,

V Brně startuje unikátní projekt pěti nejlepších moravských výzkumných center

Tisková zpráva

První setkání účastníků jedinečného projektu Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (ENOCH – „MolEcular, cellular and cliNical apprOaCH to healthy aging“) se v prostorách Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) uskuteční ve čtvrtek 25. října. Projekt v hodnotě 700 mil. Kč se zaměří na nalezení léčby pro nemoci, které nejvíce ovlivňují stárnutí, jako demence, rakovina nebo choroby srdce.

Na zahajovací schůzce budou prodiskutovány klíčové aktivity projektu. Projednány budou administrativní záležitosti, jako jsou rozpočet, milníky či harmonogram, zejména však bude kladen důraz na diskuzi odborné části projektu. „Prezentovány budou výzkumné aktivity jednotlivých institucí. Probereme dílčí výzkumné záměry a uskuteční se diskuze jednotlivých vedoucích záměrů tak, aby byly řádně a transparentně nastaveny aktivity a výstupy projektu,“ popsal šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Do Brna dorazí zástupci všech pěti špičkových moravských center zaměřených na translační medicínu, která se na projektu podílejí. Na zahajovací schůzku do FNUSA zavítají kromě zástupců našich výzkumných týmů také zástupci projektových partnerů, aby společně projednali klíčové aktivity a s tím související plánované výstupy.

„I když projekt nese název ENOCH, který se dle literatury dožil 365 let, nemáme tak velké ambice. Cílem projektu není nesmrtelný život, ale zdravé stáří: stárnout aktivně a zdravě, tedy vyvinout nová preventivní, diagnostická a léčebná řešení pro poruchy, které souvisí se stářím,“ přiblížil hlavní cíl Martin Pavlík, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je příjemcem grantu.

V projektu je zapojených více než 220 výzkumníků z FNUSA-ICRC, Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci, Regionálního centra aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu, Neurologické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice Olomouc a z Blood Cancer Research Group při Ostravské univerzitě. Sjednocení pěti nejlepších moravských výzkumných center představuje velký milník v regionální spolupráci.

Na projekt ENOCH získalo konsorcium vedené FNUSA-ICRC unikátní grant v hodnotě téměř 700 milionů korun ze Strukturálních fondů EU. Výzkum v rámci projektu je zaměřený na nejzávažnější onemocnění nebo poruchy, které ovlivňují člověka v pozdějším věku a znemožňují mu zestárnout zdravě. „Konkrétně se jedná například o degenerativní choroby mozku, rakovinu a leukémii či chronické záněty. Tato onemocnění a poruchy ovlivňují velkou část populace v pokročilém věku, a proto mají vliv nejenom na seniory, ale také na jejich rodiny a na národní zdravotnické systémy a rozpočty na zdravotnictví a sociální služby,“ poukázal Stokin.

Projekt poběží až do roku 2023 a na Moravě tak nyní vzniká unikátní platforma pro špičkové vědce, v rámci níž výzkumníci komunikují a propojují své znalosti a zkušenosti. Ambicí projektu není nesmrtelný život, ale zdravé stárnutí v co nejmenší míře zatížené nemocemi.

,

Brňané bojují proti cévní mozkové příhodě: na preventivní akci načerpají informace o mrtvici a otestují si zdravotní stav

Jak předejít mrtvičce a zda je tělo a mozek v kondici, mohou zjistit poslední říjnové pondělí lidé v Brně. I letos se uskuteční osvětová akce, kterou při příležitosti Světového dne cévní mozkové příhody pořádá Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, a to v pondělí 29. října od 8 do 14 hodin.

Výzkumně-vzdělávací program HOBIT realizovaný Cerebrovaskulárním týmem Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) a klinická pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pořádají letošní ročník této akce přímo v prostorách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Foyer budovy O1 v pondělí 29. října od 8 do 14 hodin zaplní hned 8 různých stanovišt, na kterých zájemci načerpají bohaté informace týkající se primární prevence a především to, jak správně rozpoznat příznaky mozkové mrtvice a jak na ně reagovat. „Zájemci si navíc mohou nechat zdarma změřit hned několik hodnot, které představují rizikové faktory pro vznik mrtvice. Každé stanoviště ochotně poskytne poradenství pro daný rizikový faktor,“ přiblížila pořadatelka akce a manažerka programu HOBIT Hana Pokorná.

Konkrétně si návštěvníci mohou otestovat a poradit se o svém krevním tlaku, hladině cukru či hodnotě BMI. Mohou využít analýzu složení těla, změřit si oxid uhelnatý při výdechu nebo sílu stisku. Ověří si kondici mozku pomocí testu kognitivních funkcí a zjistí riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Již pátý ročník akce navazuje na celosvětovou kampaň World Stroke Organization (WSO), která každoročně vyhlašuje téma události. Letošní námět „Up Again After Stroke“ se soustředí na lidi, kteří mrtvici prodělali a bojují s jejími následky. „U pacientů v prvních pěti letech po prvním mozkovém infarktu se recidiva vyskytuje ve 20 %. Riziko opakované ischemické cévní mozkové příhody lze přitom významně snížit různými preventivními opatřeními včetně těch farmakologických,“ popsal vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC a člen WSO Campaign Comittee Robert Mikulík.

