Celosvětová pandemie nemoci COVID-19 ovlivnila životy milionů lidí na celém světě. Vědecké týmy zabývající se výzkumem v oblasti zdravotnictví často radikálně změnily své plány a vrhly velkou část své kapacity na výzkum tohoto onemocnění s cílem co nejrychlejšího nalezení účinné pomoci. Se zajímavou iniciativou přišli vědci z Loschmidtových laboratoří, Přírodovědecké fakulty a Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity, výzkumného centra RECETOX a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Jejich projekt počítá s využitím počítačové biochemie, umělé inteligence a principů strojového učení. „Pomocí vlastního software CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření viru SARS-CoV-2 v lidském organismu,“ popsal prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr. z PřF MUNI a vedoucí výzkumného týmu Proteinové inženýrství FNUSA-ICRC. Jde o virový glykoprotein S, jehož trimer (molekula ze tři monomerů) tvoří výběžky obalu koronaviru SARS-CoV-2, a který se váže na lidské hostitelské buňky.

Výzkumníci provedli u 4 359 schválených léků tzv. virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na tento konkrétní protein. „V tomto projektu jsme námi vyvíjený program CaverDock poprvé použili ke studiu takto vysokého počtu molekul. Program prokázal vynikající (prakticky 100%) robustnost a tím se zařadil mezi nejspolehlivější nástroje ve své kategorii.“ uvedl autor algoritmů Dr. Jiří Filipovič z Ústavu výpočetní techniky MU. Program CaverDock byl vyvinut díky podpoře interní grantové agentury MU financující interdisciplinární výzkum a je poskytován široké uživatelské komunitě národní infrastrukturou ELIXIR.CZ. „Provedli jsme hned několik simulací změn molekulového uspořádání tohoto proteinu tak, abychom zjistili, který ze známých léků by mohl mít největší účinnost,“ uvedl Dr. Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří MU a FNUSA-ICRC. Jelikož podobný postup generuje enormní množství dat, využívají se metody strojového učení a umělá inteligence pro jejich analýzu. „Podali jsme také grantovou žádost do programu firmy Microsoft pro použití cloudu Azure,“ dodal Dr. Pinto.

Na základě těchto výpočtů již bylo navrženo několik schválených léčiv, které mohou blokovat funkci tohoto proteinu a zabránit tak vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku. „Umělá inteligence dokáže také nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na protein ještě účinněji,“ upozornil Dr. Pinto, „jde o novou oblast výzkumu nemoci COVID-19, tvoříme softwarová řešení pro urychlení vývoje nových léků.“

 

caverdock1caverdock2

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je již dlouhodobě důležitým centrem provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků a zkoušek zdravotnických prostředků. Fakultní nemocnice také získala v roce 2013 jako jediné zdravotnické zařízení v České republice a jedno z tehdejších pěti míst ve střední a východní Evropě status IQVIA Prime Site centra společnosti IQVIA – je globálním lídrem v poskytování pokročilých analytických služeb, technologických řešení a kontraktovaných výzkumných služeb pro zdravotní a biologický průmysl.

Administrativní stránku realizace klinických studií, ale také podporu v průběhu provádění studií na jednotlivých klinikách zajišťuje již od roku 2009 Oddělení klinických studií Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). „Klinická hodnocení ze všech terapeutických oblastí léčby nabízené naší nemocnicí jsou prováděna zkušenými studijními týmy skládajícími se z lékařů, sester, koordinátorů a dalších důležitých členů týmu. Jsme rádi, že můžeme nabídnout pacientům nejen z Brna, ale i z celého kraje, nejmodernější možnosti léčby.“ uvádí zástupce Oddělení klinických studií Ing. Lucie Tesárková.

Aktuálně jsou ve FNUSA prováděna klinická hodnocení v dermatologii, kardiologii, neurologii, otorinolaryngologii a v dalších oborech. V rámci klinických hodnocení se nyní také otevírají nové možnosti léčby pro pacienty trpící revmatoidní artritidou, ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. „Nemoci postihující gastrointestinální trakt se objevují také u velmi mladých pacientů, kteří ještě zkušenosti s klinickými studiemi nemají anebo o nich neví. Jsou to onemocnění, jejichž projevy kolísají v průběhu roku. Právě během jara dochází u pacientů často ke zhoršení zdravotního stavu. Rádi bychom, aby se k nim tato informace dostala prostřednictvím tisku, jejich lékařů anebo pacientských organizací,“ dodal MUDr. Jan Ulbrych, lékař provádějící studie v oboru gastroenterologie.

