Nová spolupráce se Slezskou lékařskou univerzitou v Katovicích

FNUSA-ICRC nedávno podepsala bilaterální dohodu o spolupráci se Slezskou lékařskou univerzitou v Katovicích, a to mezi týmem Intervenční srdeční elektrofyziologie FNUSA-ICRC a polským týmem Klinické kardiologie a strukturálních srdečních onemocnění.

Účelem smlouvy je posilování spolupráce mezi věděckými komunitami obou zúčastněných stran, konkrétně prostřednictvím výměny vědecko-výzkumných pracovníků a studentů, společných výzkumných projektů, organizace konferencí či workshopů a krátkodobých návštěv či přednášek na půdě partnerské instituce.

Web Medical University of Silesia
,

Brněnské mezinárodní centrum získalo unikátní grant. Začne studovat stárnutí a s ním spojené nemoci, jako nádory či chronické záněty

FNUSA-ICRC získalo unikátní grant

Tisková zpráva, 8. 6. 2018, Brno

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) získalo unikátní grant v hodnotě téměř 700 milionů korun. Grant je určen na vybudování nového výzkumného týmu, který bude tvořit zhruba 220 výzkumníků. Ti se budou společně zaměřovat na výzkum stárnutí a s ním souvisejících chorob, zejména forem nádorů, chronického zánětu a degenerativních onemocnění mozku a srdce.

Projekt s názvem Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (zkr. ENOCH) obdržel grant ze Strukturálních fondů EU, z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Hlavním vědeckých cílem projektu je vytvořit společný výzkumný program, který se bude zaměřovat na výzkum stárnutí a souvisejících chorob, především forem nádorů, chronického zánětu a degenerativních nemocí. Projekt představuje mezník v regionální spolupráci sjednocením pěti nejlepších moravských výzkumných center na translační medicínu.

Do projektu bude zapojeno více jak 220 výzkumníků z FNUSA-ICRC, které je hlavním příjemcem projektu, Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (IMTM), Regionálního centra aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu (RECAMO), Neurologické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice Olomouc a z Blood Cancer Research Group při Ostravské univerzitě v Ostravě (BCRG). Výzkumní pracovníci budou podle své odbornosti rozděleni do čtyř hlavních výzkumných programů. Jedná se o skupinu Stárnutí a rakovina, která bude zkoumat vztah nádorových onemocnění a stáří. Druhá skupina s názvem Stárnutí a chronické záněty se zaměří na výzkum chronických zánětů spojených s buněčným stárnutím. Skupina Degenerativní procesy ve stáří se bude věnovat výzkumu některých z nejčastějších degenerativních onemocnění mozku a srdce. Poslední skupina Modulace stárnutí se v rámci výzkumu zaměří na přístupy k posílení zdravého stárnutí a metody pro zpomalení procesu stárnutí.

„Díky projektu, který bude realizován v letech 2018 – 2023, se vytvoří unikátní platforma pro špičkové vědce na Moravě, v rámci které budou výzkumníci komunikovat a propojovat své znalosti a zkušenosti týkající se problematiky stárnutí a s ním souvisejících poruch. „Výzkum bude prováděn mezinárodní odborníky v České republice, což více posílí dlouhodobé vazby se stávajícími výzkumnými spolupracovníky, jako je například Mayo Clinic a University of Montreal, a také bude vytvářet a podporovat vztahy nově vzniklé nebo ty, které teprve vzniknou, například s Brain Research Institute v Jižní Koreji a University of Melbourne,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Česká populace stárne a tento trend bude dál pokračovat. Lidé ve věku 65 let v současnosti tvoří pětinu populace. Podle ČSÚ počet obyvatel České republiky vloni přesáhl hranici 10,6 miliónu, přičemž dva miliony z toho tvoří senioři. Podle odhadů se má navíc poměr počtu osob starších 65 let v porovnání s osobami v produktivním věku do roku 2060 téměř zdvojnásobit a dosáhnout zhruba 56 procent. Podle odborníků by navíc pokroky v lékařské péči v relativně blízké budoucnosti umožnili lidem ve vyspělých zemích dožívat se i kolem 120 let.

