Spolupráce ve výzkumu a vzdělávání byla předmětem diskuzí během návštěvy viceprezidenta a ředitele pro globální výzkum společnosti GE Healthcare v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). GE Healthcare, třetí největší výrobce zdravotnických technologií na světě, sledoval vývoj FNUSA-ICRC již od jeho vzniku před deseti lety a s výzkumným centrem průběžně rozvíjel úzkou spolupráci.

FNUSA-ICRC bylo vybudováno s finanční podporou Strukturálních fondů Evropské Unie jako mezinárodní multidisciplinární centrum lékařského výzkumu a je součástí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Od roku 2011 centrum vybudovalo své výzkumné týmy a jeho výzkum přinesl řadu výsledků, jako například nový diagnostický přístroj vysokofrekvenčního EKG vyvinutého ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR, na který byl v loňském roce vydán patent patentovým úřadem USA.

Během návštěvy zástupců ze společnosti GE Healthcare byla nalezena řada příležitostí pro spolupráci mezi firmou a FNUSA- ICRC. „Předvedli jsme hostům novou technologii EKG a prodiskutovali její možné využití v kardiologii, ale také jsme jim ukázali řadu našich dalších laboratoří a probrali s nimi řadu dalších oblastí pro spolupráci, například v nukleární medicíně nebo magnetické rezonanci,“ řekl Gorazd B. Stokin, šéf výzkumného centra FNUSA-ICRC.

„FNUSA-ICRC má několik unikátních laboratoří pro vývoj a testování zdravotnických přístrojů, jako například klinicko-farmakologickou jednotku pro první klinické zkoušky na lidských dobrovolnících, nebo podzemní prostory pro testování diagnostických zařízení, které pracují s velmi slabým signálem, úplně odstíněné od okolního prostředí,“ dodává Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny.

„Prostory, vybavení a kvalita pracovníků FNUSA-ICRC na nás udělala velký dojem. Probrali jsme několik oblastí možné spolupráce, například novou metodu vyšetřování v nukleární kardiologii, která by pro pacienta byla mnohem šetrnější než jakákoliv nyní používaná metoda,“ komentoval návštěvu centra Bram Stolk, viceprezident a ředitel pro globální výzkum GE Healthcare„V současnosti vyrábíme rychlou a vysoce senzitivní scanner SPECT a FNUSA-ICRC má nápad na vyšetření pomocí velmi nízkých dávek thalia, což snižuje ozáření pacienta při vyšetření na téměř polovinu v porovnání se standardně používanými postupy. Probírali jsme proto spolupráci na metodě, která by umožnila přesněji zaměřenou léčbu srdeční arytmie.“

Ve skupině návštěvníků z GE Healthcare byli kromě Brama Stolka také ředitel firmy pro strategický výzkum v Evropě Perry Frederick, ředitel pro celosvětový výzkum technologie magnetické rezonance Reed Busse, manažer pro výzkum ve východní Evropě Azim Celik, a ředitel pro ČR a Slovensko Jan Novák. Kromě nich se návštěvy ve FNUSA-ICRC zúčastnili také zástupci velvyslanectví USA v Praze a Americké obchodní komory„Česká republika a Spojené státy mají dlouhou historii na poli výzkumu a inovací, proto je přirozené, že mnohé české univerzity a výzkumná centra spolupracují se svými protějšky v USA na vývoji medicínských inovací s cílem zlepšit léčbu a zachránit lidské životy. FNUSA-ICRC však kromě spolupráce s americkými nemocnicemi a univerzitami také spolupracuje s americkými výrobci, kteří jsou na špičce medicínských inovací,“ říká Ariel Jahner, ekonomická specialistka americké ambasády.

O společnosti GE Healthcare:
• Společnost je jednou z předních světových lékařských technologických firem. Společnost GE Healthcare je poskytovatelem lékařských zobrazovacích, monitorovacích, biomechanických a buněčných a genových terapií, podporované digitální technologií. Celkový objem je ve výši 19 miliard dolarů.
• Působí ve 140 zemích s více než 50 000 zaměstnanci po celém světě. Má 16 000 zaměstnanců v Evropě.
• Její více než 100leté zkušenosti v oblasti zdravotní péče zahrnují mnoho inovací a průmyslových primátů, včetně rentgenového přístroje, mamografu s možností asistence pacienta a ultrazvuku vybaveného umělou inteligencí.
• Je připravena pracovat v centru ekosystému, který dodává slib „Precision Health“ – s využitím dat a analýz od našich diagnostických, terapeutických a monitorovacích firem, abychom umožnili více prediktivní a individuální péči o pacienta:
o Přesná diagnostika – Diagnostika řízená daty podporuje lepší individualizovaná klinická a operačních rozhodnutí.
o Přesná léčba – Přináší přesně vyvinuté a cílené terapie a intervence pacientům.
o Přesné monitorování – dnešní monitoring se zaměřuje na nemocné pacienty, ale nová řešení umožňují nákladově efektivní, proaktivní, preventivní monitorování.
• Spolupracuje s předními lékaři, výzkumnými pracovníky, poskytovateli farmaceutických a zdravotnických technologií, dodavateli technologií a ministerstvy zdravotnictví s cílem zlepšit výsledky v oblasti zdravotní péče.
• Investuje do naší budoucnosti v oblastech jako je analytika, umělá inteligence, řízení výkonnosti přístrojů, cloud, aditivní technologie a buněčná a genová terapie.