Seznam klinických studií, kde aktuálně probíhá nábor pacientů ve Fakultní nemocnici u sv. Anny lze najít zde: V případě dalších dotazů je možné se obrátit na Oddělení klinických studií na emailovou adresu studie@fnusa.cz.

Vědci v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) získali pro výzkum buněčné imunity krevní vzorky 84 dobrovolníků. 47 z nich prodělalo onemocnění COVID-19, další dobrovolníky využili vědci k prokázání, že lidé, kteří nemoc neměli, mají neměřitelnou hladinu specifické imunity proti tomuto koronaviru. Tudíž se dá jasně prokázat, kdo se s onemocněním COVID-19 potkal a kdo nikoliv.

Vzorky vědci nejdříve nechali inkubovat s virovými proteiny a druhý den analyzovali na průtokovém cytometru. „Zjišťovali jsme, zda jsou mezi nimi buňky paměťové, které si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Paměťové buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují produkcí specifického interferonu. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má.“ uvedla doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D., vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC a vědkyně LF MU a dodala: „Zjistili jsme, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká. Jsou jedinci se slabou a silnou stopou. Velice důležité bude vědět, jak se počty buněk budou lišit za zhruba pět až šest měsíců, tedy budeme sledovat dynamiku úbytku počtu těchto buněk v čase. Tato data nám dají odpověď na otázky, zda u pacientů, kteří nemoc prodělali, nemůže přijít třeba do půl roku znovu.“

Na podzim tak proběhne druhá fáze projektu, kdy budou dárci znovu pozváni k odběru krve, aby mohli v Centru buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC experiment zopakovat. „Tím bychom získali informaci o vývoji imunitního systému po určité době od infekce. A také bychom zjistili, zda je imunitní systém schopen reagovat na SARS COV2 se stejnou intenzitou a jestli jsou zapojeny stejné subpopulace imunitních buněk, nebo se spektrum změnilo,“ řekla Irena Koutná.

Nejbližším vědeckým cílem je naměřená data publikovat a představit odborné veřejnosti, jak se chová paměťová imunita. „Analýzou získaných dat bychom chtěli výzkumnou metodu povýšit na jasný diagnostický nástroj pro stanovení imunitní paměti proti onemocnění COVID-19. Zároveň diskutujeme o tom, zda pacienti, kteří mají vysokou míru buněčné imunity, mohou sloužit jako dárci specifických buněk pro léčbu akutně závažně nemocných. Zvažujeme, že navážeme spolupráci s dalším vědeckým pracovištěm, které se zabývá vývojem vakcíny,“ doplnila doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D.

Tisková zpráva

Kardiovaskulární výzkumné spánkové centrum FNUSA-ICRC zorganizovalo opět po roce Kurz pro spánkové techniky. Tento týden se ho zúčastnilo deset zájemců z celé České republiky. Přítomnost alespoň jednoho certifikovaného spánkového technika je podmínkou pro akreditaci pracoviště zajišťujícího diagnostiku a léčbu poruch spánku.

Certifikovaný spánkový technik musí mít střední nebo vysokoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra, zdravotní laborant nebo jiném zdravotnickém oboru, který se zabývá poruchami spánku a bdění, jejich diagnostikou a léčbou. Po vzoru USA a západních států EU se od roku 2016 snaží i Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu spánkové techniky více začlenit do odborného diagnosticko-terapeutického procesu ve spánkových laboratořích. „Proto také vznikl náš kurz, který organizujeme každoročně od roku 2016 jako jediní v České republice. Spánkoví technici musí v současné době v rámci své práce kromě základních znalostí zvládat také techniku registrace polygrafie a polysomnografie, musí být schopni interpretovat záznamy z těchto vyšetření, provádět měření denní spavosti, nastavovat léčbu pomocí různých druhů pozitivní přetlakové ventilace a mnoho dalšího. Musí také znát principy a obsluhu těchto přístrojů včetně moderních metod telemonitoringu,“ uvedl prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., vedoucí Kardiovaskulárního výzkumného spánkového centra FNUSA-ICRC.

