,

Rekordní FAST běh odstartuje již za týden

Tisková zpráva

Dvacet osm týmů z deseti jihomoravských škol. To je dohromady 84 dětí, které se zúčastní třetího ročníku zážitkového závodu FAST běh. Zvládnout budou muset nejen běžeckou část, ale také předvést jak správně provádět resuscitaci, mluvit s operátorem záchranné služby nebo jak reagovat na příznaky mozkové mrtvice. FAST běh organizuje vzdělávací projekt HoBiT (Hodina biologie pro život) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pod heslem „Zapoj se a staň se na den záchranářem!“.

Letos se poběží 28. května v brněnském parku Anthropos a na závodníky čeká trať s několika stanovišti, kde se budou muset vypořádat se situacemi, ve kterých půjde o život. Vše bude samozřejmě jen nasimulováno, ale i tak budou muset účastníci provést všechny úkony správně a rychle. Právě název akce FAST běh odkazuje nejen na rychlost, je to také zkratka, či mnemotechnická pomůcka pro rozpoznání příznaků mozkové mrtvice: F – Face, ochrnutý obličej, A – Arm, ochrnutá paže, S – Speech, zmatená řeč a T – Time, čas volat ihned 155. Partnerem je nově také Moravské zemské muzeum, takže jedno ze stanovišť bude přímo v pavilonu Anthropos a pro účastníky budou připraveny zajímavé ceny.

„Závod je unikátní v tom, že si žáci vyzkouší na stanovištích na vlastní kůži situace, o kterých se ve škole učí jen teoreticky. Z minulých ročníků máme zkušenost, že i sebepřipravenější závodníci jsou v první chvíli zaskočeni, když před nimi zkolabuje člověk se srdečním infarktem nebo když mají záchranáři popsat, co a kde se stalo. Prevence a informovanost veřejnosti je velmi důležitá, proto je FAST běh jednou z mnoha akcí, které pro veřejnost připravujeme,“ vysvětlila organizátorka závodu Hana Pokorná. Závod tak poskytuje žákům jedinečnou průpravu, díky které budou schopni zachránit lidský život.

„Cévní mozková příhoda je společně s infarktem myokardu celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Fatálním událostem lze předejít včasnou pomocí postiženému. A proto se snažíme dlouhodobě a systematicky vzdělávat školní mládež, jak reagovat, aby dotyčného zachránili,” uvedl prof. Robert Mikulík, vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a cerebrovaskulárního výzkumného programu vědeckého centra FNUSA-ICRC.

Pro účastníky bude mimo samotného závodu připraven i bohatý doprovodný program, do kterého se mohou zapojit také kolemjdoucí.  Soutěžící, kteří zrovna nebudou na trati, se zabaví na lanových překážkách, vyzkouší si střelbu z luku či bodyzorbing, který pro ně připraví organizace Milanovy aktivity. Na stáncích projektů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – „Kardiovize Brno 2030“ a  „HOBIT – Hodina Biologie pro živoT“, pro ně budou nachystané kvízy, soutěže a také interaktivní část, během které si budou moci vyzkoušet, s jakými obtížemi se potýká pacient po cévní mozkové příhodě. Na akci se také představí Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, která předvede svou techniku a vybavení a aplikace Záchranka.
„FAST běh pořádáme od roku 2016 a jsem rád, že je o něho, stejně jako o ostatní vzdělávací aktivity programu HOBIT takový zájem nejen mezi dospělými, ale především mezi dětmi a mládeží,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

Závod odstartuje v úterý 28. 5. 2019 v 10 hodin, v brněnském parku ANTHROPOS a zúčastní se jej celkem 28 týmů z jihomoravských škol. FAST běh je pořádán za podpory města Brna a Kanceláře projektu Brno – Zdravé město OZ MMB.

Podrobné informaceGalerie z FAST běhu 2017

Hobbit Fast běh - Foto 1Hobbit Fast běh - Foto 2
,

Majitelé psů jsou zdravější. Mají nižší riziko onemocnění srdce a cév, potvrdila nová studie

Chovatelé domácích mazlíčků mají nižší riziko onemocnění srdce a cév, zdravotně nejlépe jsou pak na tom majitelé psů. Vyplývá to z průřezové analýzy dat projektu Kardiovize Brno 2030, výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) každoročně zemře na onemocnění srdce a cév 17,9 milionů lidí, V České republice zemře více než 50 tisíc lidí, nejčastěji na akutní srdeční infarkt či mozkovou mrtvici.

Chovatelé psů jsou zdravější, protože je musí venčit

Na průřezové studii, které se zúčastnilo 1769 náhodně vybraných lidí ve věku od 25 do 64 let, se podíleli spolu s odborníky z FNUSA-ICRC také vědci z prestižní americké nemocnice Mayo Clinic a z univerzity v italské Katánii. Ze studie vyplývá, že venčení zvířat obecně snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Zdravotně nejlépe pak na tom jsou majitelé psů více než ti, kteří chovají jiné domácí mazlíčky.

„Srovnávali jsme rizikové faktory kardiovaskulárních chorob a takzvané metriky kardiovaskulárního zdraví, jako je například BMI, zdravá strava, úroveň fyzické aktivity, kouření, krevní tlak, glukóza či cholesterol, mezi majiteli psů, majiteli ostatních domácích mazlíčků, a lidí, kteří nemají žádné zvíře,“ uvedl Manlio Vinciguera, vedoucí výzkumného týmu FNUSA-ICRC Kardiovize Brno 2030, který se na výzkumu podílel.

Domácí mazlíčky vlastní téměř každý druhý

Podle studie vlastní nějaké domácí zvíře více než 40 % respondentů, přičemž většina z nich (57,5 %) vlastní psa, zbytek pak jiné domácí zvíře. „V porovnání s lidmi, kteří psa nevlastní, byli majitelé domácích zvířat spíše ženy, s nižším vzděláním, spíše kuřačky vykonávající více fyzické aktivity. Vzhledem k metrice kardiovaskulárního zdraví, častěji také vykazovaly fyzickou aktivitu na střední či ideální úrovni, a kouření na nízké úrovni,“ popsal výsledky studie Manlio Vinciguera s tím, že majitelé psů navíc vykazovali vyšší skóre kardiovaskulárního zdraví ve srovnání s ostatními majiteli zvířat, nebo s lidmi, kteří domácích zvíře nevlastní vůbec. Majitelé psů častěji dosáhli doporučené úrovně fyzické aktivity a stravování.

