Výzkumný tým Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) vydal novou publikaci, která se zabývá viscerálním (útrobním) tukem. Jedná se o první takovou publikovanou studii v Evropě.

Nová publikace Kardiovize se zabývá viscerálním tukem, tedy tukovými zásobami, které se ukládají kolem životně důležitých orgánů. „Ukázalo se, že nemůžeme pro určení kardiovaskulárního rizika použít hodnoty viscerálního tuku, které definovali kolegové v USA či Japonsku. Zdejší populace má tyto hodnoty velmi odlišné,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC dr. Juan Pablo Gonzalez Rivas. Publikace vyšla v odborném magazínu Obesity Research & Clinical Practice.

Na studii pracovala také mladá výzkumnice Anna Polcrová, která vystudovala Nutriční terapii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, Sociální epidemiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a při práci v týmu Kardiovize pokračuje ve studiu na Masarykově univerzitě. „Tělesný tuk může být v lidském těle uložen v různých oblastech. V zásadě rozlišujeme mezi podkožním tukem, který se nachází pod kůží, a viscerálním tukem, který se nachází uvnitř břišní dutiny a obklopuje naše orgány. Právě umístění tukových zásob v těle významně ovlivňuje jeho dopad na naše zdraví. Předchozí výzkum zjistil, že tuk umístěný pod kůží není tak riskantní jako viscerální tuk, protože přebytek viscerálního tuku souvisí s metabolickými abnormalitami, jako je inzulínová rezistence, cukrovka II. typu, zvýšené riziko trombózy nebo endoteliální dysfunkce, tedy poruchy vnitřní vystýlky cév.“

A jak se vlastně měří míra viscerálního tuku v lidském těle? Všeobecně uznávanou standardní metodou je počítačová tomografie, která je však poměrně nákladná a vystavuje pacienta radioaktivnímu záření. „My jsme u pacientů ve studii použili bioelektrickou impedanční analýzu, jejíž výhodou je jednoduchost, rychlost a také nižší náklady. Je neinvazivní a vykazuje silnou korelaci s hodnotami měřenými počítačovou tomografií. Metoda bioimpedance je založena na slabé elektřině protékající tělem a měření za účelem výpočtu impedance (odporu), což umožňuje popsat složení lidského těla, včetně oblastí viscerálního tuku. I když to může znít nebezpečně, je tato metoda zcela bezbolestná a lze ji použít pro lidi v jakémkoli věku. Jedinou kontraindikací je přítomnost kardiostimulátoru nebo těhotenství,“ doplnila Anna Polcrová.

Pro vytvoření zmíněné analýzy využili vědci data 2052 účastníků dlouhodobé studie Kardiovize, která ve FNUSA-ICRC probíhá. Od roku 2013 sleduje zdraví vzorku brněnské populace ve věku 25-65 let, v letošním roce bude dokončena druhá vlna vyšetření. „Naše výsledky ukázaly, že mezní hodnoty viscerálního tuku související s kardiometabolickým rizikem v české populaci jsou odlišné ve srovnání s předchozími studiemi v jiných populacích. Pozorovali jsme, že mezní hodnoty 90 cm2 u mužů a 109 cm2 u žen byly spojeny s přítomností kardiometabolických rizikových faktorů zahrnující vysoký obvod pasu, zvýšený krevní tlak, snížený HDL-cholesterol (tzv. „hodný“ cholesterol), zvýšené triglyceridy a zvýšenou hladinu glukózy nalačno. Navíc muži vykazovali vyšší riziko kardiometabolických komplikací při nižších hodnotách viscerálního tuku ve srovnání se ženami. Stručně řečeno, výsledky prokázaly, že rozlišení vysoké a nízké úrovně viscerálního tuku a souvisejícího kardiometabolického rizika musí být založeno na mezních hodnotách stanovených pro konkrétní populaci, při současném zohlednění genderových rozdílů. Množství tukové tkáně v těle, které je vyhodnoceno jako v normě pro ženy, může být v případě muže posuzováno jako rizikové. A stejně to funguje i mezi příslušníky různých etnik,“ dodala Anna Polcrová.

