy se tromb rozpustí za pomocí léku. První způsob je náročnější na technické vybavení a také na důkladné proškolení personálu, druhý je jednoduše aplikovatelný, nicméně i on má své limity, zejména co se týče účinnosti a ceny podávané látky.

V současné době se nejvíce používají léky, které obsahují jako účinnou látku protein zvaný altepláza. Ten sice působí relativně selektivně přímo na krevní sraženinu, ale má omezenou účinnost a existuje u něj vyšší riziko opětovného vzniku trombu nebo nežádoucího krvácení. I z tohoto důvodu se neustále hledají látky, které by rozpustily trombus  rychleji a bez rizika vedlejších účinků.

Jako jeden z vhodných kandidátů byl uvažován protein produkovaný bakteriemi stafylokoka – stafylokináza. Stafylokok se vyskytuje na kůži či sliznicích každého člověka. V případě, že je však oslabený organismus či poškozený imunitní systém, dokáže způsobit obtížně léčitelnou infekci. I když se imunitní systém snaží tyto bakterie izolovat pomocí ochranné bariéry obdobného složení jako má krevní sraženina, stafylokok ji dokáže rozbít pomocí stafylokinázy.

Stafylokináza se však kvůli nízké účinnosti nezdála být vhodným kandidátem pro léčbu mozkové mrtvice. To by ale nyní mohla změnit práce Martina Toula, který dokázal, že doposud udávaná účinnost je ve skutečnosti mnohonásobně – až 10 000krát – vyšší. „Na výzkumu a vývoji látek účinných při mozkové mrtvici pracujeme v rámci projektu Stroke Brno a náš výzkum podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy čtyřletým grantem INBIO ve výši 100 milionů Kč,“ uvedl Toul.

K souvislostem, které by mohly změnit vnímání stafylokinázy při léčbě, se přitom přišlo neplánovaně. „Testovali jsme proteiny podobné stafylokináze, a potřebovali jsme získat výchozí data, která bychom měli jako základ pro srovnání. Nechtěli jsme vycházet jen z dat uvedených v odborné literatuře, chtěli jsme si předchozí pozorování ověřit v laboratoři. Při ověřování jsme šli více do hloubky a zjistili jsme, že je to s aktivitou stafylokinázy vlastně úplně jinak,“ popsal Toul.

Celková efektivita stafylokinázy, tedy účinnost rozpouštění krevní sraženiny, je skutečně nízká. Nicméně její mechanismus je složitější a skládá se ze dvou kroků. První z nich je vazba stafylokinázy na svého partnera, která je opravdu velice slabá. Oproti tomu druhý krok, tedy samotné rozpuštění krevní sraženiny, je desettisíckrát vyšší než celková efektivita. Důvodem je minimální vazba stafylokinázy, kvůli které vytvoří aktivní navázanou formu jen zanedbatelná část molekul stafylokinázy. Pokud by se tedy podařilo vazbu zefektivnit, násobně by se zvýšila i celková účinnost rozpouštění krevních sraženin.

„Všichni se dívali na aktivitu jako celek. My jsme se však zaměřili na jednotlivé kroky mechanismu a našli ten limitující. Díky tomu jsme zjistili, že vůbec nepotřebujeme stafylokinázu vylepšovat co se týče aktivity rozpouštění, ale stačí se zaměřit na efektivitu jejího navazování, což je snadněji proveditelné,“ zdůraznil Toul. Další výzkum tak bude cílit na nalezení proteinů s vylepšenými vazebnými vlastnostmi tak, aby celková efektivita byla co největší. „Za pomocí metod proteinového inženýrství máme v plánu navrhnout tisíce variant, protestovat je u nás v Loschmidtových laboratořích a nejvhodnější kandidáty poslat kolegům z Biofyzikálního ústavu AV ČR, se kterými spolupracujeme také v rámci platformy Stroke Brno,“ nastínil další plány Martin Toul.

První autor práce Mgr. Martin Toul je studentem Masarykovy univerzity a výzkumník týmu Proteinové inženýrství (FNUSA-ICRC) v Loschmidtových laboratořích pod vedením prof. Zbyňka Prokopa a prof. Jiřího Damborského. V roce 2020 získal Fulbrightovo postgraduální stipendium pro doktorské studenty, díky kterému absolvoval semestr na Texaské univerzitě v Austinu ve skupině prof. Kennetha A. Johnsona.