O výzkumném centru FNUSA-ICRC:
• Mezinárodní mezioborové výzkumné centrum vybudované za významného finančního příspěvku Evropské unie v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
• Zaměřuje se na onemocnění a poruchy srdce a mozku a vybraná onkologická onemocnění.
• Cílem je nalézt nové preventivní, diagnostické a léčebné metody na problémy které zabraňují zdravému stárnutí člověka.
• Má v současnosti 30 výzkumných týmů a pracuje v něm 400 pracovníků z 20 zemí.
• Jeho výzkumníci získali za 7 let provozu centra řadu ocenění, včetně jedné z cen Česká hlava, cenu Alzheimerovské asociace pro mladé vědce, cenu Evropské iktové organizace za přínos k léčbě mozkové mrtvice, nebo cenu rakouského ministerstva pro inovace.
• Získalo za krátkou dobu své existence 2 patenty a 7 užitných nebo průmyslových vzorů na nové technologie.
• Jeho výzkumníci publikují v nejprestižnějších zahraničních časopisech jako New England Journal of Medicine, Nature, nebo Science Translational Medicine.
• Spolupracuje s řadou renomovaných zahraničních výzkumných pracovišť, jako například s renomovanou americkou Mayo Clinic, University of California, University of Oxford, nebo Karolinska Institutet ve Švédsku.
• Spolupracuje s mnoha průmyslovými podniky z ČR i zahraničí, je strategickým partnerem americké firmy IQVIA, největšího zprostředkovatele klinických studií.

Návštěva GE HealthCare ve FNUSA-ICRC - foto 1Návštěva GE HealthCare ve FNUSA-ICRC - foto 2Návštěva GE HealthCare ve FNUSA-ICRC - foto 4Návštěva GE HealthCare ve FNUSA-ICRC - foto 5

Návštěva GE HealthCare ve FNUSA-ICRC - foto 3

Foto:
Prezentace nového vysokofrekvenčního EKG vyvinutého naším týmem Biomedicínské inženýrství ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR a pražskou firmou M&I s.r.o.
Viceprezident GE Healthcare pro globální výzkum B. Stolk, ředitel výzkumu v Evropě P. Frederick, manažer výzkumu ve východní Evropě A. Celik, country manager pro ČR a Slovensko J. Novák, výkonný ředitel Americké obchodní komory v ČR W. Stacey, vedoucí výzkumného týmu BME P. Leinveber a seniorní výzkumník týmu BME FNUSA-ICRC a Ústavu přístrojové techniky AVČR P. Jurák.

Téměř 23 tisíc lidí má v ČR každý rok akutní infarkt myokardu, hovorově srdeční infarkt. Ti, kteří se dostanou do specializovaného kardiocentra včas, mají dobrou šanci ho přežít. Třetina pacientů se však do nemocnice brzy vrátí s dalším infarktem. U těchto pacientů je již úmrtnost o dost vyšší, a to až trojnásobně. Důsledné dodržování zásad zdravého životního stylu a znalost rizikových faktorů ischemické choroby srdeční snižuje pravděpodobnost vzniku druhého infarktu. To potvrzují výsledky vzdělávacího programu Pro život po infarktu myokardu, na kterém se podílelo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), které sklidily úspěch mimo jiné i na Světovém kardiologickém kongresu v Dubaji.

Léčba infarktu se za posledních 25 let v České republice natolik zdokonalila, že pacient může už po několika dnech hospitalizace odejít do domácího léčení, avšak velká část pacientů dostane druhý nebo třetí infarkt a tam je již procento úmrtí podstatně vyšší; Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se spolu s kardiocentry v Ostravě, Olomouci, Zlíně, Jihlavě a Brně, zapojila do mezinárodního projektu Pro život po infarktu myokardu. Do programu se kromě českých kardiocenter zapojila centra ze Španělska, Portugalska a Řecka.

„U pacientů, kteří jsou dostatečně informovaní o tom, jak se o sebe po prodělaném infarktu starat, se snižuje pravděpodobnost opětovné hospitalizace o 30 %,“ říká MUDr. Ota Hlinomaz, lékař I. kardioangiologické kliniky a vedoucí výzkumného týmu Akutní koronární syndromy FNUSA-ICRC. „Cílem programu Pro život po infarktu myokardu bylo proto zmapovat nedostatky v existujícím programu sekundární prevence, vytvořit kvalitní edukační materiály pro pacienta a zdravotní personál, a tím umožnit pacientovi lépe porozumět svým rizikovým faktorům.“

Pacienti byli poučeni o rizikových faktorech a následně podepsali takzvanou Smlouvu Pro život po infarktu myokardu, ve které se zavázali ke konkrétní změně životního stylu. Ta obsahuje například rozhodnutí přestat kouřit, upravit stravování či pohybový režim. Tyto změny vedou např. k úpravě hladin cholesterolu či krevního tlaku, a tím snižují riziko vzniku dalšího srdečního infarktu.

Následně výzkumníci zhodnotili, jak informovaný pacient změnil svůj životní styl. „Standardizované, zdravotní sestrou vedené včasné školení vedlo k výraznému poklesu cholesterolu u pacientů zejména LDL – cholesterolu*. Pacienti rovněž výrazně omezili kouření. U informované skupiny pacientů došlo k významnému snížení roční kardiovaskulární a celkové úmrtnosti,“ uvedl Ota Hlinomaz.

Závěry programu Pro život po infarktu myokardu prokazují, že vzdělávání pacientů a zvyšování jejich informovanosti o rizikových faktorech vzniku infarktu, by se měly stát nedílnou součástí jejich léčby. „Pilotní fáze programu byla velmi úspěšná, což dokazuje i to že nám byla dána možnost prezentovat výsledky na Světovém kardiologickém kongresu v Dubaji, v prosinci loňského roku“ sdělila manažerka programu MUDr. Zuzana Kaifoszová ze společnosti HELIS Partners Consulting.

„Věříme, že se cílené vzdělávání pacientů stane součástí včasné komplexní rehabilitace u pacientů po prodělaném srdečním infarktu. V letošním roce bude např. zahájen vzdělávací program pro pacienty po srdečním infarktu také v Lázních Poděbrady,“ uvedla Dr. Kaifoszová.