Nutno dodat, že nová studie výzkumného týmu Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla také vybrána k publikování formou e-posteru na prestižním Evropském kongresu o obezitě. Celkově bylo přijato 330 e-posterů (tři z FNUSA-ICRC), pouze 20 z nich však bylo vybráno pro ústní prezentaci, z toho dva z FNUSA-ICRC. Mezi nimi také práce Anny Polcrové.

Anna_Polcrova

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) bylo v letech 2016-2020 financováno především z projektu NPU II (Národní program udržitelnosti). Na konci tohoto období probíhalo závěrečné zhodnocení, kdy členové oponentní rady z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a oponenti z řad prestižních zahraničních institucí projekt vyhodnotili jako vynikající a s mezinárodním dopadem. Vědci z FNUSA-ICRC tak splnili podle smlouvy stanovené cíle a dosáhli výborných, mezinárodně uznávaných výsledků.

Během pěti let obdrželo FNUSA-ICRC z NPU II dotace v celkové výši 985 milionů Kč. Závěrečná zpráva konstatuje, že centrum udělalo významný pokrok na cestě k mezinárodnímu konkurenceschopnému a udržitelnému multidisciplinárnímu centru excelence v oblasti translační medicíny. A to v klinickém i základním výzkumu.

Závěrečná zpráva mimo jiné také zdůrazňuje, že v roce 2020 pokračovalo FNUSA-ICRC v rozvoji i přes neobvyklou a nepředvídatelnou situaci spojenou s nemocí COVID-19. „Je třeba si uvědomit, že jsme museli omezit přístup do laboratoří, řada vědců, sester a administrativních pracovníků také věnovala svůj čas pomoci pacientům, práci v testovacím centru či podpůrným službám v nemocnici,“ uvedl výkonný ředitel centra Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Právě proto si myslím, že jde o mimořádný výsledek a děkuji všem, kteří se na něm podíleli.“

Oponentní rada vyzdvihla, kromě všech splněných závazků a dosažených výsledků, také podporu mobilit (podpora studujících a umožnění osvojení svých schopností, znalostí či dovedností) – během realizace projektu se na něm podílelo 943 studentů doslova z celého světa a pozitivně kvitovala snahu o budování komplexních modelů spolupráce, například formou společných grantů. Výjimečný je také počet realizovaných klinických studií, především díky tomu, že FNUSA-ICRC je jediným tzv. Prime Site v České republice pro globální skupinu IQVIA. Pro představu – v současné době je v realizaci 170 klinických studií.

Řada vědeckých výstupů z FNUSA-ICRC byla publikována v předních mezinárodních časopisech a ve svých vědních oborech jsou považovány za klíčové. Například se několik článků objevilo i v Top 10 nejkvalitnějších vědeckých časopisů (průměrně 17 % z celkového počtu publikací) a Top 5 (průměrně 8 % z celkového počtu publikací), vědci z FNUSA-ICRC své články publikovali například v časopise Nature, New England Journal of Medicine, Lancet Neurology, Nature Reviews Neurology apod.

Hodnotící zpráva obsahuje také několik doporučení do budoucna. Konkrétně větší prohloubení spolupráce na mezinárodním poli, s domácími vysokými školami a rovněž doporučuje pokračování zapojování studentů do vědeckých projektů. „Všechny tyto výzvy si uvědomujeme a pracujeme na nich. Například intenzivně jednáme s Masarykovou univerzitou o prohloubení vzájemné spolupráce,“ uvedl ředitel Iványi. „Také se snažíme o doladění systému financování s naším zřizovatelem, tedy Ministerstvem zdravotnictví tak, abychom mohli zajistit jistotu fungování již etablovaných mezinárodních vědeckých týmů a centra samotného.“

Hlavním cílem projektu NPU II bylo umožnit FNUSA-ICRC rozvinout svůj stávající vědecký potenciál v základním, translačním a klinickém výzkumu, především v oblasti kardiovaskulárního, neurovědního a onkologického výzkumu, lékařské biologii, biomedicínském inženýrství, molekulární biologii a kmenových buňkách. Jednoznačnou výhodou je spojení s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, které skýtá přímý přístup k velké spádové oblasti pacientů. Vznikají tak optimální podmínky i pro translační lékařský výzkum, zaměřený na různá onemocnění (mj. srdeční arytmie, srdeční selhání, poruchy spánku, cévní mozková příhoda, demence a rakovina).

