Již po sedmé se připomíná role žen ve výzkumu Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Rádi bychom připomněli několik kolegyň, pro které je věda výzkum nejen prací, ale i posláním. A že bylo z čeho vybírat, v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) je z výzkumných pracovníků více jak polovina žen (52 %).

Novou ředitelkou FNUSA-ICRC je od nového roku Prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. Jde o mezinárodně uznávanou a respektovanou neuroložkou a vědkyní se specializací v oblasti movement disorders, kognitivní neurologie, neinvazivní mozkové stimulace a strukturálních a funkčních zobrazovacích metod. V současnosti působí také jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU. V loňském roce obdržela například Cenu rektora MU za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu nebo Cenu MUNI Scientist 2021.Rekrotova

Co byste poradila studentkám, které přemýšlí nad svou budoucností a jedna z možností je pro ně věda a výzkum?

Poradila bych jim, aby si vyzkoušely zapojit se do nějakého dobrého výzkumného týmu co nejdříve, nejlépe už na škole, aby se seznámily s tím, co výzkum obnáší. A zdůraznila jim, že nejdůležitější je mít dobrého mentora a samozřejmě stáž v zahraničí. Mladí lidé jsou jako houby, dobře nové věci nasávají, mají plno energie, elánu a jsou flexibilní, nadšení. Tak to má být. Nemusí se vůbec stydět se hodně ptát a zkoušet dělat věci, o kterých nikdy dříve nepřemýšleli. A že jsou ženy? Je pro ně něco specifického? Budou muset skloubit výzkum s rodinou, pokud si ji přejí. A to se určitě dá, když se chce.

Jaká je pro vás ta největší výzva, se kterou se chcete v tomto roce popasovat?

S některými zásadními věcmi jsem se musela popasovat už v lednu – podařilo se nám dotáhnout k podpisu smlouvu s Lékařskou fakultou MU o vytvoření společného pracoviště Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LFMU, byla podepsaná mezi ředitelem FNUSA ing. Vajdákem a děkanem LF MU profesorem Repkem dne 28.1. Smlouva má přidanou hodnotu pro obě strany a přinese ICRC stabilitu, bude platit od 1. července tohoto roku. Dále se nám podařilo podat NPO-NEURO-D Exceles projekt, který zakládá široké meziinstitucionální konsorcium jako základní kamen pro Národní ústav neurologického výzkumu. Projekt koordinovala FNUSA se svým grantovým oddělením, vědeckým koordinátorem byl profesor Milan Brázdil a já koordinovala jeden ze tří pilířů projektu, který se napříč institucemi věnoval neurodegeneracím s kognitivní poruchou. Projekt jsme podali 7. února. Budeme si nyní držet palce, aby byl projekt financován, je v něm nastavena pěkná mezioborová a meziinstitucionální spolupráce, výzkum ve FNUSA ICRC v něm hraje důležitou roli.

Jinak v tomto roce mám mnoho dalších plánů, hlavně se budu muset naučit účelně skloubit vedení FNUSA-ICRC s klinickou prací s pacienty na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU, s výukou a mentorováním pregraduálních a doktorských studentů a s vedením své skvělé výzkumné skupiny v CEITEC MU. To bude hodně náročné a doufám, že se mi to podaří, zatím se na to stále těším!

Dr. Petra Šedová převzala v loňském roce ocenění Danubius Young Scientist Award za svoji vynikající práci v oblasti neuroepidemiologie. Ocenění získá jen jeden výzkumný pracovník v zemi a soutěží mezi sebou různé vědecké obory. Hodnotí se dopad výzkumu na země podunajského regionu. (Cenu uděluje Rakouské spolkové ministerstvo pro vzdělávání, vědu a výzkum (BMBFW) a Ústav pro Dunajské oblasti a střední Evropa (IDM). Dr. Šedová má na svém kontě i další ceny, v roce 2018 získala pamětní grant Martiny Roesselové (udělovaný Ústavem organické chemie a biochemie) podporující ženy-vědkyně, které pečují o předškolní děti a zároveň rozvíjí vědeckou kariéru.Petra_Sedova

Co byste poradila studentkám, které přemýšlí nad svou budoucností a jedna z možností je pro ně věda a výzkum?

