Vědci z ICRC budou ve spolupráci s Jižní Koreou zkoumat rakovinu slinivky, jeden z nejsmrtelnějších nádorů

ICRC, společné pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, zahajuje mezinárodní výzkumnou spolupráci s Národní univerzitou v Gyeongsangu v Jižní Koreji. Projekt se zaměří na pochopení mechanismů, které vedou ke hromadění vaziva v nádoru. Vědci budou rovněž zkoumat, jak nová nanoléčiva působí na různé typy nádorových buněk.

Rakovina slinivky břišní patří mezi nejzávažnější nádorová onemocnění. Především proto, že se dlouho vyvíjí bez větších příznaků a často bývá odhalena až v pokročilém stádiu. Navíc rychle vytváří metastázy a účinkům léčby brání fibrózní nádorové prostředí. A právě na nádorovou fibrózu se nyní zaměří vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) spolu s Národní univerzitou v Gyeongsangu v Jižní Koreji.

Spolupráce umožní kombinovat biologický výzkum a špičkové nanomateriálové technologie a nabídne výzkumníkům obou institucí přístup k unikátnímu laboratornímu vybavení.

Výzkumný projekt propojí různé obory od molekulární signalizace až po vývoj modelů připomínající skutečnou nádorovou tkáň. „Nádorová fibriotizace, tedy proces, při kterém dochází k nadměrnému ukládání vazivové tkáně, je jedním z hlavních důvodů, proč je rakovina slinivky břišní tak obtížně léčitelná,“ vysvětluje vědec z týmu ICRC Mechanobiology of Disease Marco Cassani. „Budeme se soustředit na dynamické interakce mezi buňkami nádoru, fibroblasty a mezibuněčným prostředím,“ doplňuje.

„Chceme vyvinout realistické laboratorní modely buněčných kultur rakoviny slinivky, na kterých bude možné testovat nové léčebné přístupy,“ pokračuje. „K analýze buněk a molekul využijeme pokročilé zobrazovací a laboratorní metody,“ doplňuje Cassani.

Dr. Marco Cassani z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

„Vytvořit laboratorní kopii nádorů slinivky a interpretace vícerozměrných biologických dat napříč různými experimentálními úrovněmi určitě nebude jednoduchým úkolem, my však doufáme, že naše práce posune nejen základní poznání rakoviny slinivky, ale také poskytne přesnější experimentální modely pro další výzkum,“ dodává Cassani.

V rámci experimentálního výzkumu plánují brněnští a korejští vědci zkoumat možnosti léčby nádoru pomocí nanočástic. Jde o extrémně malé částice, mnohem menší, než je lidská buňka. V protinádorové terapii nejčastěji fungují jako nosiče chemoterapeutika nebo jiné nádor likvidující látky.

V moderním onkologickém výzkumu hrají nanočástice stále větší roli. Tím, že je díky nim léčba mnohem lépe cílená, se redukují nepříznivé vedlejší účinky, které často běžnou chemoterapii doprovázejí. „Vidíme tu potenciál minimalizovat poškození zdravých buněk a další nežádoucí projevy, například ztrátu vlasů, zvracení a nevolnosti,“ vysvětluje Marco Cassani. „Díky nanočásticím se navíc léčivá látka uvolní přesně v požadovaný moment.“

Výzkumná skupina ICRC Mechanobiology of Disease vedená dr. Giancarlem Fortem (1. zleva)

Nanočástice, které se v rámci brněnsko-korejského výzkumu budou pro transfer léčiva přímo do nádoru studovat, budou složeny z více materiálů – kovu a fenolů. Vědcům to umožní kombinovat potřebné vlastnosti – mechanickou stabilitu a chemickou reaktivitu.

Rakovinou slinivky patří mezi nejagresivnější nádorová onemocnění, v České republice je ročně diagnostikováno před 2000 těchto onemocnění a jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí na zhoubné nádory. Nejčastější výskyt je mezi pacienty od 60 do 80 let. „Doufáme, že díky propojení nanoléčiv a pokročilé mechanobiologie se nám podaří odhalit nové, doposud přehlížené možnosti léčby, které účinně doplní ty stávající,“ zakončuje Cassani.

martina.kopecka@fnusa.cz