Myeloidní supresorové buňky (MDSC) jsou různorodé populace buněk, které svou tlumící aktivitou negativně ovlivňují imunitní odpověď organismu během zánětů, infekcí, ale i transplantací či onkologických onemocnění. Na roli těchto buněk při sepsi, lidově řečeno otravě krve, se zaměřil tým Buněčná a molekulární imunoregulace Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Zvířecí modely prokázaly, že myeloidní supresorové buňky jsou důležitými regulátory imunitních procesů během sepse. U lidí však bylo potvrzení těchto pozorování velmi náročné, zejména kvůli nedostatku jasně definovaných protokolů přípravy a fenotypových schémat pro různorodé podmnožiny těchto buněk. Naši vědci se ve své práci zaměřili na použití průtokové cytometrie, která se zdá být ideální metodou pro přesnější určení role MDSC během sepse. „Pomocí této metody jsme zkombinovali komplexní fenytypizaci s matematickým algoritmem pro nekontrolované shlukování (clustering) pomocí samoorganizujících se datových map, abychom dokázali identifikovat tři nedávno definované podskupiny lidských MDSC,“ vysvětlil Marco De Zuani Ph.D. MSc., první autor práce.

Studie se zúčastnilo dvanáct pacientů po septickém šoku, jako kontrolní vzorek bylo použito devět zdravých osob. Byla prokázána expanze dvou typů lidských MDSC během rané fáze sepse, vysoké hladiny typu PMN-MDSC pak byly přítomny i po mnoha měsících od propuštění z nemocnice, což naznačuje roli těchto buněk při pozdějších zdravotních komplikacích spojených se sepsí. „Data z této studie naznačují, že četný výskyt těchto buněk by mohl být spojen se zvýšenou úmrtností pozorovanou u pacientů, kteří přežili septický šok,“ uvedl Dr. De Zuani.

Cílená léčba zaměřená na MDSC buňky by tak mohla zlepšit vyhlídky pacientů po sepsi na jejich celkové uzdravení. To však není jediným výsledkem této práce. Použití průtokové cytometrie a algoritmů tzv. metaklusteringu umožňuje rychlou identifikaci expanze různých imunitních buněk nejen v laboratorním, ale také v klinickém prostředí, což by mohlo do budoucna mít velký potenciál při screeningu a diagnostických apikacích.

Článek naleznete zde:

DeZuani