Americký patent na inovativní technologii pro přesnější diagnózu onemocnění srdce získali vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), kardiologické kliniky naší nemocnice a firma M&I z Prahy. Nová technologie, která dokáže určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na jednotky milisekund změřit jejich vzájemné zpoždění, se připravuje k zavedení do praxe. Více informací se lze dočíst v TZ.

Výhodou nové technologie vysokofrekvenčního EKG je jednoduchý a neinvazivní postup, nejsou vyžadovány specifické znalosti obsluhy a zpracování je automatické. „Pro účinnou diagnostiku stačí běžné umístění elektrod, které se v klinické praxi využívá pro měření dvanáctisvodového EKG. Naše diagnostická metoda je levná a snadno dostupná,“ podotkl Pavel Leinveber, vedoucí výzkumného týmu Biomedicínské inženýrství FNUSA-ICRC, jehož členové se na vývoji nového EKG podíleli. Na novou metodu a přístroj pro její provádění získaly brněnské instituce společně s firmou M&I patent od Amerického patentového úřadu. „To znamená, že bez jejich souhlasu a bez podílu na zisku nemůže zařízení po dobu 20 let nikdo vyrábět a prodávat.

Na vytvoření nového diagnostického monitoru a jeho zavedení do praxe nyní vědci pracují,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. Cílem je vytvořit jednoduché interaktivní experimentální zařízení pro ověření metodiky v klinické praxi s termínem dokončení v roce 2019. Pokud bude tento vývoj technologie úspěšný, požádají jeho výrobci o certifikaci technologie u Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo Evropské lékové agentury a technologie a metoda budou následně připraveny pro klinické využití. S výzkumem bylo započato na jaře 2013 a stále pokračuje. První patentová ohláška (k CZ patentovému úřadu) byla podána na sklonku roku 2013 a poté druhá v květnu 2014, na kterou navázala EU ohláška (leden 2015). Ta je stále v řešení na EU patentovém úřadě. V červnu 2016 byla podána i žádost o ochranu k US patentovému úřadu, která byla v letošním dubnu udělena.

„Investice do Mezinárodní centra klinického výzkumu začíná nést dlouho očekávané výsledky, které bohužel ve výzkumu nejsou ihned. Vývoj vysokofrekvenčního EKG trval 6 let, samotné vyřízení patentu trvalo 4 roky,“ doplnil ředitel Martin Pavlík. Vývoj spolufinancují evropské strukturální fondy, a to prostřednictvím projektu financovaného ze Strukturálních fondů EU, grantu OPPIK Aplikace od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Projekt zastřešuje brněnská firma Cardion, specialista na přístroje pro kardiologii. „V rámci kardiologie se v tuto chvíli plně věnujeme zkoumání možností dalšího využití této technologie pro diagnostické účely u srdečních chorob komorového myokardu. V oblasti výzkumu epilepsie se nám ve spolupráci s týmy přednosty I. neurologické kliniky pana prof. Brázdila a pana prof. Worrella z Mayo Clinic podařilo ukázat, že v mozku mohou být měřeny tzv. ultra vysokofrekvenční oscilace, které jsou vysoce specifické pro epileptogenní tkáň, která generuje záchvaty. S týmem profesora Worrella dále spolupracujeme na projektu EPAD, který slouží k online akvizici elektrofyziologických dat z mozku epileptických pacientů a následnému předpovídání záchvatů.

