V prostorách Hvězdárny a planetária Brno se konal šestý ročník konference Konopí a věda. Smyslem akce je zhodnocení rozvoje výzkumu i léčby konopím, osvěta i novinky z této oblasti. Konference se účastnilo 160 lidí z řad lékařů, biologů, výzkumníků, vědců, studentů i pacientů.

Kvůli epidemiologickým podmínkám musel na poslední chvíli zrušit svou účast jeden z hlavních přednášejících, doc. Lumír Hanuš, český chemik a vědec, žijící v Izraeli. I přesto měla konference velmi nabitý program. „Na programu byla témata od základního výzkumu, tedy studia genetiky, přes samotnou rostlinu, pěstování, zpracování, tvorbu léčivých preparátů až po klinické studie u nás i ve světě. V odpolední části došlo také na zkušenosti z pohledu lékařů a pacienta,“ uvedl MVDr. Václav Trojan, vedoucí Klinicko farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Konference původně vznikla jako akce několika nadšenců, kteří se zabývali výzkumem konopí. Nyní má mezinárodní účast, a to i profesorů z různých oborů. Všichni se shodují na tom, že konopí má budoucnost. „Díky změnám, které ohledně konopí nastávají v české legislativě, stojíme na prahu období, kdy se v této oblasti pohneme možná o větší kroky než v minulosti. To nám pomůže ještě zintenzivnit propojení výzkumu s pacienty,“ řekl ředitel FNUSA-ICRC Pavel Iványi.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v České republice lídrem v oblasti léčby konopím. „V současné době léčíme konopím chronické bolesti různého původu u 240 pacientů, loni jich bylo 220. Největší nárůst jsme zaznamenali začátkem roku 2020, kdy se rozhodlo o tom, že 90 procent předepisovaného léčebného konopí bude hradit zdravotní pojišťovna. Do té doby se jednalo pouze o desítky pacientů,“ doplnil vedoucí Centra pro léčbu bolesti FNUSA MUDr. Radovan Hřib, který se také podílí na výzkumu konopí v Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA.

„Za poslední dva roky se nám povedla spousta věcí, namátkou vznik Cannabis research center nebo zprovoznění pěstírny konopí pro výzkum. Těší mě, že se mohu podílet na cestě, kdy začínáme u genetické informace a končíme u pacienta. Jsem hrdý a vděčný, že něco takového můžeme rozvíjet v této kombinaci a troufám si říci, že jsme jediní na světě. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně tak máme vědce, lékaře a pacienty na jednom místě, což je opravdu unikátní,“ dodal Václav Trojan.

Konopi a veda

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN, která vznikla na základě úzké spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a Mezinárodním centrem klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) obstála v rámci mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur v celkovém hodnocení na výbornou.

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN, která podporuje akademická klinická hodnocení a propojuje fakultní nemocnice, univerzity a vědecká centra v oblasti biomedicíny, dosáhla v rámci posledního mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur v ČR, vyhlášeného a koordinovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), excelentního hodnocení. CZECRIN tak získal doporučení pro financování do dalších let. “ Zvláště nás těší, že nejvyšší možné hodnocení jsme obhájili z předchozích evaluací 2018. Od té doby jsme nejen udrželi vysokou úroveň infrastruktury, ale dále také významně rozvíjeli její aktivity. “ doplňuje Lenka Součková, národní koordinátorka infrastruktury a odborná asistentka farmakologického ústavu LF MU.

Od posledního hodnocení, po kterém se infrastruktura stala také plnohodnotným členem evropské sítě ECRIN (status platný od roku 2018), rozšířil CZECRIN svou expertízu, čímž rozšířil oblasti podpory zdravotnickým zařízením a výzkumu. Svým členům tak nabízí komplexní podporu v oblasti klinického výzkumu ve všech jeho fázích. S all-in-one schématem poskytuje výzkumníkům nejen konzultace, management a koordinaci klinických hodnocení, ale také regulační expertízu, farmakoekonomické studie a nabízí výzkumný přístup do unikátní certifikované GMP jednotky pro výzkum a vývoj léčivých přípravků pro moderní terapie (ATMP).

