Výzkumnému týmu Buněčné a molekulární imunoregulace (CMI) Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) se podařilo získat prestižní mezinárodní grant HORIZON EUROPE. Projekt se zaměří na výzkum sepse a septického šoku, které ročně postihnou až 50 milionů lidí po celém světě a stojí téměř za 20 % světových úmrtí. U většiny přeživších pacientů navíc dochází k rozvoji dalších komplikací, které mají vliv na kvalitu jejich života. Celkový rozpočet projektu BEATsep činí 6,9 milionů Euro.

Tento úspěch je ještě podtržen faktem, že CMI-ICRC projekt iniciovalo, následně sestavilo konsorcium partnerů, dále bude působit v pozici koordinátora celého projektu. Jde teprve o třetí projekt v kategorii Výzkum a inovace zaměřený na zdraví populace, který bude koordinovaný z ČR. “Projekt je výsledkem našeho několikaletého úsilí v rámci konsorcia, dává šanci lépe pochopit a zásadně změnit rekonvalescenci dětských i dospělých pacientů, kteří prodělali septický šok. Tento projekt bychom projekt nedokázali připravit bez intenzivní administrativní podpory, kterou máme v ICRC k dispozici” doplnil Dr. Jan Frič, vedoucí CMI.

Projekt BEATsep bude využívat interdisciplinární přístup, který spojí výzkumné a klinické týmy zabývající se specifickými aspekty rozvoje, léčby a prevence dlouhodobých následků sepse a jejich vlivu na kvalitu života pacientů. Komplexní klinická a výzkumná data získaná během projektu budou s využitím algoritmů umělé inteligence integrována do snadno použitelného prediktivního nástroje schopného identifikovat pacienty s nejvyšším rizikem komplikací. Dále konsorcium plánuje navrhnout strategii terciární prevence, která by pomohla rozvoji takových následků předcházet.

Za tímto účelem vzniklo konsorcium, které bude tuto problematiku v následujících pěti letech řešit. Konsorcium spojuje renomované experty na imuno-metabolismus, imunofenotyp, výzkum diagnostických znaků a několik klinických týmů pečujících o dospělé i dětské pacienty se sepsí. “Sestavení konsorcia, které již v současné době pracuje na několika společných projektech, zabralo bezmála dva roky intenzivních připrav a networkingu.” říká Dr. Marcela Hortová-Kohoutková z výzkumné skupiny CMI, která se na přípravě projektu zásadně podílela.

Celkově bude do BEATsep projektu koordinovaného ICRC-FNUSA zapojeno 10 partnerů z 6 evropských zemí včetně 1) CIML – Centre d’immunologie de Marseille-Luminy – (Aix-Marseille Université/CNRS/Inserm); 2) The Institute of Innate Immunity, at the Medical Faculty of the University of Bonn, Germany; 3) Faculty of Medicine at the Comenius University in Slovakia; 4) the Ludwig Boltzmann Institute for Traumatology, Vienna, Austria; 5) BioVariance GmbH, Germany; 6) Masaryk University, Brno, Czechia; 7) National Institute of Health, Prague, Czechia; 8) University of Galway and 9) APHM – Marseille Hospitals. BEATsep spojí renomované experty na imunometabolismus, epigenetiku, imunofenotypizaci, diagnostický výzkum a nekolik klinických týmů pečujících o dětské i dospělé pacienty se sepsí. ”Projekt BEATsep je ukázkou inovativního a úspěšného propojení translačního a klinického výzkumu, know-how našich a mezinárodních vědců, a spolupráce mezi nemocnicemi, univerzitami a dalšími vědeckými institucemi, které mají renomé. Jsem hrdá na to, že koordinátorský tým je z ICRC, společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně,” uvedla Prof. MUDr. Irena Rektorová, přednostka ICRC.

Mapa konsrocia

Pro více informací a aktuality @BEATsepsis (Twitter, X), www.beatsepsis.eu, LinkedIN

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Tým 23 brněnských vědců se významně přiblížil odpovědi na otázku, jak předcházet a jak léčit Alzheimerovu nemoc, která bývá nejčastější příčinou demence a vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Odborníci z Přírodovědecké a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Mezinárodního centra klinického výzkumu a Masarykova onkologického ústavu věří, že výsledky výzkumu pomohou vyvinout další vysoce účinné léčivé látky pro tuto civilizační hrozbu 21. století.

Foto: Mikroskopický snímek mozkového organoidu

Foto: Mikroskopický snímek mozkového organoidu

„Klíčovou roli v rozvoji Alzheimerovy demence má apolipoprotein E (ApoE), který se vyskytuje také v mozkové tkániObjevili jsme molekulární podstatu nežádoucího hromadění tohoto apolipoproteinu a současně jsme ukázali způsob, jak je možné toto hromadění ApoE potlačit potenciálním léčivem, které je již v pokročilé fázi klinického testování s předpokládaným schválením v roce 2025,“ shrnul hlavní význam výzkumu molekulární biolog Martin Marek, který působí v Loschmidtových laboratořích centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a v Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm FN u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Právě ApoE hraje důležitou roli ve fungování mozku a je též znám jeho protizánětlivý vliv. V lidské populaci jsou však rozšířeny tři varianty: ApoE2, ApoE3 a ApoE4. Již dříve bylo prokázáno, že hlavním rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je přítomnost varianty ApoE4. Zdědění varianty ApoE4 totiž významně zvyšuje riziko Alzheimerovy demence. U pacientů se dvěma kopiemi genu pro ApoE4 dochází k většímu poškození paměti, snížení schopnosti běžné každodenní činnosti a k výraznější atrofii mozkové tkáně. O objasnění tajemství ApoE4 se vědci z celého světa pokoušejí již několik desetiletí, avšak až brněnští vědci nyní nahlédli pod pokličku této molekulární záhady.

„Vzrušující na tomto výzkumu bylo, že toxická varianta ApoE4 se liší od svých netoxických protějšků jen jednou mutací, která má ovšem obrovské důsledky v chování proteinu a vztahu k rozvoji Alzheimerovy demence, vysvětlil Marek.

Významnou součástí studie byl také výzkum, jak nežádoucímu ukládání ApoE4 v mozkové tkáni předcházet, a tak obnovit jeho důležité buněčné funkce. Laicky řečeno – jak zabránit nebo zpomalit rozvoj nemoci a zachovat myšlení a paměť. V navazujících biochemických experimentech výzkumníci prokázali, že existuje látka homotaurin, derivát aminokyselin nacházející se v některých druzích mořských řas, která potlačuje nežádoucí hromadění a obnovuje původní funkce v ApoE4 proteinu, a mohla by tak mít „léčebný“ efekt i v klinické praxi.