„S ohledem na letošní téma, tedy zaměření se na lidi po cévní mozkové mrtvici bude možné v rámci tohoto dne také zhlédnout a vyzkoušet si rehabilitaci robotickou rukou Armeo, která je jedním ze tří přístrojů v celé České republice nebo se seznámit s ergoterapeutickými pomůckami pro pacienty po mrtvici. Je připravena také ukázka správného nácviku dentální hygieny,“ sdělil Martin Pavlík, ředitel svatoanenské nemocnice.

I špatné čištění zubů může způsobit infarkt nebo mrtvici, proto pravidelná a správné péče o chrup je velmi důležitá. Málokdo ví, že bakterie, která způsobuje zubní kaz a onemocnění dásní, může proniknout do krevního řečiště, kde mohou vznikat sraženiny, které způsobují infarkt či mrtvici.

Po celém světě žije přibližně 80 milionů lidí, kteří prodělali mrtvici, a více než 50 milionů lidí, kteří přežili, trpí určitou formou trvalého zdravotního postižení. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí, v České republice ji každý rok prodělá 25 tisíc lidí a kolem 12 tisíc následkům podlehne.

„Naše nemocnice patří ke špičkovým zdravotnickým zařízením s nadregionálním významem. Naši pracovníci nejen poskytují pomoc při navracení zdraví, ale jejich péče je zaměřena i na prevenci nemocí a výchově ke zdravému životnímu stylu,“ doplnil Martin Pavlík.

Osvětová akce je součástí programu HOBIT neboli HOdina BIologie pro živoT. Jeho cílem je předávat lidem pomocí multimediálního a simulačního vzdělávání informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním či mozkovým infarktem. Minulý rok byl program jako příkladná kampaň na zvyšování povědomí o cévních mozkových příhodách zařazen do publikace The Burden of Stroke in Europe.

Dozvědět se více o programu HOBIT a jeho součástech je možné na webu projektu www.projekthobit.cz, najdete jej též na sociálních sítích Facebook, Instagram či na Youtube. Odkaz na událost.

Světový den cévní mozkové příhody FNUSA-ICRC - 29. 10. 2018
,

Špičkoví vědci z celého světa se popáté setkávají ve FNUSA-ICRC, aby zhodnotili práci našich vědeckých a admin. týmů

Na společné setkání Dozorčí rady a Mezinárodního vědeckého poradního sboru, jehož cílem je zhodnotit aktivity vědeckých a administrativních týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), i letos dorazili přední zahraniční vědci a lékaři. Setkání se v prostorách FNUSA-ICRC koná již popáté, tento rok připadá na 8. a 9. října.

Cílem celé události je zhodnotit výzkumné a administrativní týmy FNUSA-ICRC, přičemž přítomní hodnotitelé jsou špičkami ve svých oborech. „Členové obou orgánů reprezentují vysoký mezinárodní standard medicínského výzkumu. Jejich názory a doporučení jsou velice cenné, napomáhají rozvoji našeho centra a posouvají jej vpřed,“ sdělil šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Z expertů do Brna letos zavítají například:
Robert Will – profesor klinické neurologie z Edinburské univerzity a zakladatel Národní jednotky pro sledování Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (CJD) v Edinburghu v roce 1990, podílel se rovněž na identifikaci variantní CJD a na zjištění, že tato nemoc související s nemocí šílených krav je přenosná transfuzí krve
Brett Kissela – vedoucí Katedry neurologie a rehabilitační medicíny Univerzity v Cincinnati, jeho výzkum je zaměřen na příčiny, vývoj a léčbu mrtvice, zvláště se zabývá vlivem cukrovky na mrtvici
John Cleland – profesor kardiologie na Královské univerzitě v Londýně, je předním mezinárodním expertem v oblasti srdečního selhání
Gustavo Sevlever – předseda oddělení Neuropatologie a molekulární biologie na neurologickém institutu FLENI v Buenos Aires, je jedním z předních odborníků na využití kmenových buněk v neurologii

Přijedou na setkání poprvé:
Laurent Rénia – výkonný ředitel výzkumného centra Singapore Immunology Network
Tatsuya Shimizu – ředitel Ústavu pokročilého biomedicínského inženýrství a vědy na Tokijské ženské lékařské univerzitě

Dorazí také vědci pocházející z České republiky nebo v zemi působící:
Markus Dettenhofer – ředitel brněnského Středoevropského technologického institutu CEITEC
Mary Anne O’Connell – irská profesorka a vedoucí výzkumné skupiny v CEITEC
Martin J. Stránský – profesor neurologie na Yale School of Medicine je pravnukem zakladatele Lidových novin, založil a řídí polikliniku v Praze

Pravidelné hodnocení, které se v této podobě uskuteční již popáté, představuje jedinečný způsob, jak monitorovat a měřit pokroky výzkumných týmů. „Brno se na dva dny zaplní téměř třemi desítkami odborníků z nejprestižnějších univerzit, nemocnic a výzkumných center z celého světa, kteří nezávisle posoudí aktivity našeho centra. V tom je setkání v České republice unikátní,“ doplnil Stokin.

