Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně navštívila Mgr. Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Během své návštěvy se seznámila nejen s historií a současnými aktivitami centra, ale také s plány do budoucna a navštívila také pracoviště hned několika výzkumných týmů.

Na půdě FNUSA-ICRC ji přivítal ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a ředitelka centra prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. V krátké prezentaci byl ministryni mimo jiné představen také NPO projekt EXCELES zaměřený na výzkum neurodegenerativních onemocnění mozku, jehož cílem je i vytvoření národní autority, Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV). Na projektu spolupracuje jedenáct institucí z celé republiky a hlavním příjemcem dotace a koordinátorem je právě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Po prezentaci následovala prohlídka vybraných pracovišť. Ministryně Langšádlová navštívila laboratoř Centra buněčného a tkáňového inženýrství, kde se seznámila s problematikou výroby léčivých přípravků na bázi buněk, a také pracoviště a operační sály týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie. „Návštěva paní ministryně a její živý zájem o náš výzkum i o neurologický projekt NPO mě velmi potěšily,“ uvedla ředitelka Rektorová.

Ministryně Langšádlová zavítala mezi výzkumníky Centra translační medicíny v Biologickém Parku Brno. Vedoucí CTM, výzkumník Giancarlo Forte, ji seznámil s prací týmů věnujících se základnímu výzkumu například s použitím organoidů, a to jak teoreticky, tak i prakticky přímo v laboratořích. „Návštěva centra excelence pro mě znamená potvrzení toho, že jsme v oblasti vědy a výzkumu opravdu konkurenceschopní. Mojí ambicí je podporovat excelentní výzkum, spolupráci mezi jednotlivými vědeckými centry, ale také jejich internacionalizaci,“ dodala ministryně Langšádlová.

Minister visit Minister visit

Již po sedmé se bude konat mezinárodní konference Konopí a věda, a to v úterý, 24. května od 9:00 v prostorách Hvězdárny a planetária v Brně. Konference se koná pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka a za podpory ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkum FNUSA prof. Ireny Rektorové.

Konopí – téma, které stále budí emoce, a to zejména pro nedostatek informací. Právě komplexní informace o výzkumu, pěstování, legislativě či využití v medicínské praxi budou hlavní náplní konference. Významní zahraniční i čeští odborníci představí výsledky své práce, za všechny jmenujme například prof. Mechoulama z Izraele, který dnes patří doslova k legendám tohoto oboru, a to nejen díky objevu molekuly THC (tetra hydrokanabinolu). „Prof. Mechoulam se s ohledem na svůj věk připojí pouze online, další odborníci přijedou do Brna osobně. Jsem rád, že se po pauze způsobené koronavirovou pandemií opět setkáme s doc. Lumírem Hanušem, který se věnuje výzkumu konopí více jak třicet let v Izraeli,“ doplnil dr. Radovan Hřib, průkopník léčby konopím z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Na konferenci vystoupí také např. prof. Šulcová, čerstvá držitelka Ceny města Brna, dále odborníci z Itálie, Irska či Německa. Asi nejdůležitějším tématem z pohledu praktického, budou opět legislativní změny související s pěstováním medicínského konopí. „Paradoxem je právě legislativní situace, kdy máme sválenou novelu zákona, platnou od 1. 1. 2022, ale doposud bez prováděcí vyhlášky. Z tohoto důvodu i nemocnice čeká na pravidla, jak žádat o licenci, která by umožnila komerční pěstování léčebného konopí. A tím i využití zkušeností, které získáváme z oblasti výzkumu pěstování konopí doposud v naší v loňském roce otevřené experimentální pěstírně léčebného konopí,“ dodal dr. Václav Trojan, vedoucí Cannabis Research Center FNUSA-ICRC.

Konference je určena také pro studenty a pedagogy vysokých škol a letošní ročník připomene také to, že i J. G. Mendel, jehož dvousté výročí narození letos slavíme, s konopím pracoval. Webové stránky konference naleznete zde.