* LDL cholesterol způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu ve stěnách cév.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a česká společnost PrimeCell založily výzkumné konsorcium v oblasti inovativní regenerativní medicíny s několika izraelskými partnery. Memorandum o výzkumné spolupráci podepsali všichni partneři v neděli v Jeruzalémě na slavnostním zahájení státní návštěvy prezidenta České republiky v Izraeli. Česko-izraelské výzkumné konsorcium se bude zabývat využitím lidských buněčných produktů k léčbě různých druhů onemocnění.

Dohodu o výzkumné spolupráci uzavřely PrimeCell a FNUSA-ICRC se třemi izraelskými společnostmi – Alpha Net, Pres-By Vision a Chelotech. Do aktivit konsorcia se zapojí také vědci z Sackler Faculty of Medicine, univerzity v Tel Avivu. „Cílem konsorcia je vyvinout nové metody vysoce personalizované efektivní léčby, a to především pro případy, kdy pacienta nelze léčit běžnými léčivy nebo metodami nebo je léčba lidskými buňkami pro pacienta šetrnější,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík.

„Regenerativní medicína je mladý obor, který využívá přirozených léčivých a regenerativních vlastností lidských buněk, popřípadě genů. V posledních letech se nám podařilo vyvinout v kooperaci s několika výzkumnými centry a univerzitami léčiva na bázi buněk, které zásadně zlepšují kvalitu života tisícům pacientů,“ uvedl Michal Zahradníček, zakladatel společnosti PrimeCell, která patří mezi lídry v regenerativní medicíně v EU. PrimeCell disponuje dvěma špičkovými laboratorními komplexy v Brně a Ostravě, ve kterých zaměstnává stovky specialistů na buněčnou biologii a příbuzné obory. „Velice se nám osvědčila spolupráce s institucemi jako FNUSA-ICRC. Před měsícem jsme například zahájili s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity výzkum a translační vývoj tzv. Natural Killer Cells, které jsou schopné zabít nádorové buňky či buňky napadené viry,“ dodává Zahradníček.

Buňky pro regenerativní medicínu mohou pocházet buď z vlastního těla pacienta, nebo od dárce. „Lidské buňky nebo tkáně jsou zpracované, manipulované nebo upravené speciálními postupy tak, abychom po jejich aplikaci do pacientova těla dosáhli požadovaného regeneračního účinku v postižených tkáních nebo orgánech,“ vysvětlil Serhiy Forostyak, ředitel výzkumu a vývoje společnosti PrimeCell. Postupy regenerativní medicíny je možné využít například při léčbě očních a neurodegenerativních chorob, onemocnění a poruch srdce, osteoartritidy a revmatické artritidy, ortopedii, hojení ran nebo popálenin.

„Izrael je na špičce výzkumu v mnoha oblastech a regenerativní medicína patří mezi ně,“ uvedl Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC„Naše centrum vybudovalo v posledních 5–6 letech moderní kapacity pro výzkum jako například centrum buněčného a tkáňového inženýrství, klinicko-farmakologickou jednotku pro zkoušení nových léčiv a zdravotnických přístrojů nebo laboratoř pro využití přeprogramovaných lidských kmenových buněk k modelování lidských chorob, které vedou ke kardiomyopatii a selhání srdce,“ uzavřel Gorazd B. Stokin.


PrimeCell Advanced Therapy je biomedicínská společnost specializující se na vývoj léčiv v klinickém hodnocení, zaměřených na buněčnou terapii a tkáňové inženýrství. Vlastní a provozuje 10 000 m2 laboratoří správné farmaceutické praxe (cGMP). Díky více než dvacetileté zkušenosti personálu se zpracováním tkání a manipulací lidských buněk a nejmodernější výrobní infrastruktuře je respektovaným výrobcem inovativních léčiv se zákazníky v osmi zemích světa.

FNUSA-ICRC: Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vědecko-výzkumné centrum zaměřující se na hledání nových metod, technologií a léčiv pro prevenci, diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních, neurologických a vybraných onkologických onemocnění a poruch. Centrum bylo vybudováno v letech 2011–2015 s přispěním Strukturálních fondů EU. Výzkum je založen na spolupráci odborníků v rámci mezinárodních multioborových týmů a již přináší výsledky v podobě nových diagnostických zařízení a léčebných metod.
Alpha Net: Firma byla založena v roce 1996. Původně se specializovala na oftalmologii, později se její zaměření rozšířilo na ostatní oblasti medicíny a dnes dodává široké portfolio medicínských přístrojů nemocnicím, klinikám i ordinacím. Firma si vybudovala silné renomé pro svoje inovace a důslednou podporu zákazníků, kterým nabízí nejnovější technologie a léčebné metody. Cílem firmy je zlepšovat zdraví a kvalitu života pacientů a podporovat izraelskou lékařskou komunitu a medicínský sektor.

Chelotech: Společnost Chelotech je izraelská výzkumná a vývojová farmaceutická společnost, zaměřující se na velmi škodlivý jev: ischemii/reperfuzní poranění (IRI), vyskytující se v různých klinických situacích, převážně u akutního infarktu myokardu (AMI) a ischemické mozkové mrtvice. Chelotech vyvinul lékovou kombinaci, která podle rozsáhlých experimentálních studií ukázala významnou účinnost proti IRI. Chelotech společně s PrimeCell nyní zahájí řadu studií, aby potvrdila díky kombinaci léků u pacientů s AMI nebo ischemickou mozkovou mrtvicí, minimalizaci těžkých poranění po ischemii/reperfuzi.

Pres-By Vision: Společnost Pres-By Vision vyvíjí nové aktivní kontaktní čočky, které pacientům s presbyopií umožňují zlepšit svou ostrost vidění na blízko, bez použití brýlí. Presbyopie je normální ztráta schopnosti zaostřování, ke které dochází v důsledku stárnutí organismu (obvykle od 40. roku života).