Účastníci kurzu se nejdříve seznamují s teorií, nejvíce času však tráví praxí ve spánkových laboratořích. „Jeden den procházejí teorií z oblasti neurologie, kardiologie a plicního lékařství, v dalších dnech se od našich certifikovaných spánkových techniků učí praktické dovednosti. Kurz je zakončen ústní zkouškou a vydáním certifikátu,“ popsala vrchní sestra Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Libuše Martináková.

Spánkové centrum je akreditované Českou společností pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a je na seznamu European Sleep Research Laboratories. Mohou se v něm tedy školit vědci z celé Evropské unie. Kromě kurzů spánkových techniků organizuje i teoretické kurzy spánkové medicíny pro lékaře. O oba kurzy je čím dál větší zájem. „Lékaři ve spánkových centrech jednotlivých nemocnic jsou zahlceni pacienty. Certifikovaní spánkoví technici lékařům výrazně pomáhají, a proto už nestačí kurzy jednou ročně. Další pořádáme již příští rok v únoru,“ uzavřel téma profesor Ondřej Ludka.

Kurz pro spánkové techniky – FNUSA-ICRC

Pacienti z Brna a okolí budou mít i v následujících pěti letech možnost zapojit se do mezinárodních klinických studií zaměřených například na léčbu některých kardiovaskulárních, neurologických, gastrointestinálních či onkologických onemocnění. Lidé trpící roztroušenou sklerózou, Alzheimerovou chorobou, Crohnovou chorobou nebo rakovinou prostaty tak budou mít i nadále přístup k novým, na trhu zatím nedostupným lékům.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně totiž prodloužila o dalších pět let spolupráci s největším zprostředkovatelem klinických studií na světě, americkou firmou IQVIA. Americká společnost IQVIA je největším zprostředkovatelem klinických studií na světě. „Pacienti se tak budou moci i do budoucna účastnit studií, které teprve ověřují účinnost nově vyvíjených léčiv a technologií, tudíž nejsou na trhu dostupné,“ vysvětlil Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Pro pacienty, u kterých neměla žádná běžně dostupná léčba pozitivní výsledky, je účast v klinické studii přínosem. Hodnocený lék i další související vyšetření jsou pro ně navíc v rámci studie bezplatné,“ uvedl vedoucí Oddělení klinických studií FNUSA-ICRC, Ján Lopatář.

V roce 2013 získala Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně jako jediné zdravotnické zařízení v České republice a jedno z tehdejších pěti míst ve střední a východní Evropě status Prime Site centra společnosti IQVIA – tedy hlavního partnera firmy. „Znamená to, že naši lékaři a pacienti mají možnost zapojit se do všech mezinárodních klinických studií, které firma realizuje pro své zákazníky, přední výrobce léčiv a zdravotnických přístrojů. Díky tomuto partnerství jsme také informováni o nejnovějších trendech a připravovaných projektech v této oblasti.“ upřesnil Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC (Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně), jehož je Oddělení klinických studií součástí. Díky spolupráci s IQVIA bylo od roku 2013 zahájeno již 172 klinických studií. Tyto studie jsou určeny zejména pro pacienty s kardiovaskulárními a neurologickými onemocněními, jako jsou například roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba, a také pro pacienty s onkologickým onemocněním, mezi které patří například rakovina prostaty, nebo pro pacienty s nemocemi gastrointestinálního traktu. Prime Site centrum ročně do studií zprostředkovaných IQVIA průměrně zapojí zhruba 100 pacientů.

Tisková zpráva

Dvacet osm týmů z deseti jihomoravských škol. To je dohromady 84 dětí, které se zúčastní třetího ročníku zážitkového závodu FAST běh. Zvládnout budou muset nejen běžeckou část, ale také předvést jak správně provádět resuscitaci, mluvit s operátorem záchranné služby nebo jak reagovat na příznaky mozkové mrtvice. FAST běh organizuje vzdělávací projekt HoBiT (Hodina biologie pro život) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pod heslem „Zapoj se a staň se na den záchranářem!“.

Letos se poběží 28. května v brněnském parku Anthropos a na závodníky čeká trať s několika stanovišti, kde se budou muset vypořádat se situacemi, ve kterých půjde o život. Vše bude samozřejmě jen nasimulováno, ale i tak budou muset účastníci provést všechny úkony správně a rychle. Právě název akce FAST běh odkazuje nejen na rychlost, je to také zkratka, či mnemotechnická pomůcka pro rozpoznání příznaků mozkové mrtvice: F – Face, ochrnutý obličej, A – Arm, ochrnutá paže, S – Speech, zmatená řeč a T – Time, čas volat ihned 155. Partnerem je nově také Moravské zemské muzeum, takže jedno ze stanovišť bude přímo v pavilonu Anthropos a pro účastníky budou připraveny zajímavé ceny.