V minulých letech hodnotitelé oceňovali mimo jiné vysokou kvalitu celého setkání a neustále rostoucí úroveň výzkumných aktivit centra. Většina z nich rovněž vyslovila názor, že existence FNUSA-ICRC je zásadní nejen pro Brno a jihomoravský region, ale i pro celou Českou republiku.

MUDr. Kateřina Sheardová

Foto: MUDr. Kateřina Sheardová, lékařka a členka výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence
FNUSA-ICRC 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

,

Spolupráce FNUSA-ICRC s americkou Mayo Clinic se opět rozšiřuje

Výzkumná spolupráce mezi Mezinárodním centrem klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a prestižní americkou výzkumnou nemocnicí Mayo Clinic se rozšiřuje o další dvě oblasti.

Tým Spánková medicína FNUSA-ICRC navázal spolupráci s lékařem Lyle J. Olsonem z Kliniky kardiovaskulárních chorob Mayo Clinic. Spolupráce se zaměřuje na vliv poruch dýchání na vznik pooperačních komplikací, a to zvláště během operací hrudníku. „Jeden směr našeho společného výzkumu je upřesnění míry rizika pooperačních komplikací po operaci hrudníku u pacientů s různými formami poruch dýchání,“ vysvětlil lékař Ivan Čundrle, člen výzkumného týmu Spánková medicína FNUSA-ICRC. „Druhá oblast je studie, zda mají různé druhy anestézie vliv na četnost zástavy dýchání u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe.“

Výzkumný tým Biostatistika FNUSA-ICRC začal spolupracovat s doktorem Jayem Mandrekarem, který na Mayo Clinic působí jako hlavní statistik oddělení neurologie a divizí infekčních nemocí a klinické mikrobiologie. „Cílem společného projektu je korekce Coxova modelu proporcionálních rizik, což je nejpoužívanější model pro statistickou analýzu klinických a biologických dat. Zaměříme se na přesnost při testování významnosti proměnných, odhady funkce rizika a přežití v modelu s opakovanými pozorováními,“ přiblížila vedoucí výzkumného týmu Biostatistika FNUSA-ICRC Silvie Bělašková.

Společné výzkumy obou institucí se dlouhodobě zaměřují na léčbu a prevenci jak onemocnění srdce a oběhového aparátu, tak na neurologická onemocnění. „Rozšiřování spolupráce je důkazem, že naše dosavadní výzkumná kooperace funguje a má smysl, což rovněž dosvědčují její výsledky,“ sdělil ředitel šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin. Ty čítají mimo jiné téměř 200 společných vědeckých článků a zisk několika amerických i mezinárodních cen pro mladé české výzkumníky. Blíží se také udělení amerického patentu na metodu a zařízení pro léčbu srdeční arytmie výzkumnému týmu 5 vědců z Mayo Clinic a 5 vědců z Brna.

Zástupce Mayo Clinic a koordinátor spolupráce mezi ní a FNUSA-ICRC, profesor psychiatrie a neurologie Yonas Geda, za svůj přínos k rozvoji spolupráce mezi naším centrem a touto prestižní americkou fakultní nemocnicí obdržel z rukou prvního místopředsedy vlády a ministra zahraničí ČR Jana Hamáčka pamětní medaili k výročí založení Československa. „Ocenění bylo dr. Gedovi uděleno v rámci oslav 100. výročí založení Československa, které 28. září uspořádal Generální konzulát České republiky v Chicagu,“ sdělil ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík, který se akce také zúčastnil.

Slavnostní setkání se konalo v Union League Club, kde v roce 1918 přednášel budoucí první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk v rámci svého amerického turné, na kterém propagoval vznik samostatného státu. Slavnostního večera se zúčastnili čeští krajané, američtí investoři v ČR, čeští exportéři a spolupracující výzkumné instituce z ČR a USA, včetně FNUSA-ICRC.

Dr. Geda, FNUSA-ICRC pamětní medaile

Foto: zleva P. Frederick (ředitel pro strategický výzkum společnosti GE Healthcare), Y. Geda (Mayo Clinic), M. Pavlík (ředitel FNUSA, předseda Dozorčí rady FNUSA-ICRC) a M.J. Stránský (Yale Medical School, místopředseda Dozorčí rady FNUSA-ICRC).

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

,

Mezinárodní den Alzheimerovy choroby: Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku, potvrdila studie vědců FNUSA-ICRC

Každé tři sekundy někdo na světě nově onemocní demencí. V současnosti téměř 50 milionů lidí trpí Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence, v roce 2050 se počet nemocných může až ztrojnásobit. Právě neurodegenerativní onemocnění mozku se mohou stát hlavním problémem zdravotnictví a sociálních služeb.

Mezinárodní den Alzheimerovy choroby každoročně připadá na 21. září. Při onemocnění ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Člověk proto zapomíná, nepoznává své známé, ztrácí kontrolu nad svými náladami i pocity, nezvládne se obléknout či najíst a postupně se stává závislým na péči okolí. Jelikož příčiny choroby nejsou zcela objasněny a stále je nevyléčitelná, hraje zásadní roli prevence a přecházení nemoci.

