,

Spolupráce v neurologickém výzkumu s prestižní americkou Yale University

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) navazuje spolupráci v neurologickém výzkumu s prestižní americkou Yale University přes nově vybudovaný program post-graduálního vzdělávání. Program, který je finančně zajištěn FNUSA-ICRC a akademicky veden Yaleskou universitou, bude zahájen v novém akademickém roce, tedy od 1. 7. 2018. „Cílem spolupráce je rozvíjet integrovaný výzkum mezi Yale a Mezinárodním centrem klinického výzkumu FNUSA. První polovinu stáže stráví účastník programu v USA, poté se vrátí zpět do České republiky, kde bude pokračovat v mezinárodní spolupráci na společných projektech,“ uvádí Gorazd B. Stokin, šéf Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vybraný stipendista z České republiky se přímo podílí na neuroimunologickém výzkumu neurologického oddělení Yale University, které je v současnosti považováno za nejlepší oddělení tohoto oboru ve světě.

„Kandidáti budou odbornou komisí vybíráni na základě dosavadních akademických zkušeností s ohledem na jejich aktuální a budoucí výzkumný potenciál,“ upřesňuje Martin J. Stránský, profesor neurologie univerzity Yale, který program koordinuje s přednostou Yaleského oddělení prof. Davidem Haflerem. Termín pro podání přihlášek, které jsou k dispozici na webových stránkách FNUSA-ICRC, je do konce února.

Yale University (Univerzita Yale), která byla založena v roce 1701, představuje třetí nejstarší instituci vysokoškolského vzdělávání ve Spojených státech. V současnosti patří Yale mezi nejvýběrovější univerzity na světě.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) je prestižní mezinárodní projekt, který byl založen v roce 2011 v České republice. Mezinárodní centrum, které je financováno převážně z národních a mezinárodních grantů, se zaměřuje na výzkum onemocnění srdce a mozku s cílem nalézat nové technologie, léčebné postupy a metody a léčiva pro prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu. V současnosti se na aktivitách FNUSA-ICRC podílí více než 300 výzkumných pracovníků a lékařů z ČR, USA, Kanady, Argentiny a téměř 20. zemí Evropské unie. Kromě toho FNUSA-ICRC spolupracuje na výzkumech na mezinárodním poli s vědci a akademickými institucemi po celém světě. Spolupracuje například s University of California San Diego, University of South Florida, Mayo Clinic, Lékařskou univerzitou ve Vídni, švédským Karolinska Institutet nebo se dvěma fakultními nemocnicemi v Číně.

Zahajovací konference Alliance4Life

Alliance4Life logo

Mezi 15.–17. 1. se v CEITECu MU konala zahajovací konference Alliance4Life, strategického projektu deseti předních výzkumných institucí z devíti zemí Střední a Východní Evropy. Alliance4Life má za cíl poukázat na současné mezery ve zdravotnickém výzkumu a snížit rozdíl mezi inovačním výkonem EU15 a EU13. Vzhledem k tomu, že je nová iniciativa podporována Evropskou komisí v rámci projektu Horizon 2020, očekává se, že výstupy a doporučení Alliance4Life mohou přinést užitečné vědecko-politické návrhy na úrovni jak evropských, tak členských států. Instituce participující na Alliance4Life budou spolupracovat na zlepšení v klíčových oblastech vědecké politiky a managementu a rozebírat tato témata na institucionální, národní a evropské úrovni.

Mezi členy Alliance4Life patří CEITEC Masarykova univerzita, Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), Biomedicinské centrum Slovenské Akademie věd, Lékařská univerzita Lodž, Lékařská fakulta Univerzity v Záhřebu, Univerzita v Tartu, Vilniuská univerzita, Lotyšský ústav organické syntézy, Univerzita v Lublani a Univerzita Semmelweis.

Zahajovací konference Alliance4Life

FNUSA-ICRC navštívili zástupci z Univerzity v Lublani

FNUSA-ICRC navštívili významní hosté z Lékařské fakulty Univerzity v Lublani, nejstarší univerzitě ve Slovinsku a zároveň jedné z největších v Evropě. Program pro slovinskou delegaci zahrnoval prohlídku laboratoří Biomedicínského inženýrství, Akutních koronárních syndromů, Mechanobiologie kardiovaskulárního systému a Hmotnostní spektrometrie. Nechyběla ani prezentace výzkumného portfolia FNUSA-ICRC, na kterou se navázalo diskuzí o klinických studiích a grantových příležitostech.

FNUSA-ICRC zahájilo spolupráci s Yale

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně navazuje spolupráci v neurologickém výzkumu s prestižní americkou Yale University přes nově vybudovaný program post-graduálního vzdělávání. Program, který je finančně zajištěn FNUSA-ICRC a akademicky veden Yaleskou universitou, bude zahájen v novém akademickém roce, tedy od 1. 7. 2018. Vybraný stipendista z České republiky se bude přímo podílet na neuroimunologickém výzkumu neurologického oddělení Yale University, které je v současnosti považováno za nejlepší oddělení tohoto oboru ve světě. Kandidáti budou odbornou komisí vybíráni na základě dosavadních akademických zkušeností s ohledem na jejich aktuální a budoucí výzkumný potenciál.