 

Memorandum o výzkumné spolupráci - Foto 1Memorandum o výzkumné spolupráci - Foto 2

Tisková zpráva

Ačkoliv se to ve světle zpráv o nejasnostech ohledně vystoupení Velké Británie z Evropské unie může zdát jako překvapující, Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) intenzivně rozvíjí spolupráci s britskými vědci a výzkumnými institucemi. Spolupracuje s nimi na vývoji nových diagnostických zařízení a zdravotnických přístrojů a hledá nové možnosti léčby srdečních chorob, neurodegenerativních nemocí nebo rakoviny. Nyní vědci z obou stran diskutují potenciální spolupráci ve výzkumu srdeční arytmie a srdečního selhání. Spolupráci podporuje rovněž nový velvyslanec Spojeného království v ČR Nick Archer.

V současné době se vědci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny podílejí na realizaci několika mezinárodních výzkumných projektů financovaných z výzkumného programu Evropské unie Horizon 2020, například na projektu CresPace vedeného University of Bath v jihozápadní Anglii, který má za cíl vývoj nového bio-elektronického kardiostimulátoru, nebo projektu ES-Cat vedeného University of Cambridge, který se zaměřuje na hledání nových proteinů a jejich využití v medicíně nebo biotechnologii. S liverpoolskou firmou se zase snaží vyvinout protilátky proti nástupu Alzheimerovy choroby – tento projekt finančně podpořil Jihomoravský kraj.

Výzkumníci FNUSA-ICRC již publikovali vědecké články například společně s výzkumníky z prestižního Francis Crick Institute, University College London nebo Institute of Cancer Research v oblasti onkologie, Imperial College London a University of Liverpool v oblasti kardiologie nebo University of Newcastle a King’s College v oblasti neurologie.

V říjnu navštívila FNUSA-ICRC skupina odborníků na srdeční onemocnění a vady z Imperial College London. Návštěva Brna navázala na předešlá setkání zástupců obou stran, například na evropském kardiologickém kongresu v Mnichově nebo v Londýně. Výzkumníci identifikovali řadu možností pro užší spolupráci v oblasti srdeční arytmie a srdečního selhání a již koncem listopadu se brněnští bioinženýři opět sejdou se svými kolegy v Londýně a další návštěva z Imperial College je v Brně očekávána v prosinci. „Je například domlouvána i spolupráce na komplexním edukačním projektu pro evropské elektrofyziology,“ doplnil MUDr. Zdeněk Stárek, vedoucí výzkumného týmu srdeční elektrofyziologie FNUSA-ICRC.

Z toho, že by již existující nebo nové spolupráce mohl BREXIT zkomplikovat, ve FNUSA-ICRC strach nemáme. „Sledujeme situaci pozorně a nepředpokládáme, že by předpokládané vystoupení Británie z EU mělo mít pro naši spolupráci s britskými vědci nějaký zásadní negativní vliv,“ řekl Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC. „Výzkum by měl zůstat pro Británii jednou z priorit i nadále a jsme si jisti, že úroveň výzkumu v zemi zůstane velmi vysoká i v následujících letech. Kdyby se však někteří zahraniční odborníci přece jenom rozhodli Británii opustit, rádi jim nabídneme, aby pokračovali ve výzkumu u nás,“ dodává s nadsázkou.

Na jeho slova navázal nový velvyslanec Velké Británie v ČR Nick Archer: „Přestože Spojené království opouští EU, vědecká spolupráce s Českou republikou pokračuje a roste. Budoucí bilaterální spolupráci ve vědě a inovacích považujeme za jednu z našich velkých priorit.“  Vědecký atašé britské ambasády v Praze Otakar Fojt dodal: „Britská vláda zaručuje financování britského podílu ve všech projektech programu Horizon 2020, které byly podány před odchodem země z EU a úspěšně prošly hodnotícím procesem. Britští vědci jsou v 380 projektech H2020 společně s vědci z České republiky a dalších zemí.
Z celkových 568 projektů, na kterých se nyní podílí Česká republika, jsou britští odborníci v 67 % všech projektů. Příklady z FNUSA-ICRC jsou skvělou ukázkou úspěšné česko-britské vědecké spolupráce.“

Návštěva britského velvyslance ve FNUSA-ICRC - Foto 1Návštěva britského velvyslance ve FNUSA-ICRC - Foto 2Návštěva britského velvyslance ve FNUSA-ICRC - Foto 3Návštěva britského velvyslance ve FNUSA-ICRC - Foto 4

V druhém říjnovém týdnu se v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny Brně (FNUSA-ICRC) konalo již páté společné setkání jeho Dozorčí rady a Mezinárodního vědeckého poradního sboru, jehož cílem bylo zhodnotit aktivity vědeckých a administrativních týmů FNUSA-ICRC.

Pravidelný hodnoticí panel je svým formátem v České republice unikátní. Členové obou rad reprezentují vysoký mezinárodní standard medicínského výzkumu a jejich názory a doporučení jsou velice cenné a napomáhají rozvoji centra. Mezinárodní hodnotitelé letos ocenili vysokou úroveň akce jak po stránce obsahové, tak organizační a shodovali se, že kvalita výzkumu ve FNUSA-ICRC neustále roste a centrum se posouvá vpřed.

