RNDr. Jan Fröhlich, Ph.D. a Dr. Manlio Vinciguerra z týmu Epigenetika, metabolismus a stárnutí FNUSA-ICRC publikovali ve spolupráci s výzkumným institutem při Medical University ve Varně úspěšné review, ve kterém shrnují dosavadní vědění o účinku adipomyokinů/ metabotrofních faktorů na rozvoj a progresi kardiometabolických (CMD) a neurodegenerativních onemocnění. Práci vydal časopis International Journal of Molecular Sciences.

„Během posledních 30 let došlo ke značné změně v pohledu na tukovou tkáň, která je nyní chápana jako významný regulátor metabolismu a jeden z hlavních endokrinních orgánu lidského těla,“ uvádí Dr. Jan Fröhlich s tím, že adiopobiologie se tak stala důležitým vědeckým oborem, zabývajícím se mimo jiné studiem vzniku a následky obezity. Ta hraje významnou úlohu v patofyziologii kardiometabolických a neurometabolických onemocnění, a to včetně Alzheimerovy choroby (AD).

„Dle nejnovějších poznatků je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik a progresi Alzheimerovy choroby právě obezita a s ní spojená hypertenze, vysoká hladina LDL cholesterolu a diabetes. Naopak, četné studie na myších modelech a dobrovolnících poukázaly, že diety navozující hladovění nebo krátkodobé cvičení mají příznivý účinek a zpomalují rozvoj a progresi neurodegenerativních onemocnění včetně AD,“ vysvětluje Dr. Jan Fröhlich.

Ukázalo se, že mediátory pozitivních účinků jsou faktory/hormony sekretované z kosterního svalstva a tukové tkáně, tzv. adipomyokiny. Adipomyokiny jsou heterogenní skupinou metabolitů a proteinů, které mají přímý účinek na metabolismus, a proto se jim také přezdívá metabotrofní faktory. „V rámci naší práce poukazujeme na to, že terapie založené na modulaci metabolismu prostřednictvím podávání metabotrofních faktorů by mohly v budoucnu pomoci pacientům trpícím závažnými kardiometabolickými a neurodegenerativními chorobami,“ upozorňuje Dr. Jan Fröhlich.

Celý článek je dostupný ZDE.