Náš tým také vyvíjí algoritmus pro automatickou lokalizaci epileptického ložiska za pomocí zpracování elektrofyziologických signálů a metod umělé inteligence,“ přiblížil Leinveber další výzkum, na kterém se podílí. Tým mladého výzkumníka Pavla Leinvebera z FNUSA-ICRC neslaví úspěch poprvé. Výzkumný tým Biomedicínského inženýrství má 5 již zaregistrovaných užitných nebo průmyslových vzorů, například na Přístroj pro měření, záznam a analýzu elektrického potenciálu způsobeného srdeční aktivitou, Multikanálový celotělový impedanční monitor, nebo Přístroj pro automatické generování proudu do 3D systému cívek pro vytváření magnetického pole. Software pro diagnostiku pacientů se srdečním selháním vynesl prestižní ocenění mezinárodnímu týmu, ve kterém působí i výzkumníci FNUSA-ICRC. Software rozeznávající takzvanou elektrickou dyssynchronii u pacientů se srdečním selháním vyvinuli výzkumníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z University of Rochester v USA a z výzkumného týmu Biomedicínského inženýrství (BME) ve FNUSA-ICRC. Cenu převzal tým na mezinárodní konferenci Computing in Cardiology v Rennes ve Francii 27. 9. 2017. Ústav přístrojové techniky a tým Biomedicínské inženýrství FNUSA-ICRC spolupracují na vývoji metodiky a zařízení pro určení elektrické dyssynchronie srdečních komor již několik let.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Americký patent na novou technologii, která dokáže určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na jednotky milisekund měří jejich vzájemné zpoždění, získali vědci z FNUSA-ICRC, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR a firma M&I Praha.

Za objevem technologie využívající vysokofrekvenční složky v signálu EKG stojí především brněnští vědci a lékaři. V praxi s její pomocí přesněji stanoví léčbu pro konkrétního pacienta se selhávajícím srdcem, čímž výrazně prodlouží délku jeho života. Technologie navíc umožňuje zlepšení nastavení stimulátoru u již probíhající léčby pro nejlepší možný výkon srdce jako pumpy. Její výhodou je jednoduchý a neinvazivní postup, diagnostika je navíc levná a snadno dostupná.

Pavel Leiveber FNUSA-ICRC

Docent Robert Mikulík, vedoucí týmu Cerebrovaskulárních onemocnění FNUSA-ICRC a vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, se podílel na novém videu o projektu RES-Q. Docent Robert Mikulík, jenž jako vedoucí stojí rovněž za realizací projektu RES-Q, ve videu vysvětluje, proč je nezbytné nástroj zahrnout do programu zkvalitnění péče iktových pacientů.

video ke zhlédnutí

doc. Mikulík FNUSA-ICRC

Vedoucí výzkumného týmu Kognitivní poruchy a demence prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., a jeho kolega Doc. MUDr. Jan Laczó, Ph.D., jsou spoluautory publikace, která byla zveřejněna v prestižním zahraničním vědeckém časopise Nature Reviews Neurology s impaktním faktorem 19,819. Odborný článek s názvem „Spatial navigation deficits – overlooked cognitive marker for preclinical Alzheimer disease?“ popisuje nové možnosti diagnostiky kognitivního selhávání u pacientů ve velmi časných stadiích Alzheimerovy nemoci. Zaměřuje se na dosud opomíjenou kognitivní doménu – prostorovou orientaci, jejíž zhoršování se vyskytuje již v preklinickém stadiu této nemoci a může umožnit její časné odhalení.

FNUSA-ICRC uspořádalo při příležitosti konání Mezinárodní konference Alzheimerovské asociace, která se uskutečnila od 22.–26. července v americkém Chicagu, druhou networkingovou recepci s cílem prohloubit vztahy mezi neurovědci zabývajícími se výzkumem Alzheimerovy choroby, demence a jiných forem neurodegenerativních onemocnění.

Recepce pod vedením ředitele centra Gorazda B. Stokina, která se konala na půdě Generálního konzulátu ČR v Chicagu, se zúčastnily čtyři desítky odborníků z celého světa. Mezi nimi nechyběli například Jose Abisambra z University of Kentucky, Jose Medina z Mayo Clinic, John Hardy z University College London, Iliya Lefterov a Rada Koldamova z University of Pittsburgh.
Recepce se také zúčastnili naši vědci – vedoucí výzkumného týmu Demence FNUSA-ICRC, prof. Jakub Hort s týmovou kolegyní Kateřinou Sheardovou.

Mezinárodní konference Alzheimerovské asociace - Foto 1
Mezinárodní konference Alzheimerovské asociace - Foto 2
Mezinárodní konference Alzheimerovské asociace - Foto 3

FNUSA-ICRC nedávno podepsala bilaterální dohodu o spolupráci se Slezskou lékařskou univerzitou v Katovicích, a to mezi týmem Intervenční srdeční elektrofyziologie FNUSA-ICRC a polským týmem Klinické kardiologie a strukturálních srdečních onemocnění.