Mnoho z účastníků jednání letošní pokrok centra hodnotilo jako doposud nejvýraznější. Oceňovali například:

  • vysokou a nadále rostoucí kvalitu výzkumu a jeho rozsáhlé portfolio, vysokou úroveň a široký záběr našich výzkumných týmů v základním i klinickém výzkumu
  • vznikají projekty s obrovským potenciálem pomáhat pacientům, jako například registr kvality iktové péče RES-Q vznikající pod vedením docenta Roberta Mikulíka, vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu
  • viditelné zlepšení regionální spolupráce s dalšími výzkumnými centry, jako je například CEITEC
  • nárůst mezinárodních výzkumných spoluprací výzkumných týmů, zvýšení mezinárodního profilu a počtu kvalitních publikací s vysokým impakt faktorem
  • výbornou organizaci, schopné vedení a představitele centra, kterým se daří převádět vizi do klinické praxe

 

Společné setkání obou rad hodnotitelé označují za vysoce přínosné, jelikož prokazuje transparentnost centra a přináší výzkumným týmům zpětnou vazbu zvenčí.

Přinášíme vybrané názory a doporučení hodnotitelů.

„Pro mne jako ředitele fakultní nemocnice, pod kterou FNUSA-ICRC patří, a která je nositelem všech výzkumných aktivit a grantových prostředků, je velmi důležité mít zpětnou vazbu od nezávislých odborníků, zda výzkum a veškeré činnosti, které vyvíjíme, jdou správným směrem a budou přínosem pro vědu a zdravotnictví, nejen u nás.“

Martin Pavlík

Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a předseda Dozorčí rady FNUSA-ICRC

„Je mým nesmírným potěšením sdílet s vámi hodnocení členů Mezinárodní vědecké a poradní rady a Dozorčí rady FNUSA-ICRC, kteří se jednohlasně shodli na tom, že výkony našeho centra velice předčily jejich očekávání, a to nejen v oblasti výzkumu.“

Gorazd Bernard Stokin

Ředitel FNUSA-ICRC

„Pokrok je nepřetržitý a plynulý, výzkumné týmy sílí a jejich reporty jsou více konstruktivní a detailnější než v minulosti. Ve FNUSA-ICRC funguje vývoj vědeckých strategií, publikování i mezinárodní spolupráce.“

Robert Will

Profesor klinické neurologie z Edinburské univerzity

„Zlepšení jsou tento rok největší, jaká kdy byla, a to i co se hodnoticího systému týče. Oceňuji rapidní zlepšení regionální spolupráce a vznik projektů, které mají potenciál zachraňovat pacienty po celém světě. Základní výzkum je ve FNUSA-ICRC velice silný, začlenil bych více neurologie, aby byl posílen i výzkum klinický. Mezinárodní spolupráce je zásadní, stejně tak však schopnost udržet šikovné vědce v Brně.“

Brett Kissela

Vedoucí Katedry neurologie a rehabilitační medicíny Univerzity v Cincinnati

„Progres hodnotím velmi pozitivně. Od minulého roku se zlepšily mezinárodní spolupráce výzkumných týmů, více lidí nyní zná FNUSA-ICRC a Brno. Z globálního hlediska vzrostl mezinárodní profil Brna. Do budoucna je nutné se zaměřit na otázku: co bude po 2020? Je to otázka, kterou je nutné řešit hlavně na úrovni národní politiky, ale jelikož z ní vyvstává mnoho nejistot, doporučoval bych se na ni zaměřit.“

Kenneth Moya

Výzkumník College de France

„Vidím obrovský pokrok, výzkumné týmy i vedení centra přesně vědí, co chtějí. Oproti minulosti se zvýšila kvalita výzkumu, zlepšily se vědecké články a publikace a ukotvení výzkumu. Oceňuji silné vedení, které bojuje za vize centra, Dr. Stokinovi (šéfovi FNUSA-ICRC) se daří centrum formovat.“

Gustavo Sevlever

Předseda oddělení Neuropatologie a molekulární biologie na neurologickém institutu FLENI v Buenos Aires

„Kvalita byla skvělá. Rozpracované věci do sebe postupně zapadají. Oceňuji portfolio výzkumných skupin a snahu zaujmout vědce z celého světa a nalákat je do Brna.

Peter Nestor

Profesor neurologie na australském Queensland Brain Institute

„FNUSA-ICRC je jedinečné, nejproduktivnější a nejvýkonnější centrum na našem území. Rovněž systém hodnocení externími evaluátory je v České republice unikátní.“

Martin Jan Stránský

Docent klinické neurologie na Yale School of Medicine

„Věda a prezentace týmů jsou na vysoké úrovni, stejně tak budova a pracovní prostředí. Neustále je potřeba lákat mladé vědce, kteří jsou liberální a chtějí zkoušet nové věci, to každé organizaci pomáhá růst, stejně tak doporučuji více spolupracovat s univerzitami. Co se týče mezinárodní spolupráce, Asie je v současnosti progresivní region – nové zařízení, univerzity, bohaté financování vědy, to pomáhá jejímu rapidnímu růstu.“

Laurent Rénia

Výkonný ředitel výzkumného centra Singapore Immunology Network

„Vědci a jejich výzkum jsou kvalitní, rovněž jejich podpora a navazování mezinárodních spoluprací. Týmy bych obohatil o inženýry, jelikož role technologií neustále roste a je nutné dbát na multidisciplinární přístup.“

Tatsuya Shimizu

Ředitel Ústavu pokročilého biomedicínského inženýrství a vědy na Tokijské ženské lékařské univerzitě

„Mít možnost slyšet externí hodnocení je velmi přínosné. Vědci jsou vynikající, kvalita jejich výzkumu excelentní.“

Alice Zemljic-Harpf

Původem rakouská vědkyně působící na Kalifornské univerzitě

„Oproti minulému roku nastaly opět výrazné změny k lepšímu. Zvýšilo se množství a kvalita publikací, roste úroveň výzkumných týmů a funguje dynamika mezi personálem instituce.“

Robert Zorec

Profesor na Lékařské fakultě Univerzity v Lublani

Tisková zpráva

První setkání účastníků jedinečného projektu Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (ENOCH – „MolEcular, cellular and cliNical apprOaCH to healthy aging“) se v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) uskuteční ve čtvrtek 25. října. Projekt v hodnotě 700 mil. Kč se zaměří na nalezení léčby pro nemoci, které nejvíce ovlivňují stárnutí, jako demence, rakovina nebo choroby srdce.