„Závod je unikátní v tom, že si žáci vyzkouší na stanovištích na vlastní kůži situace, o kterých se ve škole učí jen teoreticky. Z minulých ročníků máme zkušenost, že i sebepřipravenější závodníci jsou v první chvíli zaskočeni, když před nimi zkolabuje člověk se srdečním infarktem nebo když mají záchranáři popsat, co a kde se stalo. Prevence a informovanost veřejnosti je velmi důležitá, proto je FAST běh jednou z mnoha akcí, které pro veřejnost připravujeme,“ vysvětlila organizátorka závodu Hana Pokorná. Závod tak poskytuje žákům jedinečnou průpravu, díky které budou schopni zachránit lidský život.

„Cévní mozková příhoda je společně s infarktem myokardu celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Fatálním událostem lze předejít včasnou pomocí postiženému. A proto se snažíme dlouhodobě a systematicky vzdělávat školní mládež, jak reagovat, aby dotyčného zachránili,” uvedl prof. Robert Mikulík, vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a cerebrovaskulárního výzkumného programu vědeckého centra FNUSA-ICRC.

Pro účastníky bude mimo samotného závodu připraven i bohatý doprovodný program, do kterého se mohou zapojit také kolemjdoucí.  Soutěžící, kteří zrovna nebudou na trati, se zabaví na lanových překážkách, vyzkouší si střelbu z luku či bodyzorbing, který pro ně připraví organizace Milanovy aktivity. Na stáncích projektů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – „Kardiovize Brno 2030“ a  „HOBIT – Hodina Biologie pro živoT“, pro ně budou nachystané kvízy, soutěže a také interaktivní část, během které si budou moci vyzkoušet, s jakými obtížemi se potýká pacient po cévní mozkové příhodě. Na akci se také představí Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, která předvede svou techniku a vybavení a aplikace Záchranka.
„FAST běh pořádáme od roku 2016 a jsem rád, že je o něho, stejně jako o ostatní vzdělávací aktivity programu HOBIT takový zájem nejen mezi dospělými, ale především mezi dětmi a mládeží,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

Závod odstartuje v úterý 28. 5. 2019 v 10 hodin, v brněnském parku ANTHROPOS a zúčastní se jej celkem 28 týmů z jihomoravských škol. FAST běh je pořádán za podpory města Brna a Kanceláře projektu Brno – Zdravé město OZ MMB.

Podrobné informaceGalerie z FAST běhu 2017

Hobbit Fast běh - Foto 1Hobbit Fast běh - Foto 2

Chovatelé domácích mazlíčků mají nižší riziko onemocnění srdce a cév, zdravotně nejlépe jsou pak na tom majitelé psů. Vyplývá to z průřezové analýzy dat projektu Kardiovize Brno 2030, výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně zemře na onemocnění srdce a cév 17,9 milionů lidí, V České republice zemře více než 50 tisíc lidí, nejčastěji na akutní srdeční infarkt či mozkovou mrtvici.

Chovatelé psů jsou zdravější, protože je musí venčit

Na průřezové studii, které se zúčastnilo 1769 náhodně vybraných lidí ve věku od 25 do 64 let, se podíleli spolu s odborníky z FNUSA-ICRC také vědci z prestižní americké nemocnice Mayo Clinic a z univerzity v italské Katánii. Ze studie vyplývá, že venčení zvířat obecně snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Zdravotně nejlépe pak na tom jsou majitelé psů více než ti, kteří chovají jiné domácí mazlíčky.

„Srovnávali jsme rizikové faktory kardiovaskulárních chorob a takzvané metriky kardiovaskulárního zdraví, jako je například BMI, zdravá strava, úroveň fyzické aktivity, kouření, krevní tlak, glukóza či cholesterol, mezi majiteli psů, majiteli ostatních domácích mazlíčků, a lidí, kteří nemají žádné zvíře,“ uvedl Manlio Vinciguera, vedoucí výzkumného týmu FNUSA-ICRC Kardiovize Brno 2030, který se na výzkumu podílel.