FNUSA_ICRC_Building    FNUSA_ICRC_Research

Pocit osamělosti, obavy o zdraví svých blízkých i stres z nestabilní situace. Pandemie onemocnění COVID-19 ovlivnila nejen fyzické zdraví populace, ale také to psychické, což teď potvrdil i výzkum, na kterém spolupracovali výzkumníci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a americké Mayo Clinic.

Vliv pandemie a s ní souvisejících omezujících opatření na duševní zdraví vědci analyzovali na účastnících projektu Kardiovize, tedy studie, která na populačním vzorku jednoho procenta obyvatel města Brna dlouhodobě zkoumá lokální úroveň zdraví. Do analýzy změn na psychickém zdraví během prvního tvrdého lockdownu na jaře 2020, kdy byly kromě služeb uzavřeny také hranice České republiky, se zapojilo 715 Brňanů. „Výsledky ukázaly, že výskyt zvýšeného stresu a depresivních symptomů se v porovnání s obdobím před pandemií COVID-19 zvýšil 1,4krát až 5,5krát,“ uvedl PhDr. Jan Sebastian Novotný, Ph.D., první autor mezinárodní studie a člen výzkumné skupiny Neurovědy a stárnutí v translační medicíně FNUSA-ICRC. „Toto zhoršení se projevilo ve všech věkových skupinách a bylo výraznější u žen,“ doplnil.

Ze studie dále vyplynulo, že i přes srovnatelné zhoršení u všech věkových skupin během pandemie více duševně strádaly mladší ročníky, což může být způsobeno pracovní nebo studijní nejistotou, potažmo pak finanční nestabilitou. Zároveň lze u starších věkových skupin předpokládat bohatší životní zkušenosti a snížená očekávání, což u nich rovněž přispívá k obecně vyšší psychické odolnosti. Hlavními rizikovými faktory, vyvolávajícími zhoršení mentálního zdraví, se ukázaly být pocity osamělosti, vnímání nemoci COVID-19 jako ohrožující, a některé negativní vlivy na životní styl – například finanční dopady restriktivních opatření, nedostatek pohybu nebo zhoršení kvality spánku. Protektivním faktorem se naopak ukázala být vyšší úroveň resilience, tedy schopnosti udržet si standardní úroveň fungování navzdory nepříznivým okolnostem.

„Sledovanému nárůstu výskytu stresu a depresivních symptomů i mnoha identifikovaným rizikovým faktorům lze předcházet, diagnostikovat je a léčit. Je proto nutné na tato zjištění včasně a cíleně reagovat nastavením vhodné psychologické a psychiatrické pomoci tak, aby se snížilo riziko navazující pandemie duševních poruch v populaci,“ upozornil Jan Sebastian Novotný.

Výzkumný tým FNUSA-ICRC ve studii pokračuje, jeho cílem je zachytit i dlouhodobé dopady na duševní zdraví Brňanů.

Novotny

Každoroční osvětová akce k příležitosti Světového dne cévní mozkové příhody se letos pod rukama Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u sv. Anny promění v projekci na plátně. Již v úterý 27. 10. se z bezpečí svých smartphonů či počítačových monitorů ponořte do světa cévní mozkové příhody – naservírovaného bez obalu námi, pacienty a odborníky. 3 panely, 12 částí, 300 minut plných napětí, raritních záběrů a setkání s lidmi, kteří Vám předají ucelené informace.

Celý program bude možné sledovat na facebookových stránkách vzdělávacího projektu HOBIT, který výzkumný tým realizuje. Vybraná videa budou následně umístěna také na Youtube. „Ve spolupráci s lékaři, pacienty a dalšími odborníky jsme pro diváky připravili unikátní program, který je seznámí s problematikou cévní mozkové příhody zábavnou a interaktivní formou,“ uvedla organizátorka akce Ing. Hana Maršálková.