„Potřeba pohybu je zdůrazňovaná jako prevence různých civilizačních onemocnění, ať již prevence cukrovky, obezity, vysokého krevního tlaku nebo také duševního zdraví. Studie našeho týmu opět dokazují, že je fyzická aktivita je opravdu důležitá,“ doplnil Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kardiovize Brno 2030 je medicínský výzkumný program Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), který si klade za cíl identifikovat rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění v dospělé populaci města Brna a postupným zvyšováním povědomí o rizikových faktorech životního stylu a posunem ve smýšlení i chování obyvatel jihomoravské metropole dosáhnout toho, aby se v Brně snížila nemocnost a úmrtnost na choroby srdce a cév.

,

15 let od vstupu do EU – FNUSA-ICRC: Za evropské peníze léčíme Brno

V letech 2011–2015 bylo vybudováno v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC). Šlo o jeden z prioritních projektů financovaných ze Strukturálních fondů EU. Z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace přispěla EU více než dvě miliardy Kč. Od roku 2011 získalo FNUSA-ICRC dalších 36 projektů financovaných z prostředků Evropské unie v celkové výši přesahující půldruhé miliardy Kč.

Díky grantům ze zdrojů EU a ČR nakoupilo v letech 2011–2015 FNUSA-ICRC zhruba 1200 nových přístrojů, často unikátních, v celkové hodnotě více než 1,2 miliardy CZK. „Významná část přístrojů je používána kromě výzkumu také na našich pracovištích při léčbě a diagnostice našich pacientů, jiná část je zase sdílena s Masarykovou univerzitou, ústavy Akademie věd, nebo Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně. Centrum je také zapojeno do 14 mezinárodních projektů financovaných z evropského programu Horizon 2020,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je nositelem projektu ICRC a jejíž součástí mezinárodní centrum je.

Za poměrně krátkou dobu své existence je FNUSA-ICRC jedno z nejdynamičtějších výzkumných center v Brně. „Jsme členem sedmi mezinárodních výzkumných sítí, účastníme se realizace patnácti mezinárodních výzkumných projektů, spolupracujeme s výzkumníky z více než stovky zahraničních výzkumných center, univerzit a nemocnic, spolupracujeme s předními nadnárodními firmami jako GE Healthcare, Honeywell, ResMed nebo Stereotaxis,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC, Gorazd B. Stokin. „Kromě toho spolupracujeme také s brněnskými univerzitami či s domácími firmami jako BioVendor, Cardion, Contipro nebo Enantis,“ dodal Stokin.

A nejen firmy či instituce mohou těžit ze spolupráce s FNUSA-ICRC. Brňané se mohou zúčastnit preventivních programů jako Kardiovize Brno 2030 (cílem projektu je dosáhnout toho, aby mělo Brno v roce 2030 nejnižší nemocnost a úmrtnost na onemocnění cév a srdce v České republice u osob produktivního věku) nebo HoBiT (jak správně reagovat na mozkovou mrtvici či srdeční infarkt). Kromě toho existují i další veřejně přístupné aktivity, jako například Týden mozku, kde se mohou zájemci dozvědět o vybraných nemocech a nejnovějších metodách jejich léčby.

Spolupráce na kvalitním výzkumu táhne do Brna také zahraniční vědce a studenty. „Přilákali jsme do Brna bezmála stovku zahraničních výzkumníků z 25 zemí – například máme osmnáct italských zaměstnanců, což je největší skupina italských výzkumníků ve výzkumných institucích v ČR. Také k nám přijíždí na studijní pobyty zahraniční studenti a mladí vědci ze zahraničí, například z USA, Indie nebo Japonska a každý rok k nám přijede na veřejné přednášky minimálně dvacítka špičkových zahraničních vědců. Myslím si, že tím pomáháme budovat pozitivní image Brna v zahraničí,“ uzavřel Stokin.

,

Americký velvyslanec navštívil brněnské vědce. Chce rozvíjet spolupráci ve výzkumu

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) dnes navštívil velvyslanec Spojených států amerických Stephen B. King s třemi kolegy z velvyslanectví USA v Praze. Cílem setkání bylo podpořit již zavedenou spolupráci v oblasti zdravotnického výzkumu a rozvíjet další.

V rámci návštěvy brněnského výzkumného centra se velvyslanec setkal s několika vedoucími výzkumných týmů a seznámil se s jejich prací. „Velvyslanec měl možnost navštívit naši unikátní spánkovou laboratoř, ve které léčíme pacienty s poruchami spánku, dále laboratoř srdeční elektrofyziologie, v rámci které funguje jedinečný magnetický stereotaktický navigační systém od americké firmy Stereotaxis. Kromě toho se v týmu Biomedicínské inženýrství seznámil s patentovanou technologií, která dokáže určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na milisekundy měří jejich vzájemné zpoždění,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

„Vzhledem k tomu, že současný výzkum našeho centra probíhá v úzké spolupráci s místními a národními institucemi a ústavy, jako je Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně či Akademie věd ČR, jedná se o významnou možnost nejen pro Brno, ale také pro náš stát. Z tohoto důvodu má návštěva velvyslance velký význam pro naše město a celý region,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně  Martin Pavlík s tím, že předminulý týden se velvyslanec King rovněž zúčastnil jednání předsedy vlády Andreje Babiše s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Během své návštěvy v USA představil český premiér novou strategii výzkumu a vývoje české vlády. Neexistuje lepší příklad této nové strategie než to, co se děje zde, v Mezinárodním centru klinického výzkumu, s pomocí mnoha amerických partnerů,“ sdělil americký velvyslanec King.