Domácí mazlíčky vlastní téměř každý druhý

Podle studie vlastní nějaké domácí zvíře více než 40 % respondentů, přičemž většina z nich (57,5 %) vlastní psa, zbytek pak jiné domácí zvíře. „V porovnání s lidmi, kteří psa nevlastní, byli majitelé domácích zvířat spíše ženy, s nižším vzděláním, spíše kuřačky vykonávající více fyzické aktivity. Vzhledem k metrice kardiovaskulárního zdraví, častěji také vykazovaly fyzickou aktivitu na střední či ideální úrovni, a kouření na nízké úrovni,“ popsal výsledky studie Manlio Vinciguera s tím, že majitelé psů navíc vykazovali vyšší skóre kardiovaskulárního zdraví ve srovnání s ostatními majiteli zvířat, nebo s lidmi, kteří domácích zvíře nevlastní vůbec. Majitelé psů častěji dosáhli doporučené úrovně fyzické aktivity a stravování.

„Potřeba pohybu je zdůrazňovaná jako prevence různých civilizačních onemocnění, ať již prevence cukrovky, obezity, vysokého krevního tlaku nebo také duševního zdraví. Studie našeho týmu opět dokazují, že je fyzická aktivita je opravdu důležitá,“ doplnil Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kardiovize Brno 2030 je medicínský výzkumný program Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), který si klade za cíl identifikovat rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění v dospělé populaci města Brna a postupným zvyšováním povědomí o rizikových faktorech životního stylu a posunem ve smýšlení i chování obyvatel jihomoravské metropole dosáhnout toho, aby se v Brně snížila nemocnost a úmrtnost na choroby srdce a cév.

V letech 2011–2015 bylo vybudováno v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC). Šlo o jeden z prioritních projektů financovaných ze Strukturálních fondů EU. Z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace přispěla EU více než dvě miliardy Kč. Od roku 2011 získalo FNUSA-ICRC dalších 36 projektů financovaných z prostředků Evropské unie v celkové výši přesahující půldruhé miliardy Kč.

Díky grantům ze zdrojů EU a ČR nakoupilo v letech 2011–2015 FNUSA-ICRC zhruba 1200 nových přístrojů, často unikátních, v celkové hodnotě více než 1,2 miliardy CZK. „Významná část přístrojů je používána kromě výzkumu také na našich pracovištích při léčbě a diagnostice našich pacientů, jiná část je zase sdílena s Masarykovou univerzitou, ústavy Akademie věd, nebo Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně. Centrum je také zapojeno do 14 mezinárodních projektů financovaných z evropského programu Horizon 2020,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je nositelem projektu ICRC a jejíž součástí mezinárodní centrum je.

Za poměrně krátkou dobu své existence je FNUSA-ICRC jedno z nejdynamičtějších výzkumných center v Brně. „Jsme členem sedmi mezinárodních výzkumných sítí, účastníme se realizace patnácti mezinárodních výzkumných projektů, spolupracujeme s výzkumníky z více než stovky zahraničních výzkumných center, univerzit a nemocnic, spolupracujeme s předními nadnárodními firmami jako GE Healthcare, Honeywell, ResMed nebo Stereotaxis,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC, Gorazd B. Stokin„Kromě toho spolupracujeme také s brněnskými univerzitami či s domácími firmami jako BioVendor, Cardion, Contipro nebo Enantis,“ dodal Stokin.

A nejen firmy či instituce mohou těžit ze spolupráce s FNUSA-ICRC. Brňané se mohou zúčastnit preventivních programů jako Kardiovize Brno 2030 (cílem projektu je dosáhnout toho, aby mělo Brno v roce 2030 nejnižší nemocnost a úmrtnost na onemocnění cév a srdce v České republice u osob produktivního věku) nebo HoBiT (jak správně reagovat na mozkovou mrtvici či srdeční infarkt). Kromě toho existují i další veřejně přístupné aktivity, jako například Týden mozku, kde se mohou zájemci dozvědět o vybraných nemocech a nejnovějších metodách jejich léčby.

