Tým 23 brněnských vědců se významně přiblížil odpovědi na otázku, jak předcházet a jak léčit Alzheimerovu nemoc, která bývá nejčastější příčinou demence a vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Odborníci z Přírodovědecké a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Mezinárodního centra klinického výzkumu a Masarykova onkologického ústavu věří, že výsledky výzkumu pomohou vyvinout další vysoce účinné léčivé látky pro tuto civilizační hrozbu 21. století.

„Klíčovou roli v rozvoji Alzheimerovy demence má apolipoprotein E (ApoE), který se vyskytuje také v mozkové tkáni. Objevili jsme molekulární podstatu nežádoucího hromadění tohoto apolipoproteinu a současně jsme ukázali způsob, jak je možné toto hromadění ApoE potlačit potenciálním léčivem, které je již v pokročilé fázi klinického testování s předpokládaným schválením v roce 2025,“ shrnul hlavní význam výzkumu molekulární biolog Martin Marek, který působí v Loschmidtových laboratořích centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a v Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm FN u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Právě ApoE hraje důležitou roli ve fungování mozku a je též znám jeho protizánětlivý vliv. V lidské populaci jsou však rozšířeny tři varianty: ApoE2, ApoE3 a ApoE4. Již dříve bylo prokázáno, že hlavním rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je přítomnost varianty ApoE4. Zdědění varianty ApoE4 totiž významně zvyšuje riziko Alzheimerovy demence. U pacientů se dvěma kopiemi genu pro ApoE4 dochází k většímu poškození paměti, snížení schopnosti běžné každodenní činnosti a k výraznější atrofii mozkové tkáně. O objasnění tajemství ApoE4 se vědci z celého světa pokoušejí již několik desetiletí, avšak až brněnští vědci nyní nahlédli pod pokličku této molekulární záhady.

„Vzrušující na tomto výzkumu bylo, že toxická varianta ApoE4 se liší od svých netoxických protějšků jen jednou mutací, která má ovšem obrovské důsledky v chování proteinu a vztahu k rozvoji Alzheimerovy demence,“ vysvětlil Marek.

Významnou součástí studie byl také výzkum, jak nežádoucímu ukládání ApoE4 v mozkové tkáni předcházet, a tak obnovit jeho důležité buněčné funkce. Laicky řečeno – jak zabránit nebo zpomalit rozvoj nemoci a zachovat myšlení a paměť. V navazujících biochemických experimentech výzkumníci prokázali, že existuje látka homotaurin, derivát aminokyselin nacházející se v některých druzích mořských řas, která potlačuje nežádoucí hromadění a obnovuje původní funkce v ApoE4 proteinu, a mohla by tak mít „léčebný“ efekt i v klinické praxi.

Při experimentech vědci používali mozkové organoidy, což jsou „minimozečky“ vypěstované ve zkumavce z buněk pacientů s Alzheimerovou chorobou. „Mozkové organoidy jsme v této studii použili pro testování účinku homotaurinu na rozvoj Alzheimerovy demence. Naše výsledky potvrzují, že léčivo má pozitivní efekt na organoidy s variantou ApoE4, a ukazuje se, že ovlivňuje nejen důležité signalizační dráhy, ale také metabolismus cholesterolu. V dalších studiích se chceme zaměřit na podrobné mapování změn, které homotaurin v lidském mozku způsobuje,“ nastínila budoucí terapeutický efekt homotaurinu a další směr výzkumu buněčná bioložka Dáša Bohačiaková z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU.

Brněnským vědcům se podařilo kombinací experimentálních a výpočetních experimentů detailně zmapovat strukturní změny v ApoE proteinu na atomární úrovni. Díky těmto změnám není varianta proteinu ApoE4 stabilní, má vysokou tendenci k nežádoucímu hromadění v mozkové tkáni a ztrácí tak svou primární úlohu v přenosu lipidů a cholesterolu.