Infrastruktura dala také vzniknout oborově orientovaným sítím, které mají usnadnit spolupráci v jednotlivých oblastech výzkumu (např. STROCZECH – Czech Stroke Research Network, CZECRIN ONCO) a svůj dosah i podporu neustále rozšiřuje. “Jedná se o zcela unikátní propojení výzkumníků-lékařů a již existující výzkumné sítě, která jim pomáhá uskutečňovat jejich nápady na realizaci akademických klinických studií. Oborově orientované sítě reflektují přední výzkumné oblasti v medicíně a díky zapojení do CZECRIN je možné tak přímo ověřovat a následně aplikovat inovace do péče o pacienty.” vysvětluje doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D, ředitelka infrastruktury a přednostka farmakologického ústavu LF MU.

CZECRIN je v tomto roce součástí 92 národních a 22 mezinárodních projektů zaměřených na klinický výzkum směřující k optimalizaci péče o lidské zdraví.

Tým Kardiovize z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravil pro veřejnost preventivní prohlídky, zaměřené na případné zjištění kardiometabolických onemocnění. Zájemci absolvují prohlídku lékařem, vyšetření na sonografu nebo u nutričního poradce.

Preventivní prohlídky – obzvláště v oblasti kardiometabolických onemocnění – jsou velmi důležité. „Podle výsledků naší studie Kardiovize přibližně 60 % dospělé populace v Brně splňuje kritéria pro zahájení intervenčních programů životního stylu v rané fázi onemocnění. Naše centrum může přispět k detekci a stratifikaci rizikových subjektů a poskytnout účinné intervence. V současné době Kardiovize Lifestyle Centrum nabízí screening a intervence v oblasti životního stylu v rámci primární prevence (to znamená před výskytem jakékoli komplikace). Účinné intervence v raných stadiích onemocnění zabraňují vzniku komplikací a jsou určeny zejména pro lidi s nadváhou – obezitou, prediabetem, hypertenzí, dyslipidemií, diabetem 2. typu – avšak bez přítomnosti komplikací (cévní mozková příhoda, infarkt apod.),“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize Juan Pablo Gonzalez Rivas a dodal: „Nezdravý životní styl je příčinou většiny častých onemocnění na celém světě. Nezdravé stravování, nedostatečná fyzická aktivita, užívání tabáku a nadměrná konzumace alkoholu jsou hlavními hnacími silami nepřenosných nemocí. Medicína životního stylu nabízí příležitost předcházet těmto chorobám a komplikacím v počátečních fázích.“

Kardiovize nabízí zájemcům tři balíčky podle množství vyšetření a odběrů. Jedná se o placenou službu. Bližší informace naleznou zájemci zde nebo mohou přímo kontaktovat odborníky z Kardiovize na telefonních číslech 549 185 592, 603 299 683 či na mailu infokardiovize@fnusa.cz.

Kardiovize_vyšetření

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zahájila zkušební provoz vlastní experimentální pěstírny konopí. Stala se tak prvním zdravotnickým zařízením v České republice, které bude léčebné konopí pěstovat. Zatím pro účely výzkumu.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vůdčím českým pracovištěm v rozvoji a používání léčby pomocí léčebného konopí. „Na našem pracovišti ho používáme pro léčbu bolesti. Má i indikace pro léčbu mnoha potíží v dalších medicínských oborech. Obecně přináší léčba konopím celou řadu nezodpovězených otázek, přesto splňuje požadavky na vysokou bezpečnostní šíři. Pro další rozvoj léčby a pochopení účinků chceme na klinickou praxi navázat i výzkumem,“ upřesnil MUDr. Radovan Hřib, vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU a dodal: „Pěstírna nám umožní bez dalších obrovských nákladů mít vlastní, a to přesně definovaný materiál k lékárenskému, preklinickému, případně dalšímu klinickému výzkumu. Což zahrnuje třeba i nové léčebné formy jako je extrakce na míru pacientovi, vývoj dalších medicínských odrůd léčebného konopí, moderní formy léčiv například s nanočásticemi a podobně.“