Česká republika a Spojené státy dlouhodobě spolupracují ve výzkumu, vývoji a inovacích, přičemž FNUSA-ICRC hraje v této oblasti významnou roli s americkými partnery. Například s Mayo Clinic, se kterou má FNUSA-ICRC dvě společné patentové přihlášky u Amerického patentového úřadu a téměř 150 společných publikací, nebo s University of South Florida, se kterou má FNUSA-ICRC více než 60 společných publikací, s Yale University, kam aktuálně nastupuje na dvouletou stáž budoucí vedoucí výzkumného týmu FNUSA-ICRC.

Brněnské mezinárodní centrum také spolupracuje s americkými firmami, jako je GE Healthcare, jehož viceprezident pro výzkum na konci února navštívil FNUSA-ICRC, Psychogenics, které FNUSA-ICRC pomáhá vyvíjet léčiva na neurodegenerativní choroby, nebo ResMed, kterému centrum pomáhá vyvíjet zařízení na diagnózu spánkové apnoe.
Od roku 2011 se FNUSA-ICRC vyvinulo v mezinárodně konkurenceschopné a vysoce produktivní výzkumné centrum translační medicíny, které zajisté sehraje vůdčí roli ve svém oboru v blízké budoucnosti.

Záznam tiskové konference na programu Studio ČT24
Americký velvyslanec v Brně - FNUSA-ICRC - foto 1
Americký velvyslanec v Brně - FNUSA-ICRC - foto 2
Americký velvyslanec v Brně - FNUSA-ICRC - foto 3
Americký velvyslanec v Brně - FNUSA-ICRC - foto 4
Americký velvyslanec v Brně - FNUSA-ICRC - foto 5
,

15 . 3. Světový den spánku: Brno se stává evropským centrem spánkové medicíny

Od roku 2017 je Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) součástí projektu Evropské databáze spánkové apnoe (ESADA – European Sleep Apnea Database). Brněnské centrum doposud poskytlo data více než 700 pacientů, čímž se zařadilo mezi dvě instituce s nejvyšším počtem ročně začleněných pacientů. V lednu 2020 bude FNUSA-ICRC hostit setkání ESADA Evropské společnosti pro výzkum spánku. Do Brna se tak na pár dní sjedou odborníci z různých koutů Evropy, jejichž výzkum napomáhá zdravějšímu spánku, který u lidí snižuje riziko vzniku dalších zdravotních komplikací.

Spánkové laboratoře FNUSA-ICRC patří k nejmodernějším nejenom v České republice, ale rovněž v Evropě. Měsíčně je v nich vyšetřeno přes 60 pacientů v průběhu jednodenní hospitalizace, a kromě diagnostiky poruchy spánku, zvané spánková apnoe neboli zástava dýchání ve spánku, pomáhají ve výzkumu vlivu poruch spánku na vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění.

V roce 2017 se FNUSA-ICRC zapojilo do projektu ESADA, který slouží jako referenční databáze evropských pacientů se spánkovou apnoe. „Dosud jsme poskytli data 732 pacientů a stali se tak druhým největším přispěvatelem za rok do této databáze, na které se podílí 33 výzkumných center z celé Evropy,“ přiblížil docent Ondřej Ludka, vedoucí výzkumník výzkumného týmu Spánková medicína FNUSA-ICRC.

Databáze doposud obsahuje údaje o více než 25 000 pacientech. Data z registru vědci hojně využívají pro svou výzkumnou činnost, navíc jim pomáhají i při zkvalitňování péče o své pacienty. „ESADA slouží jako most pro vzdělávání a předávání vědomostí mezi participujícími středisky. Snažíme se rovněž registr dále propojovat s dalšími většími evropskými databázemi,“ doplnil docent Ludka.

Informace z registru využívá ke svému výzkumu rovněž i výzkumný tým Spánková medicína, díky čemuž vznikají například kvalitní vědecké články publikované předními světovými časopisy. V roce 2019 bude docent Ludka spoluautorem dvou článků vycházejících z této databáze ve významných časopisech s impakt faktorem. Jedná se o články popisující vztah vysoké hladiny cholesterolu a poruch dýchání ve spánku a vztah výskytu nádorů u žen a spánkové apnoe („Hyperlipidemia Prevalence and Cholesterol Control in Obstructive Sleep Apnea: Data from the European Sleep Apnea Database (ESADA)“ a „Cancer prevalence is increased in females with sleep apnoea – data from the ESADA”).

Postavení FNUSA-ICRC jako jednoho z předních evropských center spánkového výzkumu potvrzuje také to, že na poslední zasedání ESADA bylo brněnské centrum vybráno jako místo, kde se bude v lednu 2020 konat setkání projektu ESADA Evropské společnosti pro výzkum spánku.

Světový den spánku 15. 3. 2019 – jak na lepší a zdravější spánek?

Lidé stráví ve spánku až jednu třetinu života. Spánek patří mezi základní lidské potřeby stejně jako jídlo a pití a zásadně ovlivňuje celkové zdraví člověka. S krátkodobou poruchou spánku se alespoň jedenkrát za život setkal skoro každý, chronicky jí trpí 15–30% populace. Spánek je možné zlepšit dodržováním několika pravidel, nicméně s vážnějšími poruchami spánku je nutné vždy vyhledat lékaře.

RADY PRO LEPŠÍ SPANÍ – PRAVIDLA SPÁNKOVÉ HYGIENY:

  • Cca 4–6 hodin před ulehnutí není vhodné pít kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje. Stejně tak není vhodné pití alkoholu, který zhoršuje kvalitu spánku.
  • Vhodné je vynechat večer těžká jídla, poslední jídlo by mělo být 3-4 hodiny před ulehnutím.
  • Večer bychom neměli řešit důležité věci, které nás mohou rozrušit.
  • Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek, naopak větší fyzická aktivita před ulehnutím (3-4 hodiny) již může spánek narušit.
  • Vhodné je taktéž nekouřit, zvláště pak před usnutím a v době nočních probuzení.
  • Postel i ložnice by měly sloužit pouze ke spánku a pohlavnímu životu.
  • V místnosti na spaní je vhodné minimalizovat hluk a světlo, také je vhodné usínat při teplotě 18–20 °C.
  • Chodit spát a vstávat bychom měli každý den (i o víkendu) přibližně ve stejnou dobu.
  • V posteli bychom neměli trávit zbytečnou dobu, postel slouží ke spaní, a ne k přemýšlení či převalování.