„Dynamické změny ve strukturách ApoE3 a ApoE4 proteinů a jejich interakce s potenciálním léčivem (homotaurinem) jsme sledovali pomocí unikátní metody výměny vodíku za deuterium spojené s hmotnostní spektrometrií. Výsledky odhalily přestavbu struktury u ApoE4 způsobující agregaci, která však nebyla pozorována u ApoE3. Naopak interakce s léčivem strukturu ApoE4 stabilizovala, a tím potlačila její negativní vlastnosti,“ doplnila biochemička Lenka Hernychová z centra RECAMO Masarykova onkologického ústavu.

Brněnští vědci publikovali výsledky svého výzkumu v prestižním odborném časopise Molecular Neurodegeneration. Výzkum získal podporu MŠMT v rámci projektů ENOCH a INBIO. Finančně výzkum podpořila i Evropská unie v rámci programu Horizon Europe granty TEAMING a ADDIT-CE.

„Studie byla unikátní, protože se klasické metody molekulární a buněčné biologie podařilo doplnit o data získaná technikou hmotnostní spektrometrie. Takto lze velmi citlivě a přesně sledovat změny v hladinách proteinů a lipidů a nahlédnout do mechanismu účinku potenciálních léčiv. Zároveň lze pomocí hmotnostní spektrometrie charakterizovat často heterogenní buněčné modelové systémy,“ popsal jedinečnost tohoto výzkumu analytický chemik Zdeněk Spáčil z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Autor: text a foto Masarykova univerzita

Kontakty pro média:

• Martin Marek, RECETOX, PřF MU a Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) – společné pracoviště FNUSA a LF MU – marek@recetox.muni.cz
• Šárka Nevolová, LL PřF MU a ICRC, +420 723 886 646, nevolova@fnusa.cz
• Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. erlebach@fnusa.cz
• Lenka Hernychová, MOÚ – hernychova@mou.cz
• Dáša Bohačiaková, Ústav histologie a embryologie LF MU – bohaciakova@med.muni.cz
• Zdeněk Spáčil, RECETOX, PřF MU – spacil@recetox.muni.cz

U příležitosti oslavy 10 let spolupráce v oblasti inovativních klinických studii se ve středu 19. dubna 2023 sešli zástupci brněnských nemocnic a společnosti IQVIA. Členové tzv. Moravian Prime Site, unikátního prostoru pro spolupráci při zadávání a realizaci klinických studií, vyzdvihli přínos společných aktivit pro výzkum, pacienty i Jihomoravský kraj. Zároveň vyzvali veřejnost k zapojení do klinických studií, např. prostřednictvím registru dobrovolníků.

Součástí Moravian Prime Site je pětice moravských nemocničních a ambulantních zařízení: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Vojenská nemocnice Brno, Fakultní nemocnice Brno (FN Brno), Masarykův onkologický ústav (MOÚ) a ambulance Medical Plus působící v Uherském Hradišti.

„Společnost IQVIA je odhodlána podporovat inovativní výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví a Moravian Prime Site je klíčovým prvkem naší strategie. Zajištění výzkumu na světové úrovni umožní pacientům v budoucnu přístup k nové léčbě a tím i zlepšení zdravotního stavu“, říká Dean Summerfield, Senior Vice President, Real World and Commercial Solutions EMEA ve společnosti IQVIA.

Vznik Prime Site navázal na dlouhodobé aktivity FNUSA v oblasti realizace klinických studií. Jedním z rozhodujících faktorů bylo i vytvoření Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v roce 2011 a s tím související vybudování centralizovaného oddělení klinických studií. ICRC účinně propojuje výzkum, akademickou a aplikační sféru, aby se moderní postupy dostaly co nejdříve od mikroskopů do ordinací lékařů.

Jak uvedl ředitel FNUSA, Ing. Vlastimil Vajdák: „Oblast klinických a výzkumných studií je příležitostí, jak pacientům přiblížit léčbu budoucnosti. Vedle firem jako IQVIA, které do FNUSA studie přivádějí, jsou právě pacienti našimi klíčovými partnery a vážíme si jejich důvěry. Jsem rád, že se nám podařilo propojit i s expertními týmy ostatních brněnských nemocnic.“ Spolupráce nemocnic umožňuje provádět i rozsáhlé studie, které by individuální subjekt nebyl schopen pokrýt.