Účelem smlouvy je posilování spolupráce mezi věděckými komunitami obou zúčastněných stran, konkrétně prostřednictvím výměny vědecko-výzkumných pracovníků a studentů, společných výzkumných projektů, organizace konferencí či workshopů a krátkodobých návštěv či přednášek na půdě partnerské instituce.

FNUSA-ICRC získalo unikátní grant

Tisková zpráva, 8. 6. 2018, Brno

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) získalo unikátní grant v hodnotě téměř 700 milionů korun. Grant je určen na vybudování nového výzkumného týmu, který bude tvořit zhruba 220 výzkumníků. Ti se budou společně zaměřovat na výzkum stárnutí a s ním souvisejících chorob, zejména forem nádorů, chronického zánětu a degenerativních onemocnění mozku a srdce.

Projekt s názvem Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (zkr. ENOCH) obdržel grant ze Strukturálních fondů EU, z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Hlavním vědeckých cílem projektu je vytvořit společný výzkumný program, který se bude zaměřovat na výzkum stárnutí a souvisejících chorob, především forem nádorů, chronického zánětu a degenerativních nemocí. Projekt představuje mezník v regionální spolupráci sjednocením pěti nejlepších moravských výzkumných center na translační medicínu.

Do projektu bude zapojeno více jak 220 výzkumníků z FNUSA-ICRC, které je hlavním příjemcem projektu, Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (IMTM), Regionálního centra aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu (RECAMO), Neurologické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice Olomouc a z Blood Cancer Research Group při Ostravské univerzitě v Ostravě (BCRG). Výzkumní pracovníci budou podle své odbornosti rozděleni do čtyř hlavních výzkumných programů. Jedná se o skupinu Stárnutí a rakovina, která bude zkoumat vztah nádorových onemocnění a stáří. Druhá skupina s názvem Stárnutí a chronické záněty se zaměří na výzkum chronických zánětů spojených s buněčným stárnutím. Skupina Degenerativní procesy ve stáří se bude věnovat výzkumu některých z nejčastějších degenerativních onemocnění mozku a srdce. Poslední skupina Modulace stárnutí se v rámci výzkumu zaměří na přístupy k posílení zdravého stárnutí a metody pro zpomalení procesu stárnutí.

„Díky projektu, který bude realizován v letech 2018 – 2023, se vytvoří unikátní platforma pro špičkové vědce na Moravě, v rámci které budou výzkumníci komunikovat a propojovat své znalosti a zkušenosti týkající se problematiky stárnutí a s ním souvisejících poruch. „Výzkum bude prováděn mezinárodní odborníky v České republice, což více posílí dlouhodobé vazby se stávajícími výzkumnými spolupracovníky, jako je například Mayo Clinic a University of Montreal, a také bude vytvářet a podporovat vztahy nově vzniklé nebo ty, které teprve vzniknou, například s Brain Research Institute v Jižní Koreji a University of Melbourne,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Česká populace stárne a tento trend bude dál pokračovat. Lidé ve věku 65 let v současnosti tvoří pětinu populace. Podle ČSÚ počet obyvatel České republiky vloni přesáhl hranici 10,6 miliónu, přičemž dva miliony z toho tvoří senioři. Podle odhadů se má navíc poměr počtu osob starších 65 let v porovnání s osobami v produktivním věku do roku 2060 téměř zdvojnásobit a dosáhnout zhruba 56 procent. Podle odborníků by navíc pokroky v lékařské péči v relativně blízké budoucnosti umožnili lidem ve vyspělých zemích dožívat se i kolem 120 let.

„Dnešní svět čelí nebývalým demografickým změnám spočívající zejména ve stárnutí obyvatelstva, které spolu s nově se objevujícími nemocemi souvisejícími s věkem představuje významnou výzvu pro zdravotnictví, ekonomiku a společnost jako celek,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík„Díky tomuto novému projektu se zlepší naše chápání stárnutí, vyvinou se nová preventivní, diagnostické a léčebná řešení pro poruchy související s věkem, které umožní, aby společnost začala považovat stárnutí za výhodu, nikoliv za přítěž,“ dodal Pavlík.


Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Pratiksha Bhat

Pratiksha Bhat

„FNUSA-ICRC je výborné místo, kde se můžu dále vzdělávat a zlepšovat své profesní znalosti, protože centrum nabízí mnoho příležitostí k tomu učit se a růst.“

Pocházíte z Indie. Co jste tam studovala?
Vystudovala jsem biotechnologii a zrovna jsem na cestě k získání doktorátu.

Proč jste se stala vědkyní?
Věda mě vždy fascinovala a tuto oblast jsem si vybrala, protože bych svou prací ráda dosáhla nějaké pozitivní změny.

Proč jste se rozhodla pracovat v Brně ve FNUSA-ICRC?
Brno vnímám jako velmi příjemné město a FNUSA-ICRC jako výborné místo, kde se můžu dále vzdělávat a zlepšovat své profesní znalosti, protože centrum nabízí mnoho příležitostí k tomu učit se a růst.

Jaký první dojem na vás udělalo Brno?
Je to velmi malebné město s bohatou kulturou a sklonem k rozvoji vědy (navíc s tím, že je Brno pracoviště a domov Gregora Mendela).

O čem je váš výzkum?
Oblastí mého výzkumu v rámci doktorského studia jsou neurotoxikologická a fytomedicínská studia. Pracovala jsem na houbovém toxinu, který znečišťuje širokou škálu jídel a krmiv a snažila jsem se nalézt fytomedicínu (bylinný extrakt) proti neurodegeneraci.

Stručně, co vás baví na vaší práci?
Co pro mě dělá práci v tomto oboru tak zajímavou, je proces učení a snaha nalézt odpovědi na veškeré tyto záhadné, dosud nezodpovězené otázky.

Čeho chcete v rámci vašeho výzkum v budoucnu dosáhnout?
Snad díky svému výzkumu dokážu nalézt alespoň nějaké odpovědi, které trošku pomohou lidem.

Co byste ráda dělala první den v práci?
Chtěla bych se učit, pozorovat a nasávat zkušenosti a znalosti.

Co ráda děláte, když zrovna nepracujete na výzkumu? Jak trávíte volný čas?
Ráda cestuji, chci místa objevovat ne jako turista, ale jako cestovatel. Chci poznávat nové lidi, dozvídat se o jejich způsobu života, vyzkoušet místní jídlo a jen se tak toulat kolem a místo si užívat.

Co jste se dozvěděla o České republice a o Češích?
Jsou velmi přátelští, ochotní a srdeční.

Děkujeme za rozhovor.

Rychlá fakta
Rodné město: Mysore
Věk: 29 let
Vysokoškolský obor: přírodní vědy
Oblíbené české slovo: „smát se“ a „daleko“
Oblíbený citát: „Největší dobrodružství, které můžete zažít, je žít život svých snů.“
 

Pratiksha Bhat

Allison Hansen

„Lidé z FNUSA-ICRC jsou velmi milí a přátelští. Také jsou zde velmi zajímaví lidé s jedinečnými zkušenostmi s prací na zajímavých projektech. Určitě jsem se od nich přiučila mnoha novým věcem.“

Pocházíte ze Spojených států amerických. Co jste tam vystudovala?
Ve Státech jsem získala bakalářský titul v oboru biomedicínského inženýrství. Univerzitu George Washingtona jsem absolvovala v květnu 2017. V červenci začnu studovat medicínu na Vysoké škole medicíny Arizonské univerzity ve Phoenixu.

Čeho byste chtěla ve své práci v budoucnu dosáhnout?
Mým cílem je stát se jednoho dne doktorkou, a jelikož výzkum je zásadní součástí lékařského oboru, chtěla jsem se o něm dozvědět více, abych lépe porozuměla celému procesu, který přináší nové objevy týkající se nejrůznějších chorob.

