U příležitosti oslavy 10 let spolupráce v oblasti inovativních klinických studii se ve středu 19. dubna 2023 sešli zástupci brněnských nemocnic a společnosti IQVIA. Členové tzv. Moravian Prime Site, unikátního prostoru pro spolupráci při zadávání a realizaci klinických studií, vyzdvihli přínos společných aktivit pro výzkum, pacienty i Jihomoravský kraj. Zároveň vyzvali veřejnost k zapojení do klinických studií, např. prostřednictvím registru dobrovolníků.

Součástí Moravian Prime Site je pětice moravských nemocničních a ambulantních zařízení: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Vojenská nemocnice Brno, Fakultní nemocnice Brno (FN Brno), Masarykův onkologický ústav (MOÚ) a ambulance Medical Plus působící v Uherském Hradišti.

„Společnost IQVIA je odhodlána podporovat inovativní výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví a Moravian Prime Site je klíčovým prvkem naší strategie. Zajištění výzkumu na světové úrovni umožní pacientům v budoucnu přístup k nové léčbě a tím i zlepšení zdravotního stavu“, říká Dean Summerfield, Senior Vice President, Real World and Commercial Solutions EMEA ve společnosti IQVIA.

Vznik Prime Site navázal na dlouhodobé aktivity FNUSA v oblasti realizace klinických studií. Jedním z rozhodujících faktorů bylo i vytvoření Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v roce 2011 a s tím související vybudování centralizovaného oddělení klinických studií. ICRC účinně propojuje výzkum, akademickou a aplikační sféru, aby se moderní postupy dostaly co nejdříve od mikroskopů do ordinací lékařů.

Jak uvedl ředitel FNUSA, Ing. Vlastimil Vajdák: „Oblast klinických a výzkumných studií je příležitostí, jak pacientům přiblížit léčbu budoucnosti. Vedle firem jako IQVIA, které do FNUSA studie přivádějí, jsou právě pacienti našimi klíčovými partnery a vážíme si jejich důvěry. Jsem rád, že se nám podařilo propojit i s expertními týmy ostatních brněnských nemocnic.“ Spolupráce nemocnic umožňuje provádět i rozsáhlé studie, které by individuální subjekt nebyl schopen pokrýt.

Ředitel FN Brno, MUDr. Ivo Rovný, MBA, dodává: „Klinické studie se staly nedílnou součástí léčby pacientů na jednotlivých klinikách FN Brno a pokrývají široké spektrum onemocnění, obzvláště pak v oblasti onkologické a hematologické péče, dětské onkologie, gynekologie, kardiologie, neurologie a psychiatrie. V některých z těchto oblastí poskytuje FN Brno nenahraditelnou péči v rámci Brna i Jihomoravského kraje.“ FN Brno se díky vlastnímu Transfuznímu a tkáňovému oddělení může také plně zapojit do realizace studií, jejichž součástí jsou Léčivé přípravky pro moderní terapie nebo v tomto směru může nabídnout spolupráci ostatním partnerům.

Moravian Prime Site plní i další cíle, včetně podpory zapojení pacientů do klinických hodnocení. FNUSA vyvinula registr pro dobrovolníky, kteří se chtějí zapojit do klinických studií i výzkumu. Veřejnost má tak možnost přispět k výzkumu léčebných a diagnostických metod pro příští generace. Podobné možnosti nabízejí i další partnerské instituce.

„V Masarykově onkologickém ústavu mají klinické studie více než dvacetiletou tradici, jsou plně integrovány do chodu ústavu a péče o naše pacienty a zůstávají jednou z našich rozvojových priorit. Dlouhodobé a prohlubující se spolupráce s velkými partnery, jako je IQVIA, si velmi ceníme,“ říká ředitel MOÚ prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D. „Nejenže tak rozšiřujeme možnosti onkologické léčby pro naše pacienty, ale oblast klinického výzkumu má pro MOÚ mezinárodní přesah. V letošním roce jsme získali prestižní status evropského OECI Comprehensive Cancer Center. Jsme také centrem sítě EUCRAN pro vzácné solidní nádory,“ dodává.

Členové Moravian Prime Site v rámci setkání ocenili přínosy deseti let spolupráce, zefektivnění celého procesu řízení klinických hodnocení a především zařazení více než 2 100 pacientů do provedených klinických studií. Cílem je zrychlit diagnostické procesy, možnosti předvídání rozvoje chorob i vyhodnocování účinnosti nových metod léčby.