„S používáním léčebného konopí začala naše nemocnice jako vůbec první státní zdravotnické zařízení v České republice. Historicky poprvé se tady také zavedlo jeho používání v kapslích, které vyrábí naše lékárna. Pěstírna a výzkum je tedy logicky dalším, navazujícím krokem,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák. „Doufáme, že v dohledné době změnou legislativy v České republice budeme schopni vypěstované produkty použít nejen k vědě a výzkumu, ale i jako léčiva. Snaha o propojení vědecké, lékařské a obchodní strategie FNUSA a FNUSA-ICRC je jedním z našich strategických cílů a cesta, kterou chceme jít,“ doplnil Pavel Iványi MBA, LLM, ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Spojení klinické části a výzkumu je právě ve FN u sv. Anny v Brně ideální díky jejímu Mezinárodnímu centru klinického výzkumu. „Napojení vlastní výzkumné pěstírny na týmy našeho výzkumného centra přináší nespočetné možnosti výzkumu doslova pod jednou střechou. Tohle spojení a garance standardizovaného materiálu pro vlastní výzkum, navíc s možností uplatnit výsledky v praxi, tedy u pacienta, je dokonce světově unikátní,“ zdůraznil MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Nemocnice již má speciální povolení k zacházení s rostlinami o vysokém obsahu THC. Pěstírna je nyní ve zkušebním provozu. „Vypěstované konopí musí být ve farmaceutické kvalitě. V žádném případě nesmí dojít například k zavlečení infekce zvenčí. Pracovníci musí dodržovat přísná hygienická opatření, možnost přenosu patogenů z oblečení nebo rukou je velkým rizikem. Do pěstebních prostor má mimo jiné i proto přístup jen velmi omezený počet lidí,“ vysvětlil Václav Trojan a dodal, že samozřejmostí je nepoužívání pesticidů ani jiných látek pro podporu růstu či výnosu rostlin. „Zvolili jsme systém pěstování na čedičové vatě s řízením kapénkové závlahy. Je tam i přesný monitoring a řízení všech externích faktorů – světla, tepla nebo vlhkosti. Zařízení pěstírny budeme moci plně ovládat a monitorovat online i na dálku.“

Samotné fungování pěstírny je jednou z částí výzkumu konopí. Vědci budou zkoumat vlivy externích podmínek na růst rostlin či samotnou produkci obsahových látek v květenství. „Získaný extrakt je vlastně směsicí účinných látek z konopí. Některé z nich jako THC mají detailně popsány účinky. Ale co ty další? Vědci se intenzivně snaží látky izolovat a samostatně zkoumat. Velký zájem je například o CBD kanabidiol pro jeho regenerační vlastnosti po námaze. V lékárenských prostorách naší klinicko-farmakologické jednotky bude také probíhat výzkum preklinické části, tedy možnosti zpracování květu na další formy aplikace. Existuje celá řada metod extrakce obsahových látek – mechanická, organickými rozpouštědly nebo díky oxidu uhličitému. Získaný extrakt je základem třeba pro přípravu krémů nebo čípků. Možností je spousta, náš výzkum díky pěstírně bude moci vše důkladně mapovat,“ shrnul vědec Václav Trojan.

Látky, extrahované z konopí, nebo jejich směsi, budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny testovat nejprve na buněčných kulturách. „Cesta ke klinické studii je u látek, které by se měly stát léčivem, velmi dlouhá. U doplňků stravy, mezi které patří například CBD kanabidiol, je to jednodušší. Proto již letos na podzim proběhne klinická studie s látkami CBD a formy CBD nano. Jde o sledování jednoho parametru u 30 dobrovolníků. Celý proces od přípravy na studii až po ukončení trvá rok,“ doplnil Václav Trojan a MUDr. Radovan Hřib ještě dodal: „Tím hlavním cílem celého výzkumu je rozvoj konopné léčby. Má totiž mnoho neprobádaných oblastí a zatím také hodně slabě vědecky podložených nadějných výsledků. Nejpropracovanější je léčba bolesti, jako velmi nadějné se ale jeví také použití v neurologii nebo dermatologii. Otázka výzkumu není rozhodně otázkou na jednu „letní sezónu“ ale jde o komplexní rozvoj celé vědecké disciplíny zaměřené na rostlinu konopí.“

Press conference Press conference Cannabis

Jak zlepšit zdraví nejen ve vyloučených lokalitách řeší projekt Saste Roma (Zdraví Romové), který odstartoval v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tříletý projekt má za cíl zvýšit zdravotní gramotnost o nejzávažnějších onemocněních a na jeho řešení se podílí řada odborníků napříč Českou republikou.

Průměrný věk dožití u romských mužů je 57 a u romských žen 65 let. To je ve srovnání s většinovou populací přibližně o 18 let méně. Romové také oproti většinové populaci trpí dvakrát častěji výskytem vícečetných diagnóz (více než jedno závažné onemocnění). Na vině je často neznalost, jak se o své zdraví starat, nedostatek informací a podpory pro změnu životního stylu nebo ostych z návštěvy lékaře. To by měl změnit projekt Saste Roma zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, jejichž nejčastějšími obyvateli jsou právě Romové.

