Mgr. Sandra Thalerová hledá v laboratoři nové metody léčby cévní mozkové příhody

Třetí oceněnou je studentka doktorského studia biochemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a zároveň výzkumná pracovnice Cerebrovaskulárního výzkumného programu FNUSA-ICRC Sandra Thalerová. Za zveřejnění výzkumných závěrů v oblasti kombinace léčiv a jejich účinků na léčbu cévní mozkové příhody v laboratorních podmínkách ji ocenila Masarykova univerzita „Stipendijním programem na podporu tvůrčí činnosti za publikaci vynikajících výsledků vlastního bádání“. Již před dvěma lety získala také ocenění Brno Ph.D. Talent. Sandra je součástí výzkumné skupiny zabývající se in vitro laboratorními experimenty, která sdružuje pracovníky Biofyzikálního ústavu AV ČR a Cerebrovaskulárního programu FNUSA-ICRC.

Co pro Vás takové ocenění Vaší práce znamená?

Každé ocenění, či pozvání na přednášku, je pro mě ukazatelem, že je o náš výzkum zájem a že in vitro modelování má své pevné místo ve výzkumu cévní mozkové příhody. Rovněž každé ocenění zvyšuje publicitu našeho týmu a jeho prestiž. A to mě moc těší. Ocenění je zároveň i mé poděkování za výborné vedení mému školiteli Dr. Janu Vítečkovi a mému vedoucímu v Cerebrovaskulárním týmu, prof. Robertu Mikulíkovi.

Představíte nám blíž zmíněné vynikající výsledky Vašeho výzkumu?

Testovali jsme vliv nového orálního antikoagulancia, který se používá pro prevenci cévní mozkové příhody. Zkoumali jsme, jakým způsobem ovlivňuje účinnost dalšího léku, alteplázy, na ischemickou cévní mozkovou příhodu (mrtvici způsobenou ucpáním cévy v mozku, pozn. red.), který pomáhá rozpouštět krevní sraženinu. Zajímalo nás, jestli tento preventivní lék může zlepšit léčbu mrtvice, pokud k ní i přes jeho užívání dojde. Naše výsledky ale možné zlepšení léčby díky spolupůsobení obou léků neprokázaly.

Jak testování působení léčivých látek probíhá?

Naše skupina se zabývá implementací inovativních in vitro modelových systémů. Jejich pomocí testujeme účinnost a další vlastnosti látek, které by mohly zlepšit současnou léčbu cévní mozkové příhody. Naše modely jsou průhledné, takže nabízí možnost sledování experimentů s krevními sraženinami v reálném čase. Můžeme si je designovat podle potřeby a jsme schopni simulovat vlastnosti cév podle příkladů z praxe. Navíc in vitro modely umožňují používání lidského materiálu (krev, plazma, buňky), proto mohou být podmínky experimentů v mnoha ohledech blíže reálné situaci pacientů s mozkovou mrtvicí ve srovnání s laboratorními zvířaty.

Sandra_Thalerova