Konopi konference

Brněnský park Kraví hora se stane v úterý 24. května centrem osvěty boje proti cévní mozkové příhodě (CMP). V ČR následkem mrtvice umírá 6 tisíc lidí ročně bez ohledu na věk. Přitom při včasném rozpoznání diagnózy a brzkém podání první pomoci, nemusí být následky mrtvice tak fatální. Povědomí o CMP je obecně v naší populaci nízké, především u dětí a teenagerů. Skupina veřejného zdraví, vedená při Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) proto již počtvrté v rámci osvěty vsadila na FAST běh a letos i na představení singlu známého rapera Jakuba Rafaela alias MC Geye. Brněnský umělec složil a natočil klip Koutek, který mladým lidem srozumitelnou a jim blízkou formou přibližuje problematiku CMP.

Zábavný program pro veřejnost i školy se bude na Kraví hoře odehrávat od 10 do 15 hodin. Nejprve bude odstartován FAST běh, akce určená žákům základních škol. Název FAST běh je odvozen od tzv. FAST metody, která pomáhá laikům zapamatovat si příznaky CMP. (F-face/obličej, pokles jednoho koutku a očního víčka, A-arm/paže, dotyčný nedokáže udržet obě ruce v předpažení ve stejné výšce, S-speech/řeč, zmatené, nesrozumitelné odpovědi na jednoduché otázky či problém s jejich porozuměním, T-time/čas, při zaznamenání byť jen jednoho příznaku, je třeba ihned volat záchrannou službu, číslo 155).

Děti při závodě prokazují i tyto znalosti. „Jedná se o zcela unikátní možnost naučit se reagovat na akutní onemocnění přímo v terénu. Závodníci totiž na trati projdou pěti stanovišti, kde v simulovaných situacích musí pomoci figurantovi s určitým zdravotním problémem, například s mozkovou mrtvicí. Akci pořádáme již počtvrté a děti se ve zpětných vazbách shodují, že se jedná o zážitek na celý život,“ říká organizátorka akce a vedoucí Skupiny veřejného zdraví FNUSA-ICRC Hana Maršálková.

Partnery FAST běhu jsou Aplikace Záchranka a Hvězdárna a planetárium Brno. Hudebně bude akci, která se koná pod záštitou primátorky statutárního města Brna Markéty Vaňkové a městské části Brno-střed, provázet kapela Čohanas a také hlavní hvězda, brněnský rapper MC Gey, který zde představí tematicky ústřední píseň celého dne pod názvem Koutek, ve které rapuje o příznacích CMP. „Mozek nemůže jet v ucpaný tepně, je dobrý vědět co, když pepka klepne, tři hlavní příznaky, tak si je proklepnem,“ znějí počáteční slova písničky, jejíž název je odvozen od povislého koutku úst, který je jedním z příznaků CMP. „Když jsme přemýšleli, jak o mrtvici informovat v rámci našeho projektu Saste Roma, který je zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, rozhodli jsme se pro rapovou píseň, abychom tematiku přiblížili mladým lidem. Právě mladší generace je totiž často ta, která svým rodičům a prarodičům volá záchranku, když u nich mrtvice udeří,“ doplňuje vedoucí Skupiny veřejného zdraví FNUSA-ICRC Hana Maršálková.

 

FAST MC GeyDedikace

Ve středu, 11. května, byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášeny výsledky veřejné soutěže programu EXCELES. Jde o výzvu vyhlášenou v rámci Národního plánu obnovy s cílem vytvoření Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV). Projekt bude zahájen v červenci, bude probíhat tři a půl roku a spolupracuje na něm jedenáct institucí z celé republiky. Hlavním příjemcem a koordinátorem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Celkově získaná dotace činí bezmála 590 milionů Kč.