Nebojte se! Pokud vnitřně zvažujete dobrodružnou náročnou cestu vědy a výzkumu, udělejte po ní pár kroků a třeba zjistíte, že je to právě Vaše cesta, která Vás baví, motivuje, osobně naplňuje a dává Vám smysl věnovat rozšíření lidského poznání Váš čas. Začněte dnes, čím dříve, tím lépe, ideálně už na střední škole. Najděte si především dobrého mentora, školitele, neboť on/ona formuje Vaše první kroky, ukazuje směr kudy jít, jak se ptát, jak hledat odpovědi. Nebojte se dělat chyby, chybování k procesu učení nevyhnutelně patří, jen kdo nic nedělá – nic nezkazí. Vyjeďte na zkušenou do zahraničí, rozšíříte si obzory a navážete nové kontakty a spolupráce. A pokud najdete milujícího partnera, s kterým uvažujete o rodině, proberte spolu i otázky, jak si představujete skloubení vašich prací a péče o děti, jak se budete vzájemně podporovat.

Jaká je pro vás ta největší výzva, se kterou se chcete v tomto roce popasovat?

Částečně jsem se již o pro mě největší výzvě zmínila v minulé odpovědi, jednoznačně tedy otázka, jak vhodně spojit péči o tři malé předškolní děti, vědecké projekty a klinickou práci lékaře…

Výčet úspěchů našich vědkyň je samozřejmě delší, připomeňme alespoň Cenu manželů Strmiskových pro Dr. Sheardovou, Paul Dudley White International Scholar Award pro Dr. Kunzovou anebo Cenu města Brna v oblasti „lékařské vědy a farmacie“ prof. Šulcové.

Všem kolegyním přejeme mnoho úspěchů i v roce 2022.

V pátek 28. ledna 2022 byla za účasti ministra zdravotnictví ČR prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, děkana Lékařské fakulty MU prof. MUDr. Martina Repka, Ph.D. a ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. podepsána Smlouva o vzniku společného pracoviště s názvem Mezinárodní centrum klinického výzkumu.

Jde o výsledek více než rok trvajících jednání zástupců Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Přínos společného pracoviště spočívá zejména v prohloubení spolupráce a zefektivnění využívání technologií, prostor a také lidských zdrojů. „Toto úzké propojení nám zaručí dosažení kvalitnějších výsledků a umožní koncentraci biomedicínského výzkumu v Brně. Například v oblasti grantů bude možné společně usilovat o velké strategické projekty, a tím dále podporovat prestiž Brna jako předního českého centra vědy a výzkumu,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.

Společné pracoviště bude v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty MU na úrovni ústavu. „Vždy jsem deklaroval, že spolupráce s Masarykovou univerzitou patří k mým prioritám. Vznik společného pracoviště je logickým výstupem propojení FNUSA a MU. Půjde o poměrně samostatný celek, včetně vnitřní struktury a financování – to vše si bude řídit přednostka,“ dodal Vlastimil Vajdák. Přednostkou se stane stávající ředitelka FNUSA-ICRC prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Smlouva byla schválena také na Ministerstvu zdravotnictví ČR, nyní bude předložena Akademickému senátu Lékařské fakulty MU a poté Masarykovy univerzity. „Vznik dalšího společného pracoviště LF MU a FNUSA považuji za skvělý krok směrem k optimalizaci vědecko-výzkumné spolupráce obou institucí i směrem k zajištění personální stabilizace stávajících společných pracovníků. Společný ústav se také bude nově věnovat výukové činnosti mladých vědců,“ uvedl děkan LF MU Martin Repko.