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakty pro média:

• Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.
• Sorin Petcu, General Manager Czech Republic and Slovakia, IQVIA, +420 607 020 929, petcu@iqvia.com
• Václav Janištin, vedoucí Centra komunikace FN Brno, +420 532 232 193, Janistin.Vaclav@fnbrno.cz
• Veronika Plachá, tisková mluvčí FN Brno, +420 532 231 387

 

O zapojených partnerech:

 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) FNUSA a LF MU

Jsme moderní centrum vědecké excelence se sídlem v Brně zaměřené na preklinický a klinický výzkum, především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. Hledáme nové diagnostické a léčebné metody, technologie a léky. Zaváděním našich poznatků do praxe zlepšujeme péči o pacienty a kvalitu jejich života. V červenci 2022 jsme se stali společným pracovištěm Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) v Brně. Rozvíjíme vztahy a spolupráci s dalšími klíčovými hráči, a to jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci našeho regionu. Naše aktivity jsou zahrnuty do akčního plánu realizace strategie #brno2050. Pomáháme tak tvořit budoucnost #brnoregionu.

Centrum klinických studií (CCS) ICRC je již od roku 2009 primárním kontaktním místem pro oblast klinického hodnocení v rámci FNUSA. Zajišťuje veškerou komunikaci mezi fakultní nemocnicí a zadavateli klinických studií nebo zadavatelem pověřenými subjekty. Jsme také kontaktním místem pro pacienty účastnící se konkrétních studií a zájemce o zařazení do dobrovolnické databáze. Ve FNUSA aktuálně běží okolo 160 studií, ročně CCS vyjedná okolo 40-50 nových. Jedná se o studie téměř na všech klinikách, v oborech kardiologie, neurologie, i interních.

Více informací o nás najdete na fnusa-icrc.org a fnusa.cz/klinicke-studie

 

Masarykův onkologický ústav – Oddělení klinických studií

Masarykův onkologický ústav v Brně je špičkovým specializovaným onkologickým centrem s nadregionální působností, jedinečným zdravotnickým zařízením v České republice a od roku 2023 také evropským OECI Comprehensive Cancer Center. Jsou v něm soustředěny všechny nezbytné medicínské obory pro zajištění komplexní onkologické péče, která zahrnuje prevenci, epidemiologii, diagnostiku, jednotlivé modality protinádorové léčby, rehabilitaci i osvětu pro širokou veřejnost. Zaměřuje se na vědecko-výzkumnou činnost včetně základního výzkumu.

Tradice provádění klinických studií v Masarykově onkologickém ústavu sahá až do 70. let 20. století, kdy byl ústav významným výzkumným partnerem v oblasti vývoje nových cytostatik.  V roce 2000 bylo založeno, jako první svého druhu v ČR, Oddělení klinických studií (OKS), které poskytuje kompletní organizační, administrativní a odbornou podporu klinickým studiím v MOÚ. Zajišťuje přípravu všech smluvních i akademických klinických hodnocení. Po jejich zahájení tým zkušených studijních koordinátorů, studijních sester a data manažerů koordinuje a realizuje studijní vizity dle protokolu, podílí se na náboru pacientů a zajišťuje data management a komunikaci se zadavatelem. Oddělení je rovněž poskytovatelem vzdělávání koordinátorů klinických studií napříč ČR.

V současné době zahajuje MOÚ každý rok přibližně 25 nových klinických studií fáze I-III pro léčbu solidních nádorů, do kterých je zařazeno kolem 300 pacientů ročně. Od roku 2012 MOÚ disponuje rovněž lůžkovou jednotkou pro klinické studie fází I a v roce 2022 získal certifikát SÚKL pro realizaci first-in human klinických studií.

Více informací o nás najdete na: www.mou.cz a https://www.mou.cz/klinicke-studie/t1520, email studie@mou.cz.

 

Fakultní nemocnice Brno – Útvar náměstka pro vědu a výzkum

FN Brno je druhé největší zdravotnické zařízení v České republice a zároveň nemocnice evropského významu, o čemž mimo jiné svědčí zapojení do šesti Evropských referenčních sítí (ERN). Od roku 2012 je FN Brno zapsána v rejstříku výzkumných organizací a od roku 2015 zapojena do aktivit výzkumné infrastruktury podporující akademická klinická hodnocení CZECRIN. Dlouhodobě také spolupracuje s CEITEC a RECETOX na poli aplikovaného a v menší míře i základního výzkumu.