Při experimentech vědci používali mozkové organoidy, což jsou „minimozečky“ vypěstované ve zkumavce z buněk pacientů s Alzheimerovou chorobou. „Mozkové organoidy jsme v této studii použili pro testování účinku homotaurinu na rozvoj Alzheimerovy demence. Naše výsledky potvrzují, že léčivo má pozitivní efekt na organoidy s variantou ApoE4, a ukazuje se, že ovlivňuje nejen důležité signalizační dráhy, ale také metabolismus cholesterolu. V dalších studiích se chceme zaměřit na podrobné mapování změn, které homotaurin v lidském mozku způsobuje,“ nastínila budoucí terapeutický efekt homotaurinu a další směr výzkumu buněčná bioložka Dáša Bohačiaková z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU.

Brněnským vědcům se podařilo kombinací experimentálních a výpočetních experimentů detailně zmapovat strukturní změny v ApoE proteinu na atomární úrovni. Díky těmto změnám není varianta proteinu ApoE4 stabilní, má vysokou tendenci k nežádoucímu hromadění v mozkové tkáni a ztrácí tak svou primární úlohu v přenosu lipidů a cholesterolu.

„Dynamické změny ve strukturách ApoE3 a ApoE4 proteinů a jejich interakce s potenciálním léčivem (homotaurinem) jsme sledovali pomocí unikátní metody výměny vodíku za deuterium spojené s hmotnostní spektrometrií. Výsledky odhalily přestavbu struktury u ApoE4 způsobující agregaci, která však nebyla pozorována u ApoE3. Naopak interakce s léčivem strukturu ApoE4 stabilizovala, a tím potlačila její negativní vlastnosti,“ doplnila biochemička Lenka Hernychová z centra RECAMO Masarykova onkologického ústavu.

Brněnští vědci publikovali výsledky svého výzkumu v prestižním odborném časopise Molecular Neurodegeneration. Výzkum získal podporu MŠMT v rámci projektů ENOCH a INBIO. Finančně výzkum podpořila i Evropská unie v rámci programu Horizon Europe granty TEAMING a ADDIT-CE.

„Studie byla unikátní, protože se klasické metody molekulární a buněčné biologie podařilo doplnit o data získaná technikou hmotnostní spektrometrie. Takto lze velmi citlivě a přesně sledovat změny v hladinách proteinů a lipidů a nahlédnout do mechanismu účinku potenciálních léčiv. Zároveň lze pomocí hmotnostní spektrometrie charakterizovat často heterogenní buněčné modelové systémy,“ popsal jedinečnost tohoto výzkumu analytický chemik Zdeněk Spáčil z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Autor: text a foto Masarykova univerzita

Kontakty pro média:

V pátek 9. června 2023 podepsali ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Ing. Vlastimil Vajdák, a děkan Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity (FaF MU), prof. PharmDr. Mgr. David Vetchý, Ph.D., smlouvu o vybudování a provozování společného výzkumného pracoviště. To vznikne skrze spolupráci FaF MU a Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LF MU (ICRC). Nejlepší vědecké kapacity obou institucí tak mohou nově využívat společný prostor pro špičkový výzkum.

Foto: podpis smlouvy; zleva: prof. PharmDr. Mgr. David Vetchý, Ph.D., prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. a Ing. Vlastimil Vajdák

Foto: podpis smlouvy; zleva: prof. PharmDr. Mgr. David Vetchý, Ph.D., prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. a Ing. Vlastimil Vajdák

„Podpisem smlouvy s FNUSA navazujeme na dosavadní úspěšnou spolupráci s ICRC. Farmaceutická fakulta si zakládá na praktické formě výuky již během studia, a to včetně využití vědecko-výzkumných příležitostí. Zapojení mladých pracovníků do komplexních projektů realizovaných na společném pracovišti může zvýšit jejich odbornou úroveň a umožnit jim navázání nových kontaktů se zkušenými vědci,“ vysvětlil prof. Vetchý.

Smlouva počítá s vybudováním a provozem společného výzkumného pracoviště zaměřeného na preklinický a klinický výzkum, tedy jak na bádání v laboratorních podmínkách, tak v součinnosti s pacienty. Účelem je zejména vývoj a testování nových léčiv a zdravotnických prostředků, tzn. širokého spektra pomůcek používaných ve zdravotnictví, např. od chirurgického šití, přes katetry, až po sofistikovaná diagnostická zařízení. Právě pro potvrzení jejich efektivity a účinku jsou využívány klinické zkoušky, které zároveň potvrdí jejích bezpečnost.

Jak dodal ředitel Vajdák: „Přidanou hodnotou FNUSA je funkční zázemí pro klinické studie. Věříme, že partnerství s FaF MU přinese nová řešení pro lepší diagnostiku a léčbu. Zároveň společné pracoviště nabídne možnost smluvního výzkumu i třetím stranám.“

Pro přednostku ICRC, prof. MUDr. Irenu Rektorovou, Ph.D. je smlouva také novou příležitostí pro podávání společných grantových žádostí. „Propojení špičkových vědců z obou pracovišť slibuje zvýšení prestiže našich institucí a možnost oslovit další talenty z ČR i zahraničí. FaF je v pořadí již třetí fakultou MU, se kterou prohlubujeme spolupráci a účinně tak propojujeme akademickou, výzkumnou a aplikační sféru,“ uzavírá prof. Rektorová.

Foto: prohloubení spolupráce představitelů FaF MU a FNUSA

Foto: prohloubení spolupráce představitelů FaF MU a FNUSA

 Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakty pro média:

  • Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.
  • Mgr et. Mgr Hana Brožová, Oddělení marketingu a vnějších vztahů, Farmaceutická fakulta MU, +420 770 139 562, brozovah@pharm.muni.cz

 

ICRC je společným pracovištěm FNUSA a LF MU.

U příležitosti oslavy 10 let spolupráce v oblasti inovativních klinických studii se ve středu 19. dubna 2023 sešli zástupci brněnských nemocnic a společnosti IQVIA. Členové tzv. Moravian Prime Site, unikátního prostoru pro spolupráci při zadávání a realizaci klinických studií, vyzdvihli přínos společných aktivit pro výzkum, pacienty i Jihomoravský kraj. Zároveň vyzvali veřejnost k zapojení do klinických studií, např. prostřednictvím registru dobrovolníků.

Foto: Zástupci FNUSA a IQVIA

Foto: Zástupci FNUSA a IQVIA

Součástí Moravian Prime Site je pětice moravských nemocničních a ambulantních zařízení: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Vojenská nemocnice Brno, Fakultní nemocnice Brno (FN Brno), Masarykův onkologický ústav (MOÚ) a ambulance Medical Plus působící v Uherském Hradišti.