„Dnešní svět čelí nebývalým demografickým změnám spočívající zejména ve stárnutí obyvatelstva, které spolu s nově se objevujícími nemocemi souvisejícími s věkem představuje významnou výzvu pro zdravotnictví, ekonomiku a společnost jako celek,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. „Díky tomuto novému projektu se zlepší naše chápání stárnutí, vyvinou se nová preventivní, diagnostické a léčebná řešení pro poruchy související s věkem, které umožní, aby společnost začala považovat stárnutí za výhodu, nikoliv za přítěž,“ dodal Pavlík.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Návštěva mladých vědců z Indie a USA : Rozhovor

Pratiksha Bhat

Pratiksha Bhat

„FNUSA-ICRC je výborné místo, kde se můžu dále vzdělávat a zlepšovat své profesní znalosti, protože centrum nabízí mnoho příležitostí k tomu učit se a růst.“

Pocházíte z Indie. Co jste tam studovala?
Vystudovala jsem biotechnologii a zrovna jsem na cestě k získání doktorátu.

Proč jste se stala vědkyní?
Věda mě vždy fascinovala a tuto oblast jsem si vybrala, protože bych svou prací ráda dosáhla nějaké pozitivní změny.

Proč jste se rozhodla pracovat v Brně ve FNUSA-ICRC?
Brno vnímám jako velmi příjemné město a FNUSA-ICRC jako výborné místo, kde se můžu dále vzdělávat a zlepšovat své profesní znalosti, protože centrum nabízí mnoho příležitostí k tomu učit se a růst.

Jaký první dojem na vás udělalo Brno?
Je to velmi malebné město s bohatou kulturou a sklonem k rozvoji vědy (navíc s tím, že je Brno pracoviště a domov Gregora Mendela).

O čem je váš výzkum?
Oblastí mého výzkumu v rámci doktorského studia jsou neurotoxikologická a fytomedicínská studia. Pracovala jsem na houbovém toxinu, který znečišťuje širokou škálu jídel a krmiv a snažila jsem se nalézt fytomedicínu (bylinný extrakt) proti neurodegeneraci.

Stručně, co vás baví na vaší práci?
Co pro mě dělá práci v tomto oboru tak zajímavou, je proces učení a snaha nalézt odpovědi na veškeré tyto záhadné, dosud nezodpovězené otázky.

Čeho chcete v rámci vašeho výzkum v budoucnu dosáhnout?
Snad díky svému výzkumu dokážu nalézt alespoň nějaké odpovědi, které trošku pomohou lidem.

Co byste ráda dělala první den v práci?
Chtěla bych se učit, pozorovat a nasávat zkušenosti a znalosti.

Co ráda děláte, když zrovna nepracujete na výzkumu? Jak trávíte volný čas?
Ráda cestuji, chci místa objevovat ne jako turista, ale jako cestovatel. Chci poznávat nové lidi, dozvídat se o jejich způsobu života, vyzkoušet místní jídlo a jen se tak toulat kolem a místo si užívat.

Co jste se dozvěděla o České republice a o Češích?
Jsou velmi přátelští, ochotní a srdeční.

Děkujeme za rozhovor.

Rychlá fakta
Rodné město: Mysore
Věk: 29 let
Vysokoškolský obor: přírodní vědy
Oblíbené české slovo: „smát se“ a „daleko“
Oblíbený citát: „Největší dobrodružství, které můžete zažít, je žít život svých snů.“
 

Pratiksha Bhat

Allison Hansen

„Lidé z FNUSA-ICRC jsou velmi milí a přátelští. Také jsou zde velmi zajímaví lidé s jedinečnými zkušenostmi s prací na zajímavých projektech. Určitě jsem se od nich přiučila mnoha novým věcem.“

Pocházíte ze Spojených států amerických. Co jste tam vystudovala?
Ve Státech jsem získala bakalářský titul v oboru biomedicínského inženýrství. Univerzitu George Washingtona jsem absolvovala v květnu 2017. V červenci začnu studovat medicínu na Vysoké škole medicíny Arizonské univerzity ve Phoenixu.