Vytvoření strategického plánu a řízení společného pracoviště ICRC budou úkoly přednostky centra, prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. „Mám ráda nové výzvy, tato bude jedna z nejnáročnějších. Mojí prioritou bude především excelentní výzkum, transparentnost a finanční udržitelnost ICRC. Věřím, že společné pracoviště významně přispěje k vybudování silné vědecké platformy v Brně,“ dodala prof. Rektorová.

Prof. Rektorová je mezinárodně uznávanou a respektovanou neuroložkou, vědkyní a členkou výborů mnoha evropských a mezinárodních společností a vědeckých panelů, se specializací v oblasti movement disorders, kognitivní neurologie, neinvazivní mozkové stimulace a strukturálních a funkčních zobrazovacích metod. V současnosti působí také jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Podpisu smlouvy se zúčastnil také ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek. „Velmi oceňuji, že v tomto unikátním projektu se ve spolupráci lékařského a pedagogického pracoviště propojuje výzkum, který nejen, že povede ke kvalitním výsledkům, ale také zapojí odborníky z obou oblastí a v neposlední řadě i šetří prostředky Ministerstva zdravotnictví. Přeji kolegům mnoho zdaru v jejich práci,“ poděkoval zúčastněným ministr Válek.

Děkan LF MU Martin Repko, ředitelka FNUSA-ICRC Irena Rektorová, ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák

TKRektor MU Martin Bareš, ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek, ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák, ředitelka FNUSA-ICRC Irena Rektorová

Tento rok konečně zhubnu. Tak zní novoroční předsevzetí mnoha lidí. Jenže po dvou návštěvách fitka a týdenním půstu dle zaručených rad z internetu snaha o štíhlejší postavu často končí. Pokud chcete s kily zatočit zdravě nebo pomoci s efektivním hubnutím někomu blízkému, využijte nabídku preventivního vyšetření na Kardiovizi v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Svůj boj s nadváhou se pod dohledem lékařům rozhodl začít i devětadvacetiletý Milan: „Zaujalo mě zejména to, že se nejedná o další obecnou dietu, která koluje internetem, nebo konzultace s poradci, kteří se vám snaží vnutit drahé přípravky.“

Zájemce o vyšetření na Kardiovizi čeká první den několik měření. „Lidé zjistí poměr tuku a svalů v těle, dozvědí se, kolik cukru mají v krvi a zda jim správně fungují játra a ledviny,“ řekl Michal Havelka, koordinátor stude. Po analýze výsledků následuje konzultace s nutričním terapeutem. „Trochu mě zaskočilo, že jsem nedostal přesný itinerář toho, co mám kdy jíst. Místo toho jsme si povídali, jaké potraviny bych měl zařadit více a čím případně nahradit mé oblíbené pochutiny,“ popsal Milan.

Dle odborníků ze svatoanenské nemocnice je právě tento přístup udržitelný. „Nemá cenu hrát si na zakázané potraviny. Lidé si je mohou chvíli odpírat, ale většinou pak sklouznou ke starým návykům. Důležité je, aby se naučili, že důležité je množství a počítání kalorií,“ dodal Havelka.

Milan po vyšetření na Kardiovizi změnil své životní návyky dle udělených rad. „Nebudu tvrdit, že se výsledky dostavily naráz. Musel jsem zapracovat na jídelníčku a hodně přidat pohyb. Ne vždy se mi dařilo držet režim na sto procent, ale za půl roku jsem zhubnul deset procent tělesné hmotnosti, přičemž většina byla tuku,“ pochvaloval si muž. Ocenil také, že si změny všimlo jeho okolí. „“No a samozřejmě jsem rád, že jsem si zlepšil hladiny cukru a cholesterolu, takže doufám, že doktory nebudu vídat příliš často,“ dodal s úsměvem.