Veřejná soutěž v Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES byla jedna z prvních výzev vyhlášených v rámci Národního plánu obnovy. Ty byly vypsány ve více oblastech, například se zaměřením na onkologii, metabolicko‑kardiologickou problematiku, virologii apod. Hlavním příjemcem podpory pro neurologický projekt je Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA). „FNUSA a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity vstoupily do projektu společně, na základě své úzké spolupráce. To, že jsme koordinátorem projektu, je prestižní záležitost,“ uvedl přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU profesor Milan Brázdil. Vedle brněnské platformy jsou dalšími hlavními institucemi první a druhá Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, zapojena jsou i další pracoviště včetně Akademie věd nebo ČVUT a VUT.

Ústředním cílem projektu je propojení excelentních výzkumných týmů s podobným zaměřením zejména napříč univerzitami a akademií věd, maximálně využít jejich unikátní expertizu, podpořit efektivní využití stávajících kohort a již nabraných dat a umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz.

Tento cíl vyžaduje zřízení nové národní autority – Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV), jehož hlavním posláním bude systematické vyhledávání průlomových poznatků o mozku a nervovém systému s cílem je programově využívat ke snižování zátěže neurologických onemocnění a ke zlepšení kvality života postižené populace. Výzkum se zaměří zejména na neurodegenerativní onemocnění, tj. například Parkinsonovu nemoc a demence, částečně také na COVID-19 a jeho dopady na neurodegenerace.

Úkoly NÚNV budou v rámci tohoto projektu spočívat na třech pilířích výzkumu pohlížejících na problematiku neurodegenerace ze tří různých aspektů – poruch řízení pohybu, kognitivních poruch a neurovývojových poruch. „A nejde jen o užší spolupráci mezi zúčastněnými institucemi, součástí projektu je také mobilita studentů, navázání větší spolupráce se zahraničím, získávání zahraničních studentů a internacionalizace našich vědeckých institucí,“ zdůraznila ředitelka FNUSA-ICRC prof. Irena Rektorová.

 

 

 

 

Podpořeno projektem č. LX22NPO5107 z Národního plánu obnovy (MŠMT).

V úterý 26. dubna 2022 byla za účasti ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, děkana Přírodovědecké fakulty MU prof. Mgr. Tomáše Kašparovského, Ph.D. a ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. podepsána Smlouva o spolupráci PřF MU a FNUSA-ICRC.

Po podepsání smlouvy s Lékařskou fakultou MU je to další krok k posílení spolupráce mezi Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Masarykovou univerzitou v oblasti výzkumu. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou patří dlouhodobě k mým prioritám. Nejde jen o formalizaci vzájemných vztahů, ale skutečné zefektivnění dlouhodobé spolupráce,“ dodal ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák.

Předmětem smlouvy je úprava podmínek spolupráce při provádění vědeckovýzkumné činnosti společnými výzkumnými skupinami FNUSA a PřF MU, jakož i výzkumnými skupinami, jež v budoucnu vzniknou. „Mám velkou radost, že po dlouhých, ale konstruktivních jednáních se nám podařilo dospět ke smlouvě, která je výhodná pro obě strany,“ uvedl děkan PřF MU Tomáš Kašparovský. „Mimo jiné jsme se s panem ředitelem dohodli na tom, že naši absolventi oborů Biochemie a Molekulární biologie a genetika by mohli v rámci spolupráce s nemocnicí získávat zajímavé pracovní nabídky.“ Profesorka Rektorová dodává: „Za formalizaci vztahů jsem moc ráda, smlouva navíc deklaruje společný vstup obou institucí do velkých strategických projektů. Dalším společným zájmem je podíl motivovaných vědců FNUSA-ICRC na pregraduální či postgraduální výuce na PřF MU, učitelské pozice se soutěží výběrovým řízením.“

Společných týmů PřF MU a FNUSA-ICRC je hned několik. Patří mezi ně výzkumná skupina Protein Engineering prof. Jiřího Damborského, který působí v rámci Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOXu a FNUSA-ICRC. Dále se jedná o skupinu Medicinal Chemistry doc. Kamila Parucha a skupinu Laboratory Oncology Translational Research RNDr. Jana Škody.