Zájemci si tak mohou virtuálně projít prostory Cerebrovaskulárního týmu FNUSA-ICRC, zúčastnit se online lekce jógy anebo si zasoutěžit o originální ceny. Na pořadu dne bude i přednáška, jak mrtvici bezpečně rozeznat, jak na ni zareagovat, jak snížit její riziko a pacientem se nestát. „Navedeme diváky, jak si mohou změřit hodnoty, které představují rizikový faktor pro vznik mozkové mrtvice, sami doma. Zprostředkujeme také unikátní záběry ze zákulisí léčby pacienta zasaženého mrtvicí s průvodním komentářem specialisty a při online streamu budou odpovídat na dotazy neurolog i pacientka po cévní mozkové příhodě,“ dodala k programu akce Hana Maršálková.

Programu se budou účastnit například prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., průkopník moderní léčby cévní mozkové příhody, MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., držitel prestižní ceny Danubius Young Scientis Award v oblasti výzkumu mozkové mrtvici a řada dalších odborníků. Akci také finančně podpořila městská částí Brno-střed.

Mrtvice postihuje každého druhého člověka. Za minutu odumře 2 miliony mozkových buněk. Zajímejte se. Zapněte si Facebook projektu HOBIT 27. října v 10 hodin dopoledne a načerpejte životně důležité informace z první ruky.

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně spustila tento týden zkušební provoz druhé laboratoře. Laboratoř vznikla jako podpora té stávající kvůli zvyšující se poptávce vyhodnocení PCR testů na onemocnění COVID-19. K testování používají laboranti novou metodu diagnostiky.

Laboratoř bude schopna zpracovat až 500 vzorků denně. Na konci října by to mohlo být minimálně 1000 vzorků. Je to díky novým metodám a postupům, které nabízejí komplexní, bezpečné a rychlé řešení laboratorní diagnostiky k onemocnění COVID-19. „Velkou výhodou je použití odběrových souprav roztokem, který okamžitě inaktivuje viry a zároveň uchovává vzorky stabilní pro samotnou diagnostiku. Tím poskytuje větší bezpečnost pro zdravotnický a laboratorní personál – nemusí pracovat v respirátorech a ochranných oblecích – a urychluje také manipulaci se vzorky,“ uvedla Mgr. Milada Dvořáčková, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Nová laboratoř funguje v areálu nemocnice v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu, několik pracovníků centra v ní také vypomáhá. „Na novou metodu jsme zaučili vybrané laboranty z Mikrobiologického ústavu. S provozem laboratoře nám také velmi pomůže zapojení pracovníků a postgraduálních studentů Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) i další spolupráce s tímto centrem. Výrazné navýšení kapacity testování v Mikrobiologickém ústavu FNUSA umožnilo doplnění přístrojového vybavení, použití nových modernějších a rychlejších postupů, a především automatizace a digitalizace celého procesu.“ řekl přednosta Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. a dodal, že díky navýšení kapacity zpracování vzorků může Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabídnout tyto služby i dalším zdravotnickým zařízením.
„Hledali jsme spolehlivý systém, umožňující zpracování velkého množství vzorků. Nový diagnostický postup, který vyvinuli a uvedli do praxe vědci z Karlovy univerzity, vykazuje optimální poměr ceny, rychlosti a kvality vyšetření. Doufáme, že tím pomůžeme nejen naší nemocnici, ale i těm okolním,“ dodal ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Laboratoř samozřejmě zůstane funkční i po skončení pandemie onemocnění COVID-19. Nemocnice bude využívat velkokapacitní PCR testování a nabízet ho i jiným zdravotnickým zařízením – například testy na TBC, borrelie, chřipku, hepatitidy a mnoho dalších.

 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získalo pro rok 2021 z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví ČR pro své výzkumy 130 milionů korun. Centrum tak zatím nemusí svou činnost nijak omezovat a může rozvíjet i nadále své úspěšné projekty.