Doc. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D.

V rámci výzkumu se zaměřuje na studium významu rizikových faktorů, jako jsou poruchy dýchání v průběhu spánku či jeho zástavy – neboli spánkovou apnoe, a jejich spojení s obezitou a dalšími kardiovaskulárními chorobami včetně infarktu myokardu. Docent Ludka je vedoucí Kardiovaskulárního spánkového centra (KVSC) FNUSA-ICRC – jednoho z mála pracovišť, které se na území EU specializuje na diagnostiku a léčbu poruch dýchání ve spánku u pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému.

,

Světový výrobce zdravotnických přístrojů spolupracuje s brněnským centrem. Na výzkumu i vzdělávání

Spolupráce ve výzkumu a vzdělávání byla předmětem diskuzí během návštěvy viceprezidenta a ředitele pro globální výzkum společnosti GE Healthcare v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). GE Healthcare, třetí největší výrobce zdravotnických technologií na světě, sledoval vývoj FNUSA-ICRC již od jeho vzniku před deseti lety a s výzkumným centrem průběžně rozvíjel úzkou spolupráci.

FNUSA-ICRC bylo vybudováno s finanční podporou Strukturálních fondů Evropské Unie jako mezinárodní multidisciplinární centrum lékařského výzkumu a je součástí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Od roku 2011 centrum vybudovalo své výzkumné týmy a jeho výzkum přinesl řadu výsledků, jako například nový diagnostický přístroj vysokofrekvenčního EKG vyvinutého ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR, na který byl v loňském roce vydán patent patentovým úřadem USA.

Během návštěvy zástupců ze společnosti GE Healthcare byla nalezena řada příležitostí pro spolupráci mezi firmou a FNUSA- ICRC. „Předvedli jsme hostům novou technologii EKG a prodiskutovali její možné využití v kardiologii, ale také jsme jim ukázali řadu našich dalších laboratoří a probrali s nimi řadu dalších oblastí pro spolupráci, například v nukleární medicíně nebo magnetické rezonanci,“ řekl Gorazd B. Stokin, šéf výzkumného centra FNUSA-ICRC.

„FNUSA-ICRC má několik unikátních laboratoří pro vývoj a testování zdravotnických přístrojů, jako například klinicko-farmakologickou jednotku pro první klinické zkoušky na lidských dobrovolnících, nebo podzemní prostory pro testování diagnostických zařízení, které pracují s velmi slabým signálem, úplně odstíněné od okolního prostředí,“ dodává Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny.

„Prostory, vybavení a kvalita pracovníků FNUSA-ICRC na nás udělala velký dojem. Probrali jsme několik oblastí možné spolupráce, například novou metodu vyšetřování v nukleární kardiologii, která by pro pacienta byla mnohem šetrnější než jakákoliv nyní používaná metoda,“ komentoval návštěvu centra Bram Stolk, viceprezident a ředitel pro globální výzkum GE Healthcare. „V současnosti vyrábíme rychlou a vysoce senzitivní scanner SPECT a FNUSA-ICRC má nápad na vyšetření pomocí velmi nízkých dávek thalia, což snižuje ozáření pacienta při vyšetření na téměř polovinu v porovnání se standardně používanými postupy. Probírali jsme proto spolupráci na metodě, která by umožnila přesněji zaměřenou léčbu srdeční arytmie.“

Ve skupině návštěvníků z GE Healthcare byli kromě Brama Stolka také ředitel firmy pro strategický výzkum v Evropě Perry Frederick, ředitel pro celosvětový výzkum technologie magnetické rezonance Reed Busse, manažer pro výzkum ve východní Evropě Azim Celik, a ředitel pro ČR a Slovensko Jan Novák. Kromě nich se návštěvy ve FNUSA-ICRC zúčastnili také zástupci velvyslanectví USA v Praze a Americké obchodní komory. „Česká republika a Spojené státy mají dlouhou historii na poli výzkumu a inovací, proto je přirozené, že mnohé české univerzity a výzkumná centra spolupracují se svými protějšky v USA na vývoji medicínských inovací s cílem zlepšit léčbu a zachránit lidské životy. FNUSA-ICRC však kromě spolupráce s americkými nemocnicemi a univerzitami také spolupracuje s americkými výrobci, kteří jsou na špičce medicínských inovací,“ říká Ariel Jahner, ekonomická specialistka americké ambasády.

O společnosti GE Healthcare:
• Společnost je jednou z předních světových lékařských technologických firem. Společnost GE Healthcare je poskytovatelem lékařských zobrazovacích, monitorovacích, biomechanických a buněčných a genových terapií, podporované digitální technologií. Celkový objem je ve výši 19 miliard dolarů.
• Působí ve 140 zemích s více než 50 000 zaměstnanci po celém světě. Má 16 000 zaměstnanců v Evropě.
• Její více než 100leté zkušenosti v oblasti zdravotní péče zahrnují mnoho inovací a průmyslových primátů, včetně rentgenového přístroje, mamografu s možností asistence pacienta a ultrazvuku vybaveného umělou inteligencí.
• Je připravena pracovat v centru ekosystému, který dodává slib „Precision Health“ – s využitím dat a analýz od našich diagnostických, terapeutických a monitorovacích firem, abychom umožnili více prediktivní a individuální péči o pacienta:
o Přesná diagnostika – Diagnostika řízená daty podporuje lepší individualizovaná klinická a operačních rozhodnutí.
o Přesná léčba – Přináší přesně vyvinuté a cílené terapie a intervence pacientům.
o Přesné monitorování – dnešní monitoring se zaměřuje na nemocné pacienty, ale nová řešení umožňují nákladově efektivní, proaktivní, preventivní monitorování.
• Spolupracuje s předními lékaři, výzkumnými pracovníky, poskytovateli farmaceutických a zdravotnických technologií, dodavateli technologií a ministerstvy zdravotnictví s cílem zlepšit výsledky v oblasti zdravotní péče.
• Investuje do naší budoucnosti v oblastech jako je analytika, umělá inteligence, řízení výkonnosti přístrojů, cloud, aditivní technologie a buněčná a genová terapie.