Podpis smlouvy PrF MU

Podpis smlouvy PrF MU

rpt

Zhubněte deset kilo za měsíc bez cvičení. Připravte si dvakrát denně nápoj vyrobený podle nejnovějších vědeckých poznatků a kila půjdou dolů sama. Natřete se magickým krémem z tajné směsi bylin a tukové buňky se ve vašem těle rozpustí. S podobnými slogany se setkává většina z nás dnes a denně. Jakmile však lidé do přípravků investují mnohdy nemalé peníze, zjistí, že výsledek je vždy stejný. Vytoužený efekt se zkrátka bez práce nedostaví.

Boj proti přebytečnému tuku rozjíždí začátkem března i Kardiovize 2030 v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. Na rozdíl od zázračných přípravků však neslibuje zázraky na počkání. „V novém Lifestyle programu se naopak snažíme klientům vštípit zásady zdravého životního stylu, radíme jim s jídelníčkem, pohybem, ale i psychikou, která se důležitou součástí jakékoliv životní změny,“ uvedl mluvčí svatoanenské nemocnice Jiří Erlebach.

Roční Lifestyle program nabídne zájemcům dvaadvacet hodinových skupinových lekcí s koučkou, při kterých proberou všechna témata související se zdravým životním stylem. Oporou jim budou další účastníci, se kterými si budou na skupinách vyměňovat poznatky. „Musím říct, že mě skupina k hubnutí hodně motivovala. Věděla jsem, že v tom nejsem sama. A když jsem měla nějaký problém, pomohla mi s ním nejen koučka, ale také ostatní členové, kteří třeba podobný problém v minulosti řešili,“ řekla Jitka, která pilotní verzi programu absolvovala loni.

Nezdravé jídlo z ledničky nepoletí

Odborníci z Kardiovize 2030 také vědí, že hubnutí není otázkou krátké chvíle. Jde hlavně o vytvoření dlouhodobých návyků. Proto také nefungují drastické diety, jelikož po jejich ukončení se lidé často vrátí k původním zvyklostem. „Určitě nebudu lidem vyhazovat jídlo z ledničky nebo něco zakazovat. Společně se naopak zamyslíme nad tím, které potraviny jsou pro nás vhodnější a budeme hledat zdravější alternativy,“ vysvětlila koučka a koordinátorka programu Martina Bruzlová.

Po celou dobu programu bude účastníkům k dispozici také nutriční terapeutka Monika Kunzová. „Klientům vysvětlím důležitost všech živin a jejich funkcí v těle. Budou se na mě moct třeba obrátit i v případě, kdy budou váhat, zda se daná potravina do jejich jídelníčku hodí,“ informovala.

Roční kurz startuje v březnu

Zájemci o změnu životního stylu by s přihlašováním do programu neměli váhat. Začíná totiž už v březnu. Omezená je také kapacita. „Protože chceme mít dostatek času na všechny, bude v každé ze dvou skupin maximálně dvanáct účastníků,“ podotkla Bruzlová. Doplnila, že v případě, že by se lidé nemohli účastnit všech lekcí, je pro ně připravená alternativa v podobě videa. „Kdo by pak nechtěl své pocity sdílet se skupinou, může si připlatit za soukromá sezené,“ poznamenala.

Cena programu začíná na 950 korunách za měsíc, v případě individuálních konzultací je cena měsíčně o 250 korun vyšší. Další informace najdou lidé na webu projektu.

Kardiovize_program

Mgr. Martin Toul z Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOX a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) objevil ve své práci souvislosti, které zvyšují doposud uznávanou účinnost stafylokinázy při rozpuštění krevních sraženin až desettisíckrát. Tento průlomový objev by mohl dopomoci k nalezení nových a účinnějších léků pro pacienty s akutní cévní mozkovou příhodou.

Pro léčbu mozkové mrtvice se v současnosti používají dva přístupy. První je mechanický, kdy se krevní sraženina odstraní pomocí katetru, zatímco druhý je biochemický, kdy se tromb rozpustí za pomocí léku. První způsob je náročnější na technické vybavení a také na důkladné proškolení personálu, druhý je jednoduše aplikovatelný, nicméně i on má své limity, zejména co se týče účinnosti a ceny podávané látky.