Ředitel FN Brno, MUDr. Ivo Rovný, MBA, dodává: „Klinické studie se staly nedílnou součástí léčby pacientů na jednotlivých klinikách FN Brno a pokrývají široké spektrum onemocnění, obzvláště pak v oblasti onkologické a hematologické péče, dětské onkologie, gynekologie, kardiologie, neurologie a psychiatrie. V některých z těchto oblastí poskytuje FN Brno nenahraditelnou péči v rámci Brna i Jihomoravského kraje.“ FN Brno se díky vlastnímu Transfuznímu a tkáňovému oddělení může také plně zapojit do realizace studií, jejichž součástí jsou Léčivé přípravky pro moderní terapie nebo v tomto směru může nabídnout spolupráci ostatním partnerům.

Moravian Prime Site plní i další cíle, včetně podpory zapojení pacientů do klinických hodnocení. FNUSA vyvinula registr pro dobrovolníky, kteří se chtějí zapojit do klinických studií i výzkumu. Veřejnost má tak možnost přispět k výzkumu léčebných a diagnostických metod pro příští generace. Podobné možnosti nabízejí i další partnerské instituce.

„V Masarykově onkologickém ústavu mají klinické studie více než dvacetiletou tradici, jsou plně integrovány do chodu ústavu a péče o naše pacienty a zůstávají jednou z našich rozvojových priorit. Dlouhodobé a prohlubující se spolupráce s velkými partnery, jako je IQVIA, si velmi ceníme,“ říká ředitel MOÚ prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D. „Nejenže tak rozšiřujeme možnosti onkologické léčby pro naše pacienty, ale oblast klinického výzkumu má pro MOÚ mezinárodní přesah. V letošním roce jsme získali prestižní status evropského OECI Comprehensive Cancer Center. Jsme také centrem sítě EUCRAN pro vzácné solidní nádory,“ dodává.

Členové Moravian Prime Site v rámci setkání ocenili přínosy deseti let spolupráce, zefektivnění celého procesu řízení klinických hodnocení a především zařazení více než 2 100 pacientů do provedených klinických studií. Cílem je zrychlit diagnostické procesy, možnosti předvídání rozvoje chorob i vyhodnocování účinnosti nových metod léčby.

 

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakty pro média:

• Jiří Erlebach, vedoucí Oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.
• Sorin Petcu, General Manager Czech Republic and Slovakia, IQVIA, +420 607 020 929, petcu@iqvia.com
• Václav Janištin, vedoucí Centra komunikace FN Brno, +420 532 232 193, Janistin.Vaclav@fnbrno.cz
• Veronika Plachá, tisková mluvčí FN Brno, +420 532 231 387

 

O zapojených partnerech:

 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) FNUSA a LF MU

Jsme moderní centrum vědecké excelence se sídlem v Brně zaměřené na preklinický a klinický výzkum, především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. Hledáme nové diagnostické a léčebné metody, technologie a léky. Zaváděním našich poznatků do praxe zlepšujeme péči o pacienty a kvalitu jejich života. V červenci 2022 jsme se stali společným pracovištěm Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) v Brně. Rozvíjíme vztahy a spolupráci s dalšími klíčovými hráči, a to jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci našeho regionu. Naše aktivity jsou zahrnuty do akčního plánu realizace strategie #brno2050. Pomáháme tak tvořit budoucnost #brnoregionu.

Centrum klinických studií (CCS) ICRC je již od roku 2009 primárním kontaktním místem pro oblast klinického hodnocení v rámci FNUSA. Zajišťuje veškerou komunikaci mezi fakultní nemocnicí a zadavateli klinických studií nebo zadavatelem pověřenými subjekty. Jsme také kontaktním místem pro pacienty účastnící se konkrétních studií a zájemce o zařazení do dobrovolnické databáze. Ve FNUSA aktuálně běží okolo 160 studií, ročně CCS vyjedná okolo 40-50 nových. Jedná se o studie téměř na všech klinikách, v oborech kardiologie, neurologie, i interních.