Čeho byste chtěla ve své práci v budoucnu dosáhnout?
Mým cílem je stát se jednoho dne doktorkou, a jelikož výzkum je zásadní součástí lékařského oboru, chtěla jsem se o něm dozvědět více, abych lépe porozuměla celému procesu, který přináší nové objevy týkající se nejrůznějších chorob.

Proč jste se rozhodla strávit několik týdnu v Brně v České republice?
Chtěla jsem konkrétně do Brna, protože už jsem pracovala na klinickém výzkumu ohledně mírné kognitivní poruchy a Alzheimerovy choroby, která je součástí výzkumu, kterým se zaobírá laboratoř doktora Stokina. Také jsem to považovala za skvělou příležitost dozvědět se něco nového o jiných kulturách a zkusit život v jiné zemi. Byla jsem zde ale hlavně proto, abych se dozvěděla o výzkumu, který prováděl tým doktora Stokina, a zjistila, s čím vším se pojí laboratorní výzkum, jelikož předtím jsem se zabývala hlavně výzkumem klinickým. Čas jsem strávila učením se, jak manipulovat s DNA a jak se starat o buněčné kultury.

Jaký je váš první dojem z Brna?
Čas strávený v Brně jsem si opravdu užila. Je to poutavé místo, kde se toho hodně děje i v akademické oblasti a ve vědě. Oblíbila jsem si i lidi, které jsem potkala v laboratořích. Všichni byli nesmírně milý a přátelští. Zároveň to všechno byli zajímaví lidé s jedinečnými zkušenostmi s prací na zajímavých projektech. Určitě jsem se od nich přiučila mnoha novým věcem.

Čeho chcete v rámci vašeho výzkum v budoucnu dosáhnout?
Jak jsem zmínila, byla jsem v Brně hlavně, abych se dozvěděla o různých technikách a protokolech, a získala tak lepší povědomí o tom, co výzkum obnáší a odkud pocházejí všechny pokroky v oblasti medicíny. Zajímavé je zejména slyšet o projektech, na kterých lidé pracují, a co by případné výsledky mohly znamenat pro praxi a jak by mohly být v budoucnu využity k léčení pacientů s Alzheimerovou chorobou či traumatickými zraněními mozku. Užívala jsem si setkávání v laboratořích a společný brainstorming ohledně možných vysvětlení různých jevů, které byly pozorovány a mohou být příčinnou některých z klinických symptomů. V budoucnu bych chtěla pokračovat a být součástí klinického výzkumu jako lékařka.

Co ráda děláte, když zrovna nepracujete na výzkumu? Jak trávíte volný čas?
Když mám volno, ráda ho trávím hlavně venku. Mám ráda turistiku, běhání a tenis. Za univerzitu jsem hrála tenis čtyři roky.

Děkujeme za rozhovor.

RYCHLÁ FAKTA

Rodné město: Champaign, stát Illinois
Věk: 22 let
Vysokoškolský obor: biomedicínské inženýrství
Oblíbené české slovo: Mám ráda „ahoj“, protože si připadám jako pirát, když to říkám. 🙂
Oblíbený citát:
„Ve chvíli, kdy pochybujete, jestli zvládnete létat, přestáváte být navždy schopní to dokázat.“ – J.M. Barrie, Peter Pan
„Úspěch nemá konce, neúspěch není osudem: na prvním místě je odvaha.“ – Winston Churchill

Miloš Musil obdržel Cenu Josepha Fouriera za výzkum v oblasti počítačových věd

Ing. Miloš Musil, který působí pod profesorem Jiřím Damborským ve výzkumném týmu Proteinového inženýrství FNUSA-ICRC, nedávno získal dvě prestižní ocenění. Koncem června obdržel Cenu Josepha Fouriera za výzkum v oblasti počítačových věd primárně za nástroj FireProt, který slouží k automatizovanému návrhu stabilních vícebodových mutantů.

