Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se připojilo k historicky prvnímu ročníku festivalu Open House Brno 2018 pořádaném Turistickým informačním centrem (TIC Brno). Druhou dubnovou sobotu FNUSA-ICRC navštívilo přes čtyři sta návštěvníků z Brněnska i blízkého okolí, kteří měli možnost si prohlédnout prostory konferenčních místností FNUSA-ICRC a vybrané laboratoře včetně místnosti s unikátní Faradayovou klecí, uvnitř které nepůsobí žádné elektrické pole.

Na stránkách projektu Rafts4Biotech, kterého je FNUSA-ICRC partnerem, bylo publikováno interview s prof. Damborským a prof. Prokopem. Celý rozhovor

Ve FNUSA-ICRC se koncem března konalo zasedání zástupců kraje, města, univerzit a výzkumných ústavů, inovativních firem, a dalších organizací zabývajících se podporou výzkumu, vývoje a inovací v Jihomoravském kraji a marketingem kraje v zahraničí. Jednalo se o setkání pracovní skupiny Atraktivní region, jedné z pěti skupin Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje, iniciativy kraje a Brna na podporu konkurenceschopnosti regionu. Zasedání bylo zahájeno blokem prezentací a diskuzí na téma marketing regionu, na závěr měli členové pracovní skupiny možnost prohlédnout si 4 z laboratoří FNUSA-ICRC – spánkovou laboratoř, klinicko-farmakologickou jednotku, centrum biomedicínského inženýrství, a preventivní program Kardiovize Brno 2030.

Publikace, na které se jako spoluautor podílel Jan Frič, vedoucí výzkumné skupiny Buněčná a molekulární imunoregulace FNUSA-ICRC, byla uveřejněna v prestižním vědeckém časopise Nature Communications. Článek popisuje základní roli nukleárního faktoru aktivovaných T-lymfocytů (NFAT) v myeloidních buňkách pro udržování střevní homeostázy. Význam tohoto zjištění pro lidskou populaci se stal hlavním výzkumným tématem skupiny Buněčné a molekulární imunoregulace.

Gaspar Pinto získal Cenu za nejlepší plakát na vědecké konferenci VIB „Applied Bioinformatics in Life Sciences“ (2. vydání). Akce se konala ve dnech 8. – 9. března 2018 v belgickém Leuvenu. Plakát, na kterém se jako spoluautoři podíleli Ondřej Vávra, Jiří Filipovič, David Bednář a Jiří Damborský (vedoucí výzkumného týmu Proteinové inženýrství FNUSA-ICRC) byl nazvaný Screening vazebné trajektorie dvou datových souborů inhibitorů pomocí tunelů a kanálů pomocí nového softwaru CaverDock. Gratulujeme!

Začátkem března se v americkém Scottsdale uskutečnilo pravidelné setkání FNUSA-ICRC s hlavním akademickým partnerem – prestižní Mayo Clinic. Cílem každoročního setkání, kterého se zúčastnili zástupci vedení FNUSA-ICRC včetně několika vedoucích výzkumných týmů, je informovat partnery o aktivitách a výsledcích za minulé období a naplánovat další společné aktivity. Letos byla například prezentována nová spolupráce v oblasti biostatistiky, kterou navázala vedoucí týmu Biostatistiky Silvie Bělašková se svým kolegou na Mayo Clinic Dr. Mandrekarem. Součástí setkání v Arizoně byla letos i návštěva na finančním oddělení Mayo Clinic a Mayo School of Medicine.

Jiří Damborský FNUSA-ICRC

Tým bioinformatiků a experimentálních biologů z výzkumné skupiny Loschmidtových laboratoří z FNUSA-ICRCRECETOX a ÚEB Přírodovědecké fakulty MU slaví úspěch. Vědci našli způsob, jak překonat limitace využití genomových sekvencí stovek organismů, představující nesmírné bohatství nových proteinů pro biomedicínské a biotechnologické aplikace. Navrhli totiž výpočetně-experimentální platformu pro automatickou identifikaci zajímavých sekvencí v genomických databázích, následovanou robotickou laboratorní charakterizací. Nově vyvinutá platforma byla použita doktorandem Pavlem Vaňáčkem k identifikaci více než pěti tisíc cílových sekvencí z databáze obsahující stovky milionů různých sekvencí. Práci výzkumné skupiny Proteinového inženýrství FNUSA-ICRC, vedené profesory Jiřím Damborským a Zbyňkem Prokopem, zveřejnil prestižní vědecký časopis americké chemické společnosti ACS Catalysis. Gratulujeme!

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) rozšířilo své vědecké portfolio o pět nových výzkumných týmů. Dva z nich se v rámci základního výzkumu zaměří na zkoumání buněk, tři zbylé na kardiologický výzkum – na diagnostiku srdečních onemocnění pomocí nejnovějších zobrazovacích technik, na samotný výzkum nových zobrazovacích metod a také na zkoumání tzv. kriticky nemocných pacientů.