Věda a výzkum ve FN Brno navazuje na její hlavní činnost, tj. zdravotnickou péči a díky tomu využívá unikátní dostupnost pacientských dat a klinických postupů, které jsou nezbytné pro projekty klinického výzkumu, včetně klinických studií. Oddělení klinických studií (OKS), které je součástí Útvaru náměstka pro vědu a výzkum, poskytuje administrativní a koordinační podporu provádění klinických hodnocení na jednotlivých klinikách FN Brno. Podílí se na přípravě smluv a u probíhajících hlinických hodnocení se tým studijních koordinátorů OKS zapojuje do všech fází jejich realizace. Ročně je ve FN Brno projednáváno více než 100 nových žádostí o klinická hodnocení, včetně akademických. Ty se v současné době ve větší míře také stávají součástí grantových a jiných výzkumných projektů. Ve FN Brno se ročně zahájí přibližně 70 nových klinických hodnocení.

Více informací o nás najdete na: www.fnbrno.cz a https://www.fnbrno.cz/utvar-namestka-pro-vedu-a-vyzkum/t4557.

 

O společnosti IQVIA

IQVIA (NYSE:IQV) je globálním lídrem v poskytování pokročilých analytických služeb, technologických řešení a kontraktovaných výzkumných služeb pro zdravotnický sektor. IQVIA chytře propojuje informace napříč všemi aspekty zdravotnictví pomocí svých analytických schopností, transformativních technologií, zdrojů v oblasti velkých dat a rozsáhlých oborových znalostí. Pomocí „IQVIA Connected Intelligence™“ IQVIA dodává svým klientům vhled a porozumění rychle a agilně s cílem zefektivnit klinický vývoj nových inovativních způsobů léčby, uvést je na trh a zlepšit tak zdravotní péči pro pacienty. IQVIA operuje ve více než 100 zemích a má přibližně 70 tisíc zaměstnanců.

Společnost IQVIA je globálním lídrem v ochraně soukromí individuálních pacientů. IQVIA využívá širokou škálu technologií a prostředků zajišťující soukromí individuálních pacientů při získávání a analyzování informací v takové míře, jež pomáhá stakeholderům ve zdravotnictví identifikovat vzorce nemocí a spojit je s přesným způsobem léčby a terapií, které jsou potřeba pro dosažení lepších výsledků. Poznatky a exekuční schopnosti společnosti IQVIA pomáhají biotechnologickým společnostem, výrobcům zdravotnických zařízení a farmaceutickým společnostem, medicínským výzkumníkům, vládním agenturám, plátcům a ostatním zdravotnickým stakeholderům proniknout hlouběji do pochopení nemocí, lidského chování a vědeckého pokroku s cílem pomoci jim posunout se dál na cestě za nalezením léčby.

Pro více informací navštivte iqvia.cz.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) zahájilo rok 2023 úspěšně: přivítali jsme na palubě Dr. Adama Williamsona. Renomovaný neurovědec, který právě získal prestižní ERC Consolidator grant, otevírá v ICRC nový výzkumný tým Neuromodulation Technology. Bude zkoumat metody aktivace centrálního a periferního nervového systému s cílem objevit slibné možnosti léčby onemocnění, jakými jsou střevní záněty, epilepsie a neurodegenerativní onemocnění mozku.

Dr. Williamson vysvětluje: „Zaměřuji se na neinvazivní hlubokou mozkovou stimulaci, především u epilepsie. Využíváme elektrody umístěné na kůži, které vysílají elektrický proud. Elektrická pole se spojují v prostoru, v hlubokých oblastech mozku, hluboko pod lebkou, a aktivují neurony, aby tak vyvolaly požadované reakce mozku. Příkladem takové reakce je potlačení patologické epileptické aktivity u pacientů s epilepsií nebo zlepšení paměti zdravých dobrovolníků při řešení kognitivních úloh“

Adam Williamson (foto ICRC) 

Kanaďan, který vystudoval teoretickou elektrotechniku v Texasu, získal doktorát na univerzitě v německém Ilmenau. Pracoval ve Švédsku na prestižním Karolinska Institutet a dalších univerzitách. Jeho posledním působištěm před příchodem do Brna byl institut Inserm ve Francii. Z inženýra se postupně stal neurovědcem se schopností aplikovat nové technologie do klinického výzkumu.