O výzkumném centru FNUSA-ICRC:
• Mezinárodní mezioborové výzkumné centrum vybudované za významného finančního příspěvku Evropské unie v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
• Zaměřuje se na onemocnění a poruchy srdce a mozku a vybraná onkologická onemocnění.
• Cílem je nalézt nové preventivní, diagnostické a léčebné metody na problémy které zabraňují zdravému stárnutí člověka.
• Má v současnosti 30 výzkumných týmů a pracuje v něm 400 pracovníků z 20 zemí.
• Jeho výzkumníci získali za 7 let provozu centra řadu ocenění, včetně jedné z cen Česká hlava, cenu Alzheimerovské asociace pro mladé vědce, cenu Evropské iktové organizace za přínos k léčbě mozkové mrtvice, nebo cenu rakouského ministerstva pro inovace.
• Získalo za krátkou dobu své existence 2 patenty a 7 užitných nebo průmyslových vzorů na nové technologie.
• Jeho výzkumníci publikují v nejprestižnějších zahraničních časopisech jako New England Journal of Medicine, Nature, nebo Science Translational Medicine.
• Spolupracuje s řadou renomovaných zahraničních výzkumných pracovišť, jako například s renomovanou americkou Mayo Clinic, University of California, University of Oxford, nebo Karolinska Institutet ve Švédsku.
• Spolupracuje s mnoha průmyslovými podniky z ČR i zahraničí, je strategickým partnerem americké firmy IQVIA, největšího zprostředkovatele klinických studií.

Návštěva GE HealthCare ve FNUSA-ICRC - foto 1Návštěva GE HealthCare ve FNUSA-ICRC - foto 2Návštěva GE HealthCare ve FNUSA-ICRC - foto 4Návštěva GE HealthCare ve FNUSA-ICRC - foto 5

Návštěva GE HealthCare ve FNUSA-ICRC - foto 3

Foto:
Prezentace nového vysokofrekvenčního EKG vyvinutého naším týmem Biomedicínské inženýrství ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR a pražskou firmou M&I s.r.o.
Viceprezident GE Healthcare pro globální výzkum B. Stolk, ředitel výzkumu v Evropě P. Frederick, manažer výzkumu ve východní Evropě A. Celik, country manager pro ČR a Slovensko J. Novák, výkonný ředitel Americké obchodní komory v ČR W. Stacey, vedoucí výzkumného týmu BME P. Leinveber a seniorní výzkumník týmu BME FNUSA-ICRC a Ústavu přístrojové techniky AVČR P. Jurák.

,

Po prvním srdečním infarktu další? Unikátní projekt učí pacienty, jak tomu zabránit.

Téměř 23 tisíc lidí má v ČR každý rok akutní infarkt myokardu, hovorově srdeční infarkt. Ti, kteří se dostanou do specializovaného kardiocentra včas, mají dobrou šanci ho přežít. Třetina pacientů se však do nemocnice brzy vrátí s dalším infarktem. U těchto pacientů je již úmrtnost o dost vyšší, a to až trojnásobně. Důsledné dodržování zásad zdravého životního stylu a znalost rizikových faktorů ischemické choroby srdeční snižuje pravděpodobnost vzniku druhého infarktu. To potvrzují výsledky vzdělávacího programu Pro život po infarktu myokardu, na kterém se podílelo Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), které sklidily úspěch mimo jiné i na Světovém kardiologickém kongresu v Dubaji.

Léčba infarktu se za posledních 25 let v České republice natolik zdokonalila, že pacient může už po několika dnech hospitalizace odejít do domácího léčení, avšak velká část pacientů dostane druhý nebo třetí infarkt a tam je již procento úmrtí podstatně vyšší; Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se spolu s kardiocentry v Ostravě, Olomouci, Zlíně, Jihlavě a Brně, zapojila do mezinárodního projektu Pro život po infarktu myokardu. Do programu se kromě českých kardiocenter zapojila centra ze Španělska, Portugalska a Řecka.

„U pacientů, kteří jsou dostatečně informovaní o tom, jak se o sebe po prodělaném infarktu starat, se snižuje pravděpodobnost opětovné hospitalizace o 30 %,“ říká MUDr. Ota Hlinomaz, lékař I. kardioangiologické kliniky a vedoucí výzkumného týmu Akutní koronární syndromy FNUSA-ICRC. „Cílem programu Pro život po infarktu myokardu bylo proto zmapovat nedostatky v existujícím programu sekundární prevence, vytvořit kvalitní edukační materiály pro pacienta a zdravotní personál, a tím umožnit pacientovi lépe porozumět svým rizikovým faktorům.“

Pacienti byli poučeni o rizikových faktorech a následně podepsali takzvanou Smlouvu Pro život po infarktu myokardu, ve které se zavázali ke konkrétní změně životního stylu. Ta obsahuje například rozhodnutí přestat kouřit, upravit stravování či pohybový režim. Tyto změny vedou např. k úpravě hladin cholesterolu či krevního tlaku, a tím snižují riziko vzniku dalšího srdečního infarktu.

Následně výzkumníci zhodnotili, jak informovaný pacient změnil svůj životní styl. „Standardizované, zdravotní sestrou vedené včasné školení vedlo k výraznému poklesu cholesterolu u pacientů zejména LDL – cholesterolu*. Pacienti rovněž výrazně omezili kouření. U informované skupiny pacientů došlo k významnému snížení roční kardiovaskulární a celkové úmrtnosti,“ uvedl Ota Hlinomaz.