V současné době se nejvíce používají léky, které obsahují jako účinnou látku protein zvaný altepláza. Ten sice působí relativně selektivně přímo na krevní sraženinu, ale má omezenou účinnost a existuje u něj vyšší riziko opětovného vzniku trombu nebo nežádoucího krvácení. I z tohoto důvodu se neustále hledají látky, které by rozpustily trombus  rychleji a bez rizika vedlejších účinků.

Jako jeden z vhodných kandidátů byl uvažován protein produkovaný bakteriemi stafylokoka – stafylokináza. Stafylokok se vyskytuje na kůži či sliznicích každého člověka. V případě, že je však oslabený organismus či poškozený imunitní systém, dokáže způsobit obtížně léčitelnou infekci. I když se imunitní systém snaží tyto bakterie izolovat pomocí ochranné bariéry obdobného složení jako má krevní sraženina, stafylokok ji dokáže rozbít pomocí stafylokinázy.

Stafylokináza se však kvůli nízké účinnosti nezdála být vhodným kandidátem pro léčbu mozkové mrtvice. To by ale nyní mohla změnit práce Martina Toula, který dokázal, že doposud udávaná účinnost je ve skutečnosti mnohonásobně – až 10 000krát – vyšší. „Na výzkumu a vývoji látek účinných při mozkové mrtvici pracujeme v rámci projektu Stroke Brno a náš výzkum podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy čtyřletým grantem INBIO ve výši 100 milionů Kč,“ uvedl Toul.

K souvislostem, které by mohly změnit vnímání stafylokinázy při léčbě, se přitom přišlo neplánovaně. „Testovali jsme proteiny podobné stafylokináze, a potřebovali jsme získat výchozí data, která bychom měli jako základ pro srovnání. Nechtěli jsme vycházet jen z dat uvedených v odborné literatuře, chtěli jsme si předchozí pozorování ověřit v laboratoři. Při ověřování jsme šli více do hloubky a zjistili jsme, že je to s aktivitou stafylokinázy vlastně úplně jinak,“ popsal Toul.

Celková efektivita stafylokinázy, tedy účinnost rozpouštění krevní sraženiny, je skutečně nízká. Nicméně její mechanismus je složitější a skládá se ze dvou kroků. První z nich je vazba stafylokinázy na svého partnera, která je opravdu velice slabá. Oproti tomu druhý krok, tedy samotné rozpuštění krevní sraženiny, je desettisíckrát vyšší než celková efektivita. Důvodem je minimální vazba stafylokinázy, kvůli které vytvoří aktivní navázanou formu jen zanedbatelná část molekul stafylokinázy. Pokud by se tedy podařilo vazbu zefektivnit, násobně by se zvýšila i celková účinnost rozpouštění krevních sraženin.

„Všichni se dívali na aktivitu jako celek. My jsme se však zaměřili na jednotlivé kroky mechanismu a našli ten limitující. Díky tomu jsme zjistili, že vůbec nepotřebujeme stafylokinázu vylepšovat co se týče aktivity rozpouštění, ale stačí se zaměřit na efektivitu jejího navazování, což je snadněji proveditelné,“ zdůraznil Toul. Další výzkum tak bude cílit na nalezení proteinů s vylepšenými vazebnými vlastnostmi tak, aby celková efektivita byla co největší. „Za pomocí metod proteinového inženýrství máme v plánu navrhnout tisíce variant, protestovat je u nás v Loschmidtových laboratořích a nejvhodnější kandidáty poslat kolegům z Biofyzikálního ústavu AV ČR, se kterými spolupracujeme také v rámci platformy Stroke Brno,“ nastínil další plány Martin Toul.

První autor práce Mgr. Martin Toul je studentem Masarykovy univerzity a výzkumník týmu Proteinové inženýrství (FNUSA-ICRC) v Loschmidtových laboratořích pod vedením prof. Zbyňka Prokopa a prof. Jiřího Damborského. V roce 2020 získal Fulbrightovo postgraduální stipendium pro doktorské studenty, díky kterému absolvoval semestr na Texaské univerzitě v Austinu ve skupině prof. Kennetha A. Johnsona.