„Společnost IQVIA je odhodlána podporovat inovativní výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví a Moravian Prime Site je klíčovým prvkem naší strategie. Zajištění výzkumu na světové úrovni umožní pacientům v budoucnu přístup k nové léčbě a tím i zlepšení zdravotního stavu“, říká Dean Summerfield, Senior Vice President, Real World and Commercial Solutions EMEA ve společnosti IQVIA.

Vznik Prime Site navázal na dlouhodobé aktivity FNUSA v oblasti realizace klinických studií. Jedním z rozhodujících faktorů bylo i vytvoření Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v roce 2011 a s tím související vybudování centralizovaného oddělení klinických studií. ICRC účinně propojuje výzkum, akademickou a aplikační sféru, aby se moderní postupy dostaly co nejdříve od mikroskopů do ordinací lékařů.

Jak uvedl ředitel FNUSA, Ing. Vlastimil Vajdák: „Oblast klinických a výzkumných studií je příležitostí, jak pacientům přiblížit léčbu budoucnosti. Vedle firem jako IQVIA, které do FNUSA studie přivádějí, jsou právě pacienti našimi klíčovými partnery a vážíme si jejich důvěry. Jsem rád, že se nám podařilo propojit i s expertními týmy ostatních brněnských nemocnic.“ Spolupráce nemocnic umožňuje provádět i rozsáhlé studie, které by individuální subjekt nebyl schopen pokrýt.

Ředitel FN Brno, MUDr. Ivo Rovný, MBA, dodává: „Klinické studie se staly nedílnou součástí léčby pacientů na jednotlivých klinikách FN Brno a pokrývají široké spektrum onemocnění, obzvláště pak v oblasti onkologické a hematologické péče, dětské onkologie, gynekologie, kardiologie, neurologie a psychiatrie. V některých z těchto oblastí poskytuje FN Brno nenahraditelnou péči v rámci Brna i Jihomoravského kraje.“ FN Brno se díky vlastnímu Transfuznímu a tkáňovému oddělení může také plně zapojit do realizace studií, jejichž součástí jsou Léčivé přípravky pro moderní terapie nebo v tomto směru může nabídnout spolupráci ostatním partnerům.

Moravian Prime Site plní i další cíle, včetně podpory zapojení pacientů do klinických hodnocení. FNUSA vyvinula registr pro dobrovolníky, kteří se chtějí zapojit do klinických studií i výzkumu. Veřejnost má tak možnost přispět k výzkumu léčebných a diagnostických metod pro příští generace. Podobné možnosti nabízejí i další partnerské instituce.

„V Masarykově onkologickém ústavu mají klinické studie více než dvacetiletou tradici, jsou plně integrovány do chodu ústavu a péče o naše pacienty a zůstávají jednou z našich rozvojových priorit. Dlouhodobé a prohlubující se spolupráce s velkými partnery, jako je IQVIA, si velmi ceníme,“ říká ředitel MOÚ prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D. „Nejenže tak rozšiřujeme možnosti onkologické léčby pro naše pacienty, ale oblast klinického výzkumu má pro MOÚ mezinárodní přesah. V letošním roce jsme získali prestižní status evropského OECI Comprehensive Cancer Center. Jsme také centrem sítě EUCRAN pro vzácné solidní nádory,“ dodává.

Foto: 10 let Moravian Prime Site

Foto: 10 let Moravian Prime Site

Členové Moravian Prime Site v rámci setkání ocenili přínosy deseti let spolupráce, zefektivnění celého procesu řízení klinických hodnocení a především zařazení více než 2 100 pacientů do provedených klinických studií. Cílem je zrychlit diagnostické procesy, možnosti předvídání rozvoje chorob i vyhodnocování účinnosti nových metod léčby.

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakty pro média:

  • Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.
  • Sorin Petcu, General Manager Czech Republic and Slovakia, IQVIA, +420 607 020 929, petcu@iqvia.com
  • Václav Janištin, vedoucí Centra komunikace FN Brno, +420 532 232 193, Janistin.Vaclav@fnbrno.cz
  • Veronika Plachá, tisková mluvčí FN Brno, +420 532 231 387

 

O zapojených partnerech:

 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) FNUSA a LF MU

Jsme moderní centrum vědecké excelence se sídlem v Brně zaměřené na preklinický a klinický výzkum, především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. Hledáme nové diagnostické a léčebné metody, technologie a léky. Zaváděním našich poznatků do praxe zlepšujeme péči o pacienty a kvalitu jejich života. V červenci 2022 jsme se stali společným pracovištěm Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) v Brně. Rozvíjíme vztahy a spolupráci s dalšími klíčovými hráči, a to jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci našeho regionu. Naše aktivity jsou zahrnuty do akčního plánu realizace strategie #brno2050. Pomáháme tak tvořit budoucnost #brnoregionu.

Centrum klinických studií (CCS) ICRC je již od roku 2009 primárním kontaktním místem pro oblast klinického hodnocení v rámci FNUSA. Zajišťuje veškerou komunikaci mezi fakultní nemocnicí a zadavateli klinických studií nebo zadavatelem pověřenými subjekty. Jsme také kontaktním místem pro pacienty účastnící se konkrétních studií a zájemce o zařazení do dobrovolnické databáze. Ve FNUSA aktuálně běží okolo 160 studií, ročně CCS vyjedná okolo 40-50 nových. Jedná se o studie téměř na všech klinikách, v oborech kardiologie, neurologie, i interních.

Více informací o nás najdete na fnusa-icrc.org a fnusa.cz/klinicke-studie

 

Masarykův onkologický ústav – Oddělení klinických studií

Masarykův onkologický ústav v Brně je špičkovým specializovaným onkologickým centrem s nadregionální působností, jedinečným zdravotnickým zařízením v České republice a od roku 2023 také evropským OECI Comprehensive Cancer Center. Jsou v něm soustředěny všechny nezbytné medicínské obory pro zajištění komplexní onkologické péče, která zahrnuje prevenci, epidemiologii, diagnostiku, jednotlivé modality protinádorové léčby, rehabilitaci i osvětu pro širokou veřejnost. Zaměřuje se na vědecko-výzkumnou činnost včetně základního výzkumu.

Tradice provádění klinických studií v Masarykově onkologickém ústavu sahá až do 70. let 20. století, kdy byl ústav významným výzkumným partnerem v oblasti vývoje nových cytostatik.  V roce 2000 bylo založeno, jako první svého druhu v ČR, Oddělení klinických studií (OKS), které poskytuje kompletní organizační, administrativní a odbornou podporu klinickým studiím v MOÚ. Zajišťuje přípravu všech smluvních i akademických klinických hodnocení. Po jejich zahájení tým zkušených studijních koordinátorů, studijních sester a data manažerů koordinuje a realizuje studijní vizity dle protokolu, podílí se na náboru pacientů a zajišťuje data management a komunikaci se zadavatelem. Oddělení je rovněž poskytovatelem vzdělávání koordinátorů klinických studií napříč ČR.