Závěry programu Pro život po infarktu myokardu prokazují, že vzdělávání pacientů a zvyšování jejich informovanosti o rizikových faktorech vzniku infarktu, by se měly stát nedílnou součástí jejich léčby. „Pilotní fáze programu byla velmi úspěšná, což dokazuje i to že nám byla dána možnost prezentovat výsledky na Světovém kardiologickém kongresu v Dubaji, v prosinci loňského roku“ sdělila manažerka programu MUDr. Zuzana Kaifoszová ze společnosti HELIS Partners Consulting.

„Věříme, že se cílené vzdělávání pacientů stane součástí včasné komplexní rehabilitace u pacientů po prodělaném srdečním infarktu. V letošním roce bude např. zahájen vzdělávací program pro pacienty po srdečním infarktu také v Lázních Poděbrady,“ uvedla Dr. Kaifoszová.

* LDL cholesterol způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu ve stěnách cév.

,

Nové česko-izraelské výzkumné konsorcium se zaměří na regenerativní medicínu

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a česká společnost PrimeCell založily výzkumné konsorcium v oblasti inovativní regenerativní medicíny s několika izraelskými partnery. Memorandum o výzkumné spolupráci podepsali všichni partneři v neděli v Jeruzalémě na slavnostním zahájení státní návštěvy prezidenta České republiky v Izraeli. Česko-izraelské výzkumné konsorcium se bude zabývat využitím lidských buněčných produktů k léčbě různých druhů onemocnění.

Dohodu o výzkumné spolupráci uzavřely PrimeCell a FNUSA-ICRC se třemi izraelskými společnostmi – Alpha Net, Pres-By Vision a Chelotech. Do aktivit konsorcia se zapojí také vědci z Sackler Faculty of Medicine, univerzity v Tel Avivu. „Cílem konsorcia je vyvinout nové metody vysoce personalizované efektivní léčby, a to především pro případy, kdy pacienta nelze léčit běžnými léčivy nebo metodami nebo je léčba lidskými buňkami pro pacienta šetrnější,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík.

„Regenerativní medicína je mladý obor, který využívá přirozených léčivých a regenerativních vlastností lidských buněk, popřípadě genů. V posledních letech se nám podařilo vyvinout v kooperaci s několika výzkumnými centry a univerzitami léčiva na bázi buněk, které zásadně zlepšují kvalitu života tisícům pacientů,“ uvedl Michal Zahradníček, zakladatel společnosti PrimeCell, která patří mezi lídry v regenerativní medicíně v EU. PrimeCell disponuje dvěma špičkovými laboratorními komplexy v Brně a Ostravě, ve kterých zaměstnává stovky specialistů na buněčnou biologii a příbuzné obory. „Velice se nám osvědčila spolupráce s institucemi jako FNUSA-ICRC. Před měsícem jsme například zahájili s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity výzkum a translační vývoj tzv. Natural Killer Cells, které jsou schopné zabít nádorové buňky či buňky napadené viry,“ dodává Zahradníček.

Buňky pro regenerativní medicínu mohou pocházet buď z vlastního těla pacienta, nebo od dárce. „Lidské buňky nebo tkáně jsou zpracované, manipulované nebo upravené speciálními postupy tak, abychom po jejich aplikaci do pacientova těla dosáhli požadovaného regeneračního účinku v postižených tkáních nebo orgánech,“ vysvětlil Serhiy Forostyak, ředitel výzkumu a vývoje společnosti PrimeCell. Postupy regenerativní medicíny je možné využít například při léčbě očních a neurodegenerativních chorob, onemocnění a poruch srdce, osteoartritidy a revmatické artritidy, ortopedii, hojení ran nebo popálenin.

„Izrael je na špičce výzkumu v mnoha oblastech a regenerativní medicína patří mezi ně,“ uvedl Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC. „Naše centrum vybudovalo v posledních 5–6 letech moderní kapacity pro výzkum jako například centrum buněčného a tkáňového inženýrství, klinicko-farmakologickou jednotku pro zkoušení nových léčiv a zdravotnických přístrojů nebo laboratoř pro využití přeprogramovaných lidských kmenových buněk k modelování lidských chorob, které vedou ke kardiomyopatii a selhání srdce,“ uzavřel Gorazd B. Stokin.

PrimeCell Advanced Therapy je biomedicínská společnost specializující se na vývoj léčiv v klinickém hodnocení, zaměřených na buněčnou terapii a tkáňové inženýrství. Vlastní a provozuje 10 000 m2 laboratoří správné farmaceutické praxe (cGMP). Díky více než dvacetileté zkušenosti personálu se zpracováním tkání a manipulací lidských buněk a nejmodernější výrobní infrastruktuře je respektovaným výrobcem inovativních léčiv se zákazníky v osmi zemích světa.

FNUSA-ICRC: Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je vědecko-výzkumné centrum zaměřující se na hledání nových metod, technologií a léčiv pro prevenci, diagnostiku a léčbu kardiovaskulárních, neurologických a vybraných onkologických onemocnění a poruch. Centrum bylo vybudováno v letech 2011–2015 s přispěním Strukturálních fondů EU. Výzkum je založen na spolupráci odborníků v rámci mezinárodních multioborových týmů a již přináší výsledky v podobě nových diagnostických zařízení a léčebných metod.
Alpha Net: Firma byla založena v roce 1996. Původně se specializovala na oftalmologii, později se její zaměření rozšířilo na ostatní oblasti medicíny a dnes dodává široké portfolio medicínských přístrojů nemocnicím, klinikám i ordinacím. Firma si vybudovala silné renomé pro svoje inovace a důslednou podporu zákazníků, kterým nabízí nejnovější technologie a léčebné metody. Cílem firmy je zlepšovat zdraví a kvalitu života pacientů a podporovat izraelskou lékařskou komunitu a medicínský sektor.

Chelotech: Společnost Chelotech je izraelská výzkumná a vývojová farmaceutická společnost, zaměřující se na velmi škodlivý jev: ischemii/reperfuzní poranění (IRI), vyskytující se v různých klinických situacích, převážně u akutního infarktu myokardu (AMI) a ischemické mozkové mrtvice. Chelotech vyvinul lékovou kombinaci, která podle rozsáhlých experimentálních studií ukázala významnou účinnost proti IRI. Chelotech společně s PrimeCell nyní zahájí řadu studií, aby potvrdila díky kombinaci léků u pacientů s AMI nebo ischemickou mozkovou mrtvicí, minimalizaci těžkých poranění po ischemii/reperfuzi.

