15 let od vstupu do EU – FNUSA-ICRC: Za evropské peníze léčíme Brno
V letech 2011–2015 bylo vybudováno v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC). Šlo o jeden z prioritních projektů financovaných ze Strukturálních fondů EU. Z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace přispěla EU více než dvě miliardy Kč. Od roku 2011 získalo FNUSA-ICRC dalších 36 projektů financovaných z prostředků Evropské unie v celkové výši přesahující půldruhé miliardy Kč.
Díky grantům ze zdrojů EU a ČR nakoupilo v letech 2011–2015 FNUSA-ICRC zhruba 1200 nových přístrojů, často unikátních, v celkové hodnotě více než 1,2 miliardy CZK. „Významná část přístrojů je používána kromě výzkumu také na našich pracovištích při léčbě a diagnostice našich pacientů, jiná část je zase sdílena s Masarykovou univerzitou, ústavy Akademie věd, nebo Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně. Centrum je také zapojeno do 14 mezinárodních projektů financovaných z evropského programu Horizon 2020,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je nositelem projektu ICRC a jejíž součástí mezinárodní centrum je.
Za poměrně krátkou dobu své existence je FNUSA-ICRC jedno z nejdynamičtějších výzkumných center v Brně. „Jsme členem sedmi mezinárodních výzkumných sítí, účastníme se realizace patnácti mezinárodních výzkumných projektů, spolupracujeme s výzkumníky z více než stovky zahraničních výzkumných center, univerzit a nemocnic, spolupracujeme s předními nadnárodními firmami jako GE Healthcare, Honeywell, ResMed nebo Stereotaxis,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC, Gorazd B. Stokin. „Kromě toho spolupracujeme také s brněnskými univerzitami či s domácími firmami jako BioVendor, Cardion, Contipro nebo Enantis,“ dodal Stokin.
A nejen firmy či instituce mohou těžit ze spolupráce s FNUSA-ICRC. Brňané se mohou zúčastnit preventivních programů jako Kardiovize Brno 2030 (cílem projektu je dosáhnout toho, aby mělo Brno v roce 2030 nejnižší nemocnost a úmrtnost na onemocnění cév a srdce v České republice u osob produktivního věku) nebo HoBiT (jak správně reagovat na mozkovou mrtvici či srdeční infarkt). Kromě toho existují i další veřejně přístupné aktivity, jako například Týden mozku, kde se mohou zájemci dozvědět o vybraných nemocech a nejnovějších metodách jejich léčby.
Spolupráce na kvalitním výzkumu táhne do Brna také zahraniční vědce a studenty. „Přilákali jsme do Brna bezmála stovku zahraničních výzkumníků z 25 zemí – například máme osmnáct italských zaměstnanců, což je největší skupina italských výzkumníků ve výzkumných institucích v ČR. Také k nám přijíždí na studijní pobyty zahraniční studenti a mladí vědci ze zahraničí, například z USA, Indie nebo Japonska a každý rok k nám přijede na veřejné přednášky minimálně dvacítka špičkových zahraničních vědců. Myslím si, že tím pomáháme budovat pozitivní image Brna v zahraničí,“ uzavřel Stokin.