V současné době zahajuje MOÚ každý rok přibližně 25 nových klinických studií fáze I-III pro léčbu solidních nádorů, do kterých je zařazeno kolem 300 pacientů ročně. Od roku 2012 MOÚ disponuje rovněž lůžkovou jednotkou pro klinické studie fází I a v roce 2022 získal certifikát SÚKL pro realizaci first-in human klinických studií.

Více informací o nás najdete na: www.mou.cz a https://www.mou.cz/klinicke-studie/t1520, email studie@mou.cz.

 

Fakultní nemocnice Brno – Útvar náměstka pro vědu a výzkum

FN Brno je druhé největší zdravotnické zařízení v České republice a zároveň nemocnice evropského významu, o čemž mimo jiné svědčí zapojení do šesti Evropských referenčních sítí (ERN). Od roku 2012 je FN Brno zapsána v rejstříku výzkumných organizací a od roku 2015 zapojena do aktivit výzkumné infrastruktury podporující akademická klinická hodnocení CZECRIN. Dlouhodobě také spolupracuje s CEITEC a RECETOX na poli aplikovaného a v menší míře i základního výzkumu.

Věda a výzkum ve FN Brno navazuje na její hlavní činnost, tj. zdravotnickou péči a díky tomu využívá unikátní dostupnost pacientských dat a klinických postupů, které jsou nezbytné pro projekty klinického výzkumu, včetně klinických studií. Oddělení klinických studií (OKS), které je součástí Útvaru náměstka pro vědu a výzkum, poskytuje administrativní a koordinační podporu provádění klinických hodnocení na jednotlivých klinikách FN Brno. Podílí se na přípravě smluv a u probíhajících hlinických hodnocení se tým studijních koordinátorů OKS zapojuje do všech fází jejich realizace. Ročně je ve FN Brno projednáváno více než 100 nových žádostí o klinická hodnocení, včetně akademických. Ty se v současné době ve větší míře také stávají součástí grantových a jiných výzkumných projektů. Ve FN Brno se ročně zahájí přibližně 70 nových klinických hodnocení.

Více informací o nás najdete na: www.fnbrno.cz a https://www.fnbrno.cz/utvar-namestka-pro-vedu-a-vyzkum/t4557.

 

O společnosti IQVIA

IQVIA (NYSE:IQV) je globálním lídrem v poskytování pokročilých analytických služeb, technologických řešení a kontraktovaných výzkumných služeb pro zdravotnický sektor. IQVIA chytře propojuje informace napříč všemi aspekty zdravotnictví pomocí svých analytických schopností, transformativních technologií, zdrojů v oblasti velkých dat a rozsáhlých oborových znalostí. Pomocí „IQVIA Connected Intelligence™“ IQVIA dodává svým klientům vhled a porozumění rychle a agilně s cílem zefektivnit klinický vývoj nových inovativních způsobů léčby, uvést je na trh a zlepšit tak zdravotní péči pro pacienty. IQVIA operuje ve více než 100 zemích a má přibližně 70 tisíc zaměstnanců.

Společnost IQVIA je globálním lídrem v ochraně soukromí individuálních pacientů. IQVIA využívá širokou škálu technologií a prostředků zajišťující soukromí individuálních pacientů při získávání a analyzování informací v takové míře, jež pomáhá stakeholderům ve zdravotnictví identifikovat vzorce nemocí a spojit je s přesným způsobem léčby a terapií, které jsou potřeba pro dosažení lepších výsledků. Poznatky a exekuční schopnosti společnosti IQVIA pomáhají biotechnologickým společnostem, výrobcům zdravotnických zařízení a farmaceutickým společnostem, medicínským výzkumníkům, vládním agenturám, plátcům a ostatním zdravotnickým stakeholderům proniknout hlouběji do pochopení nemocí, lidského chování a vědeckého pokroku s cílem pomoci jim posunout se dál na cestě za nalezením léčby.

Pro více informací navštivte iqvia.cz.

Školáci v České republice mají možnost zúčastnit se celosvětového zážitkového výukového programu Hrdinové FAST, jehož cílem je naučit děti poznat příznaky cévní mozkové příhody a umět okamžitě přivolat pomoc. Projekt je úspěšně realizován již v 37 zemích světa.

Motto: Společně můžeme zachránit svět – jednoho prarodiče po druhém.

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice či iktus je druhou hlavní příčinou úmrtí, třetí nejčastější příčinou handicapu a jedním z hlavních důvodů, proč děti ztrácejí své prarodiče. „Smutnou realitou je, že mnozí pacienti s mrtvicí nemohou být léčeni, protože přijedou do nemocnice příliš pozdě. Lidé mohou přežít a žít dál bez následků, pokud se jim dostane rychlé, kvalitní a účinné péče. To je důvod, proč je důležité šířit povědomí o nejčastějších příznacích tohoto onemocnění a naučit děti, že je potřeba co nejrychleji přivolat pomoc,“ vysvětluje neuroložka Hana Paloušková z Karvinské hornické nemocnice, která je jednou z odborných garantů projektu.

Dle studie Světové iktové organizace (WSO) každých 30 minut pacient s mrtvicí, který by mohl být zachráněn, zemře nebo bude mít trvalé následky. Daná studie prokázala, že až 80 % pacientů s mrtvicí nerozeznalo své příznaky jako symptomy mrtvice. Tito lidé si nemysleli, že je jejich stav tak vážný, aby museli rychle jednat. Jediným způsobem, jak zjistit, že má někdo mrtvici, je schopnost rozpoznat její nejčastější příznaky, a pokud se objeví náhle, ihned volat sanitku.

Příznaky jsou shrnuty do akronymu FAST, který se dobře pamatuje a znamená: F jako face (česky tvář) – náhlé poklesnutí tváře, A jako arm (česky paže) – náhlá slabost paže, S jako speech (česky řeč) – náhlá nesrozumitelná řeč a T jako time (česky čas), což nám říká: nečekat a zavolat ihned sanitku, pacientovi jde o čas.

Hrdinova FAST

„Obsah vzdělávacího programu hrdinů FAST je založený na animovaných postavách. Jeho ústřední osoba, chlapec, kterému jsme dali české jméno Časomil, se stane hrdinou FAST poté, co se naučí, jak porazit zlou krevní sraženinu, a zachrání život velehrdinů, svých prarodičů. Dalšími hrdiny kampaně FAST jsou animované postavičky, které zároveň dětem připomínají nejčastější příznaky cévní mozkové příhody: Tvářil Veselý, Ručoun Silný, Mluvilka Zpěvavá a vystupuje zde i Táňa učitelka, která děti výukou provází,“ popisuje koordinátorka projektu Renata Hejnová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, jejíž rolí je pomoci školám kampaň ve výuce realizovat.

