Na pátek 29. října připadá Světový den cévní mozkové příhody, který každý rok vyhlašuje World Stroke Organization (Světová iktová organizace). Cévní mozková příhoda (CMP) postihne za život každého čtvrtého a třetina všech případů končí úmrtím pacienta. Zároveň je mrtvice nejčastější příčinou trvalé invalidity. Cévní mozkovou příhodu je možné rozpoznat díky třem příznakům. Rychlý zásah lékaře může pacientovi zachránit život a vést k plnému vyléčení. Proto na 29. října připravuje Skupina veřejného zdraví z Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) živé vysílání pro šíření osvěty o mozkové mrtvici.

Mozková mrtvice ročně zasáhne více Čechů než srdeční infarkt. Ten každoročně postihne okolo 22 tisíc lidí, CMP pak zhruba 25 tisíc za rok. Přestože se průměrný věk pacienta s cévní mozkovou příhodou pohybuje okolo 70 let, celosvětově narůstá počet stále mladších pacientů.

Jedním z mladých pacientů, kteří se léčili po ataku mozkové mrtvice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny (FNUSA), je Eliška Nováková. Cévní mozková příhoda ji potkala ve 20 letech. „Dostala jsem mrtvici ráno, ale sanitku jsme volali až odpoledne a na sál mě vezli v šest večer. Doktoři našim řekli, že je zázrak, že mě zachránili. Zapomněla jsem mluvit a první krůčky jsem udělala až po několika týdnech v nemocnici,” popisuje svou zkušenost. Dnes, po osmi letech, stále denně cvičí svou řeč i hybnost. O svůj příběh se dělí s ostatními prostřednictvím blogu Holka s handicapem.

Stejně jako Eliška mnoho lidí příznaky mrtvice podceňuje. Proto se do péče lékařů dostávají pozdě. Důsledkem je pak vysoká četnost úmrtí i trvalé invalidity. „Mezi nejčastější symptomy cévní mozkové příhody patří omezená hybnost, nebo ochrnutí končetin na jedné straně těla, pokleslý ústní koutek a nesrozumitelná či zmatená řeč,“ vyjmenovává prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který je vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Při léčbě mozkové mrtvice hraje nejdůležitější roli čas. Každou minutu přichází pacient o dva miliony neuronů, a proto je zásadní při rozpoznání alespoň jednoho z výše popsaných příznaků okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155. „Léčbu je potřeba zahájit ideálně do hodiny od vzniku příznaků. Čím později se dostane pacient do péče lékařů, tím více se snižuje jeho šance na vyléčení,” vysvětluje profesor Mikulík.

O mrtvici rapuje v novém osvětovém videoklipu také rapper MC Gey. Při psaní textu vycházel z vlastní zkušenosti – jeho dva blízcí mrtvici přežili. Každý ale s jinak těžkými následky. Klip s výstižným názvem Koutek bude mít premiéru v živém vysílání na tomto odkazu, a to v pátek 29. října 2021. Kromě nového videoklipu se zájemci mohou těšit na online program plný informací a tipů. Vysílání začíná ve 14:00 na facebookové události Světový den cévní mozkové příhody. Součástí online akce bude rozhovor s Eliškou Novákovou, informace o rizikových faktorech, prevenci i o tom, co se děje s pacientem po převozu sanitkou v nemocnici. Virtuální komentovanou prohlídkou vás provede profesor Robert Mikulík.

 

 

 

 

 

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude mít od ledna 2022 novou ředitelku. Na základě výběrového řízení byla vybrána prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Významná česká neuroložka a vědkyně prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. nyní působí jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Do funkce ředitelky FNUSA-ICRC nastoupí s novým rokem 2022.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) tak uzavře letošním rokem jednu z nejnáročnějších kapitol ve své historii, totiž náročnou restrukturalizaci. Právě s tímto úkolem nastupoval do funkce před rokem a půl prozatímní ředitel Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Jsem rád, že jsem mohl přispět ke zdárnému „ukotvení“ centra v době, kdy jsme museli provést kvůli sníženým finančním prostředkům řadu změn. Nyní nastal čas, kdy je potřeba, aby se do čela této instituce postavil vědec se schopnostmi manažera, který bude řídit celý institut a posouvat tohle skvělé pracoviště dál,“ uvedl Pavel Iványi.