Pokud tedy chcete změnit svůj životní styl a vyvarovat se diet, kterými můžete hazardovat s vaším zdravím, nebo chcete potěšit někoho blízkého, neváhejte a zamiřte na web Kardiovize, kde si můžete objednat preventivní vyšetření či dárkové poukazy na něj.

Na pátek 29. října připadá Světový den cévní mozkové příhody, který každý rok vyhlašuje World Stroke Organization (Světová iktová organizace). Cévní mozková příhoda (CMP) postihne za život každého čtvrtého a třetina všech případů končí úmrtím pacienta. Zároveň je mrtvice nejčastější příčinou trvalé invalidity. Cévní mozkovou příhodu je možné rozpoznat díky třem příznakům. Rychlý zásah lékaře může pacientovi zachránit život a vést k plnému vyléčení. Proto na 29. října připravuje Skupina veřejného zdraví z Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) živé vysílání pro šíření osvěty o mozkové mrtvici.

Mozková mrtvice ročně zasáhne více Čechů než srdeční infarkt. Ten každoročně postihne okolo 22 tisíc lidí, CMP pak zhruba 25 tisíc za rok. Přestože se průměrný věk pacienta s cévní mozkovou příhodou pohybuje okolo 70 let, celosvětově narůstá počet stále mladších pacientů.

Jedním z mladých pacientů, kteří se léčili po ataku mozkové mrtvice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny (FNUSA), je Eliška Nováková. Cévní mozková příhoda ji potkala ve 20 letech. „Dostala jsem mrtvici ráno, ale sanitku jsme volali až odpoledne a na sál mě vezli v šest večer. Doktoři našim řekli, že je zázrak, že mě zachránili. Zapomněla jsem mluvit a první krůčky jsem udělala až po několika týdnech v nemocnici,” popisuje svou zkušenost. Dnes, po osmi letech, stále denně cvičí svou řeč i hybnost. O svůj příběh se dělí s ostatními prostřednictvím blogu Holka s handicapem.

Stejně jako Eliška mnoho lidí příznaky mrtvice podceňuje. Proto se do péče lékařů dostávají pozdě. Důsledkem je pak vysoká četnost úmrtí i trvalé invalidity. „Mezi nejčastější symptomy cévní mozkové příhody patří omezená hybnost, nebo ochrnutí končetin na jedné straně těla, pokleslý ústní koutek a nesrozumitelná či zmatená řeč,“ vyjmenovává prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který je vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Při léčbě mozkové mrtvice hraje nejdůležitější roli čas. Každou minutu přichází pacient o dva miliony neuronů, a proto je zásadní při rozpoznání alespoň jednoho z výše popsaných příznaků okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155. „Léčbu je potřeba zahájit ideálně do hodiny od vzniku příznaků. Čím později se dostane pacient do péče lékařů, tím více se snižuje jeho šance na vyléčení,” vysvětluje profesor Mikulík.

O mrtvici rapuje v novém osvětovém videoklipu také rapper MC Gey. Při psaní textu vycházel z vlastní zkušenosti – jeho dva blízcí mrtvici přežili. Každý ale s jinak těžkými následky. Klip s výstižným názvem Koutek bude mít premiéru v živém vysílání na tomto odkazu, a to v pátek 29. října 2021. Kromě nového videoklipu se zájemci mohou těšit na online program plný informací a tipů. Vysílání začíná ve 14:00 na facebookové události Světový den cévní mozkové příhody. Součástí online akce bude rozhovor s Eliškou Novákovou, informace o rizikových faktorech, prevenci i o tom, co se děje s pacientem po převozu sanitkou v nemocnici. Virtuální komentovanou prohlídkou vás provede profesor Robert Mikulík.

MCGEY

 

 

 

 

 

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.ILN logo

Jeseniovu cenu, která je určena pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně, získal v anketě Lékař roku MUDr. Zdeněk Stárek, Ph.D. z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Laureáty Jeseniovy ceny nominují odborné a zájmové organizace, konkrétního člověka pak vybírá komise, sestavená z odborníků pod hlavičkou Unie pacientů.