Když letos v červnu navštívila Mezinárodní centrum klinického výzkumu ministerská komise v čele s prof. Romanem Prymulou, nynějším ministrem zdravotnictví, mělo to svůj důvod. Mimo jiné se její členové chtěli detailněji seznámit s fungováním centra a jeho vědeckou činností. Komise návštěvu hodnotila velmi pozitivně, výsledkem jejich hodnocení je nynější finanční podpora ve výši 130 milionů korun na rok 2021, zaručující pokračování všech dosavadních výzkumů. „Jsme za to velmi rádi. FNUSA-ICRC je unikátní centrum klinického výzkumu, spojené přímo se zdravotnickým zařízením. Určitě by byla škoda, kdyby se výzkum v něm měl kvůli nedostatku financí omezit,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

„Jsem přesvědčen, že tato podpora vyplývá především z vynikajících výsledků, které naši vědci mají. Chtěl bych jim poděkovat za jejich práci a podporu i v době, kdy bylo financování nejisté. Vážím si toho a doufám, že nám poskytnuté finanční prostředky umožní plně navázat na dosavadní základní i klinický výzkum a rozvíjet ho dál, ať už v oblasti kardiologie, neurologie a mnoha dalších,“ dodal ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA Pavel Iványi, LL.M., MBA.

 

ivanyi-vajdak

Smlouvu o vybudování společného pracoviště Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i. (VÚVeL), podepsali představitelé těchto dvou institucí – ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák a prof. MVDr. Alfred Hera, CSc., který je pověřený řízením VÚVeL.

Společné pracoviště bude sídlit v brněnském areálu Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. „Jedná se o výjimečný projekt, který díky kvalitní infrastruktuře a odborným expertízám výzkumného ústavu významně posune preklinický výzkum v naší nemocnici zejména v oblasti animálních modelů a laboratorních analýz. Půjde například o testování nových terapeutických přístupů nebo nových medicínských technologií pro léčbu kardiologických pacientů, konkrétně mohu zmínit další rozvoj našeho patentu – elektroporačního generátoru pro léčbu srdečních arytmií, “ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

„Obě organizace tímto krokem navázaly na dosavadní úspěšnou spolupráci. Nové společné pracoviště budou využívat výzkumní pracovníci partnerských institucí, přičemž náklady jejich práce hradí každá ze smluvních stran a na jeho provozu se podílejí společně,“ komentoval začátek nové spolupráce prof. MVDr. Alfred Hera, CSc.
„Rozvoj a realizace studií s využitím animálních modelů pro veterinární i humánní preklinické testování je jedním z klíčových cílů střednědobé koncepce VÚVeL jako resortní výzkumné instituce,“ upřesnil za Výzkumný ústav veterinárního lékařství MVDr. Martin Faldyna, Ph.D.

„Naše Mezinárodní centrum klinického výzkumu vkládá do společného projektu své odborníky a infrastrukturu pro řešení otázek týkajících se základního i preklinického výzkumu v oblasti kardiologie a neurologie. Předpokládáme, že nejvýznamnějším přínosem tohoto pracoviště bude úspěšné řešení multidisciplinárních projektů s přesahem od humánní medicíny po medicínu veterinární,“ doplnil ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA Pavel Iványi, LL.M., MBA.

Nejbližším úkolem vzájemné spolupráce bude vytvoření harmonogramu společných experimentů na nadcházející pololetí. První z nich se uskuteční již v prosinci tohoto roku.

Na fotografii zleva: MVDr. Martin Faldyna (VÚVeL), Ph.D., Pavel Iványi MBA, LL.M. (FNUSA-ICRC), Ing. Ildikó Csölle Putzová, Ph.D., MBA (VÚVeL), Ing. Vlastimil Vajdák (FNUSA), prof. MVDr. Alfred Hera, CSc. (VÚVeL), MVDr. Eduard Göpfert, Ph.D. (FNUSA-ICRC)

 

Kardiovaskulární onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí na celé planetě. I když moderní medicína dokáže řadu jejich fatálních následků odvrátit, prevence a případně poučená pohotová reakce zůstávají naprosto klíčové. I proto byl v roce 2000 Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen 29. září Světový den srdce.

Letos by kardiovaskulárním onemocněním měla být věnována pozornost o to vyšší, že v době pandemie onemocnění COVID-19 čelí kardiaci dvojí hrozbě. Jsou více vystaveni riziku při styku s novým typem koronaviru, což druhotně může vést k nebezpečnému odkládání vyhledání pomoci. Kampaň tak letošním podtitulem #UseHeart vybízí kromě jiného k tomu, aby lidé naslouchali svému srdci a nedovolili nemoci COVID-19 bránit v péči o své zdraví.