Profesorka Irena Rektorová se na své nové působiště těší a zatím ho komentuje jen stručně: „Jedná se o velmi náročnou výzvu, mou jasnou prioritou bude excelentní výzkum.“

Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ing. Vlastimil Vajdák ji doplnil: „prof. Irena Rektorová je skvělý odborník, známý na poli neurověd nejen v České republice. Její budoucí angažmá v našem Mezinárodním centru klinického výzkumu považuji za výbornou volbu a věřím, že v čele s ní výzkumné týmy dosáhnou ještě významnějších výsledků.“

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN, která vznikla na základě úzké spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a Mezinárodním centrem klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) obstála v rámci mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur v celkovém hodnocení na výbornou.

Velká výzkumná infrastruktura CZECRIN, která podporuje akademická klinická hodnocení a propojuje fakultní nemocnice, univerzity a vědecká centra v oblasti biomedicíny, dosáhla v rámci posledního mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur v ČR, vyhlášeného a koordinovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), excelentního hodnocení. CZECRIN tak získal doporučení pro financování do dalších let. “ Zvláště nás těší, že nejvyšší možné hodnocení jsme obhájili z předchozích evaluací 2018. Od té doby jsme nejen udrželi vysokou úroveň infrastruktury, ale dále také významně rozvíjeli její aktivity. “ doplňuje Lenka Součková, národní koordinátorka infrastruktury a odborná asistentka farmakologického ústavu LF MU.

Od posledního hodnocení, po kterém se infrastruktura stala také plnohodnotným členem evropské sítě ECRIN (status platný od roku 2018), rozšířil CZECRIN svou expertízu, čímž rozšířil oblasti podpory zdravotnickým zařízením a výzkumu. Svým členům tak nabízí komplexní podporu v oblasti klinického výzkumu ve všech jeho fázích. S all-in-one schématem poskytuje výzkumníkům nejen konzultace, management a koordinaci klinických hodnocení, ale také regulační expertízu, farmakoekonomické studie a nabízí výzkumný přístup do unikátní certifikované GMP jednotky pro výzkum a vývoj léčivých přípravků pro moderní terapie (ATMP).

Infrastruktura dala také vzniknout oborově orientovaným sítím, které mají usnadnit spolupráci v jednotlivých oblastech výzkumu (např. STROCZECH – Czech Stroke Research Network, CZECRIN ONCO) a svůj dosah i podporu neustále rozšiřuje. “Jedná se o zcela unikátní propojení výzkumníků-lékařů a již existující výzkumné sítě, která jim pomáhá uskutečňovat jejich nápady na realizaci akademických klinických studií. Oborově orientované sítě reflektují přední výzkumné oblasti v medicíně a díky zapojení do CZECRIN je možné tak přímo ověřovat a následně aplikovat inovace do péče o pacienty.” vysvětluje doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D, ředitelka infrastruktury a přednostka farmakologického ústavu LF MU.

CZECRIN je v tomto roce součástí 92 národních a 22 mezinárodních projektů zaměřených na klinický výzkum směřující k optimalizaci péče o lidské zdraví.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zahájila zkušební provoz vlastní experimentální pěstírny konopí. Stala se tak prvním zdravotnickým zařízením v České republice, které bude léčebné konopí pěstovat. Zatím pro účely výzkumu.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vůdčím českým pracovištěm v rozvoji a používání léčby pomocí léčebného konopí. „Na našem pracovišti ho používáme pro léčbu bolesti. Má i indikace pro léčbu mnoha potíží v dalších medicínských oborech. Obecně přináší léčba konopím celou řadu nezodpovězených otázek, přesto splňuje požadavky na vysokou bezpečnostní šíři. Pro další rozvoj léčby a pochopení účinků chceme na klinickou praxi navázat i výzkumem,“ upřesnil MUDr. Radovan Hřib, vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU a dodal: „Pěstírna nám umožní bez dalších obrovských nákladů mít vlastní, a to přesně definovaný materiál k lékárenskému, preklinickému, případně dalšímu klinickému výzkumu. Což zahrnuje třeba i nové léčebné formy jako je extrakce na míru pacientovi, vývoj dalších medicínských odrůd léčebného konopí, moderní formy léčiv například s nanočásticemi a podobně.“