Více informací o nás najdete na fnusa-icrc.org a fnusa.cz/klinicke-studie

 

Masarykův onkologický ústav – Oddělení klinických studií

Masarykův onkologický ústav v Brně je špičkovým specializovaným onkologickým centrem s nadregionální působností, jedinečným zdravotnickým zařízením v České republice a od roku 2023 také evropským OECI Comprehensive Cancer Center. Jsou v něm soustředěny všechny nezbytné medicínské obory pro zajištění komplexní onkologické péče, která zahrnuje prevenci, epidemiologii, diagnostiku, jednotlivé modality protinádorové léčby, rehabilitaci i osvětu pro širokou veřejnost. Zaměřuje se na vědecko-výzkumnou činnost včetně základního výzkumu.

Tradice provádění klinických studií v Masarykově onkologickém ústavu sahá až do 70. let 20. století, kdy byl ústav významným výzkumným partnerem v oblasti vývoje nových cytostatik.  V roce 2000 bylo založeno, jako první svého druhu v ČR, Oddělení klinických studií (OKS), které poskytuje kompletní organizační, administrativní a odbornou podporu klinickým studiím v MOÚ. Zajišťuje přípravu všech smluvních i akademických klinických hodnocení. Po jejich zahájení tým zkušených studijních koordinátorů, studijních sester a data manažerů koordinuje a realizuje studijní vizity dle protokolu, podílí se na náboru pacientů a zajišťuje data management a komunikaci se zadavatelem. Oddělení je rovněž poskytovatelem vzdělávání koordinátorů klinických studií napříč ČR.

V současné době zahajuje MOÚ každý rok přibližně 25 nových klinických studií fáze I-III pro léčbu solidních nádorů, do kterých je zařazeno kolem 300 pacientů ročně. Od roku 2012 MOÚ disponuje rovněž lůžkovou jednotkou pro klinické studie fází I a v roce 2022 získal certifikát SÚKL pro realizaci first-in human klinických studií.

Více informací o nás najdete na: www.mou.cz a https://www.mou.cz/klinicke-studie/t1520, email studie@mou.cz.

 

Fakultní nemocnice Brno – Útvar náměstka pro vědu a výzkum

FN Brno je druhé největší zdravotnické zařízení v České republice a zároveň nemocnice evropského významu, o čemž mimo jiné svědčí zapojení do šesti Evropských referenčních sítí (ERN). Od roku 2012 je FN Brno zapsána v rejstříku výzkumných organizací a od roku 2015 zapojena do aktivit výzkumné infrastruktury podporující akademická klinická hodnocení CZECRIN. Dlouhodobě také spolupracuje s CEITEC a RECETOX na poli aplikovaného a v menší míře i základního výzkumu.

Věda a výzkum ve FN Brno navazuje na její hlavní činnost, tj. zdravotnickou péči a díky tomu využívá unikátní dostupnost pacientských dat a klinických postupů, které jsou nezbytné pro projekty klinického výzkumu, včetně klinických studií. Oddělení klinických studií (OKS), které je součástí Útvaru náměstka pro vědu a výzkum, poskytuje administrativní a koordinační podporu provádění klinických hodnocení na jednotlivých klinikách FN Brno. Podílí se na přípravě smluv a u probíhajících hlinických hodnocení se tým studijních koordinátorů OKS zapojuje do všech fází jejich realizace. Ročně je ve FN Brno projednáváno více než 100 nových žádostí o klinická hodnocení, včetně akademických. Ty se v současné době ve větší míře také stávají součástí grantových a jiných výzkumných projektů. Ve FN Brno se ročně zahájí přibližně 70 nových klinických hodnocení.

Více informací o nás najdete na: www.fnbrno.cz a https://www.fnbrno.cz/utvar-namestka-pro-vedu-a-vyzkum/t4557.

 

O společnosti IQVIA

IQVIA (NYSE:IQV) je globálním lídrem v poskytování pokročilých analytických služeb, technologických řešení a kontraktovaných výzkumných služeb pro zdravotnický sektor. IQVIA chytře propojuje informace napříč všemi aspekty zdravotnictví pomocí svých analytických schopností, transformativních technologií, zdrojů v oblasti velkých dat a rozsáhlých oborových znalostí. Pomocí „IQVIA Connected Intelligence™“ IQVIA dodává svým klientům vhled a porozumění rychle a agilně s cílem zefektivnit klinický vývoj nových inovativních způsobů léčby, uvést je na trh a zlepšit tak zdravotní péči pro pacienty. IQVIA operuje ve více než 100 zemích a má přibližně 70 tisíc zaměstnanců.