Jeho výzkum získal značnou podporu Evropské rady pro výzkum (ERC) v rámci programu EU Horizon Europe. Je příjemcem celkem čtyř grantů ERC (ERC Starting Grant v roce 2016, ERC Proof-of-Concept v roce 2020, ERC Proof-of-Concept v roce 2022 a ERC Consolidator v roce 2023). Poslední dva nyní převádí k realizaci do ICRC, přičemž druhý z nich nese název „Epilepsy Treatment Using Neuromodulation by Non-Invasive Temporal Interference Stimulation“ (EMUNITI). Ve značné konkurenci se zařadil po bok 321 výzkumných pracovníků, kteří v roce 2022 získali ERC Consolidator grant a rozdělili si celkem 657 milionů eur. Grant slibuje pětiletou podporu výzkumu pro tým s názvem „Neuromodulation Technology“, který Dr. Williamson v ICRC buduje. Nyní se zaměřuje na nábor kandidátů doktorského studia, post-doktorandů a techniků.

„Jsem nesmírně ráda, že se nám podařilo získat pro ICRC tak významného zahraničního vědce. Mít držitele grantu ERC je pro nás výsadou i závazkem, abychom jeho týmu zajistili zázemí a podporu. Prestiž pro naši instituci je srovnatelná s michelinskými restauracemi, kde se skvělé gastronomické zážitky a nejlepší šéfkuchaři rovnají špičkovému výzkumu a předním vědcům,“ komentuje úspěšné partnerství prof. Irena Rektorová, přednostka ICRC. Dr. Williamson navazuje: „Personál a podpora ICRC mě každý den ohromují. Prof. Rektorová vytvořila atmosféru, která je dobře organizovaná a mimořádně efektivní pro podporu špičkového klinického výzkumu. Předpokládám, že do Brna v budoucnu přijede mnoho dalších držitelů ERC grantů.“

Nového vědce krátce po jeho příjezdu přivítala také primátorka města Brna Markéta Vaňková na každoroční akci Meet the Mayor pro nové zahraniční talenty z místních institucí a firem. Svůj výzkum bude Williamson provádět ve spolupráci s výzkumnou skupinou doc. Erica Glowackého na CEITEC VUT, výzkumníky z neurovědního programu na CEITEC MU a kolegy z 1. neurologické kliniky, 2. interní kliniky a 1. interní kardio-angiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Zatím se pomalu zabydluje ve městě a objevuje jeho krásy. „Tatarák je úžasný!“, dodává.

Meet the Mayor, 3. února 2023 (foto MMB)

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach. Vedoucí oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

ERC a grantové příležitosti

Evropská rada pro výzkum (ERC), zřízená Evropskou unií v roce 2007, je evropská organizace pro financování excelentního výzkumu, která financuje projekty tvůrčích výzkumných pracovníků napříč Evropou. ERC nabízí čtyři základní grantové programy: Starting Grants, Consolidator Grants, Advanced Grants a Synergy Grants. Prostřednictvím dalšího grantového schématu Proof of Concept pomáhá ERC příjemcům grantů překlenout mezeru mezi jejich výzkumem a počátečními fázemi jeho komercializace. ERC je vedena nezávislým řídícím orgánem, vědeckou radou. Od 1. listopadu 2021 je předsedkyní ERC Maria Leptin. Celkový rozpočet ERC na období 2021-2027 činí více než 16 miliard eur, a to v rámci programu Horizon Europe, za který odpovídá evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel. Další informace naleznete na adrese https://erc.europa.eu.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu

Jsme moderní centrum vědecké excelence se sídlem v Brně zaměřené na preklinický a klinický výzkum, především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. Hledáme nové diagnostické a léčebné metody, technologie a léky. Zaváděním našich poznatků do praxe zlepšujeme péči o pacienty a kvalitu jejich života. V červenci 2022 jsme se stali společným pracovištěm Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) v Brně. Rozvíjíme vztahy a spolupráci s dalšími klíčovými hráči, a to jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci našeho regionu. Naše aktivity jsou zahrnuty do akčního plánu realizace strategie #brno2050. Pomáháme tak tvořit budoucnost #brnoregionu. Více informací o nás najdete na www.fnusa-icrc.org.

V Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC) v Brně nyní úspěšně skončil projekt s názvem „Odhalení molekulárních determinant stárnutí pro návrh nových terapeutik (MAGNET)“. Jeho hlavním zaměřením byl výzkum vybraných onemocnění souvisejících se stárnutím, pochopení jejich mechanismů a nalezení potenciálních cílů pro jejich léčbu. Projekt, který získal velkou podporu z evropských fondů, přilákal do Brna řadu mladých i etablovaných výzkumníků v čele s Dr. Manliem Vinciguerrou.

Hlavní výzkumné cíle projektu spočívaly v odhalení role epigenetiky, mechanosenzorů, imunitní odpovědi, nitrobuněčného transportu a mitochondriální dysfunkce v patogenezi chorob spojených se stárnutím. Konkrétními problémy, na které se výzkumné aktivity zaměřily, byly nemoci jater, jako je hepatocelulární karcinom, defekty vrozené imunity, kardiovaskulární a neurodegenerativní patologie.

Projekt získal více než 177,5 mil. Kč v roce 2016 od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Financován byl prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (česky OP VVV) a jeho cílem bylo přilákat renomovaného zahraničního vědce, Dr. Manlia Vinciguerru, k založení jeho výzkumné skupiny v ICRC. Dr. Vinciguerra v té době působil jako vedoucí vědecký pracovník na University College London (UCL) v Londýně ve Velké Británii.

„Financování ze strany MŠMT prostřednictvím programu OP VVV nám pomohlo významně posunout poznání patologií spojených se stárnutím, které představují skutečnou zátěž pro společnost,“ říká Manlio Vinciguerra, koordinátor projektu. „Dalo mi to šanci zapojit se do velmi živého vědeckého prostředí v ICRC a založit svou výzkumnou skupinu. Jsem za tuto příležitost nesmírně vděčný,“ pokračuje.

Tým zaměstnával další hlavní řešitele ICRC, tedy Irenu Koutnou, Giancarla Forteho, Gorazda Bernarda Stokina, Jana Friče a Jaeyounga Shina; a přilákal nadějné mladé výzkumníky a studenty více než 10 národností. Díky dostupným finančním prostředkům jsme také mohli vyslat naše doktorandy na zahraniční stáže.

„Mezinárodní charakter výzkumného týmu vytvořeného díky financování z OP VVV skutečně změnil pravidla hry. Vytvořilo se tak živé a pestré prostředí, které napomohlo vzájemné kontaminaci vědeckých myšlenek. Výsledkem tohoto procesu byla vynikající věda.“ komentuje Giancarlo Forte, který je zároveň vedoucím Centra translační medicíny v ICRC, kde byl výzkum prováděn.

Projekt zaměřený na excelentní a klinicky významný výzkum vedl k odhalení role histonového proteinu makroH2A1 jako determinantu progrese jaterních onemocnění a agresivity hepatocelulárního karcinomu, což z něj činí potenciální cíl pro budoucí léčbu. Kromě toho projekt umožnil identifikaci nových prediktivních markerů srdečního selhání, proteinů Yes Associate Protein (YAP) a heterogenního jaderného ribonukleoproteinu C (hnRNPC), spolu s poskytnutím první vícerozměrné mapy lidského selhávajícího srdce. Díky finanční podpoře projektu MAGNET navíc vědci v ICRC popsali, jak chronická zánětlivá signalizace ovlivňuje extracelulární matrix a také fenotyp imunitních buněk.

„Na tomto velmi úspěšném projektu se podílela řada mladých i etablovaných výzkumníků. Pro naši instituci bylo ctí, že jej mohla hostit. Dosažené vědecké cíle jsou skutečně pozoruhodné,“ zdůraznila vedoucí ICRC profesorka Irena Rektorová.

Výsledky byly publikovány v prestižních recenzovaných mezinárodních časopisech, jako jsou Hepatology, Science Translational Medicine, Nature Communications, Circulation Research, EMBO Molecular Medicine, Theranostics, iScience, GeroScience, Lancet Health Longevity, Acta Neuropathologica Communications a další. Mluvíme-li v číslech, pak s projektem bylo spojeno více než 100 publikací, z toho 50 % v časopisech patřících do Q1. První kvartil představuje nejlepší časopisy podle řady metrik.

„V rámci projektu byly použity tkáně a buňky odebrané pacientům hospitalizovaným na půdě Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA), takže výsledky mají konkrétní translační potenciál,“ říká ing. Vlastimil Vajdák, ředitel nemocnice FNUSA.