Brněnské mezinárodní centrum, které doposud tvořilo 25 výzkumných týmů zaměřujících se na výzkum srdce a mozku, se s letošním rokem rozrůstá. FNUSA-ICRC se tak rozšíří o celkem 5 výzkumných týmů. „To je důkazem, že se výzkum ve FNUSA-ICRC posouvá správným směrem kupředu. Tím, že se výzkumné týmy rozšiřují a více specializují, dochází i k jejich profesionalizaci,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. V oblasti kardiologického výzkumu vznikly dvě nové vědecké skupiny. Tým Kardiovaskulární magnetickárezonance pod vedením MUDr. Romana Panovského, se bude zaměřovat na časnou neinvazivní diagnostiku srdečních onemocnění s využitím nejnovějších zobrazovacích technik. Skupina Nukleární kardiologie v čele s MUDr. Vladimírem Kinclem se zaměří na výzkum nových možností zobrazovacích metod v kardiologii, zejména v souvislosti s ischemickou chorobou srdeční a srdečním selháním. Cílem týmu Výzkum intenzivní péče vedeného MUDr. Martinem Helánem bude studium mechanismů vzniku, vývoje a prognózy kritického onemocnění, tedy života ohrožujících stavů, které vyžadují intenzivní péči. Kromě nových výzkumných týmů zabývajících se výzkumem srdce, vznikly i nové vědecké skupiny, které se zaměří na základní výzkum. Původní tým s názvem Kmenové buňky a buněčná signalizace se rozdělil do dvou nezávislých týmů. Jedná se o skupinu Buněčná signalizace, kterou povede Pavel Krejčí a tým Kmenové buňky a Modely chorob pod vedením Vladimíra Rotrekla.

„Tyto týmy se budou v pilíři základního výzkumu zaměřovat na výzkum málo známých tyrosin kinázových receptorů, tedy skupiny receptorů nacházejících se na vnějším povrchu membrán buněk a dále na výzkum lidských kmenových buněk, jejich diferenciace na srdeční buňky a možnosti, jak s jejich pomocí modelovat choroby srdce na buněčné úrovni. Tím lze odhalit mechanismy vedoucí k srdečnímu selhání,“ upřesnil šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře na kardiovaskulární nemoci, zejména srdeční infarkty a mrtvice, každoročně zhruba 17 milionů lidí. V České republice pak zemře ročně na onemocnění srdce a cév 51 000 lidí. „Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění představují v Evropě nejčastější příčinu úmrtí, je nezbytné, aby se výzkum ubíral právě tímto směrem,“ upřesnil Martin Pavlík.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Medailonky vedoucích výzkumníků nových týmů

Mgr. Vladimír Rotrekl, Ph. D. vystudoval obor Biochemie na Masarykově univerzitě v Brně. V rámci doktorského studia studoval enzym zapojený do uvolňování rostlinných hormonů na Ústavu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem v Německu. Od roku 2001 do roku 2007 působil nejdříve jako postdok, posléze jako výzkumník a instruktor na Texaské Univerzitě v San Antoniu ve Spojených státech. Zde se věnoval opravným mechanizmům DNA a jejich roli ve vývoji rakoviny a ve snižování kvality zárodečných buněk starších otců. Od roku 2007 se věnuje na Biologickém ústavu Lékařské fakulty MU výzkumu lidských pluripotentních kmenových buněk a jejich využití v regenerativní medicíně. Od roku 2012 působí jako výzkumník v rámci Mezinárodního centra klinického výzkumu, kde se v roce 2016 stal vedoucím výzkumné skupiny Kmenových buněk a modelů chorob (Stem Cells and Disease Modeling). Jeho skupina se věnuje využití kmenových buněk odvozených z pacientů s chorobami srdce k vytváření buněčných modelů srdce a s jejich pomocí odhaluje mechanizmy vedoucí k srdečnímu selhání.

Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. vystudoval obor Fyziologie živočichů na Masarykově univerzitě v Brně. Doktorský titul pak získal v roce 2000 na brněnské Mendelově univerzitě. Během postdoktorálního studia strávil několik let v Los Angeles v USA a v Toulouse ve Francii. V letech 2004-2013 působil jako vědec v americkém Cedars-Sinai Medical Center a na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Od roku 2013 vede laboratoř buněčné biologie na Lékařské fakultě MU, a současně působí jako výzkumník v FNUSA-ICRC. Tým Buněčné signalizace (Cell Signaling), který Dr. Krejčí ve FNUSA-ICRC vede, se zaměřuje na výzkum funkce lidských receptorových tyrozinových kináz (RTK) především v oblasti regulace růstu kosti. Tým se také zabývá vývojem a testováním nových léků pro potlačení patologické funkce RTK.