Výsledkem téměř tříletého projektu bude řada vzdělávacích nástrojů, od informačních brožur, přes kulturní akce, vzdělávací e-learning, až po mobilní aplikaci. „Projekt se zaměří na vývoj, implementaci a evaluaci několikaleté zdravotní kampaně ve vyloučených lokalitách. Pokryjeme ta nejzávažnější onemocnění, ať už jde o cerebrovaskulární, kardiovaskulární, onkologické či duševní choroby,“ přiblížila obsah Hana Maršálková, vedoucí projektu Saste Roma a vedoucí skupiny Public Health v rámci Cerebrovaskulárního výzkumného programu, která projekt realizuje. „Online nástroje, aplikace a osvětové akce budou dostupné a využitelné také pro širokou veřejnost a speciální část věnujeme také školákům“ doplnila Maršálková.

Na výstupech pracuje expertní tým, který nyní čítá zhruba 40 odborníků z řad lékařů, sociologů, pedagogů, specialistů na marketing zdraví či expertů na vyloučené lokality. Do projektu se zapojila i řada institucí – několik klinik Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice Brno či Masarykův onkologický ústav. Důležitým faktorem úspěchu bude také zapojení terénních pracovníků ze Státního zdravotního ústavu, Krajské hygienické stanice nebo organizací podporujících romské komunity.

„Každý projekt zaměřený na zdraví populace v sociálně vyloučených lokalitách je velice potřebný a pozitivní dopady na zdravotní stav obyvatel se pak odráží také v celkovém zlepšení sociální situace,“ potvrzuje význam projektu MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu. Doktorka Nejedlá a její tým terénních pracovníků zajistí šíření vzdělávacích nástrojů projektu přímo v cílových komunitách.

„Projekt bude doplněn i dotazníkovým šetřením v cílových oblastech, které zmapují znalosti a postoje obyvatel a také ověří, nakolik byla zdravotní intervence efektivní. Díky vědeckému přístupu chceme zajistit, že projekt a jeho navazující aktivity budou co nejúčinnější,“ uzavírá profesor Robert Mikulík, odborný garant projektu z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a garant sekce cerebrovaskulárních onemocnění.

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.

Zapojení SZÚ probíhá v rámci projektu Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením OPZ ESF, reg.č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0009439 .

Press_conference_Saste_Roma

Děkujeme za ohromný zájem, v současné chvíli je již studie zaplněna.

Chcete zabránit rozvoji cukrovky? Nejste spokojeni se svou váhou? Necítíte se ve svém těle dobře? Tyto tři otázky jsou součástí kampaně pro nábor do nového projektu podpory správného životního stylu, který odstartuje už o prázdninách v brněnském Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Pilotní výzkumný projekt bude realizován výzkumným týmem Kardiovize, kde se vědci soustředí právě na choroby spojené s nesprávnými životními návyky. „Nejprve vyhodnotíme současný stav jedince, například pohybovou aktivitu, zdravotní anamnézu či stravovací návyky a na základě těchto informací stanovíme riziko rozvoje diabetu 2. typu,“ popsal vedoucí výzkumného týmu Juan Pablo Gonzalez Rivas. Pak bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení tříměsíčního individuálního plánu. Jeho cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy, a s ní souvisejícími zlepšeními hladiny glukózy, lipidů a krevního tlaku – zkrátka zlepšit jeho zdraví a kvalitu života.

Do studie se může zapojit každý ve věku od 25 do 75 let, který má hodnotu body mass indexu (BMI) v rozmezí 25 kg/m2 až 40 kg/m2. Stanovení přibližného BMI je jednoduché, stačí pouze kalkulačka. Jde o podíl hmotnosti a výšky v metrech na druhou. Pilotní projekt poběží celkem šest měsíců, po lékařském vyšetření a vyšetření u nutričního terapeuta zahájí vybraní jedinci program změny životního stylu pod vedením specializovaného kouče. Během studie budou provedeny také krevní odběry, které budou zjišťovat hodnoty krevních tuků a cukrů.

„Je to pro nás opravdu výzva, a pokud se to podaří v lokálním měřítku, rádi bychom rozšířili tento program pro celou českou populaci. Chceme pomoci co co nejvíce lidem,“ dodal Gonzalez Rivas.

PODROBNÉ INFORMACE
Koho hledáme: osoby ve věkové skupině 25–75 let, jejichž hodnota body mass indexu (BMI) je v rozmezí 25 kg/m2 až 40 kg/m2 (BMI výpočet: hmotnost/výška v metrech na druhou).