Projekt MAGNET rovněž pomohl založit v ICRC pracoviště buněčného a tkáňového inženýrství (CTEF), které je vybaveno certifikací ISO 9001 (systém řízení kvality) a povolením k výrobě podle správné výrobní praxe (SVP), a které vyrábí léčivé přípravky pro moderní terapii (ATMP), včetně produktů buněčné terapie a tkáňového inženýrství.

Financování rovněž umožnilo navázat nebo upevnit prestižní mezinárodní spolupráci s UCL (Velká Británie), Evropským institutem pro systémovou biologii a medicínu (EISBM, Francie), Barcelonskou univerzitou (Španělsko), Ženevskou univerzitou (Švýcarsko), Univerzitou v Jižní Kalifornii (USA), Univerzitou v Portu (Portugalsko) a Univerzitou v Perugii (Itálie).

Podpořeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj – projekt MAGNET
(reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000492).

 

Příroda se neobejde bez enzymů – bílkovin, které urychlují chemické reakce v živých organismech. Enzymům vděčíme například za pivo či víno, nepochutnali bychom si na tvrdých sýrech a v zásadě bychom bez nich ani nevyprali. Lidé však využívají enzymy také v biomedicíně, průmyslu a při ochraně životního prostředí. Bohužel jen relativně málo enzymů dosahuje optimálních vlastností, a tak se vědci po desetiletí snaží získat efektivnější enzymy. Přitom neustále naráží na zásadní otázku: Je lepší upravit již existující enzymy pomocí proteinového inženýrství, nebo hledat nové v ohromné rozmanitosti přírody?

Badatelé z Loschmidtových laboratoří z RECETOXu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) ve spolupráci s kolegy z ETH v Curychu a Greifswaldské univerzity se rozhodli jít cestou hledání nových enzymů. Výsledky svého šestiletého výzkumného projektu publikovali v mezinárodním prestižním časopise Chem Catalysis. Jejich cílem bylo nalézt efektivnější varianty z rodiny enzymů, které dokážou odbourávat halogenované uhlovodíky znečišťující životní prostředí. Hledání začalo v genomických databázích, ve kterých se v současnosti nachází stovky milionů sekvencí genů, jež kódují dosud neznámé proteiny. Pomocí in house webového nástroje EnzymeMiner dokázali z tohoto nepřeberného množství sekvencí vybrat nejslibnější kandidáty. „Dalo by se to přirovnat k hledání jehel v kupce sena. Pomocí EnzymeMineru dokážeme velmi dobře rozlišit jehlu od stébla. Nicméně v dalším kroku potřebujeme zjistit, jestli jsou vybrané jehly dostatečně ostré – neboli experimentálně ověřit, že jsou vybrané enzymy dostatečně rychlé,“ uvedl první autor studie Michal Vašina.

Proto vědci tyto vybrané kandidáty následně připravili v laboratoři a studovali jejich vlastnosti za pomocí dvou mikrofluidních platforem – moderních technologií, které dokážou pracovat s miniaturními objemy vzorků a šetřit čas. První platformu MicroPEX použili výzkumníci na systematickou charakterizaci rychlostí enzymatických reakcí, druhá platforma KinMAP jim umožnila nahlédnout do samotného mechanismu enzymových reakcí. „Úspora času i finančních prostředků je ohromná. Díky této metodě naměříme za jediný týden stejné množství dat, jaké bychom běžnými technologiemi získali až za několik měsíců,“ uvedl expert na mikrofluidní metody Zbyněk Prokop.

Pokud se vrátíme k otázce z úvodu článku, jestli je lepší enzymy objevovat nebo upravovat, tak tato vědecká studie dává jednoznačnou odpověď. Historicky první enzymy, které dokážou odbourávat halogenové uhlovodíky, se podařilo identifikovat již před více než 30 lety, zatímco proteinové inženýrství se pro jejich úpravu používá přibližně 25 let. Za tuto dobu byly popsány vlastnosti dvaceti pěti objevených a více než sta upravených enzymových variant. Při porovnání získaných dat vědci zjistili, že nově získané enzymy mají lepší vlastnosti než jakýkoli do té doby objevený nebo upravený enzym ze stejné rodiny.