S novými zjištěními v oblasti neurodegenerativních onemocnění mozku přišli vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC). Výsledky studie o stárnutí mozku (Czech Brain Aging Study) prezentovali na nedávné světové konferenci Alzheimerovské asociace v Chicagu. Na základě získaných dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka (spiritual well being – SWB), tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou (spojení označované jako horizontální spiritualita) či s něčím jej přesahujícím jako bohem, vesmírem či universem (tedy vertikální spiritualita), má vliv na ochranu určitých oblastí mozku. „Při dlouhodobém sledování mozku pomocí magnetické rezonance se ukázalo, že lidé, kteří mají vysoké skóre SWB, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální interakcí a empatií a se systémem hodnot,“ zmínila lékařka a členka výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence FNUSA-ICRC, Kateřina Sheardová.

Horizontální spiritualita chrání oblast hipokampu. „To je část mozku související s ukládáním paměťové stopy a je jednou z prvních oblastí, které jsou postiženy při Alzheimerově nemoci,“ doplnila neuroložka Sheardová. Vertikální spiritualita navíc chrání místa ve spánkovém laloku, který souvisí se svobodnou vůlí a uvědoměním si sebe sama – což jsou oblasti, které se aktivují například při meditaci. „Zveřejněné výsledky výzkumu našich vědců přispějí k poznání příčin vzniku této dosud nevyléčitelné choroby“, říká Martin Pavlík, ředitel FN u sv. Anny.

Alzheimerova choroba představuje výzvu nejenom pro vědce, ale rovněž pro systém zdravotnictví a sociální služby. Projevuje se především u osob starších 80 let a délka dožití člověka kontinuálně roste. Podle odhadů se do roku 2060 téměř zdvojnásobí počet seniorů v porovnání s osobami v produktivním věku. S větším počtem seniorů vzroste i počet pacientů trpících chorobami typickými pro stáří, mezi které lze Alzheimerovu chorobu zařadit.

FNUSA-ICRC se dlouhodobě věnuje nemocem souvisejícím se stárnutím a letos na jejich výzkum centrum získalo unikátní grant ENOCH v hodnotě téměř 700 milionů korun. „Výzkum přispěje k lepšímu porozumění, jak a proč určitá onemocnění a poruchy vznikají, jak bychom je mohli odhalit dříve, než se projeví na zdraví člověka, jak bychom je mohli zastavit nebo aspoň zpomalit,“ nastínil šéf FNUSA-ICRC a neurolog Gorazd B. Stokin.

MUDr. Kateřina Sheardová

Foto: MUDr. Kateřina Sheardová, lékařka a členka výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence
FNUSA-ICRC 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

,

Žáci si potřetí prověří svou reakci na mrtvici a infarkt, senioři získají informace na přednáškách. FAST běh i program HOBIT+ startují již v září.

Třetí ročník unikátního zážitkového závodu FAST běh, který prověřuje nejen rychlost školáků, ale rovněž i jejich znalosti o cévní mozkové příhodě a infarktu myokardu, se letos uskuteční v pátek 21. září v parku Lužánky. O deset dní dříve navíc odstartuje podzimní série přednášek pro seniory v rámci projektu HOBIT+, jejichž cílem je seniorům předat jednoduché informace vedoucí k záchraně života při vzniku srdečního a mozkového infarktu.

Projekty FAST běh i HOBIT+ jsou součástí vzdělávacího programu HOBIT, který realizuje Cerebrovaskulární tým Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). V září začíná další série přednášek z projektu HOBIT+ určených především pro studenty univerzit třetího věku a členy seniorských spolků, zúčastnit se však může každý. Na nich senioři, jakožto skupina vysoce ohrožená cévními onemocněními, získají informace o infarktu a mrtvici a naučí se rozpoznat jejich příznaky, díky čemuž mohou postiženému či sami sobě zachránit život. V průběhu přednášky dlouhé 90 minut účastníci zhlédnou vzdělávací film o cerebro- a kardiovaskulárních onemocněních a získané znalosti si ověří v simulačním testu, který je tvořen video scénkami reálně zobrazujícími symptomy onemocnění. Celý program klade důraz na rychlost jednání a správné rozpoznání příznaků.

„Vzdělávací program je postavený na myšlence, že pro záchranu života si stačí zapamatovat jen minimum informací. Výuková hodina účastníky zábavnou a inovativní formou seznámí s příznaky onemocnění a správnými reakcemi na ně, s léčbou i rizikovými faktory,“ přiblížil vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC Robert Mikulík, který program zaštiťuje. Po interaktivní části lekce projde lektor s účastníky všechny otázky a poskytne jim zpětnou vazbu a výklad ke správným odpovědím. Na závěr se koná diskuze s lékařem, kterého se účastníci mohou zeptat na cokoliv, co se ještě nedozvěděli.

Od roku 2017 bylo v rámci projektu proškoleno 420 zájemců. Letos se konaly již tři lekce, dalších pět je před námi. Zájemci z veřejnosti se mohou přihlásit na kterýkoliv z termínů 11. září, 9. října či 7. listopadu, zbylé dvě přednášky jsou určené pouze pro členy Diakonie ČCE a studenty U3V Mendelu. Přednášky jsou zdarma, nutná je pouze předchozí registrace na našich webových stránkách.

