Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně navštívila Mgr. Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Během své návštěvy se seznámila nejen s historií a současnými aktivitami centra, ale také s plány do budoucna a navštívila také pracoviště hned několika výzkumných týmů.

Na půdě FNUSA-ICRC ji přivítal ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a ředitelka centra prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. V krátké prezentaci byl ministryni mimo jiné představen také NPO projekt EXCELES zaměřený na výzkum neurodegenerativních onemocnění mozku, jehož cílem je i vytvoření národní autority, Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV). Na projektu spolupracuje jedenáct institucí z celé republiky a hlavním příjemcem dotace a koordinátorem je právě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Po prezentaci následovala prohlídka vybraných pracovišť. Ministryně Langšádlová navštívila laboratoř Centra buněčného a tkáňového inženýrství, kde se seznámila s problematikou výroby léčivých přípravků na bázi buněk, a také pracoviště a operační sály týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie. „Návštěva paní ministryně a její živý zájem o náš výzkum i o neurologický projekt NPO mě velmi potěšily,“ uvedla ředitelka Rektorová.

Ministryně Langšádlová zavítala mezi výzkumníky Centra translační medicíny v Biologickém Parku Brno. Vedoucí CTM, výzkumník Giancarlo Forte, ji seznámil s prací týmů věnujících se základnímu výzkumu například s použitím organoidů, a to jak teoreticky, tak i prakticky přímo v laboratořích. „Návštěva centra excelence pro mě znamená potvrzení toho, že jsme v oblasti vědy a výzkumu opravdu konkurenceschopní. Mojí ambicí je podporovat excelentní výzkum, spolupráci mezi jednotlivými vědeckými centry, ale také jejich internacionalizaci,“ dodala ministryně Langšádlová.

Brněnský park Kraví hora se stane v úterý 24. května centrem osvěty boje proti cévní mozkové příhodě (CMP). V ČR následkem mrtvice umírá 6 tisíc lidí ročně bez ohledu na věk. Přitom při včasném rozpoznání diagnózy a brzkém podání první pomoci, nemusí být následky mrtvice tak fatální. Povědomí o CMP je obecně v naší populaci nízké, především u dětí a teenagerů. Skupina veřejného zdraví, vedená při Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) proto již počtvrté v rámci osvěty vsadila na FAST běh a letos i na představení singlu známého rapera Jakuba Rafaela alias MC Geye. Brněnský umělec složil a natočil klip Koutek, který mladým lidem srozumitelnou a jim blízkou formou přibližuje problematiku CMP.

Zábavný program pro veřejnost i školy se bude na Kraví hoře odehrávat od 10 do 15 hodin. Nejprve bude odstartován FAST běh, akce určená žákům základních škol. Název FAST běh je odvozen od tzv. FAST metody, která pomáhá laikům zapamatovat si příznaky CMP. (F-face/obličej, pokles jednoho koutku a očního víčka, A-arm/paže, dotyčný nedokáže udržet obě ruce v předpažení ve stejné výšce, S-speech/řeč, zmatené, nesrozumitelné odpovědi na jednoduché otázky či problém s jejich porozuměním, T-time/čas, při zaznamenání byť jen jednoho příznaku, je třeba ihned volat záchrannou službu, číslo 155).

Děti při závodě prokazují i tyto znalosti. „Jedná se o zcela unikátní možnost naučit se reagovat na akutní onemocnění přímo v terénu. Závodníci totiž na trati projdou pěti stanovišti, kde v simulovaných situacích musí pomoci figurantovi s určitým zdravotním problémem, například s mozkovou mrtvicí. Akci pořádáme již počtvrté a děti se ve zpětných vazbách shodují, že se jedná o zážitek na celý život,“ říká organizátorka akce a vedoucí Skupiny veřejného zdraví FNUSA-ICRC Hana Maršálková.

Partnery FAST běhu jsou Aplikace Záchranka a Hvězdárna a planetárium Brno. Hudebně bude akci, která se koná pod záštitou primátorky statutárního města Brna Markéty Vaňkové a městské části Brno-střed, provázet kapela Čohanas a také hlavní hvězda, brněnský rapper MC Gey, který zde představí tematicky ústřední píseň celého dne pod názvem Koutek, ve které rapuje o příznacích CMP. „Mozek nemůže jet v ucpaný tepně, je dobrý vědět co, když pepka klepne, tři hlavní příznaky, tak si je proklepnem,“ znějí počáteční slova písničky, jejíž název je odvozen od povislého koutku úst, který je jedním z příznaků CMP. „Když jsme přemýšleli, jak o mrtvici informovat v rámci našeho projektu Saste Roma, který je zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, rozhodli jsme se pro rapovou píseň, abychom tematiku přiblížili mladým lidem. Právě mladší generace je totiž často ta, která svým rodičům a prarodičům volá záchranku, když u nich mrtvice udeří,“ doplňuje vedoucí Skupiny veřejného zdraví FNUSA-ICRC Hana Maršálková.

