Ve dnech 12.–14. září se v Mikulově konal 46. ročník tradičního Českého a slovenského cerebrovaskulárního kongresu.
Letos se na programu jedné z nejstarších vědecko-vzdělávacích akcí v Evropě v oblasti cévních mozkových příhod aktivně podílel i Cerebrovaskulární tým FNUSA-ICRCVedoucí výzkumného týmu, docent Robert Mikulík, představil v úvodní sekci konference výsledky trombolytické léčby v České republice. Kvalita iktové péče v zemi patří v některých ohledech k nejlepším na světě a neustále se zlepšuje. Díky skvěle zvládnuté logistice je možné léčit čím dál více pacientů, jelikož roste počet těch, kteří se nachází v tzv. terapeutickém časovém okně, kdy jsou ještě léčitelní. Společně s kolegyní z jeho týmu MUDr. Petrou Cimflovou zorganizovali workshop v oblasti zobrazování mozku. Proškolili zhruba stovku účastníků v tom, jak lépe porozumět snímkům pacientů s podezřením na cévní mozkové příhody a jak používat nové čtecí programy.

FNUSA-ICRC Mikulov 2018

Valntina Lacovich

Valentina Lacovich je vědkyní z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a členkou výzkumného týmu Neurovědy a stárnutí v translační medicíně. Loni získala ocenění od Mezinárodní společnosti na podporu výzkumu Alzheimerovy choroby za svůj výzkum týkající se původu degenerativních onemocnění mozku. Objevila spojitost mezi poraněním mozku a rozvojem neurodegenerativních onemocnění. „Díky ženám, které mě obklopovaly, matkou počínaje, přes babičku až po učitelku, jsem se stala tím, kým jsem dnes,“ tvrdí mladá slovinská vědkyně.

Co ovlivnilo vaše rozhodnutí stát se vědkyní a přivedlo vás k tomuto oboru?
Vždy jsem snila o tom, že jednou budu pomáhat lidem. Nejdříve jsem se chtěla stát lékařkou, během dospívání se však ve mně začala probouzet zvědavost a zájem o různé pokusy. S přírodními vědami mě seznámili rodiče a biologii jsem milovala odjakživa. Poměrně záhy jsem propadla i neurovědě. Pamatuji si, jak jsem se jako dítě dívala na rozhovor s laureátkou Nobelovy ceny Ritou Levi-Montalcini, a to ve mně zanechalo velký dojem. Mluvila o mozku a o tom, jak celý svůj život zasvětila zkoumání, jak lidský mozek funguje. Natolik mě to inspirovalo, že jsem zatoužila přispět svojí troškou. Nejvíc mě ale inspirovala učitelka biologie na základní škole, která jako velmi mladá zemřela na rakovinu. Měla jsem velikou motivaci stát se sama vědkyní. Kromě toho moje babička vždy říkávala, že má ráda genetiku a že bych ten obor měla studovat. Díky ženám, které mě obklopovaly, matkou počínaje, přes babičku až po učitelku, jsem se stala tím, kým jsem dnes, a dala se na vědeckou dráhu.

Čeho chcete ve výzkumu dosáhnout?
Jsem přesvědčena o tom, že všechny vědce v jakémkoli oboru žene kupředu touha pomáhat a být opravdu prospěšný lidem kolem sebe, generacím, které přijdou po nás, a snaha porozumět tomu, jak úžasný stroj lidské tělo je. Pro mě by byl největší úspěch zjistit, jak fungujeme my, a především náš mozek, a přispět k vyřešení ničivého onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Přidat svůj vlastní kousek do skládanky a přiblížit se odpovědím.

Získala jste ocenění pro mladé vědce od Mezinárodní společnosti na podporu výzkumu Alzheimerovy choroby. Co bylo cílem výzkumu?
V zásadě jde o to, co zkoumáme denně, konkrétně o projekt, na kterém s naším týmem pracujeme. Zajímá nás pochopení mechanismu, který spojuje poranění s rozvojem neurodegenerativních onemocnění, neboť z několika studií vyplynulo, že traumatické poranění mozku (TBI) představuje vysoké riziko rozvoje Alzheimerovy choroby v pozdějším věku. Kvůli tomu a kvůli zájmu skupiny porozumět axonálnímu transportu do sebe vše zapadlo.