Již po sedmé se připomíná role žen ve výzkumu Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Rádi bychom připomněli několik kolegyň, pro které je věda výzkum nejen prací, ale i posláním. A že bylo z čeho vybírat, v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) je z výzkumných pracovníků více jak polovina žen (52 %).

Novou ředitelkou FNUSA-ICRC je od nového roku Prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. Jde o mezinárodně uznávanou a respektovanou neuroložkou a vědkyní se specializací v oblasti movement disorders, kognitivní neurologie, neinvazivní mozkové stimulace a strukturálních a funkčních zobrazovacích metod. V současnosti působí také jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU. V loňském roce obdržela například Cenu rektora MU za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu nebo Cenu MUNI Scientist 2021.Rekrotova

Co byste poradila studentkám, které přemýšlí nad svou budoucností a jedna z možností je pro ně věda a výzkum?

Poradila bych jim, aby si vyzkoušely zapojit se do nějakého dobrého výzkumného týmu co nejdříve, nejlépe už na škole, aby se seznámily s tím, co výzkum obnáší. A zdůraznila jim, že nejdůležitější je mít dobrého mentora a samozřejmě stáž v zahraničí. Mladí lidé jsou jako houby, dobře nové věci nasávají, mají plno energie, elánu a jsou flexibilní, nadšení. Tak to má být. Nemusí se vůbec stydět se hodně ptát a zkoušet dělat věci, o kterých nikdy dříve nepřemýšleli. A že jsou ženy? Je pro ně něco specifického? Budou muset skloubit výzkum s rodinou, pokud si ji přejí. A to se určitě dá, když se chce.

Jaká je pro vás ta největší výzva, se kterou se chcete v tomto roce popasovat?

S některými zásadními věcmi jsem se musela popasovat už v lednu – podařilo se nám dotáhnout k podpisu smlouvu s Lékařskou fakultou MU o vytvoření společného pracoviště Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LFMU, byla podepsaná mezi ředitelem FNUSA ing. Vajdákem a děkanem LF MU profesorem Repkem dne 28.1. Smlouva má přidanou hodnotu pro obě strany a přinese ICRC stabilitu, bude platit od 1. července tohoto roku. Dále se nám podařilo podat NPO-NEURO-D Exceles projekt, který zakládá široké meziinstitucionální konsorcium jako základní kamen pro Národní ústav neurologického výzkumu. Projekt koordinovala FNUSA se svým grantovým oddělením, vědeckým koordinátorem byl profesor Milan Brázdil a já koordinovala jeden ze tří pilířů projektu, který se napříč institucemi věnoval neurodegeneracím s kognitivní poruchou. Projekt jsme podali 7. února. Budeme si nyní držet palce, aby byl projekt financován, je v něm nastavena pěkná mezioborová a meziinstitucionální spolupráce, výzkum ve FNUSA ICRC v něm hraje důležitou roli.

Jinak v tomto roce mám mnoho dalších plánů, hlavně se budu muset naučit účelně skloubit vedení FNUSA-ICRC s klinickou prací s pacienty na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU, s výukou a mentorováním pregraduálních a doktorských studentů a s vedením své skvělé výzkumné skupiny v CEITEC MU. To bude hodně náročné a doufám, že se mi to podaří, zatím se na to stále těším!

Dr. Petra Šedová převzala v loňském roce ocenění Danubius Young Scientist Award za svoji vynikající práci v oblasti neuroepidemiologie. Ocenění získá jen jeden výzkumný pracovník v zemi a soutěží mezi sebou různé vědecké obory. Hodnotí se dopad výzkumu na země podunajského regionu. (Cenu uděluje Rakouské spolkové ministerstvo pro vzdělávání, vědu a výzkum (BMBFW) a Ústav pro Dunajské oblasti a střední Evropa (IDM). Dr. Šedová má na svém kontě i další ceny, v roce 2018 získala pamětní grant Martiny Roesselové (udělovaný Ústavem organické chemie a biochemie) podporující ženy-vědkyně, které pečují o předškolní děti a zároveň rozvíjí vědeckou kariéru.Petra_Sedova

Co byste poradila studentkám, které přemýšlí nad svou budoucností a jedna z možností je pro ně věda a výzkum?