Jak bude projekt probíhat? Projekt bude trvat 6 měsíců, během této doby budou vybraní uchazeči absolvovat lékařské vyšetření a vyšetření u nutričního terapeuta. Po první návštěvě lékaře byste měli zahájit program změny životního stylu pod vedením kouče životního stylu.
Setkání s koučem budou probíhat týdně po dobu tří měsíců a poté každé dva týdny až do dokončení programu. Celkově to bude 16 sezení. Jednotlivá sezení budou trvat vždy jednu hodinu. Při každém sezení obdržíte materiály k diskusi. Doma byste měl/a zaznamenávat množství konzumovaných potravin a nápojů a také druh pohybové aktivity a dobu jejího trvání. Záznamy by měly být vedeny po celou dobu projektu, tj. 6 měsíců.
Během studie budou provedeny krevní odběry, které budou zjišťovat hodnoty Vašich krevních tuků a cukrů, a to při zahájení, po dvou měsících trvání a na konci studie. Pokud budou při vyšetření zjištěny vysoké hodnoty krevního tlaku nebo krevních tuků, lékař Vám kromě doporučení životního stylu během konzultace doporučí vhodnou léčbu.
Kvůli aktuální situaci, která je ovlivněná pandemií COVID-19, je možné rozhovor s koučem absolvovat, jak osobně, tak i online.

Pro koho není projekt vhodný: pokud trpíte (nebo jste trpěli) některým z uvedených onemocnění, účast v programu pro Vás bohužel není možná: prokázaná cukrovka, onkologická onemocnění, ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice, angina pectoris, periferní cévní onemocněni, selhaní srdce nebo ledvin, jiné závažné onemocnění ledvin, osteoartróza kolenního, hlezenního nebo kyčelního kloubu, středně těžké až těžké plicní onemocnění, či jiné onemocnění znemožňující provádění fyzické aktivity střední intenzity. Účast v projektu pro Vás také není vhodná, pokud užíváte některé medikace, jako je chemoterapie, léky na ředění krve a léky ovlivňující tělesnou hmotnost (například orlistat, pregabalin, apod.). Dalším vylučovacím kritériem je těhotenství nebo plánování otěhotnění během trvání projektu, nebo pokud je Vám dopředu známo, že se nebudete moci zúčastnit se většiny sezení programu.

Zahájení projektu: červen 2021 (nábor), červenec (zahájení intervence)

Prosím vezměte na vědomí, že jakmile bude kapacita obsazena, nábor do projektu bude ukončen.

Jak se do projektu přihlásit?
Přihlásit se můžete telefonicky na čísle 543 185 592, 603 299 683 (v pracovních dnech, v době mezi 9.00 – 15.00 hod.) či prostřednictvím emailové adresy infokardiovize@fnusa.cz
Děkujeme za ohromný zájem, v současné chvíli je již studie zaplněna.
Případné dotazy rádi zodpovíme. Ze všech přihlášených budou vybráni uchazeči vyhovující kritériím projektu, kteří budou následně osloveni k účasti.

Těšíme se na spolupráci.

Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Masarykovy univerzity v Brně, společně s japonskými kolegy.

Klíčovou látkou je v tomto případě RNA aptamer s přímo bondovským názvem RBM-007, který funguje jako past na ligandy. Ligandy jsou povětšinou malé proteiny, které vytváří komplexy s buněčnými receptory a dokáží je aktivovat. V případě achondroplázie jde o receptor FGFR3 jehož zvýšená aktivita zpomaluje růst buněk chrupavky. Aptamer je uměle vytvořená část ribonukleové nebo deoxyribonukleové kyseliny, která se naváže na ligand, který tím pádem již nemůže aktivovat receptory FGFR 3 a tím zabraňuje poruchám růstu.

Pavel Krejčí, vedoucí výzkumného týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, se na tomto objevu významně podílel. „Japonská firma vyvinula tento RBM-007 pro léčbu AMD (Age-related Macular Degeneration, forma slepoty), nicméně jsme si všimli jeho potenciálu pro léčbu poruch růstu a začali jsme spolupracovat právě v této oblasti,“ popsal začátky spolupráce Krejčí. To bylo před pěti lety a v současnosti již RBM-007 vstupuje do první fáze klinických zkoušek a je testován u japonských pacientů. Výsledky jsou velmi slibné, nicméně testování nového léku je běh na dlouhou trať. „Lék na achondroplázii Vosoritide, na jehož výzkumu jsem se podílel, se k prvním pacientům dostane po více než šestnácti letech,“ dodal Krejčí.