Zábavný pětitýdenní poutavý a interaktivní vzdělávací program je primárně zaměřený na děti ve věku 5-9 let. Učí děti empatii a lásce, a rovněž jim poskytuje praktické, život zachraňující dovednosti. Vzdělávací program je možné realizovat jak ve výuce, tak třeba v družině. Děti jsou vybaveny pomůckami, které jim pomohou splnit misi, a tou je vzdělávání prarodičů. Výukové materiály zahrnují i krátké animované filmy, aktivity ve třídě a materiály pro domácí použití, díky nimž děti poselství doručí doslova až domů.

Hrdinove FAST

Do vzdělávacího programu se může zapojit jak samotné dítě, tak celá třída, škola či učitel, a to přihlášením na webu, který je připraven v české mutaci na www.fastheroes.com.

Jedním z prvních zástupců lékařské komunity, který se do projektu zapojil, je primář neurologického oddělení Nemocnice České Budějovice Svatopluk Ostrý: „Prošel jsem celou strukturu vzdělávacího programu jako žák a je to bezva. Vyzkoušel jsem to i se svými dětmi, které to moc bavilo. I děti kolegů si program moc chválí. Jsem rád, že mohu být součástí takového atraktivně zpracovaného projektu. Myslím, že grafické zpracování je silnou stránkou projektu a školám se to bude líbit.“

První školou, která se do projektu zapojila a již vzdělávací program ve výuce vyzkoušela, je základní škola na Tuháčkově ulici v Brně. Škola se již v minulosti zapojila do vzdělávacího programu HOBIT, který je starším bratrem projektu Hrdinové FAST, a také učí žáky rozpoznat příznaky cévní mozkové příhody, ale i srdečního infarktu, a je zaměřen na žáky druhého stupně. „Na základě dobré zkušenosti s programem HOBIT jsme se rádi zapojili i do obdobného projektu cíleného na naše nejmenší žáky,“ vysvětluje ředitelka školy Jana Hanáková.

Kampaň Hrdinové FAST vyvinula Katedra pedagogické a sociální politiky Makedonské univerzity v Řecku společně s Iniciativou ANGELS podporující zlepšení péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Kampaň Hrdinů FAST zaštiťuje Světová iktová organizace (WSO).

V České republice je tento projekt realizován organizací Health Management Institute ve spolupráci s týmem Stroke Mezinárodního centra klinického výzkumu, společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Nemocnicí v Českých Budějovicích, a.s. a Karvinskou hornickou nemocnicí, a.s. s podporou Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

„Věříme, že se do kampaně zapojí další nemocnice a organizace, které se budou podílet na koordinaci celé mise,“ říká Veronika Svobodová jménem organizace Health Management Institute. „Vytvořit síť zapálených spolupracujících lékařů, sester a dalších profesionálů a také studentů medicíny či pedagogiky je jedním ze stavebních kamenů úspěšné realizace projektu a šíření kampaně Hrdinové FAST,“ dodává Svobodová.

Doporučujeme sledovat web: www.fastheroes.com

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) zahájilo rok 2023 úspěšně: přivítali jsme na palubě Dr. Adama Williamsona. Renomovaný neurovědec, který právě získal prestižní ERC Consolidator grant, otevírá v ICRC nový výzkumný tým Neuromodulation Technology. Bude zkoumat metody aktivace centrálního a periferního nervového systému s cílem objevit slibné možnosti léčby onemocnění, jakými jsou střevní záněty, epilepsie a neurodegenerativní onemocnění mozku.

Dr. Williamson vysvětluje: „Zaměřuji se na neinvazivní hlubokou mozkovou stimulaci, především u epilepsie. Využíváme elektrody umístěné na kůži, které vysílají elektrický proud. Elektrická pole se spojují v prostoru, v hlubokých oblastech mozku, hluboko pod lebkou, a aktivují neurony, aby tak vyvolaly požadované reakce mozku. Příkladem takové reakce je potlačení patologické epileptické aktivity u pacientů s epilepsií nebo zlepšení paměti zdravých dobrovolníků při řešení kognitivních úloh“

Adam Williamson

Adam Williamson (foto ICRC) 

Kanaďan, který vystudoval teoretickou elektrotechniku v Texasu, získal doktorát na univerzitě v německém Ilmenau. Pracoval ve Švédsku na prestižním Karolinska Institutet a dalších univerzitách. Jeho posledním působištěm před příchodem do Brna byl institut Inserm ve Francii. Z inženýra se postupně stal neurovědcem se schopností aplikovat nové technologie do klinického výzkumu.

Jeho výzkum získal značnou podporu Evropské rady pro výzkum (ERC) v rámci programu EU Horizon Europe. Je příjemcem celkem čtyř grantů ERC (ERC Starting Grant v roce 2016, ERC Proof-of-Concept v roce 2020, ERC Proof-of-Concept v roce 2022 a ERC Consolidator v roce 2023). Poslední dva nyní převádí k realizaci do ICRC, přičemž druhý z nich nese název „Epilepsy Treatment Using Neuromodulation by Non-Invasive Temporal Interference Stimulation“ (EMUNITI). Ve značné konkurenci se zařadil po bok 321 výzkumných pracovníků, kteří v roce 2022 získali ERC Consolidator grant a rozdělili si celkem 657 milionů eur. Grant slibuje pětiletou podporu výzkumu pro tým s názvem „Neuromodulation Technology“, který Dr. Williamson v ICRC buduje. Nyní se zaměřuje na nábor kandidátů doktorského studia, post-doktorandů a techniků.

„Jsem nesmírně ráda, že se nám podařilo získat pro ICRC tak významného zahraničního vědce. Mít držitele grantu ERC je pro nás výsadou i závazkem, abychom jeho týmu zajistili zázemí a podporu. Prestiž pro naši instituci je srovnatelná s michelinskými restauracemi, kde se skvělé gastronomické zážitky a nejlepší šéfkuchaři rovnají špičkovému výzkumu a předním vědcům,“ komentuje úspěšné partnerství prof. Irena Rektorová, přednostka ICRC. Dr. Williamson navazuje: „Personál a podpora ICRC mě každý den ohromují. Prof. Rektorová vytvořila atmosféru, která je dobře organizovaná a mimořádně efektivní pro podporu špičkového klinického výzkumu. Předpokládám, že do Brna v budoucnu přijede mnoho dalších držitelů ERC grantů.“

Nového vědce krátce po jeho příjezdu přivítala také primátorka města Brna Markéta Vaňková na každoroční akci Meet the Mayor pro nové zahraniční talenty z místních institucí a firem. Svůj výzkum bude Williamson provádět ve spolupráci s výzkumnou skupinou doc. Erica Glowackého na CEITEC VUT, výzkumníky z neurovědního programu na CEITEC MU a kolegy z 1. neurologické kliniky, 2. interní kliniky a 1. interní kardio-angiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Zatím se pomalu zabydluje ve městě a objevuje jeho krásy. „Tatarák je úžasný!“, dodává.