Ocenění každoročně uděluje francouzské velvyslanectví ve spolupráci s firmou Atos. Za poster zaměřený na FireProt Miloše Musila rovněž ocenili na konferenci ProtStab v litevském Vilniusu, kde mladý výzkumník převzal ocenění Young Scientist Award, určené pro vynikající mladé vědce v širším podunajském regionu.

Miloš Musil FNUSA-ICRC

FNUSA-ICRC hostilo 8. Partnerské fórum na téma biologická léčiva

V prostorách FNUSA-ICRC se v polovině června uskutečnilo 8. Partnerské fórum FNUSA-ICRC, které má za cíl zintenzivnit spolupráci centra s aplikační sférou. Setkání se zúčastnilo 40 reprezentantů firem a organizací, které se specializují na vývoj, výrobu, klinické studie a registraci biologických léčiv.

Letošní prezentace byly zaměřeny na vybrané aspekty problematiky geneticky modifikovaných potravin pro výrobu biologických léčiv, jejich klinickým testováním a uváděním na trh, včetně právních a ekonomických aspektů.

,

Tým FNUSA-ICRC spoluautorem nejlepšího českého kardiologického vědeckého článku v roce 2017

MUDr. Otou Hlinomazem,CSc.

Tisková zpráva, 21. 6. 2018, Brno

Kardiologický tým Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), vedený MUDr. Otou Hlinomazem, CSc., si připsal významný úspěch. Již podruhé byli jeho dva členové spoluautory vědeckého článku v prestižním zahraničním časopise, který získal na výročním sjezdu České kardiologické společnosti cenu za nejlepší publikaci v oblasti kardiologie v Česku za minulý rok.

Hned dvě ocenění za nejlepší kardiologické publikace uveřejněné v předchozím roce – To nejlepší z české kardiologie získal na letošním sjezdu České kardiologické společnosti v Brně MUDr. Ota Hlinomaz, CSc., vedoucí výzkumného týmu Akutní koronární syndromy FNUSA-ICRC. První místo obdržel jako spoluautor za publikaci studie PRAGUE-18 srovnávající nové léky proti srážení krve u pacientů s akutním infarktem myokardu, kterým lékaři operativně opravili zúžená místa či úplně uzavřeli věnčité tepny zásobující srdeční sval. Třetí místo pak brněnský kardiolog získal za spoluautorství na publikaci výzkumu, v rámci kterého odborníci srovnávali dvě metody léčby restenózy (pozn. znovuzúžení cévy) ve stentu (pozn. kovová výztuž, spirála).

Do studie PRAGUE-18, jejíž vedoucí je prof. Zuzana Moťovská Ph.D. z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, bylo zapojeno 1230 pacientů z celkem 14 českých zdravotnických center. „Studie se zabývala srovnáním nových léků proti srážení krve- Prasugrelu a Ticagreloru u pacientů s akutním infarktem myokardu léčených pomocí primární perkutánní koronární intervence. Studie neprokázala mezi sledovanými léky žádný významný rozdíl,“ popsal hlavní body výzkumu MUDr. Ota Hlinomaz, CSc., který se na publikaci studie podílel jako 1. spoluautor. Druhá studie, které se zúčastnilo celkem 136 pacientů, se zaměřovala na porovnání účinnosti dvou metod léčby restenózy cévy ve stentu. „Cílem této studie bylo porovnat účinnost Paclitaxelu vylučujících balónkových katétrů oproti lékovým stentům při léčbě restenózy stentů. Lepší výsledky měl Paclitaxel vylučující balónkové katetry,“ doplnil brněnský kardiolog Ota Hlinomaz.

Obě publikace, na kterých se jako spoluautor podílel MUDr. Ota Hlinomaz, byly rovněž uveřejněny v prestižních zahraničních vědeckých časopisech. Vítězná studie PRAGUE-18 v Journal of the American College of Cardiology (JAAC), studie, která obsadila třetí místo pak v časopise Circulation: Cardiovascular Interventions. „Pro každého vědce či lékaře je prestižní záležitostí mít článek uveřejněný v JAAC, v Circulation nebo v jakémkoliv jiném časopise ze skupiny renomovaných zahraničních vědeckých časopisů. Takové články jsou často hojně citovány, což zvyšuje i vědecké renomé dané instituce, ve které vědci a lékaři pracují,“ vysvětlil Gorazd B. Stokin, šéf FNUSA-ICRC. 