Pres-By Vision: Společnost Pres-By Vision vyvíjí nové aktivní kontaktní čočky, které pacientům s presbyopií umožňují zlepšit svou ostrost vidění na blízko, bez použití brýlí. Presbyopie je normální ztráta schopnosti zaostřování, ke které dochází v důsledku stárnutí organismu (obvykle od 40. roku života).

 

Memorandum o výzkumné spolupráci - Foto 1Memorandum o výzkumné spolupráci - Foto 2
,

Brněnští vědci rozvíjí spolupráci s Británií, BREXITu navzdory

Tisková zpráva

Ačkoliv se to ve světle zpráv o nejasnostech ohledně vystoupení Velké Británie z Evropské unie může zdát jako překvapující, Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) intenzivně rozvíjí spolupráci s britskými vědci a výzkumnými institucemi. Spolupracuje s nimi na vývoji nových diagnostických zařízení a zdravotnických přístrojů a hledá nové možnosti léčby srdečních chorob, neurodegenerativních nemocí nebo rakoviny. Nyní vědci z obou stran diskutují potenciální spolupráci ve výzkumu srdeční arytmie a srdečního selhání. Spolupráci podporuje rovněž nový velvyslanec Spojeného království v ČR Nick Archer.

V současné době se vědci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny podílejí na realizaci několika mezinárodních výzkumných projektů financovaných z výzkumného programu Evropské unie Horizon 2020, například na projektu CresPace vedeného University of Bath v jihozápadní Anglii, který má za cíl vývoj nového bio-elektronického kardiostimulátoru, nebo projektu ES-Cat vedeného University of Cambridge, který se zaměřuje na hledání nových proteinů a jejich využití v medicíně nebo biotechnologii. S liverpoolskou firmou se zase snaží vyvinout protilátky proti nástupu Alzheimerovy choroby – tento projekt finančně podpořil Jihomoravský kraj.

Výzkumníci FNUSA-ICRC již publikovali vědecké články například společně s výzkumníky z prestižního Francis Crick Institute, University College London nebo Institute of Cancer Research v oblasti onkologie, Imperial College London a University of Liverpool v oblasti kardiologie nebo University of Newcastle a King’s College v oblasti neurologie.

V říjnu navštívila FNUSA-ICRC skupina odborníků na srdeční onemocnění a vady z Imperial College London. Návštěva Brna navázala na předešlá setkání zástupců obou stran, například na evropském kardiologickém kongresu v Mnichově nebo v Londýně. Výzkumníci identifikovali řadu možností pro užší spolupráci v oblasti srdeční arytmie a srdečního selhání a již koncem listopadu se brněnští bioinženýři opět sejdou se svými kolegy v Londýně a další návštěva z Imperial College je v Brně očekávána v prosinci. „Je například domlouvána i spolupráce na komplexním edukačním projektu pro evropské elektrofyziology,“ doplnil MUDr. Zdeněk Stárek, vedoucí výzkumného týmu srdeční elektrofyziologie FNUSA-ICRC.

Z toho, že by již existující nebo nové spolupráce mohl BREXIT zkomplikovat, ve FNUSA-ICRC strach nemáme. „Sledujeme situaci pozorně a nepředpokládáme, že by předpokládané vystoupení Británie z EU mělo mít pro naši spolupráci s britskými vědci nějaký zásadní negativní vliv,“ řekl Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC. „Výzkum by měl zůstat pro Británii jednou z priorit i nadále a jsme si jisti, že úroveň výzkumu v zemi zůstane velmi vysoká i v následujících letech. Kdyby se však někteří zahraniční odborníci přece jenom rozhodli Británii opustit, rádi jim nabídneme, aby pokračovali ve výzkumu u nás,“ dodává s nadsázkou.

Na jeho slova navázal nový velvyslanec Velké Británie v ČR Nick Archer: „Přestože Spojené království opouští EU, vědecká spolupráce s Českou republikou pokračuje a roste. Budoucí bilaterální spolupráci ve vědě a inovacích považujeme za jednu z našich velkých priorit.“  Vědecký atašé britské ambasády v Praze Otakar Fojt dodal: „Britská vláda zaručuje financování britského podílu ve všech projektech programu Horizon 2020, které byly podány před odchodem země z EU a úspěšně prošly hodnotícím procesem. Britští vědci jsou v 380 projektech H2020 společně s vědci z České republiky a dalších zemí.
Z celkových 568 projektů, na kterých se nyní podílí Česká republika, jsou britští odborníci v 67 % všech projektů. Příklady z FNUSA-ICRC jsou skvělou ukázkou úspěšné česko-britské vědecké spolupráce.“

Návštěva britského velvyslance ve FNUSA-ICRC - Foto 1Návštěva britského velvyslance ve FNUSA-ICRC - Foto 2Návštěva britského velvyslance ve FNUSA-ICRC - Foto 3Návštěva britského velvyslance ve FNUSA-ICRC - Foto 4
,

Mezinárodní hodnocení FNUSA-ICRC: vysoká kvalita výzkumu, bohatá mezinárodní spolupráce a transparentnost centra

V druhém říjnovém týdnu se v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny Brně (FNUSA-ICRC) konalo již páté společné setkání jeho Dozorčí rady a Mezinárodního vědeckého poradního sboru, jehož cílem bylo zhodnotit aktivity vědeckých a administrativních týmů FNUSA-ICRC.

Pravidelný hodnoticí panel je svým formátem v České republice unikátní. Členové obou rad reprezentují vysoký mezinárodní standard medicínského výzkumu a jejich názory a doporučení jsou velice cenné a napomáhají rozvoji centra. Mezinárodní hodnotitelé letos ocenili vysokou úroveň akce jak po stránce obsahové, tak organizační a shodovali se, že kvalita výzkumu ve FNUSA-ICRC neustále roste a centrum se posouvá vpřed.

