MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D. bude nově reprezentovat Českou republiku v panelu Evropské neurologické akademie (EAN) pro demence. Mezi hlavní cíle, které chce v rámci této platformy propagovat, patří zejména zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci a posílení výzkumu rizikových faktorů vzniku demence spojených se životním stylem a jejich propagace jako preventivního opatření široké veřejnosti.

Na to, jak tyto cíle navazují na výzkum v rámci výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), jsme se zeptali v krátkém rozhovoru.

Paní doktorko, výzkumem neurodegenerativních nemocí se zabýváte již více jak deset let. Cíle, které jste si dala jako zástupce České republiky ve Vědeckém panelu EAN, souvisí s dosavadním výzkumem anebo jde o jeho nástavbu?

Ano, je to velmi úzce propojeno. Jako příklad uvedu Czech Brain Aging Study, která je studií preventivní, účastní se jí lidé, kteří už mají nějaký problém s pamětí, ale nemají ještě rozvinutý syndrom demence. Potíže mohou být subjektivní anebo měřitelné senzitivními psychologickými testy, říkáme tomu mírná kognitivní porucha. My sledujeme v čase, jak se vyvíjí jejich paměťový deficit, jak se vyvíjí nález na magnetické rezonanci, eventuálně biomarkery z likvoru (mozkomíšního moku). Zaměřujeme se také na některé ukazatele životního stylu, analyzujeme mimo jiné i to, jak životní styl ovlivňuje rychlost úbytku mozkových buněk nebo riziko demence.

Další intervenční studie, na jejíž výsledky, které jsme publikovali v časopise Clinical Interventions in Aging, bych chtěla navázat, se týkala mindfulness, což je schopnost plně prožívat přítomnost a oprostit se přitom od emocí. Konkrétně se týkala metody Mindfulness based stress reduction therapy, tedy použití této techniky při zvládání stresu. Byl to osmitýdenní program pro pacienty, které jsme učili používat tyto techniky v běžném životě, být všímavý k přítomnému okamžiku a zmenšit tak stres, který je jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů u neurodegenerativních onemocnění. Právě redukce těchto faktorů, které se dají během života ovlivnit, je to, na co bychom se měli zaměřit nejvíce, abychom nebyli vystaveni zvýšenému riziku demence. Kromě stresu je to ještě například deprese a chronický zánět v těle, na což mají techniky mindfulness výborný vliv, jak jsme také publikovali. Demence a neurodegenerativní onemocnění obecně jsou totiž spojené mimo jiné i s chronickým zánětem, který ve stáří bývá zvýšený, jde o tzv. imunosenescenci. Pokud říkám chronický zánět, myslím tím zvýšení markerů, které můžeme vyčíst z krve, například aktivaci určitých typů lymfocytů, zvýšení některých imunologických působků… Snižujeme-li stres, tak kromě zánětu také snižujeme vylučování stresových hormonů, například kortizolu, který když působí chronicky a dlouhodobě, má škodlivé účinky na naše orgány, včetně mozku. A pokud je poškozen hipokampus, který souvisí se vštípením paměti, může to přispět k rozvoji Alzheimerovy nemoci. Takže pokud to shrnu, výzkum, který děláme, souvisí s cíli, které jsem si dala v rámci svého působení v panelu EAN pro demence.

A co váš nejnovější výzkum s použitím organoidů?

U organoidů, což jsou defacto malé mozečky, takové kuličky se strukturou podobnou mozkové tkáni zkoumáme Alzheimerovu chorobu z jiné stránky. Typická pro tuto chorobu je patologická kaskáda srážení bílkovin. Jednou z nich je také amyloid, jehož funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. Existuje teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny než je přípustné a tím spustit onu patologickou kaskádu. A my se snažíme najít, které patogeny by to mohly být a k tomu používáme právě tyto „minimozky“.

Takže je to něco jako cytokinová bouře, kdy reaguje přehnaně imunitní systém?

Přeneseně se to tak dá také říct, obecně víme, že ve stáří se více srážejí původně funkční proteiny, což se netýká se pouze amyloidu, ale například také proteinu Tau, který vlastně provází neurodegenerativní onemocnění. Předmětem výzkumu je tak zjistit důvod, proč se proteiny začnou srážet, protože pak přestanou fungovat tak, jak mají. Kvůli tomu potom začnou zanikat buňky, což se projevuje tzv. atrofií, tedy úbytkem mozkové tkáně v určitých částech mozku, což se pak projevuje různými klinickými příznaky, dle toho, které oblasti mozku jsou nejvíce postiženy. Atrofii můžeme sledovat magnetickou rezonancí.

Jaký dopad mají oblasti vašeho zájmu na léčbu pacientů?“

V současnosti je velká snaha najít léky, které patologickou kaskádu zastaví. Ale protože tato porucha začíná třeba i deset let předtím, než má člověk klinické příznaky a jde k lékaři, nejdůležitější je tyto pacienty najít včas. A s tím souvisí můj druhý cíl, tedy najít testy, které by byly finančně a klinicky dostupné a měly relevantní výsledky. Máme sice už nyní možnosti jak tyto specifické nefunkční bílkoviny vyšetřit, například amyloidový pet, což je ale drahé zobrazovací vyšetření, které není dostupné všem, případně se dají zjistit lumbální punkcí, která je zase invazivní a pro pacienta nepříjemná. V současnosti se rozvíjí hledání biomarkerů v krvi, takže by bylo možné detekovat onemocnění po krevním odběru. Další velmi jednoduchou možností jsou speciální, velmi citlivé neuropsychologické testy, které by odhalily tento začínající deficit dříve než běžné testy používané nyní. Náš tým se specializuje na prostorovou navigaci, kde byl inspirací výzkum na animálních modelech, což jsme převedli pro použití pro pacienty pomocí počítačů jako simulovanou orientaci v  aréně, kde testujeme schopnost člověka dojít k cíli. Anebo jsou takové, které kombinují více otázek dohromady, například FNAME test, kde jsou pacientovi prezentovány obličeje, k nimž jsou přiřazena jména a jejich povolání a po určité chvíli musí pacient obličeje s dalšími informacemi o nich znovu spojit. Těch testů je více, jde o to najít ty nejlepší.

Pokud si nepamatuji jméno osoby, kterou určitě znám, je to signál toho, že bych se měl začít obávat?

Vypadávání jmen je typickou známkou stárnutí a nikoliv patologie. Jde o běžnou součást související s věkem, s tím se asi potýkáme všichni. Ve zmiňovaném testu nejde jen o jména, testuje se zejména zapamatovatelnost nové informace. Což je problém u Alzheimerovy choroby – nejsme schopni si zapamatovat nově prezentovanou informaci. Testovaní lidé si dobře pamatují to, co znají již delší dobu, ale mají poruchu ukládání čerstvé paměťové stopy.

Co by tedy mělo být hlavním přínosem vámi navrhovaných témat v EAN panelu demence?

Když to shrnu, oba cíle jsou spojené a měly by vést k tomu, aby došlo k včasnému odhalení neurodegenerativní nemoci a na základě výzkumu poté k doporučení vhodné terapeutické metody. Vzdálenějším cílem pak je, že by ta doporučení neměla sloužit pouze pro časné odhalení již nemocných, ale měla by pomoci i těm, kteří mají zvýšené riziko např. Alzheimerovy nemoci a tak by mohli zavčas využít účinná opatření ať už farmakologická či stran životního stylu, s cílem aby se nemoc vůbec nerozvinula. Ráda bych, aby se získané poznatky mohly extrapolovat i dál, jako prevence neurodegenerativních onemocnění určená do široké populace.

Dr_Sheardova