Časopis The Journal of the American College of Cardiology  je celosvětově nejčtenějším časopisem v oblasti kardiovaskulární medicíny s mezinárodní pověstí špičkové kvality. Časopisy JACC publikují recenzované články o všech aspektech kardiovaskulárních onemocnění, které komentují prezentovaný výzkum, včetně různých klinických studií a translačních vyšetření.

Časopis Circulation: Cardiovascular Interventions je jeden z kolekce šesti časopisů Americké kardiologické asociace (American Heart Association). Svým obsahem se zaměřuje na nemoci srdce, zobrazovací metody, arytmii, elektrofyziologii a genetiku.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Vědecká konference: Akademický klinický výzkum v ČR

V polovině června se uskutečnila vědecká konference s názvem Akademický klinický výzkum v ČR. Toto první vědecké setkání pořádá infrastruktura CZECRIN v prostorách centra FNUSA-ICRC. Úvodní slovo setkání pronesla hlavní řešitelka projektu za stranu FNUSA-ICRC Dr. Lenka Součková. Infrastruktura CZECRIN, která je zaměřená na provádění akademických klinických studií a je společným projektem Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC, slaví 5 let své existence.

,

Brněnský neurolog na špici výzkumu mozkové mrtvice. Studii, na které se podílel, zveřejnil jeden z nejprestižnějších časopisů

Léčbě cévní mozkové příhody se věnuje více než dvacet let. Přestože medicína nebyla jeho vysněným oborem, uchvátil ho technický vývoj a naděje, kterou dává pacientům. Jeden ze zakladatelů výzkumného centra FNUSA-ICRC, který je dnes uznávaným odborníkem v léčbě mozkové mrtvice, pomáhal prosadit trombolýzu v České republice, vede komplexní projekt na zlepšení péče o cévní mozkové příhody, je tvůrcem celosvětového registru kvality iktové péče RES-Q. Nyní byla publikace, na které se podílel, uveřejněna v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů – The New England Journal of Medicine.

Brněnský neurolog Robert Mikulík se podílel na významné celosvětové studii týkající se farmakologické léčby opětovně se vracející mozkové mrtvice, které se zúčastnilo přes 7 tisíc pacientů. Cévní mozková příhoda (CMP), lidově zvaná mrtvice, je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně postihne až 17 milionů lidí na světě, třetina z nich na toto onemocnění zemře. V České republice mrtvici ročně prodělá zhruba 25 tisíc lidí. Další závažnou skutečností je, že u cévní mozkové příhody je vysoké riziko recidivy (*pozn. návratnosti).

„U pacientů v prvních pěti letech po prvním mozkovém infarktu se recidiva vyskytuje ve 20 %. Riziko opakované ischemické cévní mozkové příhody lze přitom významně snížit různými preventivními opat­řeními včetně těch farmakologických. Právě to bylo cílem studie, v rámci které jsme srovnávali dva typy léků k prevenci opětovně se vracející mozkové mrtvici,“ vysvětluje brněnský neurolog doc. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D. vedoucí Stroke Research Group Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u sv. Anny (FNUSA-ICRC) a Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

V rámci studie, jež zahrnovala 7 213 pacientů ve věku 50 let a starších, kteří nedávno prodělali ischemickou cévní příhodu způsobenou embolií mozkové tepny (*pozn. ischemická cévní mozková příhoda, je taková, která má příčinu v ucpání mozkové tepny krevní sraženinou), odborníci porovnávali účinnost a bezpečnost dvou léků – rivaroxabanu, který se pro prevenci tohoto typu CMP dosud nepoužíval, s aspirinem, který patří mezi zavedená léčiva používaná k prevenci CMP. Z výzkumu vyplynulo, že rivaroxaban zmenšuje riziko návratnosti cévní mozkové příhody po embolické mrtvici stejnou měrou jako aspirin, avšak není účinnější, než aspirin, jak se očekávalo.