V úterý 26. dubna 2022 byla za účasti ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, děkana Přírodovědecké fakulty MU prof. Mgr. Tomáše Kašparovského, Ph.D. a ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. podepsána Smlouva o spolupráci PřF MU a FNUSA-ICRC.

Po podepsání smlouvy s Lékařskou fakultou MU je to další krok k posílení spolupráce mezi Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Masarykovou univerzitou v oblasti výzkumu. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou patří dlouhodobě k mým prioritám. Nejde jen o formalizaci vzájemných vztahů, ale skutečné zefektivnění dlouhodobé spolupráce,“ dodal ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák.

Předmětem smlouvy je úprava podmínek spolupráce při provádění vědeckovýzkumné činnosti společnými výzkumnými skupinami FNUSA a PřF MU, jakož i výzkumnými skupinami, jež v budoucnu vzniknou. „Mám velkou radost, že po dlouhých, ale konstruktivních jednáních se nám podařilo dospět ke smlouvě, která je výhodná pro obě strany,“ uvedl děkan PřF MU Tomáš Kašparovský. „Mimo jiné jsme se s panem ředitelem dohodli na tom, že naši absolventi oborů Biochemie a Molekulární biologie a genetika by mohli v rámci spolupráce s nemocnicí získávat zajímavé pracovní nabídky.“ Profesorka Rektorová dodává: „Za formalizaci vztahů jsem moc ráda, smlouva navíc deklaruje společný vstup obou institucí do velkých strategických projektů. Dalším společným zájmem je podíl motivovaných vědců FNUSA-ICRC na pregraduální či postgraduální výuce na PřF MU, učitelské pozice se soutěží výběrovým řízením.“

Společných týmů PřF MU a FNUSA-ICRC je hned několik. Patří mezi ně výzkumná skupina Protein Engineering prof. Jiřího Damborského, který působí v rámci Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOXu a FNUSA-ICRC. Dále se jedná o skupinu Medicinal Chemistry doc. Kamila Parucha a skupinu Laboratory Oncology Translational Research RNDr. Jana Škody.

rpt

Mgr. Martin Toul z Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOX a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) objevil ve své práci souvislosti, které zvyšují doposud uznávanou účinnost stafylokinázy při rozpuštění krevních sraženin až desettisíckrát. Tento průlomový objev by mohl dopomoci k nalezení nových a účinnějších léků pro pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou.

Pro léčbu mozkové mrtvice se v současnosti používají dva přístupy. První je mechanický, kdy se krevní sraženina odstraní pomocí katetru, zatímco druhý je biochemický, kdy se tromb rozpustí za pomocí léku. První způsob je náročnější na technické vybavení a také na důkladné proškolení personálu, druhý je jednoduše aplikovatelný, nicméně i on má své limity, zejména co se týče účinnosti a ceny podávané látky.

V současné době se nejvíce používají léky, které obsahují jako účinnou látku protein zvaný altepláza. Ten sice působí relativně selektivně přímo na krevní sraženinu, ale má omezenou účinnost a existuje u něj vyšší riziko opětovného vzniku trombu nebo nežádoucího krvácení. I z tohoto důvodu se neustále hledají látky, které by rozpustily trombus  rychleji a bez rizika vedlejších účinků.

Jako jeden z vhodných kandidátů byl uvažován protein produkovaný bakteriemi stafylokoka – stafylokináza. Stafylokok se vyskytuje na kůži či sliznicích každého člověka. V případě, že je však oslabený organismus či poškozený imunitní systém, dokáže způsobit obtížně léčitelnou infekci. I když se imunitní systém snaží tyto bakterie izolovat pomocí ochranné bariéry obdobného složení jako má krevní sraženina, stafylokok ji dokáže rozbít pomocí stafylokinázy.

Stafylokináza se však kvůli nízké účinnosti nezdála být vhodným kandidátem pro léčbu mozkové mrtvice. To by ale nyní mohla změnit práce Martina Toula, který dokázal, že doposud udávaná účinnost je ve skutečnosti mnohonásobně – až 10 000krát – vyšší. „Na výzkumu a vývoji látek účinných při mozkové mrtvici pracujeme v rámci projektu Stroke Brno a náš výzkum podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy čtyřletým grantem INBIO ve výši 100 milionů Kč,“ uvedl Toul.

K souvislostem, které by mohly změnit vnímání stafylokinázy při léčbě, se přitom přišlo neplánovaně. „Testovali jsme proteiny podobné stafylokináze, a potřebovali jsme získat výchozí data, která bychom měli jako základ pro srovnání. Nechtěli jsme vycházet jen z dat uvedených v odborné literatuře, chtěli jsme si předchozí pozorování ověřit v laboratoři. Při ověřování jsme šli více do hloubky a zjistili jsme, že je to s aktivitou stafylokinázy vlastně úplně jinak,“ popsal Toul.