Kromě série přednášek se v září uskuteční již potřetí zážitková sportovní událost FAST běh, v rámci které budou mít možnost žáci základních škol a víceletých gymnázií si ověřit, zda vědí, jak správně provádět resuscitaci, mluvit s operátorem záchranné služby či jak reagovat na příznaky mozkové mrtvice nebo srdečního infarktu. Na soutěžící čeká trať s úkoly souvisejícími s reakcí na cévní a srdeční příhody, která otestuje, jestli by účastníci v reálné situaci zvládli zachránit lidský život.

„Na stanovištích se žáci na vlastní kůži dostanou do situací, o kterých se doposud učili jen teoreticky ve škole. I výborně připravení závodníci jsou zprvu zaskočení, když před sebou vidí zkolabovat člověka se srdečním infarktem nebo když mají záchranářům popsat, co a kde se stalo,“ vysvětluje organizátorka závodu a manažerka programu HOBIT Hana Pokorná s tím, že závod odstartuje v pátek 21. září v parku Lužánky. Registrace týmů je možná buď do 12. září, nebo do naplnění kapacity závodu. Týmy jsou tříčlenné a každá škola může vyslat až 3 soutěžní týmy, celkem tedy 9 žáků. Závod představuje jedinečnou příležitost získat cenné zkušenosti, které jednou mohou reálně pomoct zachránit něčí život. Cévní mozková příhoda a infarkt myokardu jsou společně nejčastějšími příčinami úmrtí ve světě a rychlost pomoci může rozhodnout o životě či smrti člověka. Proto při provedení závodních úkolů není důležitá pouze preciznost, ale i rychlost. To naznačuje i název závodu FAST běh, kde FAST odkazuje na mnemotechnickou pomůcku pro rozpoznání příznaků mrtvice: Face (ochrnutý obličej), Arm (ochrnutá paže), Speech (zmatená řeč), Time (čas ihned volat 155).

Přihlášení na závod je možné zde: Projekty FAST běh a HOBIT+ jsou součástí programu HOBIT neboli HOdina BIologie pro živoT. Jeho cílem je předat žákům pomocí multimediálního a simulačního vzdělávání informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním či mozkovým infarktem. Program od svého vzniku v roce 2013 sbírá úspěchy, například minulý rok byl jako příkladná kampaň na zvyšování povědomí o cévních mozkových příhodách zařazen do publikace The Burden of Stroke in Europe. Přihlásit se na akce a dozvědět se více o programu HOBIT a jeho součástech je možné na webu projektu www.projekthobit.cz, jsme též na sociálních sítích Facebook, Instagram či na Youtube.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

,

FNUSA-ICRC se podílí na vývoji nové technologie patentované v USA prodlužující život.

Americký patent na inovativní technologii pro přesnější diagnózu onemocnění srdce získali vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), kardiologické kliniky naší nemocnice a firma M&I z Prahy. Nová technologie, která dokáže určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na jednotky milisekund změřit jejich vzájemné zpoždění, se připravuje k zavedení do praxe. Více informací se lze dočíst v TZ.

Výhodou nové technologie vysokofrekvenčního EKG je jednoduchý a neinvazivní postup, nejsou vyžadovány specifické znalosti obsluhy a zpracování je automatické. „Pro účinnou diagnostiku stačí běžné umístění elektrod, které se v klinické praxi využívá pro měření dvanáctisvodového EKG. Naše diagnostická metoda je levná a snadno dostupná,“ podotkl Pavel Leinveber, vedoucí výzkumného týmu Biomedicínské inženýrství FNUSA-ICRC, jehož členové se na vývoji nového EKG podíleli. Na novou metodu a přístroj pro její provádění získaly brněnské instituce společně s firmou M&I patent od Amerického patentového úřadu. „To znamená, že bez jejich souhlasu a bez podílu na zisku nemůže zařízení po dobu 20 let nikdo vyrábět a prodávat.

Na vytvoření nového diagnostického monitoru a jeho zavedení do praxe nyní vědci pracují,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. Cílem je vytvořit jednoduché interaktivní experimentální zařízení pro ověření metodiky v klinické praxi s termínem dokončení v roce 2019. Pokud bude tento vývoj technologie úspěšný, požádají jeho výrobci o certifikaci technologie u Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo Evropské lékové agentury a technologie a metoda budou následně připraveny pro klinické využití. S výzkumem bylo započato na jaře 2013 a stále pokračuje. První patentová ohláška (k CZ patentovému úřadu) byla podána na sklonku roku 2013 a poté druhá v květnu 2014, na kterou navázala EU ohláška (leden 2015). Ta je stále v řešení na EU patentovém úřadě. V červnu 2016 byla podána i žádost o ochranu k US patentovému úřadu, která byla v letošním dubnu udělena.