Zdeněk Stárek je vedoucím lékařem pracoviště elektrofyziologie na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a zároveň také vedoucím výzkumného týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA. „Ocenění si velmi vážím, jde však o výsledek spolupráce celého výzkumného týmu a dalších partnerů, takže jej vnímám jako týmové ocenění,“ uvedl MUDr. Stárek. Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák k tomu dodal: „Jsem samozřejmě rád za každé ocenění vynikající práce našich odborníků. O to více, když se sejde úspěch na poli vědy, který se vzápětí promítne do úspěšné léčby pacientů. Tady se konkrétně ukazuje, jak je výhodné spojení nemocnice a vědeckého centra. Panu doktoru Stárkovi moc blahopřeji.“

Ocenění získal Zdeněk Stárek zejména za podíl na českém patentu a užitném vzoru střídavého elektroporačního generátoru, což je netermální zdroj energie, umožňující ablaci srdečního svalu při katétrové léčbě. Nové řešení pomůže zejména pacientům se srdeční arytmií a při včasnější diagnóze několika typů onkologických onemocnění. Pro léčbu srdečních arytmií, tedy ablaci (doslova odizolování) abnormální srdeční tkáně, se v současnosti standardně používá termální radiofrekvenční energie, kdy ale může hrozit poškození okolních struktur, např. jícnu. Český patent je zapsán společně s Vysokým učením technickým v Brně.

Anketa Lékař roku má dlouholetou záštitu České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Letos se konala již potřinácté.

Zdenek-Starek

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude mít od ledna 2022 novou ředitelku. Na základě výběrového řízení byla vybrána prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Významná česká neuroložka a vědkyně prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. nyní působí jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Do funkce ředitelky FNUSA-ICRC nastoupí s novým rokem 2022.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) tak uzavře letošním rokem jednu z nejnáročnějších kapitol ve své historii, totiž náročnou restrukturalizaci. Právě s tímto úkolem nastupoval do funkce před rokem a půl prozatímní ředitel Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Jsem rád, že jsem mohl přispět ke zdárnému „ukotvení“ centra v době, kdy jsme museli provést kvůli sníženým finančním prostředkům řadu změn. Nyní nastal čas, kdy je potřeba, aby se do čela této instituce postavil vědec se schopnostmi manažera, který bude řídit celý institut a posouvat tohle skvělé pracoviště dál,“ uvedl Pavel Iványi.

Profesorka Irena Rektorová se na své nové působiště těší a zatím ho komentuje jen stručně: „Jedná se o velmi náročnou výzvu, mou jasnou prioritou bude excelentní výzkum.“

Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ing. Vlastimil Vajdák ji doplnil: „prof. Irena Rektorová je skvělý odborník, známý na poli neurověd nejen v České republice. Její budoucí angažmá v našem Mezinárodním centru klinického výzkumu považuji za výbornou volbu a věřím, že v čele s ní výzkumné týmy dosáhnou ještě významnějších výsledků.“

Irena-Rektorova

V prostorách Hvězdárny a planetária Brno se konal šestý ročník konference Konopí a věda. Smyslem akce je zhodnocení rozvoje výzkumu i léčby konopím, osvěta i novinky z této oblasti. Konference se účastnilo 160 lidí z řad lékařů, biologů, výzkumníků, vědců, studentů i pacientů.

