Manlio Vinciguerra, Ph.D., MSc, vedoucí výzkumného týmu Epigenetika, metabolismus a stárnutí Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), publikoval studii zaměřenou na použití senolytických léků dasatinib a quercetin (D+Q) k léčbě obezitou a věkem způsobené nealkoholové tukové choroby jater (NAFLD). Spolu s kolegy z dalších institucí zkoumal xenograftové myší modely, tedy myši s lidskými nádory, v této práci šlo konkrétně o lidský hepatocelulární karcinom (HCC).

NAFLD postihuje více než 25 % populace a je nejčastějším chronickým onemocněním jater. Představuje výzvu jak v prevenci, tak v léčbě, a může vést k rozvoji fibrózy, cirhózy a dokonce i HCC, což je hlavní příčina úmrtí souvisejících s rakovinou jater.

Studie použila senolytické léky k cílené eliminaci senescentních buněk. Senescentní buňky jsou ty, které se trvale přestaly dělit, ale nezemřely. Zatímco senescence je nezbytná pro mnoho funkcí, jako je homeostáza nebo omezení růstu nádorů, mnoho studií prokázalo, že když se senescentní buňky hromadí, mohou být škodlivé pro okolní zdravé tkáně. „V kontextu progrese onemocnění jater má koncept selektivní eliminace senescentních buněk pomocí senolytik velký terapeutický potenciál,“ uvedl Vinciguerra. Použití senolytik představuje slibný způsob léčby nejen NAFLD, ale i mnoha dalších onemocnění souvisejících s věkem.

Z výsledků vyplynulo, že specifická kombinace D+Q použitá k léčbě NAFLD u myší neočekávaně vedla k mírnému zvýšení závažnosti onemocnění a studie tak dospěla k závěru, že použitá kombinace senolytik byla při léčbě HCC způsobeným NAFLD neúčinná. „Zatímco eliminace některých stárnoucích buněk je prospěšná pro zdravé stárnutí a celkovou životnost, je velmi důležité určit, na které senescentní buňky budou cílit specifická senolytika a jaké jsou jejich celkové účinky na zdraví,“ vysvětlil Vinciguerra.

Celou studii naleznete zde:

Manlio-Vinciguerra