Na zahajovací schůzce budou prodiskutovány klíčové aktivity projektu. Projednány budou administrativní záležitosti, jako jsou rozpočet, milníky či harmonogram, zejména však bude kladen důraz na diskuzi odborné části projektu. „Prezentovány budou výzkumné aktivity jednotlivých institucí. Probereme dílčí výzkumné záměry a uskuteční se diskuze jednotlivých vedoucích záměrů tak, aby byly řádně a transparentně nastaveny aktivity a výstupy projektu,“ popsal šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Do Brna dorazí zástupci všech pěti špičkových moravských center zaměřených na translační medicínu, která se na projektu podílejí. Na zahajovací schůzku do FNUSA zavítají kromě zástupců našich výzkumných týmů také zástupci projektových partnerů, aby společně projednali klíčové aktivity a s tím související plánované výstupy.

„I když projekt nese název ENOCH, který se dle literatury dožil 365 let, nemáme tak velké ambice. Cílem projektu není nesmrtelný život, ale zdravé stáří: stárnout aktivně a zdravě, tedy vyvinout nová preventivní, diagnostická a léčebná řešení pro poruchy, které souvisí se stářím,“ přiblížil hlavní cíl Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je příjemcem grantu.

V projektu je zapojených více než 220 výzkumníků z FNUSA-ICRC, Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci, Regionálního centra aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu, Neurologické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice Olomouc a z Blood Cancer Research Group při Ostravské univerzitě. Sjednocení pěti nejlepších moravských výzkumných center představuje velký milník v regionální spolupráci.

Na projekt ENOCH získalo konsorcium vedené FNUSA-ICRC unikátní grant v hodnotě téměř 700 milionů korun ze Strukturálních fondů EU. Výzkum v rámci projektu je zaměřený na nejzávažnější onemocnění nebo poruchy, které ovlivňují člověka v pozdějším věku a znemožňují mu zestárnout zdravě. „Konkrétně se jedná například o degenerativní choroby mozku, rakovinu a leukémii či chronické záněty. Tato onemocnění a poruchy ovlivňují velkou část populace v pokročilém věku, a proto mají vliv nejenom na seniory, ale také na jejich rodiny a na národní zdravotnické systémy a rozpočty na zdravotnictví a sociální služby,“ poukázal Stokin.

Projekt poběží až do roku 2023 a na Moravě tak nyní vzniká unikátní platforma pro špičkové vědce, v rámci níž výzkumníci komunikují a propojují své znalosti a zkušenosti. Ambicí projektu není nesmrtelný život, ale zdravé stárnutí v co nejmenší míře zatížené nemocemi.

Jak předejít mrtvičce a zda je tělo a mozek v kondici, mohou zjistit poslední říjnové pondělí lidé v Brně. I letos se uskuteční osvětová akce, kterou při příležitosti Světového dne cévní mozkové příhody pořádá Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, a to v pondělí 29. října od 8 do 14 hodin.

Výzkumně-vzdělávací program HOBIT realizovaný Cerebrovaskulárním týmem Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) a klinická pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pořádají letošní ročník této akce přímo v prostorách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Foyer budovy O1 v pondělí 29. října od 8 do 14 hodin zaplní hned 8 různých stanovišt, na kterých zájemci načerpají bohaté informace týkající se primární prevence a především to, jak správně rozpoznat příznaky mozkové mrtvice a jak na ně reagovat. „Zájemci si navíc mohou nechat zdarma změřit hned několik hodnot, které představují rizikové faktory pro vznik mrtvice. Každé stanoviště ochotně poskytne poradenství pro daný rizikový faktor,“ přiblížila pořadatelka akce a manažerka programu HOBIT Hana Pokorná.

Konkrétně si návštěvníci mohou otestovat a poradit se o svém krevním tlaku, hladině cukru či hodnotě BMI. Mohou využít analýzu složení těla, změřit si oxid uhelnatý při výdechu nebo sílu stisku. Ověří si kondici mozku pomocí testu kognitivních funkcí a zjistí riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Již pátý ročník akce navazuje na celosvětovou kampaň World Stroke Organization (WSO), která každoročně vyhlašuje téma události. Letošní námět „Up Again After Stroke“ se soustředí na lidi, kteří mrtvici prodělali a bojují s jejími následky. „U pacientů v prvních pěti letech po prvním mozkovém infarktu se recidiva vyskytuje ve 20 %. Riziko opakované ischemické cévní mozkové příhody lze přitom významně snížit různými preventivními opatřeními včetně těch farmakologických,“ popsal vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC a člen WSO Campaign Comittee Robert Mikulík.

„S ohledem na letošní téma, tedy zaměření se na lidi po cévní mozkové mrtvici bude možné v rámci tohoto dne také zhlédnout a vyzkoušet si rehabilitaci robotickou rukou Armeo, která je jedním ze tří přístrojů v celé České republice nebo se seznámit s ergoterapeutickými pomůckami pro pacienty po mrtvici. Je připravena také ukázka správného nácviku dentální hygieny,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel svatoanenské nemocnice.

I špatné čištění zubů může způsobit infarkt nebo mrtvici, proto pravidelná a správné péče o chrup je velmi důležitá. Málokdo ví, že bakterie, která způsobuje zubní kaz a onemocnění dásní, může proniknout do krevního řečiště, kde mohou vznikat sraženiny, které způsobují infarkt či mrtvici.