Společnost IQVIA je globálním lídrem v ochraně soukromí individuálních pacientů. IQVIA využívá širokou škálu technologií a prostředků zajišťující soukromí individuálních pacientů při získávání a analyzování informací v takové míře, jež pomáhá stakeholderům ve zdravotnictví identifikovat vzorce nemocí a spojit je s přesným způsobem léčby a terapií, které jsou potřeba pro dosažení lepších výsledků. Poznatky a exekuční schopnosti společnosti IQVIA pomáhají biotechnologickým společnostem, výrobcům zdravotnických zařízení a farmaceutickým společnostem, medicínským výzkumníkům, vládním agenturám, plátcům a ostatním zdravotnickým stakeholderům proniknout hlouběji do pochopení nemocí, lidského chování a vědeckého pokroku s cílem pomoci jim posunout se dál na cestě za nalezením léčby.

Pro více informací navštivte iqvia.cz.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) zahájilo rok 2023 úspěšně: přivítali jsme na palubě Dr. Adama Williamsona. Renomovaný neurovědec, který právě získal prestižní ERC Consolidator grant, otevírá v ICRC nový výzkumný tým Neuromodulation Technology. Bude zkoumat metody aktivace centrálního a periferního nervového systému s cílem objevit slibné možnosti léčby onemocnění, jakými jsou střevní záněty, epilepsie a neurodegenerativní onemocnění mozku.

Dr. Williamson vysvětluje: „Zaměřuji se na neinvazivní hlubokou mozkovou stimulaci, především u epilepsie. Využíváme elektrody umístěné na kůži, které vysílají elektrický proud. Elektrická pole se spojují v prostoru, v hlubokých oblastech mozku, hluboko pod lebkou, a aktivují neurony, aby tak vyvolaly požadované reakce mozku. Příkladem takové reakce je potlačení patologické epileptické aktivity u pacientů s epilepsií nebo zlepšení paměti zdravých dobrovolníků při řešení kognitivních úloh“

Adam Williamson (foto ICRC) 

Kanaďan, který vystudoval teoretickou elektrotechniku v Texasu, získal doktorát na univerzitě v německém Ilmenau. Pracoval ve Švédsku na prestižním Karolinska Institutet a dalších univerzitách. Jeho posledním působištěm před příchodem do Brna byl institut Inserm ve Francii. Z inženýra se postupně stal neurovědcem se schopností aplikovat nové technologie do klinického výzkumu.

Jeho výzkum získal značnou podporu Evropské rady pro výzkum (ERC) v rámci programu EU Horizon Europe. Je příjemcem celkem čtyř grantů ERC (ERC Starting Grant v roce 2016, ERC Proof-of-Concept v roce 2020, ERC Proof-of-Concept v roce 2022 a ERC Consolidator v roce 2023). Poslední dva nyní převádí k realizaci do ICRC, přičemž druhý z nich nese název „Epilepsy Treatment Using Neuromodulation by Non-Invasive Temporal Interference Stimulation“ (EMUNITI). Ve značné konkurenci se zařadil po bok 321 výzkumných pracovníků, kteří v roce 2022 získali ERC Consolidator grant a rozdělili si celkem 657 milionů eur. Grant slibuje pětiletou podporu výzkumu pro tým s názvem „Neuromodulation Technology“, který Dr. Williamson v ICRC buduje. Nyní se zaměřuje na nábor kandidátů doktorského studia, post-doktorandů a techniků.