Celková efektivita stafylokinázy, tedy účinnost rozpouštění krevní sraženiny, je skutečně nízká. Nicméně její mechanismus je složitější a skládá se ze dvou kroků. První z nich je vazba stafylokinázy na svého partnera, která je opravdu velice slabá. Oproti tomu druhý krok, tedy samotné rozpuštění krevní sraženiny, je desettisíckrát vyšší než celková efektivita. Důvodem je minimální vazba stafylokinázy, kvůli které vytvoří aktivní navázanou formu jen zanedbatelná část molekul stafylokinázy. Pokud by se tedy podařilo vazbu zefektivnit, násobně by se zvýšila i celková účinnost rozpouštění krevních sraženin.

„Všichni se dívali na aktivitu jako celek. My jsme se však zaměřili na jednotlivé kroky mechanismu a našli ten limitující. Díky tomu jsme zjistili, že vůbec nepotřebujeme stafylokinázu vylepšovat co se týče aktivity rozpouštění, ale stačí se zaměřit na efektivitu jejího navazování, což je snadněji proveditelné,“ zdůraznil Toul. Další výzkum tak bude cílit na nalezení proteinů s vylepšenými vazebnými vlastnostmi tak, aby celková efektivita byla co největší. „Za pomocí metod proteinového inženýrství máme v plánu navrhnout tisíce variant, protestovat je u nás v Loschmidtových laboratořích a nejvhodnější kandidáty poslat kolegům z Biofyzikálního ústavu AV ČR, se kterými spolupracujeme také v rámci platformy Stroke Brno,“ nastínil další plány Martin Toul.

První autor práce Mgr. Martin Toul je studentem Masarykovy univerzity a výzkumník týmu Proteinové inženýrství (FNUSA-ICRC) v Loschmidtových laboratořích pod vedením prof. Zbyňka Prokopa a prof. Jiřího Damborského. V roce 2020 získal Fulbrightovo postgraduální stipendium pro doktorské studenty, díky kterému absolvoval semestr na Texaské univerzitě v Austinu ve skupině prof. Kennetha A. Johnsona.

V pátek 28. ledna 2022 byla za účasti ministra zdravotnictví ČR prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, děkana Lékařské fakulty MU prof. MUDr. Martina Repka, Ph.D. a ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. podepsána Smlouva o vzniku společného pracoviště s názvem Mezinárodní centrum klinického výzkumu.

Jde o výsledek více než rok trvajících jednání zástupců Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Přínos společného pracoviště spočívá zejména v prohloubení spolupráce a zefektivnění využívání technologií, prostor a také lidských zdrojů. „Toto úzké propojení nám zaručí dosažení kvalitnějších výsledků a umožní koncentraci biomedicínského výzkumu v Brně. Například v oblasti grantů bude možné společně usilovat o velké strategické projekty, a tím dále podporovat prestiž Brna jako předního českého centra vědy a výzkumu,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.

Společné pracoviště bude v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty MU na úrovni ústavu. „Vždy jsem deklaroval, že spolupráce s Masarykovou univerzitou patří k mým prioritám. Vznik společného pracoviště je logickým výstupem propojení FNUSA a MU. Půjde o poměrně samostatný celek, včetně vnitřní struktury a financování – to vše si bude řídit přednostka,“ dodal Vlastimil Vajdák. Přednostkou se stane stávající ředitelka FNUSA-ICRC prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Smlouva byla schválena také na Ministerstvu zdravotnictví ČR, nyní bude předložena Akademickému senátu Lékařské fakulty MU a poté Masarykovy univerzity. „Vznik dalšího společného pracoviště LF MU a FNUSA považuji za skvělý krok směrem k optimalizaci vědecko-výzkumné spolupráce obou institucí i směrem k zajištění personální stabilizace stávajících společných pracovníků. Společný ústav se také bude nově věnovat výukové činnosti mladých vědců,“ uvedl děkan LF MU Martin Repko.

Vytvoření strategického plánu a řízení společného pracoviště ICRC budou úkoly přednostky centra, prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. „Mám ráda nové výzvy, tato bude jedna z nejnáročnějších. Mojí prioritou bude především excelentní výzkum, transparentnost a finanční udržitelnost ICRC. Věřím, že společné pracoviště významně přispěje k vybudování silné vědecké platformy v Brně,“ dodala prof. Rektorová.

Prof. Rektorová je mezinárodně uznávanou a respektovanou neuroložkou, vědkyní a členkou výborů mnoha evropských a mezinárodních společností a vědeckých panelů, se specializací v oblasti movement disorders, kognitivní neurologie, neinvazivní mozkové stimulace a strukturálních a funkčních zobrazovacích metod. V současnosti působí také jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Podpisu smlouvy se zúčastnil také ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek. „Velmi oceňuji, že v tomto unikátním projektu se ve spolupráci lékařského a pedagogického pracoviště propojuje výzkum, který nejen, že povede ke kvalitním výsledkům, ale také zapojí odborníky z obou oblastí a v neposlední řadě i šetří prostředky Ministerstva zdravotnictví. Přeji kolegům mnoho zdaru v jejich práci,“ poděkoval zúčastněným ministr Válek.

Děkan LF MU Martin Repko, ředitelka FNUSA-ICRC Irena Rektorová, ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák

Rektor MU Martin Bareš, ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek, ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák, ředitelka FNUSA-ICRC Irena Rektorová