Hlavní zaměření týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, tedy výzkum receptorových tyrozinových kináz, kam právě patří FGFR3, tímto zdaleka nekončí. „V současnosti máme rozpracováno přibližně patnáct projektů,“ potvrdil Krejčí. Jedním z nich je výzkum aptamerů, které by nefungovaly jako past na ligand, ale inhibovaly receptory přímo. Výsledkem by mohla být nová generace molekul s velkým potenciálem pro léčbu nemocí souvisejících s poškozením různých orgánů, nejenom kostí. „Snažíme se vytvořit most mezi základním a klinickými výzkumem. Zatím se nám to daří, snad to vydrží i do budoucna,“ dodal Pavel Krejčí.

Publikace vyšla v prestižním časopise Science Translational Medicine a naleznete ji zde:

Achondroplázie je genetická forma trpasličího vzrůstu, výška v dospělosti u postižených touto nemocí je průměrně 125 cm. Jde o nejčastější formu genetické poruchy růstu u člověka, a je způsobena mutacemi v genu pro FGFR3. V České republice se rodí ročně 4-5 dětí s touto poruchou. Před čtyřmi lety založili vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) registr těchto dětí, díky kterému sbírají data o jejich zdravotním stavu.

V sobotu 15. května si připomínáme Den boje proti mozkové mrtvici. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravila u této příležitosti spolu s rehabilitačním centrem Sarema na svých facebookových stránkách živé vysílání k tomu tématu. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ohrožen je každý čtvrtý člověk a postihuje pacienty bez ohledu na věk. Výjimečné nejsou případy, kdy mrtvice postihla rodičku během porodu, pacienta s onemocněním COVID-19 nebo řidiče během jízdy. Důležité je dostat se co nejrychleji do nemocnice a po léčbě zahájit co nejdříve intenzivní rehabilitace.

Vedoucí výzkumného týmu Stroke Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a profesor neurologie Robert Mikulík zdůrazňuje, že by se pacienti do nemocnice neměli dopravovat po vlastní ose. „Pokud se pacient dopravuje sám, může se stát, že dojede do nemocnice bez iktového centra, které poskytuje komplexní péči o pacienty s cerebrovaskulárními problémy. Naopak, když vytočí 155, záchranáři sami zkontaktují vhodného lékaře nebo zdravotnické zařízení,” říká prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který kromě výzkumného centra působí také na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU.

Pokud má být léčba cévní mozkové příhody účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Čas je u mozkové mrtvice zásadní. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím vyšší má šanci na vyléčení. Profesor Mikulík upozorňuje také na zajímavý fenomén, a to přímou souvislost onemocnění COVID-19 a vznik cévní mozkové příhody. „Ačkoliv již bylo prokázáno, že COVID-19 může způsobit mrtvici a počet pacientů by tak měl narůstat, během jara 2020 jsme v nemocnici paradoxně zaznamenali asi o 15 % méně případů,” upozorňuje tak na fakt, že lidé by neměli riskovat vážné následky a i v době pandemie vyhledat odbornou pomoc.

Neméně důležité je také včasné zahájení intenzivních rehabilitací, jak vysvětluje Mgr. Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema: „Čím dříve začneme, tím dříve oslovíme mozek a neuroplastické procesy. Když začínáme později, často se u pacientů setkáváme s již vytvořenými špatnými kompenzačními návyky, které se hůře odbourávají,” říká. Díky zahájení intenzivních rehabilitací včas se do života pomalu vrací také paní Eliška, která prodělala hemoragickou cévní mozkovou příhodu během porodu. „Eliška měla v hlavě nádor, o kterém se nevědělo. Zřejmě vlivem tlaku při porodu došlo ke krvácení z nádoru a velkému otoku mozku. V noci upadla do kómatu. Po půlnoci byla záchrankou převezena do nemocnice a tam urgentně operována. Nádor byl úspěšně odstraněn, otok mozku ale stihl napáchat velké škody,” vzpomíná manžel paní Elišky, Petr. Jeho manželka nyní intenzivně cvičí v rehabilitačním centru Sarema a dělá velké pokroky, které můžete sledovat na webu www.proelisku.cz. Kvůli dlouhodobým pobytům na terapiích však nemůže vidět své dva syny tak často, jak by si přála.
„Úplné vyléčení závisí na více faktorech, jako je rozsah, věk a včasnost péče. Proto když máte podezření na vznik cévní mozkové příhody, ihned kontaktujte záchrannou službu. Následky tak nemusí být žádné, nebo minimální,” dodává Tereza Valíková.