Doc. MUDr. Roman Panovský, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal doktorský titul a také titul docenta. Od roku 1994 pracuje jako lékař na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, od roku 1998 rovněž učí na Lékařské fakultě MU v Brně. V Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) pracuje jako výzkumný pracovník od roku 2011, v současné době vede výzkumný tým s názvem Kardiovaskulární magnetická rezonance (Cardiovascular Magnetic Resonance). V rámci výzkumu se zaměřuje na nové zobrazovací techniky a protokoly k diagnostice časných stádií srdečního postižení.

MUDr. Martin Helán, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal také doktorský titul. Od roku 2009 působí na Anesteziologicko-resuscitační klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V letech 2011 až 2013 strávil dohromady 16 měsíců v laboratoři plicní buněčné biologie na nejprestižnější klinice na světě – Mayo Clinic, se kterou dodnes spolupracuje na výzkumu týkajícím se plicní hypertenze. Od roku 2013 pracuje jako výzkumný pracovník FNUSA-ICRC. Od letošního roku vede nový výzkumný tým s názvem Výzkum intenzivní péče (Intensive Care Research), který se zaměří na klinický výzkum mechanismů vzniku, progrese a prognózy kriticky nemocných pacientů.

MUDr. Vladimír Kincl, Ph.D. vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde rovněž získal doktorský titul. Od roku 2003 pracuje jako kardiolog ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, od roku 2004 působí jako výzkumník a lektor na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2012 působí jako senior výzkumný pracovník v Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), kde od letošního roku vede výzkumný tým s názvem Nukleární kardiologie (Nuclear cardiology and cardiac CT). V rámci výzkumu se zaměří na vývoj nových možností zobrazení srdce a jejich využití pro kvalitnější diagnostiku kardiovaskulárních onemocnění, která přispěje k zlepšení terapie těchto pacientů.

Fakultní nemocnice u sv. Anny a její Mezinárodní centrum klinického výzkumu získala v rámci veřejné soutěže Agentury pro zdravotnický výzkum (AZV) finance na jedenáct výzkumných projektů.
K financování byly schváleny tyto řešitelské a spoluřešitelské projekty:

Řešitelské projekty:
1. Parametry klidové ventilace predikují morbiditu a mortalitu u nitrohrudních výkonů, řešitel MUDr. Ivan Čundrle, Ph.D.
2. Role signalizace monocytárních buněk, jejich metabolických změn a transkripčních faktorů u pacientů se závažnou sepsí, řešitel Mgr. Jan Frič, Ph.D.
3. Epigenetický mechanismus v pozadí vývoje jaterního karcinomu, řešitel Dr. Manlio Vinciguerra, Ph.D.
4. Vývoj inhibitoru FGFR3 pro léčbu kosterní dysplázie, řešitel Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D
5. Nové nástroje pro kontrolu kvality pluripotentních kmenových buněk a progenitorů určených pro klinické aplikace, řešitel RNDr. Petr Vaňhara, Ph.D.

Spoluřešitelské projekty:
1. Efekt transkraniální stimulace tDCS na zrakovou pozornost u pacientů s mírnou kognitivní poruchou – studie kombinující MRI a neinvazivní mozkovou stimulaci, spoluřešitelka prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.
2. Lidské embryonální kmenové buňky pro klinické aplikace: derivace a charakterizace, spoluřešitelka doc. RNDr. Irena Krontorád Koutná, Ph.D.
3. Úloha genu pro CD36 v patogenezi Alzheimerovy choroby, spoluřešitel prof., MUDr. Jakub Hort, Ph.D.
4. Rozšíření současných prognostických skórovacích systémů u mozkových metastáz o mikroRNA profilování s cílem individualizace pooperační péče, spoluřešitel doc. MUDr. Radim Jančálek, Ph.D.
5. Primární progresivní afázie – klinické, MRI a strukturální korelace. Prospektivní multicentrická studie, spoluřešitelka MUDr. Ilona Eliášová, Ph.D.
6. Genetická determinace závažnosti otoků podmíněných bradykininem u pacientů s hereditárním angioedémem, spoluřešitel MUDr. Roman Hakl

Ve dnech 15. – 19. 1. se na půdě FNUSA-ICRC uskutečnil teoretický kurz spánkové medicíny České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu, který zorganizoval Doc. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D. společně s členy týmu SMED. V rámci kurzu, kterého se zúčastnilo 45 lékařů z České republiky a ze Slovenska, zaznělo celkem 37 přednášek předních odborníků spánkové medicíny z celé České republiky, mezi které patří například prof. Šonka, prof. Nevšímalová, doc. Ludka, doc. Příhodová a další. Ve třetím lednovém týdnu se také pod vedením doc. MUDr. Ondřeje Ludky, Ph.D. a týmu SMED uskutečnil 5. kurz pro spánkové techniky České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. Kurzu se zúčastnilo 10 spánkových techniků z České republiky. Počet účastníků byl přitom omezený z důvodu 4 denní praktické výuky na pracovišti spánkové laboratoře.