„S používáním léčebného konopí začala naše nemocnice jako vůbec první státní zdravotnické zařízení v České republice. Historicky poprvé se tady také zavedlo jeho používání v kapslích, které vyrábí naše lékárna. Pěstírna a výzkum je tedy logicky dalším, navazujícím krokem,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák. „Doufáme, že v dohledné době změnou legislativy v České republice budeme schopni vypěstované produkty použít nejen k vědě a výzkumu, ale i jako léčiva. Snaha o propojení vědecké, lékařské a obchodní strategie FNUSA a FNUSA-ICRC je jedním z našich strategických cílů a cesta, kterou chceme jít,“ doplnil Pavel Iványi MBA, LLM, ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Spojení klinické části a výzkumu je právě ve FN u sv. Anny v Brně ideální díky jejímu Mezinárodnímu centru klinického výzkumu. „Napojení vlastní výzkumné pěstírny na týmy našeho výzkumného centra přináší nespočetné možnosti výzkumu doslova pod jednou střechou. Tohle spojení a garance standardizovaného materiálu pro vlastní výzkum, navíc s možností uplatnit výsledky v praxi, tedy u pacienta, je dokonce světově unikátní,“ zdůraznil MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Nemocnice již má speciální povolení k zacházení s rostlinami o vysokém obsahu THC. Pěstírna je nyní ve zkušebním provozu. „Vypěstované konopí musí být ve farmaceutické kvalitě. V žádném případě nesmí dojít například k zavlečení infekce zvenčí. Pracovníci musí dodržovat přísná hygienická opatření, možnost přenosu patogenů z oblečení nebo rukou je velkým rizikem. Do pěstebních prostor má mimo jiné i proto přístup jen velmi omezený počet lidí,“ vysvětlil Václav Trojan a dodal, že samozřejmostí je nepoužívání pesticidů ani jiných látek pro podporu růstu či výnosu rostlin. „Zvolili jsme systém pěstování na čedičové vatě s řízením kapénkové závlahy. Je tam i přesný monitoring a řízení všech externích faktorů – světla, tepla nebo vlhkosti. Zařízení pěstírny budeme moci plně ovládat a monitorovat online i na dálku.“

Samotné fungování pěstírny je jednou z částí výzkumu konopí. Vědci budou zkoumat vlivy externích podmínek na růst rostlin či samotnou produkci obsahových látek v květenství. „Získaný extrakt je vlastně směsicí účinných látek z konopí. Některé z nich jako THC mají detailně popsány účinky. Ale co ty další? Vědci se intenzivně snaží látky izolovat a samostatně zkoumat. Velký zájem je například o CBD kanabidiol pro jeho regenerační vlastnosti po námaze. V lékárenských prostorách naší klinicko-farmakologické jednotky bude také probíhat výzkum preklinické části, tedy možnosti zpracování květu na další formy aplikace. Existuje celá řada metod extrakce obsahových látek – mechanická, organickými rozpouštědly nebo díky oxidu uhličitému. Získaný extrakt je základem třeba pro přípravu krémů nebo čípků. Možností je spousta, náš výzkum díky pěstírně bude moci vše důkladně mapovat,“ shrnul vědec Václav Trojan.

Látky, extrahované z konopí, nebo jejich směsi, budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny testovat nejprve na buněčných kulturách. „Cesta ke klinické studii je u látek, které by se měly stát léčivem, velmi dlouhá. U doplňků stravy, mezi které patří například CBD kanabidiol, je to jednodušší. Proto již letos na podzim proběhne klinická studie s látkami CBD a formy CBD nano. Jde o sledování jednoho parametru u 30 dobrovolníků. Celý proces od přípravy na studii až po ukončení trvá rok,“ doplnil Václav Trojan a MUDr. Radovan Hřib ještě dodal: „Tím hlavním cílem celého výzkumu je rozvoj konopné léčby. Má totiž mnoho neprobádaných oblastí a zatím také hodně slabě vědecky podložených nadějných výsledků. Nejpropracovanější je léčba bolesti, jako velmi nadějné se ale jeví také použití v neurologii nebo dermatologii. Otázka výzkumu není rozhodně otázkou na jednu „letní sezónu“ ale jde o komplexní rozvoj celé vědecké disciplíny zaměřené na rostlinu konopí.“

Děkujeme za ohromný zájem, v současné chvíli je již studie zaplněna.

Chcete zabránit rozvoji cukrovky? Nejste spokojeni se svou váhou? Necítíte se ve svém těle dobře? Tyto tři otázky jsou součástí kampaně pro nábor do nového projektu podpory správného životního stylu, který odstartuje už o prázdninách v brněnském Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Pilotní výzkumný projekt bude realizován výzkumným týmem Kardiovize, kde se vědci soustředí právě na choroby spojené s nesprávnými životními návyky. „Nejprve vyhodnotíme současný stav jedince, například pohybovou aktivitu, zdravotní anamnézu či stravovací návyky a na základě těchto informací stanovíme riziko rozvoje diabetu 2. typu,“ popsal vedoucí výzkumného týmu Juan Pablo Gonzalez Rivas. Pak bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení tříměsíčního individuálního plánu. Jeho cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy, a s ní souvisejícími zlepšeními hladiny glukózy, lipidů a krevního tlaku – zkrátka zlepšit jeho zdraví a kvalitu života.