Co vás na vaší práci těší nejvíc?
Nejraději mám experimentální část. Nejvíce mě baví být v laboratoři a sledovat buňky během pokusů. Dopracovat se k výsledku je však spojeno s mnoha neúspěchy. Někdy je to nesmírně frustrující, protože zpravidla 90 % věcí nefunguje, ale kvůli těm 10 % to za to všechno stojí. Když na něco přijdete, je to nejlepší ocenění, jaké můžete získat.

Proč jste se rozhodla přestěhovat z rodného Slovinska do České republiky?
Šlo trochu o šťastnou náhodu. Nějakou dobu po dokončení Ph.D. jsem působila na Univerzitě v Lublani ve Slovinsku. Moje maminka na jedné akci ve Slovinsku náhodou potkala spolupracovníka doktora Stokina. Navrhl mi, abych poslala svůj životopis, který je pravděpodobně zaujal. Poté následoval pohovor přes Skype, který dopadl také dobře, a po něm mi již byla nabídnuta pozice v postgraduálním výzkumu. Poprvé jsem do Brna a do České republiky jela, abych podepsala smlouvu.

Takže Brno jste vůbec neznala. Jak se vám Brno líbí?
Líbí se mi moc. Byla jsem příjemně překvapená, jak je architektonicky podobné Lublani, kde jsem studovala. I v Brně stojí na kopci hrad a městem protéká řeka. Proto jsem se po svém příjezdu ihned cítila jako doma. Brno je místo, kde se cítím bezpečně, můžu se procházet po městě a není tu tolik lidí. Nepotrpím si na velkoměsta, jako je Praha, raději mám menší a klidná místa, která mají úžasnou energii a kde to žije celoročně. Nejvíc se mi v Brně líbí v prosinci, když jsou vánoční trhy a je to romantické. Pak také oceňuji kulturní život, hlavně divadla, protože mám moc ráda operu a balet.

V čem se liší vědecká práce v České republice a ve Slovinsku?
Podle mě je největší rozdíl ve schopnosti získat finanční podporu a granty. To je jedna z věcí, které si nejvíc cením. Slovinsko v tomto ohledu zaostává, v České republice je laťka nastavená velmi vysoko a myslím si, že to je dobře. To každého nutí pracovat velmi tvrdě. Vždy je dobré mít ambice, to vás motivuje jít dál. Česká republika je větší a úspěšnější v získávání grantů, zejména grantů od Evropské unie. To je nesmírně důležité, protože věda je velice drahá a konkrétně lékařské vědy stojí hodně peněz. Nicméně základ mají obě země stejný. Obě mají vynikající univerzity, z nichž vycházejí opravdu dobří vědci, kteří jsou schopni dosáhnout neuvěřitelných profesních úspěchů v zahraničí. Někdy je to škoda, že musíte opustit domov, abyste se dál rozvíjeli