Meet the mayor eventMeet the Mayor, 3. února 2023 (foto MMB)

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach. Vedoucí oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

ERC a grantové příležitosti

Evropská rada pro výzkum (ERC), zřízená Evropskou unií v roce 2007, je evropská organizace pro financování excelentního výzkumu, která financuje projekty tvůrčích výzkumných pracovníků napříč Evropou. ERC nabízí čtyři základní grantové programy: Starting Grants, Consolidator Grants, Advanced Grants a Synergy Grants. Prostřednictvím dalšího grantového schématu Proof of Concept pomáhá ERC příjemcům grantů překlenout mezeru mezi jejich výzkumem a počátečními fázemi jeho komercializace. ERC je vedena nezávislým řídícím orgánem, vědeckou radou. Od 1. listopadu 2021 je předsedkyní ERC Maria Leptin. Celkový rozpočet ERC na období 2021-2027 činí více než 16 miliard eur, a to v rámci programu Horizon Europe, za který odpovídá evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel. Další informace naleznete na adrese https://erc.europa.eu.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu

Jsme moderní centrum vědecké excelence se sídlem v Brně zaměřené na preklinický a klinický výzkum, především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. Hledáme nové diagnostické a léčebné metody, technologie a léky. Zaváděním našich poznatků do praxe zlepšujeme péči o pacienty a kvalitu jejich života. V červenci 2022 jsme se stali společným pracovištěm Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) v Brně. Rozvíjíme vztahy a spolupráci s dalšími klíčovými hráči, a to jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci našeho regionu. Naše aktivity jsou zahrnuty do akčního plánu realizace strategie #brno2050. Pomáháme tak tvořit budoucnost #brnoregionu. Více informací o nás najdete na www.fnusa-icrc.org.

Již druhý americký patent získal tým vědců z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně, 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK), Ústavu přístrojové techniky Akademie věd CŘ (ÚPT AV ČR) a firmy Cardion s.r.o. Vyvinuli novou technologii pro zařízení, běžně známé pod zkratkou EKG. Vysokofrekvenční elektrokardiogram (UHF-ECG) přináší lékařům i pacientům přesnější diagnostiku. Snížením počtu nevhodně zvolených léčebných postupů pak slibuje úspory výdajů v rámci celého zdravotnického systému.

Aby srdce mohlo vhánět krev do těla, dochází k pravidelným koordinovaným stahům srdečních síní a komor. Tyto stahy jsou zajištovány prostřednictvím elektrických impulzů. EKG je jedním ze základních vyšetření v kardiologii. Snímá elektrickou srdeční aktivitu v podobě elektrokardiogramu (časového záznamu EKG křivek), který umožňuje následné hodnocení. Klasické EKG se měří přibližně do 150 Hz. „My jsme u běžného EKG měření začali sledovat vyšší frekvence, zejména v oblasti 150–1000 Hz, a jejich chování mezi jednotlivými elektrodami na hrudníku. Zjistili jsme, že tyto frekvence se v rámci tzv. QRS komplexu, který zaznamenává impuls pro stažení srdečních komor, mohou vyskytovat v každé elektrodě v jinou dobu. V závislosti na tom, zda má pacient nějakou vadu elektrického vzruchu v srdečních komorách,“ vysvětlil Pavel Leinveber, vedoucí Centra biomedicínského inženýrství ICRC.

U zdravého srdce pracují obě komory současně, tedy synchronně. U nemocného, například po rozsáhlém infarktu, může docházet k tzv. komorové dyssynchronii, kdy se jedna komora nebo její část aktivuje se zpožděním. Srdce tak nepumpuje krev efektivně, snižuje se jeho výkon, což působí pacientům nemalé zdravotní obtíže. Poruchy elektrického vedení v srdci se léčí pomocí různých kardiostimulačních technik. Volba vhodné techniky a správnost jejího provedení jsou důležité faktory pro efektivní funkci srdce. Nevhodně zvolená a zavedená kardiostimulace může naopak vyvolat dyssynchronii srdečních komor. Technologie UHF-ECG nabízí jednoduše dostupnou informaci o elektrické aktivaci srdečních komor, která se dá využít jak pro výběr vhodné stimulační techniky, tak pro okamžitou kontrolu správné stimulace přímo při implantaci kardiostimulátoru nebo při následných kontrolách jeho správné funkce.

EKG1

Obr. 1: Použití UHF-ECG v praxi

Nová metoda lékařům slibuje snadné použití, protože využívá běžné EKG elektrody a jejich standardní klinické rozložení na hrudníku pacienta. Elektrická akce srdečních komor je pak jasně viditelná na tzv. depolarizačních mapách. Ty vznikají na základě vysokofrekvenčního signálu a barevně ilustrují, jak se elektrický vzruch pohybuje komorami srdečního svalu. Technické řešené je navíc levné a snadno dostupné.

„Pro pacienty je vyšetření neinvazivní, s výsledky, které jsou dostupné v řádu několika minut. Lékaři poskytuje zcela unikátní informaci, která by mohla pomoct optimalizovat operační postupy a nastavení kardiostimulátorů v klinické praxi. Pacienti s optimálně zavedeným a nastaveným kardiostimulátorem zůstávají déle fyzicky aktivní, což pozitivně ovlivňuje jejich zdraví a životní pohodu“, dodává Doc. MUDr. Karol Čurila z Kardiocentra 3. lékařské Fakulty UK a Fakultní Nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Kromě zlepšení zdravotního stavu nemocných lze očekávat i jejich delší pracovní aktivitu a další socio-ekonomické benefity pro společnost.

EKG2

Obr. 2: Ukázka depolarizační mapy

Čeští vědci na svůj objev získali už druhý americký patent. „Díky tomu nemůže zařízení po dobu platnosti patentu nikdo vyrábět ani prodávat, bez našeho souhlasu a podílu na zisku“, vysvětluje Pavel Jurák z ÚPT AV ČR. Tento patent rozšiřuje a ochraňuje metodiku nutnou k využití UHF-ECG technologie v praxi. O další patenty je zažádáno i v rámci Evropské unie. Zařízení v tuto chvíli experimentálně využívá 11 nemocnic v ČR a v Evropě, aby tak potvrdily jeho efektivitu. Mezi tato pracoviště patří i Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Další postup nyní přebírá startup společnost VDI Technologies, s.r.o., založená v roce 2022. Jejím cílem je posunout zařízení ke klinickému využití, zajistit jeho certifikaci a následné uvedení na trh. Díky tomu bude možné tuto technologii rozšířit do každodenní lékařské praxe.