„Investice do Mezinárodní centra klinického výzkumu začíná nést dlouho očekávané výsledky, které bohužel ve výzkumu nejsou ihned. Vývoj vysokofrekvenčního EKG trval 6 let, samotné vyřízení patentu trvalo 4 roky,“ doplnil ředitel Martin Pavlík. Vývoj spolufinancují evropské strukturální fondy, a to prostřednictvím projektu financovaného ze Strukturálních fondů EU, grantu OPPIK Aplikace od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Projekt zastřešuje brněnská firma Cardion, specialista na přístroje pro kardiologii. „V rámci kardiologie se v tuto chvíli plně věnujeme zkoumání možností dalšího využití této technologie pro diagnostické účely u srdečních chorob komorového myokardu. V oblasti výzkumu epilepsie se nám ve spolupráci s týmy přednosty I. neurologické kliniky pana prof. Brázdila a pana prof. Worrella z Mayo Clinic podařilo ukázat, že v mozku mohou být měřeny tzv. ultra vysokofrekvenční oscilace, které jsou vysoce specifické pro epileptogenní tkáň, která generuje záchvaty. S týmem profesora Worrella dále spolupracujeme na projektu EPAD, který slouží k online akvizici elektrofyziologických dat z mozku epileptických pacientů a následnému předpovídání záchvatů.

Náš tým také vyvíjí algoritmus pro automatickou lokalizaci epileptického ložiska za pomocí zpracování elektrofyziologických signálů a metod umělé inteligence,“ přiblížil Leinveber další výzkum, na kterém se podílí. Tým mladého výzkumníka Pavla Leinvebera z FNUSA-ICRC neslaví úspěch poprvé. Výzkumný tým Biomedicínského inženýrství má 5 již zaregistrovaných užitných nebo průmyslových vzorů, například na Přístroj pro měření, záznam a analýzu elektrického potenciálu způsobeného srdeční aktivitou, Multikanálový celotělový impedanční monitor, nebo Přístroj pro automatické generování proudu do 3D systému cívek pro vytváření magnetického pole. Software pro diagnostiku pacientů se srdečním selháním vynesl prestižní ocenění mezinárodnímu týmu, ve kterém působí i výzkumníci FNUSA-ICRC. Software rozeznávající takzvanou elektrickou dyssynchronii u pacientů se srdečním selháním vyvinuli výzkumníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z University of Rochester v USA a z výzkumného týmu Biomedicínského inženýrství (BME) ve FNUSA-ICRC. Cenu převzal tým na mezinárodní konferenci Computing in Cardiology v Rennes ve Francii 27. 9. 2017. Ústav přístrojové techniky a tým Biomedicínské inženýrství FNUSA-ICRC spolupracují na vývoji metodiky a zařízení pro určení elektrické dyssynchronie srdečních komor již několik let.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

,

Brněnské mezinárodní centrum získalo unikátní grant. Začne studovat stárnutí a s ním spojené nemoci, jako nádory či chronické záněty

FNUSA-ICRC získalo unikátní grant

Tisková zpráva, 8. 6. 2018, Brno

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) získalo unikátní grant v hodnotě téměř 700 milionů korun. Grant je určen na vybudování nového výzkumného týmu, který bude tvořit zhruba 220 výzkumníků. Ti se budou společně zaměřovat na výzkum stárnutí a s ním souvisejících chorob, zejména forem nádorů, chronického zánětu a degenerativních onemocnění mozku a srdce.

Projekt s názvem Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (zkr. ENOCH) obdržel grant ze Strukturálních fondů EU, z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Hlavním vědeckých cílem projektu je vytvořit společný výzkumný program, který se bude zaměřovat na výzkum stárnutí a souvisejících chorob, především forem nádorů, chronického zánětu a degenerativních nemocí. Projekt představuje mezník v regionální spolupráci sjednocením pěti nejlepších moravských výzkumných center na translační medicínu.

Do projektu bude zapojeno více jak 220 výzkumníků z FNUSA-ICRC, které je hlavním příjemcem projektu, Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (IMTM), Regionálního centra aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu (RECAMO), Neurologické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice Olomouc a z Blood Cancer Research Group při Ostravské univerzitě v Ostravě (BCRG). Výzkumní pracovníci budou podle své odbornosti rozděleni do čtyř hlavních výzkumných programů. Jedná se o skupinu Stárnutí a rakovina, která bude zkoumat vztah nádorových onemocnění a stáří. Druhá skupina s názvem Stárnutí a chronické záněty se zaměří na výzkum chronických zánětů spojených s buněčným stárnutím. Skupina Degenerativní procesy ve stáří se bude věnovat výzkumu některých z nejčastějších degenerativních onemocnění mozku a srdce. Poslední skupina Modulace stárnutí se v rámci výzkumu zaměří na přístupy k posílení zdravého stárnutí a metody pro zpomalení procesu stárnutí.

„Díky projektu, který bude realizován v letech 2018 – 2023, se vytvoří unikátní platforma pro špičkové vědce na Moravě, v rámci které budou výzkumníci komunikovat a propojovat své znalosti a zkušenosti týkající se problematiky stárnutí a s ním souvisejících poruch. „Výzkum bude prováděn mezinárodní odborníky v České republice, což více posílí dlouhodobé vazby se stávajícími výzkumnými spolupracovníky, jako je například Mayo Clinic a University of Montreal, a také bude vytvářet a podporovat vztahy nově vzniklé nebo ty, které teprve vzniknou, například s Brain Research Institute v Jižní Koreji a University of Melbourne,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Česká populace stárne a tento trend bude dál pokračovat. Lidé ve věku 65 let v současnosti tvoří pětinu populace. Podle ČSÚ počet obyvatel České republiky vloni přesáhl hranici 10,6 miliónu, přičemž dva miliony z toho tvoří senioři. Podle odhadů se má navíc poměr počtu osob starších 65 let v porovnání s osobami v produktivním věku do roku 2060 téměř zdvojnásobit a dosáhnout zhruba 56 procent. Podle odborníků by navíc pokroky v lékařské péči v relativně blízké budoucnosti umožnili lidem ve vyspělých zemích dožívat se i kolem 120 let.

„Dnešní svět čelí nebývalým demografickým změnám spočívající zejména ve stárnutí obyvatelstva, které spolu s nově se objevujícími nemocemi souvisejícími s věkem představuje významnou výzvu pro zdravotnictví, ekonomiku a společnost jako celek,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. „Díky tomuto novému projektu se zlepší naše chápání stárnutí, vyvinou se nová preventivní, diagnostické a léčebná řešení pro poruchy související s věkem, které umožní, aby společnost začala považovat stárnutí za výhodu, nikoliv za přítěž,“ dodal Pavlík.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

,

Tým FNUSA-ICRC spoluautorem nejlepšího českého kardiologického vědeckého článku v roce 2017

MUDr. Otou Hlinomazem,CSc.

Tisková zpráva, 21. 6. 2018, Brno

Kardiologický tým Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), vedený MUDr. Otou Hlinomazem, CSc., si připsal významný úspěch. Již podruhé byli jeho dva členové spoluautory vědeckého článku v prestižním zahraničním časopise, který získal na výročním sjezdu České kardiologické společnosti cenu za nejlepší publikaci v oblasti kardiologie v Česku za minulý rok.

Hned dvě ocenění za nejlepší kardiologické publikace uveřejněné v předchozím roce – To nejlepší z české kardiologie získal na letošním sjezdu České kardiologické společnosti v Brně MUDr. Ota Hlinomaz, CSc., vedoucí výzkumného týmu Akutní koronární syndromy FNUSA-ICRC. První místo obdržel jako spoluautor za publikaci studie PRAGUE-18 srovnávající nové léky proti srážení krve u pacientů s akutním infarktem myokardu, kterým lékaři operativně opravili zúžená místa či úplně uzavřeli věnčité tepny zásobující srdeční sval. Třetí místo pak brněnský kardiolog získal za spoluautorství na publikaci výzkumu, v rámci kterého odborníci srovnávali dvě metody léčby restenózy (pozn. znovuzúžení cévy) ve stentu (pozn. kovová výztuž, spirála).

Do studie PRAGUE-18, jejíž vedoucí je prof. Zuzana Moťovská Ph.D. z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, bylo zapojeno 1230 pacientů z celkem 14 českých zdravotnických center. „Studie se zabývala srovnáním nových léků proti srážení krve- Prasugrelu a Ticagreloru u pacientů s akutním infarktem myokardu léčených pomocí primární perkutánní koronární intervence. Studie neprokázala mezi sledovanými léky žádný významný rozdíl,“ popsal hlavní body výzkumu MUDr. Ota Hlinomaz, CSc., který se na publikaci studie podílel jako 1. spoluautor. Druhá studie, které se zúčastnilo celkem 136 pacientů, se zaměřovala na porovnání účinnosti dvou metod léčby restenózy cévy ve stentu. „Cílem této studie bylo porovnat účinnost Paclitaxelu vylučujících balónkových katétrů oproti lékovým stentům při léčbě restenózy stentů. Lepší výsledky měl Paclitaxel vylučující balónkové katetry,“ doplnil brněnský kardiolog Ota Hlinomaz.

Obě publikace, na kterých se jako spoluautor podílel MUDr. Ota Hlinomaz, byly rovněž uveřejněny v prestižních zahraničních vědeckých časopisech. Vítězná studie PRAGUE-18 v Journal of the American College of Cardiology (JAAC), studie, která obsadila třetí místo pak v časopise Circulation: Cardiovascular Interventions. „Pro každého vědce či lékaře je prestižní záležitostí mít článek uveřejněný v JAAC, v Circulation nebo v jakémkoliv jiném časopise ze skupiny renomovaných zahraničních vědeckých časopisů. Takové články jsou často hojně citovány, což zvyšuje i vědecké renomé dané instituce, ve které vědci a lékaři pracují,“ vysvětlil Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC. 

Časopis The Journal of the American College of Cardiology  je celosvětově nejčtenějším časopisem v oblasti kardiovaskulární medicíny s mezinárodní pověstí špičkové kvality. Časopisy JACC publikují recenzované články o všech aspektech kardiovaskulárních onemocnění, které komentují prezentovaný výzkum, včetně různých klinických studií a translačních vyšetření.