Kvůli epidemiologickým podmínkám musel na poslední chvíli zrušit svou účast jeden z hlavních přednášejících, doc. Lumír Hanuš, český chemik a vědec, žijící v Izraeli. I přesto měla konference velmi nabitý program. „Na programu byla témata od základního výzkumu, tedy studia genetiky, přes samotnou rostlinu, pěstování, zpracování, tvorbu léčivých preparátů až po klinické studie u nás i ve světě. V odpolední části došlo také na zkušenosti z pohledu lékařů a pacienta,“ uvedl MVDr. Václav Trojan, vedoucí Klinicko farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Konference původně vznikla jako akce několika nadšenců, kteří se zabývali výzkumem konopí. Nyní má mezinárodní účast, a to i profesorů z různých oborů. Všichni se shodují na tom, že konopí má budoucnost. „Díky změnám, které ohledně konopí nastávají v české legislativě, stojíme na prahu období, kdy se v této oblasti pohneme možná o větší kroky než v minulosti. To nám pomůže ještě zintenzivnit propojení výzkumu s pacienty,“ řekl ředitel FNUSA-ICRC Pavel Iványi.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v České republice lídrem v oblasti léčby konopím. „V současné době léčíme konopím chronické bolesti různého původu u 240 pacientů, loni jich bylo 220. Největší nárůst jsme zaznamenali začátkem roku 2020, kdy se rozhodlo o tom, že 90 procent předepisovaného léčebného konopí bude hradit zdravotní pojišťovna. Do té doby se jednalo pouze o desítky pacientů,“ doplnil vedoucí Centra pro léčbu bolesti FNUSA MUDr. Radovan Hřib, který se také podílí na výzkumu konopí v Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA.

„Za poslední dva roky se nám povedla spousta věcí, namátkou vznik Cannabis research center nebo zprovoznění pěstírny konopí pro výzkum. Těší mě, že se mohu podílet na cestě, kdy začínáme u genetické informace a končíme u pacienta. Jsem hrdý a vděčný, že něco takového můžeme rozvíjet v této kombinaci a troufám si říci, že jsme jediní na světě. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně tak máme vědce, lékaře a pacienty na jednom místě, což je opravdu unikátní,“ dodal Václav Trojan.

Konopi a veda

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN, která vznikla na základě úzké spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a Mezinárodním centrem klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) obstála v rámci mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur v celkovém hodnocení na výbornou.

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN, která podporuje akademická klinická hodnocení a propojuje fakultní nemocnice, univerzity a vědecká centra v oblasti biomedicíny, dosáhla v rámci posledního mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur v ČR, vyhlášeného a koordinovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), excelentního hodnocení. CZECRIN tak získal doporučení pro financování do dalších let. “ Zvláště nás těší, že nejvyšší možné hodnocení jsme obhájili z předchozích evaluací 2018. Od té doby jsme nejen udrželi vysokou úroveň infrastruktury, ale dále také významně rozvíjeli její aktivity. “ doplňuje Lenka Součková, národní koordinátorka infrastruktury a odborná asistentka farmakologického ústavu LF MU.

Od posledního hodnocení, po kterém se infrastruktura stala také plnohodnotným členem evropské sítě ECRIN (status platný od roku 2018), rozšířil CZECRIN svou expertízu, čímž rozšířil oblasti podpory zdravotnickým zařízením a výzkumu. Svým členům tak nabízí komplexní podporu v oblasti klinického výzkumu ve všech jeho fázích. S all-in-one schématem poskytuje výzkumníkům nejen konzultace, management a koordinaci klinických hodnocení, ale také regulační expertízu, farmakoekonomické studie a nabízí výzkumný přístup do unikátní certifikované GMP jednotky pro výzkum a vývoj léčivých přípravků pro moderní terapie (ATMP).

Infrastruktura dala také vzniknout oborově orientovaným sítím, které mají usnadnit spolupráci v jednotlivých oblastech výzkumu (např. STROCZECH – Czech Stroke Research Network, CZECRIN ONCO) a svůj dosah i podporu neustále rozšiřuje. “Jedná se o zcela unikátní propojení výzkumníků-lékařů a již existující výzkumné sítě, která jim pomáhá uskutečňovat jejich nápady na realizaci akademických klinických studií. Oborově orientované sítě reflektují přední výzkumné oblasti v medicíně a díky zapojení do CZECRIN je možné tak přímo ověřovat a následně aplikovat inovace do péče o pacienty.” vysvětluje doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D, ředitelka infrastruktury a přednostka farmakologického ústavu LF MU.