Pro více informací si v sobotu 15. května v 17 hodin mohou zájemci „naladit“ webinář nazvaný Příběh mrtvice: cesta pacienta. Dozví se, jak vypadají první minuty pacienta po příjezdu do nemocnice a jak následně správně rehabilitovat mozek. Stačí se připojit k události na tomto odkazu, nebo na facebookové stránky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně či FNUSA-ICRC, které budou vysílání sdílet.

Výzkumný tým Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) vydal novou publikaci, která se zabývá viscerálním (útrobním) tukem. Jedná se o první takovou publikovanou studii v Evropě.

Nová publikace Kardiovize se zabývá viscerálním tukem, tedy tukovými zásobami, které se ukládají kolem životně důležitých orgánů. „Ukázalo se, že nemůžeme pro určení kardiovaskulárního rizika použít hodnoty viscerálního tuku, které definovali kolegové v USA či Japonsku. Zdejší populace má tyto hodnoty velmi odlišné,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC dr. Juan Pablo Gonzalez Rivas. Publikace vyšla v odborném magazínu Obesity Research & Clinical Practice.

Na studii pracovala také mladá výzkumnice Anna Polcrová, která vystudovala Nutriční terapii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, Sociální epidemiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a při práci v týmu Kardiovize pokračuje ve studiu na Masarykově univerzitě. „Tělesný tuk může být v lidském těle uložen v různých oblastech. V zásadě rozlišujeme mezi podkožním tukem, který se nachází pod kůží, a viscerálním tukem, který se nachází uvnitř břišní dutiny a obklopuje naše orgány. Právě umístění tukových zásob v těle významně ovlivňuje jeho dopad na naše zdraví. Předchozí výzkum zjistil, že tuk umístěný pod kůží není tak riskantní jako viscerální tuk, protože přebytek viscerálního tuku souvisí s metabolickými abnormalitami, jako je inzulínová rezistence, cukrovka II. typu, zvýšené riziko trombózy nebo endoteliální dysfunkce, tedy poruchy vnitřní vystýlky cév.“

A jak se vlastně měří míra viscerálního tuku v lidském těle? Všeobecně uznávanou standardní metodou je počítačová tomografie, která je však poměrně nákladná a vystavuje pacienta radioaktivnímu záření. „My jsme u pacientů ve studii použili bioelektrickou impedanční analýzu, jejíž výhodou je jednoduchost, rychlost a také nižší náklady. Je neinvazivní a vykazuje silnou korelaci s hodnotami měřenými počítačovou tomografií. Metoda bioimpedance je založena na slabé elektřině protékající tělem a měření za účelem výpočtu impedance (odporu), což umožňuje popsat složení lidského těla, včetně oblastí viscerálního tuku. I když to může znít nebezpečně, je tato metoda zcela bezbolestná a lze ji použít pro lidi v jakémkoli věku. Jedinou kontraindikací je přítomnost kardiostimulátoru nebo těhotenství,“ doplnila Anna Polcrová.

Pro vytvoření zmíněné analýzy využili vědci data 2052 účastníků dlouhodobé studie Kardiovize, která ve FNUSA-ICRC probíhá. Od roku 2013 sleduje zdraví vzorku brněnské populace ve věku 25-65 let, v letošním roce bude dokončena druhá vlna vyšetření. „Naše výsledky ukázaly, že mezní hodnoty viscerálního tuku související s kardiometabolickým rizikem v české populaci jsou odlišné ve srovnání s předchozími studiemi v jiných populacích. Pozorovali jsme, že mezní hodnoty 90 cm2 u mužů a 109 cm2 u žen byly spojeny s přítomností kardiometabolických rizikových faktorů zahrnující vysoký obvod pasu, zvýšený krevní tlak, snížený HDL-cholesterol (tzv. „hodný“ cholesterol), zvýšené triglyceridy a zvýšenou hladinu glukózy nalačno. Navíc muži vykazovali vyšší riziko kardiometabolických komplikací při nižších hodnotách viscerálního tuku ve srovnání se ženami. Stručně řečeno, výsledky prokázaly, že rozlišení vysoké a nízké úrovně viscerálního tuku a souvisejícího kardiometabolického rizika musí být založeno na mezních hodnotách stanovených pro konkrétní populaci, při současném zohlednění genderových rozdílů. Množství tukové tkáně v těle, které je vyhodnoceno jako v normě pro ženy, může být v případě muže posuzováno jako rizikové. A stejně to funguje i mezi příslušníky různých etnik,“ dodala Anna Polcrová.