„Jsem nesmírně ráda, že se nám podařilo získat pro ICRC tak významného zahraničního vědce. Mít držitele grantu ERC je pro nás výsadou i závazkem, abychom jeho týmu zajistili zázemí a podporu. Prestiž pro naši instituci je srovnatelná s michelinskými restauracemi, kde se skvělé gastronomické zážitky a nejlepší šéfkuchaři rovnají špičkovému výzkumu a předním vědcům,“ komentuje úspěšné partnerství prof. Irena Rektorová, přednostka ICRC. Dr. Williamson navazuje: „Personál a podpora ICRC mě každý den ohromují. Prof. Rektorová vytvořila atmosféru, která je dobře organizovaná a mimořádně efektivní pro podporu špičkového klinického výzkumu. Předpokládám, že do Brna v budoucnu přijede mnoho dalších držitelů ERC grantů.“

Nového vědce krátce po jeho příjezdu přivítala také primátorka města Brna Markéta Vaňková na každoroční akci Meet the Mayor pro nové zahraniční talenty z místních institucí a firem. Svůj výzkum bude Williamson provádět ve spolupráci s výzkumnou skupinou doc. Erica Glowackého na CEITEC VUT, výzkumníky z neurovědního programu na CEITEC MU a kolegy z 1. neurologické kliniky, 2. interní kliniky a 1. interní kardio-angiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Zatím se pomalu zabydluje ve městě a objevuje jeho krásy. „Tatarák je úžasný!“, dodává.

Meet the Mayor, 3. února 2023 (foto MMB)

Autorka: Marta Vrlová, M.A., MPH, Senior PR Specialist ICRC, marta.vrlova@fnusa.cz.

Kontakt pro média: Ing. Jiří Erlebach. Vedoucí oddělení PR a marketingu, tiskový mluvčí FNUSA, +420 543 182 006. jiri.erlebach@fnusa.cz.

ERC a grantové příležitosti

Evropská rada pro výzkum (ERC), zřízená Evropskou unií v roce 2007, je evropská organizace pro financování excelentního výzkumu, která financuje projekty tvůrčích výzkumných pracovníků napříč Evropou. ERC nabízí čtyři základní grantové programy: Starting Grants, Consolidator Grants, Advanced Grants a Synergy Grants. Prostřednictvím dalšího grantového schématu Proof of Concept pomáhá ERC příjemcům grantů překlenout mezeru mezi jejich výzkumem a počátečními fázemi jeho komercializace. ERC je vedena nezávislým řídícím orgánem, vědeckou radou. Od 1. listopadu 2021 je předsedkyní ERC Maria Leptin. Celkový rozpočet ERC na období 2021-2027 činí více než 16 miliard eur, a to v rámci programu Horizon Europe, za který odpovídá evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel. Další informace naleznete na adrese https://erc.europa.eu.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu

Jsme moderní centrum vědecké excelence se sídlem v Brně zaměřené na preklinický a klinický výzkum, především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. Hledáme nové diagnostické a léčebné metody, technologie a léky. Zaváděním našich poznatků do praxe zlepšujeme péči o pacienty a kvalitu jejich života. V červenci 2022 jsme se stali společným pracovištěm Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) v Brně. Rozvíjíme vztahy a spolupráci s dalšími klíčovými hráči, a to jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci našeho regionu. Naše aktivity jsou zahrnuty do akčního plánu realizace strategie #brno2050. Pomáháme tak tvořit budoucnost #brnoregionu. Více informací o nás najdete na www.fnusa-icrc.org.

V Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC) v Brně nyní úspěšně skončil projekt s názvem „Odhalení molekulárních determinant stárnutí pro návrh nových terapeutik (MAGNET)“. Jeho hlavním zaměřením byl výzkum vybraných onemocnění souvisejících se stárnutím, pochopení jejich mechanismů a nalezení potenciálních cílů pro jejich léčbu. Projekt, který získal velkou podporu z evropských fondů, přilákal do Brna řadu mladých i etablovaných výzkumníků v čele s Dr. Manliem Vinciguerrou.

Hlavní výzkumné cíle projektu spočívaly v odhalení role epigenetiky, mechanosenzorů, imunitní odpovědi, nitrobuněčného transportu a mitochondriální dysfunkce v patogenezi chorob spojených se stárnutím. Konkrétními problémy, na které se výzkumné aktivity zaměřily, byly nemoci jater, jako je hepatocelulární karcinom, defekty vrozené imunity, kardiovaskulární a neurodegenerativní patologie.

Projekt získal více než 177,5 mil. Kč v roce 2016 od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Financován byl prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (česky OP VVV) a jeho cílem bylo přilákat renomovaného zahraničního vědce, Dr. Manlia Vinciguerru, k založení jeho výzkumné skupiny v ICRC. Dr. Vinciguerra v té době působil jako vedoucí vědecký pracovník na University College London (UCL) v Londýně ve Velké Británii.