Po celém světě žije přibližně 80 milionů lidí, kteří prodělali mrtvici, a více než 50 milionů lidí, kteří přežili, trpí určitou formou trvalého zdravotního postižení. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí, v České republice ji každý rok prodělá 25 tisíc lidí a kolem 12 tisíc následkům podlehne.

„Naše nemocnice patří ke špičkovým zdravotnickým zařízením s nadregionálním významem. Naši pracovníci nejen poskytují pomoc při navracení zdraví, ale jejich péče je zaměřena i na prevenci nemocí a výchově ke zdravému životnímu stylu,“ doplnil Martin Pavlík.

Osvětová akce je součástí programu HOBIT neboli HOdina BIologie pro živoT. Jeho cílem je předávat lidem pomocí multimediálního a simulačního vzdělávání informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním či mozkovým infarktem. Minulý rok byl program jako příkladná kampaň na zvyšování povědomí o cévních mozkových příhodách zařazen do publikace The Burden of Stroke in Europe.

Dozvědět se více o programu HOBIT a jeho součástech je možné na webu projektu www.projekthobit.cz, najdete jej též na sociálních sítích Facebook, Instagram či na Youtube. Odkaz na událost.

Světový den cévní mozkové příhody FNUSA-ICRC - 29. 10. 2018

Na společné setkání Dozorčí rady a Mezinárodního vědeckého poradního sboru, jehož cílem je zhodnotit aktivity vědeckých a administrativních týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), i letos dorazili přední zahraniční vědci a lékaři. Setkání se v prostorách FNUSA-ICRC koná již popáté, tento rok připadá na 8. a 9. října.

Cílem celé události je zhodnotit výzkumné a administrativní týmy FNUSA-ICRC, přičemž přítomní hodnotitelé jsou špičkami ve svých oborech. „Členové obou orgánů reprezentují vysoký mezinárodní standard medicínského výzkumu. Jejich názory a doporučení jsou velice cenné, napomáhají rozvoji našeho centra a posouvají jej vpřed,“ sdělil šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Z expertů do Brna letos zavítají například:
Robert Will – profesor klinické neurologie z Edinburské univerzity a zakladatel Národní jednotky pro sledování Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (CJD) v Edinburghu v roce 1990, podílel se rovněž na identifikaci variantní CJD a na zjištění, že tato nemoc související s nemocí šílených krav je přenosná transfuzí krve
Brett Kissela – vedoucí Katedry neurologie a rehabilitační medicíny Univerzity v Cincinnati, jeho výzkum je zaměřen na příčiny, vývoj a léčbu mrtvice, zvláště se zabývá vlivem cukrovky na mrtvici
John Cleland – profesor kardiologie na Královské univerzitě v Londýně, je předním mezinárodním expertem v oblasti srdečního selhání
Gustavo Sevlever – předseda oddělení Neuropatologie a molekulární biologie na neurologickém institutu FLENI v Buenos Aires, je jedním z předních odborníků na využití kmenových buněk v neurologii

Přijedou na setkání poprvé:
Laurent Rénia – výkonný ředitel výzkumného centra Singapore Immunology Network
Tatsuya Shimizu – ředitel Ústavu pokročilého biomedicínského inženýrství a vědy na Tokijské ženské lékařské univerzitě

Dorazí také vědci pocházející z České republiky nebo v zemi působící:
Markus Dettenhofer – ředitel brněnského Středoevropského technologického institutu CEITEC
Mary Anne O’Connell – irská profesorka a vedoucí výzkumné skupiny v CEITEC
Martin J. Stránský – profesor neurologie na Yale School of Medicine je pravnukem zakladatele Lidových novin, založil a řídí polikliniku v Praze

Pravidelné hodnocení, které se v této podobě uskuteční již popáté, představuje jedinečný způsob, jak monitorovat a měřit pokroky výzkumných týmů. „Brno se na dva dny zaplní téměř třemi desítkami odborníků z nejprestižnějších univerzit, nemocnic a výzkumných center z celého světa, kteří nezávisle posoudí aktivity našeho centra. V tom je setkání v České republice unikátní,“ doplnil Stokin.

V minulých letech hodnotitelé oceňovali mimo jiné vysokou kvalitu celého setkání a neustále rostoucí úroveň výzkumných aktivit centra. Většina z nich rovněž vyslovila názor, že existence FNUSA-ICRC je zásadní nejen pro Brno a jihomoravský region, ale i pro celou Českou republiku.

MUDr. Kateřina Sheardová

Foto: MUDr. Kateřina Sheardová, lékařka a členka výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence
FNUSA-ICRC 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Výzkumná spolupráce mezi Mezinárodním centrem klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a prestižní americkou výzkumnou nemocnicí Mayo Clinic se rozšiřuje o další dvě oblasti.

Tým Spánková medicína FNUSA-ICRC navázal spolupráci s lékařem Lyle J. Olsonem z Kliniky kardiovaskulárních chorob Mayo Clinic. Spolupráce se zaměřuje na vliv poruch dýchání na vznik pooperačních komplikací, a to zvláště během operací hrudníku. „Jeden směr našeho společného výzkumu je upřesnění míry rizika pooperačních komplikací po operaci hrudníku u pacientů s různými formami poruch dýchání,“ vysvětlil lékař Ivan Čundrle, člen výzkumného týmu Spánková medicína FNUSA-ICRC. „Druhá oblast je studie, zda mají různé druhy anestézie vliv na četnost zástavy dýchání u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe.“

Výzkumný tým Biostatistika FNUSA-ICRC začal spolupracovat s doktorem Jayem Mandrekarem, který na Mayo Clinic působí jako hlavní statistik oddělení neurologie a divizí infekčních nemocí a klinické mikrobiologie. „Cílem společného projektu je korekce Coxova modelu proporcionálních rizik, což je nejpoužívanější model pro statistickou analýzu klinických a biologických dat. Zaměříme se na přesnost při testování významnosti proměnných, odhady funkce rizika a přežití v modelu s opakovanými pozorováními,“ přiblížila vedoucí výzkumného týmu Biostatistika FNUSA-ICRC Silvie Bělašková.