Výsledky této studie, na které se Robert Mikulík podílel nejen jako spoluautor, ale i člen řídicí rady, která stanovila postup studie a řídila její správný průběh, zveřejnil koncem května jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě – The New England Journal of Medicine současně s její prezentací na konferenci Evropské iktové organizace ve švédském Göteborgu. The New England Journal of Medicine je díky vysokému Impakt Faktoru (IF = 72,406), který představuje průměrný počet citací průměrné publikace v daném vědeckém či odborném časopisu, aktuálně druhý nejlepší vědecký časopis na světě. Jedná se rovněž o jeden z nejstarších vědeckých časopisů vůbec, vychází v USA již od roku 1812, nyní pod vydavatelstvím Massachusetts Medical Society.

 

Doc. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.

  • Společně s generací svých kolegů byl průkopníkem používání nově ověřené léčby cévní mozkové příhody, tzv. trombolýzy, v České republice.
  • Věnuje se neustálému zlepšování kvality péče; vede komplexní projekt na zlepšení péče o cévní mozkové příhody ve 23 zemích východní Evropy a střední Asie (http://eso-stroke.org/eso-east/); pod jeho vedením vzniká i registr kvality iktové péče RES-Q (qualityregistry.eu) zastřešený Evropskou iktovou organizací (European Stroke Organisation) a také podpořený Světovou iktovou organizací (World Stroke Organization), který již používá téměř 500 nemocnic ze 45 zemí.
  • Orientuje se na management léčby akutní cévní mozkové příhody s cílem zkrátit čas od příjezdu pacienta do nemocnice po podání léčby. Na toto téma publikoval několik prací a vyvíjí nové nástroje a metody, jak logistiku zlepšit. Jednou z metod je trénink lékařů a sester v osvojení nové logistiky formou simulačního vzdělávání. Doc. Mikulík se svým týmem vyvinul simulační scénáře a v simulačních kurzech (stroke-simulation.eu) proškolil od roku 2016 zhruba 600 lékařů a sester z České i Slovenské republiky, Ukrajiny, Polska, Ruska, Jihoafrické republiky, Blízkého východu, Filipín a Malajsie.
  • Věnuje se dlouhodobě a systematicky vzdělávání veřejnosti o příznacích cévních mozkových příhod a správné reakci na ně.
  • Díky své dlouholeté aktivitě na poli edukace veřejnosti byl jmenován do Rady pro celosvětovou kampaň o cévních mozkových příhodách v rámci Světové iktové organizace (World Stroke Organization).
  • Za své dlouholeté a úspěšné aktivity v oblasti organizace péče o cévní mozkové příhody a jejich léčby na národní i mezinárodní úrovni získal vloni ocenění “Spirit of Excellence”.

 

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

FNUSA-ICRC se zúčastnila Veletrhu vědy 2018

FNUSA-ICRC bylo prezentováno na Veletrhu vědy organizovaném Akademií Věd ČR, za účelem prezentace FNUSA-ICRC, navazování spolupráce s dalšími ústavy AVČR a také za účelem propagace aktuálních pracovních příležitostí FNUSA-ICRC. Během tří dnů konání akce nabídl veletrh přes sto interaktivních expozic, a to od cca 80 vystavovatelů z řad vysokých škol, vědeckých institucí i soukromých firem. 40 stánků patřilo pracovištím Akademie věd ČR.

Jednu z nejrozsáhlejších populárně-naučných akcí u nás uspořádala Akademie věd ČR již počtvrté. Letošní ročník se řadí k těm opravdu zdařilým, jelikož se akce zúčastnil rekordní počet návštěvníků, a to přes 20 000. Na stánku FNUSA-ICRC byly zájemcům prezentovány aktivity výzkumného centra a díky participaci projektu Kardiovize Brno 2030 také měřen tlak, síla stisku ruky, tloušťka cév a další indikátory zdravotního stavu člověka. Zástupci FNUSA-ICRC se také zúčastnili panelové diskuze na téma Léčba 21. století a Fake news: (Ne)věřte médiím.