Stejně tak by lidé měli „zapojit srdce“ do volby životního stylu. „Prevence srdečních onemocnění je poměrně jednoduchá: nekouřit, alkohol konzumovat jen v malých dávkách (1-3 dl/den lépe ob den), udržovat si přiměřenou hmotnost, dbát na zdravou stravu s omezením živočišných tuků a mít dostatek pohybu – ideální je rychlá chůze, jízda na kole, plavání,“ říká prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, z
I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a dodává, že opomíjet by veřejnost neměla ani pravidelné kontroly krevního tlaku, cholesterolu a cukru. „Samozřejmostí je nepřecházet virózy a jiná onemocnění,“ upozorňuje kardiolog.

Kardiovaskulární choroby jsou také jedním z hlavních směrů výzkumu i v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Vývojem nových diagnostických postupů a metod léčby se zabývají týmy Akutní koronární syndromy, Intervenční srdeční elektrofyziologie (v nedávné době český patent) či Kardiovaskulární systém – mechanobiologie a další.

Jedním z projektů je i Kardiovize Brno 2030, což je jediný program kardiovaskulární prevence ve střední a východní Evropě založený na analýze obyvatelstva. O hlavních cílech projektu se můžete dočíst v rozhovoru zde.

S osvětou v oblasti kardiovaskulárních onemocnění pomáhá také edukační program HOBIT (Hodina Biologie pro živoT) Cerebrovaskulárního týmu FNUSA-ICRC, který cílí primárně na děti. „Důvodů je hned několik. Kardiovaskulární onemocnění, jako je například srdeční infarkt, postihují čím dál mladší lidi. Je tedy důležité je vzdělávat nejen o prevenci, ale i o projevech a správné reakci na onemocnění,“ vysvětluje koordinátorka programu Ing. Hana Maršálková.

HOBIT se nezastavil ani v době krize, přešel do online podoby a je tak možné ho absolvovat distančně. „Program je volně dostupný všem školám a navíc je zcela nenáročný. Po registraci pedagog předá žákům přístupové údaje, spustí e-learning a pak už se jen pokochá výsledky třídy. Pro učitele, kteří však mají zájem do problematiky kardio a cerebrovaskulárních onemocnění více proniknout, jsme ve spolupráci s Pedagogickou fakultou MU připravili akreditovaný kurz, který se uskuteční distančně 15. 10. a 24. 11.,“ doplnila Hana Maršálková.

 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se pravděpodobně zařadí mezi instituce, ve kterých se bude testovat vakcína proti nemoci COVID-19. Centrum nyní jedná s výrobcem o realizaci studie, řádově by mělo jít o stovky dobrovolníků.

Výzkum zaměřený na nalezení účinné vakcíny proti nemoci COVID-19 probíhá v současné době na celém světě. Světová zdravotnická organizace eviduje 169 kandidátních očkovacích látek, přičemž 26 z nich je již v poslední fázi testů. „V Brně by měla probíhat klinická studie ve třetí fázi, kdy je vakcína testována na vysokém počtu dobrovolníků a nepředpokládá se tedy výskyt velkého množství nežádoucích účinků,“ uvedl Pavel Iványi, ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Oddělení klinických studií FNUSA-ICRC realizuje desítky studií ve všech fázích. Ve třetí fázi se obvykle určitému vzorku dobrovolníků aplikuje vakcína a části placeba. Následně se pozoruje výskyt možných nežádoucích účinků, ať už prostřednictvím elektronických dotazníků nebo pravidelných kontrol u lékaře. „Vakcinační studie jsou pro nás velkou výzvou, doposud zde žádná podobná neprobíhala,“ řekla Ing. Lucie Tesárková, vedoucí Oddělení klinických studií FNUSA-ICRC. „Byli bychom za tuto příležitost samozřejmě rádi a bereme to jako určité potvrzení toho, že je naše nemocnice medicínsky na velmi vysoké úrovni,“ dodal Ing. Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

O testování vakcíny proti onemocnění COVID-19 v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se rozhodne v nejbližších týdnech. V případě kladné odezvy centrum vypíše nábor dobrovolníků.