Společné výzkumy obou institucí se dlouhodobě zaměřují na léčbu a prevenci jak onemocnění srdce a oběhového aparátu, tak na neurologická onemocnění. „Rozšiřování spolupráce je důkazem, že naše dosavadní výzkumná kooperace funguje a má smysl, což rovněž dosvědčují její výsledky,“ sdělil ředitel šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin. Ty čítají mimo jiné téměř 200 společných vědeckých článků a zisk několika amerických i mezinárodních cen pro mladé české výzkumníky. Blíží se také udělení amerického patentu na metodu a zařízení pro léčbu srdeční arytmie výzkumnému týmu 5 vědců z Mayo Clinic a 5 vědců z Brna.

Zástupce Mayo Clinic a koordinátor spolupráce mezi ní a FNUSA-ICRC, profesor psychiatrie a neurologie Yonas Geda, za svůj přínos k rozvoji spolupráce mezi naším centrem a touto prestižní americkou fakultní nemocnicí obdržel z rukou prvního místopředsedy vlády a ministra zahraničí ČR Jana Hamáčka pamětní medaili k výročí založení Československa. „Ocenění bylo dr. Gedovi uděleno v rámci oslav 100. výročí založení Československa, které 28. září uspořádal Generální konzulát České republiky v Chicagu,“ sdělil ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík, který se akce také zúčastnil.

Slavnostní setkání se konalo v Union League Club, kde v roce 1918 přednášel budoucí první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk v rámci svého amerického turné, na kterém propagoval vznik samostatného státu. Slavnostního večera se zúčastnili čeští krajané, američtí investoři v ČR, čeští exportéři a spolupracující výzkumné instituce z ČR a USA, včetně FNUSA-ICRC.

Dr. Geda, FNUSA-ICRC pamětní medaile

Foto: zleva P. Frederick (ředitel pro strategický výzkum společnosti GE Healthcare), Y. Geda (Mayo Clinic), M. Pavlík (ředitel FNUSA, předseda Dozorčí rady FNUSA-ICRC) a M.J. Stránský (Yale Medical School, místopředseda Dozorčí rady FNUSA-ICRC).

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Každé tři sekundy někdo na světě nově onemocní demencí. V současnosti téměř 50 milionů lidí trpí Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence, v roce 2050 se počet nemocných může až ztrojnásobit. Právě neurodegenerativní onemocnění mozku se mohou stát hlavním problémem zdravotnictví a sociálních služeb.

Mezinárodní den Alzheimerovy choroby každoročně připadá na 21. září. Při onemocnění ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Člověk proto zapomíná, nepoznává své známé, ztrácí kontrolu nad svými náladami i pocity, nezvládne se obléknout či najíst a postupně se stává závislým na péči okolí. Jelikož příčiny choroby nejsou zcela objasněny a stále je nevyléčitelná, hraje zásadní roli prevence a přecházení nemoci.

S novými zjištěními v oblasti neurodegenerativních onemocnění mozku přišli vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC). Výsledky studie o stárnutí mozku (Czech Brain Aging Study) prezentovali na nedávné světové konferenci Alzheimerovské asociace v Chicagu. Na základě získaných dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka (spiritual well being – SWB), tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou (spojení označované jako horizontální spiritualita) či s něčím jej přesahujícím jako bohem, vesmírem či universem (tedy vertikální spiritualita), má vliv na ochranu určitých oblastí mozku. „Při dlouhodobém sledování mozku pomocí magnetické rezonance se ukázalo, že lidé, kteří mají vysoké skóre SWB, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální interakcí a empatií a se systémem hodnot,“ zmínila lékařka a členka výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence FNUSA-ICRC, Kateřina Sheardová.

Horizontální spiritualita chrání oblast hipokampu. „To je část mozku související s ukládáním paměťové stopy a je jednou z prvních oblastí, které jsou postiženy při Alzheimerově nemoci,“ doplnila neuroložka Sheardová. Vertikální spiritualita navíc chrání místa ve spánkovém laloku, který souvisí se svobodnou vůlí a uvědoměním si sebe sama – což jsou oblasti, které se aktivují například při meditaci. „Zveřejněné výsledky výzkumu našich vědců přispějí k poznání příčin vzniku této dosud nevyléčitelné choroby“, říká Martin Pavlík, ředitel FN u sv. Anny.

Alzheimerova choroba představuje výzvu nejenom pro vědce, ale rovněž pro systém zdravotnictví a sociální služby. Projevuje se především u osob starších 80 let a délka dožití člověka kontinuálně roste. Podle odhadů se do roku 2060 téměř zdvojnásobí počet seniorů v porovnání s osobami v produktivním věku. S větším počtem seniorů vzroste i počet pacientů trpících chorobami typickými pro stáří, mezi které lze Alzheimerovu chorobu zařadit.

FNUSA-ICRC se dlouhodobě věnuje nemocem souvisejícím se stárnutím a letos na jejich výzkum centrum získalo unikátní grant ENOCH v hodnotě téměř 700 milionů korun. „Výzkum přispěje k lepšímu porozumění, jak a proč určitá onemocnění a poruchy vznikají, jak bychom je mohli odhalit dříve, než se projeví na zdraví člověka, jak bychom je mohli zastavit nebo aspoň zpomalit,“ nastínil šéf FNUSA-ICRC a neurolog Gorazd B. Stokin.

MUDr. Kateřina Sheardová

Foto: MUDr. Kateřina Sheardová, lékařka a členka výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence
FNUSA-ICRC 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.