„Financování ze strany MŠMT prostřednictvím programu OP VVV nám pomohlo významně posunout poznání patologií spojených se stárnutím, které představují skutečnou zátěž pro společnost,“ říká Manlio Vinciguerra, koordinátor projektu. „Dalo mi to šanci zapojit se do velmi živého vědeckého prostředí v ICRC a založit svou výzkumnou skupinu. Jsem za tuto příležitost nesmírně vděčný,“ pokračuje.

Tým zaměstnával další hlavní řešitele ICRC, tedy Irenu Koutnou, Giancarla Forteho, Gorazda Bernarda Stokina, Jana Friče a Jaeyounga Shina; a přilákal nadějné mladé výzkumníky a studenty více než 10 národností. Díky dostupným finančním prostředkům jsme také mohli vyslat naše doktorandy na zahraniční stáže.

„Mezinárodní charakter výzkumného týmu vytvořeného díky financování z OP VVV skutečně změnil pravidla hry. Vytvořilo se tak živé a pestré prostředí, které napomohlo vzájemné kontaminaci vědeckých myšlenek. Výsledkem tohoto procesu byla vynikající věda.“ komentuje Giancarlo Forte, který je zároveň vedoucím Centra translační medicíny v ICRC, kde byl výzkum prováděn.

Projekt zaměřený na excelentní a klinicky významný výzkum vedl k odhalení role histonového proteinu makroH2A1 jako determinantu progrese jaterních onemocnění a agresivity hepatocelulárního karcinomu, což z něj činí potenciální cíl pro budoucí léčbu. Kromě toho projekt umožnil identifikaci nových prediktivních markerů srdečního selhání, proteinů Yes Associate Protein (YAP) a heterogenního jaderného ribonukleoproteinu C (hnRNPC), spolu s poskytnutím první vícerozměrné mapy lidského selhávajícího srdce. Díky finanční podpoře projektu MAGNET navíc vědci v ICRC popsali, jak chronická zánětlivá signalizace ovlivňuje extracelulární matrix a také fenotyp imunitních buněk.

„Na tomto velmi úspěšném projektu se podílela řada mladých i etablovaných výzkumníků. Pro naši instituci bylo ctí, že jej mohla hostit. Dosažené vědecké cíle jsou skutečně pozoruhodné,“ zdůraznila vedoucí ICRC profesorka Irena Rektorová.

Výsledky byly publikovány v prestižních recenzovaných mezinárodních časopisech, jako jsou Hepatology, Science Translational Medicine, Nature Communications, Circulation Research, EMBO Molecular Medicine, Theranostics, iScience, GeroScience, Lancet Health Longevity, Acta Neuropathologica Communications a další. Mluvíme-li v číslech, pak s projektem bylo spojeno více než 100 publikací, z toho 50 % v časopisech patřících do Q1. První kvartil představuje nejlepší časopisy podle řady metrik.

„V rámci projektu byly použity tkáně a buňky odebrané pacientům hospitalizovaným na půdě Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA), takže výsledky mají konkrétní translační potenciál,“ říká ing. Vlastimil Vajdák, ředitel nemocnice FNUSA.

Projekt MAGNET rovněž pomohl založit v ICRC pracoviště buněčného a tkáňového inženýrství (CTEF), které je vybaveno certifikací ISO 9001 (systém řízení kvality) a povolením k výrobě podle správné výrobní praxe (SVP), a které vyrábí léčivé přípravky pro moderní terapii (ATMP), včetně produktů buněčné terapie a tkáňového inženýrství.

Financování rovněž umožnilo navázat nebo upevnit prestižní mezinárodní spolupráci s UCL (Velká Británie), Evropským institutem pro systémovou biologii a medicínu (EISBM, Francie), Barcelonskou univerzitou (Španělsko), Ženevskou univerzitou (Švýcarsko), Univerzitou v Jižní Kalifornii (USA), Univerzitou v Portu (Portugalsko) a Univerzitou v Perugii (Itálie).

Podpořeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj – projekt MAGNET
(reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000492).