Spolupráce na kvalitním výzkumu táhne do Brna také zahraniční vědce a studenty. „Přilákali jsme do Brna bezmála stovku zahraničních výzkumníků z 25 zemí – například máme osmnáct italských zaměstnanců, což je největší skupina italských výzkumníků ve výzkumných institucích v ČR. Také k nám přijíždí na studijní pobyty zahraniční studenti a mladí vědci ze zahraničí, například z USA, Indie nebo Japonska a každý rok k nám přijede na veřejné přednášky minimálně dvacítka špičkových zahraničních vědců. Myslím si, že tím pomáháme budovat pozitivní image Brna v zahraničí,“ uzavřel Stokin.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) dnes navštívil velvyslanec Spojených států amerických Stephen B. King s třemi kolegy z velvyslanectví USA v Praze. Cílem setkání bylo podpořit již zavedenou spolupráci v oblasti zdravotnického výzkumu a rozvíjet další.

V rámci návštěvy brněnského výzkumného centra se velvyslanec setkal s několika vedoucími výzkumných týmů a seznámil se s jejich prací. „Velvyslanec měl možnost navštívit naši unikátní spánkovou laboratoř, ve které léčíme pacienty s poruchami spánku, dále laboratoř srdeční elektrofyziologie, v rámci které funguje jedinečný magnetický stereotaktický navigační systém od americké firmy Stereotaxis. Kromě toho se v týmu Biomedicínské inženýrství seznámil s patentovanou technologií, která dokáže určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na milisekundy měří jejich vzájemné zpoždění,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

„Vzhledem k tomu, že současný výzkum našeho centra probíhá v úzké spolupráci s místními a národními institucemi a ústavy, jako je Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně či Akademie věd ČR, jedná se o významnou možnost nejen pro Brno, ale také pro náš stát. Z tohoto důvodu má návštěva velvyslance velký význam pro naše město a celý region,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně  Martin Pavlík s tím, že předminulý týden se velvyslanec King rovněž zúčastnil jednání předsedy vlády Andreje Babiše s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Během své návštěvy v USA představil český premiér novou strategii výzkumu a vývoje české vlády. Neexistuje lepší příklad této nové strategie než to, co se děje zde, v Mezinárodním centru klinického výzkumu, s pomocí mnoha amerických partnerů,“ sdělil americký velvyslanec King.

Česká republika a Spojené státy dlouhodobě spolupracují ve výzkumu, vývoji a inovacích, přičemž FNUSA-ICRC hraje v této oblasti významnou roli s americkými partnery. Například s Mayo Clinic, se kterou má FNUSA-ICRC dvě společné patentové přihlášky u Amerického patentového úřadu a téměř 150 společných publikací, nebo s University of South Florida, se kterou má FNUSA-ICRC více než 60 společných publikací, s Yale University, kam aktuálně nastupuje na dvouletou stáž budoucí vedoucí výzkumného týmu FNUSA-ICRC.

Brněnské mezinárodní centrum také spolupracuje s americkými firmami, jako je GE Healthcare, jehož viceprezident pro výzkum na konci února navštívil FNUSA-ICRC, Psychogenics, které FNUSA-ICRC pomáhá vyvíjet léčiva na neurodegenerativní choroby, nebo ResMed, kterému centrum pomáhá vyvíjet zařízení na diagnózu spánkové apnoe.
Od roku 2011 se FNUSA-ICRC vyvinulo v mezinárodně konkurenceschopné a vysoce produktivní výzkumné centrum translační medicíny, které zajisté sehraje vůdčí roli ve svém oboru v blízké budoucnosti.

Americký velvyslanec v Brně - FNUSA-ICRC - foto 1
Americký velvyslanec v Brně - FNUSA-ICRC - foto 2
Americký velvyslanec v Brně - FNUSA-ICRC - foto 3
Americký velvyslanec v Brně - FNUSA-ICRC - foto 4
Americký velvyslanec v Brně - FNUSA-ICRC - foto 5

Od roku 2017 je Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) součástí projektu Evropské databáze spánkové apnoe (ESADA – European Sleep Apnea Database). Brněnské centrum doposud poskytlo data více než 700 pacientů, čímž se zařadilo mezi dvě instituce s nejvyšším počtem ročně začleněných pacientů. V lednu 2020 bude FNUSA-ICRC hostit setkání ESADA Evropské společnosti pro výzkum spánku. Do Brna se tak na pár dní sjedou odborníci z různých koutů Evropy, jejichž výzkum napomáhá zdravějšímu spánku, který u lidí snižuje riziko vzniku dalších zdravotních komplikací.

Spánkové laboratoře FNUSA-ICRC patří k nejmodernějším nejenom v České republice, ale rovněž v Evropě. Měsíčně je v nich vyšetřeno přes 60 pacientů v průběhu jednodenní hospitalizace, a kromě diagnostiky poruchy spánku, zvané spánková apnoe neboli zástava dýchání ve spánku, pomáhají ve výzkumu vlivu poruch spánku na vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění.