CZECRIN je v tomto roce součástí 92 národních a 22 mezinárodních projektů zaměřených na klinický výzkum směřující k optimalizaci péče o lidské zdraví.

Tým Kardiovize z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravil pro veřejnost preventivní prohlídky, zaměřené na případné zjištění kardiometabolických onemocnění. Zájemci absolvují prohlídku lékařem, vyšetření na sonografu nebo u nutričního poradce.

Preventivní prohlídky – obzvláště v oblasti kardiometabolických onemocnění – jsou velmi důležité. „Podle výsledků naší studie Kardiovize přibližně 60 % dospělé populace v Brně splňuje kritéria pro zahájení intervenčních programů životního stylu v rané fázi onemocnění. Naše centrum může přispět k detekci a stratifikaci rizikových subjektů a poskytnout účinné intervence. V současné době Kardiovize Lifestyle Centrum nabízí screening a intervence v oblasti životního stylu v rámci primární prevence (to znamená před výskytem jakékoli komplikace). Účinné intervence v raných stadiích onemocnění zabraňují vzniku komplikací a jsou určeny zejména pro lidi s nadváhou – obezitou, prediabetem, hypertenzí, dyslipidemií, diabetem 2. typu – avšak bez přítomnosti komplikací (cévní mozková příhoda, infarkt apod.),“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize Juan Pablo Gonzalez Rivas a dodal: „Nezdravý životní styl je příčinou většiny častých onemocnění na celém světě. Nezdravé stravování, nedostatečná fyzická aktivita, užívání tabáku a nadměrná konzumace alkoholu jsou hlavními hnacími silami nepřenosných nemocí. Medicína životního stylu nabízí příležitost předcházet těmto chorobám a komplikacím v počátečních fázích.“

Kardiovize nabízí zájemcům tři balíčky podle množství vyšetření a odběrů. Jedná se o placenou službu. Bližší informace naleznou zájemci zde nebo mohou přímo kontaktovat odborníky z Kardiovize na telefonních číslech 549 185 592, 603 299 683 či na mailu infokardiovize@fnusa.cz.

Kardiovize_vyšetření

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zahájila zkušební provoz vlastní experimentální pěstírny konopí. Stala se tak prvním zdravotnickým zařízením v České republice, které bude léčebné konopí pěstovat. Zatím pro účely výzkumu.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vůdčím českým pracovištěm v rozvoji a používání léčby pomocí léčebného konopí. „Na našem pracovišti ho používáme pro léčbu bolesti. Má i indikace pro léčbu mnoha potíží v dalších medicínských oborech. Obecně přináší léčba konopím celou řadu nezodpovězených otázek, přesto splňuje požadavky na vysokou bezpečnostní šíři. Pro další rozvoj léčby a pochopení účinků chceme na klinickou praxi navázat i výzkumem,“ upřesnil MUDr. Radovan Hřib, vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU a dodal: „Pěstírna nám umožní bez dalších obrovských nákladů mít vlastní, a to přesně definovaný materiál k lékárenskému, preklinickému, případně dalšímu klinickému výzkumu. Což zahrnuje třeba i nové léčebné formy jako je extrakce na míru pacientovi, vývoj dalších medicínských odrůd léčebného konopí, moderní formy léčiv například s nanočásticemi a podobně.“

„S používáním léčebného konopí začala naše nemocnice jako vůbec první státní zdravotnické zařízení v České republice. Historicky poprvé se tady také zavedlo jeho používání v kapslích, které vyrábí naše lékárna. Pěstírna a výzkum je tedy logicky dalším, navazujícím krokem,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák. „Doufáme, že v dohledné době změnou legislativy v České republice budeme schopni vypěstované produkty použít nejen k vědě a výzkumu, ale i jako léčiva. Snaha o propojení vědecké, lékařské a obchodní strategie FNUSA a FNUSA-ICRC je jedním z našich strategických cílů a cesta, kterou chceme jít,“ doplnil Pavel Iványi MBA, LLM, ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Spojení klinické části a výzkumu je právě ve FN u sv. Anny v Brně ideální díky jejímu Mezinárodnímu centru klinického výzkumu. „Napojení vlastní výzkumné pěstírny na týmy našeho výzkumného centra přináší nespočetné možnosti výzkumu doslova pod jednou střechou. Tohle spojení a garance standardizovaného materiálu pro vlastní výzkum, navíc s možností uplatnit výsledky v praxi, tedy u pacienta, je dokonce světově unikátní,“ zdůraznil MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Nemocnice již má speciální povolení k zacházení s rostlinami o vysokém obsahu THC. Pěstírna je nyní ve zkušebním provozu. „Vypěstované konopí musí být ve farmaceutické kvalitě. V žádném případě nesmí dojít například k zavlečení infekce zvenčí. Pracovníci musí dodržovat přísná hygienická opatření, možnost přenosu patogenů z oblečení nebo rukou je velkým rizikem. Do pěstebních prostor má mimo jiné i proto přístup jen velmi omezený počet lidí,“ vysvětlil Václav Trojan a dodal, že samozřejmostí je nepoužívání pesticidů ani jiných látek pro podporu růstu či výnosu rostlin. „Zvolili jsme systém pěstování na čedičové vatě s řízením kapénkové závlahy. Je tam i přesný monitoring a řízení všech externích faktorů – světla, tepla nebo vlhkosti. Zařízení pěstírny budeme moci plně ovládat a monitorovat online i na dálku.“

Samotné fungování pěstírny je jednou z částí výzkumu konopí. Vědci budou zkoumat vlivy externích podmínek na růst rostlin či samotnou produkci obsahových látek v květenství. „Získaný extrakt je vlastně směsicí účinných látek z konopí. Některé z nich jako THC mají detailně popsány účinky. Ale co ty další? Vědci se intenzivně snaží látky izolovat a samostatně zkoumat. Velký zájem je například o CBD kanabidiol pro jeho regenerační vlastnosti po námaze. V lékárenských prostorách naší klinicko-farmakologické jednotky bude také probíhat výzkum preklinické části, tedy možnosti zpracování květu na další formy aplikace. Existuje celá řada metod extrakce obsahových látek – mechanická, organickými rozpouštědly nebo díky oxidu uhličitému. Získaný extrakt je základem třeba pro přípravu krémů nebo čípků. Možností je spousta, náš výzkum díky pěstírně bude moci vše důkladně mapovat,“ shrnul vědec Václav Trojan.

Látky, extrahované z konopí, nebo jejich směsi, budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny testovat nejprve na buněčných kulturách. „Cesta ke klinické studii je u látek, které by se měly stát léčivem, velmi dlouhá. U doplňků stravy, mezi které patří například CBD kanabidiol, je to jednodušší. Proto již letos na podzim proběhne klinická studie s látkami CBD a formy CBD nano. Jde o sledování jednoho parametru u 30 dobrovolníků. Celý proces od přípravy na studii až po ukončení trvá rok,“ doplnil Václav Trojan a MUDr. Radovan Hřib ještě dodal: „Tím hlavním cílem celého výzkumu je rozvoj konopné léčby. Má totiž mnoho neprobádaných oblastí a zatím také hodně slabě vědecky podložených nadějných výsledků. Nejpropracovanější je léčba bolesti, jako velmi nadějné se ale jeví také použití v neurologii nebo dermatologii. Otázka výzkumu není rozhodně otázkou na jednu „letní sezónu“ ale jde o komplexní rozvoj celé vědecké disciplíny zaměřené na rostlinu konopí.“

Press conference Press conference Cannabis