,

Brněnské mezinárodní centrum získalo unikátní grant. Začne studovat stárnutí a s ním spojené nemoci.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) získalo unikátní grant v hodnotě téměř 700 milionů korun. Grant je určen na vybudování nového výzkumného týmu, který bude tvořit zhruba 220 výzkumníků. Ti se budou společně zaměřovat na výzkum stárnutí a s ním souvisejících chorob, zejména forem nádorů, chronického zánětu a degenerativních onemocnění mozku a srdce. Projekt s názvem Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (zkr. ENOCH) obdržel grant ze Strukturálních fondů EU, z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Hlavním vědeckých cílem projektu je vytvořit společný výzkumný program, který se bude zaměřovat na výzkum stárnutí a souvisejících chorob, především forem nádorů, chronického zánětu a degenerativních nemocí. Projekt představuje mezník v regionální spolupráci sjednocením pěti nejlepších moravských výzkumných center na translační medicínu. Do projektu bude zapojeno více jak 220 výzkumníků z FNUSA-ICRC, které je hlavním příjemcem projektu, Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (IMTM), Regionálního centra aplikované molekulární onkologie Masarykova onkologického ústavu (RECAMO), Neurologické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice Olomouc a z Blood Cancer Research Group při Ostravské univerzitě v Ostravě (BCRG). Výzkumní pracovníci budou podle své odbornosti rozděleni do čtyř hlavních výzkumných programů. Jedná se o skupinu Stárnutí a rakovina, která bude zkoumat vztah nádorových onemocnění a stáří. Druhá skupina s názvem Stárnutí a chronické záněty se zaměří na výzkum chronických zánětů spojených s buněčným stárnutím. Skupina Degenerativní procesy ve stáří se bude věnovat výzkumu některých z nejčastějších degenerativních onemocnění mozku a srdce. Poslední skupina Modulace stárnutí se v rámci výzkumu zaměří na přístupy k posílení zdravého stárnutí a metody pro zpomalení procesu stárnutí.

Díky projektu, který bude realizován v letech 2018 – 2023, se vytvoří unikátní platforma pro špičkové vědce na Moravě, v rámci které budou výzkumníci komunikovat a propojovat své znalosti a zkušenosti týkající se problematiky stárnutí a s ním souvisejících poruch. „Výzkum bude prováděn mezinárodní odborníky v České republice, což více posílí dlouhodobé vazby se stávajícími výzkumnými spolupracovníky, jako je například Mayo Clinic a University of Montreal, a také bude vytvářet a podporovat vztahy nově vzniklé nebo ty, které teprve vzniknou, například s Brain Research Institute v Jižní Koreji a University of Melbourne,“ uvedl šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin. Česká populace stárne a tento trend bude dál pokračovat. Lidé ve věku 65 let v současnosti tvoří pětinu populace. Podle ČSÚ počet obyvatel České republiky vloni přesáhl hranici 10,6 miliónu, přičemž dva miliony z toho tvoří senioři. Podle odhadů se má navíc poměr počtu osob starších 65 let v porovnání s osobami v produktivním věku do roku 2060 téměř zdvojnásobit a dosáhnout zhruba 56 procent. Podle odborníků by navíc pokroky v lékařské péči v relativně blízké budoucnosti umožnili lidem ve vyspělých zemích dožívat se i kolem 120 let. „Dnešní svět čelí nebývalým demografickým změnám spočívající zejména ve stárnutí obyvatelstva, které spolu s nově se objevujícími nemocemi souvisejícími s věkem představuje významnou výzvu pro zdravotnictví, ekonomiku a společnost jako celek,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. „Díky tomuto novému projektu se zlepší naše chápání stárnutí, vyvinou se nová preventivní, diagnostické a léčebná řešení pro poruchy související s věkem, které umožní, aby společnost začala považovat stárnutí za výhodu, nikoliv za přítěž,“ dodal Pavlík.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.