V roce 2017 se FNUSA-ICRC zapojilo do projektu ESADA, který slouží jako referenční databáze evropských pacientů se spánkovou apnoe. „Dosud jsme poskytli data 732 pacientů a stali se tak druhým největším přispěvatelem za rok do této databáze, na které se podílí 33 výzkumných center z celé Evropy,“ přiblížil docent Ondřej Ludka, vedoucí výzkumník výzkumného týmu Spánková medicína FNUSA-ICRC.

Databáze doposud obsahuje údaje o více než 25 000 pacientech. Data z registru vědci hojně využívají pro svou výzkumnou činnost, navíc jim pomáhají i při zkvalitňování péče o své pacienty. „ESADA slouží jako most pro vzdělávání a předávání vědomostí mezi participujícími středisky. Snažíme se rovněž registr dále propojovat s dalšími většími evropskými databázemi,“ doplnil docent Ludka.

Informace z registru využívá ke svému výzkumu rovněž i výzkumný tým Spánková medicína, díky čemuž vznikají například kvalitní vědecké články publikované předními světovými časopisy. V roce 2019 bude docent Ludka spoluautorem dvou článků vycházejících z této databáze ve významných časopisech s impakt faktorem. Jedná se o články popisující vztah vysoké hladiny cholesterolu a poruch dýchání ve spánku a vztah výskytu nádorů u žen a spánkové apnoe („Hyperlipidemia Prevalence and Cholesterol Control in Obstructive Sleep Apnea: Data from the European Sleep Apnea Database (ESADA)“ a „Cancer prevalence is increased in females with sleep apnoea – data from the ESADA”).

Postavení FNUSA-ICRC jako jednoho z předních evropských center spánkového výzkumu potvrzuje také to, že na poslední zasedání ESADA bylo brněnské centrum vybráno jako místo, kde se bude v lednu 2020 konat setkání projektu ESADA Evropské společnosti pro výzkum spánku.

Světový den spánku 15. 3. 2019 – jak na lepší a zdravější spánek?

Lidé stráví ve spánku až jednu třetinu života. Spánek patří mezi základní lidské potřeby stejně jako jídlo a pití a zásadně ovlivňuje celkové zdraví člověka. S krátkodobou poruchou spánku se alespoň jedenkrát za život setkal skoro každý, chronicky jí trpí 15–30% populace. Spánek je možné zlepšit dodržováním několika pravidel, nicméně s vážnějšími poruchami spánku je nutné vždy vyhledat lékaře.

RADY PRO LEPŠÍ SPANÍ – PRAVIDLA SPÁNKOVÉ HYGIENY:

  • Cca 4–6 hodin před ulehnutí není vhodné pít kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje. Stejně tak není vhodné pití alkoholu, který zhoršuje kvalitu spánku.
  • Vhodné je vynechat večer těžká jídla, poslední jídlo by mělo být 3-4 hodiny před ulehnutím.
  • Večer bychom neměli řešit důležité věci, které nás mohou rozrušit.
  • Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek, naopak větší fyzická aktivita před ulehnutím (3-4 hodiny) již může spánek narušit.
  • Vhodné je taktéž nekouřit, zvláště pak před usnutím a v době nočních probuzení.
  • Postel i ložnice by měly sloužit pouze ke spánku a pohlavnímu životu.
  • V místnosti na spaní je vhodné minimalizovat hluk a světlo, také je vhodné usínat při teplotě 18–20 °C.
  • Chodit spát a vstávat bychom měli každý den (i o víkendu) přibližně ve stejnou dobu.
  • V posteli bychom neměli trávit zbytečnou dobu, postel slouží ke spaní, a ne k přemýšlení či převalování.

Doc. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.

V rámci výzkumu se zaměřuje na studium významu rizikových faktorů, jako jsou poruchy dýchání v průběhu spánku či jeho zástavy – neboli spánkovou apnoe, a jejich spojení s obezitou a dalšími kardiovaskulárními chorobami včetně infarktu myokardu. Docent Ludka je vedoucí Kardiovaskulárního spánkového centra (KVSC) FNUSA-ICRC – jednoho z mála pracovišť, které se na území EU specializuje na diagnostiku a léčbu poruch dýchání ve spánku u pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému.