Léčbě cévní mozkové příhody se věnuje více než dvacet let. Přestože medicína nebyla jeho vysněným oborem, uchvátil ho technický vývoj a naděje, kterou dává pacientům. Jeden ze zakladatelů výzkumného centra FNUSA-ICRC, který je dnes uznávaným odborníkem v léčbě mozkové mrtvice, pomáhal prosadit trombolýzu v České republice, vede komplexní projekt na zlepšení péče o cévní mozkové příhody, je tvůrcem celosvětového registru kvality iktové péče RES-Q. Nyní byla publikace, na které se podílel, uveřejněna v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů – The New England Journal of Medicine.

Brněnský neurolog Robert Mikulík se podílel na významné celosvětové studii týkající se farmakologické léčby opětovně se vracející mozkové mrtvice, které se zúčastnilo přes 7 tisíc pacientů. Cévní mozková příhoda (CMP), lidově zvaná mrtvice, je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně postihne až 17 milionů lidí na světě, třetina z nich na toto onemocnění zemře. V České republice mrtvici ročně prodělá zhruba 25 tisíc lidí. Další závažnou skutečností je, že u cévní mozkové příhody je vysoké riziko recidivy (*pozn. návratnosti).

„U pacientů v prvních pěti letech po prvním mozkovém infarktu se recidiva vyskytuje ve 20 %. Riziko opakované ischemické cévní mozkové příhody lze přitom významně snížit různými preventivními opat­řeními včetně těch farmakologických. Právě to bylo cílem studie, v rámci které jsme srovnávali dva typy léků k prevenci opětovně se vracející mozkové mrtvici,“ vysvětluje brněnský neurolog doc. MUDr. Robert MikulíkPh.D. vedoucí Stroke Research Group Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u sv. Anny (FNUSA-ICRC) Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

V rámci studie, jež zahrnovala 7 213 pacientů ve věku 50 let a starších, kteří nedávno prodělali ischemickou cévní příhodu způsobenou embolií mozkové tepny (*pozn. ischemická cévní mozková příhoda, je taková, která má příčinu v ucpání mozkové tepny krevní sraženinou), odborníci porovnávali účinnost a bezpečnost dvou léků – rivaroxabanu, který se pro prevenci tohoto typu CMP dosud nepoužíval, s aspirinem, který patří mezi zavedená léčiva používaná k prevenci CMP. Z výzkumu vyplynulo, že rivaroxaban zmenšuje riziko návratnosti cévní mozkové příhody po embolické mrtvici stejnou měrou jako aspirin, avšak není účinnější, než aspirin, jak se očekávalo.

Výsledky této studie, na které se Robert Mikulík podílel nejen jako spoluautor, ale i člen řídicí rady, která stanovila postup studie a řídila její správný průběh, zveřejnil koncem května jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě – The New England Journal of Medicine současně s její prezentací na konferenci Evropské iktové organizace ve švédském Göteborgu. The New England Journal of Medicine je díky vysokému Impakt Faktoru (IF = 72,406), který představuje průměrný počet citací průměrné publikace v daném vědeckém či odborném časopisu, aktuálně druhý nejlepší vědecký časopis na světě. Jedná se rovněž o jeden z nejstarších vědeckých časopisů vůbec, vychází v USA již od roku 1812, nyní pod vydavatelstvím Massachusetts Medical Society.

 

Doc. MUDr. Robert MikulíkPh.D.

  • Společně s generací svých kolegů byl průkopníkem používání nově ověřené léčby cévní mozkové příhody, tzv. trombolýzy, v České republice.
  • Věnuje se neustálému zlepšování kvality péče; vede komplexní projekt na zlepšení péče o cévní mozkové příhody ve 23 zemích východní Evropy a střední Asie (http://eso-stroke.org/eso-east/); pod jeho vedením vzniká i registr kvality iktové péče RES-Q (qualityregistry.eu) zastřešený Evropskou iktovou organizací (European Stroke Organisation) a také podpořený Světovou iktovou organizací (World Stroke Organization), který již používá téměř 500 nemocnic ze 45 zemí.
  • Orientuje se na management léčby akutní cévní mozkové příhody s cílem zkrátit čas od příjezdu pacienta do nemocnice po podání léčby. Na toto téma publikoval několik prací a vyvíjí nové nástroje a metody, jak logistiku zlepšit. Jednou z metod je trénink lékařů a sester v osvojení nové logistiky formou simulačního vzdělávání. Doc. Mikulík se svým týmem vyvinul simulační scénáře a v simulačních kurzech (stroke-simulation.eu) proškolil od roku 2016 zhruba 600 lékařů a sester z České i Slovenské republiky, Ukrajiny, Polska, Ruska, Jihoafrické republiky, Blízkého východu, Filipín a Malajsie.
  • Věnuje se dlouhodobě a systematicky vzdělávání veřejnosti o příznacích cévních mozkových příhod a správné reakci na ně.
  • Díky své dlouholeté aktivitě na poli edukace veřejnosti byl jmenován do Rady pro celosvětovou kampaň o cévních mozkových příhodách v rámci Světové iktové organizace (World Stroke Organization).
  • Za své dlouholeté a úspěšné aktivity v oblasti organizace péče o cévní mozkové příhody a jejich léčby na národní i mezinárodní úrovni získal vloni ocenění “Spirit of Excellence”.

 


Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) získalo unikátní grant v hodnotě téměř 700 milionů korun. Grant je určen na vybudování nového výzkumného týmu, který bude tvořit zhruba 220 výzkumníků. Ti se budou společně zaměřovat na výzkum stárnutí a s ním souvisejících chorob, zejména forem nádorů, chronického zánětu a degenerativních onemocnění mozku a srdce. Projekt s názvem Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (zkr. ENOCH) obdržel grant ze Strukturálních fondů EU, z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Hlavním vědeckých cílem projektu je vytvořit společný výzkumný program, který se bude zaměřovat na výzkum stárnutí a souvisejících chorob, především forem nádorů, chronického zánětu a degenerativních nemocí. Projekt představuje mezník v regionální spolupráci sjednocením pěti nejlepších moravských výzkumných center na translační medicínu. Do projektu bude zapojeno více jak 220 výzkumníků z FNUSA-ICRC, které je hlavním příjemcem projektu, Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (IMTM), Regionálního centra aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu (RECAMO), Neurologické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice Olomouc a z Blood Cancer Research Group při Ostravské univerzitě v Ostravě (BCRG). Výzkumní pracovníci budou podle své odbornosti rozděleni do čtyř hlavních výzkumných programů. Jedná se o skupinu Stárnutí a rakovina, která bude zkoumat vztah nádorových onemocnění a stáří. Druhá skupina s názvem Stárnutí a chronické záněty se zaměří na výzkum chronických zánětů spojených s buněčným stárnutím. Skupina Degenerativní procesy ve stáří se bude věnovat výzkumu některých z nejčastějších degenerativních onemocnění mozku a srdce. Poslední skupina Modulace stárnutí se v rámci výzkumu zaměří na přístupy k posílení zdravého stárnutí a metody pro zpomalení procesu stárnutí.

Díky projektu, který bude realizován v letech 2018 – 2023, se vytvoří unikátní platforma pro špičkové vědce na Moravě, v rámci které budou výzkumníci komunikovat a propojovat své znalosti a zkušenosti týkající se problematiky stárnutí a s ním souvisejících poruch. „Výzkum bude prováděn mezinárodní odborníky v České republice, což více posílí dlouhodobé vazby se stávajícími výzkumnými spolupracovníky, jako je například Mayo Clinic a University of Montreal, a také bude vytvářet a podporovat vztahy nově vzniklé nebo ty, které teprve vzniknou, například s Brain Research Institute v Jižní Koreji a University of Melbourne,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin. Česká populace stárne a tento trend bude dál pokračovat. Lidé ve věku 65 let v současnosti tvoří pětinu populace. Podle ČSÚ počet obyvatel České republiky vloni přesáhl hranici 10,6 miliónu, přičemž dva miliony z toho tvoří senioři. Podle odhadů se má navíc poměr počtu osob starších 65 let v porovnání s osobami v produktivním věku do roku 2060 téměř zdvojnásobit a dosáhnout zhruba 56 procent. Podle odborníků by navíc pokroky v lékařské péči v relativně blízké budoucnosti umožnili lidem ve vyspělých zemích dožívat se i kolem 120 let. „Dnešní svět čelí nebývalým demografickým změnám spočívající zejména ve stárnutí obyvatelstva, které spolu s nově se objevujícími nemocemi souvisejícími s věkem představuje významnou výzvu pro zdravotnictví, ekonomiku a společnost jako celek,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. „Díky tomuto novému projektu se zlepší naše chápání stárnutí, vyvinou se nová preventivní, diagnostické a léčebná řešení pro poruchy související s věkem, které umožní, aby společnost začala považovat stárnutí za výhodu, nikoliv za přítěž,“ dodal Pavlík.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

V centru Brna se v úterý dopoledne uskuteční tzv. Smajlíkový pochod proti mozkové mrtvici. Průvod odstartuje v 11. hodin u vchodu Leitnerova Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, končit pak bude na Mendlově náměstí. Cílem dvouhodinového pochodu, během kterého účastníci projdou centrem města, bude informovat kolemjdoucí o mrtvici a především správné reakci na její příznaky. Součástí osvětové akce bude i odpolední interaktivní přednáška.

Smajlíkový pochod proti mozkové mrtvici se koná při příležitosti Dne boje proti mozkové mrtvici, který si každoročně připomínáme 15. května. Netradiční osvětová akce, kterou pořádá preventivní program HOBIT a Cerebrovaskulární výzkumný tým Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) má za cíl poučit laickou veřejnost o mozkové mrtvici, především pak o jejich příznacích a správné reakci na ně.

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice v Česku ročně postihne 25 000 osob. Celosvětově pak představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí a nejčastější příčinu trvalé invalidity. „Efektivní léčba přitom existuje a první pomoc zvládne i dítě. Proto jsme pro veřejnost letos připravili skvělý program, díky kterému se i laik může naučit, jak na tento akutní stav zareagovat,“ popsala koordinátorka preventivních akcí Hana Pokorná, která patří mezi hlavní organizátory průvodu. Od 11. do 13. hodin účastníci absolvují zhruba čtyřkilometrový pochod plného žlutých balónků se symbolem proti mrtvici, (smajlíkem se skleslým ústním koutkem), který započne v Leitnerově ulici, následovat bude přes hlavní nádraží, Zelný trh, ulici Česká, Náměstí Svobody a poté přes ulici Pekařská na Mendlovo náměstí. Na odpoledne organizátoři připravili v prostorách Fakultní nemocnice u sv. Anny a jejího Mezinárodního centra klinického výzkumu interaktivní přednášku. „Od 15. hodin bude v 6. patře budovy B1 probíhat přednáška, díky ní se každý naučí rozpoznat příznaky mrtvice a srdečního infarktu a také to, jak na ně správně zareagovat. Kromě toho se budeme věnovat i rizikovým faktorům a prevenci. Součástí přednášky je i třicetiminutová diskuse s lékařem,“ doplnila program Hana Pokorná s tím, že lidé stále vědí málo o příznacích mozkové mrtvice a srdečního infarktu.

Vstup na přednášku je zdarma. Preventivní akce na osvětu o cévní mozkové příhodě pořádá Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC již 5 let. V předchozích letech byly při této příležitosti připraveny infostánky, například v nákupních centrech nebo v knihovně, kde měli zájemci možnosti nechat si změřit krevní tlak. Organizátoři pochodu, který je letošní novinkou, doufají, že akce vzbudí zájem a o tomto závažném onemocnění se podaří informovat co nejvíce lidí. Další informace týkající se i toho, jak se pochodu či přednášky zúčastnit, je možné získat na webových stránkách preventivního programu HOBIT – www.projekthobit.cz.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Téměř padesát nových výzkumných center vybudovala v posledních deseti letech Česká republika s využitím Strukturálních fondů EU. Vznikla tak řada nových pracovních míst pro vědce i obslužný personál. Česku se přitom daří lákat mladé pracovníky z ostatních zemí Evropy, jako jsou Španělsko, Portugalsko, Řecko, Francie či Itálie, které se potýkají s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností, především mezi mladými lidmi. A právě Italové dominují nejen v ČR, ale zejména výzkumu v Brně. To, že Italové v Česku tvoří početnou pracovní skupinu, dokládají i statistiky Velvyslanectví Italské republiky. Podle Alda Amatiho, Italského velvyslance v ČR, se počet Italů, kteří žijí a pracují v tuzemsku, pohybuje kolem 6 tisíc. Vzhledem k tomu, že v Česku trvale pracuje zhruba třicet italských vědců, patří Brno k největším zaměstnavatelům italských výzkumníků.

Například Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) s více než 200 pracovníky aktuálně zaměstnává více než 40 cizinců z 16 různých zemí. Nejpočetnější skupinu tvoří 18 italských výzkumníků a studentů doktorského programu PhD, 2 Španělé, Portugalci nebo Kanaďan. Tři Italové jsou ve FNUSA-ICRC dokonce vedoucími výzkumných týmů. „Italské vědce jsme přilákali do Brna z prestižních výzkumných institucí. Giancarla Forteho i s jeho italskou manželkou, která je také výzkumnicí ve FNUSA-ICRC, z japonského Národního institutu pro materiálovou vědu. Dalšího Itala, Manlia Vinciguerru, pak z University College London, čtvrté nejlepší univerzity v Evropě podle žebříčku QS,“ uvedl Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC. Italští vědci výrazně pomáhají rozvíjet vědu a výzkum v České republice, což dokládají nejen výborné výsledky jejich publikační činnosti, ale i výše získaných grantů. „Italští výzkumníci FNUSA-ICRC dosud publikovali více než 50 článků v prestižních časopisech, jako Nature Communications, ACS Nano nebo EMBO Molecular Biology,“ řekl Giancarlo Forte, italský vedoucí výzkumné skupiny Centra translační medicíny FNUSA-ICRC, která se zabývá kardiovaskulárními systémy a mechanobiologií. „Od roku 2016 získali Italové pro naše výzkumné centrum granty v celkové výši přes 200 milionů korun. Italští doktorandi jsou pak v posledních dvou letech opakovaně hodnoceni jako nejlepší studenti PhD programu Masarykovy univerzity v oblasti lékařská biologie,“ doplnila Viola Galligiony, vedoucí Animálního centra FNUSA-ICRC.

První italská konference v Česku podpořila práci italských vědců Podpora italských výzkumníků a přínosu jejich vědecké práce se stala cílem První italské konference v České republice, kterou uspořádalo Velvyslanectví Italské republiky, Italský kulturní institut v Praze a Centrum translační medicíny FNUSA-ICRC při příležitosti Národního dne vědy a výzkumu, který se v Itálii každoročně slaví 15. dubna. Unikátní konference se uskutečnila v úterý 17. dubna, v Centru translační medicíny, detašovaném pracovišti FNUSA-ICRC v inkubátoru Biology Park. V rámci úvodní prezentace konference, vystoupil italský velvyslanec J.E. Aldo Amati, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny MUDr. Martin Pavlík, a děkan Fakulty informatiky a bývalý rektor Masarykovy univerzity profesor Jiří Zlatuška. O svých aktivitách a úspěších v České republice přednášeli také Italové z FNUSA-ICRC, z Filozofické fakulty a Fakulty informatiky Masarykovu univerzity.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) rozšířilo své vědecké portfolio o pět nových výzkumných týmů. Dva z nich se v rámci základního výzkumu zaměří na zkoumání buněk, tři zbylé na kardiologický výzkum – na diagnostiku srdečních onemocnění pomocí nejnovějších zobrazovacích technik, na samotný výzkum nových zobrazovacích metod a také na zkoumání tzv. kriticky nemocných pacientů.

Brněnské mezinárodní centrum, které doposud tvořilo 25 výzkumných týmů zaměřujících se na výzkum srdce a mozku, se s letošním rokem rozrůstá. FNUSA-ICRC se tak rozšíří o celkem 5 výzkumných týmů. „To je důkazem, že se výzkum ve FNUSA-ICRC posouvá správným směrem kupředu. Tím, že se výzkumné týmy rozšiřují a více specializují, dochází i k jejich profesionalizaci,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. V oblasti kardiologického výzkumu vznikly dvě nové vědecké skupiny. Tým Kardiovaskulární magnetickárezonance pod vedením MUDr. Romana Panovského, se bude zaměřovat na časnou neinvazivní diagnostiku srdečních onemocnění s využitím nejnovějších zobrazovacích technik. Skupina Nukleární kardiologie v čele s MUDr. Vladimírem Kinclem se zaměří na výzkum nových možností zobrazovacích metod v kardiologii, zejména v souvislosti s ischemickou chorobou srdeční a srdečním selháním. Cílem týmu Výzkum intenzivní péče vedeného MUDr. Martinem Helánem bude studium mechanismů vzniku, vývoje a prognózy kritického onemocnění, tedy života ohrožujících stavů, které vyžadují intenzivní péči. Kromě nových výzkumných týmů zabývajících se výzkumem srdce, vznikly i nové vědecké skupiny, které se zaměří na základní výzkum. Původní tým s názvem Kmenové buňky a buněčná signalizace se rozdělil do dvou nezávislých týmů. Jedná se o skupinu Buněčná signalizace, kterou povede Pavel Krejčí a tým Kmenové buňky a Modely chorob pod vedením Vladimíra Rotrekla.

„Tyto týmy se budou v pilíři základního výzkumu zaměřovat na výzkum málo známých tyrosin kinázových receptorů, tedy skupiny receptorů nacházejících se na vnějším povrchu membrán buněk a dále na výzkum lidských kmenových buněk, jejich diferenciace na srdeční buňky a možnosti, jak s jejich pomocí modelovat choroby srdce na buněčné úrovni. Tím lze odhalit mechanismy vedoucí k srdečnímu selhání,“ upřesnil šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře na kardiovaskulární nemoci, zejména srdeční infarkty a mrtvice, každoročně zhruba 17 milionů lidí. V České republice pak zemře ročně na onemocnění srdce a cév 51 000 lidí. „Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění představují v Evropě nejčastější příčinu úmrtí, je nezbytné, aby se výzkum ubíral právě tímto směrem,“ upřesnil Martin Pavlík.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Medailonky vedoucích výzkumníků nových týmů

Mgr. Vladimír Rotrekl, Ph. D. vystudoval obor Biochemie na Masarykově univerzitě v Brně. V rámci doktorského studia studoval enzym zapojený do uvolňování rostlinných hormonů na Ústavu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem v Německu. Od roku 2001 do roku 2007 působil nejdříve jako postdok, posléze jako výzkumník a instruktor na Texaské Univerzitě v San Antoniu ve Spojených státech. Zde se věnoval opravným mechanizmům DNA a jejich roli ve vývoji rakoviny a ve snižování kvality zárodečných buněk starších otců. Od roku 2007 se věnuje na Biologickém ústavu Lékařské fakulty MU výzkumu lidských pluripotentních kmenových buněk a jejich využití v regenerativní medicíně. Od roku 2012 působí jako výzkumník v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu, kde se v roce 2016 stal vedoucím výzkumné skupiny Kmenových buněk a modelů chorob (Stem Cells and Disease Modeling). Jeho skupina se věnuje využití kmenových buněk odvozených z pacientů s chorobami srdce k vytváření buněčných modelů srdce a s jejich pomocí odhaluje mechanizmy vedoucí k srdečnímu selhání.

Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. vystudoval obor Fyziologie živočichů na Masarykově univerzitě v Brně. Doktorský titul pak získal v roce 2000 na brněnské Mendelově univerzitě. Během postdoktorálního studia strávil několik let v Los Angeles v USA a v Toulouse ve Francii. V letech 2004-2013 působil jako vědec v americkém Cedars-Sinai Medical Center a na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Od roku 2013 vede laboratoř buněčné biologie na Lékařské fakultě MU, a současně působí jako výzkumník v FNUSA-ICRC. Tým Buněčné signalizace (Cell Signaling), který Dr. Krejčí ve FNUSA-ICRC vede, se zaměřuje na výzkum funkce lidských receptorových tyrozinových kináz (RTK) především v oblasti regulace růstu kosti. Tým se také zabývá vývojem a testováním nových léků pro potlačení patologické funkce RTK.

Doc. MUDr. Roman Panovský, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal doktorský titul a také titul docenta. Od roku 1994 pracuje jako lékař na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, od roku 1998 rovněž učí na Lékařské fakultě MU v Brně. V Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) pracuje jako výzkumný pracovník od roku 2011, v současné době vede výzkumný tým s názvem Kardiovaskulární magnetická rezonance (Cardiovascular Magnetic Resonance). V rámci výzkumu se zaměřuje na nové zobrazovací techniky a protokoly k diagnostice časných stádií srdečního postižení.

MUDr. Martin Helán, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal také doktorský titul. Od roku 2009 působí na Anesteziologicko-resuscitační klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V letech 2011 až 2013 strávil dohromady 16 měsíců v laboratoři plicní buněčné biologie na nejprestižnější klinice na světě – Mayo Clinic, se kterou dodnes spolupracuje na výzkumu týkajícím se plicní hypertenze. Od roku 2013 pracuje jako výzkumný pracovník FNUSA-ICRC. Od letošního roku vede nový výzkumný tým s názvem Výzkum intenzivní péče (Intensive Care Research), který se zaměří na klinický výzkum mechanismů vzniku, progrese a prognózy kriticky nemocných pacientů.

MUDr. Vladimír Kincl, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde rovněž získal doktorský titul. Od roku 2003 pracuje jako kardiolog ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, od roku 2004 působí jako výzkumník a lektor na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2012 působí jako senior výzkumný pracovník v Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), kde od letošního roku vede výzkumný tým s názvem Nukleární kardiologie (Nuclear cardiology and cardiac CT). V rámci výzkumu se zaměří na vývoj nových možností zobrazení srdce a jejich využití pro kvalitnější diagnostiku kardiovaskulárních onemocnění, která přispěje k zlepšení terapie těchto pacientů.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) navazuje spolupráci v neurologickém výzkumu s prestižní americkou Yale University přes nově vybudovaný program post-graduálního vzdělávání. Program, který je finančně zajištěn FNUSA-ICRC a akademicky veden Yaleskou universitou, bude zahájen v novém akademickém roce, tedy od 1. 7. 2018. „Cílem spolupráce je rozvíjet integrovaný výzkum mezi Yale a Mezinárodním centrem klinického výzkumu FNUSA. První polovinu stáže stráví účastník programu v USA, poté se vrátí zpět do České republiky, kde bude pokračovat v mezinárodní spolupráci na společných projektech,“ uvádí Gorazd B. Stokin, šéf Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vybraný stipendista z České republiky se přímo podílí na neuroimunologickém výzkumu neurologického oddělení Yale University, které je v současnosti považováno za nejlepší oddělení tohoto oboru ve světě.

„Kandidáti budou odbornou komisí vybíráni na základě dosavadních akademických zkušeností s ohledem na jejich aktuální a budoucí výzkumný potenciál,“ upřesňuje Martin J. Stránský, profesor neurologie univerzity Yale, který program koordinuje s přednostou Yaleského oddělení prof. Davidem Haflerem. Termín pro podání přihlášek, které jsou k dispozici na webových stránkách FNUSA-ICRC, je do konce února.

Yale University (Univerzita Yale), která byla založena v roce 1701, představuje třetí nejstarší instituci vysokoškolského vzdělávání ve Spojených státech. V současnosti patří Yale mezi nejvýběrovější univerzity na světě.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne ukončil na půdě brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity dvoutýdenní experimenty, které se do budoucna mohou stát nadějí pro pacienty s Huntingtonovou chorobou. Podle odborníků byly experimenty úspěšné, jejich další testování bude pokračovat na podzim.

Cílem desítek experimentů, které probíhaly od 24. července do 4. srpna, bylo ověřit bezpečnost a účinnost takzvané genové terapie, pomocí které se vědci snaží oddálit nástup Huntingtonovy choroby. „Huntingtonova choroba je dědičné, dosud nevyléčitelné onemocnění. Vzhledem k tomu, že se jedná o neurodegene­rativní onemocnění, dochází postupně k poškozování nervové tkáně u pacienta, za což je zodpovědný změněný, mutovaný, gen. A právě ten se snažíme umlčet cestou genové terapie,“ vysvětlil neurochirurg Jan Chrastina z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, který byl jedním z hlavních operatérů.

„Na speciálně vyšlechtěných miniaturních prasatech tak demonstrujeme situaci, kdy je nemocnému podávána takzvaná genová terapie. Druh viru se prasatům píchá do těch částí mozku, které jsou nemocí nejvíce postiženy, a poté prostřednictvím magnetické rezonance přesně sledujeme a kontrolujeme, zda enzymy produkt mutovaného genu rozloží,“ upřesnil Roman Liščák z Nemocnice Na Homolce v Praze. Podle něj byly experimenty úspěšné a potvrdily bezpečnost a účinnost genové terapie na animálních modelech. Díky tomu budou experimenty pravděpodobně pokračovat letos na podzim, odborníci navíc požádají o schválení klinické studie.

Na experimentech spolupracovali vědci z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a jejího Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), Nemocnice Na Homolce, Centra PIGMOD, Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, ale také technici z holandské firmy UniQure a britské firmy Renishaw. Projekt, kterému poskytlo technologie Animální centrum FNUSA-ICRC, splňuje současné evropské a národní právní předpisy a 3R politiku pro výzkum in vivo. Všechny experimenty byly schváleny příslušným národním úřadem.

„Huntingtonovou chorobou v současnosti trpí zhruba 1 z 10.000 lidí. Zatímco v České republice se jedná zhruba o tisíc lidí, celosvětově se dá počet pacientů odhadnout na tři čtvrtě milionu. Vzhledem k tomu, že je nemoc dosud považovaná za nevyléčitelnou, jakýkoliv krok směrem k nalezení cesty, jak nemoc vyléčit nebo alespoň oddálit, bude mít vliv na velký počet pacientů a jejich rodin,“ uvedl ředitel svatoanenské nemocnice Martin Pavlík.

Huntingtonova choroba byla poprvé popsána roku 1872 americkým lékařem Georgem Huntingtonem. Jde o vážné dědičné onemocnění, které propuká nejčastěji mezi třicátým a čtyřicátým rokem. Jeho podstatou je poškození některých nervových buněk v mozku, které začínají postupně odumírat. Mezi hlavní příznaky této nemoci patří například poruchy pozornosti, nekontrolovatelné pohyby, zapomínání, změny osobnosti či demence.