Nebojte se! Pokud vnitřně zvažujete dobrodružnou náročnou cestu vědy a výzkumu, udělejte po ní pár kroků a třeba zjistíte, že je to právě Vaše cesta, která Vás baví, motivuje, osobně naplňuje a dává Vám smysl věnovat rozšíření lidského poznání Váš čas. Začněte dnes, čím dříve, tím lépe, ideálně už na střední škole. Najděte si především dobrého mentora, školitele, neboť on/ona formuje Vaše první kroky, ukazuje směr kudy jít, jak se ptát, jak hledat odpovědi. Nebojte se dělat chyby, chybování k procesu učení nevyhnutelně patří, jen kdo nic nedělá – nic nezkazí. Vyjeďte na zkušenou do zahraničí, rozšíříte si obzory a navážete nové kontakty a spolupráce. A pokud najdete milujícího partnera, s kterým uvažujete o rodině, proberte spolu i otázky, jak si představujete skloubení vašich prací a péče o děti, jak se budete vzájemně podporovat.

Jaká je pro vás ta největší výzva, se kterou se chcete v tomto roce popasovat?

Částečně jsem se již o pro mě největší výzvě zmínila v minulé odpovědi, jednoznačně tedy otázka, jak vhodně spojit péči o tři malé předškolní děti, vědecké projekty a klinickou práci lékaře…

Výčet úspěchů našich vědkyň je samozřejmě delší, připomeňme alespoň Cenu manželů Strmiskových pro Dr. Sheardovou, Paul Dudley White International Scholar Award pro Dr. Kunzovou anebo Cenu města Brna v oblasti „lékařské vědy a farmacie“ prof. Šulcové.

Všem kolegyním přejeme mnoho úspěchů i v roce 2022.

V pátek 28. ledna 2022 byla za účasti ministra zdravotnictví ČR prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, děkana Lékařské fakulty MU prof. MUDr. Martina Repka, Ph.D. a ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. podepsána Smlouva o vzniku společného pracoviště s názvem Mezinárodní centrum klinického výzkumu.

Jde o výsledek více než rok trvajících jednání zástupců Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Přínos společného pracoviště spočívá zejména v prohloubení spolupráce a zefektivnění využívání technologií, prostor a také lidských zdrojů. „Toto úzké propojení nám zaručí dosažení kvalitnějších výsledků a umožní koncentraci biomedicínského výzkumu v Brně. Například v oblasti grantů bude možné společně usilovat o velké strategické projekty, a tím dále podporovat prestiž Brna jako předního českého centra vědy a výzkumu,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.

Společné pracoviště bude v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty MU na úrovni ústavu. „Vždy jsem deklaroval, že spolupráce s Masarykovou univerzitou patří k mým prioritám. Vznik společného pracoviště je logickým výstupem propojení FNUSA a MU. Půjde o poměrně samostatný celek, včetně vnitřní struktury a financování – to vše si bude řídit přednostka,“ dodal Vlastimil Vajdák. Přednostkou se stane stávající ředitelka FNUSA-ICRC prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Smlouva byla schválena také na Ministerstvu zdravotnictví ČR, nyní bude předložena Akademickému senátu Lékařské fakulty MU a poté Masarykovy univerzity. „Vznik dalšího společného pracoviště LF MU a FNUSA považuji za skvělý krok směrem k optimalizaci vědecko-výzkumné spolupráce obou institucí i směrem k zajištění personální stabilizace stávajících společných pracovníků. Společný ústav se také bude nově věnovat výukové činnosti mladých vědců,“ uvedl děkan LF MU Martin Repko.