Proč jste se rozhodla strávit několik týdnu v Brně v České republice?
Chtěla jsem konkrétně do Brna, protože už jsem pracovala na klinickém výzkumu ohledně mírné kognitivní poruchy a Alzheimerovy choroby, která je součástí výzkumu, kterým se zaobírá laboratoř doktora Stokina. Také jsem to považovala za skvělou příležitost dozvědět se něco nového o jiných kulturách a zkusit život v jiné zemi. Byla jsem zde ale hlavně proto, abych se dozvěděla o výzkumu, který prováděl tým doktora Stokina, a zjistila, s čím vším se pojí laboratorní výzkum, jelikož předtím jsem se zabývala hlavně výzkumem klinickým. Čas jsem strávila učením se, jak manipulovat s DNA a jak se starat o buněčné kultury.

Jaký je váš první dojem z Brna?
Čas strávený v Brně jsem si opravdu užila. Je to poutavé místo, kde se toho hodně děje i v akademické oblasti a ve vědě. Oblíbila jsem si i lidi, které jsem potkala v laboratořích. Všichni byli nesmírně milý a přátelští. Zároveň to všechno byli zajímaví lidé s jedinečnými zkušenostmi s prací na zajímavých projektech. Určitě jsem se od nich přiučila mnoha novým věcem.

Čeho chcete v rámci vašeho výzkum v budoucnu dosáhnout?
Jak jsem zmínila, byla jsem v Brně hlavně, abych se dozvěděla o různých technikách a protokolech, a získala tak lepší povědomí o tom, co výzkum obnáší a odkud pocházejí všechny pokroky v oblasti medicíny. Zajímavé je zejména slyšet o projektech, na kterých lidé pracují, a co by případné výsledky mohly znamenat pro praxi a jak by mohly být v budoucnu využity k léčení pacientů s Alzheimerovou chorobou či traumatickými zraněními mozku. Užívala jsem si setkávání v laboratořích a společný brainstorming ohledně možných vysvětlení různých jevů, které byly pozorovány a mohou být příčinnou některých z klinických symptomů. V budoucnu bych chtěla pokračovat a být součástí klinického výzkumu jako lékařka.

Co ráda děláte, když zrovna nepracujete na výzkumu? Jak trávíte volný čas?
Když mám volno, ráda ho trávím hlavně venku. Mám ráda turistiku, běhání a tenis. Za univerzitu jsem hrála tenis čtyři roky.

Děkujeme za rozhovor.

RYCHLÁ FAKTA

Rodné město: Champaign, stát Illinois
Věk: 22 let
Vysokoškolský obor: biomedicínské inženýrství
Oblíbené české slovo: Mám ráda „ahoj“, protože si připadám jako pirát, když to říkám. 🙂
Oblíbený citát:
„Ve chvíli, kdy pochybujete, jestli zvládnete létat, přestáváte být navždy schopní to dokázat.“ – J.M. Barrie, Peter Pan
„Úspěch nemá konce, neúspěch není osudem: na prvním místě je odvaha.“ – Winston Churchill

Ing. Miloš Musil, který působí pod profesorem Jiřím Damborským ve výzkumném týmu Proteinového inženýrství FNUSA-ICRC, nedávno získal dvě prestižní ocenění. Koncem června obdržel Cenu Josepha Fouriera za výzkum v oblasti počítačových věd primárně za nástroj FireProt, který slouží k automatizovanému návrhu stabilních vícebodových mutantů.

Ocenění každoročně uděluje francouzské velvyslanectví ve spolupráci s firmou Atos. Za poster zaměřený na FireProt Miloše Musila rovněž ocenili na konferenci ProtStab v litevském Vilniusu, kde mladý výzkumník převzal ocenění Young Scientist Award, určené pro vynikající mladé vědce v širším podunajském regionu.

Miloš Musil FNUSA-ICRC

V prostorách FNUSA-ICRC se v polovině června uskutečnilo 8. Partnerské fórum FNUSA-ICRC, které má za cíl zintenzivnit spolupráci centra s aplikační sférou. Setkání se zúčastnilo 40 reprezentantů firem a organizací, které se specializují na vývoj, výrobu, klinické studie a registraci biologických léčiv.

Letošní prezentace byly zaměřeny na vybrané aspekty problematiky geneticky modifikovaných potravin pro výrobu biologických léčiv, jejich klinickým testováním a uváděním na trh, včetně právních a ekonomických aspektů.