Časopis Circulation: Cardiovascular Interventions je jeden z kolekce šesti časopisů Americké kardiologické asociace (American Heart Association). Svým obsahem se zaměřuje na nemoci srdce, zobrazovací metody, arytmii, elektrofyziologii a genetiku.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

,

Brněnský neurolog na špici výzkumu mozkové mrtvice. Studii, na které se podílel, zveřejnil jeden z nejprestižnějších časopisů

Léčbě cévní mozkové příhody se věnuje více než dvacet let. Přestože medicína nebyla jeho vysněným oborem, uchvátil ho technický vývoj a naděje, kterou dává pacientům. Jeden ze zakladatelů výzkumného centra FNUSA-ICRC, který je dnes uznávaným odborníkem v léčbě mozkové mrtvice, pomáhal prosadit trombolýzu v České republice, vede komplexní projekt na zlepšení péče o cévní mozkové příhody, je tvůrcem celosvětového registru kvality iktové péče RES-Q. Nyní byla publikace, na které se podílel, uveřejněna v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů – The New England Journal of Medicine.

Brněnský neurolog Robert Mikulík se podílel na významné celosvětové studii týkající se farmakologické léčby opětovně se vracející mozkové mrtvice, které se zúčastnilo přes 7 tisíc pacientů. Cévní mozková příhoda (CMP), lidově zvaná mrtvice, je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně postihne až 17 milionů lidí na světě, třetina z nich na toto onemocnění zemře. V České republice mrtvici ročně prodělá zhruba 25 tisíc lidí. Další závažnou skutečností je, že u cévní mozkové příhody je vysoké riziko recidivy (*pozn. návratnosti).

„U pacientů v prvních pěti letech po prvním mozkovém infarktu se recidiva vyskytuje ve 20 %. Riziko opakované ischemické cévní mozkové příhody lze přitom významně snížit různými preventivními opat­řeními včetně těch farmakologických. Právě to bylo cílem studie, v rámci které jsme srovnávali dva typy léků k prevenci opětovně se vracející mozkové mrtvici,“ vysvětluje brněnský neurolog doc. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D. vedoucí Stroke Research Group Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u sv. Anny (FNUSA-ICRC) a Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

V rámci studie, jež zahrnovala 7 213 pacientů ve věku 50 let a starších, kteří nedávno prodělali ischemickou cévní příhodu způsobenou embolií mozkové tepny (*pozn. ischemická cévní mozková příhoda, je taková, která má příčinu v ucpání mozkové tepny krevní sraženinou), odborníci porovnávali účinnost a bezpečnost dvou léků – rivaroxabanu, který se pro prevenci tohoto typu CMP dosud nepoužíval, s aspirinem, který patří mezi zavedená léčiva používaná k prevenci CMP. Z výzkumu vyplynulo, že rivaroxaban zmenšuje riziko návratnosti cévní mozkové příhody po embolické mrtvici stejnou měrou jako aspirin, avšak není účinnější, než aspirin, jak se očekávalo.

Výsledky této studie, na které se Robert Mikulík podílel nejen jako spoluautor, ale i člen řídicí rady, která stanovila postup studie a řídila její správný průběh, zveřejnil koncem května jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě – The New England Journal of Medicine současně s její prezentací na konferenci Evropské iktové organizace ve švédském Göteborgu. The New England Journal of Medicine je díky vysokému Impakt Faktoru (IF = 72,406), který představuje průměrný počet citací průměrné publikace v daném vědeckém či odborném časopisu, aktuálně druhý nejlepší vědecký časopis na světě. Jedná se rovněž o jeden z nejstarších vědeckých časopisů vůbec, vychází v USA již od roku 1812, nyní pod vydavatelstvím Massachusetts Medical Society.

 

Doc. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.

  • Společně s generací svých kolegů byl průkopníkem používání nově ověřené léčby cévní mozkové příhody, tzv. trombolýzy, v České republice.
  • Věnuje se neustálému zlepšování kvality péče; vede komplexní projekt na zlepšení péče o cévní mozkové příhody ve 23 zemích východní Evropy a střední Asie (http://eso-stroke.org/eso-east/); pod jeho vedením vzniká i registr kvality iktové péče RES-Q (qualityregistry.eu) zastřešený Evropskou iktovou organizací (European Stroke Organisation) a také podpořený Světovou iktovou organizací (World Stroke Organization), který již používá téměř 500 nemocnic ze 45 zemí.
  • Orientuje se na management léčby akutní cévní mozkové příhody s cílem zkrátit čas od příjezdu pacienta do nemocnice po podání léčby. Na toto téma publikoval několik prací a vyvíjí nové nástroje a metody, jak logistiku zlepšit. Jednou z metod je trénink lékařů a sester v osvojení nové logistiky formou simulačního vzdělávání. Doc. Mikulík se svým týmem vyvinul simulační scénáře a v simulačních kurzech (stroke-simulation.eu) proškolil od roku 2016 zhruba 600 lékařů a sester z České i Slovenské republiky, Ukrajiny, Polska, Ruska, Jihoafrické republiky, Blízkého východu, Filipín a Malajsie.
  • Věnuje se dlouhodobě a systematicky vzdělávání veřejnosti o příznacích cévních mozkových příhod a správné reakci na ně.
  • Díky své dlouholeté aktivitě na poli edukace veřejnosti byl jmenován do Rady pro celosvětovou kampaň o cévních mozkových příhodách v rámci Světové iktové organizace (World Stroke Organization).
  • Za své dlouholeté a úspěšné aktivity v oblasti organizace péče o cévní mozkové příhody a jejich léčby na národní i mezinárodní úrovni získal vloni ocenění “Spirit of Excellence”.

 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.