Nutno dodat, že nová studie výzkumného týmu Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla také vybrána k publikování formou e-posteru na prestižním Evropském kongresu o obezitě. Celkově bylo přijato 330 e-posterů (tři z FNUSA-ICRC), pouze 20 z nich však bylo vybráno pro ústní prezentaci, z toho dva z FNUSA-ICRC. Mezi nimi také práce Anny Polcrové.

Anna_Polcrova

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) bylo v letech 2016-2020 financováno především z projektu NPU II (Národní program udržitelnosti). Na konci tohoto období probíhalo závěrečné zhodnocení, kdy členové oponentní rady z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a oponenti z řad prestižních zahraničních institucí projekt vyhodnotili jako vynikající a s mezinárodním dopadem. Vědci z FNUSA-ICRC tak splnili podle smlouvy stanovené cíle a dosáhli výborných, mezinárodně uznávaných výsledků.

Během pěti let obdrželo FNUSA-ICRC z NPU II dotace v celkové výši 985 milionů Kč. Závěrečná zpráva konstatuje, že centrum udělalo významný pokrok na cestě k mezinárodnímu konkurenceschopnému a udržitelnému multidisciplinárnímu centru excelence v oblasti translační medicíny. A to v klinickém i základním výzkumu.

Závěrečná zpráva mimo jiné také zdůrazňuje, že v roce 2020 pokračovalo FNUSA-ICRC v rozvoji i přes neobvyklou a nepředvídatelnou situaci spojenou s nemocí COVID-19. „Je třeba si uvědomit, že jsme museli omezit přístup do laboratoří, řada vědců, sester a administrativních pracovníků také věnovala svůj čas pomoci pacientům, práci v testovacím centru či podpůrným službám v nemocnici,“ uvedl výkonný ředitel centra Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Právě proto si myslím, že jde o mimořádný výsledek a děkuji všem, kteří se na něm podíleli.“

Oponentní rada vyzdvihla, kromě všech splněných závazků a dosažených výsledků, také podporu mobilit (podpora studujících a umožnění osvojení svých schopností, znalostí či dovedností) – během realizace projektu se na něm podílelo 943 studentů doslova z celého světa a pozitivně kvitovala snahu o budování komplexních modelů spolupráce, například formou společných grantů. Výjimečný je také počet realizovaných klinických studií, především díky tomu, že FNUSA-ICRC je jediným tzv. Prime Site v České republice pro globální skupinu IQVIA. Pro představu – v současné době je v realizaci 170 klinických studií.

Řada vědeckých výstupů z FNUSA-ICRC byla publikována v předních mezinárodních časopisech a ve svých vědních oborech jsou považovány za klíčové. Například se několik článků objevilo i v Top 10 nejkvalitnějších vědeckých časopisů (průměrně 17 % z celkového počtu publikací) a Top 5 (průměrně 8 % z celkového počtu publikací), vědci z FNUSA-ICRC své články publikovali například v časopise Nature, New England Journal of Medicine, Lancet Neurology, Nature Reviews Neurology apod.

Hodnotící zpráva obsahuje také několik doporučení do budoucna. Konkrétně větší prohloubení spolupráce na mezinárodním poli, s domácími vysokými školami a rovněž doporučuje pokračování zapojování studentů do vědeckých projektů. „Všechny tyto výzvy si uvědomujeme a pracujeme na nich. Například intenzivně jednáme s Masarykovou univerzitou o prohloubení vzájemné spolupráce,“ uvedl ředitel Iványi. „Také se snažíme o doladění systému financování s naším zřizovatelem, tedy Ministerstvem zdravotnictví tak, abychom mohli zajistit jistotu fungování již etablovaných mezinárodních vědeckých týmů a centra samotného.“

Hlavním cílem projektu NPU II bylo umožnit FNUSA-ICRC rozvinout svůj stávající vědecký potenciál v základním, translačním a klinickém výzkumu, především v oblasti kardiovaskulárního, neurovědního a onkologického výzkumu, lékařské biologii, biomedicínském inženýrství, molekulární biologii a kmenových buňkách. Jednoznačnou výhodou je spojení s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, které skýtá přímý přístup k velké spádové oblasti pacientů. Vznikají tak optimální podmínky i pro translační lékařský výzkum, zaměřený na různá onemocnění (mj. srdeční arytmie, srdeční selhání, poruchy spánku, cévní mozková příhoda, demence a rakovina).

FNUSA_ICRC_Building    FNUSA_ICRC_Research