3 otázky pro naše neurovědce: Co nás čeká ve vědě i lékařství v příštích letech?
Letos poprvé se ICRC a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zúčastnily Týdne mozku, akce pořádané Akademií věd ČR, která chce přiblížit veřejnosti, jak funguje lidský mozek a co vše o něm moderní věda ví. První přednášky se ujala Lenka Krajčovičová, která zaplněný sál seznámila s tím, jak se můžou vzájemně ovlivňovat střevní mikrobiom a mozek. V druhé části programu se neurochirurg Peter Solár věnoval problematice mozkového krvácení a také zavádění endoskopických operací vyhřezlých plotének ve FNUSA. Oběma lékařům a vědcům jsme položili stejné tři otázky.
Neuroložka Lenka Krajčovičová se kromě diagnostiky a léčby pacientů s neurodegenerativními onemocněními v Centru pro kognitivní poruchy na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity věnuje také výzkumu Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci v ICRC. Mimo jiné se zaměřuje na mikrobiom a jeho vliv na rozvoj těchto onemocnění. Ve své práci zkoumá propojení mezi mikrobiomem a mozkem a to, jak změny v mikrobiomu mohou souviset s funkcí nervového systému a mozku.
Jak váš výzkum přispívá k lepšímu porozumění zdraví mozku nebo k jeho zlepšování?
Zabývám se chronickými zánětlivými změnami v těle člověka, jejichž zdrojem může být mikrobiální dysbióza. Ty mohou v kombinaci s genetickými predispozicemi a obecnými mechanismy stárnutí vést prostřednictvím složitých mechanismů k rozvoji neurodegenerativního onemocnění.
Jaký je v současnosti nejzajímavější vývoj ve vašem oboru?
Je to stále se zlepšující a zvyšující se možnosti detekce patofyziologických procesů v lidském těle a mozku a tím pádem i zlepšení preventivních a léčebných strategií.
Jaký průlom byste si přála vidět ve výzkumu mozku v příštích 10 až 20 letech?
Zpřesnění diagnostiky neurodegenerativních onemocnění pomocí krevních biomarkerů a zavedení nových preventivních a terapeutických postupů-
Neurochirurg a vědec Peter Solár působí jako lékař na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a jako odborný asistent téže kliniky a Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se zaměřuje na problematiku subarachnoidálního krvácení, za kterou byl oceněn Cenou rektora Masarykovy univerzity pro vynikající studenty doktorských studijních programů a Cenou České anatomické společnosti. Výsledky své práce zužitkoval mimo jiné jako hlavní iniciátor a koordinátor multicentrické klinické studie PARISAH, která hodnotí protizánětlivý účinek parekoxibu a byla podpořena národním grantem Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR). V současné době se Peter Solár intenzivně zabývá také onemocněním páteře a významně se podílel na zavedení endoskopické operativy páteře ve FNUSA. Je členem mezinárodní výzkumné skupiny zaměřené na roli bakterie Cutibacterium acnes v patogenezi degenerativního onemocnění meziobratlové ploténky. Jeho výzkum na toto téma byl taktéž podpořen národním grantem AZV ČR.
Jak váš výzkum přispívá k lepšímu porozumění zdraví mozku nebo k jeho zlepšování?
Náš výzkum se zaměřuje na potlačení ničivé ‚biochemické bouře‘ a aseptického zánětu po krvácení do mozku, čímž chráníme nervové buňky před druhotným poškozením. Výsledky našich experimentů na zvířecích modelech, zaměřených na toxický účinek krve na mozkovou tkáň, byly převedeny do klinické praxe, která vyvrcholila ve studii PARISAH. Paralelně posouváme hranice šetrnosti v operacích páteře díky endoskopii, přičemž sledujeme i skryté faktory, jako je přítomnost bakterií C. acnes ve vyřezaných ploténkách, které mohou hrát roli v chronické bolesti zad. Ve spolupráci s technickými obory navíc vyvíjíme software využívající umělou inteligenci, aby dokázal z magnetické rezonance rozpoznat typ postižení dříve, než poprvé řízneme do tkáně.