Do studie se může zapojit každý ve věku od 25 do 75 let, který má hodnotu body mass indexu (BMI) v rozmezí 25 kg/m2 až 40 kg/m2. Stanovení přibližného BMI je jednoduché, stačí pouze kalkulačka. Jde o podíl hmotnosti a výšky v metrech na druhou. Pilotní projekt poběží celkem šest měsíců, po lékařském vyšetření a vyšetření u nutričního terapeuta zahájí vybraní jedinci program změny životního stylu pod vedením specializovaného kouče. Během studie budou provedeny také krevní odběry, které budou zjišťovat hodnoty krevních tuků a cukrů.

„Je to pro nás opravdu výzva, a pokud se to podaří v lokálním měřítku, rádi bychom rozšířili tento program pro celou českou populaci. Chceme pomoci co co nejvíce lidem,“ dodal Gonzalez Rivas.

PODROBNÉ INFORMACE
Koho hledáme: osoby ve věkové skupině 25–75 let, jejichž hodnota body mass indexu (BMI) je v rozmezí 25 kg/m2 až 40 kg/m2 (BMI výpočet: hmotnost/výška v metrech na druhou).

Jak bude projekt probíhat? Projekt bude trvat 6 měsíců, během této doby budou vybraní uchazeči absolvovat lékařské vyšetření a vyšetření u nutričního terapeuta. Po první návštěvě lékaře byste měli zahájit program změny životního stylu pod vedením kouče životního stylu.
Setkání s koučem budou probíhat týdně po dobu tří měsíců a poté každé dva týdny až do dokončení programu. Celkově to bude 16 sezení. Jednotlivá sezení budou trvat vždy jednu hodinu. Při každém sezení obdržíte materiály k diskusi. Doma byste měl/a zaznamenávat množství konzumovaných potravin a nápojů a také druh pohybové aktivity a dobu jejího trvání. Záznamy by měly být vedeny po celou dobu projektu, tj. 6 měsíců.
Během studie budou provedeny krevní odběry, které budou zjišťovat hodnoty Vašich krevních tuků a cukrů, a to při zahájení, po dvou měsících trvání a na konci studie. Pokud budou při vyšetření zjištěny vysoké hodnoty krevního tlaku nebo krevních tuků, lékař Vám kromě doporučení životního stylu během konzultace doporučí vhodnou léčbu.
Kvůli aktuální situaci, která je ovlivněná pandemií COVID-19, je možné rozhovor s koučem absolvovat, jak osobně, tak i online.

Pro koho není projekt vhodný: pokud trpíte (nebo jste trpěli) některým z uvedených onemocnění, účast v programu pro Vás bohužel není možná: prokázaná cukrovka, onkologická onemocnění, ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice, angina pectoris, periferní cévní onemocněni, selhaní srdce nebo ledvin, jiné závažné onemocnění ledvin, osteoartróza kolenního, hlezenního nebo kyčelního kloubu, středně těžké až těžké plicní onemocnění, či jiné onemocnění znemožňující provádění fyzické aktivity střední intenzity. Účast v projektu pro Vás také není vhodná, pokud užíváte některé medikace, jako je chemoterapie, léky na ředění krve a léky ovlivňující tělesnou hmotnost (například orlistat, pregabalin, apod.). Dalším vylučovacím kritériem je těhotenství nebo plánování otěhotnění během trvání projektu, nebo pokud je Vám dopředu známo, že se nebudete moci zúčastnit se většiny sezení programu.

Zahájení projektu: červen 2021 (nábor), červenec (zahájení intervence)

Prosím vezměte na vědomí, že jakmile bude kapacita obsazena, nábor do projektu bude ukončen.

Jak se do projektu přihlásit?
Přihlásit se můžete telefonicky na čísle 543 185 592, 603 299 683 (v pracovních dnech, v době mezi 9.00 – 15.00 hod.) či prostřednictvím emailové adresy infokardiovize@fnusa.cz
Děkujeme za ohromný zájem, v současné chvíli je již studie zaplněna.
Případné dotazy rádi zodpovíme. Ze všech přihlášených budou vybráni uchazeči vyhovující kritériím projektu, kteří budou následně osloveni k účasti.

Těšíme se na spolupráci.