Mnoho lidí stále věří stereotypu, že ženy ve vědě nejsou tak dobré jako muži. Všimla jste si toho během svých studií nebo vědecké práce?
Je těžké dosáhnout velkých věcí, když k tomu nedostanete příležitost. V průběhu historie musely ženy tvrdě bojovat za svá práva týkající se studia a práce v oborech, jež byly ženám zapovězeny, vědy nevyjímaje. Během své kariéry jsem již zažila diskriminaci na základě pohlaví, což se ale naštěstí mění. Zajímavé je, že vědkyň je mnoho, ale velmi málo jich je ve vrcholovém managementu nebo na místech hlavních výzkumníků. Proto svět vědy ještě stále z velké části řídí muži. Skutečně věřím, že pro ženy je těžší skloubit kariéru s rodinou, což mnohé z nich vede k tomu, aby se vědecké kariéry vzdaly nadobro. Pokud však pilně pracujete a máte rozumné a chápavé mentory, kteří podporují ženy na jejich cestě k pokroku, vše se nakonec obrátí k lepšímu. Ženy ve vědě se musejí neustále prosazovat a těžce bojovat, aby ukázaly, že jsou při dosahování úspěchů stejně schopné jako jejich mužské protějšky. Někdy musíme pracovat více, abychom dosáhly stejných výsledků jako muži, existují však skvělé příklady, které nám pomáhají udržet si motivaci a ukazují nám, že všechno je možné – již jsem se zmínila o Ritě Levi-Montalcini. Pak zde byla Marie Skłodowska-Curie, první žena, která získala Nobelovu cenu, první a jediná žena, která uspěla dvakrát a získala Nobelovu cenu za dva různé vědní obory.

Třetí ročník unikátního zážitkového závodu FAST běh, který prověřuje nejen rychlost školáků, ale rovněž i jejich znalosti o cévní mozkové příhodě a infarktu myokardu, se letos uskuteční v pátek 21. září v parku Lužánky. O deset dní dříve navíc odstartuje podzimní série přednášek pro seniory v rámci projektu HOBIT+, jejichž cílem je seniorům předat jednoduché informace vedoucí k záchraně života při vzniku srdečního a mozkového infarktu.

Projekty FAST běh i HOBIT+ jsou součástí vzdělávacího programu HOBIT, který realizuje Cerebrovaskulární tým Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). V září začíná další série přednášek z projektu HOBIT+ určených především pro studenty univerzit třetího věku a členy seniorských spolků, zúčastnit se však může každý. Na nich senioři, jakožto skupina vysoce ohrožená cévními onemocněními, získají informace o infarktu a mrtvici a naučí se rozpoznat jejich příznaky, díky čemuž mohou postiženému či sami sobě zachránit život. V průběhu přednášky dlouhé 90 minut účastníci zhlédnou vzdělávací film o cerebro- a kardiovaskulárních onemocněních a získané znalosti si ověří v simulačním testu, který je tvořen video scénkami reálně zobrazujícími symptomy onemocnění. Celý program klade důraz na rychlost jednání a správné rozpoznání příznaků.

„Vzdělávací program je postavený na myšlence, že pro záchranu života si stačí zapamatovat jen minimum informací. Výuková hodina účastníky zábavnou a inovativní formou seznámí s příznaky onemocnění a správnými reakcemi na ně, s léčbou i rizikovými faktory,“ přiblížil vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného týmu FNUSA-ICRC Robert Mikulík, který program zaštiťuje. Po interaktivní části lekce projde lektor s účastníky všechny otázky a poskytne jim zpětnou vazbu a výklad ke správným odpovědím. Na závěr se koná diskuze s lékařem, kterého se účastníci mohou zeptat na cokoliv, co se ještě nedozvěděli.

Od roku 2017 bylo v rámci projektu proškoleno 420 zájemců. Letos se konaly již tři lekce, dalších pět je před námi. Zájemci z veřejnosti se mohou přihlásit na kterýkoliv z termínů 11. září, 9. října či 7. listopadu, zbylé dvě přednášky jsou určené pouze pro členy Diakonie ČCE a studenty U3V Mendelu. Přednášky jsou zdarma, nutná je pouze předchozí registrace na našich webových stránkách.

Kromě série přednášek se v září uskuteční již potřetí zážitková sportovní událost FAST běh, v rámci které budou mít možnost žáci základních škol a víceletých gymnázií si ověřit, zda vědí, jak správně provádět resuscitaci, mluvit s operátorem záchranné služby či jak reagovat na příznaky mozkové mrtvice nebo srdečního infarktu. Na soutěžící čeká trať s úkoly souvisejícími s reakcí na cévní a srdeční příhody, která otestuje, jestli by účastníci v reálné situaci zvládli zachránit lidský život.

„Na stanovištích se žáci na vlastní kůži dostanou do situací, o kterých se doposud učili jen teoreticky ve škole. I výborně připravení závodníci jsou zprvu zaskočení, když před sebou vidí zkolabovat člověka se srdečním infarktem nebo když mají záchranářům popsat, co a kde se stalo,“ vysvětluje organizátorka závodu a manažerka programu HOBIT Hana Pokorná s tím, že závod odstartuje v pátek 21. září v parku Lužánky. Registrace týmů je možná buď do 12. září, nebo do naplnění kapacity závodu. Týmy jsou tříčlenné a každá škola může vyslat až 3 soutěžní týmy, celkem tedy 9 žáků. Závod představuje jedinečnou příležitost získat cenné zkušenosti, které jednou mohou reálně pomoct zachránit něčí život. Cévní mozková příhoda a infarkt myokardu jsou společně nejčastějšími příčinami úmrtí ve světě a rychlost pomoci může rozhodnout o životě či smrti člověka. Proto při provedení závodních úkolů není důležitá pouze preciznost, ale i rychlost. To naznačuje i název závodu FAST běh, kde FAST odkazuje na mnemotechnickou pomůcku pro rozpoznání příznaků mrtvice: Face (ochrnutý obličej), Arm (ochrnutá paže), Speech (zmatená řeč), Time (čas ihned volat 155).

Přihlášení na závod je možné zde: Projekty FAST běh a HOBIT+ jsou součástí programu HOBIT neboli HOdina BIologie pro živoT. Jeho cílem je předat žákům pomocí multimediálního a simulačního vzdělávání informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním či mozkovým infarktem. Program od svého vzniku v roce 2013 sbírá úspěchy, například minulý rok byl jako příkladná kampaň na zvyšování povědomí o cévních mozkových příhodách zařazen do publikace The Burden of Stroke in Europe. Přihlásit se na akce a dozvědět se více o programu HOBIT a jeho součástech je možné na webu projektu www.projekthobit.cz, jsme též na sociálních sítích Facebook, Instagram či na Youtube.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Generálního konzulátu ČR v Torontu

FNUSA-ICRC úspěšně absolvovalo kolečko návštěv u potencionálních partnerů v kanadském Torontu. Dr. Gorazd Stokin zavítal do několika globálně uznávaných kanadských vědeckých institutů, aby prozkoumal možnosti kooperace a prodiskutoval vzájemnou spolupráci v oblasti sdílení dat, společných workshopů, studentských výměn a sdílení vzorků u hmotnostní spektrometrie. Návštěvy pečlivě naplánoval a zkoordinoval Ekonomický a obchodní úsek Generálního konzulátu ČR v Torontu (web), poděkování náleží jeho vedoucímu, doktorovi Davidu Müllerovi.

Kanadská věda a spolupráce FNUSA-ICRC

Článek, jehož autory jsou členové týmu Spánkové medicíny docenta Ondřeje Ludky, citovali čínští vědci ve své meta-analýze, kterou zveřejnil prestižní mezinárodní spánkový časopis Sleep and Breathing. Čínští vědci se ve studii s názvem „Prevalence of sleep-disordered breathing in acute coronary syndrome: a systemic review and meta-analysis“ zaměřili na přehled literatury týkající se výskytu spánkovou poruchou ovlivněného dýchání u pacientů s akutním koronárním syndromem. Studie výzkumníků FNUSA-ICRC, na kterou je odkazováno, pracuje se souborem 607 pacientů, což je doposud největší soubor týkající se prevalence poruch dýchání ve spánku u pacientů po akutním infarktu myokardu na světě. Druhý největší má 203 pacientů. Prevalence poruch dýchání ve spánku zjištěná výzkumníky týmu Spánkové medicíny odpovídá celosvětovému průměru.

SMED FNUSA-ICRC

Americký patent na inovativní technologii pro přesnější diagnózu onemocnění srdce získali vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), kardiologické kliniky naší nemocnice a firma M&I z Prahy. Nová technologie, která dokáže určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na jednotky milisekund změřit jejich vzájemné zpoždění, se připravuje k zavedení do praxe. Více informací se lze dočíst v TZ.

Výhodou nové technologie vysokofrekvenčního EKG je jednoduchý a neinvazivní postup, nejsou vyžadovány specifické znalosti obsluhy a zpracování je automatické. „Pro účinnou diagnostiku stačí běžné umístění elektrod, které se v klinické praxi využívá pro měření dvanáctisvodového EKG. Naše diagnostická metoda je levná a snadno dostupná,“ podotkl Pavel Leinveber, vedoucí výzkumného týmu Biomedicínské inženýrství FNUSA-ICRC, jehož členové se na vývoji nového EKG podíleli. Na novou metodu a přístroj pro její provádění získaly brněnské instituce společně s firmou M&I patent od Amerického patentového úřadu. „To znamená, že bez jejich souhlasu a bez podílu na zisku nemůže zařízení po dobu 20 let nikdo vyrábět a prodávat.

Na vytvoření nového diagnostického monitoru a jeho zavedení do praxe nyní vědci pracují,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. Cílem je vytvořit jednoduché interaktivní experimentální zařízení pro ověření metodiky v klinické praxi s termínem dokončení v roce 2019. Pokud bude tento vývoj technologie úspěšný, požádají jeho výrobci o certifikaci technologie u Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo Evropské lékové agentury a technologie a metoda budou následně připraveny pro klinické využití. S výzkumem bylo započato na jaře 2013 a stále pokračuje. První patentová ohláška (k CZ patentovému úřadu) byla podána na sklonku roku 2013 a poté druhá v květnu 2014, na kterou navázala EU ohláška (leden 2015). Ta je stále v řešení na EU patentovém úřadě. V červnu 2016 byla podána i žádost o ochranu k US patentovému úřadu, která byla v letošním dubnu udělena.

„Investice do Mezinárodní centra klinického výzkumu začíná nést dlouho očekávané výsledky, které bohužel ve výzkumu nejsou ihned. Vývoj vysokofrekvenčního EKG trval 6 let, samotné vyřízení patentu trvalo 4 roky,“ doplnil ředitel Martin Pavlík. Vývoj spolufinancují evropské strukturální fondy, a to prostřednictvím projektu financovaného ze Strukturálních fondů EU, grantu OPPIK Aplikace od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Projekt zastřešuje brněnská firma Cardion, specialista na přístroje pro kardiologii. „V rámci kardiologie se v tuto chvíli plně věnujeme zkoumání možností dalšího využití této technologie pro diagnostické účely u srdečních chorob komorového myokardu. V oblasti výzkumu epilepsie se nám ve spolupráci s týmy přednosty I. neurologické kliniky pana prof. Brázdila a pana prof. Worrella z Mayo Clinic podařilo ukázat, že v mozku mohou být měřeny tzv. ultra vysokofrekvenční oscilace, které jsou vysoce specifické pro epileptogenní tkáň, která generuje záchvaty. S týmem profesora Worrella dále spolupracujeme na projektu EPAD, který slouží k online akvizici elektrofyziologických dat z mozku epileptických pacientů a následnému předpovídání záchvatů.

Náš tým také vyvíjí algoritmus pro automatickou lokalizaci epileptického ložiska za pomocí zpracování elektrofyziologických signálů a metod umělé inteligence,“ přiblížil Leinveber další výzkum, na kterém se podílí. Tým mladého výzkumníka Pavla Leinvebera z FNUSA-ICRC neslaví úspěch poprvé. Výzkumný tým Biomedicínského inženýrství má 5 již zaregistrovaných užitných nebo průmyslových vzorů, například na Přístroj pro měření, záznam a analýzu elektrického potenciálu způsobeného srdeční aktivitou, Multikanálový celotělový impedanční monitor, nebo Přístroj pro automatické generování proudu do 3D systému cívek pro vytváření magnetického pole. Software pro diagnostiku pacientů se srdečním selháním vynesl prestižní ocenění mezinárodnímu týmu, ve kterém působí i výzkumníci FNUSA-ICRC. Software rozeznávající takzvanou elektrickou dyssynchronii u pacientů se srdečním selháním vyvinuli výzkumníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z University of Rochester v USA a z výzkumného týmu Biomedicínského inženýrství (BME) ve FNUSA-ICRC. Cenu převzal tým na mezinárodní konferenci Computing in Cardiology v Rennes ve Francii 27. 9. 2017. Ústav přístrojové techniky a tým Biomedicínské inženýrství FNUSA-ICRC spolupracují na vývoji metodiky a zařízení pro určení elektrické dyssynchronie srdečních komor již několik let.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Americký patent na novou technologii, která dokáže určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na jednotky milisekund měří jejich vzájemné zpoždění, získali vědci z FNUSA-ICRC, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR a firma M&I Praha.

Za objevem technologie využívající vysokofrekvenční složky v signálu EKG stojí především brněnští vědci a lékaři. V praxi s její pomocí přesněji stanoví léčbu pro konkrétního pacienta se selhávajícím srdcem, čímž výrazně prodlouží délku jeho života. Technologie navíc umožňuje zlepšení nastavení stimulátoru u již probíhající léčby pro nejlepší možný výkon srdce jako pumpy. Její výhodou je jednoduchý a neinvazivní postup, diagnostika je navíc levná a snadno dostupná.

Pavel Leiveber FNUSA-ICRC

Docent Robert Mikulík, vedoucí týmu Cerebrovaskulárních onemocnění FNUSA-ICRC a vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, se podílel na novém videu o projektu RES-Q. Docent Robert Mikulík, jenž jako vedoucí stojí rovněž za realizací projektu RES-Q, ve videu vysvětluje, proč je nezbytné nástroj zahrnout do programu zkvalitnění péče iktových pacientů.

video ke zhlédnutí

doc. Mikulík FNUSA-ICRC

Vedoucí výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., a jeho kolega Doc. MUDr. Jan Laczó, Ph.D., jsou spoluautory publikace, která byla zveřejněna v prestižním zahraničním vědeckém časopise Nature Reviews Neurology s impaktním faktorem 19,819. Odborný článek s názvem „Spatial navigation deficits – overlooked cognitive marker for preclinical Alzheimer disease?“ popisuje nové možnosti diagnostiky kognitivního selhávání u pacientů ve velmi časných stadiích Alzheimerovy nemoci. Zaměřuje se na dosud opomíjenou kognitivní doménu – prostorovou orientaci, jejíž zhoršování se vyskytuje již v preklinickém stadiu této nemoci a může umožnit její časné odhalení.

FNUSA-ICRC uspořádalo při příležitosti konání Mezinárodní konference Alzheimerovské asociace, která se uskutečnila od 22.–26. července v americkém Chicagu, druhou networkingovou recepci s cílem prohloubit vztahy mezi neurovědci zabývajícími se výzkumem Alzheimerovy choroby, demence a jiných forem neurodegenerativních onemocnění.

Recepce pod vedením ředitele centra Gorazda B. Stokina, která se konala na půdě Generálního konzulátu ČR v Chicagu, se zúčastnily čtyři desítky odborníků z celého světa. Mezi nimi nechyběli například Jose Abisambra z University of Kentucky, Jose Medina z Mayo Clinic, John Hardy z University College London, Iliya Lefterov a Rada Koldamova z University of Pittsburgh.
Recepce se také zúčastnili naši vědci – vedoucí výzkumného týmu Demence FNUSA-ICRC, prof. Jakub Hort s týmovou kolegyní Kateřinou Sheardovou.

Mezinárodní konference Alzheimerovské asociace - Foto 1
Mezinárodní konference Alzheimerovské asociace - Foto 2
Mezinárodní konference Alzheimerovské asociace - Foto 3