Vytvoření strategického plánu a řízení společného pracoviště ICRC budou úkoly přednostky centra, prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. „Mám ráda nové výzvy, tato bude jedna z nejnáročnějších. Mojí prioritou bude především excelentní výzkum, transparentnost a finanční udržitelnost ICRC. Věřím, že společné pracoviště významně přispěje k vybudování silné vědecké platformy v Brně,“ dodala prof. Rektorová.

Prof. Rektorová je mezinárodně uznávanou a respektovanou neuroložkou, vědkyní a členkou výborů mnoha evropských a mezinárodních společností a vědeckých panelů, se specializací v oblasti movement disorders, kognitivní neurologie, neinvazivní mozkové stimulace a strukturálních a funkčních zobrazovacích metod. V současnosti působí také jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Podpisu smlouvy se zúčastnil také ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek. „Velmi oceňuji, že v tomto unikátním projektu se ve spolupráci lékařského a pedagogického pracoviště propojuje výzkum, který nejen, že povede ke kvalitním výsledkům, ale také zapojí odborníky z obou oblastí a v neposlední řadě i šetří prostředky Ministerstva zdravotnictví. Přeji kolegům mnoho zdaru v jejich práci,“ poděkoval zúčastněným ministr Válek.

Děkan LF MU Martin Repko, ředitelka FNUSA-ICRC Irena Rektorová, ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák

TKRektor MU Martin Bareš, ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek, ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák, ředitelka FNUSA-ICRC Irena Rektorová

Tento rok konečně zhubnu. Tak zní novoroční předsevzetí mnoha lidí. Jenže po dvou návštěvách fitka a týdenním půstu dle zaručených rad z internetu snaha o štíhlejší postavu často končí. Pokud chcete s kily zatočit zdravě nebo pomoci s efektivním hubnutím někomu blízkému, využijte nabídku preventivního vyšetření na Kardiovizi v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Svůj boj s nadváhou se pod dohledem lékařům rozhodl začít i devětadvacetiletý Milan: „Zaujalo mě zejména to, že se nejedná o další obecnou dietu, která koluje internetem, nebo konzultace s poradci, kteří se vám snaží vnutit drahé přípravky.“

Zájemce o vyšetření na Kardiovizi čeká první den několik měření. „Lidé zjistí poměr tuku a svalů v těle, dozvědí se, kolik cukru mají v krvi a zda jim správně fungují játra a ledviny,“ řekl Michal Havelka, koordinátor stude. Po analýze výsledků následuje konzultace s nutričním terapeutem. „Trochu mě zaskočilo, že jsem nedostal přesný itinerář toho, co mám kdy jíst. Místo toho jsme si povídali, jaké potraviny bych měl zařadit více a čím případně nahradit mé oblíbené pochutiny,“ popsal Milan.

Dle odborníků ze svatoanenské nemocnice je právě tento přístup udržitelný. „Nemá cenu hrát si na zakázané potraviny. Lidé si je mohou chvíli odpírat, ale většinou pak sklouznou ke starým návykům. Důležité je, aby se naučili, že důležité je množství a počítání kalorií,“ dodal Havelka.

Milan po vyšetření na Kardiovizi změnil své životní návyky dle udělených rad. „Nebudu tvrdit, že se výsledky dostavily naráz. Musel jsem zapracovat na jídelníčku a hodně přidat pohyb. Ne vždy se mi dařilo držet režim na sto procent, ale za půl roku jsem zhubnul deset procent tělesné hmotnosti, přičemž většina byla tuku,“ pochvaloval si muž. Ocenil také, že si změny všimlo jeho okolí. „“No a samozřejmě jsem rád, že jsem si zlepšil hladiny cukru a cholesterolu, takže doufám, že doktory nebudu vídat příliš často,“ dodal s úsměvem.

Pokud tedy chcete změnit svůj životní styl a vyvarovat se diet, kterými můžete hazardovat s vaším zdravím, nebo chcete potěšit někoho blízkého, neváhejte a zamiřte na web Kardiovize, kde si můžete objednat preventivní vyšetření či dárkové poukazy na něj.