Jak tedy získat efektivnější enzymy? Vědci z Loschmidtových laboratoří na základě svých zkušeností odpovídají: „Nepodceňujme přírodu. Díky své rozmanitosti má v záloze arzenál efektivních enzymů, které jen čekají na své objevení!“

Publikace:

https://doi.org/10.1016/j.checat.2022.09.011

 

 

 

 

 

Synergie pokročilé bioinformatiky a mikrofluidiky pomáhá hledat efektivní enzymy, které se uplatňují při recyklaci meziproduktů chemické syntézy, rozkladu látek znečišťujících životní prostředí nebo pro přípravu aktivních farmaceutických substancí.

Prevence diabetu či porozumění příčinám Alzheimerovy choroby – i tato témata podporuje projekt Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (ENOCH), jehož řešitelé se sešli na konci září v Brně. Více než stovka zástupců z pěti špičkových moravských výzkumných center hodnotila dosavadní úspěchy ENOCHu. Projektu se podařilo vytvořit unikátní prostor pro vzájemnou spolupráci odborníků v oboru a uplatnění kvalit každého ze zapojených pracovišť. Získané poznatky jsou dalším krokem na cestě k aktivnímu a zdravému stárnutí.

Brněnský hotel Continental hostil ve dnech 29. – 30. září 2022 setkání řešitelů projektu ENOCH (MolEcular, cellular and cliNical apprOaCH to healthy aging). Pod vedením Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně platforma zahrnuje partnery z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykova onkologického ústavu, Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Olomouc. U zrodu projektu v roce 2018 byla myšlenka koordinace výzkumu center věnujících se tématům souvisejícím se stárnutím populace.

Jak v úvodu připomněla profesorka Irena Rektorová, přednostka ICRC: „Cílem není nesmrtelný život, ale zdravé stáří, tedy stárnout aktivně a zdravě.“ K tomu má přispět vývoj nových preventivních, diagnostických a léčebných řešení pro poruchy, které souvisí se stářím. „ENOCH účelně sjednocuje současný výzkum zdravého stárnutí a beze zbytku využívá svůj potenciál pro sdílení know-how, odborníků a zdrojů v celém regionu. Právě propojení různých institucí je pro přínos ENOCHU klíčové, protože každý z vědců má své unikátní postupy a expertízu, kterou může oboru nabídnout“, dodává koordinátor projektu, doktor Gorazd B. Stokin z ICRC.

Konkrétně se výzkumné týmy zabývají např. studiem demence, rakoviny, chronických zánětů či srdečních chorob. Tyto poruchy ovlivňují velkou část populace v pokročilém věku, a proto mají vliv nejenom na seniory, ale také na jejich rodiny. Důsledky se rovněž promítají do zdravotnického systému a rozpočtu zdravotnictví a sociálních služeb.

Výsledky přicházejí jak na poli základního výzkumu, tedy v laboratořích, tak se je daří využívat v lékařské praxi. Tým Kardiovize z ICRC například s podporou projektu ENOCH navrhl program prevence diabetu. Na základě měření zdravotního stavu místní populace výzkumníci sestavili soubor účinných opatření ve formě preventivního lifestyle programu, který pravidelně probíhá v prostorách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a nabízí účastníkům nácvik životního stylu, který jim bude vyhovovat a zároveň dlouhodobě podporovat jejich život ve zdraví.

Výroční zasedání k projektu ENOCH se po dvou letech kovidových omezení uskutečnilo opět plně prezenční formou. Nabídlo diskusi nad průběhem realizace projektu, a to jak z hlediska plnění závazných indikátorů a ukazatelů, tak zejména o uskutečněných výzkumných aktivitách jednotlivých týmů.  Zasedl i řídící výbor, který kladně vyhodnotil dosavadní plnění a výsledky projektu a rovněž se zaměřil na závazky a plány pro jeho následnou udržitelnost. Program dále nabídl přednášky tří hostů. Doktor Robert Zorec z Univerzity v Lublani se věnoval tématu „Noradrenergní hypotézy kognitivního úpadku a astroglie“. Doktor GIampiero Leanza z Univerzity v Katánii navázal online vystoupením na téma „Noradrenalin a regulace prostorové paměti“. Trio uzavíral Dr. Kenneth Moya z Ústavu biologie, École Normale Supérieure v Paříží s tématem „Neuroprotektivní působení homeoproteinu Engrailed 1 a fyziologie motoneuronu“.

 

 

 

 

Projekt ENOCH (Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí,  CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000868) je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje.  Realizační fáze projektu končí v červnu 2023, kdy naváže pětileté období udržitelnosti.