Mnoho z účastníků jednání letošní pokrok centra hodnotilo jako doposud nejvýraznější. Oceňovali například:

  • vysokou a nadále rostoucí kvalitu výzkumu a jeho rozsáhlé portfolio, vysokou úroveň a široký záběr našich výzkumných týmů v základním i klinickém výzkumu
  • vznikají projekty s obrovským potenciálem pomáhat pacientům, jako například registr kvality iktové péče RES-Q vznikající pod vedením docenta Roberta Mikulíka, vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu
  • viditelné zlepšení regionální spolupráce s dalšími výzkumnými centry, jako je například CEITEC
  • nárůst mezinárodních výzkumných spoluprací výzkumných týmů, zvýšení mezinárodního profilu a počtu kvalitních publikací s vysokým impakt faktorem
  • výbornou organizaci, schopné vedení a představitele centra, kterým se daří převádět vizi do klinické praxe

 

Společné setkání obou rad hodnotitelé označují za vysoce přínosné, jelikož prokazuje transparentnost centra a přináší výzkumným týmům zpětnou vazbu zvenčí.

Přinášíme vybrané názory a doporučení hodnotitelů.

„Pro mne jako ředitele fakultní nemocnice, pod kterou FNUSA-ICRC patří, a která je nositelem všech výzkumných aktivit a grantových prostředků, je velmi důležité mít zpětnou vazbu od nezávislých odborníků, zda výzkum a veškeré činnosti, které vyvíjíme, jdou správným směrem a budou přínosem pro vědu a zdravotnictví, nejen u nás.“

Martin Pavlík

Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a předseda Dozorčí rady FNUSA-ICRC

„Je mým nesmírným potěšením sdílet s vámi hodnocení členů Mezinárodní vědecké a poradní rady a Dozorčí rady FNUSA-ICRC, kteří se jednohlasně shodli na tom, že výkony našeho centra velice předčily jejich očekávání, a to nejen v oblasti výzkumu.“

Gorazd Bernard Stokin

Ředitel FNUSA-ICRC

„Pokrok je nepřetržitý a plynulý, výzkumné týmy sílí a jejich reporty jsou více konstruktivní a detailnější než v minulosti. Ve FNUSA-ICRC funguje vývoj vědeckých strategií, publikování i mezinárodní spolupráce.“

Robert Will

Profesor klinické neurologie z Edinburské univerzity

„Zlepšení jsou tento rok největší, jaká kdy byla, a to i co se hodnoticího systému týče. Oceňuji rapidní zlepšení regionální spolupráce a vznik projektů, které mají potenciál zachraňovat pacienty po celém světě. Základní výzkum je ve FNUSA-ICRC velice silný, začlenil bych více neurologie, aby byl posílen i výzkum klinický. Mezinárodní spolupráce je zásadní, stejně tak však schopnost udržet šikovné vědce v Brně.“

Brett Kissela

Vedoucí Katedry neurologie a rehabilitační medicíny Univerzity v Cincinnati

„Progres hodnotím velmi pozitivně. Od minulého roku se zlepšily mezinárodní spolupráce výzkumných týmů, více lidí nyní zná FNUSA-ICRC a Brno. Z globálního hlediska vzrostl mezinárodní profil Brna. Do budoucna je nutné se zaměřit na otázku: co bude po 2020? Je to otázka, kterou je nutné řešit hlavně na úrovni národní politiky, ale jelikož z ní vyvstává mnoho nejistot, doporučoval bych se na ni zaměřit.“

Kenneth Moya

Výzkumník College de France

„Vidím obrovský pokrok, výzkumné týmy i vedení centra přesně vědí, co chtějí. Oproti minulosti se zvýšila kvalita výzkumu, zlepšily se vědecké články a publikace a ukotvení výzkumu. Oceňuji silné vedení, které bojuje za vize centra, Dr. Stokinovi (šéfovi FNUSA-ICRC) se daří centrum formovat.“

Gustavo Sevlever

Předseda oddělení Neuropatologie a molekulární biologie na neurologickém institutu FLENI v Buenos Aires

„Kvalita byla skvělá. Rozpracované věci do sebe postupně zapadají. Oceňuji portfolio výzkumných skupin a snahu zaujmout vědce z celého světa a nalákat je do Brna.

Peter Nestor

Profesor neurologie na australském Queensland Brain Institute

„FNUSA-ICRC je jedinečné, nejproduktivnější a nejvýkonnější centrum na našem území. Rovněž systém hodnocení externími evaluátory je v České republice unikátní.“

Martin Jan Stránský

Docent klinické neurologie na Yale School of Medicine

„Věda a prezentace týmů jsou na vysoké úrovni, stejně tak budova a pracovní prostředí. Neustále je potřeba lákat mladé vědce, kteří jsou liberální a chtějí zkoušet nové věci, to každé organizaci pomáhá růst, stejně tak doporučuji více spolupracovat s univerzitami. Co se týče mezinárodní spolupráce, Asie je v současnosti progresivní region – nové zařízení, univerzity, bohaté financování vědy, to pomáhá jejímu rapidnímu růstu.“

Laurent Rénia

Výkonný ředitel výzkumného centra Singapore Immunology Network

„Vědci a jejich výzkum jsou kvalitní, rovněž jejich podpora a navazování mezinárodních spoluprací. Týmy bych obohatil o inženýry, jelikož role technologií neustále roste a je nutné dbát na multidisciplinární přístup.“

Tatsuya Shimizu

Ředitel Ústavu pokročilého biomedicínského inženýrství a vědy na Tokijské ženské lékařské univerzitě

„Mít možnost slyšet externí hodnocení je velmi přínosné. Vědci jsou vynikající, kvalita jejich výzkumu excelentní.“

Alice Zemljic-Harpf

Původem rakouská vědkyně působící na Kalifornské univerzitě

„Oproti minulému roku nastaly opět výrazné změny k lepšímu. Zvýšilo se množství a kvalita publikací, roste úroveň výzkumných týmů a funguje dynamika mezi personálem instituce.“

Robert Zorec

Profesor na Lékařské fakultě Univerzity v Lublani