Další informace:
www.medisig.com/vdi/
http://www.isibrno.cz/
www.lf3.cuni.cz

Kontakt pro média:
Ing. Jiří Erlebach, vedoucí oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, tel.: +420 543 182 006, jiri.erlebach@fnusa.cz
Ing. Pavla Schieblová, oddělení PR, ÚPT AV ČR, tel.: 734 218 279, schieblova@isibrno.cz
Ing. Marta Reichlová, manažer PR, 3. LF UK, tel.: +420 267 102 217, marta.reichlova@lf3.cuni.cz

V Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC) v Brně nyní úspěšně skončil projekt s názvem „Odhalení molekulárních determinant stárnutí pro návrh nových terapeutik (MAGNET)“. Jeho hlavním zaměřením byl výzkum vybraných onemocnění souvisejících se stárnutím, pochopení jejich mechanismů a nalezení potenciálních cílů pro jejich léčbu. Projekt, který získal velkou podporu z evropských fondů, přilákal do Brna řadu mladých i etablovaných výzkumníků v čele s Dr. Manliem Vinciguerrou.

Hlavní výzkumné cíle projektu spočívaly v odhalení role epigenetiky, mechanosenzorů, imunitní odpovědi, nitrobuněčného transportu a mitochondriální dysfunkce v patogenezi chorob spojených se stárnutím. Konkrétními problémy, na které se výzkumné aktivity zaměřily, byly nemoci jater, jako je hepatocelulární karcinom, defekty vrozené imunity, kardiovaskulární a neurodegenerativní patologie.

Projekt získal více než 177,5 mil. Kč v roce 2016 od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Financován byl prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (česky OP VVV) a jeho cílem bylo přilákat renomovaného zahraničního vědce, Dr. Manlia Vinciguerru, k založení jeho výzkumné skupiny v ICRC. Dr. Vinciguerra v té době působil jako vedoucí vědecký pracovník na University College London (UCL) v Londýně ve Velké Británii.

„Financování ze strany MŠMT prostřednictvím programu OP VVV nám pomohlo významně posunout poznání patologií spojených se stárnutím, které představují skutečnou zátěž pro společnost,“ říká Manlio Vinciguerra, koordinátor projektu. „Dalo mi to šanci zapojit se do velmi živého vědeckého prostředí v ICRC a založit svou výzkumnou skupinu. Jsem za tuto příležitost nesmírně vděčný,“ pokračuje.

Tým zaměstnával další hlavní řešitele ICRC, tedy Irenu Koutnou, Giancarla Forteho, Gorazda Bernarda Stokina, Jana Friče a Jaeyounga Shina; a přilákal nadějné mladé výzkumníky a studenty více než 10 národností. Díky dostupným finančním prostředkům jsme také mohli vyslat naše doktorandy na zahraniční stáže.

„Mezinárodní charakter výzkumného týmu vytvořeného díky financování z OP VVV skutečně změnil pravidla hry. Vytvořilo se tak živé a pestré prostředí, které napomohlo vzájemné kontaminaci vědeckých myšlenek. Výsledkem tohoto procesu byla vynikající věda.“ komentuje Giancarlo Forte, který je zároveň vedoucím Centra translační medicíny v ICRC, kde byl výzkum prováděn.

Projekt zaměřený na excelentní a klinicky významný výzkum vedl k odhalení role histonového proteinu makroH2A1 jako determinantu progrese jaterních onemocnění a agresivity hepatocelulárního karcinomu, což z něj činí potenciální cíl pro budoucí léčbu. Kromě toho projekt umožnil identifikaci nových prediktivních markerů srdečního selhání, proteinů Yes Associate Protein (YAP) a heterogenního jaderného ribonukleoproteinu C (hnRNPC), spolu s poskytnutím první vícerozměrné mapy lidského selhávajícího srdce. Díky finanční podpoře projektu MAGNET navíc vědci v ICRC popsali, jak chronická zánětlivá signalizace ovlivňuje extracelulární matrix a také fenotyp imunitních buněk.

„Na tomto velmi úspěšném projektu se podílela řada mladých i etablovaných výzkumníků. Pro naši instituci bylo ctí, že jej mohla hostit. Dosažené vědecké cíle jsou skutečně pozoruhodné,“ zdůraznila vedoucí ICRC profesorka Irena Rektorová.

Výsledky byly publikovány v prestižních recenzovaných mezinárodních časopisech, jako jsou Hepatology, Science Translational Medicine, Nature Communications, Circulation Research, EMBO Molecular Medicine, Theranostics, iScience, GeroScience, Lancet Health Longevity, Acta Neuropathologica Communications a další. Mluvíme-li v číslech, pak s projektem bylo spojeno více než 100 publikací, z toho 50 % v časopisech patřících do Q1. První kvartil představuje nejlepší časopisy podle řady metrik.

„V rámci projektu byly použity tkáně a buňky odebrané pacientům hospitalizovaným na půdě Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA), takže výsledky mají konkrétní translační potenciál,“ říká ing. Vlastimil Vajdák, ředitel nemocnice FNUSA.

Projekt MAGNET rovněž pomohl založit v ICRC pracoviště buněčného a tkáňového inženýrství (CTEF), které je vybaveno certifikací ISO 9001 (systém řízení kvality) a povolením k výrobě podle správné výrobní praxe (SVP), a které vyrábí léčivé přípravky pro moderní terapii (ATMP), včetně produktů buněčné terapie a tkáňového inženýrství.

Financování rovněž umožnilo navázat nebo upevnit prestižní mezinárodní spolupráci s UCL (Velká Británie), Evropským institutem pro systémovou biologii a medicínu (EISBM, Francie), Barcelonskou univerzitou (Španělsko), Ženevskou univerzitou (Švýcarsko), Univerzitou v Jižní Kalifornii (USA), Univerzitou v Portu (Portugalsko) a Univerzitou v Perugii (Itálie).


Podpořeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj – projekt MAGNET
(reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000492).

 

Srdeční selhání je hlavní příčinou úmrtí na celém světě. Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v Brně našli možný cíl pro léčbu srdečních onemocnění, který souvisí s lokalizaci a funkci proteinu s názvem hnRNPC. Svoje poznatky teď publikovali v prestižním časopise Science Translational Medicine a otevřeli tím možnost pro hledání nových léčebných postupů.