Nové výzkumné týmy ve FNUSA-ICRC

S platností od 1. 1. 2018 se rozšiřuje portfolio výzkumných týmů centra FNUSA-ICRC. Původní tým prof. Petra Dvořáka Stem Cells and Cell Signaling se transformuje do 2 nezávislých týmů. Jedná se o skupinu Cell Signalling (CS), kterou povede Principal Investigator Dr. Pavel Krejčí a Stem Cells and Disease Modeling pod vedením Junior PI Dr. Vladimíra Rotrekla (SCDM). Tyto týmy se budou v pilíři základního výzkumu zaměřovat na výzkum málo známých tyrosin kinázových receptorů (CS) a výzkum lidských kmenových buněk, jejich diferenciace na srdeční buňky a možnosti s jejich pomocí modelovat choroby srdce na buněčné úrovni (SCDM).

Novými týmy v oblasti kardiologického výzkumu jsou: Cardiovascular Magnetic Resonance (CMR) pod vedením Dr. Romana Panovského, Nuclear Cardiology and Cardiac CT (NCT) – Dr. Vladimír Kincl a Intensive Care Research (INC) – Dr. Martin Helán. Tým CMR se bude zaměřovat na časnou neinvazivní diagnostiku srdečních onemocnění s využitím nejnovějších zobrazovacích technik. Výzkumná skupina NCT se zaměří výzkum nových možností zobrazovacích metod v kardiologii, zejména v souvislosti s ischemickou chorobou srdeční a srdečním selháním. Cílem týmu INC bude výzkum zaměřený na studium mechanismů vzniku, vývoje a prognózy kritického onemocnění.

,

Experimenty vědců v Brně daly naději pacientům s Huntingtonovou nemocí

Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne ukončil na půdě brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity dvoutýdenní experimenty, které se do budoucna mohou stát nadějí pro pacienty s Huntingtonovou chorobou. Podle odborníků byly experimenty úspěšné, jejich další testování bude pokračovat na podzim.

Cílem desítek experimentů, které probíhaly od 24. července do 4. srpna, bylo ověřit bezpečnost a účinnost takzvané genové terapie, pomocí které se vědci snaží oddálit nástup Huntingtonovy choroby. „Huntingtonova choroba je dědičné, dosud nevyléčitelné onemocnění. Vzhledem k tomu, že se jedná o neurodegene­rativní onemocnění, dochází postupně k poškozování nervové tkáně u pacienta, za což je zodpovědný změněný, mutovaný, gen. A právě ten se snažíme umlčet cestou genové terapie,“ vysvětlil neurochirurg Jan Chrastina z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, který byl jedním z hlavních operatérů.

„Na speciálně vyšlechtěných miniaturních prasatech tak demonstrujeme situaci, kdy je nemocnému podávána takzvaná genová terapie. Druh viru se prasatům píchá do těch částí mozku, které jsou nemocí nejvíce postiženy, a poté prostřednictvím magnetické rezonance přesně sledujeme a kontrolujeme, zda enzymy produkt mutovaného genu rozloží,“ upřesnil Roman Liščák z Nemocnice Na Homolce v Praze. Podle něj byly experimenty úspěšné a potvrdily bezpečnost a účinnost genové terapie na animálních modelech. Díky tomu budou experimenty pravděpodobně pokračovat letos na podzim, odborníci navíc požádají o schválení klinické studie.

Na experimentech spolupracovali vědci z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a jejího Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), Nemocnice Na Homolce, Centra PIGMOD, Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, ale také technici z holandské firmy UniQure a britské firmy Renishaw. Projekt, kterému poskytlo technologie Animální centrum FNUSA-ICRC, splňuje současné evropské a národní právní předpisy a 3R politiku pro výzkum in vivo. Všechny experimenty byly schváleny příslušným národním úřadem.

„Huntingtonovou chorobou v současnosti trpí zhruba 1 z 10.000 lidí. Zatímco v České republice se jedná zhruba o tisíc lidí, celosvětově se dá počet pacientů odhadnout na tři čtvrtě milionu. Vzhledem k tomu, že je nemoc dosud považovaná za nevyléčitelnou, jakýkoliv krok směrem k nalezení cesty, jak nemoc vyléčit nebo alespoň oddálit, bude mít vliv na velký počet pacientů a jejich rodin,“ uvedl ředitel svatoanenské nemocnice Martin Pavlík.

Huntingtonova choroba byla poprvé popsána roku 1872 americkým lékařem Georgem Huntingtonem. Jde o vážné dědičné onemocnění, které propuká nejčastěji mezi třicátým a čtyřicátým rokem. Jeho podstatou je poškození některých nervových buněk v mozku, které začínají postupně odumírat. Mezi hlavní příznaky této nemoci patří například poruchy pozornosti, nekontrolovatelné pohyby, zapomínání, změny osobnosti či demence.