 

FNUSA-ICRC-labs

Karolína Vařáková (28 let) je mladá žena, kterou ještě jako studentku v 21 letech postihla cévní mozková příhoda. Mrtvici přežila a je bez následků, i když stále musí brát léky. Po uzdravení se zapojila jako dobrovolník do preventivního vzdělávacího programu Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nazvaného HOBIT (Hodina BIologie pro živoT).

„Jednoho rána jsem se doma v Brně probudila, vstala z postele a zatmělo se mi před očima. To se občas může stát každému. Jenže ono to nepřestávalo, bylo to naopak čím dál horší. Volala jsem rodičům do Zlína a během telefonátu jsem najednou přestávala cítit koutek, začínala hůř mluvit… Pak mi spadla ruka i s telefonem a nakonec jsem upadla do bezvědomí,“ popisuje ještě i teď po letech emotivně Karolína Vařáková. Rodiče mezitím zavolali rychlou záchrannou službu. „Operátorky se mi snažily dovolat, já jsem se chvilkami probírala, viděla jsem, že mobil zvoní, ale cítila jsem se jako hadrová panenka, nemohla jsem se pohnout.“ Když se Karolína naplno probrala z bezvědomí, měla pocit, že nic nemá smysl, a že bude nejlepší se vzdát, protože na tomhle světě už pro ni všechno skončilo. „Naštěstí to netrvalo dlouho a myšlenkově jsem se zase vzchopila. Došlo mi, že musím bojovat, a že mám pro koho žít. Ale bylo to těžké, nemohla jsem se hýbat, špatně se mi dýchalo a bylo mi na zvracení,“ doplňuje Karolína.

K dívce přijeli lékaři během patnácti minut a dovezli ji rovnou na iktovou jednotku do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tam na CT zjistili, že má centimetrovou sraženinu v bazilární tepně, což je nejdůležitější tepna, přivádějící krev do mozku. „Na sále mi zavedli přes třísla do hlavy katetr se speciálním košíčkem, který zachytil sraženinu a vytáhl ji ven. Po probuzení mi najednou došlo, že zase všechno cítím. Byl to neuvěřitelný pocit,“ konstatuje Karolína Vařáková.

Celá „akce“ od vzniku tzv. mrtvice až po zákrok trvala 30 minut. Čas hrál obrovskou roli, vše totiž proběhlo rychle a CMP tak nestihla „napáchat“ velké škody. Roli hrál také věk pacientky. „Mladých pacientů s CMP celosvětově přibývá, což částečně souvisí se zhoršujícím se životním stylem. U nás na klinice máme běžně pacienty mladší 50 let. V České republice jsou řádově léčeny stovky dětí s cévní mozkovou příhodou,“ uvádí vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC a neurolog I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.

Karolína Vařáková od té doby spolupracuje právě s jeho týmem v preventivně vzdělávacím programu HOBIT, který pomocí webové platformy vzdělává školáky o tom, jak správně reagovat při vzniku cévní mozkové příhody. Karolína této snaze velmi pomáhá, setkává se se studenty, vypráví jim svůj příběh, odpovídá na otázky. „Za dobu, kdy se věnujeme osvětě laické veřejnosti o mrtvici, se sdílení osobního příběhu ukázalo jako nejsilnější způsob, jak na závažnost onemocnění upozornit. Díky tomu, že příběh předává mladý člověk, si lidé uvědomí, že se onemocnění nevyhýbá ani mladší generaci, a je potřeba o své zdraví dbát kontinuálně celý život. Příběh Karolíny navíc potvrzuje to, co se lidem snažíme předat – tedy že pro záchranu života je nutné jednat rychle a ihned volat 155. Právě díky včasné pomoci okolí se podařilo Karolínu nejen zachránit, ale umožnit jí návrat do běžného života,“ upřesňuje prof. Robert Mikulík.

Do programu HOBIT je nyní zapojeno 114 základních škol a víceletých gymnázií v České republice. Již více než 10 tisíc dětí má díky němu povědomí o tom, jak zachránit život při cévní mozkové příhodě nebo srdečním infarktu. Školy se mohou zapojit kdykoliv, zdarma a bez administrativní zátěže. Podrobnosti najdou zájemci na webových stránkách www.projekthobit.cz.