Srdeční onemocnění jsou doprovázena intenzivními změnami architektury srdeční svalové tkáně, což je proces, který nazýváme negativní remodelací. Během tohoto procesu se ve svalu vytváří jizva, která zhoršuje jeho kontraktilní funkci, tedy schopnost se stahovat, a nakonec vede k dlouhodobému selhání orgánu.

I přes pokroky v léčbě a prevenci zůstává srdeční selhání hlavní příčinou úmrtí na celém světě. Tato pandemie má každoročně na svědomí více než 1,8 milionu úmrtí, což znamená, že více než jedno ze tří úmrtí na světě je způsobeno srdečním selháním.

Již mnoho let vědci vědí, že rozvoj srdečního selhání je spojen s modifikací vnitřního fungování srdečních buněk, včetně procesů řídících zrání molekul RNA. Tyto procesy jsou důležité pro tvorbu strukturálních proteinů, které odpovídají za schopnost srdečních buněk vytvářet sílu, stahovat se a nutit srdce tlouci. Změněný metabolismus RNA v nemocném srdci považujeme za do značné míry zodpovědný za toto onemocnění.

Výzkumná skupina pod vedením Dr. Giancarla Forteho z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity nyní zjistila, jak vznik jizvy v srdci vede ke změně metabolismu RNA tím, že ovlivňuje lokalizaci a funkci proteinu s názvem hnRNPC. Tyto výsledky by mohly otevřít cestu k návrhu nových léčebných postupů založených na zásahu do přemístění tohoto proteinu.

Výzkum, který byl publikován na stránkách předního mezinárodního časopisu Science Translational Medicine, začal v roce 2015 a byl prováděn převážně na vzorcích lidských pacientů zejména díky spolupráci s Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) Brno. Dalšími spolupracovníky studie jsou vědci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně, dále z University of Melbourne (Austrálie), King’s College, Imperial College London a University of Surrey (Velká Británie).

Výzkum byl podpořen Evropským fondem pro regionální rozvoj – projekty ENOCH (č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000868) a MAGNET (č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000492), výzkumným a inovačním programem Evropské unie Horizont 2020 NANOSUPREMI (č. 690901) a Grantovou agenturou České republiky.

Forte_obrázek

 

 

Mikroskopické snímky tkáně zdravého (vlevo) a nemocného (vpravo) lidského srdce. Červeně je vidět svalová tkáň a modře vzhled jizvy v nemocném srdci.

Reference:
Martino F, Mysore Varadajan N, Perestrelo AR, Hejret V, Durikova H, Vukic D, Horvath V, Cavalieri F, Caruso F, Albihlal WS, Gerber AP, O’Connell MA, Vanacova S, Pagliari S, Forte G.
The mechanical regulation of RNA binding protein hnRNPC in the failing heart. Sci Transl Med (2022) https://www.science.org/doi/10.1126/scitranslmed.abo5715.

 

Příroda se neobejde bez enzymů – bílkovin, které urychlují chemické reakce v živých organismech. Enzymům vděčíme například za pivo či víno, nepochutnali bychom si na tvrdých sýrech a v zásadě bychom bez nich ani nevyprali. Lidé však využívají enzymy také v biomedicíně, průmyslu a při ochraně životního prostředí. Bohužel jen relativně málo enzymů dosahuje optimálních vlastností, a tak se vědci po desetiletí snaží získat efektivnější enzymy. Přitom neustále naráží na zásadní otázku: Je lepší upravit již existující enzymy pomocí proteinového inženýrství, nebo hledat nové v ohromné rozmanitosti přírody?

Badatelé z Loschmidtových laboratoří z RECETOXu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) ve spolupráci s kolegy z ETH v Curychu a Greifswaldské univerzity se rozhodli jít cestou hledání nových enzymů. Výsledky svého šestiletého výzkumného projektu publikovali v mezinárodním prestižním časopise Chem Catalysis. Jejich cílem bylo nalézt efektivnější varianty z rodiny enzymů, které dokážou odbourávat halogenované uhlovodíky znečišťující životní prostředí. Hledání začalo v genomických databázích, ve kterých se v současnosti nachází stovky milionů sekvencí genů, jež kódují dosud neznámé proteiny. Pomocí in house webového nástroje EnzymeMiner dokázali z tohoto nepřeberného množství sekvencí vybrat nejslibnější kandidáty. „Dalo by se to přirovnat k hledání jehel v kupce sena. Pomocí EnzymeMineru dokážeme velmi dobře rozlišit jehlu od stébla. Nicméně v dalším kroku potřebujeme zjistit, jestli jsou vybrané jehly dostatečně ostré – neboli experimentálně ověřit, že jsou vybrané enzymy dostatečně rychlé,“ uvedl první autor studie Michal Vašina.

Proto vědci tyto vybrané kandidáty následně připravili v laboratoři a studovali jejich vlastnosti za pomocí dvou mikrofluidních platforem – moderních technologií, které dokážou pracovat s miniaturními objemy vzorků a šetřit čas. První platformu MicroPEX použili výzkumníci na systematickou charakterizaci rychlostí enzymatických reakcí, druhá platforma KinMAP jim umožnila nahlédnout do samotného mechanismu enzymových reakcí. „Úspora času i finančních prostředků je ohromná. Díky této metodě naměříme za jediný týden stejné množství dat, jaké bychom běžnými technologiemi získali až za několik měsíců,“ uvedl expert na mikrofluidní metody Zbyněk Prokop.

Pokud se vrátíme k otázce z úvodu článku, jestli je lepší enzymy objevovat nebo upravovat, tak tato vědecká studie dává jednoznačnou odpověď. Historicky první enzymy, které dokážou odbourávat halogenové uhlovodíky, se podařilo identifikovat již před více než 30 lety, zatímco proteinové inženýrství se pro jejich úpravu používá přibližně 25 let. Za tuto dobu byly popsány vlastnosti dvaceti pěti objevených a více než sta upravených enzymových variant. Při porovnání získaných dat vědci zjistili, že nově získané enzymy mají lepší vlastnosti než jakýkoli do té doby objevený nebo upravený enzym ze stejné rodiny.

Jak tedy získat efektivnější enzymy? Vědci z Loschmidtových laboratoří na základě svých zkušeností odpovídají: „Nepodceňujme přírodu. Díky své rozmanitosti má v záloze arzenál efektivních enzymů, které jen čekají na své objevení!“

Publikace:

https://doi.org/10.1016/j.checat.2022.09.011

LL

 

 

 

 

 

Synergie pokročilé bioinformatiky a mikrofluidiky pomáhá hledat efektivní enzymy, které se uplatňují při recyklaci meziproduktů chemické syntézy, rozkladu látek znečišťujících životní prostředí nebo pro přípravu aktivních farmaceutických substancí.